Dobesedni zapisi razprav

Sreda, 14. oktober 2015 - Bruselj

18. Razmere v Ukrajini (razprava)

  La Présidente. – L'ordre du jour appelle le débat sur la déclaration de la vice-présidente de la Commission et haute représentante de l'Union pour les affaires étrangères et la politique de sécurité sur la situation en Ukraine (2015/2869(RSP)).

  Věra Jourová, Member of the Commission, on behalf of the Vice-President of the Commission/High Representative of the Union for Foreign Affairs and Security Policy.– Madam President, let me thank you for this opportunity to discuss today the situation in Ukraine with the European Parliament. Much attention has been given to other pressing problems lately, but Ukraine remains a top priority for the EU. We must not underestimate what is at stake. First and foremost, it is human lives. The latest numbers are appalling: almost 8 000 people killed, 1.5 million displaced, and another 1.1 million have left the country since the start of the conflict.

Secondly, basic principles of international law have been challenged: territorial integrity, sovereignty and the inviolability of borders – cornerstones of the European security order. Crimea and Sevastopol have been illegally annexed by the Russian Federation. I want to thank the European Parliament and its Members for keeping Ukraine high on the agenda.

The interparliamentary meetings, the recently—signed Memorandum of Understanding between the European Parliament and the Rada on parliamentary support and capacity building, and recent visits to Ukraine by the Committee on Legal Affairs, the Committee on International Trade, the Subcommittee on Human Rights and the Committee on Foreign Affairs are just a few examples. In less than two weeks, some of you will travel to Ukraine to monitor the local elections – another opportunity for the Ukrainian people to exercise their democratic rights. All of this strengthens EU-Ukraine relations. Your role cannot be overestimated.

The European Parliament ratified the Association Agreement a bit more than a year ago, paving the way towards an era of new opportunities for citizens in Ukraine, based on its political association and economic integration with the European Union. During the last plenary debate on Ukraine in February, you discussed at length the Normandy Format and the Minsk Agreements. High Representative/Vice—President Mogherini stressed then that the diplomatic efforts led by Germany and France are genuinely European, and that we must remain united in our support of the Normandy Format and the Trilateral Contact Group in order to achieve results. A lot has happened since then. During spring and summer, the situation on the ground deteriorated. Nevertheless, Ukraine adopted decentralisation-related amendments to the constitution at first reading, including a provision enabling special arrangements for self-government in certain areas of the Donetsk and Luhansk regions, in line with the Minsk Agreements.

Since 1 September – following intense diplomatic efforts – the ceasefire, which was first agreed in September 2014, is at last being largely respected. Two weeks ago, an agreement was reached on the withdrawal of tanks and smaller weapons, implementation of which has already begun. The EU-supported Organisation for Security and Cooperation in Europe (OSCE) special monitoring mission is growing further to its full strength of 1 000 monitors on the ground to cope with all new tasks of verification and monitoring. We know, however, that it is not only the number of monitors but also, and above all, their full access to the territory which can make a real difference. That is why we strongly emphasise the need for it.

Demining along both sides of the line of contact has started. The Normandy Summit of 2 October 2015 gave further impetus to the political process, and the separatist so-called ‘elections’ in Luhansk and Donetsk – which would have violated the Minsk Agreements – have now been deferred.

Does this mean that the conflict is almost over? Clearly not. Cases of shooting and shelling still take place; people continue to die. Internally displaced persons are unable to return to their homes. The modalities of the local elections according to OSCE standards still need to be fixed under Ukrainian law. The special arrangement for self-government has to be agreed and an amnesty implemented. There should be no Russian forces on Ukrainian soil. Ukraine should regain control over the 450-kilometre-long segment of its border that it has been forced to abandon.

Nevertheless, what we have now is a process that is moving in the right direction, albeit slowly and sometimes hesitantly. This is no small thing. The joint support of EU institutions and Member States for this process has certainly contributed substantially.

The EU will continue to support the process, including through financial and in-kind contributions to the OSCE special monitoring mission. Also, the EU and its Member States have contributed over EUR 242 million in humanitarian and recovery aid, including EUR 42 million provided by the Commission to all affected populations, including refugees in Russia and Belarus.

In parallel, the Commission is engaging in trilateral talks on energy and on implementation of the Deep and Comprehensive Free Trade Area. They are ensuring that gas supplies to and through Ukraine remain uninterrupted during the winter season. They are also addressing Russia’s concerns about the Deep and Comprehensive Free Trade Area without amending or delaying the implementation of the agreement from 1 January onwards.

EU relations with Ukraine are developing dynamically despite the difficult realities of the conflict which its authorities and, above all, its people have to face. Our goal remains to help them create a well-functioning state and a successful economy.

Just a few examples: the Support Group for Ukraine continues to focus EU advice, technical assistance and financial resources on the Ukrainian reform process; over six billion of the original EUR 11 billion support package announced by the EU in March 2014 has already been mobilised to launch the reforms that will secure the future. The EU Advisory Mission to Ukraine is doing important work to assist security-sector reforms. Its mandate is currently under review to further streamline its activities toward Ukraine’s most immediate needs. On visa liberalisation, we are moving towards the goal of visa-free travel for Ukrainian citizens to the EU, an important step to enhance people-to-people contacts. Further progress is needed, notably in the fight against corruption.

To sum up, we have reason to be cautiously optimistic about progress on the diplomatic track if we remain united, and we will continue to support Ukraine on its path to becoming a prosperous country. These are our joint objectives, and I look forward to working towards them together.

  Cristian Dan Preda, în numele Grupului PPE. – Doamnă președintă, de la ultima dezbatere pe care am avut-o despre Ucraina s-au înregistrat mai multe progrese. E vorba, desigur, în primul rând despre înțelegerile referitoare la retragerea mai multor categorii de armament. Asta a adus un spor de securitate și trebuie să recunoaștem acest lucru. Pe de altă parte avem, sigur, în urma întâlnirii pe care a pomenit-o și doamna comisar, un acord politic important pentru a anula scrutinul prevăzut pentru 18 octombrie. Ținerea acestui scrutin ar fi complicat enorm situația în teritoriile din est.

Cred că, în acest context, trebuie să salutăm aplicarea, chiar și întârziată, a acordurilor de la Minsk, fiind conștienți, totuși, de faptul că sfârșitul lui 2015 e ratat. Va trebui, probabil, ca data să fie extinsă în 2016.

Pe de altă parte, trebuie să constatăm că, din punct de vedere politic, încrederea Kievului în autoritățile de la Moscova nu a sporit. Mesajele pe care le trimit prietenii noștri, Poroșenko și ceilalți, nu sunt încurajatoare. Iată de ce cred că alegerile locale sunt un test important; un test pentru autorități centrale, desigur, dar și o ocazie pentru a vădi angajamentul democratic.

Mă bucur că vom avea o misiune a Parlamentul European acolo și cred că nu trebuie să vorbim în acest moment despre ridicarea sancțiunilor.

  Knut Fleckenstein, im Namen der S&D-Fraktion.– Frau Präsidentin, liebe Kolleginnen und Kollegen! Das Problem, das Herr Preda eben so richtig benannt hat, ist eben, dass nichts in diesem Jahr wirklich am Ende fertig sein wird. Und trotzdem hat das Treffen in Paris uns zumindest die Hoffnung gegeben, dass man – wenn auch in kleineren Schritten, als wir es gerne hätten – einer friedlichen und besseren Lösung näherkommt. Wir haben Wahlen in der Ukraine. Natürlich ist – und das ist selbstverständlich: Wahlen können nur dort stattfinden, wo auch die demokratischen Prinzipien gewahrt bleiben, wo sich also auch diejenigen zur Wahl stellen können, die sich zur Wahl stellen wollen, und nicht nur Ausgewählte.

