President. − The next item is the report by Esther de Lange, on behalf of the Committee on the Environment, Public Health and Food Safety, on the food crisis, fraud in the food chain and the control thereof (2013/2091(INI)) (A7-0434/2013).
Esther de Lange, Rapporteur. − Voorzitter, terwijl de meeste collega's overduidelijk aan de avondmaaltijd zitten, wil ik toch heel kort de aandacht vragen voor het belangrijke thema voedselfraude, waarover we morgen stemmen. Uiteraard wil ik in eerste instantie de andere fracties, de schaduwrapporteurs met name, danken voor de goede samenwerking tot nu toe. Dat leidde tot steun om dit verslag te gaan schrijven en ook tot unanieme aanname van dit verslag in de Commissie milieu en volksgezondheid.
Het is de eerste keer dat het Europees Parlement zich met dit verslag na een aantal schandalen, waaronder het paardenvleesschandaal vorig jaar, buigt over het fenomeen voedselfraude. Het eerste probleem waar je dan tegenaan loopt, is het gebrek aan vergelijkbare data om een goede inschatting te maken van de exacte omvang van het probleem. Op basis van academische onderzoeken - de weinige die beschikbaar zijn - van Europol-interventies en van gesprekken met de betrokken sectoren, weten we wel om welke producten het gaat, zoals vlees, olijfolie, wijn, bioproducten, maar zelfs koffie en thee worden genoemd.
We weten ook dat er in de Europese Unie miljarden gemoeid zijn met het fenomeen voedselfraude en we krijgen signalen dat ook de georganiseerde criminaliteit zich ervoor begint te interesseren. Maar er is een grote noodzaak om het probleem nog beter in beeld te krijgen en dat is dan ook meteen onze eerste eis.
In tegenstelling tot de Verenigde Staten bijvoorbeeld, meneer de commissaris, heeft de Europese Unie nog geen gemeenschappelijke definitie van voedselfraude. En die moet er snel komen om op basis daarvan verder te werken. Het verslag levert daartoe een eerste aanzet. Kortom de aanpak van voedselfraude in de Europese Unie staat nog in de kinderschoenen en is lange tijd eigenlijk een blinde vlek geweest van nationale en Europese instanties. Zeker die fraudegevallen die geen directe gevolgen hadden voor de volksgezondheid. Uiteraard is en blijft de bescherming van de volksgezondheid van Europeanen de hoogste prioriteit.
Maar ook andere gevallen van voedselfraude vragen om aandacht, omdat deze rotte appels het verpesten voor de grote meerderheid van boeren, van bedrijven, van tussenpersonen die zich wel aan de regels houden. Die rotte appels verpesten ook het vertrouwen van consumenten in voeding en voedingsinformatie. In mijn lidstaat, Nederland, bijvoorbeeld geeft één derde van de consumenten aan dat ze etiketten van voedingsmiddelen niet meer vertrouwen. Dat lijkt me voor de hele sector een ernstige zaak.
Het risico van voedselfraude wordt mede bepaald door de pakkans en de potentiële winst die je met fraude kunt behalen. De pakkans moet dus omhoog en de straf moet afschrikwekkender worden. Ik geef u het voorbeeld van het paardenvleesschandaal in Ierland. Vier bedrijven waren daarbij betrokken. Drie bedrijven begingen de fraude net buiten de grens van het Ierse grondgebied. Blijft één bedrijf over die de Ieren potentieel kunnen vervolgen. Vervolgens is de maximale boete, als ze dat bedrijf al kunnen vervolgen, 30 000 euro, terwijl met één container paardenvlees omgelabeld als rundvlees de winst 65 000 euro is.
Ik denk dat dat Ierse voorbeeld heel erg goed laat zien wat er moet veranderen in de Europese Unie. Allereerst strenger straffen. Wat ons betreft minstens twee keer de potentiële winst die je kunt behalen met fraude. En mensen die keer op keer de fout ingaan, raken wat ons betreft hun vergunning kwijt.
Ten tweede slimmere controles. En dat is niet alleen kwestie van meer geld, al zijn wij wel ernstig bezorgd over de bezuinigingen die keer op keer ook in lidstaten op controlediensten worden toegepast. Maar het vraagt ook om een andere aanpak, minder voorspelbaar, een meer politie-achtige aanpak dan een ambtelijke aanpak, zoals dat bijvoorbeeld al gebeurt in Denemarken en in Italië. Betere grensoverschrijdende samenwerking ook via Europol, via een rapid alert system van de Europese Commissie. De 28 puzzelstukjes van nationale controle moeten veel beter in elkaar passen om één beeld te geven in heel Europa.
