Dobesedni zapisi razprav

Sreda, 27. maj 2015 - Bruselj

14. Enominutni govori o zadevah političnega pomena

  Przewodniczący. – Kolejnym punktem porządku dnia są jednominutowe wystąpienia w znaczących kwestiach politycznych (art. 163 Regulaminu).

  Jiří Pospíšil (PPE). – Pane předsedající, já jsem se chtěl zmínit o jednom fenoménu, který jsem zaznamenal v České republice a týkal se projednávání zprávy Komise, která hodnotila účinnost a efektivitu rámcového rozhodnutí o boji proti terorismu.

V rámci veřejné debaty v České republice a také debaty mezi českými politiky se víceméně nenašla jednotná rovina pohledu na to, zda české právo obsahuje či neobsahuje dostatečný postih fenoménu tzv. zahraničních bojovníků, tzn. zda české právo umožňuje trestat v zásadě pouhou přípravu trestného činu. Ta debata zkrátka byla rozdělena mezi odborníky na trestní právo a mezi politiky.

Já, když jsem debatu poslouchal, jsem si uvědomil, o jak závažnou věc jde. Jde o postih těch, kteří z Evropy odcházejí a pak se snaží ve službách Islámského státu připravit na boj. Myslím si, že by Komise měla tuto věc upravit jednotně a připravit určitou směrnici. A k tomu jsem ji víceméně chtěl vyzvat.

  Andrejs Mamikins (S&D). – [Deputāts runāja latgaliski.]

  Νότης Μαριάς ( ECR). – Κύριε Πρόεδρε, έχω θέσει επανειλημμένα στην ολομέλεια του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου το ζήτημα των οφειλών της Γερμανίας προς την Ελλάδα.

Πρόκειται, πρώτον, για τις πολεμικές επανορθώσεις που επιδικάστηκαν από τη Διεθνή Διάσκεψη Ειρήνης των Παρισίων το 1946, συνολικού ποσού 108 δισεκατομμυρίων ευρώ, συν τους τόκους. Δεύτερον, πρόκειται για το αναγκαστικό κατοχικό δάνειο, ύψους 54 δισεκατομμυρίων ευρώ, συν τους τόκους. Τρίτον, πρόκειται για τις αποζημιώσεις των συγγενών των χιλιάδων θυμάτων που εκτελέστηκαν από τα ναζιστικά στρατεύματα κατοχής. Τέταρτον, πρόκειται για την επιστροφή των αρχαιολογικών θησαυρών που λεηλάτησαν οι Ναζί.

70 χρόνια μετά τη λήξη του Β’ Παγκοσμίου Πολέμου, η Γερμανία αρνείται να υπογράψει συνθήκη ειρήνης με την Ελλάδα.

Καλούμε λοιπόν τη Γερμανία να προχωρήσει στην εξόφληση των παραπάνω οφειλών της προς την Ελλάδα, συνολικού ποσού 162 δισεκατομμυρίων ευρώ, συν τους τόκους, και να δρομολογήσει την υπογραφή συνθήκης ειρήνης με την Ελληνική Δημοκρατία, καθώς θεωρείται αδιανόητο δύο χώρες της Ευρωπαϊκής Ένωσης να μην έχουν συνάψει μεταξύ τους συνθήκη ειρήνης μετά τη λήξη του Β’ Παγκοσμίου Πολέμου.

  Ivan Jakovčić (ALDE). – Gospodine predsjedniče, Europska unija i zemlje članice nemaju još uvijek efikasan odgovor na ono što se dešava u našim šumama. Naime, odumiranje pitomog kestena zbog djelovanja štetnika i zbog djelovanja gljivice znači uništavanje bioraznolikosti u našim šumama.

Koliko je pitomi kesten bitan za bioraznolikost ne trebam dodatno spominjati, ali i koliko je bitan za mnoge ruralne krajeve Europske unije i koliko pozitivno pitomi kesten utječe na lokalnu ekonomiju i sve ono što on znači za ruralna područja Europske unije, želim posebno naglasiti.

Zato pozivam Europsku komisiju, zemlje članice, regionalne i lokalne vlasti da učine dodatne napore kako bi zaštitili pitomi kesten koji danas nestaje u 16 zemalja Europske unije na način da štetnik djeluje protiv njega, a u 24 zemlje članice Europske unije djeluje gljivica protiv pitomog kestena.

