Resoconto integrale delle discussioni

Mercoledì 9 settembre 2015 - Strasburgo

13. Situazione in Bielorussia (discussione)

  elnök asszony. – A következő napirendi pont a Bizottság alelnökének/az Unió külügyi és biztonságpolitikai főképviselőjének nyilatkozata a belaruszi helyzetről.

  Federica Mogherini, Vice-President of the Commission/ High Representative of the Union for Foreign Affairs – Madam President, first of all, thank you for having this issue on the agenda of today’s plenary. I very much appreciate your long-standing interest and our cooperation on this important neighbouring country.

Let me start immediately with the latest and most relevant development, which we also discussed with the Foreign Ministers in our informal meeting a few days ago. The release of all political prisoners just two weeks ago represented a long-sought step that was also welcomed by this Parliament. Since the December 2010 post-election crackdown, we had consistently called for their release. Restrictive measures were imposed and our cooperation with the national authorities was put on the back burner by comparison with the other Eastern Partnership countries.

It is important to ensure that all former political prisoners can exercise their full civil and political rights and, of course, that no new politically-motivated imprisonments take place. In response to the release of political prisoners and in the context of the October presidential elections – the conduct of which will be extremely important – we need to send a clear signal to Belarus. We wish to move towards a further improvement in our relations, based on mutually-encouraging steps. I started discussions on the prospects in this regard with the Foreign Ministers in our informal meeting in Luxembourg last Friday.

Of course we realise that the situation has not changed in a systemic way. Belarus remains the only country in Europe to still apply the death penalty. Civil and political rights, such as freedom of association and assembly and freedom of expression and media, remain restricted. In addition, the country’s economic and financial situation is extremely difficult. Still, in this context and taking a step back, one can see that the European Union’s consistent policy of critical engagement over recent years has yielded some positive results and contributed to an improvement in EU-Belarus relations.

After the very difficult period of 2011-2013, EU-Belarus relations have been improving since the start of 2014 and have intensified in 2015 in the form of a number of positive developments: pro-active participation by Belarus in the Eastern Partnership, the recent resumption of the human rights dialogue and the country’s constructive stance in the context of the crisis in Ukraine. As a result, several high-level visits to Belarus took place in the first six months of this year to build on these openings. It is also encouraging that Belarus has agreed to the deployment of a fully-fledged OSCE electoral observation mission and that this mission has so far been able to set up and operate without restrictions. Four hundred short-term observers are expected to be deployed.

In January, in recognition of the opportunity to announce the European Union policy of critical engagement vis-a-vis Belarus, the Member States agreed a list of measures that could be implemented if the conditions were right. A number of these measures have already been activated, including the signing of an early-warning mechanism in the area of energy supply, the launch of negotiations on a mobility partnership, and promoting approximation by Belarus to the Bologna education principles.

I am convinced that, in addition to reacting proportionately to new events in the country and, obviously, remaining true to our values of democracy and human rights, we should implement a longer-term strategy focused on building links between the European Union and Belarus and on supporting the reforms the people of Belarus need and want so much. In this respect I looked with great interest at the European Parliament delegation visit to Minsk last June – the first such visit since 2002, as far as I know – and noted that the Members of this Parliament came back with a mixed and yet rather positive message tending in the same direction: the call for keeping communication channels open, resuming dialogue and working closely together.

For the first time since the end of 2010 it is possible to imagine more constructive relations between the European Union and Belarus, and I am convinced that it is worth seizing on this moment and embarking on a more positive agenda with one of the European Union’s immediate neighbours and a key country in the partnership. I am ready and willing to listen to the discussions today and to work with you along these lines.

  Bogdan Andrzej Zdrojewski, w imieniu grupy PPE. – Pani Przewodnicząca! Białoruś jest wolna od więźniów politycznych, nie wiem na jak długo, ale to fakt. Każdy kto ten fakt lekceważy, lekceważy emocje ich rodzin. Przestrzegam przed tym. Ale każdy kto przecenia też ten fakt, popełnienia inny błąd – przede wszystkim braku analizy kontekstu. Nie powinniśmy mieć złudzeń ani nadmiernych oczekiwań, bo popełnimy błąd politycznej naiwności. Faktem natomiast jest, iż w obecnej sytuacji wyzwań związanych ze stabilnością w regionie naszym wspólnym interesem jest poszukiwanie sposobu normalizacji stosunków pomiędzy Unią Europejską a Białorusią. Realizm połączony z brakiem kompromisów w zakresie podstawowych, fundamentalnych elementów wartości europejskich to także najważniejsza rzecz do ewentualnych otwarć i nowych propozycji współpracy gospodarczej. Najważniejszy czas bez wątpienia nastąpi bezpośrednio po wyborach na Białorusi. To one, obserwowane przez zwiększoną liczbę obserwatorów, a także okres po nich będą bazą do ewentualnych następnych kroków z listy dwudziestu dziewięciu działań przygotowanych między innymi przez wysoką przedstawiciel. Ważne, by ewentualne finansowe zaangażowanie Europy powiązane było z procesami prywatyzacyjnymi – także z procesami zmian w prowadzeniu działalności gospodarczej, reformami makroekonomicznymi. Docenić należy wchodzenie edukacji w system boloński, czy też poprawę kontroli fitosanitarnej w dziedzinie badań produktów żywnościowych. Ale to zaledwie początek postulowanych działań. Rezolucja, która na wstępie tej sesji musiała przejść przez głosowanie dopuszczające ją do pomyślnego finału, w kolejnej fazie budziła już dużo skromniejsze emocje, a w zasadzie powstała w zgodzie. Obecnie chcę podziękować całej delegacji Parlamentu Europejskiego do spraw Białorusi za pracę podczas pierwszej misji w Mińsku, a także innym osobom, które pracują w innych gremiach i wspomagają moją aktywność – panie Sandrze Kalniete, pani Heidi Hautali, a także panu Jaromírowi Štětinie. Bardzo dziękuję, dlatego że wszystkie te wysiłki są lepsze i sprawniejsze także dzięki ich współpracy.

