Der Präsident. − Als nächster Punkt der Tagesordnung folgt die gemeinsame Aussprache über
– den Bericht von Derek Vaughan im Namen des Haushaltskontrollausschusses über den Jahresbericht 2011 über den Schutz der finanziellen Interessen der Europäischen Union – Betrugsbekämpfung (COM(2012)0408 - 2012/2285(INI)) (A7-0197/2013) und
– den Bericht von Andrea Češková im Namen des Haushaltskontrollausschusses über den integrierten internen Kontrollrahmen (2012/2291(INI)) (A7-0189/2013).
Derek Vaughan, rapporteur. − Mr President, there are very few Members in the Chamber tonight but those Members who are here are obviously very passionate about the subject being debated tonight. Although I do feel sometimes that there are some Members – not the ones in the Chamber – who sometimes forget what PIF is all about. It is all about looking at the extent to which EU funds and revenue are at risk of fraud and this, of course, is a very important topic for EU taxpayers.
Sometimes we are also guilty of not recognising when there are improvements. In 2011, for example, reported fraud was down by 35% and the financial impact of fraud was down by 37%. And recovery rates also improved, from 46% to 52%, although in all these areas of course there is room for further improvement.
We should also recognise that 94% of the EU budget is spent by Member States – and therefore it is not surprising that most fraud is committed at Member State level. That is why my report does call for a full evaluation by the Commission of the shared management system.
I also find it surprising that some Member States have very high levels of fraud and some Member States report no fraud at all. So obviously individual Member States are using different ways to measure and to deal with fraud in their own countries. For example, conviction rates range from 14% to 80%.
Therefore, in my view, there are things the Commission could do to improve matters. They could monitor control systems in Member States, standardise the definition of fraud in Member States, establish a uniform reporting measure, consider the lack of harmonised criminal law across Member States, promote greater transparency – which is called for in my report and many other reports from this Parliament – and of course it could try to improve cooperation and coordination between Member States in tackling these issues.
When we look at the figures for individual elements within the budget, once again we see the need to improve the situation in cohesion policy and in agriculture. These two remain the two highest areas of fraud and error – and of course we should always point out that there is a difference between fraud and error. But there are other areas within the budget as well, like the External Action Service, which need some improvements.
There is also the issue of revenues. We should not forget the issue of revenues. It is estimated that EUR 1 trillion per year is lost to tax evasion and tax avoidance. That is the equivalent of EUR 2 000 for every citizen in the European Union. Although some progress has been made in VAT and customs, in cigarette and tobacco smuggling, some further progress still needs to be made, and unfortunately the Council on many occasions blocks that progress. For example, they are currently blocking two VAT directives and I call on the Council to unblock those initiatives as soon as possible and other initiatives as well.
For all of us this is an important topic. It is vital that every possible euro, indeed every possible cent, in the EU budget is spent on promoting jobs and growth. Do we not need it? Therefore I welcome most of the amendments put down by colleagues for tomorrow’s vote. Not all, of course: we are not going to agree on everything, but I welcome most of them because I believe that what we are doing tonight, this debate and this vote tomorrow, should reassure taxpayers that this Parliament takes the topic of tax and tax fraud and fraud in general as a serious issue, and indeed others should do so as well, particularly Member States.
Andrea Češková, zpravodajka. − Pane předsedající, je mi potěšením, že mohu na tomto plenárním zasedání zahájit debatu o integrovaném rámci vnitřní kontroly hospodaření s evropskými fondy. Toto téma je velmi technické a složité, ale stále se nabízí jedna zásadní otázka, a to: proč Komise neobdržela kladné prohlášení o věrohodnosti účtů?
Na Výboru pro rozpočtovou kontrolu jsme se tímto tématem velmi zevrubně zabývali 22. dubna tohoto roku na slyšení. Posuzovali jsme především, zda selhal akční plán Komise, jehož cílem bylo, aby Komise obdržela kladné prohlášení o věrohodnosti účtů, nebo to bylo z důvodů špatného nastavení celého rámce tohoto akčního plánu či jeho provádění. Dospěli jsme k závěru, že kritéria nastavená akčním plánem v roce 2005 nemohou efektivně fungovat v současné době. Vítám, že moji kolegové z Výboru pro rozpočtovou kontrolu sdílí názor, že je potřeba tato kritéria zrevidovat.
Je tedy nutné zabývat se tím, zda je kontrola účtů a hospodaření Evropské komise správně nastavena. Komise se přijetím akčního plánu v roce 2005 začala soustřeďovat na zlepšení rámce vnitřní kontroly, a to z důvodu, že ji Účetní dvůr upozornil na vysokou chybovost. Míra chybovosti je stále každý rok vysoká.
