Märksõnaregister 
 Eelnev 
 Järgnev 
 Terviktekst 
Arutelud
Teisipäev, 2. juuli 2013 - Strasbourg Uuendatud versioon

17. Hiljutised üleujutused Euroopas (arutelu)
Sõnavõttude video
PV
MPphoto
 

  La Présidente. - L'ordre du jour appelle le débat sur la déclaration de la Commission sur les inondations récentes en Europe (2013/2683(RSP).

 
  
MPphoto
 

  Kristalina Georgieva, Member of the Commission. − Madam President, as we all know, continuous and very heavy rains in late May and early June resulted in major floods in several of our Member States. Austria, Germany, the Czech and Slovak Republics, France and, to a somewhat lesser degree, Poland, Hungary, Romania and Spain were all affected.

In many places, water levels reached the highest marks ever recorded. In some cases, the highest mark on record was reached in 500 years. More than 20 people lost their lives, and hundreds of thousands suffered severe damage to their homes and property. On behalf of the Commission, I would like to send heartfelt condolences to the families and friends of the victims, and to express our sympathy and support for the people and authorities of the countries affected.

The floods have caused enormous damage, but they have also shown that important lessons have been learned since the 2002 floods. We have seen the evidence that preparedness and prevention pay off. Actions taken, including in some cases with financial support from the European structural and cohesion funds, meant that fewer people died and that there was less damage.

All affected countries were able to cope with the effects of the floods through national means, in some instances complemented by limited support from neighbouring countries or regions. I was in one of the affected regions of Austria – Salzburg – last week. There I took part, together with Ms Mikl-Leitner, the Minister of the Interior for Austria, in an eight-country simulation exercise to respond to massive floods and landslides. I heard there, time and again, from the local authorities, the Red Cross, the army, the firefighters and the water rescue teams that, as a result of concerted efforts over the last years, the level of preparedness of the local population was much higher and the structural protection measures much better in 2013 than in 2002.

Secondly, the floods have shown once again the high quality of the rescue services in our Member States. While the rescuers I spoke to were very modest in taking credit for their heroic efforts, it is very clear that the emergency services played a decisive role in saving lives and limiting damage. Professionals and volunteers, civilians, the military and police forces have worked tirelessly to protect their communities. They deserve our highest appreciation and gratitude.

Thirdly, throughout the crisis the European Commission’s Emergency Response Centre (ERC) was in constant contact with all affected countries and closely monitored the situation. One key role the Centre plays is to be an information hub, and it was the only body which kept a round-the-clock overview of developments across Europe for the benefit of everybody. Information was regularly shared with all 32 countries that participate in the Civil Protection Mechanism. From the beginning of the floods, the Centre issued a daily ‘Crisis Flash’ on the floods, and my services also provided on-demand, high-resolution satellite images and regular forecasts for the flooded areas and at-risk areas. Information is critical, but it has to be there on time.

Fourthly, now that the waters have largely receded and the long and expensive clean-up begins, the EU’s Solidarity Fund – established after the 2002 floods – is available to provide assistance to our Member States in dealing with the costs of the emergency measures. We in the Commission cannot activate the Fund on our own initiative, but we stand ready to give any guidance and advice that may be required in preparing an application, and we are actually already doing so.

Let me finish by stressing once again the importance of prevention in our fight against the adverse effects of floods. Europe is regularly hit by severe flooding; climate change only makes this situation worse. As we have seen, in just over 11 years Central Europe has experienced two once-in-a-hundred-years floods. In the light of this trend, in 2007 the EU adopted the Floods Directive, a comprehensive framework for the assessment and management of flood risks, including cross-border risks. Flood Risk Management Plans are due to be adopted by 2015, and EU structural funds are available to help with the implementation of these plans.

As of this year, we have in place a framework for adapting to climate change. Together, the Member States and European institutions are working to make Europe stronger in the face of more frequent and more devastating disasters. It is in this period that we are also are revisiting our civil protection legislation, currently being examined in trilogue negotiations. This new legislation will significantly improve the EU’s collective response capacity. It will also introduce – for the first time – legislative requirements on prevention and on the preparation of risk assessments. I would urge the co-legislators, those here in the Parliament and of course in the Council, to keep their level of ambition high, but also to do everything possible to reach an agreement without delay. We need it for our citizens.

 
  
MPphoto
 

  Richard Seeber, im Namen der PPE-Fraktion. – Frau Präsidentin! Zuerst ist es wichtig, dass wir uns als Europäische Union den Flutopfern gegenüber solidarisch zeigen und vor allem schnell Hilfe leisten. Nunmehr höre ich, dass die Hilfsgelder für 2012 noch nicht ausbezahlt worden sind, weil es hier offensichtlich im Rat Schwierigkeiten bei der Freigabe der Gelder gibt – das sollte nicht passieren! Wir müssen einfach versuchen, diesen Mechanismus, den Europäischen Solidaritätsfonds, besser arbeiten zu lassen und vor allem den Menschen das Geld schneller zukommen zu lassen, weil schnelle Hilfe eben immer die Hilfe mit den größten Auswirkungen ist.

Zum Zweiten möchte ich der Frau Kommissarin Recht geben: Es geht natürlich darum, dass wir möglichst gut vorbereitet sind. Ich war Berichterstatter für die von ihr angestoßene Hochwasserrichtlinie, und da haben wir einen 3-Stufen-Plan ausgearbeitet, wie wir auf diese Risiken, die wahrscheinlich in Zukunft zunehmen, zeitgerecht reagieren können. Es hängt aber natürlich auch von den Mitgliedstaaten ab, dass hier ordentlich implementiert wird. Da ist bis jetzt eigentlich das größte Manko.

Der von der Frau Kommissarin angesprochene Zivilschutzmechanismus geht genau in diese Richtung. Ich will nicht die Mitgliedstaaten aus ihrer Verantwortung entlassen, sie sind primär zuständig für diese Dinge, aber wir brauchen auch auf europäischer Ebene eine verbesserte Koordinierung und vor allem eine verstärkte Zusammenarbeit, teilweise unter Leitung der Kommission, damit wir zeitgerecht auf diese Risiken eingehen können. Vor allem bei den Hilfsgeldern ersuche ich nochmals den Rat, hier mehr Gas zu geben!