  Andrejs Mamikins, on behalf of the S&D Group. – Madam President, during the summer, members of the Delegation for Relations with Belarus made a historic visit to our eastern neighbour. The last official visit occurred more than 12 years ago. One can hope that it has indeed been viewed as a signal on the part of the European Parliament and the European Union as a whole that we are finally ready to pursue closer and stronger ties with the Republic of Belarus. Likewise, the recent pardons of opposition figures in Belarus a few weeks ago can also be viewed as a signal, this time on the part of our neighbours, that they, too, are ready and willing to overcome existing difficulties and advance further on the path of better mutual understanding and cooperation.

We acknowledge the fact that these pardons were granted, not only two months following the delegation’s visit, but also two months before the upcoming general election in the Republic of Belarus. In this context, such a step could provide grounds for a more common position with regard to the level of democratic development in the Republic of Belarus, thereby lessening the degree of any misunderstanding in the wake of the elections. As Vice-Chair of the Delegation for Relations with Belarus I am very happy about this step, because it clearly shows the willingness of the Belarusian leadership to both reconcile its differences with the European Union and to gradually move towards closer cooperation.

Finally, this step is also very important to me as an inhabitant of a neighbouring country and EU Member State, Latvia. While the economic and inter-societal aspects of the Latvian-Belarusian relationships are already strongly developed and are gradually advanced further and further, this release could provide a powerful stimulus for a closer political dialogue as well. During the last year, especially following the close engagement of the Republic of Belarus and the conclusion and implementation of the Minsk protocols, EU-Belarus relations have finally started to warm up. In recent decades, most, if not all, of these warm-ups, regretfully, have never been long term. Just as a long winter is always followed by a spring, one can hope that soon afterwards it might progress to summer. Unlike with nature, however, we as humans have all the necessary instruments to achieve a lasting long-term partnership with our Belarusian neighbours. Of course, while part of the responsibility for the shape our relations took almost 20 years ago lies with the Belarusian leadership, it was never a good idea to isolate Minsk, thus only alienating them further. So once again, please allow me to repeat myself: let these recent pardons mark the road towards a long-lasting partnership between the European Union and the Republic of Belarus for decades to come.

  Marek Jurek, w imieniu grupy ECR. – Pani Przewodnicząca! Pierwszym wspólnym interesem Unii Europejskiej powinny być niepodległość i bezpieczeństwo naszych państw, a to wymaga – przede wszystkim na Wschodzie, na wschodnich granicach Unii – utrwalenia niepodległości państw, które powstały na wschód od nas, i utrwalenia zmian geopolitycznych, które nastąpiły po rozpadzie Związku Sowieckiego. I to czyni sprawę utrwalenia niepodległości i tożsamości nowego państwa białoruskiego sprawą pierwszoplanową.

Władze białoruskie powinniśmy oceniać po konkretach, po samodzielności w polityce zagranicznej, po wzroście wolności politycznej, po swobodzie działalności organizacji pozarządowych, po rozwoju życia religijnego, krótko mówiąc – po desowietyzacji. A jeżeli chodzi o wybory, te najbliższe wybory prezydenckie, apeluję – obserwujmy nie tylko przebieg samego aktu wyborczego, ale całe wybory, to znaczy kampanię wyborczą. Również władze białoruskie powinny wiedzieć, że dla naszej oceny zasadnicze znaczenie będzie miała wolność wypowiedzi kandydatów partii opozycyjnych. Ale oczywiście w perspektywie musimy widzieć te dalsze wybory, które nastąpią po prezydenckich, czyli bardziej odległe wybory parlamentarne. I tutaj zasadniczym kryterium w ocenie sytuacji na Białorusi powinno być po prostu pojawienie się opozycji w parlamencie. I na to czekamy.

  Urmas Paet, on behalf of the ALDE Group. – Madam President, the decision by Belarus to free the six political prisoners is good news. However, nothing new appears to be happening in Belarus. We have witnessed time and again the imprisonment of political activists and civil society representatives in Belarus. Then, when the political climate is bad enough, Belarus steps up and frees some prisoners in order to get a reward from the European Union. So on the one hand they release a few political prisoners, and on the other they arrest new ones. We need to see other measures taken that improve the state of democracy and civil liberties in Belarus.

With the presidential elections approaching, there remain many areas that need to be improved. Belarusian opposition activists and civil society must be guaranteed freedom of speech and freedom of political rights. In order for the elections to be considered free and fair, the OSCE recommendation should be adopted and implemented.

There must also be freedom of the media. The EU must find ways to enhance contact between the civil societies of the EU and Belarus, and we need to support civil society organisations. The facilitation of visa-free travel is very important. The launch of the visa facilitation talks in 2014 was a good start, but we need to take it further now.

And last but not least, the abolition of the death penalty. We will continue to address this issue until its final abolition in Belarus. It is the only country in Europe that still has the death penalty as a punishment.

(The speaker agreed to take a blue-card question under Rule 162(8))

  Jonathan Arnott (EFDD), blue-card question. – I note that the six political prisoners freed have not had their full civil rights restored. So, for example, if they wished to stand as opposition candidates of the current authority in Belarus, they would not be permitted to do so. In your view, is lifting that condition a prerequisite for free and fair presidential elections in Belarus?

  Urmas Paet (ALDE), blue-card answer. – If it really happens and all these people’s civil and citizens’ rights are restored, then it is a step in the right direction. But there are lots of other issues, and we cannot yet be satisfied with Belarus. I mentioned some of them; there are more. The level of human rights, the rule of law and democracy are not where they should be.