Situace je v současné době taková, že Komise již po osmnácté za sebou neobdržela od Účetního dvora kladné prohlášení o věrohodnosti účtů. Problémem, který k tomu přispívá, je to, že se Komise nemůže spolehnout na údaje od členských států. Výsledky šetření Účetního dvora ukazují, že programů zatížených chybami bylo více než kolik členské státy vykazovaly. V oblasti Evropského fondu regionálního rozvoje mohly např. členské státy samy identifikovat a opravit 62 % chyb, v oblasti Evropského sociálního fondu 76 % chyb.
Komise a Účetní dvůr musí tedy vyvinout tlak na členské státy, aby přijaly odpovědnost za své účty. To také znamená, že se pod tyto údaje podepíše politická reprezentace, která má spravování evropských fondů ve své kompetenci. Jednoznačně diskutabilní je nastavená úroveň přijatelné míry chybovosti ve výši 2 %. Domnívám se, že tato hodnota nezohledňuje různé rizikové profily jednotlivých politik a že ne všechny oblasti politik Evropské unie se mohou pod tuto hranici dostat.
Avšak důležitější než samotná výše přijatelné míry chybovosti je způsob, jakým Komise hospodaří s finančními prostředky. Proto se domnívám, že bychom neměli usilovat o pozitivní prohlášení o věrohodnosti účtů, které je definováno imaginární hranicí míry chybovosti, ale měli bychom se zaměřit na systematické snižování chybovosti.
Ukazuje se, že napojení pozitivního prohlášení o věrohodnosti účtů na systém jednotného auditu, o kterém se také velmi diskutovalo na Výboru pro rozpočtovou kontrolu, že nebylo dosud úspěšně realizováno. Nedošlo k dohodě s členskými státy o vnitrostátních prohlášeních, ani k dohodě o šablonách kontrolního systému. Jednotný audit nefunguje, protože jeden auditor řetězce se nemůže spolehnout na dalšího.
Mělo by se rovněž usilovat o to, aby ti, co provádějí programy na regionální úrovni, předcházeli chybám a také, aby chyby napravovali. S tím souvisí i to, že bychom měli dojít ke zjednodušení pravidel, např. pro zadávání veřejných zakázek. Příliš složitá pravidla vedou k chybám a podvodnému jednání.
Domnívám se, že akčního plánu Komise z roku 2005 není možné vzhledem k aktuální situaci docílit. Je potřeba hledat jiné cesty, a já doufám, že touto diskuzí...
(Předseda zpravodajce odejmul slovo.)
Algirdas Šemeta, Member of the Commission. − Mr President, I would like to thank the rapporteur, Mr Vaughan, for his report. As is the case every year, this report will provide the Commission with important input on its future work in fighting against fraud to the EU financial interests. The Commission will of course reply in writing to all the concrete proposals in due course. However, I would like to say a few words about some of them now.
Firstly, I would like to provide you with a short update on the main initiatives that the Commission has taken in order to improve the policy framework in the anti-fraud field. We have tabled a number of important proposals, and on some of them we have already been able to reach an agreement.
There is, of course, the OLAF reform on which we have just debated at length. In this context, let me stress that this report is not the right place to make judgments on the way individual investigations have been handled by OLAF. Furthermore, we proposed, in 2012, a directive on the fight against fraud to the Union’s financial interests by means of criminal law. We are eagerly awaiting the Parliament’s input on this proposal, known as the PIF Directive.
We have also launched a number of successful initiatives related specifically to the revenue side. Thus, the VAT Directive and the Customs Code implementing provisions were amended with stricter and clearer conditions as regards procedure code 42, which allows importers to suspend the payment of VAT at import. We have launched a broad action plan to fight tax fraud and tax evasion, which has received strong support both at EU and international levels; in particular, we managed finally to achieve an agreement on the VAT Quick Reaction Mechanism, and, just last month, we adopted a comprehensive EU strategy against cigarette smuggling.
Our proposal for a new Hercule III programme is a continuation of our efforts to help Member States improve their work in fighting fraud. Hercule III is the only programme specifically aimed at protecting the EU’s financial interests by organising training and providing technical assistance. In parallel, we have already implemented, to a large extent, the Commission’s internal Anti-Fraud Strategy adopted in 2011.
Moving away from the policy area, the quality of reporting by the Member States remains a perennial problem. It is not exclusively due to a divergent application of the reporting regulations by the Member States; it is also caused by very different legal, organisational and even cultural approaches that Member States have in relation to the fight against fraud affecting the EU’s financial interests.
In recent years OLAF has deployed great efforts to provide Member States with technical solutions, training, guidelines and instructions to improve uniformity in the reporting of information concerning irregularities and fraud. Agreeing on a more uniform definition of fraud in the context of the proposed PIF Directive would bring additional improvements in this area.