  Κώστας Χρυσόγονος ( GUE/NGL). – Η Συνθήκη για τη λειτουργία της Ευρωπαϊκής Ένωσης αρχίζει με αναφορά στη διαρκώς στενότερη ένωση των ευρωπαϊκών λαών. Ωστόσο, τα τελευταία χρόνια της κρίσης, οι κυρίαρχες πολιτικές δυνάμεις, πιεζόμενες από τις κεφαλαιαγορές, έχουν εγκαταλείψει το όραμα αυτό και επιχειρούν να καλλιεργήσουν αντιπαλότητες μεταξύ των λαών, με τελικό στόχο την απαξίωση της εργασίας σε όφελος του κεφαλαίου σε ευρωπαϊκό επίπεδο.

Ο σχεδιασμός τους υλοποιείται προς το παρόν με ιδιαίτερη ένταση σε βάρος των κοινωνιών των υπερχρεωμένων κρατών, όπου η υπερχρέωση χρησιμοποιείται ως μοχλός πίεσης για την επιβολή των δήθεν διαρθρωτικών μεταρρυθμίσεων οι οποίες συνοψίζονται στην απορρύθμιση της οικονομίας. Έτσι, ο κάθε εργαζόμενος ατομικά μένει χωρίς κάλυψη απέναντι στην ισχύ του κεφαλαίου, ενώ, γενικότερα, αποδομούνται οι μηχανισμοί προστασίας των κοινωνικά ασθενέστερων.

Στη συνέχεια, τα ίδια θα επεκταθούν και στις υπόλοιπες χώρες με πρόσχημα την ανταγωνιστικότητα. Οι λαοί πρέπει να ενωθούν στην αντίστασή τους απέναντι στην αντιδραστική επίθεση του μετανεωτερικού αυταρχισμού των κεφαλαιαγορών.

  Bronis Ropė (Verts/ALE). – Pieno sektorius buvo ir kol kas tebėra vienas kertinių Lietuvos žemės ūkio sektorių, tačiau pastarųjų dviejų dešimtmečių pieno rinkos situacijos analizė rodo, kad kooperacija šiame Lietuvos žemės ūkio sektoriuje nėra pakankamai stipri ir neatlaiko žaliavinio pieno, importuojamo iš Europos Sąjungos šalių, konkurencijos. Net ir kooperuoti ūkininkai nepajėgia sukaupti pakankamai derybinių galių ir išsiderėti už jų gaminamą pieną padorios kainos. Viena iš priežasčių – pieno supirkėjų ir prekybininkų oligopolijos, kurios pavaldžios tik reguliavimui, tačiau tokį reguliavimą riboja bendras Europos Sąjungos pieno rinkos organizavimas.

Atsižvelgiant į šiandieninę situaciją, tiesiog būtina suteikti galimybę valstybėms daugiau reguliuoti žaliavinio pieno rinką arba imtis atsakomybės Europos Sąjungos mastu taikyti reguliacines priemones. Lietuvos vyriausybė pasiūlė įstatymą, kuriuo ženkliai padidinamas pieno rinkos reguliavimas, tačiau jo priimti neleidžia Europos Sąjungos teise prisidengiantys reguliavimo priešininkai.

  Daniel Buda (PPE). – Domnule președinte, intrarea României în spațiul Schengen nu este doar o necesitate, ci și un act de dreptate. Recentele valuri de migranți demonstrează că există țări ale Uniunii Europene care, deși aparțin spațiului Schengen au probleme serioase să-și securizeze frontierele, autoritățile europene fiind obligate să ia măsuri urgente în spiritul solidarității umane, firești, de altfel, stabilind cote de migranți pentru fiecare țară.

Este de neînțeles însă de ce României îi este refuzat accesul în spațiul Schengen, cu toate că frontierele acesteia sunt foarte sigure, îndeplinind condițiile tehnice, fiind furnizor de securitate în sud-estul Europei. Avem obligații și le îndeplinim, dar nu înțelegem de ce drepturile nu ne sunt respectate. Iar românii au nevoie de răspunsuri ferme. Când se va întâmpla ca principiul solidarității reciproce să fie aplicat și în materia drepturilor și nu doar a obligațiilor?

Consider că intrarea României în spațiul Schengen trebuie să se facă de îndată, altfel cei responsabili vor dovedi că limbajul dublu este la el acasă aici în Europa și nu ne dorim acest lucru.