  Heidi Hautala, Verts/ALE-ryhmän puolesta. – Arvoisa puhemies, ei ole epäilystäkään siitä, että kuuden poliittisen vangin vapauttaminen on positiivinen ele, niin kuin kollegat eri ryhmistä ovat jo todenneet. Varmaankin on niin, että komission ja ulkosuhdehallinnon niin sanottu kriittinen, rakentava lähestymistapa on ollut hyvä, mutta nyt meidän on kuitenkin todettava, että täytyy vakaasti edetä tietyissä konkreettisissa yhteistyöaloitteissa, jotta nähdään, onko Valko-Venäjä todella valmis demokratiaan. Ennen kaikkea lähestyvät vaalit ovat testi, koska niin kuin kaikki muistamme, vuoden 2010 vaalien jälkeen hallinto hyvin raa’asti murskasi opposition.

Sitä tapahtuu myös tällä hetkellä. Meidän ei tule sulkea silmiämme siltä, että oppositiota edelleen häiritään. Kun me kävimme Minskissä kesäkuussa Zdrojewskin johtaman valtuuskunnan mukana kuulimme, kuinka vaalikomission varapuheenjohtaja avoimesti halveksi opposition jäseniä ja ilmoitti, että he eivät ole kelpoja liittymään vaalivaliokuntiin.

Haluaisin viitata myös sellaisiin yhteistyöaloihin, joita pidän olennaisen tärkeinä, kun komissio ja ulkosuhdehallinto suunnittelevat ohjelmia. Oikeuslaitoksen riippumattomuus on avainasia, jota mielestäni tulisi konkreettisella yhteistyöllä yrittää edistää. Me olemme keskittyneet paljolti tukemaan oppositiota ja kansalaisyhteiskuntaa, mutta me voisimme myös tutkia, olisivatko viranomaiset valmiita siihen, että asukkaat, ihmiset, kansalaiset voivat osallistua enemmän paikalliseen päätöksentekoon. Tämä on alue, johon EU-valtuuskunnassa viitattiin lupaavana aloitteena, johon voisi keskittyä.

Sitten lopuksi arvoisa puhemies, Valko-Venäjä ja Azerbaidžan ovat molemmat jäseninä Euronest-edustajakokouksessa, mutta jos vertaamme tilannetta, niin Azerbaidžanissa on järkyttävä sorto meneillään, joka on paljon pahempi kuin…

(Puhemies keskeytti puhujan.)

(Puhuja suostui vastaamaan sinisen kortin kysymykseen (työjärjestyksen 162 artiklan 8 kohta)).

  Bill Etheridge (EFDD), blue-card question. – Thank you for accepting the blue card. I know that you are very keen about ensuring that democracy is complete. My question is a ‘what if’: what if you find the democracy is complete – full and fair elections – everything is as you wish, but then the democratically elected government still wishes to maintain, as part of its mandate, the death penalty? What would the position be then with the democratic government, with the people having voted on the issue? What would you do then, or would you recommend?

  Heidi Hautala (Verts/ALE), blue-card answer. – Thank you for very much for this question. My answer to your clear question is clear: I think we have to consider the abolition of the death penalty as a priority and we should not compromise on that, and I hope that your party’s group will come to the same conclusion.

  elnök asszony. – Nem tudok még egy kékkártyás lehetőséget adni képviselőasszony számára, hiszen az időkereten túl vagyunk. A rendelkezésre álló keretet szeretném hasznosan kihasználni. Képviselőtársaimat kérem, értsék meg, egy képviselőhöz egy kékkártyás hozzászólást tudok csak elfogadni.

  Georg Mayer, im Namen der ENF-Fraktion. – Frau Präsidentin, geschätzte Kollegen! Ich war im Juli dieses Jahres in Minsk, und ich bekomme den Eindruck hier, es würde einigen Kollegen ganz bestimmt nicht schaden, wenn sie das auch einmal machen würden. Ich habe mich dort mit verschiedensten Vertretern aus Politik und Wirtschaft getroffen. Was man vor Ort vor allem wahrnimmt, ist große Unsicherheit. Die Unsicherheit ist nicht nur schon gegeben durch die geografische Lage dieses Landes, sondern die Unsicherheit geht in verschiedene Richtungen. Einmal geht es in Richtung des großen Nachbarn im Osten, der einer der größten Wirtschaftspartner ist und – wie wir wissen – nicht immer leicht einzuschätzen ist. Auf der anderen Seite große Unsicherheit auch mit dem Nachbarn im Westen, der sich, von anderen gesteuert, zum Teil in eine Situation gebracht hat, die bedenklich ist, und mit den Sanktionen sich inzwischen schon selbst mehr schadet als jemand anderem.

Die Situation ist also vor Ort nicht einfach für die politisch Verantwortlichen in Minsk. Ich kann Ihnen eines sagen: Bei meinem Besuch hat sich jedenfalls herausgestellt, die Türen in Weißrussland sind weit geöffnet. Jedenfalls begrüße ich, wie die Hohe Vertreterin heute schon gesagt hat, die Wiederannäherung an Weißrussland durch uns und die Aufnahme des Dialogs mit diesem so wichtigen Land an einer so wichtigen Schlüsselstelle dieses Kontinents. Da sollten auch noch andere Länder folgen.

  Sandra Kalniete (PPE), blue-card answer. – This year I visited Minsk twice, and that is why I welcome with particular feeling the release of political prisoners in Belarus, as well as Belarus’s involvement in attempts to stop Russia’s hybrid war against Ukraine. These steps, along with a fair campaign and fair elections, should lead to an upgrade of the dialogue between the EU and Belarus. If the OSCE observers give a positive assessment of the Presidential elections, the EU should review its sanctions. I am not so naive as to believe that President Lukashenko has been taking these steps out of a sudden change of heart. It is entirely possible that it is just a cold, political calculation.