Betere informatiestromen door de productieketen heen, zeker bij handelaars en tussenschakels. Maar ook natuurlijk het verantwoord ondernemen van supermarkten. Keer op keer zeggen dat het goedkoper moet, levert niet altijd kwaliteit op.
Voorzitter, ik rond af met een opmerking over de herkomstetikettering van vlees, want daar zal een groot deel van het debat over gaan. En het verslag zegt heel erg terecht dat herkomstetikettering an sich geen instrument is om fraude te bestrijden. Sterker nog, je zou wel eens met die herkomstetikettering kunnen frauderen.
Maar aan de andere kant kan die er wel voor zorgen dat de mensen beter nadenken over waar hun ingrediënten vandaan komen, zeker een kwetsbaar product als vlees. Het verslag zegt dus: Europese Commissie, kom ook met voorstellen als het gaat om vlees als ingrediënt, maar heb daarbij oog voor een impact assessment en vermijd daarbij administratieve rompslomp.
Al met al denk ik een uitgebalanceerd verslag en ik kijk uit naar de reacties van de collega's en de stemming morgen.
Catch-the-eye procedure
Sari Essayah (PPE). - Arvoisa puhemies, vaikka tämän päätöslauselman alulle paneva sysäys on ollut hevosenlihakohu, niin valiokunta ja esittelijä ovat tehneet aivan oikein halutessaan nostaa esille ne rakenteelliset ongelmat ja puutteet, joita elintarvikeketjujen valvonnassa on koko EU:n alueella.
Tänä päivänä elintarviketurvallisuus on paremmalla tasolla kuin koskaan aiemmin – esimerkiksi ihmiset sairastuvat ruokamyrkytyksiin yhä harvemmin – mutta kuitenkin kuluttajien luottamus elintarvikeketjun merkintöihin on erittäin heikko. Elintarvikkeitahan myydään nimenomaan mielikuvilla puhtaudesta, alkuperästä, tuotantotavasta, ja siksi niitä väärentämällä pyritään hankkimaan taloudellista hyötyä. Vaikka EU-asetuksella on säädetty pakkausmerkinnöistä ja siitä, että ne eivät saa johtaa kuluttajia harhaan, käytännössä tämän säännöksen soveltaminen vaihtelee kuitenkin huomattavasti maasta toiseen ja samoin tarkastusten tiheys. Valvonnan tulisikin siis koskea terveyden ja turvallisuuden lisäksi myös elintarvikepetoksia, ja mietinnössä aivan oikein vaaditaan sille yhtenäistä määritelmää.
Tonino Picula (S&D). - Poštovani g. predsjedniče, podržavajući izvješće o prehrambenoj krizi i prijevarama u prehrambenom lancu i njegovoj kontroli ističem činjenicu kako je povjerenje potrošača osobito narušeno nakon skandala s konjskim mesom. To povjerenje potrebno je obnavljati konzistentnim mjerama. Pozdravljam odlučnost izvjestiteljice de Lange u borbi protiv prijevara u prehrambenoj industriji jer premda postoji zakonodavni okvir na razini cijele Europske unije, prehrambena kriza pokazuje da smo suočeni s ozbiljnim nedostacima u operativnom dijelu provedbe zakona.
Hrvatska je do nedavno samostalno vršila kontrolu uvezenih prehrambenih proizvoda prilikom prelaska granice. Danas je hrvatsko tržište kao dio jedinstvenog tržišta otvoreno prema proizvodima iz svih dijelova Europske unije pa postoji mogućnost da se iznevjeri povjerenje hrvatskih potrošača. Proizvodi poput ribe, maslinovog ulja i mlijeka na popisu su proizvoda s visokim rizikom od prijevara u industriji. Kako se ti proizvodi u velikim količinama traže i unutar granica Hrvatske, snažno podržavam prijedlog rezolucije radi donošenja efikasnijih mjera za bolju kontrolu i borbu protiv prijevara u tako važnoj industriji.