 
  
MPphoto
 

  Mojca Kleva Kekuš, v imenu skupine S&D. – Želela sem se oglasiti na to temo predvsem v imenu solidarnosti. Poplave, ki so pred nekaj tedni dobesedno ohromile šest držav članic, so poleg materialne škode na žalost terjale tudi človeške žrtve, in tega nismo danes še omenili.

Ko so Slovenijo zajele hude ujme in uničujoče poplave, so seveda državljanke in državljani moje države pričakovali hitro pomoč iz solidarnostnega sklada in to pričakujejo tudi vsi prizadeti pred nekaj tedni.

V nesrečah mislim, da je ključno odreagirati hitro. In kot je moj kolega iz EPP-ja pravkar povedal, potrebno je storiti vse, da se zgodijo stvari hitro, zaradi tega, ker potrebujejo ljudje pomoč takoj.

Kar pričakujem od Komisije, in to je tudi komisarka sama povedala, je pomembnejšo in aktivnejšo vlogo pri povečevanju zmogljivosti za preprečevanje ponovnih nesreč in dobro strategijo reševanja pri takih nesrečah in pa protipoplavno infrastrukturo.

 
  
MPphoto
 

  Michael Theurer, im Namen der ALDE-Fraktion. – Frau Präsidentin, Frau Kommissarin, liebe Kolleginnen und Kollegen! Die Hochwasser der vergangenen Wochen haben einen immensen Schaden angerichtet. Unser Mitgefühl und unsere Anteilnahme gilt den Menschen, die davon betroffen waren. Unser Dank gilt den Helfern des Katastrophenschutzes, der Freiwilligen Feuerwehr, des Technischen Hilfswerks und vergleichbarer Organisationen in allen Mitgliedstaaten. Hier wurde bei der Hilfe Großartiges geleistet.

Bei Besuchen vor Ort in Dresden an der Elbe und in Bayern im Landkreis Deggendorf konnte man sich vom Ausmaß der Schäden ein gutes Bild machen. Wir waren als ALDE-Fraktion vor Ort und konnten feststellen, hier wurde von den Rettungskräften gut geholfen. Wir müssen aber auch sagen, dass der Hochwasserschutz dringend verbessert werden muss, durchgängig. Wir brauchen integrierte Hochwasserschutzsysteme, wir brauchen bessere und frühere Informationen, wir brauchen ein besseres Hochwassermanagement, grenzübergreifend. Da muss die EU helfen, koordinieren, auch Mittel zur Verfügung stellen. Und wir sollten auch die Umweltthematik mit in den Blick nehmen. Versiegelung ist ein Thema, dann auch natürlich die Frage der Forstpolitik. Auch hier glauben wir, dass man etwas machen kann. Und natürlich müssen wir uns an den Klimawandel anpassen.

Wir fordern, dass die EU die Mittel zügig ausbezahlt. Das sind ja allein in der Bundesrepublik etwa 500 Millionen Euro, um die es geht. Ich bin froh, dass Kommissar Lewandowski angekündigt hat, dass die Kommission alles tun wird, damit den Opfern zeitnah geholfen wird.

 
  
MPphoto
 

  Elisabeth Schroedter, im Namen der Verts/ALE-Fraktion. – Frau Präsidentin, liebe Kolleginnen und Kollegen! Frau Kommissarin, ich kann Ihre eher positiv gefärbte Bilanz nicht teilen. „Es hätte schlimmer kommen können“ ist keine Antwort auf die Zerstörungen in Mitteleuropa, die die Flut geschaffen hat. Das ist ein nicht bekanntes Ausmaß der Zerstörung. Es waren wieder Tote zu beklagen. Viele Orte, Wohnungen, Geschäfte wurden nach elf Jahren wieder komplett zerstört, obwohl sie gerade aufgebaut worden waren. Manche Orte sind knapp verschont geblieben. Dafür hat es aber andere umso mehr getroffen.

Warum war die Vernichtung wieder so groß? Warum haben wir aus der großen Flut 2002 nichts gelernt? Waren die Dämme nicht hoch genug? Dabei sind doch Millionen europäischer Mittel reingeflossen. Diese zweite Flut und ihr Verlauf ist die Antwort auf diese Frage. Mit höheren Dämmen können wir der Überflutung nur bedingt begegnen. Es rettet vielleicht die einen, bringt aber umso schlimmeres Unglück für die anderen.

Die Antwort kann nur heißen: Mit mehr Geld müssen wir mehr natürliche Überflutungsflächen schaffen und nicht höhere Dämme. Diese Überflutungsflächen brauchen wir vor allen Dingen in den oberen Flussläufen. Die Pläne, Flüsse zu begradigen, sollten wir begraben. Da soll kein Geld mehr hineinfließen. Nur wenn die Flüsse von der Quelle bis zur Mündung Überflutungsflächen haben, dann haben wir die Chance, solchen Fluten wirklich vorzubeugen. Das ist die Antwort auf diese Fragen!

 
  
MPphoto
 

  Oldřich Vlasák, za skupinu ECR. – Paní předsedající, pomalu si zvykáme na to, že přírodní katastrofy, v našem případě povodně, jsou stále častějším a bohužel opakujícím se jevem. Měli bychom na tyto události ale reagovat systémovým řešením. Rád bych proto jménem frakce ECR zdůraznil dvě věci.

Zaprvé, nástroj Unie pro zmírnění dopadů katastrof na členské státy, kterým je fond solidarity Evropské unie, je vysoce neoperativní. Rozhodování trvá několik měsíců, pomoc zpravidla dorazí nejprve za rok od katastrofy. To je jistě téma, kterým bychom se měli při revizi příslušného nařízení zabývat. Bohužel tato změna je dlouhodobě Radou blokována.

Zadruhé, je jasné, že přírodní katastrofy mají negativní dopad na veřejné rozpočty a na možnost smysluplně využívat evropské fondy. Pokud řešíme škody po záplavách, těžko budeme psát projekty či vyúčtovávat dotace. Rád bych na tomto místě vybídl Komisi, aby hledala cesty a zajistila postiženým státům dostatečnou flexibilitu v čerpání evropských fondů, aby nepřišly o přislíbené zdroje.