Wir haben eine weitere positive Entwicklung, nämlich die Einigung über Gaslieferungen und —durchleitung, was ja Gott sei Dank auch deshalb möglich geworden ist, weil die ukrainische Regierung gesagt hat, dass sie mehr Maßnahmen als bisher einleiten wird, um den massenhaften Gasklau einzuschränken.

Sie haben etwas gesagt, Frau Kommissarin, über Summen, die geflossen sind und die auch wichtig sind. Sie haben leider nichts gesagt über den Stand der notwendigen Reformen, über den Kampf gegen Korruption. Hier habe ich größte Bedenken, dass wir dort auch sehr langsam sind und nicht schnell genug vorankommen. Auch dort sollten wir versuchen, mit angemessenem freundschaftlichem Druck zu arbeiten.

  Anna Elżbieta Fotyga (ECR), w imieniu grupy.– Pani Przewodnicząca! Karta Narodów Zjednoczonych zawiera zasadę powstrzymywania się przed użyciem siły w relacjach międzynarodowych. Rosja jest odpowiedzialna za agresję w Gruzji, aneksję Krymu, jest rzeczywistą stroną konfliktu na Ukrainie, jednak to na forum ONZ Władimir Putin zaproponował Zachodowi koalicję w Syrii. Te dwie sprawy, Ukraina i Syria, nie mogą być traktowane rozdzielnie. Taką zasadę rozdzielności spraw zastosowano wobec poprzednika Rosji – Związku Sowieckiego – w Jałcie. My, narody Europy Środkowej i Wschodniej, zrobimy wszystko, żeby nie doszło do drugiej Jałty.

  Petras Auštrevičius, on behalf of the ALDE Group.– Madam President, the last Normandy meeting was an encouraging move forward and I would certainly like to welcome its results. The commitments made by all sides must be respected by all sides. This is the only way forward out of the madness.

However, I would like to warn all of us not to be over-optimistic. Yesterday the ceasefire was breached. One Ukrainian soldier was killed. The silence is very fragile. I would like to remind you that the humanitarian aid organisations are still not able to resume their activities in the areas controlled by the pro-Kremlin militia. As the winter approaches, this may result in a humanitarian catastrophe on an unimaginable scale.

We also observe the Kremlin puppets trying to bargain, or blackmail, over the local elections issue. No surprise, actually! But one thing is clear: the elections will simply be illegitimate unless they are held in accordance with Ukrainian legislation and with the participation of internally displaced persons.

I am absolutely sure that, at this juncture, sending any signals to Moscow about the possibilities of softening or lifting the sanctions would be far too premature and therefore harmful. The Kremlin would take it simply as a sign of our weakness. Instead, the EU should focus on demining, on sending a Common Security and Defence Policy mission to eastern Ukraine and on the secure delivery of humanitarian aid.

  Helmut Scholz, im Namen der GUE/NGL-Fraktion.– Frau Präsidentin, Frau Kommissarin! Ich danke für Ihre Einschätzung. Unstreitig gibt es durch das Agieren des Normandie-Formats Anzeichen der Entspannung, eine allgemeine Beruhigung der militärischen Situation im Donbass und nun auch das Verschieben der Wahlen in dieser Region. Diese Fortschritte haben aber wenig mit dem Europäischen Parlament zu tun, denn dieses hat sich – leider – bislang stets der Erkenntnis verweigert, dass der Schwachpunkt von Minsk II genau darin besteht, dass seine Zwischenetappen erst mit den verschiedenen politischen Oligarchenstrukturen in der Ukraine ausgehandelt werden müssen. Ob und wie dies erfolgt, und wer woran Interesse hat, konnten EP Delegationen jüngst vor Ort unschwer erkennen.

Auch EU-Thinktanks artikulieren zunehmend, dass nicht nur in Moldau, sondern auch in der Ukraine vieles zunehmend aus dem Ruder läuft. Reale Fortschritte bei der sozialen und ethnischen Befriedung der Gesellschaft, bei der Bekämpfung von Korruption sowie bei der Entflechtung von politischen und wirtschaftlichen Interessen gibt es bisher kaum. Vieles wurde auch im rechtlichen Rahmen begonnen, aber die Umsetzung der Reformen – der so dringend notwendigen Reformen – kommt nur äußerst schleppend voran. Es gehört zur Verantwortung auch dieses Hauses, den politisch Herrschenden, in der Ukraine, den Spielraum zu nehmen, am Ende nur das zu machen, was ihnen gefällt.

(Die Präsidentin entzieht dem Redner das Wort.)

  Rebecca Harms, im Namen der Verts/ALE-Fraktion.– Frau Präsidentin, sehr geehrte Kolleginnen und Kollegen! Ich war gerade drei Tage in Kiew und muss sagen, dass die Äußerung von Kommissionspräsident Juncker, man dürfe sich nicht länger von den USA in eine Strategie gegenüber Russland pressen lassen, sondern müsste in Sachen Ukraine über eine Lockerung der Sanktionen nachdenken, viele Bürger, die nun gerade aktiv im Reformprozess arbeiten, tief verunsichert hat.

Und ich möchte das unterstreichen, was Kollege Auštrevičius gesagt hat: Das, was im Moment in Sachen Umsetzung von Minsk II passiert, ist keineswegs ein Anlass, über eine Lockerung der Sanktionen zu reden; wenn da etwas passiert, dann ist es immer noch das Ergebnis einer gemischten Strategie, die aus Diplomatie und Sanktionen besteht. Ich hoffe, dass im Januar keine Entscheidung getroffen wird – ohne dass es erhebliche Veränderungen im Osten der Ukraine gibt – über die Sanktionen neu zu entscheiden, sondern ich wäre eigentlich dafür, dass man diese ganze Debatte einstellt. Das wäre sehr viel besser für diejenigen, die sich in den Reformen in der Ukraine engagieren, denn die brauchen dieses Bekenntnis der Europäischen Union für ihre Arbeit. Und da gibt es eben Licht und Schatten. Es ist einfach gut, wenn ich in der Zeitung lese, dass der Wirtschaftsminister sagt: Bei der nächsten Privatisierungsrunde werden die Oligarchen nicht mehr beteiligt. Das ist mal ein Wort, daran kann man ihn messen.

Es ist gut, dass ein Antikorruptionsbüro gegründet worden ist. Es ist gut, dass es die neue Polizei gibt, die bezahlt wird und die nicht mehr korruptionsanfällig ist. Aber es fehlt bei der Reform der Staatsanwaltschaft, und da muss die EU dann auch mal präzise Druck machen und sagen: Hey, Poroschenko, was redest du eigentlich immer? Du willst die Korruption bekämpfen und du reformierst nicht die Staatsanwaltschaft – so geht das nicht! Also, Sanktionen und konstruktive Zusammenarbeit bei den Reformen!