  Monika Smolková (S&D). – Ôsmeho mája sme si pripomenuli 70. výročie od ukončenia druhej svetovej vojny v Európe. Jednotlivé členské štáty si uctili obete so všetkou úctou a pietou, ale očakávala som, že predstavitelia Európskej únie, Európskeho parlamentu, Komisie, Rady prídu s návrhom, ako by sme toto výročie využili na to, aby sme vyslali obyvateľom Európy, ale aj celému svetu jasný spoločný signál, odkaz.

Premrhali sme vhodnú príležitosť na to, aby sme spoločným vyhlásením v čase, keď v Európe narastá xenofóbia, extrémizmus, diskriminácia a intolerancia a je príliš veľa vojnových konfliktov, povedali, že nerešpektujeme a netolerujeme násilie a vždy a všade presadzujeme mierové riešenia.

Európska únia v roku 2012 dostala Nobelovu cenu za mier a celkom oprávnene. Preto sme mali výročie ukončenia druhej svetovej vojny v Európe využiť a osloviť predovšetkým mladú generáciu s poukázaním na to, že vojny majú iba mŕtvych hrdinov, ale živé siroty, vdovy, neúplné rodiny a dlhotrvajúce rany na tele aj duši tých, ktorí prežili.

  Urmas Paet (ALDE). – Mr President, in October 2013 the Indian police detained 25 anti-piracy security guards, among them Estonians and UK and Ukrainian citizens. In July 2014 the Madras High Court decided to drop the charges against the security guards, a decision which has been appealed by the Indian police. The men have not been allowed to leave India during the proceedings, despite the fact that they were acquitted. Some of them have serious health problems, and their economic situation is disastrous.

The Supreme Court considered the case in April this year but once again has delayed a decision – until July, since the court is on summer vacation. It is a matter of extreme concern that the men have been held in India for such a long time, especially since the charges were dropped against them almost a year ago, and it is unacceptable that the Indian courts are stalling with a decision beyond reasonable limits. This issue must be addressed at all levels in EU meetings with India until it is resolved and the Estonian and UK citizens are back home.

  Lidia Senra Rodríguez (GUE/NGL). – As condições que a empresa de comunicação Movistar-Telefónica quer impor nos seus contratos levaram os trabalhadores e trabalhadoras a uma greve por tempo indeterminado. Na Galiza, começou a 14 de abril para parar a brutal precarização que traz consigo o novo contrato.

Com o sistema de produtividade que a Movistar impõe, pode acontecer que trabalhadores e trabalhadoras sofram diminuições salariais e até mesmo despedimentos pois, mesmo trabalhando as horas fixadas por acordo coletivo, podem não atingir os pontos mínimos exigidos por dia a cada trabalhador ou trabalhadora para cumprir essa produtividade.

Este sistema obriga a fazer muitas horas extra sem remuneração e põe em risco a segurança no trabalho. Estamos a falar de uma empresa que, no primeiro trimestre de 2015, triplicou os lucros em relação ao mesmo período de 2014.

Temos que denunciar que estas situações têm origem nas reformas laborais que a União Europeia está a impor nos Estados atingidos pela Troica, e também na tolerância do Governo espanhol e do Governo galego para com as grandes empresas.

Basta já de precariedade. Ponhamos fim a estas condições de escravidão e voltemos a políticas que garantam os direitos de trabalhadores e trabalhadoras.

  Igor Šoltes (Verts/ALE). – Torej, zaskrbljujoče je dejstvo, da so se v okviru varčevalnih ukrepov slovenskemu javnemu skladu za razvoj kadrov in štipendije sredstva skrčila v tolikšni meri, da v letu 2015 ne bo več razpisa štipendij Ad futura za študijske obiske v okviru programa Erasmus + za študijsko leto 2015/2016.

Študenti tako ne bodo mogli prejeti dodatka k Erasmus + štipendiji v višini 150 eurov na mesec, študijska izmenjava oziroma praksa v tujini pa predstavlja precejšen finančni zalogaj, zato si jo lahko mnogo študentov privošči zgolj ob finančni pomoči.

Žalostno dejstvo pa je, da zaradi neugodnega materialnega položaja že doslej marsikdo ni mogel na izmenjavo v tujino.

Sklepamo lahko, da bo odvzem dodatka situacijo še poslabšal, in ob tem naj spomnimo, da je anketa Eurostudent leta 2013 pokazala, da odide na izmenjavo le 2 procenta študentov, želelo pa se jih je mnogo več, 18 procentov. Razlogi, seveda, so čisto finančni.