It is a fact that Belarus continues to depend economically on Russia’s subsidies, President Lukashenko is willing to enhance military cooperation with Russia, possibly for the sake of avoiding any unpleasant hybrid surprises for Belarus. But we should also listen to those pro-European actors in Belarusian society who encourage the European institutions to give positive feedback to the recent developments in Belarus and who say that the EU should interact more with Belarusian society at large through education, technical cooperation exchanges and so on, rather than just hoping that Lukashenko will fall. At the same time, the EU should continue its policy of critical engagement, and we all have to make it clear to the Belarusian authorities that the normalisation of relations with Europe depends on the advancement of democracy in Belarus.

(The speaker agreed to take a blue-card question under Rule 162(8))

  Gilles Lebreton (ENF), question "carton bleu". – Madame, vous avez eu un début d'intervention très intéressant, dans lequel vous avez souligné qu'il fallait que l'Union européenne se rapproche de la Biélorussie – ce que je crois – pour peut-être à terme favoriser également un rapprochement avec la Russie.

À la fin de votre intervention, j'ai discerné une réticence: vous avez dit qu'il fallait peut-être plutôt encourager, en Biélorussie, l'arrivée au pouvoir, si j'ai bien compris, d'éléments plus proches de l'Union européenne que de la Russie.

N'y a-t-il pas une contradiction? Je n'ai pas bien compris. Personnellement, je préfère la première partie de votre intervention, où il était question du rapprochement avec la Biélorussie pour favoriser celui avec la Russie.

  Sandra Kalniete (PPE), réponse "carton bleu". – Monsieur Lebreton, j'ai l'impression que mon intervention a été malmenée par l'interprétation. Oui, je suis pour un rapprochement mais seulement si la mission de l'OSCE atteste que l'élection présidentielle s'est déroulée selon les normes de cette organisation.

Je suis pour un dialogue et un engagement avec la Biélorussie mais sur les bases de nos principes dans l'Union.

  Tonino Picula (S&D). – Gospodine predsjedniče, bio sam promatrač na predsjedničkim izborima, ali i masovnim prosvjedima u prosincu 2010. kada je u Minsku na tisuće ljudi prosvjedovalo protiv lažiranja predsjedničkih izbora. Najeminentniji oporbeni čelnici su uhićeni i osuđeni.

Doista, šest poznatih političkih zatvorenika nedavno je pušteno na slobodu, ali su u Minsku odmah učestala uhićenja autora grafita, pa je preuranjeno govoriti o nepovratnom labavljenju diktature. U Bjelorusiji će se 11. listopada održati predsjednički izbori, ali već se sada gotovo pouzdano zna tko će biti njihov pobjednik. Poznavatelji prilika smatraju da će predsjednik Lukašenko vjerojatno tražiti da se rezultat izbora prizna i da mu Zapad ukine sankcije.

Zaista, koliko je realna mogućnost da najdugovječniji europski diktator malo pomalo postane partner Europske unije na turbulentnom prostoru istočnog susjedstva. Europska, odnosno bjeloruska oporba je i dalje fragmentirana i paralizirana. Zemlja je postala sporednim poprištem ruske krize. Ipak, podržavam povratak dijalogu jer je alternativa nejasna.

  Charles Tannock (ECR). – Madam President, having already passed the 20-year mark in office, Lukashenko will no doubt do whatever it takes next month in the elections to win his sixth mandate as President. Lukashenko has been a key ally in Putin’s expansionist plans for Russia and has led Belarus to becoming one of the founding members of the Eurasian Union.

The crisis in Ukraine has confirmed the true level of Putin’s ambitions, and those ambitions were confirmed not just to EU Member States but also to Belarus and Kazakhstan. The EU should, of course, be open to a new political direction for Belarus, and we must leave the door ajar diplomatically. We should not, however, lull ourselves into the false pretence that Lukashenko is a democrat or interested in anything other than achieving his own political survival.

As the report suggests, the fighting in Ukraine is now at its lowest level, and we must thank the Minsk agreement – in part brokered by him – as a way of beginning the process of ensuring lasting peace in Ukraine. But Ukraine needs more military and financial support in order to stabilise and ensure that the peace is permanent.

Furthermore, whilst I welcome the release of political prisoners, such gestures do little to alleviate the chronic civil and human rights abuses in Belarus. I remember that 10 years ago I called Belarus the Cuba of Europe, and I am afraid it still remains that today.

  Petras Auštrevičius (ALDE). – Madam President, Madam High Representative, it is now 21 years since Alexander Lukashenko came to power, having been so-called freely and democratically elected. We in Europe seem to be rather tired of trying to find a solution to how to help the people of Belarus more effectively. Over this period of time we have tested many things, starting from sanctions, travel restrictions and asset freezing and ending with re-engagement or critical dialogue, which seems to be the case at the moment.

I must say very openly that I do not believe in Lukashenko starting to behave in a way which is different from that which we have already observed. Playing politics of promises and lies is not our style and we should not take part in such games. Yes, today we welcome the release of six political prisoners, but those freed have not been rehabilitated, contrary to our demands. Yes, there will be so-called elections in Belarus very soon, but the country’s electoral code has never been reformed, contrary to our expectations. So we are going to see one more re-election of Mr Lukashenko, with no votes counted at the polling stations and no independent observers allowed to prove it. Yes, Belarus has been hosting negotiations trying to end the war against Ukraine, but at same time, Belarus voted against the UN resolution on 27 March 2014.

Let us wait for the coming elections before we make any major decisions about Belarus.

  Jean-Luc Schaffhauser (ENF). – Madame la Présidente, Madame la Commissaire, chers collègues, le 11 octobre aura lieu une élection présidentielle en Biélorussie.

