Пълен протокол на разискванията

Сряда, 6 юли 2011 г. - Страсбург

5. Финансова, икономическа и социална криза: мерките и инициативите, които следва да се предприемат (продължение на разискването)

  Presidente. − Riprendiamo la discussione sulla relazione della onorevole Pervenche Berès (A7-0228/2011).

  Pervenche Berès, rapporteure. − Monsieur le Président, à cette heure très tardive, je tiens à dire un grand merci. Merci à l'ensemble de mes collègues – je ne vais pas tous les citer, mais je mentionnerai tout de même le président, les coordinateurs, les rapporteurs fictifs et tous ceux qui ont contribué à ce travail.

Monsieur le Président du Conseil, Monsieur le Commissaire, la balle est maintenant dans votre camp – nous vous faisons des propositions –, saisissez-la! Monsieur le Commissaire, je me réjouis que vous mettiez en œuvre certaines des propositions que nous avons déjà formulées. Aujourd'hui, je vous demande un engagement, le premier sur la longue liste de cette feuille de route que nous avons définie: mettez en place l'audit de la dette publique des États membres de l'Union européenne. Nous en avons besoin pour savoir comment agir demain.

Puis, je tiens à rappeler l'objectif de ce rapport que nous avons élaboré ensemble: c'est que ceux qui sont victimes de cette crise ne soient pas ceux qui la paient. Notre objectif est de rétablir la souveraineté du politique, la souveraineté des citoyens face aux marchés. Cela s'appelle la démocratie!

(Applaudissements)

Certains s'interrogent: ne faudrait-il pas mettre en œuvre des groupes de Sages? On a même essayé de le faire. Je vous le dis: la sagesse vient de ceux qui voteront, je l'espère, massivement, ce rapport et qui, ensuite porteront les propositions qu'il contient pour qu'elles deviennent réalité.

PRESIDENZA DELL'ON. ROBERTA ANGELILLI
Vicepresidente

  Presidente. − La discussione è chiusa.

La votazione si svolgerà al termine della discussione.

Dichiarazioni scritte (articolo 149)

  Ivo Belet (PPE), schriftelijk. – Voorzitter, Collegae, Met dit rapport steekt het Parlement zijn nek uit met gedurfde en innovatieve beleidskeuzes. In tijden van economische turbulentie, Euro-pessimisme en Eurorealistische anti-stemmen, moet de politiek tegen de stroom durven inroeien. De beleidsopties die vandaag de steun genieten van een grote meerderheid van de Europarlementsleden, zijn geen toekomstmuziek. Ze zijn het resultaat zijn van een jaar intens overleg en onderhandelingen. Een duidelijke meerderheid van het Parlement is gewonnen voor de oprichting van een Europese Energiegemeenschap. Dat is in mijn ogen één van de belangrijkste punten. Europa moet zelf werk maken van een écht Europees energiebeleid. Concreet: een gezamenlijke strategie uittekenen voor hernieuwbare energiebronnen én grensoverschrijdende infrastructuur. Dit moet core business zijn voor de EU, omdat het de enige manier is om de klimaatdoelstellingen te halen en om onze kwetsbare positie als groot-importeur van energie om te turnen in maximale zelfvoorziening. Voorts ook super belangrijk: de ontwikkeling van een Europees ministerie van Financiën. Het concept ligt op tafel en het heeft alvast een brede steun in het Parlement. En de uitgifte van Euro-obligaties. Kortom: concrete stappen waarmee Europa versterkt uit de actuele financiële crisis moet komen en die rechtstreeks van aard zijn om de welvaart van de Europeanen te verzekeren.

  George Sabin Cutaş (S&D), în scris. – Recent, un al treilea stat membru s-a văzut nevoit să ceară ajutor Uniunii Europene, aflându-se în imposibilitatea obținerii de finanțare. În contextul actual al crizei datoriei publice și al fragilității economiei europene, avem nevoie de o mai mare integrare la nivel politic și economic. În acest sens, salut redactarea Raportului privind criza financiară, economică și socială, raport prin care este subliniată importanța relansării proiectului european.