Študija o učinkih programa EU za študentske izmenjave Erasmus iz leta 2014 pa kaže, da imajo diplomanti z mednarodnimi izkušnjami precej boljši položaj na trgu.

Zato apeliram na pristojne slovenske institucije, da znova razmislijo o posledicah spremenjenih pogojev in nadomestitvi izpada sofinanciranja.

  Stanislav Polčák (PPE). – Mr President, today in my one-minute speech I would like to inform you about the curious opinions of Czech President Miloš Zeman on Russian sanctions.

During his visit to Moscow in May, Czech President Zeman said that he anticipated an end to the sanctions against Russia by the end of this year. It is not clear where the President got this idea from. As far as I am aware, the EU is not planning to do any such thing. It is possible that the President’s words are not founded on truth. However, the man has in the past quoted articles which were never written, so in this case it could be that he misheard something which was never said. This is, however, a serious matter.

Can the High Representative or the Commission say whether the EU is really planning to lift its sanctions against Russia by the end of this year?

  Tibor Szanyi (S&D). – Mr President, efficient execution of the EU’s refugee agenda requires the full backing of all Member States. One particular Member State’s government, however, is challenging its bases – those of European values, solidarity and humanity. As we heard from Hungarian Prime Minister Orbán himself at the previous sitting of this Parliament, his government insists on undermining current EU efforts by dealing with all migration and refugee issues within exclusive national competence, rejecting current and future immigrants, and using arguments for so doing that smack of nationalism and populism.

The most disgusting aspect of his attack on the Commission’s proposals is the fact that Mr Orbán launched this provocation purely to serve his internal political goals – to cover up recent corruption scandals that his proxies are closely involved in. In response to such challenges from the Council, I urge Parliament to use its full political weight to back the Commission in this important effort.

  Ángela Vallina (GUE/NGL). – Señor Presidente, en la actualidad la Unión Europea solo produce el 2 % del carbón que consume, por lo que importa el resto de terceros países.

Al mismo tiempo, sin embargo, la Unión Europea promueve la muerte silenciosa de cuencas mineras enteras de Asturias, de León, de Palencia, de Aragón y, por ponerles un solo un ejemplo: a finales del año 1993, en todo el Estado español había más de 30 000 mineros, mientras que en 2011 ya solo quedaban 4 000 ―y eso sin contar los puestos indirectos de industrias auxiliares y actividad económica que se perdieron―.

Nuestra posición es que el fin de las ayudas al sector en 2018 solo ha tenido en cuenta los criterios económicos y no los sociales y laborales. Se deja actuar al mercado, es decir: cuando dice «comprar carbón más barato» se refiere a que las multinacionales abusen de mano de obra más barata y precaria en otros países, y dejar sin futuro a comarcas enteras dependientes de esa industria, precisamente allí, donde están los índices de desempleo más altos de Europa.

Se deben garantizar los empleos, el asentamiento de la población y la seguridad del suministro, en definitiva, el futuro de miles de personas y, para ello, exigimos la continuidad de las ayudas de los fondos Miner —en España no están apoyando esa política energética —. Nosotros pedimos que sigamos con esos fondos desde criterios de sostenibilidad social y ambiental que permitan unir energías renovables con el sector minero.

  Michaela Šojdrová (PPE). – Pane předsedající, tématem mého vystoupení jsou uprchlíci. Chci zdůraznit svůj postoj a vyjádřit nesouhlas s povinnými kvótami pro rozmístění žadatelů o azyl. Jsem přesvědčena o tom, že Česká republika i další země jsou a budou solidární, ale dobrovolně, ne tím, že budeme přehlasováni.

Událost dnešního dne nám však připomněla jednoho konkrétního uprchlíka. Jeho jméno je Hartmut Tautz. V srpnu 1986, když mu bylo 18 let, byl tento občan tehdejšího Východního Německa potrhán vojenskými psy na československo-rakouské hranici při pokusu o útěk do svobodného světa a zemřel. Dnes byla na esplanádě před Parlamentem odhalena instalace připomínající tuto hrůznou událost za účasti jeho matky a sestry. Někteří poslanci z řad radikální levice však žádají její odstranění. Záminkou je vizualizace krve, ale je to pokrytecké, neboť všechny totalitní režimy jsou na prolévání krve založené. S kolegy bojujeme a doufáme, že zde socha vydrží až do 2. června, kdy má být odvezena do Národní galerie v České republice. V dnešní diskusi o uprchlících je pro mě toto umělecké dílo mementem, stojí před Parlamentem a připomíná nám dobu, kdy se Evropa změnila, je svobodná, ale svět kolem nás je bezpečný.