Ruža Tomašić (ECR). - Poštovani g. predsjedniče, prevare u prehrambenom lancu problem su s kojim se moramo oštro obračunati. Osim što ruši ugled cjelokupnom poljoprivredno-prehrambenom sektoru i izaziva rast nepovjerenja u zajedničko tržište, ova je vrsta kriminala opasna i za zdravlje građana. Zbog gospodarske krize i pada kupovne moći, uz sve rigoroznije tehničke zahtjeve prema proizvođačima koji su doveli do porasta troškova proizvodnje, broj prijevara je drastično porastao.
Apsolutno podržavam povećanje opsega nenajavljenih inspekcija i rigoroznije kažnjavanje prevaranata uključujući i najveće igrače na tržištu, naročito u distributivnom lancu, koji su zbog sprege s vlasti često nedodirljivi. Uz kažnjavanje onih koji varaju trebali bismo primjereno nagraditi one koji proizvode sigurnu i kvalitetnu hranu, a koji često nisu konkurentni jer se radi mahom o malim obiteljskim gospodarstvima. Time bismo dodatno potaknuli poštene proizvođače čije nam je prisustvo na zajedničkom tržištu od najveće važnosti i vratili poljuljano povjerenje potrošača.
Seán Kelly (PPE). - A Uachtaráin, tá an t-ábhar seo an-tábhachtach mar tá an iomarca caimiléireachta i ngach aon ghné trasna na hEorpa ar fad. Luadh mo thír féin maidir le scannal fheoil na gcapall agus ba mhaith liom cúpla focal a rá faoi sin.
While the horsemeat scandal first came to light in Ireland, it must be said that the vigilance of the authorities there helped to identify it, and then good action by the 28 Member States across Europe helped to limit it and hopefully ensure that it will not happen again.
There are lessons to be learned, and Esther de Lange made a very important point when she mentioned penalties. Whatever penalties we have now, they should be doubled, trebled and maybe quadrupled. That in itself would dramatically reduce the possibility of this reoccurring.
Secondly, vigilance is highly important. Then there is the question of proper labelling and particularly the proper tracing of horses, just as there is for sheep and cattle – certainly in my country, where they can be traced from farm to fork. That should apply to everything.
Olga Sehnalová (S&D). - Pane předsedající, až kvůli skandálu s koňským masem a jeho rozsahu se snad konečně začne účinně řešit opakující se problém s kvalitou potravin a podvody v potravinovém řetězci. S podvodným označováním výrobků v Evropské unii musíme skoncovat. Spotřebitel musí mít jasné a přesné informace, z čeho je výrobek zhotoven, odkud pochází, co obsahuje. Pokud jsou informace mylné, musí následovat skutečně odrazující sankce. Vymáhání pravidel dosud příliš nefungovalo.
Já opakovaně upozorňuji na další klamání spotřebitelů, a to na problém dvojí kvality výrobků v různých zemích Evropské unie. Stejný obal, ale různé složení, bez jasného odlišení od originálu. Žádám jediné: prošetřit indicie spotřebitelských organizací i spotřebitelů samotných. Podnětů je příliš mnoho. Odpověď Komise byla bohužel dosud vždy stejná: pokud je bezpečnost těchto produktů v pořádku, pak kvalita je věcí relativní a v případě potravin otázkou chuťových a cenových preferencí. Je jen dobře, že se konečně začíná mluvit také o kvalitě, nejen o zdravotní nezávadnosti potravin. Bohužel až poté, co důvěra spotřebitelů byla silně podlomena. Krokům k jejímu navrácení musí být věnována opravdu nejvyšší pozornost.
Chtěla bych poděkovat paní zpravodajce a všem stínovým zpravodajům za vynikající zprávu.
João Ferreira (GUE/NGL). - Senhor Presidente, nos últimos anos sucederam-se os casos de fraude na cadeia alimentar perante o falhanço dos sistemas de controlo existentes. Da carne de cavalo, que passou por carne de bovino, à contaminação com dioxinas, passando pela entrada na cadeia alimentar de produtos derivados de animais clonados de forma não autorizada, pela adulteração de bebidas alcoólicas, pelos produtos anunciados como biológicos que não o são, entre outros exemplos.
São escândalos que denotam a fragilização crescente de princípios básicos de salvaguarda da saúde pública, dos direitos dos consumidores, da qualidade e segurança alimentares. Uma fragilização que se prende não apenas com insuficiências do quadro regulamentar e de controlo existente, mas que é sobretudo indissociável da crescente desregulação e liberalização das políticas agrícolas e comerciais, da consequente complexificação e aumento da extensão das cadeias alimentares, dos modelos de produção intensiva de cariz exportador que favorecem a grande agroindústria e aniquilam a pequena e média agricultura.