To conclude my comments on the first report, and without prejudice to my comments regarding the points on OLAF individual investigations, your annual report provides a solid basis to further improve the protection of the EU’s financial interest and fight against fraud. The Commission will pursue its efforts proactively to address those issues which put at risk the proper use of the European taxpayer’s money.
Let me turn now to the report on the Commission’s Integrated Internal Control Framework. I would like to thank the rapporteur, Ms Andrea Češková, for the constructive approach used in the report and the comprehensive analysis of the current situation.
The report correctly indicates that the Commission is still striving for a positive DAS, but there are conditions to fulfil before getting there. Firstly, the Commission services will continue implementing the audit and discharge recommendations issued every year in order to improve the management, control and protection of the EU budget.
Secondly, for all programmes under shared management, the Member States must ensure that their management and control systems are functioning as required. They must also conduct effective controls at the level of final recipients of EU funds and report in a way that allows the Commission to identify existing problems and to take any necessary action.
Thirdly, the post-2013 legislation must reflect the issues identified in the Simplification Agenda for the new Multiannual Financial Framework and the Simplification Scoreboards adopted by the Commission.
Finally, the Commission’s action to protect the EU budget through its multiannual corrective mechanisms needs to be taken into consideration when assessing the effectiveness of its management and control systems. It should be put in perspective with the error rate estimated by the Court of Auditors.
After the summer, the Commission will take the next step by issuing a new report on the protection of the EU budget. With this report, the Commission will give more inside views and explanations on the performance of its multiannual preventive and corrective systems.
Moreover, the Commission welcomes the suggestion that an interinstitutional working group be set up to consider necessary measures aimed at establishing a performance-based budget and it will prepare an action plan in this regard.
Monica Luisa Macovei, on behalf of the PPE Group. – Mr President, as the PPE shadow rapporteur on the 2011 report on the protection of the Union’s financial interests, I would like to recall some facts. The financial impact of fraud reported in 2011 decreased by 37% compared to 2010. However, the amount of fraud is still very high – EUR 400 million, of which EUR 77 million was fraud in agriculture and more than EUR 200 million fraud in cohesion policy, with other figures adding up to EUR 400 million.
I would now like to say a few words on the fight against cigarette smuggling and illicit trade in tobacco products. Between 2005 and 2010 illicit trade in cigarettes deprived the European Union and the Member States of more than EUR 10 billion. This EUR 10 billion lost in cigarette smuggling is used to support and enlarge organised crime networks.
This is why I welcome the EU strategy against cigarette smuggling and the illicit tobacco trade published in June. I believe it comes quite late but it is good that we have it. Vulnerable Member States should be given stronger support to protect borders against cigarette smuggling. One way to do it is with Hercule III, a programme designed to fund detection of smuggling at the borders, for instance through buying and installing truck-scanning equipment. It should be very clear to all Member States that, once tobacco is smuggled into the EU through a weaker border, we are all affected, including the Member States who do not have external borders.
Jens Geier, im Namen der S&D-Fraktion. – Herr Präsident, Herr Kommissar, liebe Kolleginnen und Kollegen! Wir diskutieren heute Abend noch zwei miteinander inhaltlich verknüpfte Initiativberichte: Der Bericht von Derek Vaughan zieht politische Konsequenzen aus dem Bericht über den Schutz der finanziellen Interessen der EU, den uns die Kommission vorlegt. Der Bericht von Frau Češková macht Vorschläge, wie wir mit dem integrierten Kontrollrahmen der EU-Kommission weiter umgehen müssen. Ich freue mich über die große Einigkeit, die Frau Češková mit ihren Feststellungen erreicht hat. Verglichen mit manchen Beiträgen, die ich zum Thema Fehlerrate und Schutz der finanziellen Interessen aus den Reihen der ECR-Fraktion gehört habe, ist das wirklich ein sehr konstruktiver Anlass.
Ich nehme mir allerdings die Freiheit, diese Einigkeit ein bisschen aufzubrechen. Der Punkt, wo ich andere Änderungsanträge eingebracht habe, ist die Frage, wie wir mit dem Konzept der Zuverlässigkeitserklärung denn in Zukunft umgehen wollen. Wir und auch Frau Češková stellen in ihrem Bericht fest, dass wir einer Senkung der Fehlerrate, ohne dass die Mitgliedstaaten dabei eine entscheidende Rolle spielen, nicht wirklich näherkommen. Wir schauen mit einiger Sorge auf den Europäischen Rechnungshof, der durch eine schlichte Änderung seiner Methodik zur Fehlerbehebung möglicherweise im kommenden Jahr zu einer nicht faktisch, aber künstlich erhöhten Fehlerrate kommen wird.