 
  
MPphoto
 

  Miloslav Ransdorf, za skupinu GUE/NGL. – Paní předsedající, nedávné povodně nám připomněly, že o kvalitě života v moderní společnosti rozhoduje správa veřejných statků, a proto bych chtěl na tomto místě varovat před pokusy zneužít povodní k tomu, aby se zaútočilo na zbytky sociálního státu. Tak, jak k tomu vyzval Milton Friedman při hurikánu Katrina ve Spojených státech, kdy řekl, že je to sice lidská tragédie, ale zároveň velká podnikatelská příležitost. A vyzval, aby se veřejné školy změnily v soukromé školy, veřejné nemocnice v soukromé nemocnice, veřejná doprava aby byla nahrazena soukromou dopravou. A to se skutečně ve Spojených státech také stalo. Myslím si, že pokusy využít tímto směrem nedávné katastrofy v členských zemích Evropské unie přijdou, a my v České republice jsme už takové názory zaznamenali.

 
  
MPphoto
 

  Franz Obermayr (NI). - Frau Präsidentin! Die Zerstörungen erreichen in Österreich eine Höhe von circa 2,5 Milliarden Euro, in Deutschland circa 18 Milliarden Euro. Viele stehen vor dem Nichts, aber niemand resigniert, jeder repariert – teilweise noch mit Notstromaggregat und ohne sauberes Wasser. Von den Zehntausenden freiwilligen Feuerwehrleuten, die Tag und Nacht im Einsatz waren, will ich gar nicht sprechen. Der Zivilschutz hat also bei uns funktioniert – herzlichen Dank allen Helfern!

Aber was macht die EU? Sie verweist auf einen EU-Solidaritätsfonds von maximal einer Milliarde Euro. Relativieren Sie das doch einmal mit den Unsummen für die Rettung dubioser Banken! Da muss sicherlich etwas geändert werden! Ich erwarte mir eine dauerhafte Erhöhung der maximalen jährlichen Fördersumme durch eine Klausel für besondere Katastrophen. Finanzieren kann man das durch klare Umschichtungsmöglichkeiten aus anderen Fonds. Das erhöht nicht den EU-Haushalt im Ganzen, hilft aber den EU-Bürgern, hilft in diesem Fall nicht den Banken!

 
  
MPphoto
 

  Jacek Olgierd Kurski, w imieniu grupy EFD. – Pani Przewodnicząca! Utknąłem w windzie, ale już jestem. Chciałbym zauważyć, że po przejściu powodzi niektóre polskie województwa, jak małopolskie, lubelskie, świętokrzyskie, mazowieckie, podkarpackie, dolnośląskie czy opolskie, poniosły znaczne straty. Do 13 czerwca w Małopolsce straty zgłosiło 29 jednostek samorządu terytorialnego, do tej pory komisja wojewódzka zweryfikowała straty na ponad 10 milionów złotych. Równocześnie trwa ocena strat w rolnictwie. Według zgłoszeń gmin i rolników szacuje się, że dotyczy to ponad 2,5 tysiąca gospodarstw rolnych. Do tego olbrzymia część upraw została zniszczona przez opady gradu. Chciałbym dowiedzieć się od Komisji, czy przewiduje dodatkowe fundusze dla regionów szczególnie dotkniętych powodziami w 2013 roku? Czy planowane jest wsparcie rolników, którzy stracili w Małopolsce przez grad znaczną część swoich upraw, i czy w nowej perspektywie finansowej Komisja zamierza wyodrębnić specjalne środki dla regionów często dotykanych powodziami i podtopieniami?

 
  
MPphoto
 

  Ildikó Gáll-Pelcz (PPE). - Az Európát sújtó árvíz rekordvízállása rekordösszefogást eredményezett. Hazámban, Magyarországon rendkívül jól szervezett védekezési munka volt, amit a biztos asszony által említett előrejelzési rendszer és információszolgáltatási rendszer alapozott meg. Azt gondolom, hogy az emberek teljesítettek, most az Európai Unión, benne az Európai Parlamenten a sor. Ez a gondolatmenet alapozta meg azt bennem, hogy előkészítsem ezt az állásfoglalásra irányuló indítványt, amelynek a fő üzenete pontosan az lenne, hogy mi is tudunk gyorsan cselekedni. Mindannyian tudjuk, ugyanarról az alapról beszélünk, de sajnos ennek az alapnak az elérésének vannak korlátai: lassú, túlságosan hosszadalmas az elbírálása, ezért lépnünk kell. Az árvizek nem lassúak. Gyorsan érkeznek. Gyors segítséget várnak az emberek.

Az állásfoglalásra irányuló indítványnak a célja egyrészt az elbírálás felgyorsítása, másrészt egy újabb, egyszerűbb, sokkal inkább áttekinthető elbírálási rendszer kidolgozása, az előfinanszírozásra való áttérés. Elnök asszony egy mondatot engedjen meg nekem, az Európai Tanácsnak van egy végkövetkeztetése, amelyben kiemelten fontosan kezeli ezt a kérdést, tekintettel arra, hogy a szolidaritási alapon túl a strukturális alapokhoz és kohéziós alapokhoz is kapjunk elérhetést árvízi védekezés és megelőzés tekintetében.

 
  
MPphoto
 

  Kerstin Westphal (S&D). - Frau Präsidentin, sehr geehrte Kommissarin, liebe Kolleginnen und Kollegen! Das Hochwasser hat in der Tat auch Deutschland getroffen, den Osten Deutschlands genauso wie meine Heimatregion Bayern. Und Sie können sicher sein, die Bilder von Hunderten von Freiwilligen, die Sandsäcke gefüllt und geschleppt haben, die Deiche gesichert haben und am Ende dann auch aufgeräumt haben, die Studenten und Studentinnen, die Solidarität geleistet haben, von den Unis weggegangen sind, die werde ich mein Leben lang nicht vergessen.

Es ist gut, dass es den Europäischen Sozialfonds gibt. Wir diskutieren ja viel über Solidarität. Genau das sage ich den Menschen in meiner Region immer wieder: Jetzt können Sie sehen, Europa hilft nämlich auch. Es ist aber auch wichtig, dass diese Hilfe aus dem Solidaritätsfonds schnell und vor allem unbürokratisch funktioniert. Und wo das gegebenenfalls aus unterschiedlichen Gründen nicht der Fall ist, müssen wir schnell daraus lernen und die Regeln dieser Fonds auch abändern.