  Siôn Simon (S&D). – Mr President, professional football was born in my constituency 127 years ago, when Aston Villa and Stoke City and the mighty West Bromwich Albion got together with a handful of other football clubs to form the Football League.

The beautiful game went on to become the world’s dominant sport, but now the beautiful game is being dragged through the mud, brought into disrepute by Sepp Blatter’s disgraceful chairmanship of FIFA, which has become a discredited organisation, riven as we now know with criminality and money-laundering at the very top. It defies belief and possibility that the autocratic ‘Don Blatterone’ never knew what was going on – in any other organisation he would have been gone decades ago.

Ordinary football fans that I represent and that we all represent are outraged and feel tainted by what is going on. What is the matter with these people, when 60 migrant workers a day are said to die for every game of the Qatar World Cup? And what is the matter with us that we stand by and do nothing about it?

  Paloma López Bermejo (GUE/NGL). – Señor Presidente, esta tarde hemos podido escuchar al Secretario General de las Naciones Unidas, Ban Ki-moon, hablando de la importancia del Estado de Derecho y de los derechos humanos en la construcción de una sociedad más justa, de un mundo mejor. Pero en la propia Unión Europea el imperio de esta ley está en duda: compañías como Coca-Cola violan impunemente las sentencias judiciales en su contra, negando el derecho a la readmisión plena de los trabajadores ilegalmente despedidos.

Por desgracia no se trata de un caso aislado: a unos pocos kilómetros de esta fábrica, trabajadores despedidos de la Universidad Politécnica de Madrid y de Telemadrid viven una situación muy parecida, ya que se incumplen las sentencias que reconocen su derecho al trabajo efectivo, así como la vulneración de derechos fundamentales, ante la indiferencia del Gobierno y los medios de comunicación.

El Parlamento Europeo no puede permanecer callado ante esta situación, debe afirmar alto y claro que cuando no se respetan los derechos de los trabajadores, no hay democracia. Desde aquí, nuestro apoyo a aquellos que se organizan y luchan por que se haga justicia y para que se cumplan las sentencias judiciales.

  Tomáš Zdechovský (PPE). – Pane předsedající, nespravedlnost je průvodním jevem našich životů a projevuje se v mnoha podobách. Tu nejstrašnější však zažívají chudé a sociálně slabé biologické rodiny po celé Evropě, kterým jsou nespravedlivě odebírány děti. Když jsem studoval případy, jež se odehrávají např. v Norsku, byl jsem upřímně velice zděšen. Tato nespravedlnost je o to horší, že se děje v demokratické zemi, jež se ohání všude lidskými právy a jež je úzce napojena na EU v rámci Evropského hospodářského prostoru.

Já osobně jsem vůči nespravedlnosti velmi citlivý, to mě žene v boji proti bezpráví, které se děje evropským rodinám v Norsku, proto bych chtěl vyzvat evropské občany, aby se zúčastnili 30. května celoevropské demonstrace proti sociálnímu systému ve svých městech. Musíme bojovat za integritu a transparentnost v ochraně dětí a ctít evropské hodnoty bojující za lidská práva.

  Paul Brannen (S&D). – Mr President, as a direct consequence of the Conservative Party’s general election victory, the United Kingdom is now facing an in-out referendum on its European Union membership. This state of affairs is bad news for the UK agriculture sector, it is bad news for the UK food sector, and it is bad news for jobs in the United Kingdom. 60% of UK food exports go to the EU. If the current free trade arrangement was replaced with the current EU tariff levels, then the UK agriculture and food sectors would be looking at tariffs ranging from 11% to 48%. Even at the lowest tariff level, this would kill the competitiveness of the UK agricultural and food sectors stone dead. The time has now come for the UK farming and food sectors to rise up and, with a clear, loud and distinctive voice, make the case for Britain staying in the European Union. The EU is good for the UK’s agriculture sector, it is good for the UK’s food sector, and it is good for UK jobs.