Wie wir vor diesem Hintergrund jemals zu einer uneingeschränkten Zuverlässigkeitserklärung kommen wollen, ist mir ehrlich gesagt immer unklarer. Ich habe mir die mutige Aussage aus dem von Frau Češková angesprochenen Hearing zu eigen gemacht. Überprüfen wir doch einfach mal dieses Konzept der Zuverlässigkeitserklärung. Meiner Meinung nach hilft es uns nicht weiter. Die Diskussion darüber müssen wir fortsetzen. Es gibt viele Haushalte in den Mitgliedstaaten der Europäischen Union, die weniger gut kontrolliert sind als der Haushalt der Europäischen Union. Diese Zuverlässigkeitserklärung ist ein Mittel, das vor allen Dingen Euroskeptiker zu Polemik einlädt. Ich bin ein großer Freund von Albert Camus, der gesagt hat, man müsse sich Sisyphus als einen glücklichen Menschen vorstellen. Aber politisch funktioniert das leider nicht.
Θεόδωρος Σκυλακάκης, εξ ονόματος της ομάδας ALDE. – Κύριε Πρόεδρε, θα αφιερώσω την ομιλία μου σε μία σημαντική τροπολογία που προτείνουμε. Σήμερα το σύνολο σχεδόν των ερευνών του OLAF γίνεται κατόπιν καταγγελιών. Αποτέλεσμα: οι περιορισμένοι πόροι που διαθέτει η Ένωση στη μάχη κατά της απάτης δεν πηγαίνουν εκεί που υπάρχουν τα μεγαλύτερα προβλήματα αλλά εκεί που υπάρχουν οι μεγαλύτερες καταγγελίες. Έτσι, σε τομείς όπου η καταγγελία είναι επικίνδυνη υπόθεση (π.χ. οργανωμένο έγκλημα) ή όπου γίνονται απάτες στις οποίες εμπλέκεται και η τοπική διοίκηση και το τοπικό πολιτικό σύστημα δεν γίνεται η παραμικρή έρευνα. Όσο σε ένα τομέα ή περιοχή τηρείται ο νόμος της σιωπής, η ομερτά, όσο εκείνοι που εμπλέκονται στη διαφθορά και στην απάτη ή στην συγκάλυψή της πληρώνονται αρκετά, κανείς δεν τους ενοχλεί. Γι’ αυτό και στην τροπολογία μας ζητάμε ο OLAF να έχει τη δυνατότητα να προβαίνει με δική του πρωτοβουλία σε έρευνες όπου υπάρχουν υποψίες και υπόνοιες μαζικής διαφθοράς σε βάρος της Ένωσης, γιατί χωρίς αυτό όσοι πραγματικά έχουν ισχύ…
(Ο Πρόεδρος διακόπτει τον ομιλητή).
Bart Staes, namens de Verts/ALE-Fractie. – Ik wil beide rapporteurs bedanken, mevrouw Češková en meneer Vaughan, maar ik wil uitdrukkelijk op het verslag van de heer Vaughan ingaan. Hij heeft een puike prestatie geleverd en zijn verslag is bovendien met algemene stemmen goedgekeurd. Dat is toch wel merkwaardig.
Daarom richt ik mij in het bijzonder tot de S&D-Fractie. Ik begrijp niet dat jullie toch elf amendementen indienen op het met algemene stemmen goedgekeurde verslag van de heer Vaughan. Het zijn amendementen die stuk voor stuk eigenlijk, als je de tekst goed leest, het bereikte resultaat verzwakken. Ik heb het over de amendementen waar het gaat over OLAF, het Comité van toezicht, over de kritiek van het Comité van toezicht, over het feit dat de directeur van OLAF rechtstreeks aan onderzoeken deelneemt, over de praktijken van OLAF, waarbij er telefoongesprekken worden voorbereid met derde personen om dan met beschuldigden te gaan praten - een praktijk waarvan het Comité van toezicht overigens zegt dat ze een schending is van artikelen zeven en acht van het Handvest van de grondrechten. Zo zijn er een hele reeks amendementen.
Beste vrienden van de socialistische fractie, waarom doen jullie dit? Dit verslag, dit puike verslag van de heer Vaughan, is met algemene stemmen goedgekeurd in de Commissie begrotingscontrole. Laat ons het bereikte resultaat vasthouden en zeker niet verzwakken. Dit is een ultieme vraag aan jullie voor de stemming van morgen.
Willy Meyer, en nombre del Grupo GUE/NGL. – Señor Presidente, yo también quiero agradecer a los ponentes su informe, pero el fraude, los paraísos fiscales, la corrupción, las estafas financieras a los pequeños ahorradores, el paro, las privatizaciones son el resultado del sacrosanto principio de la desregulación que la Comisión Europea, el Consejo, la troika nos están imponiendo al conjunto de los Estados miembros, a los 28 Estados miembros ya. Y esto no da para más. Hay que ir al problema central y el problema es que hay que regular el mercado, que hay que regular el sistema financiero.