Lassen Sie mich noch einen Appell an die Regionen richten: Die neue Verordnung über die Regionalfonds erlaubt uns, auch nach 2013 europäische Strukturfördermittel für Hochwasser einzusetzen. Das brauchen wir, um Katastrophen einzudämmen. Machen Sie von dieser Möglichkeit Gebrauch für die Menschen vor Ort!

 
  
MPphoto
 

  Tomasz Piotr Poręba (ECR). - Pani Przewodnicząca! Przede wszystkim podczas tej debaty chciałbym złożyć wyrazy współczucia wszystkim obywatelom, którzy ucierpieli w tegorocznej powodzi i złożyć kondolencje rodzinom ofiar.

Od 15 lat państwa Europy Środkowej i Wschodniej regularnie borykają się z wyjątkowo agresywnymi powodziami, a wody coraz częściej przekraczają bezpieczny poziom. W tym roku w samej Europie, w tym w Polsce, ucierpiało ponad 100 tysięcy gospodarstw rolnych oraz 600 tysięcy hektarów terenów rolnych. Sparaliżowana została stolica Polski – Warszawa. Stąd wyraźnie widać, jak ważne jest zwiększenie przez państwa członkowskie zdolności kontroli powodzi i wdrażanie programów przeciwpowodziowych opartych na kompleksowych strategiach prewencyjnych.

Ogromne znaczenie mają również inwestycje na rzecz zapobiegania powodziom realizowane w ramach krajowych programów operacyjnych. Wymagają one odpowiedniego unijnego finansowania z uwagi na fakt, że stanowią ważne narzędzie pozwalające państwom członkowskim rozwijać infrastrukturę przeciwpowodziową. Dlatego zwracam się do Komisji Europejskiej o rzetelną ocenę sytuacji, powstrzymanie się od pochopnego wstrzymywania i odbierania środków w ramach realizacji obowiązków wynikających z ramowej dyrektywy wodnej.

 
  
MPphoto
 

  Horst Schnellhardt (PPE). - Frau Präsidentin, meine Damen und Herren! Ich komme aus einem Land mit 2,3 Millionen Einwohner und Schäden in Höhe von 2 Milliarden Euro in der ersten Analyse. Das ist eine sehr große Summe, und es ist unbefriedigend, wenn wir hier ständig nur von den Möglichkeiten des Solidarfonds reden, aber nirgendwo Geld fließt und dies auch nicht in Aussicht gestellt wird. Also hier muss sich entschieden etwas ändern.

Der zweite Mangel, der aufgetreten ist, betrifft die Zusammenarbeit entlang eines Flusslaufs. Hier muss grenzüberschreitend zusammengearbeitet werden, und wir müssen auch die Möglichkeit ausnutzen, dass alle Vorflutmöglichkeiten, die vorhanden sind, auch wirklich genutzt werden, auch wenn sie jetzt nicht nötig wären, an dieser Stelle, in diesem Ort, aber den Pegel am Oberlauf des Flusses senken. Das ist der entscheidende Punkt. Bei uns war der Druck so stark, dass der Damm eben gebrochen ist, bei einer Ausnutzung der Vorflutmöglichkeiten in anderen Regionen wäre das wahrscheinlich nicht passiert.

Ich glaube auch, dass die Reform der Strukturfonds, die Umwidmung umgesetzt werden sollte und dass wir die Möglichkeiten des Greening-Aspekts in der Gemeinsamen Agrarpolitik für Flächen nutzen sollten, die zum Vorfluten verwendet werden können.

 
  
MPphoto
 

  Libor Rouček (S&D). - Paní předsedající, střední Evropa, včetně mé vlastní země České republiky, byla za posledních 15 let již poněkolikáté postižena povodněmi. V roce 2002 byl vytvořen fond solidarity. Tento fond solidarity byl použit, pokud se nemýlím, již ve 52 případech, stovky milionů eur byly rozděleny. Já bych chtěl poděkovat za české občany, kteří dostali tuto pomoc v minulosti a kteří ji dostanou i teď. Ale co bych chtěl zdůraznit, podobně jako mí kolegové: je potřeba vypracovat, změnit pravidla tak, aby ta pravidla byla jednodušší, tak aby např. fond solidarity umožnil třeba zálohové splátky. A druhá věc, kterou bych chtěl zdůraznit, již to tady též padlo, přírodní katastrofy, ať to jsou povodně, požáry, nedej Bože třeba zemětřesení, neznají hranice. Čili zase je potřeba mnohem silnější přeshraniční spolupráce v případě povodní, ať to je již prevence proti povodním, regulace toků apod.

 
  
MPphoto
 

  Evžen Tošenovský (ECR). - Paní předsedající, v posledních letech prochází státy centrální Evropy periodou silných dešťových srážek. Ty způsobují často velmi dramatické záplavy. Záplavy ohrožují nejen lidské životy, ale způsobují obrovské materiální škody v hustě zabydlené Evropě. Proto se právě v poslední době zvýšila potřeba zvýšené ochrany před povodněmi a i nezbytnost pomoci lidem postiženým povodněmi. Tito lidé při obrovských záplavách potřebují překonat následky povodní a zároveň nastartovat nový život. Je velmi důležitá pomoc z mnoha úrovní, a to nejen z národní, ale i z pozice Evropské Unie. Tak aby lidé věděli, že nejsou v těchto obrovských katastrofách opuštění a jejich problémy budou řešeny v mnohem širším kontextu s nadějí, že budou učiněna dostatečná opatření do budoucna.

Tyto záplavy nejsou záležitostí jedné členské země a proti povodním je potřeba zajistit i velmi dobrou kooperaci na evropské úrovni. Z těchto důvodů jsem přesvědčen o nezbytnosti rychlého použití Evropského solidárního fondu, který tak naplní své poslání.