En 1995 et en 1996, ce pays avait choisi par référendum la voie de l'union avec la Russie. L'Union européenne a depuis mis en place un régime de sanctions sans cesse aggravé après chaque élection pour faire payer à la Biélorussie son choix pro-russe. La levée des sanctions contre vingt-six fonctionnaires biélorusses et la libération de militants de l'opposition par les autorités de Minsk sont des pas, certes tardifs mais positifs, qui vont dans le sens d'un déblocage des relations diplomatiques entre les États de l'Union et ce pays. Cela est à souligner et il faut aller de l'avant.

Ce serait, je le crains, une grave erreur, partagée par vos services Madame la Commissaire, que d'espérer profiter de cette situation pour mettre la Biélorussie dans une politique pro-occidentale cherchant à diviser encore l'Europe. C'est un dialogue global entre l'Union européenne, ses États et les États de l'Union eurasienne qui doit être mis en place.

Enfin, il faut souligner le rôle extrêmement positif du président Loukachenko pour tout ce qui concerne les accords de Minsk.

  Jaromír Štětina (PPE). – Paní předsedající, všichni víme, jak nás politiky před volbami dokáže ovládnout vzrušení, vzrušení olympionika. Děláme věci, které bychom jindy nedělali. Sršíme energií, nápady a sliby. A to se právě přihodilo běloruskému prezidentu Lukašenkovi pár týdnů před prezidentskými volbami 11. října. Náhle propustil většinu politických vězňů včetně prominentních.

Jeho gesto považujeme sice za vykročení správným směrem, ale zároveň nepochybujeme o tom, že je předvolebním taktizováním s cílem přesvědčit mezinárodní společenství o postupném přerodu na demokrata.

Stát nadále zastrašuje obránce lidských práv. Stát postihuje novináře pracující pro zahraniční média bez akreditace. Propuštění političtí vězni nejsou plně rehabilitování a jejich propuštění není ve všech případech bezpodmínečné. Naše usnesení apeluje, aby prezidentské volby proběhly v souladu s mezinárodními standardy včetně plného přístupu opozičních prezidentských kandidátů ke státním sdělovacím prostředkům.

  Miroslav Poche (S&D). – Madam President, I think we have a well-balanced resolution on the table. On the one hand, we should also positively reflect on the fact that the government of Belarus released six political prisoners this August. Indeed, it is good news that the former presidential candidate Statkevich and others have been set free.

However, I am afraid that it has more to do with the upcoming October elections than with any substantial changes in the government’s approach to human rights and political freedom. So far there have been only limited modifications of legal codes, which are used by the regime to oppress media freedom as well as the activities of civil society and political opposition. We have to express more support for NGOs which are calling for concrete action and legislative changes on the side of the Belarusian Government. At the same time, and in closer cooperation especially, any financial assistance should be granted only after serious political efforts are made.

  Nicolas Bay (ENF). – Madame la Commissaire, chers collègues, si l'on ne peut que regretter de voir l'Union européenne camper sur ses positions d'hostilité systématique à la Fédération de Russie, il faut se réjouir de l'amélioration de nos rapports avec la Biélorussie. Il en était temps, surtout après les efforts de Minsk pour obtenir un cessez-le-feu durable en Ukraine. Alors, de grâce, ne refaites pas la même erreur qu'avec l'Ukraine. Oui, rapprochons-nous de la Biélorussie mais ne cherchons pas à l'éloigner de son voisin russe. La Biélorussie peut et doit remplir le rôle qui était celui de l'Ukraine avant la crise: un pont, un trait d'union entre la Fédération de Russie et les nations européennes.

En effet, à l'heure où l'Europe doit relever l'immense défi que constitue le déferlement sur notre sol de millions de soi-disant réfugiés, il est primordial que l'ensemble de notre continent cesse enfin de s'entre-déchirer. La réalité de ce déferlement dépasse la fiction imaginée par Jean Raspail dans son livre prophétique Le Camp des Saints. Alors, cessons de nous diviser ou c'est tout le vieux continent qui sombrera dans le chaos.

  Cristian Dan Preda (PPE). – Un jurnalist a îndrăznit, cu ceva timp în urmă, să-l întrebe pe Alexandr Lukașenko dacă, în opinia sa, are prea multă putere. Lukașenko, cel care a schimbat, în urmă cu mai bine de un deceniu, Constituția pentru a putea candida ori de câte ori dorește la președinția Belarusului, a răspuns că are, într-adevăr, foarte multă putere, dar că aceasta îi este necesară pentru a salva țara de la anarhie și banditism. A continuat explicând că forța principală a regimului pe care îl conduce este stabilitatea. Or, tocmai asta este problema: stabilitatea despre care vorbește Lukașenko are un preț enorm: libertatea de exprimare, libertatea presei, libertatea de asociere. Cine îndrăznește să i se opună este tratat cu violență și represiune. Reamintesc că, din cei nouă contracandidați la alegerile prezidențiale din 2010, șapte au ajuns la închisoare. Au fost acuzați de organizarea unei dezordini în masă - aceasta este expresia precisă folosită. Ei protestau, de fapt, împreună cu alte zeci de mii de oameni, față de rezultatele scrutinului prezidențial, în condițiile în care OSCE afirmase deja că scrutinul cu pricina era departe de a îndeplini minime standarde internaționale. Cinci ani mai târziu, vedem, Lukașenko dorește să fie reales pentru a continua să asigure stabilitatea despre care era vorba mai devreme. Mijloacele rămân aceleași. Nikolaevici, fostul candidat la președinția țării, o cunoscută figură a opoziției, a fost arestat chiar ieri, când se întorcea în Belarus după patru ani de exil. Alegerile care urmează au, din păcate, un gust de déjà-vu, cum cred că vor fi și cele din țara vecină, fiindcă Putin și-a anunțat și el interesul pentru a rămâne la președinția țării, tot pentru stabilitate.

  Andi Cristea (S&D). – Madam President, the latest release of political prisoners by the authorities in Belarus represents a crucial step for relations between the EU and this country. Today the Belarusian people still suffer important violations to their human rights and fundamental freedoms. Civic and political rights are often the target of repression. Freedom of expression and freedom of the media are sadly challenged. The opposition remains secluded, at the very margins of the political process.