  James Carver, on behalf of the EFDD Group.– Madam President, irrespective of one’s position on this emotive subject, I hope that colleagues will share my relief that the ceasefire continues largely to hold, despite the tensions ahead of the 25 October 2015 local elections. I continue to question the practical viability of the two breakaway regions, bearing in mind the geography of the strategic points that remain in Ukrainian hands, and I am mindful that military units remain in easily—mobilised positions well within artillery range.

Judging by the Syrian-dominated headlines, one would be mistaken for thinking that all is now well in Ukraine. This perfectly summarises the reactive manner in which the West is conducting itself in contrast to President Putin’s dramatic shift in foreign policy. We are now playing catch-up – always seemingly two steps behind, where he has taken the initiative. Regrettably, President Putin is pulling our strings – from Ukraine to the Baltic and down into Syria, not to mention in South Ossetia and Abkhazia and Georgia.

These numerous serious security challenges mean that we must now move beyond the arguments of who is right and who is wrong, accepting that – whether we like it or not – President Putin is acting in what he perceives to be Russia’s interests. If we are to see a genuine workable peace, and not just frozen conflicts across borders, we are going to have to compromise on a solution to this conflict. That is real diplomacy. The fight against Islamic State is a perfect place to start that diplomacy.

  Louis Aliot, au nom du groupe ENF.– Madame la Présidente, Madame la Commissaire, nous nous félicitons tous de l'avancée de la paix dans cette période fragile. Néanmoins, les mesures cumulées en faveur de l'Ukraine s'élèvent à 11 milliards d'euros, financées sur le budget de l'Union européenne et par les institutions financières.

Or, que cela plaise ou non, dans ce pays, rien n'est clair: aucune transparence, aucun contrôle n'existe. Il aura fallu attendre le 25 août pour que les 70 premiers détectives du bureau de lutte contre la corruption soient choisis et ils n'ont commencé leur travail que le 1er octobre 2015.

Kiev accueillera une conférence internationale anticorruption le 16 novembre, alors que nous savons que l'Ukraine ne fait aucun effort en la matière, comme le révèle d'ailleurs l'OCDE, qui place ce pays à la 142e place sur 175 du classement en matière de corruption. Au mois de mai, nous avons reçu, au sein du Parlement, une délégation de députés de l'opposition ukrainienne, que M. Schulz a refusés de recevoir, ce qui est absolument incroyable. Ils ont émis les plus grandes réserves sur l'utilisation des fonds européens et ont dénoncé des cas avérés de détournement de fonds, publiés en Ukraine mais malheureusement pas dans la presse européenne.

Quelles sont les contraintes imposées à ce jour par l'Union européenne à l'Ukraine? L'Union peut-elle continuer à verser des fonds incontrôlables et, à ce jour, incontrôlés?

  Κωνσταντίνος Παπαδάκης (NI). – Κυρία Πρόεδρε, η εθνικιστική παράκρουση της αντιδραστικής ουκρανικής κυβέρνησης και η συνεχιζόμενη ιμπεριαλιστική επέμβαση Ευρωπαϊκής Ένωσης, ΗΠΑ και ΝΑΤΟ οξύνουν την κατάσταση στην Ουκρανία. Πρόσφατα, ο Πρόεδρος της Ουκρανίας Ποροσένκο επέβαλε, με σχετικό διάταγμα, κυρώσεις σε εκατοντάδες νομικά και φυσικά πρόσωπα, απαγόρευσε την είσοδο στη χώρα σε βουλευτές, δημοσιογράφους, νομικούς από άλλες χώρες. Μεταξύ αυτών, βρίσκονται ο Σωτήρης Ζαριανόπουλος, ευρωβουλευτής του Κομμουνιστικού Κόμματος Ελλάδας, ο Γιώργος Λαμπρούλης, βουλευτής του Κομμουνιστικού Κόμματος Ελλάδας και Αντιπρόεδρος του Ελληνικού Κοινοβουλίου, και ο Γιώργος Μαγκανάς, στέλεχος του ΚΚΕ, με την αστεία κατηγορία ότι στρέφονται κατά των εθνικών συμφερόντων και της ακεραιότητας της Ουκρανίας και αυτό γιατί τα στελέχη του ΚΚΕ είχαν προσκληθεί και πήγαν ως παρατηρητές στις εκλογές που διεξήχθησαν στο Ντονπάς τον Νοέμβριο του 2014. Οι κατηγορίες της ουκρανικής κυβέρνησης κατά των στελεχών του ΚΚΕ είναι ανυπόστατες και συκοφαντικές. Προκαλούν, ενώ έφτασαν στο σημείο να στηρίζουν τη δράση φασιστικών δυνάμεων απαγορεύοντας τη δράση των ουκρανών κομμουνιστών. Απαιτούμε εδώ και τώρα να ακυρωθεί το απαράδεκτο διάταγμα Ποροσένκο.

  Elmar Brok (PPE). – Frau Präsidentin! Meinen Vorrednern möchte ich nur entgegenhalten: Russland hat die territoriale Integrität eines Landes verletzt und hat es mit militärischen Mitteln überfallen.

Zweitens: Sie, Herr Aliot, und die befürwortenden Oppositionsleute, die damals mit der Regierung Janukowytsch das Land ausgepresst und der Korruption anheimgegeben haben und Geld haben verschwinden lassen, mögen uns bitte keine Ratschläge geben.

Weiterhin möchte ich feststellen, dass wir mit der Minsker Vereinbarung große Erfolge haben. Der Konflikt ist eingedämmt, es werden Waffen abgezogen, der Wahltermin ist abgesagt worden. Dies ist erstmal eine Pause, ein Waffenstillstand, den wir positiv zu bemerken haben. Weiterhin muss allerdings gesagt werden, dass die Sanktionen nur wie vereinbart aufgehoben werden können, wenn Minsk insgesamt implementiert ist.

Und letztens möchte ich zum Ausdruck bringen: Wir müssen dieses Land unterstützen, damit es im Gegensatz zu anderen vorher den Reformprozess macht, den es angefangen hat, und für Rechtsstaatlichkeit und Demokratie sorgt, und müssen ihm helfen, als eine Voraussetzung dafür, dass man die Destabilisierung des Putin-Systems in der Ukraine beenden kann, eine funktionierende wirtschaftliche Ordnung aufzubauen.

  Tonino Picula (S&D). – Gospođo predsjednice, oružje u Ukrajini šuti već pet tjedana, a građani će svuda, osim na pobunjenim područjima na istoku zemlje, za deset dana izraziti političku volju na lokalnim izborima.

Međutim, bilo bi sasvim pogrešno ovo stanje pripisati postignutom dogovoru o trajnom miru. Mir u Ukrajini, kao i rat, ovise o osjećaju geopolitičke ugroženosti Moskve, a Rusija je ovoga trenutka više okrenuta prostoru Bliskog istoka čiji kaos želi iskoristiti radi kompenzacije na naftnom tržištu, zbog šteta od sankcija i skupih ratnih operacija na istoku Ukrajine.

Ukrajina je u Parizu od europskih mirovnih brokera dobila ozbiljnu zadaću: reformu izbornog zakonodavstva sukladno budućoj decentralizaciji države koju će htjeti prihvatiti proruski pobunjenici. Istodobno to će biti teško provedivo zbog otpora političkih opcija koje ne žele takvo popuštanje Moskvi.

Dobra je vijest da je dogovorena opskrba plinom za cijelu sezonu po prihvatljivim cijenama. Barem jedan problem manje za ekonomski i politički preopterećen ukrajinski narod.