 
  
MPphoto
 

  Jan Březina (PPE). - Paní předsedající, letošní povodně tvrdě zasáhly celý středoevropský region. Jen v mé zemi, v České republice se jistě zastaví na desítkách miliard korun. Ale nejhorší je, že 11 mých spoluobčanů už nám povodně nevrátí. Evropě se podařilo na posledním summitu prosadit, aby v maximální míře byly mobilizovány veškeré dostupné evropské fondy na podporu postižených oblastí. A důležitým faktorem, jak už několik předřečníků zdůraznilo, je čas. Kdo rychle dává, dvakrát dává. V Evropě umíme být solidární, umíme poskytnout účinnou pomoc. Je to samozřejmě zkouškou spolupráce všech orgánů a do budoucna je podle mého názoru na místě uvažovat o opatřeních v oblasti prevence povodní a jejich spolufinancování z evropských prostředků. Měli bychom se proto v Evropě vydat cestou maximální podpory prevence přírodních katastrof a nastavit to jako jednu z priorit strukturálních fondů v příštím programovacím období.

 
  
MPphoto
 

  Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (PPE). - Madame la Présidente, le bilan matériel et humain des inondations qui ont récemment frappé l'Europe centrale, mais aussi ma région, dans les Pyrénées, est considérable. Je souhaite adresser à toutes les victimes de ces catastrophes mes plus sincères condoléances pour les pertes qu'elles ont subies.

Outre les vies humaines qu'elles ont coûtées, ces inondations ont causé des dégâts se chiffrant à plusieurs dizaines de milliards. Dans certaines régions, tout a été englouti: terres agricoles, habitats, commerces et industries. Il faudra parfois des décennies pour cicatriser entièrement les plaies de ces ravages.

Comment l'Europe peut-elle aider à réparer les dégâts et à prévenir les prochaines catastrophes? L'Union européenne vient directement en aide aux sinistrés grâce au Fonds de solidarité. Actuellement, le budget de ce fonds est d'un milliard d'euros. Il a fourni une aide essentielle. Malheureusement, le Conseil a décidé de le réduire de moitié jusqu'en 2020. Je souhaite adresser un message au Conseil: "maintenez et utilisez ce fonds afin que la solidarité européenne continue d'être visible et réactive."

 
  
MPphoto
 

  Zofija Mazej Kukovič (PPE). - Od vseh naravnih nesreč so Evropo najbolj prizadele ravno poplave. Več kot dvesto jih je bilo v zadnjem desetletju in več kot petdeset milijard škode so povzročile. Tako tudi v moji domovini, Sloveniji, v lanskem letu, letos pa žal v mnogih državah v osrčju Evrope.

Kaj se zgodi potem? Ljudje ostanejo velikokrat precej sami, ko voda odteče. Ko voda odteče, takrat se pričenja čakanje, ki je dolgo in predolgo. In hitrejši od vode in od poplav je danes samo še evroskepticizem in evroskepticizem se napaja ravno iz počasnosti birokracije. In tukaj ljudje izgubljajo zaupanje v evropske institucije, izgubljajo zaupanje v to, da v nesreči nismo sami. Torej pohitimo.

 
  
 

Interventions à la demande

 
  
MPphoto
 

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE). - Pani Przewodnicząca! Co roku krajów Unii Europejskiej dotyka powódź, która zawsze jest tragedią dla tysięcy mieszkańców zalanych terenów i wiąże się z olbrzymimi stratami finansowymi oraz utratą dorobku całego życia. Klęski żywiołowe mają negatywny wpływ na rozwój regionów i absorpcję funduszy unijnych, dlatego ich skutki powinny być jak najszybciej zwalczane. Decyzja o przyznaniu pomocy finansowej powinna być szybka i sprawna. Jak wielokrotnie w ostatnich latach podkreślaliśmy na forum Parlamentu Europejskiego, mechanizm uruchamiania pomocy jest zbyt ociężały i wymaga rewizji. Nie możemy zapominać o działaniach prewencyjnych i realizacji inwestycji przeciwpowodziowych, które ograniczają skutki klęsk żywiołowych. Powinniśmy również dokonać zmian usprawniających postępowanie w obliczu coraz częściej występujących katastrof.

Na koniec chciałabym podziękować wszystkim służbom ratowniczym, jednostkom państwowych i ochotniczych straży pożarnych z Polski, a zwłaszcza z mojego regionu Podkarpacia, za szybką reakcję i niesienie pomocy ludności cywilnej.

 
  
MPphoto
 

  George Sabin Cutaş (S&D). - Doresc să-mi exprim şi eu condoleanţele şi solidaritatea faţă de victimele recentelor inundaţii care au avut loc în diverse regiuni ale Europei, inclusiv în ţara mea, România. Din păcate, observăm cum frecvenţa şi gravitatea acestor fenomene sunt în creştere. De aceea, este absolut necesar ca statele membre să-şi îmbunătăţească capacitatea de prevenire a catastrofelor naturale şi să poată face apel la mobilizarea unor mecanisme europene de răspuns, caracterizate prin promptitudine şi eficacitate. Astfel, statele membre, care au fost afectate de inundaţii, trebuie să primească de urgenţă ajutor financiar, prin intermediul Fondului de solidaritate al Uniunii Europene. Totodată, consider că avem nevoie de o revizuire a mecanismului de funcţionare a acestuia, atât pentru a introduce criterii mai clare în vederea obţinerii de finanţare, cât şi pentru a permite accesul cât mai rapid la sumele necesare pentru reconstrucţia zonelor avariate de îndată ce o solicitare de sprijin a fost formulată.

 
  
MPphoto
 

  Angelika Werthmann (ALDE). - Frau Präsidentin! Ich war letztes Wochenende ebenso Teil der Delegation nach Regensburg und konnte mich vor Ort überzeugen, was es wirklich heißt, wenn Menschen alles verlieren, ihre gesamte Existenz verlieren, auf der anderen Seite was es heißt, wenn Menschen buchstäblich dem Hochwasser entkommen. Das sind tragische Geschichten!

Meiner Meinung nach muss es für uns alle außer Frage stehen, dass den vom Hochwasser betroffenen Personen unmittelbar Hilfe und Unterstützung zuteil wird – auch vonseiten der Europäischen Union und gerade vonseiten der Europäischen Union. Es ist richtig, dass die Verantwortung auch bei den Mitgliedstaaten liegt. Dennoch möchte ich zur Zusammenarbeit zwischen allen Mitgliedstaaten aufrufen. Es gibt hier sehr viel Know-how und sehr viel Potenzial.