En mi país, España, el fraude equivale a una 25 % del producto interior bruto, es decir, todo lo que es el presupuesto en materia de gasto sanitario. Es imposible mantener esta situación y no hay voluntad para ir a la raíz del problema. Son encomiables todas las propuestas que se hacen, pero, mientras no se cambie ese principio sacrosanto de la desregulación, esta Unión Europea, como está construida, no tiene futuro y, por lo tanto, hay que cambiar ese principio de la desregulación.
Magdi Cristiano Allam, a nome del gruppo EFD. – Signor Presidente, onorevoli colleghi, vorrei concentrare l'attenzione sui diritti di libertà e privacy dei cittadini, che dovrebbero essere sempre rispettati nell'ambito della lotta alle frodi.
Denuncio che in Italia dal 24 giugno tutti i cittadini sono ufficialmente spiati dal fisco, in seguito all'adozione del SID (sistema di interscambio dei dati). In nome della lotta all'evasione sarà consentito l'accesso del fisco a dati sensibili anche in assenza di ipotesi di reato, instaurando di fatto una sorta di Stato di polizia. La lotta all'evasione si è trasformata nel controllo di ogni dettaglio della nostra vita, dove tutti siamo sospettati di essere potenziali evasori.
Tuttavia, l'evasione spesso non è il problema, ma la conseguenza del problema. Uno dei problemi è l'eccessiva pressione fiscale applicata dagli Stati che comporta l'uccisione delle imprese, perdita del lavoro, disperazione nelle famiglie, aumento dell'evasione e suicidi. Per poter promuovere una più efficace lotta contro le frodi è necessario applicare regimi fiscali sostenibili, in modo che l'evasione non sia fisiologica per la sopravvivenza della gente.
Ingeborg Gräßle (PPE). - Herr Präsident, Herr Kommissar, liebe Kollegin Češková! Ich wollte Ihnen danke sagen, dass sie ein ganz altes Thema der Haushaltskontrolle aufgegriffen haben, nämlich den integrierten internen Kontrollrahmen. Herr Kommissar, ich weiß nicht, wie wir je bei diesem Thema Fortschritte erzielen – jenseits von Fehlerquoten und DAS-Debatten. Wenn wir die neuen Programme sehen, dann steuern wir auf eine große Katastrophe zu. Dieses „Mache alle sieben Jahre alles neu“ bedeutet nämlich, dass wir große Kontrollprobleme haben werden und auch große Akzeptanzprobleme vor Ort der beneficiaries, die sich auf alles neu einstellen müssen. Ich bedaure das sehr und möchte sagen, dass es wahrscheinlich auch der größte Beitrag zur Betrugsprävention wäre, wenn wir von einer stabilen Gesetzgebung über mehr als sieben Jahre ausgehen könnten, so dass man sowohl den beneficiaries als auch der Verwaltung der Mitgliedstaaten einmal erlaubt, aus den Fehlern und bisherigen Schwächen der Gesetzgebung zu lernen.
Wie wäre es denn, wenn wir im nächsten Mehrjahresrahmen nur einmal das ausmerzen, was sich wirklich nicht bewährt hat, nur einmal das angehen, was wir wirklich besser machen könnten? Ich halte es für eines der größten Probleme, dass wir alles grundlegend neu machen. Da kommt dann natürlich auch bei der Betrugsbekämpfung nichts Gescheites heraus, weil Betrugsbekämpfung sich eben auch nach den veränderten Regeln richtet. Deswegen kann ich nur sagen, dass das OLAF wie alle anderen eigentlich vor einer riesigen Herausforderung steht, nämlich dass die ganze veränderte Gesetzgebung jetzt wieder gelernt werden muss, weil man ja nur das falsch machen kann, was dann auch vorgeschrieben ist.
Ich bin schon besorgt, wenn ich sehe, dass wir Effizienzprobleme haben werden, und möchte sagen, dass nach wie vor eine unserer Achillesfersen eben darin besteht, dass wir zu wenig Personal für diese Geschichten haben.
Inés Ayala Sender (S&D). - Señor Presidente, quiero expresar mi agradecimiento tanto al señor Vaughan como a la señora Češková por sus informes.
Quería referirme a los problemas relacionados con la necesidad de luchar contra el fraude fiscal esencialmente. Cuando los presupuestos que ahora mismo se están perdiendo equivalen al presupuesto de la sanidad o a cuatro veces al importe de la educación en la Unión Europea, entiendo que es absolutamente fundamental que existan unos sistemas lo más eficientes posible para la lucha contra ese fraude fiscal.
Por otra parte, en cambio, agradezco el reconocimiento de los éxitos en las operaciones aduaneras, precisamente contra el contrabando de cigarrillos esencialmente, como en mi país recientemente. Creo que es importante y que se va avanzando en este ámbto.