  Charles Tannock (ECR). – Madam President, as violations of the ceasefire decrease and the Russian offensive has partly abated, it is true that the situation in the Donbas area has improved, but the danger for Ukraine is far from over. Russia is seeking to assert its position in Crimea and to add the so-called People’s Republics of Luhansk and Donetsk to the list of breakaway territories classified internationally as frozen conflicts. Not content with this, however, Mr Putin is also trying to add to the destabilisation of Ukraine by seeking ways to undermine its economy with projects such as Nord Stream. In essence, unable to take Ukraine by force, Putin is reverting to the more traditional and subversive KGB tactics, in which he has been trained, of attempting to take Ukraine politically.

As Russia now ensconces itself at the negotiating table in relation to Syria, it will seek to use its position there as leverage over the situation in Ukraine and the associated European Union sanctions. We in Europe must remain conscious of this, and not let the pressure of the migration crisis and the fight against terrorism in the Middle East divert our attention and allow Russia its way in Ukraine.

  Ivo Vajgl (ALDE). – Nevarno je, če bomo na Ukrajino pozabili spričo vseh drugih problemov, ki jih imamo danes v svetu.

Naš interes za Ukrajino mora biti konstanten. Izogniti se moramo tudi skušnjavi, da o Ukrajini in njeni evropski prihodnosti govorimo izključno v kontekstu hladne vojne,v kateri smo pravzaprav že dalj časa.

Reforme so potrebne in moramo jih podpirati. Tudi reforme v smislu krepitve pravne države .

Ukrajina nam dolguje odgovor o preiskavi političnih ubojev ruskih novinarjev in politikov v Ukrajini. Potreben je politični dialog. In veliko diplomatskega napora vseh igralcev za dialog tako s separatisti kot tudi s sosedi če hočemo, da bo demokratična evropska Ukrajina zaživela v polni meri.

  Bronis Ropė (Verts/ALE). – Gerbiama Komisijos nare, gerbiami kolegos, Europos Parlamentui būtina pasiųsti tvirtą signalą, jog Rusijos intervencija Sirijoje jokiu būdu nesusilpnins Europos įsipareigojimų Ukrainai. Kol kas tikrai dar ne laikas kalbėti apie sankcijų atšaukimą Rusijai, nes Rusijos agresijos rezultatai vis dar nėra panaikinti. Vis dar neatstatytas Ukrainos teritorinis vientisumas, okupuotas Krymas, Donecko, Luhansko sritys kontroliuojamos Rusijos remiamų separatistų. Okupuotose teritorijose nuolat pažeidinėjamos žmogaus teisės, Luhansko ir Donecko srityje spalio 25 d. neįvyks Ukrainos vietos savivaldos rinkimai. Tad šiame kontekste labai buvo keista išgirsti Europos Komisijos vadovo pasisakymą, neva atėjo laikas su Rusija iš naujo atstatyti gerus santykius. Rusija dar toli gražu neįrodė, kad yra pasiryžusi gerbti tarptautinę teisę ir gerbti savo kaimynų teisę patiems pasirinkti savo ateitį.

  Fabio Massimo Castaldo (EFDD). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, la situazione in Ucraina, vista da Parigi, ci presenta un quadro di luci e di ombre. Di certo, gli interessi geopolitici sono sempre più aggrovigliati, anche con il complicato scacchiere mediorientale. Non è un mistero, infatti, che la scelta di Putin di consolidare le posizioni in Siria a sostegno di Assad, e creare quindi uno stallo ulteriore, sia una carta negoziale importante da spendere magari per avere posizioni più morbide in Ucraina stessa.

Le notizie dal fronte sembrerebbero abbastanza positive. Il cessate il fuoco sembra reggere, nonostante il morto e i due feriti di ieri. Il rinvio delle elezioni di Donetsk e Lugansk favorisce la distensione, si riparla ancora di statuto speciale per l'autonomia, c'è stato l'accordo sul gas, e tutto sommato Minsk II sembra cominciare a funzionare.

Il vero problema, però, che dovremmo porci è se il governo ucraino di oggi è un governo e un partner credibile. Io sinceramente vedo molto, molto poco da questo punto di vista. Le riforme sono completamente arenate e spesso l'Unione europea guarda più a quelle sulla liberalizzazione ed economiche che a quelle importantissime sulla corruzione, che peraltro è dilagante. L'influenza degli oligarchi è ancora incredibile e la catastrofe economica resta dietro le porte, nonostante l'accordo con l'FMI, e il conflitto costa 5 milioni al giorno, a quanto dice Poroshenko, ma io credo un po' di più.

Noi vorremmo davvero negoziare il regime dei visti con loro? Francamente direi di no. Io piuttosto direi che è il momento di far parlare la diplomazia silente e pubblica in modo forte e che ci vuole anche una distensione sul fronte delle sanzioni. Lo dico specie a quei paesi che continuano appunto a ... .

(La Presidente interrompe l'oratore)

  Laurenţiu Rebega (ENF). – În pofida eforturilor noastre, ale Uniunii Europene, chiar și după mai bine de un an de la ratificarea acordului de asociere dintre Uniunea Europeană și Ucraina, situația în zonă rămâne la stadiul de conflict înghețat. Situația afectează semnificativ, din punct de vedere economic și politic, estul european și consider că trebuie intensificate eforturile Uniunii pentru reglementarea definitivă a situației.

Este adevărat faptul că diplomația europeană, în general, a făcut pași semnificativi în direcția aducerii Ucrainei pe calea europeană. De la declarațiile politice ale lui Viktor Ianukovici în 2011, când spunea Federației Ruse, cât și Uniunii Europene, că „sunt convins că Ucraina va fi membră a Uniunii Europene în aproximativ zece ani”, până la ultimul succes al negocierilor dintre Uniunea Europeană și Federația Rusă, care săptămâna trecută au dus la amânarea alegerilor pentru 2016, care se doreau organizate în republicile separatiste din estul Ucrainei, s-au făcut pași uriași, într-adevăr.

Totuși, nu este de ajuns! Ca reprezentant al României, țară aflată în vecinătatea Ucrainei, consider că scurtul răgaz dat de amânarea alegerilor din provinciile separatiste trebuie folosit la maximum pentru a preveni izbucnirea unui nou conflict în această regiune.

Practic organizarea și ratificarea alegerilor din provinciile separatiste vor însemna și consfințirea de facto a independenței față de Ucraina a acestor provincii și va fi momentul în care tensiunile conflictuale vor izbucni. Acesta este momentul în care Uniunea Europeană ar trebui să facă tot ce îi stă în putere pentru a-l preveni, pentru că, dacă acest conflict înghețat va reizbucni, această zonă a Europei va deveni un focar de instabilitate mulți ani de aici înainte, cu consecințe incalculabile pentru economiile statelor vecine, membre ale Uniunii Europene.