In a few weeks Belarus will hold presidential elections, which represent a unique opportunity to show the way – a new path. These elections, if free and fair, may indeed bring the EU and Belarus closer. But, most importantly, these elections will be a test for democracy in Belarus, a test for the authorities to show their genuine and unconditional commitment to the rights, needs and demands of the people of Belarus. This opportunity must not be missed.

  Eduard Kukan (PPE) – Bielorusko je jedným z posledných ostrovov autoritatívneho zriadenia v Európe. Je veľmi, naozaj, veľmi málo pravdepodobné, že sa táto situácia v krátkom čase zmení. Pozícia prezidenta Lukašenka v krajine je veľmi silná, rozhodujúca, možno takmer povedať, že všemocná. Mali by sme však byť rovnako otvorení gestám dobrej vôle, ktoré povzbudia Bielorusko k širšiemu otvoreniu sa. Udalosti posledných mesiacov, to znamená prepustenie niektorých politických väzňov, sú jedným z hlavných indikátorov postupných zmien. Signály, ktoré v posledných týždňoch z tejto krajiny prichádzajú, treba čítať maximálne opatrne. Mali by sme si ich však rozhodne všimnúť a privítať ako krok správnym smerom. A preto by tieto prvé gestá nemali ostať bez odozvy zo strany Európskej únie. Mali by sme sa pozrieť a realisticky posúdiť možnosti odstránenia niektorých reštriktívnych opatrení, ktoré boli voči Bielorusku v posledných rokoch uplatňované. A toto by sa malo urobiť ešte pred prezidentskými voľbami, ktoré sa budú konať v októbri tohto roku v Bielorusku. Dámy a páni, chcel by som tiež spomenúť, že som rovnako spravodajcom pre európsku susedskú politiku. Bol by som rád, ak by sa postupné uvoľnenie režimu v Bielorusku pretavilo do jeho plnohodnotnej účasti v európskej susedskej politike. Bielorusko je nesporne európska krajina, je už naozaj na čase vidieť Bielorusko s európskymi, demokratickými hodnotami.

(Rečník súhlasil s tým, že odpovie na otázku položenú zdvihnutím modrej karty (článok 162 ods. 8 rokovacieho poriadku).)

  Jens Nilsson (S&D), fråga (”blått kort”). – Det är naturligt att vi pratar om det val som ska komma och att vi är kritiska och ifrågasätter om det blir rättvist. Det är bra att vi pratar om de fångar som är frigivna. Långsiktigt måste vi dock ha en strategi, och i den strategin tycker jag att stödet till civilsamhället ska ingå.

Frågan är om du som är föredragande för grannskapsprogrammet också tycker att en av EU:s största uppgifter när det gäller Vitryssland borde vara att stärka civilsamhället.

  Eduard Kukan (PPE), blue-card answer. – Definitely, yes, we should strengthen civil society in Belarus. But we should be fully aware of the complexity and sensitivity of the situation, and we should strengthen the real civil society, not Lukashenko’s regime. I am emphasising this because it is not so easy, and we should really have a strategy based on a deep analysis of the real situation in the country.

  Agnieszka Kozłowska-Rajewicz (PPE). – Pani Przewodnicząca! Szanowna Pani Wysoka Przedstawiciel! Szanowni Państwo! Nikolai Statkiewicz, Nikolai Dziadok, Igor Oliniewicz, Jurij Rubcow, Jewgienij Waśkowicz, Artiom Prokopienko – to są nazwiska więźniów politycznych, którzy pod różnymi pretekstami odsiadywali wyroki w białoruskich więzieniach. Nikolai Statkiewicz, opozycyjny kandydat na prezydenta, odsiedział pięć z sześciu lat, na które został skazany. Do tego grona należy jeszcze dopisać Alesia Michalewicza, który dwa dni temu, wracając po kilkunastu latach przebywania na emigracji, został aresztowany i na szczęście tego samego dnia wypuszczony. To niewątpliwie przełom, że więźniowie polityczni zostali uwolnieni, ale też wiemy, że nie zostali oni zrehabilitowani. Są uwolnieni, ale nie są wolni. Przebywają pod stałym monitoringiem policji, mają ograniczone prawa obywatelskie.

Niektórzy na tej sali pamiętają, co stało się po poprzednich wyborach na Białorusi, kiedy wielu działaczy opozycji zostało aresztowanych lub ponownie aresztowanych krótko po – wydawałoby się – normalizacji stosunków z Unią Europejską. Nikt nie chce powtórki tej historii i kolejnej gry pozorów. I chociaż mamy wyraźne symptomy ocieplenia (bo zarówno uwolnienie więźniów politycznych, jak i do niedawna pierwsza od wielu lat oficjalna wizyta delegacji Parlamentu Europejskiego w Białorusi z oficjalnym programem spotkań zarówno z rządem Senatem, jak i przedstawicielami społeczeństwa obywatelskiego i opozycji, są dowodami na ocieplenie), to przecież nie wywoła to automatycznie ponownej normalizacji stosunków między Unią a Białorusią. Potrzebne są dalsze kroki – możliwe do osiągnięcia. Potrzebne jest to budowanie mostów, o których mówiła Wysoka Przedstawiciel. I przecież potencjalna współpraca Unii Europejskiej z Białorusią byłaby korzystna dla obu stron, a warunki stawiane przez Unię Europejską nie wymagają pieniędzy, tylko decyzji politycznej, większego otwarcia w kluczowej dla Unii Europejskiej dziedzinie poszanowania praw człowieka i obywatela.

  Pavel Svoboda (PPE). – Paní předsedající, dovolte mi jednu aktualitu k tomu, jak se uvolňuje situace v Bělorusku.