Pentru a ieși din impasul în care se află, Uniunea Europeană trebuie să realizeze investiții pe termen lung în domenii cheie, precum educația, cercetarea și infrastructura rutieră și informațională. Acestea ar permite atât o creștere a competitivității, cât și contracararea pierderii locurilor de muncă. Avem nevoie de o politică de taxare unitară la nivel european, pentru a încuraja realizarea acestor investiții. De asemenea, crearea de obligațiuni pentru emiterea în comun a unei părți a datoriei publice europene ar scădea automat costul finanțării în Uniunea Europeană.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písomne. – Najprv by som chcela vyjadriť veľkú vďaku za absolútne kľúčovú správu. Dovolím si tvrdiť, že môže byť historicky prelomovou, ak bude dostatok politickej vôle na presadenie odporúčaní. Na druhej strane si hovorím, či bolo ozaj nutné, aby tento impulz na prehlbovanie európskeho projektu prišiel až s globálnou krízou. Všetky opatrenia by sa lepšie aplikovali v pokojnejších časoch. Ale tak to býva, že krízy otvárajú príležitosti – a dúfam, že to bude aj v tomto prípade. V dnešnej situácii je najakútnejšou otázka udržania spoločnej meny. V tejto súvislosti sa nevyhneme zásadnej reforme rozpočtu EÚ. Ešte pred viac než troma desaťročiami bolo jasné, že menová únia potrebuje väčší rozpočet, než má aktuálne EÚ. Takýto rozpočet potrebuje vlastné zdroje a z dlhodobého hľadiska treba na úrovni Únie rátať so serióznym uplatňovaním rozpočtových politík. Správa, samozrejme, obsahuje celý rad ďalších kľúčových krokov, ktoré by z dlhodobého hľadiska zabránili vzniku kríz, ako je tá súčasná. Dôležité sú opatrenia na obmedzenie kapitálových tokov a dôraz na podporu reálnej ekonomiky. Za pozitívne považujem zvýraznenie úlohy OSN – EÚ môže byť platnou súčasťou multilaterálnaho sveta. Spoločné ministerstvo financií, európske dlhopisy, európska dlhová agentúra – to všetko sú dôležité návrhy. Jednoducho – práve teraz najviac potrebujeme politickú úniu, hospodársku integráciu. Potrebujeme viac Európy.

  Jiří Havel (S&D), písemně. – Zpráva kolegyně Pervenche Berès vysílá jasný signál pro trvalé řešení současné krize a stanovuje celou řadu ambiciózních doporučení. Mohu vyjádřit souhlas s tvrzením paní zpravodajky, že právě krize zapříčiněná vysokým státním dluhem v různých členských státech odhalila rizika vnitroevropské nerovnováhy. EU musí jednat a reagovat jednotně prostřednictvím vytvoření silnějšího tlaku na užší koordinaci a harmonizaci fiskální politiky. S tímto názorem se ztotožňuji a souhlasím také s myšlenkou paní zpravodajky, že právě hlubší evropská integrace může fungovat jako ochranný štít proti další krizi. Souhlasím s postojem zpravodajky, že v budoucnosti nesmí dojít k dalšímu prohloubení asymetrie vývoje v jednotlivých členských zemích eurozóny. Velmi odvážně paní zpravodajka ale volá po vytvoření jednotného evropského ministerstva financí, do jehož kompetence by patřila i společná správa dluhu. Toto evropské superministerstvo by mohlo přispět ke zlepšení koordinace hospodářské politiky nejen v eurozóně. Takový převrat by sice znamenal revoluční změnu, ovšem v tuto chvíli není vůbec jasné, zda je Unie nebo eurozóna schopna tak zásadního myšlenkového a organizačního převratu. Zároveň však už je zřejmé, že po současné krizi eurozóna nemůže nadále fungovat ve své stávající podobě a bude potřebovat hlubší reformu.