  Janusz Korwin-Mikke (NI). – Pani Przewodnicząca! Postaram się wyjaśnić sytuację Polski: zawsze byliśmy między dwoma wrogami, między Niemcami i Rosją. W tej chwili się wszystko zmieniło, niepodległa Ukraina, Białoruś i Litwa odcięły nas od Rosji. Natomiast w tym momencie naszym potencjalnym wrogiem stała się Ukraina, która ma do nas pretensje terytorialne, która podczas wojny wymordowała paręset tysięcy Polaków, a ci banderowcy byli potem przechowywani w Niemczech, i dlatego bardzo się boimy sytuacji, w której Polska znajdzie się między Niemcami, w których nie wiadomo kto będzie rządził, bo kiedyś była Republika Weimarska, a potem pojawiła się nagle III Rzesza. Nie wiem czy nie pojawi się kiedyś IV Rzesza – dlatego dla Polski potencjalnym sojusznikiem jest wróg naszego wroga, czyli Rosja, proszę to tak zrozumieć. My bardzo się cieszymy, że Ukraina musi dużą część swoich wojsk trzymać na wschodzie, a nie na granicy z Polską, bo nie wiemy, kiedy banderowcy mogą dojść do władzy na Ukrainie.

  Sandra Kalniete (PPE). – Es pilnībā atbalstu tos manus kolēģus, kas uzskata, ka konflikti Sīrijā un Ukrainā nekādā veidā nedrīkst savstarpēji tikt saistīti. Ir jāizpilda Minskas pamiera noteikumi. Tas ir neapspriežami. Un 2016.gada 1.janvārī Ukrainai ir pilnībā jākontrolē valsts robeža. Ja tas nenotiek, tad nekāda sankciju pārskatīšana attiecībā uz Krieviju nav iespējama.

Es augsti vērtēju kancleres Merkeles un prezidenta Olanda ieguldījumu šī konflikta noregulējumā, tomēr es vēlos uzsvērt, ka gan Minskas, gan Normandijas formātā ir jāiekļauj arī Eiropas Savienība un augstajai ārlietu pārstāvei ir jāsēž pie sarunu galda.

Es apbrīnoju Ukrainas Radu un valdību par apņēmību, ar kādu kara apstākļos tiek reformēta valsts likumdošana un ieviestas reformas.

(Runātājs piekrita atbildēt uz „zilās kartītes” jautājumu (Reglamenta 162. panta 8. punkts)).

  Andrejs Mamikins (S&D), zilās kartītes jautājums.– Cienījamā Kalnietes kundze, liels paldies, ka pieņēmāt manu zilās kartītes jautājumu.

Jūs bijāt Ukrainā gan šogad jūlijā, gan Maidanā, kad notikumi tikai sākās, un tagad, pēc vairākiem mēnešiem un gadiem, jums nešķiet, ka, ja tomēr pašā sākumā – 2013. gada novembrī tiktu izvēlēts Janukoviča – nevis vardarbīgas gāšanas variants, bet ārkārtas vēlēšanas, tas ļautu izvairīties no tūkstošiem bojāgājušo gan Kijevā, gan vēlāk Ukrainas austrumos?

  Sandra Kalniete (PPE), atbilde uz zilās kartītes jautājumu.– Vēsturi nevar otrreiz izspēlēt, tāpēc tās ir tikai spekulācijas.

Atbildība par to, kas ir noticis, ir pilnībā jāuzņemas Krievijai, kura ir šī konflikta tiešā dalībniece. Tai vietā, lai klāstītu skaistus vārdus un apvainotu Ukrainu fašismā un citās nejaucībās, Krievijai būtu vairāk jādomā par to, kā noregulēt savas attiecības ar Ukrainu civilizētā un eiropeiskā veidā.

  Tibor Szanyi (S&D). – Jómagam is szeretnék azokhoz csatlakozni, akik külön kívánják választani a szíriai illetve a Krím félsziget esetén történt szovjet beavatkozásokat. Azért mondom, hogy szovjet beavatkozásokat, mert ezek valóban egy birodalmi lépéssorra emlékeztetnek minket. Ezzel együtt azt is látni kell, hogy többen abban érdekeltek, hogy az orosz féllel való valamiféle jobb kapcsolatok érdekében esetleg szíriai szerepvállalása tekintetében mintegy megjutalmazza őket, esetleg a Krím esetében engedékenyebbek legyenek. Nem! Ezt elutasítjuk.

A másik, amiről szeretnék szólni, hogy a jövő héten önkormányzati választások lesznek Ukrajnában, és az ukrán fél sajnos azonban minden reform dacára még mindig adós azzal, hogy úgy alakítsa ki a választási körzeteket, amelyben a nemzeti kisebbségek, jelen esetben a magyar, illetve főképpen a román nemzeti kisebbségek is kellő képviseleti lehetőséghez juthatnak.

  Ryszard Czarnecki (ECR). – Pani Przewodnicząca! Chciałbym Państwa przekonać do tego, że tak naprawdę chodzi nie o jakąś tam egzotyczną krainę, tylko o kraj, który jest tuż za naszymi granicami, i ta sprawa dotyczy absolutnie nas. Jeżeli rosyjska interwencja lub sytuacja ekonomiczna na Ukrainie się pogorszy, to oznaczać będzie, że dziesiątki, setki tysięcy uchodźców, emigrantów z Ukrainy będą chciały zamieszkać w państwach europejskich, np. w Polsce. To jest poważny problem, musimy Ukrainie udzielać wsparcia, także gospodarczego, ale też – powiedzmy sobie wprost – musimy wymagać od niej pewnych realnych reform. To jest ulica dwukierunkowa.

  Urmas Paet (ALDE). – Madam President, the shooting-down of Malaysia Airlines flight MH 17 was an eye-opener for many societies on Russian aggression in Ukraine. Two hundred and ninety-eight lives were lost. Now we have the results of the investigation into this horrible crime: the missiles were launched from the so-called separatist-controlled areas in eastern Ukraine, from a missile system of Russian origin. The report brings us one step closer to finding those responsible for this crime and bringing them to justice.

Also, political responsibility must not be forgotten. Russia’s behaviour has been strange during this whole investigation. It did not support the creation of a UN international tribunal but has, instead, been developing its own version of the shooting-down. We should not forget that this tragedy was possible only because of the Russian aggression in Ukraine. Every single day that this aggression continues we have new victims and refugees.

Elnökváltás: GÁLL-PELCZ ILDIKÓ
alelnök asszony

  Andrej Plenković (PPE). – Gospođo predsjednice, najprije čestitam našim ukrajinskim prijateljima današnji Dan ukrajinskih branitelja i svima koji su dali život za slobodu Ukrajine. Drugo je da se osvrnem na izvješće koje je jučer objavljeno o vrlo jasno utvrđenoj činjenici da je MH-17 srušen raketom zemlja-zrak s okupiranih područja i treba se dovršiti istraga o kaznenoj odgovornosti onih koji su krivi za smrt 298 ljudi.

Ukrajina mora ostati naš prioritet, jasan politički prioritet. Restriktivne mjere prema Rusiji treba vezati ne samo za provedbu sporazuma iz Minska nego i za mirnu reintegraciju i dijelova Donbasa, ali i Krima. To mora biti jasna politička poruka Europskog parlamenta.

Idemo promatrati lokalne izbore, pomoći našim prijateljima na konsolidaciji, demokraciji i decentralizaciji. Dobro da je dogovor o plinu postignut. Želimo stupanje na snagu sporazuma o slobodnoj trgovini. Želimo također i pomak koji bi omogućio stupanje na snagu liberalizacije viznoga režima, provedbu agende Sporazuma o pridruživanju, ali i njegovo stupanje na snagu te pozivam zemlje koje nisu ratificirale Sporazum da to učine i naše nizozemske kolege da budu obazrivi na ove inicijative o referendumu za koji ne vidim da ima neki poseban smisao, a može zakomplicirati stupanje na snagu.