V pondělí byl v Bělorusku zatčen opoziční kandidát z minulých prezidentských voleb pan Aleś Mihaljevič. Mimo vlast strávil čtyři roky, Česká republika mu poskytla azyl. Vracel se zpět kvůli liberálnějšímu přístupu, kdy byli propuštěni ostatní kandidáti. Pan Mihaljevič byl po několika hodinách propuštěn, ale jeho proces stále není ukončen. Zprávy, které se k nám prozatím dostávají, informují o znepokojivém vývoji při chystání dalších voleb. Opoziční strany se mohou podílet na kontrole sčítání hlasů v méně než polovině procenta okrsků.

Jeví se nám jako znepokojivé i mediální pokrytí voleb. Například seznam všech prezidentských kandidátů v médiích byl uveřejněn pouze dvanáctkrát, na sto osmnácti webových stránkách nebyly k nalezení žádné informace o skupinách sbírajících podpisy pro jiné prezidentské kandidáty než pro Alexandra Lukašenka. A vysílání, jehož obsahem byly aktivity prezidenta Lukašenka, průměrně zabírá sedmdesát pět procent vysílacího času.

Vzhledem k těmto informacím je třeba se obávat, že volby proběhnou tak, jak proběhly v minulosti. A jako příslušník země, která v minulosti, před pětadvaceti lety, ještě prožívala podobnou obavu, nesvobodu, se přimlouvám za to, aby Evropská unie byla velmi zásadně aktivní v tom, aby Bělorusko se transformovalo na demokratickou zemi.

  Michaela Šojdrová (PPE). – Paní předsedající, ráda bych se vyjádřila v této debatě, protože Bělorusko je pro nás velmi blízkou zemí, jež sousedí s EU. V říjnu tohoto roku budou v Bělorusku opět prezidentské volby. A prezident s diktátorskými sklony asi nikoho nepřekvapil, když oznámil, že se bude opět ucházet o tento úřad. Běloruský prezident by tak strávil v úřadu již téměř čtvrt století. Fidela Castra ale už asi nedohoní. Bylo by to úsměvné, kdyby za tím vším nebylo nic jiného než represe a omezování politických oponentů, novinářů a občanské společnosti.

Již samotná příprava na prezidentské volby vyvolává obavy z nedemokratických praktik a ukazuje na to, že volby budou opět manipulované. Sílí tlak na kandidáty ve volbách a lidi, kteří sbírají podpisy za jejich kandidaturu. Jak již uvedl můj předřečník, před několika dny byl zatčen bývalý prezidentský kandidát Aleś Mihaljevič, který v roce 2011 dostal azyl v mé zemi, v České republice.

Přesto se ukazují i pozitivní signály, které nám dávají naději. Bělorusko je země, která se pod vlivem ukrajinské krize a dalších faktorů pomalu otvírá Evropě. Určitý pozitivní posun jsme také zaznamenali například v oblasti vzdělávání. Bělorusko se nedávno přihlásilo k boloňskému procesu. To pomůže vysokým školám a především studentům a v důsledku rozvoji celé společnosti.

Jsem hrdá na to, že pocházím ze země, která se mimo jiné díky prezidentu Havlovi vždy velmi zasazovala o pomoc Bělorusku. Věřím, že se i tato země postupně stane zemí patřící do rodiny zemí Evropské unie. Právě proto je potřeba podpořit usnesení, které se chystáme schválit.

  Andrej Plenković (PPE). – Gospođo potpredsjednice, poštovana visoka predstavnice Mogherini, hvala na Vašoj izjavi. Mislim da smo svi zajedno danas pripremili jednu kvalitetnu rezoluciju o stanju u Bjelarusu, gdje smo svi svjesni da je nekoliko tjedana pred nove predsjedničke izbore rezultat praktički unaprijed poznat, jer vidimo da je proces demokratizacije i tranzicije više nego spor u ovoj europskoj zemlji, koja iz niza izlaganja naših kolega predstavlja svojevrsni anakronizam.

No ipak, nakon posjeta izaslanstva zaduženog za Bjelarus kojeg vodi kolega Zdrojewski, nakon više od trinaest godina možemo zabilješiti određeni pomak od strane Europskog parlamenta, i to pomak u dijalogu o pitanju zaštite ljudskih prava, a naravno i pozitivno gledamo puštanje političkih zatvorenika kao signal na bolje. Međutim, to ne bi trebao biti jednokratni potez, već očekujemo da se on nastavi i da taj proces postupne evolucije stanja i režima u Bjelarusu ima svoj bolji i europski standard.

Također, smatram da Komisija treba razmisliti o mogućnosti sektorske suradnje, osobito one koja nije stricto sensu vezana za ispunjavanje političkih kriterija, o tome da utječemo na mlade, da utječemo na medijsku scenu i da naravno pomognemo bjelaruskoj opoziciji u tom pogledu. Podsjetio bih na sastanak Skupštine Euronesta prije nekoliko mjeseci u Yerevanu u čijem su radu sudjelovali predstavnici bjelaruske opozicije i vidio sam to kao jedan pozitivan korak.

Kao šef Delegacije za Ukrajinu, smatram da je ova svojevrsna uloga Bjelarusa kao određenog međunarodnog posrednika bitna, ali isto tako bi bilo dobro da se i situacija u Ukrajini objektivno prezentira, a ne da je pod utjecajem ruske propagande i da na neki način situacija u Ukrajini pomogne demokratizaciji u Bjelarusu. Postojanje smrtne kazne, izvršavanje smrtne kazne je za svaku osudu i zato se nadam da će naš dijalog u području ljudskih prava dovesti i do prihvaćanja globalnih i europskih standarda o zaštiti ljudskih prava i naravno ukidanju smrtne kazne.