  Claudia Tapardel (S&D). – Domnule președinte, Uniunea Europeană se dezvoltă, dar în termeni economici, sociali și de infrastructură decalajele de dezvoltare se reduc mult prea lent. Totuși, cred că coeziunea rămâne cel mai important proiect al Uniunii.

În acest sens, doresc să fac o pledoarie pentru susținerea și adoptarea eficientă și rapidă a unuia dintre cele mai complexe proiecte strategice și programatice din regiunea Europei Centrale și de Est. Planul General de Transport al României transformă dezvoltarea infrastructurii regionale într-o prioritate pe termen mediu și lung de care întreaga Europă va beneficia.

Ideea dezvoltării infrastructurii în zonele de graniță ale Uniunii Europene pe baza unei strategii trebuie să pornească inclusiv de la necesitatea apropierii estului de vest și de la reducerea decalajelor evidente ale infrastructurii dintre aceste macroregiuni.

Apelul meu către Comisia Europeană este să aibă o viziune de dezvoltare și de susținere a infrastructurii din țările care se află la granița Uniunii Europene și implicit să susțină acele state membre care au strategii și proiecte în acest sens.

  Doru-Claudian Frunzulică (S&D). – Madam President, in order to turn Europe into a circular economy, boost recycling, secure access to raw materials and create jobs and economic growth, the Commission adopted a Waste Framework Directive that sets the recycling targets for the Member States. Unfortunately, Romania has a landfill rate exceeding 90% and is very far from reaching the targets. Considering the low rates of compliance with the directive in Romania, I would point out that urgent measures need to be taken to put Romania on the green map.

Citizens are willing to participate in the selective collection of packaging if they are properly informed and if there is proper collection infrastructure. Penalising waste disposal to landfill through a dumping tax, improving sanitation law and enhancing cooperation between all those involved in recycling systems are steps that need to be taken, and they must be taken into account for the implementation of a much-needed strategic view of Romania’s waste management system.

  Момчил Неков (S&D). – Уважаеми г-н Председател, новата стратегия за единен цифров пазар беше посрещната със смесени чувства.

Един от спорните моменти в нея е начинът за облагане с ДДС. Смятам, че опцията за регистрация на едно гише действително ще спомогне за намаляване на административната тежест и ще улесни фирмите.

Ситуацията е далеч по-сложна, когато става въпрос за ДДС върху книги.

Пропуските в европейското законодателство тук са най-видими, за което свидетелства скорошното решение на Съда на Европейския съюз относно прилагането на намалена ставка за ДДС върху електронните книги във Франция и Люксембург.

Смятам, че тази дискриминация е недопустима и необоснована и призовавам Комисията в най-кратки срокове да пристъпи към преразглеждане на цялостната законодателна рамка.

Моята страна например е една от малкото, които не се възползват от възможността за намаляване на данъка върху книгите. Към момента той възлиза на 20 % и един от най-високите в Европа.

Смятам, че Европейския съюз трябва да е образец и коректив за осигуряване на лесен достъп до култура за своите граждани.

  Biljana Borzan (S&D). – Gospodine predsjedniče, nedavno je povjerenica Jourová, predstavljajući godišnje izvješće Europskog sustava alarmiranja za opasne proizvode na tržištu, kazala kako među takvim proizvodima čak 28 % čine igračke, od kojih je 60 % uvezeno iz Kine. One su drugi najčešći sigurnosni rizik za potrošača nakon motornih vozila.

Zabrinjavajuće je što se broj takvih igračaka povećava iz godine u godinu. Tako je u 2014. s tržišta povučeno 70 vrsta igračaka više nego 2013. godine. Premda se Komisija voli pohvaliti da Rapex izvrsno djeluje, treba uzeti u obzir da tek nakon što neki roditelji kupe i njihovo dijete koristi taj proizvod on bude povučen. Primjerice, ako dijete bude izloženo kemikaliji iz odjeće ili igračke ili pak jede štetnu dječju hranu, šteta je već učinjena.

Iznimno je važno na tržištu zaštititi najmlađe. Premda je crna lista Europske komisije odredila izravnu prodaju najmlađim potrošačima nepoštenom trgovačkom praksom, djeca su i dalje zasipana oglasima kojim se obraćaju samo njima, a u trgovačkim centrima ih se povlači za rukav. Zaštita najranjivijih potrošača nam treba biti prioritet, a propisi koje imamo moraju zaživiti u praksi.

  Przewodniczący. – Zamykam dyskusję nad tym punktem porządku dnia.