Und last, but not least möchte ich an den Naturschutz erinnern, den wir wirklich respektieren müssen. Mit der entsprechenden Prävention, denke ich, dass wir heute schon entsprechende Schritte setzen können, damit solche Hochwasserkatastrophen dann nicht mehr passieren können.

 
  
MPphoto
 

  Eduard Kukan (PPE) - Povodne v Európe sú v posledných rokoch zodpovedné za straty desiatok životov a škody vyčíslené v miliardách eur. Tento rok sa okrem Nemecka, Rakúska, Čiech, Poľska a Maďarska prejavili ničivé sily povodní aj na Slovensku, kde spôsobili škody v miliónoch eur.

V takýchto situáciách treba, aby reakcia Únie bola promptná a adresná. Prostriedky z Európskeho fondu solidarity by mali pomôcť postihnutým oblastiam čo najskôr a čo najefektívnejšie.

V prípade Slovenska sa tiež ukázalo, že budovanie systémov protipovodňovej ochrany prináša efekt. Naše skúsenosti tiež hovoria, že je naliehavo potrebné financovať programy protipovodňovej ochrany a zintenzívniť spoluprácu členských štátov vrátane spolupráce v cezhraničnom rizikovom manažmente.

 
  
MPphoto
 

  Sergio Gaetano Cofferati (S&D). - Signora Presidente, onorevoli colleghi, signor Commissario, Le volevo illustrare due problemi che sono emersi in modo del tutto evidente dalle ultime vicende, quelle che hanno riguardato i paesi europei, compreso il mio, di fronte alle inondazioni.

Quando parliamo di protezione e di prevenzione non possiamo più ragionare con i parametri di un tempo. La stragrande maggioranza, vorrei dire la totalità delle inondazioni è data da precipitazioni improvvise che hanno dimensioni non paragonabili con quelle storiche. Dunque siamo di fronte a una trasformazione del clima che impone anche una revisione dei criteri per la prevenzione e per la protezione.

Il secondo tema è quello della rapidità degli interventi: troppo lenti sono i soccorsi e spesso le erogazioni di risorse che riguardano le singole persone, come è stato detto, le famiglie, ma che diventano ancora più gravi quando si tratta di attività economiche. Se un'attività economica non riprende in tempi utili è un danno che si aggiunge al danno. Dunque credo che anche per questa ragione bisognerà rivedere le nostre regole.

 
  
MPphoto
 

  María Irigoyen Pérez (S&D). - Señora Presidenta, señora Comisaria, sabemos que hay fenómenos naturales que se podrían combatir con una decidida política europea no complaciente, para perseguir y combatir medioambientalmente.

Las inundaciones representan más del 30 % del número de desastres naturales en Europa; afectan a más del 35 % de la población y causan severos daños económicos, de más de cuatro mil quinientos millones de euros. Mi apoyo y solidaridad con los ciudadanos de la Europa central que han sufrido inundaciones, como también en Málaga, Andalucía y Murcia el año pasado y, recientemente, en Cataluña y Aragón.

Es obligatorio poner todos los medios naturales, por supuesto. Hay que prevenir y también, evidentemente, dotar al Fondo de Solidaridad de una cantidad suficiente para poder neutralizar los efectos de estos desastres naturales.

 
  
MPphoto
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D). - Nedávna prírodná katastrofa, ktorá zasiahla strednú Európu, ma katastrofálne následky. Boli to jedny z najhorších povodní v histórii. Záplavy spôsobili straty na ľudských životoch a obrovské materiálne škody. Okrem vážnych škôd vytvorili riziká pre verejné zdravie našich obyvateľov.

V Európskej únii stále veľa rozprávame o tom, akí sme solidárni a ako potrebujeme solidaritu. Myslím si, že teraz nastal ten správny moment tvrdiť a potvrdiť, že tieto slová sa môžu pretaviť aj do skutkov. Obrovské hospodárske a sociálne straty, ako aj škody na životnom prostredí sa musia kompenzovať.

Je teraz na Komisii, aby uvoľnila finančné prostriedky a pomohla tak postihnutým členským krajinám. Máme fond solidarity, ktorý bol vytvorený presne na tento účel. Zmiernenie škôd si vyžaduje rýchle a účelné čerpanie prostriedkov z tohto nástroja pomoci.

Všetky obete majú právo na našu pomoc a na to, aby bola skutočne efektívna. Musia sa ale predložiť aj dobré vnútroštátne plány obnovy.

 
  
MPphoto
 

  Karin Kadenbach (S&D). - Frau Präsidentin! Zu allererst gilt meine Solidarität jenen Familien, die durch die Hochwasser in letzter Zeit Angehörige verloren haben, aber auch jenen Familien, die Hab und Gut verloren haben. Ein ganz besonderer Dank gilt natürlich allen Einsatzkräften, die sich in den letzten Wochen und Monaten wirklich bemüht haben, die Schäden so gering wie möglich zu halten und dort zu helfen, wo angepackt werden muss.

Daher ist es auch eine große Notwendigkeit, dass die Gelder dieses Solidaritätsfonds so schnell wie möglich fließen. Denn wir brauchen nicht nur das Vertrauen in die finanzielle Hilfe der Europäischen Union, sondern auch das Vertrauen in den Zusammenhalt. Da kann es nicht sein, dass wir nur für die Zukunft Zusagen machen, sondern wir müssen die Gelder sehen, um die notwendigen Investitionen in die Infrastruktur zu machen.

Was wir aber auch brauchen – und das ist vom Kollegen Cofferati vorher angesprochen worden –, das sind Risikomanagementpläne für die Hochwasservermeidung in Europa, die weit über das hinausgehen, was wir in den letzten Jahren diskutiert haben. Wir sehen in Bereichen der Landwirtschaft, dass die Art und Weise, wie wir in Europa Landwirtschaft betreiben, zu Hochwasserereignissen beiträgt. Wir sehen, dass in Bereichen der Bodenverdichtung dazu beigetragen wird, Hochwasser zu beschleunigen. Wir sehen auch im Zusammenhang mit der Bodenverdichtung, dass hier Maßnahmen in der Raumplanung gesetzt werden müssen. Ich setze auf Sie, Frau Kommissarin, dass wir nicht nur schnell zum Geld kommen, sondern dass wir auch zu einer geänderten Agrarpolitik kommen.