Não basta falar de regulação e controlo. Os escândalos continuarão – uns conhecidos, outros encobertos – enquanto estas políticas e estes modelos produtivos não forem profundamente alterados.
Krisztina Morvai (NI). - A téma az élelmiszerválság és az élelmiszercsalások. Természetesen a legkézenfekvőbb megoldás nem szerepel a bonyolult és hosszú jelentésben. Az, amit honfitársaimnak is ajánlok e helyről: fogjuk meg a kosarainkat szombaton délelőttönként, és ne a szemetet áruló multiláncok felé vegyük az irányt, hanem termelői piacra – Budapesten az úgynevezett MDF-piacot ajánlom a Komjádi uszoda előtt – és vegyünk kiváló minőségű, egészséges, magyar zöldséget, gyümölcsöt, húsárut, tejterméket, kenyeret ott, egy helyen, közvetlenül a termelőtől. Ezzel segítsük a vidék megélhetését is, az úgynevezett gazdasági szabadságharcot, és szolgáljuk a saját egészségünket is. Ne higgyük el azt a hazugságot, hogy drágább, mint az élelmiszerboltokban, illetve láncokban. Sokkal olcsóbb! Próbálják ki! Találkozzunk a termelői piacon szombat délelőttönként!
Sandra Petrović Jakovina (S&D). - Mr President, the EU has always emphasised the scope of consumer protection in health care as one of its priority policies. Recent food fraud is distorting not only consumer protection but, potentially, consumer health as well.
Consumers must be sure that what they find on the shelves of our grocery stores actually matches the declaration of content of those products. A considerable amount has been achieved. However, we are still witnessing what some entrepreneurs are capable of doing in order to make large profits. The recent case of the incorrect labelling of animal species is just one example. Even though these are usually isolated cases, once the fraud is discovered it has a strong influence on our conscience. Our consumers deserve more effective and more extensive control of the market, which would ultimately result in the prevention of such fraud.
Biljana Borzan (S&D). - Poštovani g. predsjedniče, svinjsko meso u prodaji kao govedina, lažno maslinovo ulje, pokvareno meso sa svježim deklaracijama. Dragi kolegice i kolege, ovo definitivno nije nešto o čemu bismo trebali raspravljati u Europskom parlamentu 2014. godine, no nažalost moramo jer razina povjerenja potrošača u prehrambenu industriju nikada nije bila niža. Za razliku od SAD-a, EU nema općeprihvaćenu definiciju prijevare s hranom, jedino Uredba br. 178/2002 propisuje kako je zabranjeno obmanjivati potrošače. To se mora promijeniti, kazne se moraju postrožiti, a povjerenje potrošača povratiti. U definiciju prijevare s hranom obavezno moraju ući slučajevi u kojima je kvaliteta istih proizvoda različita u starim i novim državama članicama. U jedinstvenoj Europi ne smije biti ni građana ni tržišta prvog i drugog reda. Stoga pozdravljam ovo izvješće i još jednom pozivam Europsku komisiju da se uhvati u koštac s onima koji se kockaju s našim zdravljem radi profita.
(Fine della procedura catch-the-eye)
Janez Potočnik, Member of the Commission. − Mr President, I would like to thank the rapporteur, Ms de Lange, and the shadow rapporteurs for their hard work in producing this report.
The Commission fully shares the view that combating food fraud is a priority if we want to maintain a high level of food safety, consumer confidence in food on the European Union market and the competitiveness of the European food industry.
Several initiatives have already been developed by the Commission following the discovery of the horsemeat fraud last year. These initiatives aim to increase awareness of food fraud and improve the capabilities of Member States to better prevent, detect and deter fraudulent activities along the food chain.
In particular, a food fraud network comprising the 28 Member States and the Commission has been established to ensure that action to fight potential food fraud is effectively coordinated across the European Union. A dedicated team has been created within the Commissionʼs Directorate-General for Health and Consumers to coordinate actions within the network and to discuss with other agencies – for example, with Europol – how best to coordinate strategies in the fight against food fraud.
We are also working on further initiatives beyond the five-point Action Plan presented in March last year. The areas of work that have been identified are very much in line with the recommendations of the report before us today.
I would also point out that we are working on a second round of tests to detect the unlabelled presence of horsemeat. The report on which the honourable Members will vote this week is very useful to the Commission and will provide substantial food for thought for further initiatives. I need hardly add that the Commission will keep Parliament informed of future progress.