Después, yo seguiría haciendo un llamamiento para asegurar la transparencia de los beneficiarios de los fondos de la Unión Europea. Es algo que la Comisión todavía no nos ha garantizado y yo creo que los ciudadanos lo piden cada vez más; sería una fórmula fundamental.
A la señora Gräßle y al señor Staes yo simplemente me gustaría decir que todo el esfuerzo que han realizado por bloquear el Reglamento es mejor que lo hubieran dedicado a tratar el tema de la OLAF en este informe. Habría sido más eficaz.
(Der Präsident entzieht der Rednerin das Wort.)
Michael Theurer (ALDE). - Herr Präsident, Herr Kommissar, liebe Kolleginnen und Kollegen! Ich bin der Berichterstatterin Češková sehr dankbar für den Bericht zum integrierten Kontrollrahmen. Es entbehrt ja nicht einer gewissen politischen Schizophrenie, wenn sich Staats- und Regierungschefs wie Premierminister Cameron hinstellen und eine bessere Verwendung der EU-Fonds verlangen, aber verschweigen, dass 80 % des Haushalts in den Mitgliedstaaten verwaltet wird. Da müssen wir natürlich dafür sorgen, dass die Mitgliedstaaten auch die Verantwortung für die Verwaltung der EU-Mittel übernehmen und konkrete und zuverlässige Daten an die Kommission übermitteln. Die Zuverlässigkeitsprüfung ist nicht das richtige Mittel. Das haben die Anhörungen im Haushaltskontrollausschuss gezeigt.
Wir müssen zum erfolgsorientierten Haushalt übergehen, zum performanceorientierten EU-Budget. Da kann ich den Vorschlag der Berichterstatterin nur unterstützen. Wir wollen von Ihnen, Herr Kommissar, dass die Kommission eine Arbeitsgruppe einrichtet, bestehend aus Vertretern der Kommission, des Parlaments, des Rates und des Europäischen Rechnungshofs, um diesen Ansatz eines performance-based EU-Budgets umzusetzen, damit wir zu einem erfolgsorientierten Haushalt kommen.
Tamás Deutsch (PPE). - Tisztelt elnök úr, kedves kollégák, tisztelt hölgyeim és uraim! Elsőként is szeretnék köszönetet mondani mindkét jelentéstevőnek a munkájáért. A vita jelenlegi szakaszában három olyan megfontolást szeretnék kedves képviselőtársaim figyelmébe ajánlani, ami az eddigi eszmecserében még talán nem kapott kellő figyelmet.
Elsőként is szeretném arra felhívni a figyelmet, hogy a csalás elleni küzdelemben aggodalomra ad okot az, hogy az OLAF a 2012–2013-as évre vonatkozó vizsgálati prioritásainak lefektetésénél küszöbértékeket vezetett be. A hivatal az egyes ügyeknél megvizsgálja azt, hogy mennyi az adott ügy valószínű pénzügyi hatása, és amennyiben az nem ér el egy meghatározott értéket, akkor az OLAF nagy valószínűséggel nem vonja vizsgálat alá az adott ügyet. A meghatározott küszöbök igen magasak, például a vámszektor és az Európai Regionális Fejlesztési Alap esetében egymillió euró alatti szabálytalanság nem számít a hivatal szempontjából lényeges csalási esetnek.
Másodikként sajnálatosnak tartom azt a tényt, hogy a 2006 és 2011 között bírósági szakaszba lépett OLAF-vizsgálatok több mint felében a mai napig nem született bírósági döntés.
Végül, de nem utolsó sorban az ÁFA- és adócsalások visszaszorításának egyik legeredményesebb módja a kereskedelmi ügyletek valós idejű összekötése lenne az adóhatóságokkal. Örülök, hogy erre is felhívja a jelentés a figyelmet.
Zigmantas Balčytis (S&D). - Pirmiausia norėčiau padėkoti pranešėjams tiek Derek Vaughan, taip pat poniai A. Češkovái už įdėtas pastangas rengiant šį labai svarbų pranešimą dėl 2011 m. ataskaitos apie kovą su sukčiavimu.
Kaip ir kiekvienais metais išryškėja ta pati problema, kad kai kurios valstybės narės laiku nepateikia duomenų dėl sukčiavimo ir pažeidimų arba jų pateikiami duomenys nėra tikslūs ir patikimi.
Norint gauti visus reikalingus ir patikimus duomenis, būtina kuo skubiau priimti vienodus ataskaitų teikimo principus visose valstybėse narėse, apie ką savo pranešime šiuo klausimu pažymėjau dar 2012 m.
Tai leistų matyti realų, noriu pakartoti, realų sukčiavimų valstybėse narėse mastą bei nustatyti valstybes nares, kuriose jis yra aukščiausias, ir imtis atitinkamų priemonių, ko nėra dabartinėje praktikoje. Tai taip pat leistų nustatyti, kaip valstybės narės įgyvendina OLAF tyrimų rekomendacijas.