PRESIDENZA DELL'ON. DAVID-MARIA SASSOLI
Vicepresidente

Interventi su richiesta

  Jiří Pospíšil (PPE). – Pane předsedající, já se chci ve své krátké řeči připojit k českým kolegům, vážená vysoká paní komisařko, kteří informovali o kauze Aleśe Mihaljeviče, který byl kandidátem ve volbách v Bělorusku a který v roce 2011 v České republice dostal azyl. Já si velmi tuto kauzu pamatuji, byla to naše vláda, která tehdy udělila politický azyl tomuto kandidátovi na běloruského prezidenta.

On tehdy vypovídal, jak byl vězněn v Bělorusku, jak byl mučen, jak opravdu byl vystaven nelidskému zacházení a poté, co nyní uvěřil, že v Bělorusku dochází k politickému oteplení, tak se do této země vrátil.

Jak už vám řekli moji kolegové z České republiky, byl okamžitě na hranicích zadržen a byl podroben výslechu a je dále obviněn. Já Vás tedy moc prosím, abyste tuto kauzu tohoto bojovníka za lidská práva vnímala a v případě, že budou probíhat nějaká jednání, tak jeho jméno zmiňovala. Zaslouží si naši podporu.

  Doru-Claudian Frunzulică (S&D). – Mr President, I welcome the progress achieved by Belarus in the areas of higher education, vocational training, the digital market, the energy sector and food safety, among others, that will most certainly lead to increased cooperation between Belarus and Europe. I also have to praise the role Belarus played in facilitating negotiations between Russia and Ukraine.

However, I remain concerned by the continued prejudice against human rights and fundamental freedoms, the serious shortcomings observed during previous elections by independent international observers in Belarus, and the lack of an effective rule of law.

I believe the Commission should support, through financial and political means, the efforts and democratic aspirations of Belarusian civil society, independent media and non-governmental organisations in Belarus, while leading the country towards more respect for democratic principles, human rights and the rule of law. To define the situation in a few words, I could say: stability within a complex authoritarian regime.

  Ivan Jakovčić (ALDE). – Gospodine predsjedniče, nema nikakve dvojbe da se uočavaju pozitivni pomaci u Bjelorusiji. Međutim, s druge strane ti pozitivni pomaci ne trebaju nam davati previše nade da će zaista doći do radikalnijih promjena, jer objektivno je vrlo teško vjerovati da će se Lukašenko puno promijeniti.

Međutim, uvjeren sam da bilo kakvo otvaranje u Bjelorusiji zbog ukupnog konteksta Istočnog partnerstva i svega onoga što znamo da se dešava na istoku našeg kontinenta treba pozdraviti. I naravno, treba ohrabriti Bjeloruse da razmišljaju o svojoj budućnosti unutar Europske unije. Taj proces će biti dug, kao sa zemljama zapadnog Balkana, možda još i dulji.

Ali, s druge strane alternativa je samo zagrljaj Rusije ili možda još nešto treće, četvrto. Dakle, uvjeren sam da politiku koju želite provoditi u Bjelorusiji je politika korak po korak i nadam se da će ta politika dati dobar rezultat u skoroj budućnosti.

  Fabio Massimo Castaldo (EFDD). – Signor Presidente, onorevoli colleghi, non nego che la situazione dei diritti umani in Bielorussia suscita in me la più profonda preoccupazione. Nonostante la liberazione dei prigionieri politici finora detenuti, ex candidati anche in parte alle elezioni presidenziali scorse, la situazione resta abbastanza preoccupante e drammatica. Da un lato, per la libertà anche di espressione dei media indipendenti che sono sempre in grande difficoltà, specie per gli abusi presenti all'articolo 2 del codice amministrativo – se non ricordo male – dall'altro lato, anche perché continuano le intimidazioni e probabilmente assisteremo all'ennesimo processo elettorale farsa.

Questo però non deve indurci a cercare di commettere di nuovo gli stessi errori commessi in passato con l'Ucraina; dovremmo sviluppare un approccio, sì di cooperazione e di condizionalità forte nei confronti dell'Ucraina per fare in modo che la situazione migliori con il tempo si ottengano effettivamente dei passi in avanti concreti e fattuali, ma senza porre di nuovo i bielorussi al muro contro muro di fronte a una scelta amletica tra noi e la Russia, abbiamo visto a cosa questo ha portato nella crisi ucraina e sinceramente penso che dovremmo trarre un insegnamento proficuo dai nostri errori passati.

(Fine degli interventi su richiesta)

  Federica Mogherini, Vice-President of the Commission/ High Representative of the Union for Foreign Affairs. – Mr President, I will be very brief, because for me this session was mainly a good chance to listen, to take note and to make sure that Parliament’s thoughts about the way forward for our relationship with Belarus are fully incorporated and included at this stage of reflection. So I would like to thank the honourable Members very much for their contributions, especially those encouraging more cooperation between the European Union and Belarus at all levels. I think this is the first time since the end of 2010 that we have had the opportunity to engage on a more positive agenda in this regard.

I agree with the president of the delegation who said that the approach to Belarus should be holistic and not limited to our policy on sanctions. Indeed, several of the 29 steps could be activated, including in the economic field. Finally, as indicated, we are considering, together with the 28 Member States, the way ahead in response to the release of the prisoners. Our response will need to be proportionate and adequate, taking account of timing and sequencing.

You all pointed out the pros and cons, the question of timing, and the difficult challenges still ahead of us. At the same time, we agree that there is a window of opportunity now that should not be missed. So the question is how to do it in the smartest, most positive and most productive way. Obviously I believe any EU response has to be, and will be, accompanied by steps to increase cooperation. I am sure that we will be able to continue our work together in this direction, looking very closely at what happens in the coming weeks, especially in view of the upcoming elections.

  Presidente. – Comunico di aver ricevuto sette proposte di risoluzione a norma dell'articolo 123 del regolamento.

La discussione è chiusa.

La votazione è prevista domani, giovedì, alle 12.00.