  Franz Obermayr (NI), schriftlich. – Viele Bürger sind enttäuscht und angewidert von der EU-Politik. Sie haben zu Recht das Gefühl, die einzigen zu sein, die unter den Folgen der Krise leiden. Die Hochfinanz, die mit Steuergeldern gerettet wurde, schreibt schon wieder enorme Profite. Obwohl sie die Krise maßgeblich verursacht hat, trägt sie nicht die Kosten. Zur Verhinderung künftiger Krisen müssen die Profiteure von Spekulationen einen Solidarbeitrag leisten. Die EU sollte bei der Einführung einer Finanztransaktionssteuer eine Vorreiterrolle spielen, - auch wenn man sich beim letzten G20 Gipfel in Toronto nicht einigen konnte. Allerdings muss die Steuerhoheit bei den Mitgliedstaaten verbleiben. Brüssel darf die Situation nicht nutzen, um Steuerkompetenzen an sich zu ziehen, - und den Weg für einen zentralistischen Bundesstaat zu ebnen. Was wir brauchen ist ein koordiniertes Vorgehen der Mitgliedstaaten zu einer Finanztransaktionssteuer!

  Alfredo Pallone (PPE), per iscritto. – La crisi ha mantenuto i confini politici ma non ha mantenuto i confini economici e ci ha dimostrato che il rischio è senza confini. In ragione di ciò è necessario un approccio non puntuale, caso per caso, ma complessivo, globale. L'unica soluzione da portare avanti con convinzione, quindi, è quella di un sistema di governance globale che stabilisca regole comuni, per tutti. Possiamo creare competitività, aprire i nostri mercati e renderli più efficienti, ma ciò non metterà al riparo da future crisi. Nessuno Stato, nessun istituto finanziario può considerarsi al sicuro anche se fondato su basi solide, data l'interconnessione delle nostre economie. Abbiamo mercati sempre più aperti e comuni ma abbiamo regole diverse da Stati a Stati che impediscono quel controllo e quella sorveglianza che i mercati e i cittadini chiedono. Regole comuni e globali non porteranno un freno ai mercati, anzi daranno maggiore certezza e sicurezza agli operatori e agli investitori. L'Europa deve tornare ad attrarre investimenti e produzione, accreditandosi come un modello a livello mondiale per l'innovazione e la crescita. Le istituzioni finanziarie, pubbliche e private, devono adoperarsi perché i mercati lavorino a beneficio dell'economia reale e delle Piccole e Medie Imprese. L’unione e la solidarietà sono fondamentali affinché l’Europa riesca a vincere la sfida mondiale.

  Νικόλαος Σαλαβράκος (EFD), γραπτώς. – Κύριε Πρόεδρε, αγαπητοί συνάδελφοι, η έκθεση της κ. Beres είναι ισορροπημένη και πλήρης προσφέροντας πραγματικές λύσεις και εργαλεία για την αντιμετώπιση της χρηματοπιστωτικής, οικονομικής και κοινωνικής κρίσης. Οι δημοσιονομικές δυσκολίες που αντιμετωπίζουν επί του παρόντος τα κράτη μέλη και η ανάγκη για σημαντικές επενδύσεις και ανάπτυξη απαιτούν νέα μοντέλα χρηματοδότησης με συνδυασμό δημόσιων και ιδιωτικών πόρων. Χαιρετίζω την πρόταση που γίνεται στην έκθεση για χρήση ομολόγων έργου σε συνεργασία με την Ευρωπαϊκή Τράπεζα Επενδύσεων αλλά και την σύσταση για περαιτέρω μελέτη των ευρωομολόγων εις τρόπον ώστε να είναι επωφελή για τα όλα κράτη μέλη. Θεωρώ ότι, πέραν του κοινού νομίσματος, οι χώρες της ευρωζώνης πρέπει να κάνουν ένα πρόσθετο βήμα προχωρώντας στις κατάλληλες διευθετήσεις για την από κοινού έκδοση ομολόγων και διαχείριση μέρους του δημόσιου χρέους των κρατών μελών, ώστε να τεθούν οι βάσεις για μια πιο συντονισμένη πολυμερή εποπτεία, που θα εξασφαλίζει μεγαλύτερη ελκυστικότητα της αγοράς της ευρωζώνης στο σύνολό της.