  Joachim Schuster (S&D). – Frau Präsidentin, liebe Kolleginnen und Kollegen! Unbestritten sind die Umsetzung der Minsker Abkommen und die Bekämpfung der Korruption Grundvoraussetzung für eine gedeihliche Entwicklung der Ukraine. Dennoch möchte ich den Blick in dieser Debatte auch auf die ökonomische und soziale Situation innerhalb der Ukraine lenken. Denn die Lage dort ist besorgniserregend! Ohne massive Unterstützung durch die EU und den IWF wäre das Land insolvent, aber die soziale Lage spitzt sich weiter zu. Die hohe Inflation, die Verteuerung der Energiepreise und die gestiegene Arbeitslosigkeit haben zur Folge, dass inzwischen rund ein Drittel der Ukrainer an oder unter der Armutsgrenze leben.

Hier entsteht ein sozialer Sprengstoff, der dringend entschärft werden muss. Daran muss sich auch die EU stärker beteiligen. Das heißt, wir dürfen unser Augenmerk ökonomisch nicht nur auf die Umsetzung der Assoziierungsabkommen richten, deren ökonomische Effekte vor allem die Exportwirtschaft in der Ukraine stärken, und auch nicht nur darauf aus sein, die einen Staatsbankrott zu verhindern. Die Ukraine braucht dringend ergänzend auch eine Stützung und Förderung binnenwirtschaftlicher Strukturen und der Nachfrage, um auch die Bekämpfung von Armut und die Förderung von Beschäftigung anzugehen.

  Mark Demesmaeker (ECR). – Ik wil op twee zaken inzoomen, mevrouw de commissaris. Ten eerste: wij moeten volledige duidelijkheid krijgen over de ramp met MH17. Daar waren ook Vlaamse slachtoffers bij. Vijftien maanden onderzoek is er nodig geweest om zeker te weten dat het toestel is neergehaald door een BUK van Russische makelij. Maar we weten nog altijd niet wie de raket heeft afgevuurd. De Russische desinformatiemachine heeft vijftien maanden lang verwarring gezaaid en samenzweringstheorieën verspreid. Er zijn pogingen geweest om de waarheid te verdoezelen. Wij moeten alles weten en de verantwoordelijken voor de rechter brengen. Ook om die reden kan er geen sprake van zijn de sancties te versoepelen.

Ten tweede: op 25 oktober vinden er lokale verkiezingen plaats, maar niet in Donetsk en Loegansk. Eind dit jaar, voor 31 december, moet Minsk II zijn sluitstuk krijgen, tot en met de controle over de grens. Maar die deadline zal niet worden gehaald. Dus wil ik weten wat het plan is. Wat zal de EU doen om te voorkomen dat Donbass de facto wordt opgegeven, net zoals met de Krim is gebeurd, en ervoor te zorgen dat de regio weer in Oekraïne wordt geïntegreerd?

  Anna Maria Corazza Bildt (PPE). – Madam President, the people of Ukraine cannot be forgotten. The EU should be able to handle two crises at the same time: the refugee crisis and Ukraine.

The humanitarian situation in Ukraine has escalated, with more than 1.5 million internally displaced people, 200 000 of whom are children. There are 5 million people in urgent need of aid. The majority of humanitarian organisations still do not have access to the occupied areas, and the EU should increase its efforts to ensure freedom of movement of aid to Donetsk and Luhansk. I also call on the Member States to do more to support the commendable process of reform undertaken by the authorities in Ukraine and to implement the Association Agreement.

Ukraine and Syria are two separate conflicts and should be handled as such. The sanctions against Russia are linked to breaches of international law in Ukraine, and the EU should stand firm and united behind them until the Minsk Agreement is fully implemented. The local elections will be a test of Russia’s resolve to implement the agreement.

Let me finish by saying that we want dialogue, we should have dialogue, we have dialogue – but it takes two to tango, and Russia is not playing by the rules.

  Ioan Mircea Paşcu (S&D). – Madam President, as Russia apparently cannot handle two conflicts at the same time, and the new priority is saving Assad’s regime, it has decided finally to allow for the implementation of the Minsk II Agreement – most probably in the hope that by starting to comply, sanctions would not be renewed at the end of the year. Certainly, those sanctions are technically tied to the implementation of the Minsk II Agreement, but one should not lose sight of the bigger strategic picture. That picture indicates not a change of heart on the part of Russia, and even less a change in behaviour, but rather a shift of focus from Eastern Europe – with the exception of a Moldova rocked by the demonstration of pro-Moscow forces – to the Middle East.

As Russia is simply demonstrating that it is acting strategically in geopolitical terms, the West’s response should be in similar terms.

  Zdzisław Krasnodębski (ECR). – Pani Przewodnicząca! Niestety wydaje się, że polityka Rosji, mająca na celu zmiękczenie stanowiska Unii, zdaje się przynosić skutki. Bo jak rozumieć bulwersującą wypowiedź Jean-Claude'a Junckera z 8 października, że musimy się starać o bardziej pożyteczne relacje z Rosją i że nie może być dalej tak, jak jest? Co pan przewodniczący miał na myśli, bo niestety chyba nie to, że Rosja ma wreszcie zakończyć swą agresję, a Krym zgodnie z prawem międzynarodowym powinien wrócić do Ukrainy jako jej integralna część? Co to znaczy, że jak powiedział dalej przewodniczący Juncker, Rosjan trzeba traktować przyzwoicie? Może to Rosja powinna traktować inne kraje, w tym Ukrainę, ale także Gruzję, przyzwoicie? Niestety fakt, że znowu wrócono do biznesu z Gazpromem przy rozbudowie Nord Stream, że w Paryżu wywierano presję na Ukrainę, by realizowała jednostronnie polityczną część porozumień mińskich, chociaż separatyści i Rosja nie do końca wypełniają swoje zobowiązania, świadczy o tym, że dotychczasowe zdecydowane stanowisko Unii staje się coraz bardziej chwiejne.

  Jaromír Štětina (PPE). – Paní předsedající, situace na Ukrajině je tikající časovanou bombou, která může spustit velkou migrační vlnu . Jen IDP (Internal Displaced People) jsou na Ukrajině už takřka dva miliony. Stále nekončící válka, hospodářský propad, inflace zhoršují prudce životní úroveň. Podle UNHCR potřebuje humanitární pomoc už pět milionů lidí. Sílí proud migrantů v samozvaných východoukrajinských republikách. Tzv. vláda Luhanska se rozhodla vypovědět deset agentur OSN, včetně takových, jako je UNHCR.

Tato vypovězení znamenají zastavení distribuce šestnácti tisíc tun životně důležité humanitární pomoci. Přibližně sto padesáti tisícům lidí byla humanitární pomoc zastavena. Lidé utíkají před válkou a před bídou. Povolují stavidla východní uprchlické vlny. Zastavit ji znamená zastavit válku. Zastavit válku znamená pomoci Ukrajině, aby v ní zvítězila.

  Bogusław Liberadzki (S&D). – Pani Przewodnicząca! Na tę debatę patrzę trochę z doświadczeń naszych ostatnich trzech miesięcy i po pierwsze trzeba stwierdzić, że dobrze, że nie zapomnieliśmy o sprawach Ukrainy, bo był taki moment – odnieśliśmy takie wrażenie – jakby Ukraina schodziła na jakiś dalszy plan.