Todėl noriu pasikartoti, kad Komisijai siūlau prisiimti atsakomybę už vieningos sistemos įdiegimą visose valstybėse narėse šiuo klausimu.
Catch-the-eye-Verfahren
Erik Bánki (PPE). - Elnök úr, tisztelt képviselőtársaim! Két fontos területet szeretnék kiemelni. Az egyik a vámok kérdésköre. Az unión belüli vámeljárások 70%-a egyszerűsített eljárás keretében folyik. A Számvevőszék 1/2010-es számú különjelentésének megállapításai rendkívül aggasztóak, hiszen súlyos hiányosságokra mutatnak rá ezen a területen. Fejlett informatikai rendszerek alkalmazására lenne szükség ahhoz, hogy csökkenjen a hatóságok kijátszhatósága, ezért azt gondolom, hogy elengedhetetlen a modernizált vámkódex mielőbbi egységes és teljes körű használata.
A második a cigarettacsempészet, hiszen ezek a visszaélések éves szinten 10 milliárd eurós kiesést jelentenek a tagállamok költségvetésének. Ezzel gyakorlatilag különböző bűnszervezetek működését finanszírozzák, ami teljességgel elfogadhatatlan. A tagállamok azért emelik a dohánytermékek adóit, hogy csökkentsék a dohányzók számát, de eközben elengedhetetlen, hogy az ellenőrzéseket szigorítsuk, hiszen az adóemelések egyértelműen a csempészet irányába tolják el a dolgokat. Összességében tehát mindannyiunk közös érdeke, hogy minél nagyobb arányban derítsék fel az illetékes hivatalok és hatóságok a csalásokat már csak azért is, hogy a tisztességes államokat és a tisztességes vállalkozókat ezzel segítsük.
Angelika Werthmann (ALDE). - Herr Präsident! Die Kommission hat ihren Jahresbericht 2011 zum Schutz der finanziellen Interessen der EU gemäß Artikel 325 vorgestellt. Der Bericht hebt hervor, dass die finanziellen Auswirkungen von Betrug 2011 auf 404 Millionen Euro gefallen sind. Ich habe eine etwas bessere Zahl: Eine Trillion Euro an öffentlichen Geldern geht aufgrund von Steuerbetrug und Steuerflucht jedes Jahr in der Europäischen Union verloren. Oder etwas anders ausgedrückt: Der Durchschnittsbetrag, der an Steuergeld buchstäblich verlorengeht, entspricht dem Vierfachen des Betrags, den die Europäische Union für Bildung ausgibt. Ich frage mich daher: Wie lange wollen wir hier noch zusehen? Gerade angesichts der Krise wäre dieses Geld besser in der Bildung angelegt, und vor allem würde es den unzähligen Arbeitslosen – vor allem den Jugendlichen – helfen. Die Jugend und die Arbeitslosen hätten dann wieder eine Perspektive!
(Beifall)
(Ende des Catch-the-eye-Verfahrens)
Algirdas Šemeta, Member of the Commission. − Mr President, I would conclude by pointing out that both the Commission and OLAF are continuing their efforts to make the fight against fraud more effective. This month even, the Commission intends to table its proposal for the establishment of the European Public Prosecutor’s Office. It will also publish its report on the protection of the EU’s financial interests for the year 2012.
On OLAF’s side, its most recent annual report shows some significant progress in different areas: more investigations have been opened, the average time needed to carry out the initial assessment of a case has been reduced, and so has the average duration of the investigations. I hope that OLAF will be able to continue along this path, including own-initiative investigations as requested by Mr Skylakakis.
I tend to disagree regarding the comments by Mr Deutsch on thresholds used in OLAF investigations. Actually, it is investigative policy priorities which are the basis for OLAF investigations and there is no specific threshold for the investigations. As I explained also in the Committee on Budgetary Control, most of the investigations OLAF carries out are well below EUR 1 million and that explains that investigative activity is based on several criteria and not on the one specific criterion.
Regarding Mrs Češková’s report, the Commission will follow up on the recommendations made in the report on the integrated internal control framework. In particular, it will start soon the work needed to set up the working group with a view to establishing a performance-based budget.
As regards the DAS and the annual error rate, I consider they have to be put into perspective with multiannual preventive and corrective measures implemented to protect the EU budget.
Finally, as regards new programmes and Ms Gräßle’s comments: I think that it is really important that in the final stage of the adoption of the programmes, both legislative authorities follow the simplification path in this programme. This is extremely important in order to reduce the level of error in the future. I am also glad to say that across the board, horizontally, we were able to introduce the anti-fraud clause in the new legislative programme, which I believe will help OLAF work much more effectively in the fight against fraud during the next multiannual financial framework.