Concerning labelling the origin of meat, many initiatives are planned in the context of the new legislation on food information to consumers. These include (to complete the mandatory labelling of the origin of beef) a new regulation which has just been adopted by the Commission to specify the modalities for mandatory labelling of the origin of pig, sheep, goat and poultry meat. As regards labelling the origin of meat used as an ingredient, a report opening the debate was adopted on 17 December 2013.
But while such initiatives might satisfy the demands for the labelling of origin, we must recognise that such measures cannot be considered a tool to prevent fraudulent practices. The horsemeat scandal could still have arisen even if origin labelling had been mandatory at that time for the foods in question.
Concerning cloning, on 18 December 2013 the Commission adopted two legislative proposals addressing animal welfare and ethical concerns relating to the use of the cloning technique. The first proposed directive would ban the use of the cloning technique in the European Union for farmed animals and would ban imports into the European Union of cloned animals. The second would ban food such as meat or milk from cloned animals from being placed on the European Unionʼs market.
President. − The debate is closed.
The vote will take place on Tuesday, 14 January 2014.
Written statements (Rule 149)
Paolo Bartolozzi (PPE), per iscritto. – La sicurezza alimentare e la tutela della salute dei consumatori sono da sempre state al centro dell'interesse dell'Unione Europea la quale vanta un quadro legislativo completo ed avanzatissimo in questi settori. A questi aspetti, tuttavia, si è aggiunta la questione correlata della frode alimentare, alla quale è stata rivolta un'attenzione sempre maggiore a seguito di gravi scandali e casi di etichettatura fraudolenta e di altre frodi alimentari che, oltre a porre serie minacce alla salute dei cittadini, hanno avuto serie ed estese ripercussioni sulla catena alimentare dell'UE. E' quindi emersa con chiarezza l'esigenza di una migliore sistemazione normativa della frode alimentare a livello europeo e, in particolare, della sua portata, nonché dei fattori che contribuiscono alla sua comparsa e delle possibili soluzioni, in modo da tutelare un settore che, con i suoi 48 milioni di posti di lavoro e un valore di 715 miliardi di euro all'anno, rappresenta uno dei settori portanti per l'economia dell'UE. L'interesse è quello di garantire una migliore e completa tutela della salute pubblica dei cittadini europei, nonché la loro libertà di scelta in campo alimentare.
Sergio Berlato (PPE), per iscritto. – La sicurezza alimentare, da sempre, rappresenta una prioriota' nelle politiche dell'Unione europea. Negli ultimi anni è stata rivolta un'attenzione sempre maggiore al fenomeno della frode alimentare a seguito dei casi di etichettatura fraudolenta degli alimenti e di altre frodi alimentari che hanno avuto ripercussioni sulla catena alimentare dell'Unione europea. Questi casi di frode alimentare hanno avuto un impatto negativo sulla fiducia dei consumatori creando un paradosso: il cibo è più sicuro che mai, ma la fiducia dei consumatori è bassa. Il problema principale e' che l'Unione europea non dispone di una definizione generalmente riconosciuta di frode alimentare poiche' il quadro legislativo europeo attualmente in vigore è incentrato in gran parte sulla sicurezza alimentare; ne consegue che la maggior parte delle attività di frode alimentare non viene scoperta consentendo al fenomeno delle frodi alimentari di registrare negli ultimi anni crescenti tassi di crescita. Diviene prioritario, pertanto, pervenire a una definizione chiara e armonizzata a livello europeo di frode alimentare. Inoltre, a mio avviso, dovrebbe essere rafforzato il ruolo dell'Ufficio Alimentare e Veterinario nell'individuare casi di frode alimentare, così come le sue risorse. Da ultimo, dovrebbe essere rafforzata la collaborazione tra gli Stati membri nelle indagini transfrontaliere attraverso l'intervento dell'Europol.
Mark Demesmaeker (Verts/ALE), schriftelijk. – Dagelijkse kost moet eerlijke kost zijn. Hoewel voedsel veiliger is dan ooit, stijgt het wantrouwen bij de consument. Het risico op fraude is het grootst wanneer de pakkans klein en de mogelijke winst groot is. Daarom heb ik vorig jaar al gepleit om vooral in te zetten op een betere handhaving van wetten, meer controles en zwaardere sancties. Ook het verkorten van de voedselketen door de promotie van streek- en seizoensproducten zoals Vlaanderen doet, is belangrijk. Fraudezaken blijven echter uitzonderingen, gelukkig maar.