Po drugie musimy sobie także zdawać sprawę z tego, że przez ten czas zaczęliśmy lepiej rozumieć Rosję, i myślę, że jest rzeczą pozytywną, że porozumienia z Mińska są mniej więcej przestrzegane. Świadomie mówię „mniej więcej”. Jest to jakiś czas dany także dla Ukrainy. Ja popieram te głosy, które tutaj zabrzmiały, że Ukraina powinna ten moment wykorzystać na prawdziwe reformy. My, jako Unia Europejska, oczekujemy swego rodzaju wizji gospodarczej, społecznej, koncepcji państwa ukraińskiego bez korupcji, bo to nam się należy, i z drugiej strony musimy mieć także świadomość, że potrzebne są szybkie wsparcia – zgadzam się też z tymi poglądami – bieda, niedostatek i głód, no i zima na Ukrainie, a pamiętajmy: zima na Ukrainie to nie jest zima w Cannes.

„Catch the eye”

  Stanislav Polčák (PPE). – Paní předsedající, já chci říci v tom jednominutovém příspěvku, že mám pocit, jako by Evropu stíhala jedna krize za druhou.

Ukrajinská krize se prolíná těmi dalšími krizemi – uprchlickou i řeckou. Podle mého názoru je důležité, abychom neustoupili z těch požadavků, které vyústily v sankce Evropy vůči Ruské federaci za postup, který na Ukrajině uplatnila. Podle mého názoru je velmi důležité držet tuto politiku. I když například já jsem osobně členem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, kde tyto sankce vyvolávají i negativní reakce, tak chci říci, že je plně podporuji. Protože nelze připustit takovéto porušení mezinárodněprávních závazků, mezinárodněprávní suverenity, vyvolání takového obrovského konfliktu, které na Ukrajině předvedla Ruská federace. Dokud nepřistoupí na obnovení situace v oblasti mírového plnění svých závazků, tak si myslím, že od těchto našich sankcí nemůžeme ustoupit. Bude nás to něco stát, ale myslím si, že toto je náš zásadový postoj.

  Marju Lauristin (S&D). – Ma täielikult toetan eelkõnelejat selles mõttes, et me ei tohi järele anda. Me ei tohi lasta ennast tegelikult petta sellest, nagu oleks praegu juba olukord paranenud ja kõik läheb hästi ja me võime hakata sanktsioone maha võtma ja mõtlema ainult teistele probleemidele. Me ei saa Venemaal lasta võita seda Süüria gambiiti, mida ta mängib praegu Euroopa Liiduga.

Ma tahaksin väga juhtida tähelepanu siiski sellele, millest räägiti – see sisemine põgenike vool, mis on Ukrainas. Me teame, et sealt võib tulla järgmisel sammult täpselt seesama, mida me oleme näinud ka lõunas – et põgenikevool hakkab liikuma Ukrainast välja. Mis tähendab seda, et me peame tegelema Ukrainas nende sisepõgenikega, seal on vaja neid aidata, seal on humanitaarkatastroof! Aga me peame kasutama ka sealolevaid noori, selles mõttes, et andma neile võimaluse koolitusteks, tulla siia Euroopa Liitu, kasvatama sealt seda uut noort ressurssi, kes ka Ida-Ukrainasse tagasi minnes suudab aidata seal üles ehitada kohalikku elu. Nii et ma arvan, et see on väga tähtis, et meil oleks programm ka koolituseks nende noorte jaoks, kes on praegu ise põgenikud.

  Ruža Tomašić (ECR). – Gospođo predsjednice, Europska unija stalno pokušava preoteti inicijativu državama članicama u vanjskopolitičkoj sferi, bilo da se radi o vojsci ili diplomaciji. Upravo je odnos prema Rusiji najbolji pokazatelj da Unija nema potreban kapacitet. Naš jednostrani, navijački pristup u Ukrajini bez previše konkretnog djelovanja ostavio je Moskvi dovoljno prostora za širenje nestabilnosti i vlastitog utjecaja na istoku Europe.

Slično se dogodilo u Siriji. Europska inertnost i vođenje parcijalnim interesima te podložnost utjecajima sa strane ostavili su Putinu širom otvorena vrata da glumi svjetskog heroja i pravednika u borbi protiv Islamske države. Sve što je Moskva postigla u Ukrajini i Siriji omogućile su joj upravo zapadne sile. Nemojmo stalno tražiti krivca u drugome. Pogledajmo se konačno malo u ogledalo.

  Ivan Jakovčić (ALDE). – Gospođo predsjednice, Minsk 2 je donio mir, labavi, možda varljivi, ali ipak donio je mir. To je ono što možemo konstatirati i s čim možemo biti zadovoljni. Donio je i dijalog. Otvorio je put izborima. Otvorio je put, nadamo se, reformama, boljem ukrajinskom gospodarstvu i borbi protiv korupcije.

Ali ono na što sam upozoravao i o čemu sam govorio u ranijim istupima kada je Ukrajina u pitanju je potreba da se Ukrajina decentralizira, regionalizira, da se stvore uvjeti gdje će sve manjine imati pravo na svoj jezik, pravo na svoja prava i u teritorijalnom smislu, o čemu je govorila i visoka povjerenica svojedobno u ovoj dvorani i vjerujem da je to put kako dugoročno i za stalno riješiti taj problem na istoku Ukrajine.

  Zoltán Balczó (NI). – Ukrajnában a helyzet változatlan. A kormány nem tudta föllendíteni a gazdaságot, nincs stabil állami működés, a korrupció virágzik, az oligarchák hatalma változatlan. Az Európai Unió nem tudott hozzájárulni a megoldáshoz. Ehhez arra lenne szükség, hogy minden érintett fél érdekét figyelembe vennénk. Nem lennének fegyverrel küzdő szakadárok, ha az ukrán kormány időben tudomásul vette volna a kelet-ukrajnai lakosság önrendelkezési törekvéseit. Ebben a Parlamentben nagyon népszerű Putyin elnököt egyszerűen agresszornak minősíteni és ezzel az Oroszországgal kapcsolatos kérdést lezárni, de talán Oroszország jogos nemzetbiztonsági érdekeit is figyelembe kellene venni, miközben az Egyesült Államok lassan a NATO határát kitolja Oroszország határaihoz.

  Νότης Μαριάς (ECR). – Κυρία Πρόεδρε, η διεθνής κοινότητα και η Ευρωπαϊκή Ένωση αποφάσισαν να στηρίξουν οικονομικά την Ουκρανία. Στο πλαίσιο αυτό προχώρησαν σε αναδιάρθρωση του δημόσιου χρέους της Ουκρανίας ως εξής: Πρώτον, επέβαλαν κούρεμα του χρέους κατά 20%, γεγονός που οδήγησε σε διαγραφή χρέους ύψους 18 δισ. ευρώ. Δεύτερον, συνέδεσαν την αποπληρωμή του υπόλοιπου χρέους με ρήτρα ανάπτυξης, γεγονός που σημαίνει ότι η Ουκρανία θα εξοφλήσει το χρέος της μόνο όταν υπάρξει ανάπτυξη της οικονομίας της. Στην ουσία, η διεθνής κοινότητα και η Ευρωπαϊκή Ένωση εφάρμοσαν στην Ουκρανία το μοντέλο διαγραφής του χρέους που εφαρμόστηκε το 1953 για κούρεμα του τότε χρέους της Δυτικής Γερμανίας. Και ενώ η Ευρωπαϊκή Ένωση εφάρμοσε διαγραφή μέρους του χρέους και εξόφληση του υπόλοιπου με ρήτρα ανάπτυξης για την Ουκρανία, αρνείται να πράξει το ίδιο για την Ελλάδα. Αντίθετα, εφαρμόζει στην Ελλάδα σκληρά μέτρα, μνημόνια που οδηγούν σε στρατιές ανέργων και σε εκατομμύρια φτωχούς Έλληνες πολίτες. Για ποιον λόγο εφαρμόζονται σκληρά μέτρα κατά της Ελλάδας και όχι διαγραφή χρέους όπως έγινε στην Ουκρανία; Αυτή είναι η δήθεν ευρωπαϊκή αλληλεγγύη προς την Ελλάδα; Ντροπή!