 
  
 

(Fin des interventions à la demande)

 
  
MPphoto
 

  Kristalina Georgieva, Member of the Commission. − Madam President, I wish to thank Members very much for an excellent set of comments. Let me try to sum up in four points. Firstly, the Solidarity Fund – how it works, how it should work and its size. Secondly, other sources of support for affected populations and for action to increase preventive measures. Thirdly, very important, how we think of flood management in the context of environmental sustainability, and how crucial this is. Last but not least, the issue of highest vulnerability and the social impact on the most vulnerable populations.

Let me start with the Solidarity Fund. This is often thought to be an emergency response instrument, but unfortunately it is not. It was not designed to be one. Nobody feels the deficiency of that more than me, because as the Commissioner for Humanitarian Aid I can provide overnight assistance to Moldova, but I cannot do it for Romania, because in Moldova we would use humanitarian aid, whereas in Romania we would apply the Solidarity Fund. Currently, the way the Solidarity Fund is designed, it requires up to ten weeks for a country to make an application, and then it takes another six to ten weeks to assess the application and the damage identified. Our experience shows that it takes between four and eight months, or six months on average, between the moment a disaster strikes and the Solidarity Fund is potentially triggered, and the moment help gets to people.

When help gets to the affected countries, it is substantial. Let us just remind ourselves that after the floods in 2002 the Solidarity Fund granted EUR 134 million to Austria, where the damage was 2.9 billion; EUR 129 million to the Czech Republic, where there was damage of EUR 2.3 billion, and EUR EUR 444 million to Germany, with damage of over 9 billion. One may say that the damage is much bigger than the amounts granted from the Fund, but these are significant funds made available to countries and communities at a very difficult moment.

As regards size, today it is up to EUR 1 billion a year. In the new MFF that is likely to be voted through tomorrow, unfortunately this goes from that EUR 1 billion down to EUR 500 million a year. It is a tough time, and obviously we have to be careful with claims on our Member States’ money, but hopefully in the vote which takes place tomorrow there will also be a clause on revisiting the parameters for the Fund mid-term. I am confident that this issue will be looked into again.

Then comes the question of whether procedures should be changed so that there can be accelerated assistance to countries. The Commission currently is putting forward a proposal which would do two things: firstly, it would create immediate early-response drawing rights when it is obvious that the Solidarity Fund is going to be triggered, as it is right now. Secondly, there would be some changes and streamlining of provisions so that we can indeed cut down on this processing time.

I certainly hope that we will get support in the Council and here in this Chamber for this proposal. But the Solidarity Fund is not the only source of funds from the European Union, and I want to stress that the Structural Funds, the Cohesion Fund and funds from the common agricultural policy and the Social Fund can be – and have been – used to help countries to be better prepared for disasters, and also to alleviate the impact on the most affected communities.

Currently we have over EUR 5 billion in funding for flood management that our Member States are using to improve their capacity to cope with rapidly increasing risks. We are also looking into other ways to help Europe be more prepared for disasters to come. We are working with Commissioner Barnier on how the insurance industry can play a bigger role as a signalling tool to businesses, individuals and households in terms of where they should or should not live and build and develop, and how best to do that.

Thirdly, ecological conditions. I could not agree more with those speakers who stressed the importance of thinking of climate change not as some hypothetical threat in the future, but as a reality today, and the importance of our wetlands not as space that could be used for urban development and intensive agriculture, but as a means of protection of lives and property. This makes it so very clear that we must work hand in hand with Commissioner Potočnik on making sure that we introduce concepts of river basin management – points were made in that regard – and ecological sustainability as a factor, especially in flood disaster risks but also other disaster risks.

Last but not least, in every disaster I have been to, it is usually the poorest and most vulnerable people, whether in Europe or elsewhere in the world, that are most devastated. That puts a premium on us to think hard about how to make sure, as we have a system to support victims of disasters, that we target the most vulnerable people with assistance first. That is something on which we have good experience in some Member States, and we want to spread that and make it more broadly used.

Finally, on the point that I believe Mr Cofferati made about our needing a mindset change, I could not agree with this more. We are living in a world of more frequent and more devastating disasters. For us in Europe, floods are the costliest thing. Over 50% of damage in Europe is due to floods. By the way, the biggest killer is not floods, it is summer heat waves. These kill elderly people and children.

In this world of higher risks, we can only cope if we change our mindset to a risk management mindset. This is what we are striving to achieve, also with the new civil protection legislation that mandates risk assessments for our Member States. I can say that there is not a day in which I, as the Commissioner responsible, do not think hard on what we can do more of so that the lessons of the past are learnt and integrated, more lives are saved and there is less damage. One euro invested in prevention means seven euros of damage saved. Of course, that does not even capture the pain and suffering of the people that are affected.

 
  
MPphoto
 

  La Présidente. - Le débat est clos.

Le vote aura lieu mercredi, le 3 juillet 2013, à 11 h 30.

Déclarations écrites (article 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Kinga Gál (PPE), írásban. Az elmúlt néhány hét folyamán szinte percenként jelentek meg sokkoló képek és cikkek az elmúlt évszázadok egyik legnagyobb árvízéről, mely Közép- és Kelet-Európát sújtotta. Emberek ezrei álltak a gátakon önkéntes munkájukkal járulva hozzá a védekezéshez. Mindenki lehetőségének és adottságainak megfelelően tette a dolgát a legnagyobb szervezettség mellett. Magyarországon például megalakult a Nemzeti Humanitárius Koordinációs Tanács a különböző segélyszervezetek és az érintett hatóságok részvételével annak érdekében, hogy egyesítsék erőforrásaikat és megosszák a feladatokat a hatékony védekezés céljából. Június 4-én a Nemzeti Összetartozás Napját ünnepeljük Magyarországon. Idén egy természeti katasztrófa a gyakorlatba ültette át ezt a gondolatot. Ismerősök és idegenek példaértékű módon fogtak össze a bajban, nem csak szóban, hanem tettekkel is bizonyítva az önkéntesség és a határok nélküli összefogás erejét és értékét. Örömömre szolgál, hogy mi itt az EP-ben is ilyen gyorsan reagálunk a történtekre, hiszen a minket megválasztott állampolgárok számítanak ránk a bajban, de a károk helyreállítása során is. Remélem, hogy ezzel a mostani határozattal valóban teljesítjük kötelességünket, és kézzel fogható segítséget fognak kapni az uniós forrásokból az árvíz által sújtott polgárok és háztartások.