Weloverwogen maatregelen zijn dan ook op hun plaats en steekvlampolitiek moet absoluut worden vermeden. Het is immers onaanvaardbaar dat het wangedrag van enkelen de hele levensmiddelensector in een slecht daglicht stelt. Bedrijven zijn dagelijks bezig om kwaliteitsvol en veilig voedsel op ons bord te brengen. Daar had onze resolutie meer de nadruk op mogen leggen. Zo ben ik niet overtuigd van alle vragen om meer bijkomende etikettering. Er bestaat al heel wat wettelijk potentieel. Realiteitszin is hier op zijn plaats: etikettering biedt geen pasklare oplossing voor noch een garantie op het voorkomen van fraude. Bovendien moeten we opletten voor administratieve lasten die ondernemen bemoeilijken, zeker voor de talrijke KMO's.
Robert Dušek (S&D), písemně. – Zpráva o potravinové krizi, podvodech v potravinovém řetězci a jejich potírání se dotýká nejen potravinové politiky, ale zejména také společné zemědělské politiky v EU. Velkým problémem současného trhu s potravinami je nerovnoměrné rozložení zisků a rizik. Farmáři a zemědělci jako producenti potravin podstupují každoročně rizika spojená s úrodou, počasím či zdravím zvířat. Výrobci potravin od nich vykupují za minimální ceny. V rámci distribuce dochází v potravinovém řetězci k mnohonásobnému zvýšení ceny a konečný zákazník uhradí za potravinu běžně o 100 až 200 % vyšší cenu, než jaká byla cena výkupní. Předložená zpráva reflektuje největší potíže na trhu s potravinami a nastiňuje možná účinná řešení problémů. Z tohoto důvodu věřím, že bude přijata v nezměněném znění. Pokud budou zemědělci získávat za své produkty férové a adekvátní ceny, pak nebudou závislí na dotačním systému a budou sami mnohem více konkurenceschopní. Konkurenceschopnost je hlavním cílem také nově schválené SZP.
Rareş-Lucian Niculescu (PPE), în scris. – Doresc să salut întregul raport, care se referă la preocupări importante din viața de zi cu zi a cetățenilor europeni, dar și la o provocare la adresa întregului sector al agriculturii și industriei alimentare. În special apreciez referirile la necesitatea instituirii unui sistem de etichetare aplicabil „agriculturii locale și vânzării directe”. Un astfel de sistem ar permite o mai bună informare a consumatorului, ar elimina de pe piață produse în mod fals promovate ca fiind locale sau tradiționale, ar crea o legătură durabilă între producător și consumator. Nu în ultimul rând, așa cum menționează textul raportului, un astfel de sistem ar contribui la promovarea piețelor în cauză și i-ar ajuta pe agricultori să crească valoarea produselor lor. Consider că a încheia mandatul în curs fără a lăsa în urmă un astfel de sistem reprezintă un eșec atât pentru Comisie, cât și pentru Parlament. Poate, totuși, înainte de alegerile europene, vom reuși măcar să stabilim liniile directoare ale unei propuneri legislative pe această temă.
Pavel Poc (S&D), písemně. – Členské státy Evropské unie mají ve světovém měřítku vysokou úroveň bezpečnosti a kvality potravin. V důsledku případů potravinových podvodů důvěra spotřebitelů výrazně poklesla. Kromě celoevropsky známé kauzy podvodů s přidáváním koňského masa do mletého hovězího se objevují v jednotlivých členských státech i jiné podvody, často ohrožující zdraví spotřebitelů, jako je přidávání farmakologicky účinných látek do doplňků stravy nebo manipulace s datem spotřeby. Vítám usnesení Evropského parlamentu volající po přísnějším přístupu v boji proti potravinovým podvodům. Myslím si však, že stále existuje prostor pro rozšíření palety nástrojů boje proti potravinovým podvodům. Nutné jsou nejen namátkové kontroly, jak navrhuje usnesení, ale také kontroly pravidelné a časté. Navrhované sankce ve výši dvojnásobku předpokládaného zisku z podvodných potravin jsou dle mého názoru jistým zlepšením oproti současné situaci. Lze se však odůvodněně obávat, že v některých případech ani tyto sankce nemusí mít dostatečný odstrašující efekt a je nutné uvažovat o uplatnění trestního práva.