„Catch the eye vége”

  Věra Jourová, Member of the Commission, on behalf of the Vice-President of the Commission/High Representative of the Union for Foreign Affairs and Security.– Madam President, I wish to thank Members for this discussion, for their engagement on this issue and for their remarks here today.

Many Members commented on the reform process in Ukraine. Let me give you my update on what is going on in Ukraine in the field of judicial reform and reform of the public prosecutor’s office, and also in the field of the fight against corruption, which you mentioned several times.

I can only confirm that the reforms are up-and-running. They are now working very intensively on the reform of the judiciary system and also on the reform of the public prosecutor’s office. They have set up a national bureau against corruption and also the anti-corruption team within the prosecutor’s office. The selection of detectives is ongoing. You know that these reforms also represent the steps forward which are the conditions for provision of the second and third tranche of EU financial support to Ukraine. So part of the purpose of my mission was to look at these reforms also from the perspective of financing.

I spoke to the President, to the Prime Minister, to Members of the Ukrainian Parliament and to representatives of civil society, and they all understand that it is not only about the laws to be adopted and institutional changes to be undertaken, but it is also about the enforcement of laws. The reform simply must function and it must work in practice. It is also about the continuous pressure from civil society and from the media in the fight against corruption, because there must be very strong understanding of what corruption is and how the fight against this phenomenon, which is really killing the chances for further development of the country, must continue.

I have good feelings from Ukraine and every time we speak of the reforms in Ukraine we must realise how difficult the conditions are under which the Ukrainian authorities are working for these reforms.

I also want to stress again the importance of your engagement outside Brussels and Strasbourg. Your visits to Ukraine are important, as are your public statements, your meetings with civil society and, last but not least, your work with Members of the Ukrainian Parliament. In this context, I would like to wish Mr Plenković and the other Members of the European Parliament delegation success in their meeting in Kiev on 4-6 November 2015. Again, let me repeat that I am very pleased that the European Parliament remains as committed as ever to the future of Ukraine and its relationship with the European Union.

  elnök asszony. – A vitát lezárom.

Írásbeli nyilatkozatok (162. cikk)

  Cristian-Silviu Buşoi (PPE), in writing.– Despite the positive news of the globally confirmed ceasefire, the situation in eastern Ukraine remains highly concerning, unstable and hardly predictable. A lot of Ukrainian citizens are still in need of humanitarian aid due to the poverty and displacement resulting from the recent conflicts. Therefore, the EU’s humanitarian and recovery aid is more than welcomed. With regard to the sanctions, I consider that these should not be removed until the situation in the Ukrainian crisis has been straightened out and the lasting peacemaking process fulfilled. The EU must keep its essential role by constantly supporting Ukraine on its democratic path. This can be achieved through a society built on shared European values, an operational state and a strong economy.

  Cătălin Sorin Ivan (S&D), in writing.– We have heard many individuals discussing Ukraine’s slow progress. It is truly a slow process to implement the Minsk agreements with such a difficult counterpart. It is truly a slow process to withdraw tanks and smaller weapons, as agreed in September 2014, when your country’s territorial sovereignty and integrity have been violated. Peace is truly a slow process when more than 8 000 people have been killed and 1.5 million have been displaced. I hope that through the organisation of balanced and objective elections, Ukraine can show how far it has come on the path of democracy.

  József Nagy (PPE), írásban.– Az október 25-i ukrán helyhatósági választások gyakorlatilag tükröt tartanak majd elénk, hogy van-e értelme diplomáciai tevékenységünknek az ukrán-orosz konfliktust illetően. Ukrajna harca az önállóságért, közeledése a nyugathoz rendkívül fontos, s kötelességünk is segíteni az országot a konszolidáció útján. Anyagilag, de morálisan is, mutatva és elvárva a jogállamiság betartását, a korrupció megszüntetését és a gazdasági reformok végrehajtását. Mindannyiunk érdekében. Ellenkező esetben ugyanis tömegek jövője válik kilátástalanná, s az Uniónak nemcsak a Közel-Kelet migrációs hullámával kell majd megküzdenie, hanem egy a szomszédunkban lévő humanitárius válsággal, s könnyen lehet, hogy a reménytelenségből érkező ukrán milliók befogadásával is.

  Csaba Sógor (PPE), írásban.– Bár a görög helyzet, majd a migrációs válság miatt kevesebb szó esett a világpolitikában az ukrajnai eseményekről, egyáltalán nem oldódott meg a kérdés. Továbbra is a minszki megállapodás életbe léptetése a lényeges, ennek kapcsán pedig nemcsak az oroszbarát lázadókra, hanem az ukrán intézmények következetes magatartására is szükség van. Ukrajna területi egységét és szuverenitását biztosítani kell, de emellett tudomásul kell vennie mindenkinek: az országban jelentős létszámú orosz közösség él, amelynek lehetőséget kell adni életük fontos kérdéseinek rendezésére, tiszteletben kell tartani nyelvi jogaikat. Nemcsak az orosz kisebbség helyzetére kell odafigyelnünk, mivel az ukrán hatóságok legutóbb szeptemberben úgy alakították ki a választási körzeteket a 12 százalékban magyarok lakta Kárpátalján, hogy megakadályozzák a magyarság képviselőinek bejutását a megyei tanácsba. Ez a hozzáállás nem arra utal, hogy az ukrán vezetés érzi a nemzetiségi viszonyok méltányos rendezésének fontosságát, sőt kifejezetten sérti az ottani magyar kisebbség érdekképviseleti szervezete és Petro Porosenko között köttetett megállapodást.

  Ivan Štefanec (PPE), písomne.– Považujem za kľúčové zistenie Komisie, ktorá vydala správu o zostrelení malajzijského lietadla, že odhalila ruské lži a propagandu.

  Jarosław Wałęsa (PPE), in writing.– The ongoing crisis in Ukraine began almost exactly two years ago, when the then-president Yanukovych suspended preparations for the implementation of an Association Agreement with the European Union. Today, the crisis is still far from being resolved. The crisis has had many effects, both domestic and international. According to an October 2014 estimate by the World Bank, the economy of Ukraine contracted by 8% during the year 2014 as a result of the crisis.

From the beginning of this conflict situation I have supported Ukraine and strongly believed that the EU must provide all of the help and assistance to help to resolve the conflict in Ukraine. As in the independent State it is up to Ukrainians to determine their future, not Russia, nor the EU. Nonetheless the EU must continue to strengthen relations with Ukraine and assist its national authorities in any way needed.