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Gurmai (S&D), in writing. Let me first mention my gratitude to the rescue teams and the local populations for their outstanding efforts as well as my condolences to the families of the victims. While Central European Member States were battling against the flooding, the EU Solidarity Fund, designed to provide assistance to Member States when large-scale disasters occur, had already run out of money for the current financial year. It clearly shows the need for a more flexible ESF and EU budget and for full cover of the 2013 outstanding payment. It is also important that the Member States apply a long-term perspective and use all means available, including the financial assistance provided by the EU, engineering projects and green infrastructure to improve their flood control facilities. Increased cooperation within the EU framework and civil protection mechanism should also be fully exploited by Member States instead of seeking support on a bilateral basis. Moreover, the European Environment Agency and the scientific community predict a rise in extreme weather events in the next decades. We need more and better data to assess the role of climate change in those disasters as well as accurate flood risk maps as provided for in the Floods Directive.

 
  
MPphoto
 
 

  Olga Sehnalová (S&D), písemně. Fond solidarity vznikl v roce 2002 jako reakce na katastrofální povodně v roce 2002 a od té doby se stal jistým symbolem solidarity v Evropské unii. Od svého založení pomohl řadě zemí zasažených živelnou pohromou. Evropskou solidaritu však nesmí ohrozit ideologie škrtů ze strany evropských vlád, která, bohužel, doprovází vyjednávání o víceletém finančním rámci a jejíž obětí by se mohl stát právě i Fond solidarity. To by byl velmi špatný signál pro EU a její občany, kteří na pomoc čekají. Podporuji proto usnesení, ve kterém Evropský parlament volá po uvolnění prostředků z Evropského fondu solidarity na financování letošních povodňových škod ve střední Evropě. Zároveň samozřejmě souhlasím s požadavkem, aby Komise případné prostředky členským státům v nouzi poskytovala mnohem rychleji a mnohem flexibilnějším způsobem.

 
  
MPphoto
 
 

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D), írásban. Tisztelt Elnök Úr! A Németországot, Csehországot, Ausztriát és hazámat, Magyarországot sújtó árvíz, amelyet "az évszázad árhullámként" tartanak számon, példaértékű összefogást eredményezett. A gátakon közel negyvenezer önkéntes, valamint kilencezer rendőr, katona, és tűzoltó önfeláldozó munkával vették ki részüket az árvízi védekezésben. A legnagyobb elismeréssel köszönjük meg az áldozatos munkájukat. Magyarországon a 95 árvíz sújtotta település közül már csupán négyben zajlanak a helyreállítási munkálatok. Sürgetem a magyar hatóságokat, hogy szűkebb hazámban, Bács-Kiskun Megyében is mihamarabb fejezzék be a helyreállítási munkálatokat és kezdjék meg a károk felmérését. Magyarország európai uniós tagállamként ugyanis jogosult arra, hogy kárenyhítésre pályázzon az uniós szolidaritási alapból. Bízom abban, hogy amiként 2006-ban, majd 2010-ben a szocialista kormányok sikerrel folyamodtak uniós támogatásért, Magyarország újra számíthat az Európai Szolidaritási Alap gyors segítségére. Szerencse a szerencsétlenségben, hogy a magyarországi kárösszeg nem éri el a támogatáshoz szükséges alsó határértéket. A szomszédos ország klauzulának köszönhetően, mivel a katasztrófa a teljes Közép-Európai régiót érintette, hazánk is részesedhet az uniós segítségből. A támogatást a károsultak segítése mellett a további árvizek megelőzését szolgáló intézkedésekre kell fordítani. Jó lenne, ha az árvízvédelmi rendszer fejlesztése, a gátak korszerűsítése nemcsak árvíz idején, hanem az árhullám levonulása után is a kormány kiemelt célkitűzése lenne.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), na piśmie. W wyniku silnych powodzi, które rozpoczęły się na przełomie maja i czerwca, wiele krajów Europy Środkowej zostało poszkodowanych. Z dotkniętych kataklizmem terenów ewakuowano tysiące ludzi, a w tym celu zmobilizowano m.in. wojsko i straż pożarną. Najbardziej ucierpiały Czechy, Słowacja, Niemcy, Węgry oraz Austria, a także Polska. Fala powodziowa spowodowała ogromne straty na objętych nią terenach, a koszty tych strat liczone są w miliardach euro. Należy jednak mocno zaznaczyć, że władze wszystkich tych krajów natychmiast zareagowały na tą rozprzestrzeniającą się tzw. „historyczną powódź” Europy Środkowej. Głowy państw podeszły do sprawy bardzo poważnie, mobilizując dostępne do pomocy w tego typu sytuacji jednostki. Katastrofa, która dotknęła Europę, jest bardzo zasmucająca i pomimo zorganizowania wszystkich możliwych sił, szkody dla ofiar są ogromne. Straty spowodowane powodzią będą odrabiane bardzo długo, dlatego tak ważne jest, żeby Wspólnota wsparła poszkodowane tereny w celu szybszego powrotu do stanu sprzed powodzi.

Trzeba mieć na uwadze, że w obliczu takich tragedii kluczowe jest, aby we wzajemnych stosunkach wykazać się poszanowaniem fundamentalnych wartości, jakimi są solidarność i jedność. Pomimo tych negatywnych wydarzeń, nie należy zapominać, że takie kryzysowe sytuacje powinny prowadzić do pogłębiania integracji europejskiej Obecnym zadaniem UE jest wspólne pokonanie kryzysu i próba zapobiegnięcia podobnym sytuacjom w przyszłości. Mam nadzieję, że odbudowa poszkodowanych terenów stanie się jednym z priorytetowych działań UE w najbliższym czasie.

 
Õigusteave - Privaatsuspoliitika