Derek Vaughan, rapporteur. − Mr President, can I thank colleagues for the debate and for the amendments. I will be accepting most of the amendments put down by colleagues, including some by the Greens and one by Mr Skylakakis as well. I wanted to reassure colleagues that I have no intention of watering down the report and that is why I intend accepting most of the amendments.
Indeed, I hope that my report demonstrates to Parliament and the citizens that Members of the European Parliament are taking the issue of fraud very seriously. But I would say that there has been some progress – the figures pointed out by myself and other colleagues show there has been progress – and I wanted to thank the Commissioner as well for giving us an update on some of the initiatives that the Commission is undertaking about having a proper definition of fraud, about the VAT Directive, the action plan and the strategy for dealing with cigarette smuggling, etc.
But I think there is also a consensus within Parliament that further progress is required. Further progress is needed by OLAF, and colleagues have mentioned that in the debate tonight; further progress by the Commission is needed, particularly on the coordination and harmonisation of reporting and dealing with fraud; and on recoveries, although the figures are improving further progress is definitely needed there too.
Of course more needs to be done by the Member States as well, particularly on the issue of tax evasion and tax fraud. At every summit of Member States they always say they want to tackle tax evasion and tax fraud, but very little action has taken place. So I think we all have a duty – the Commission, OLAF, Member States, this Parliament – to show that we take the issue of tackling fraud seriously and I would hope, and indeed I am sure, that tomorrow when we have our vote in this Parliament, we will demonstrate that we do take the issue very seriously.
Andrea Češková, zpravodajka. − Pane předsedající, předně samozřejmě chci velmi poděkovat za veškeré příspěvky a chci jenom znovu zdůraznit jednu věc. Já jsem konstatovala již na začátku, že je to skutečně téma velmi složité, je to téma, které se asi nedá vyřešit rychle najednou, protože si uvědomme, že se tady bavíme o akčním plánu Komise z roku 2005. Na druhou stranu naprosto akceptuji připomínky typu, že nemůžeme pokaždé začínat naprosto od nuly a odznova. To si myslím, že je velmi správně řečeno. Proto ta zpráva je koncipována pokud možná co nejvíce konsenzuálně tak, aby skutečně tu debatu o celé té eventuelní změně systému zahájila, tak jak jsem již zopakovala.
Jinými slovy, účetní přístup k prohlášení o věrohodnosti je třeba spojit s přístupem hodnotícím výkonnost. I to tady od pana kolegy, pana předsedy Výboru pro rozpočtovou kontrolu zaznělo. V té zprávě je to obsaženo také. Já si myslím, že to je myšlenka, která tu zprávu i provází.
Chtěla bych ještě reagovat na pana kolegu Geiera, který tady teď již není. Nicméně akceptuji tady, nebo respektuji to, že za frakci socialistů byly podány dva pozměňovací návrhy, které vlastně jakoby nebyly přijaty do toho návrhu, který je podáván z mé strany. Nicméně se domnívám, že i tak je dostatečně v té mé zprávě zdůrazňováno to, co si myslíme o prohlášení o věrohodnosti a myslím si, že i tak to stačí.
Der Präsident. − Die Aussprache ist geschlossen.
Die Abstimmung findet am Mittwoch, 3. Juli 2013, um 11.30 Uhr statt.
Schriftliche Erklärungen (Artikel 149 GO)
Vladimír Maňka (S&D), písomne. – Daňová strata v Európe presahuje celkovú sumu výdavkov členských štátov na zdravotníctvo a rovná sa viac než štvornásobku sumy vynaloženej na vzdelávanie v EÚ.
Každé euro stratené v dôsledku colných podvodov a podvodov s DPH musia zaplatiť občania EÚ. K daňovým podvodom príliš často dochádza v dôsledku zložitých a nejasných daňových systémov. Je preto potrebné, aby členské štáty zjednodušili svoje daňové systémy a posilnili ich transparentnosť.
Odkedy sa zaviedla DPH, model jej výberu ostal nezmenený. Je zastaraný vzhľadom na mnohé zmeny technologického a hospodárskeho prostredia, ku ktorým došlo.
Je nevyhnutné prepojiť obchodné transakcie a daňové úrady v reálnom čase v záujme boja proti daňovým únikom.
Kľúčom k odhaleniu podvodu je väčšia transparentnosť v spojitosti s umožnením primeranej kontroly. Komisia by mala prijať opatrenie na zabezpečenie jednotného miesta, pokiaľ ide o transparentnosť v súvislosti s príjemcami finančných prostriedkov EÚ.
Komisia musí prijať všetky nevyhnutné opatrenia s cieľom zaviesť účinný systém vymáhania pohľadávok s ohľadom na vývoj v rámci súčasnej reformy. Je potrebné, aby v budúcoročnej správe o ochrane finančných záujmov Európskej únie Komisia informovala Európsky parlament o dosiahnutom pokroku.