Indiċi 
 Preċedenti 
 Li jmiss 
 Test sħiħ 
Proċedura : 2015/2065(INI)
Ċiklu ta' ħajja waqt sessjoni
Ċiklu relatat mad-dokument : A8-0173/2016

Testi mressqa :

A8-0173/2016

Dibattiti :

PV 06/06/2016 - 17
CRE 06/06/2016 - 17

Votazzjonijiet :

PV 07/06/2016 - 5.13
Spjegazzjoni tal-votazzjoni

Testi adottati :

P8_TA(2016)0250

Rapporti verbatim tad-dibattiti
It-Tnejn, 6 ta' Ġunju 2016 - Strasburgu Edizzjoni riveduta

17. Prattiki kummerċjali inġusti fil-katina tal-provvista tal-ikel (preżentazzjoni qasira)
Vidjow tat-taħditiet
PV
 

Puhemies. – Esityslistalla on seuraavana lyhyt esittely Edward Czesakin mietinnöstä Hyvän kauppatavan vastaiset käytännöt elintarvikeketjussa (2015/2065(INI)) (A8-0173/2016).

 
  
MPphoto
 

  Edward Czesak, sprawozdawca. – Pani Przewodnicząca! Cieszę się, że dziś, po prawie roku od rozpoczęcia prac nad projektem, mogę przedstawić ostateczne sprawozdanie w sprawie nieuczciwych praktyk handlowych w łańcuchu dostaw żywności. Prace nad sprawozdaniem rozpoczął poseł Dawid Jackiewicz – obecnie minister w rządzie Rzeczpospolitej Polskiej. Chciałbym podkreślić znaczący wkład pracy, zarówno posła, jak też jego współpracowników oraz pracowników sekretariatu.

Nie bez znaczenia dla finalnego kształtu sprawozdania było również zaangażowanie posłów z poszczególnych grup politycznych, a w szczególności posłów cieni. Wszystkim serdecznie dziękuję za poświęcony czas i aktywność. Mam świadomość, iż tematyka sprawozdania jest niezwykle ważna, zarówno dla środowisk dystrybutorów, jak i dostawców, a jej ostateczny tekst oraz przesłanie będzie mieć ogromne znaczenie dla przyszłości relacji pomiędzy obiema grupami.

W sprawozdaniu jednoznacznie stwierdziliśmy, iż nieuczciwe praktyki handlowe są problemem, którego istnienie potwierdzają wszystkie podmioty w łańcuchu dostaw żywności oraz krajowe organy do spraw konkurencji. Konkretne przykłady potwierdzają wagę tego problemu, między innymi w Wielkiej Brytanii czy w Polsce. Podczas prac nad sprawozdaniem odbyło się wiele spotkań, zarówno z organizacjami międzynarodowymi, jak i narodowymi. Przedstawiono wiele sugestii oraz doświadczeń w zakresie funkcjonowania, zarówno rozwiązań dobrowolnych, jak i ustawodawczych na poziomach krajowych. Komisja oraz Parlament wielokrotnie zwracali uwagę na problem nieuczciwych praktyk handlowych, między innymi w sprawozdaniu Komisji z 29 stycznia br. Znalazło to swoje odzwierciedlenie w licznie zgłoszonych poprawkach. Opinii na jego temat nie znamy, wiemy jednak, że zdania są podzielone. Przykład: przegląd rozwiązań w zakresie przeciwdziałania nieuczciwym praktykom handlowym w państwach członkowskich potwierdza, iż dobrowolne inicjatywy okazują się obecnie niewystarczające. W sprawozdaniu zawarto zalecenia wspierające potrzebę wytężonych prac nad rozwiązaniami poprawiającymi relacje pomiędzy dostawcami i supermarketami, między innymi w kwestii minimalizowania czynnika strachu. Zawarliśmy również wezwanie Komisji do podjęcia działań w kierunku formułowania nowych narzędzi wzmacniających działania na rzecz przeciwdziałania nieuczciwym praktykom. Prawie wszystkie państwa członkowskie wprowadziły rozwiązania regulacyjne uzupełniające dobre praktyki. Dziś już możemy stwierdzić, że w kontekście sprawozdania Komisji opisane doświadczenia innych państw potwierdzają, że inicjatywy dobrowolne mogą mieć jedynie efekt uzupełniający.

Obecnie funkcjonujące inicjatywy są obarczone jednak niedoskonałościami, które wskazujemy w treści sprawozdania. W ostatnim czasie większość państw wprowadziła własne regulacje krajowe. Zatem należy zachęcić państwa członkowskie do wymiany doświadczeń w zakresie rozwiązań regulacyjnych. Należy też zapytać, czy to wystarczy. Wierzę, że wypracowane wspólnie treści zawarte w sprawozdaniu będą znaczącym krokiem w kwestii działań na rzecz przeciwdziałania nieuczciwym praktykom handlowym w łańcuchu dostaw żywności. Zależy nam wszystkim, aby właśnie relacje pomiędzy środowiskami w obszarze handlu były transparentne i równoprawne. Tym samym mam nadzieję, że podczas obecnej sesji parlamentarnej poprą Państwo w głosowaniu projekt sprawozdania.

 
  
 

Pyynnöstä myönnettävät puheenvuorot

 
  
MPphoto
 

  Λευτέρης Χριστοφόρου ( PPE). – Κυρία Πρόεδρε, πιστεύω ότι για αυτό το ζήτημα το Ευρωκοινοβούλιο πρέπει να είναι ξεκάθαρο. Πρέπει να στηρίξουμε και να θωρακίσουμε τους καταναλωτές, τους παραγωγούς και τις μικρομεσαίες επιχειρήσεις από τις αθέμιτες πρακτικές που εφαρμόζουν στη διατροφική αλυσίδα και στο εμπόριο οι διάφορες μεγάλες επιχειρήσεις. Πιστεύω ότι όλοι μας είμαστε καταναλωτές και γνωρίζουμε ότι ο αδύναμος κρίκος σε αυτήν την αλυσίδα τροφίμων είναι οι καταναλωτές, πρωτίστως, οι παραγωγοί αλλά και οι μικρομεσαίες επιχειρήσεις. Αυτή η μεγάλη αλυσίδα εφοδιασμού τροφίμων παίζει ένα σημαντικό ρόλο στις οικονομίες και στην κοινωνία, λαμβανομένου υπόψη ότι αποτελεί το 4,3% του Ακαθάριστου Εθνικού Προϊόντος της Ευρωπαϊκής Ένωσης και το 17% των μικρομεσαίων επιχειρήσεων. Άρα στηρίζουμε, ενισχύουμε και σφραγίζουμε το πλαίσιο, ενισχύουμε το δίκαιο του ανταγωνισμού αλλά και το θεσμικό πλαίσιο που πρέπει να είναι υπέρ του καταναλωτή, να τον προστατεύει, να σέβεται τα δικαιώματα του καταναλωτή, να του παρέχει μεγάλη διαφάνεια. Με όλα αυτά τα όπλα πιστεύω ότι μπορούμε να ανατρέψουμε τις αθέμιτες πρακτικές σε αυτή τη σημαντική και ευαίσθητη πτυχή που έχει να κάνει ουσιαστικά με όλους εμάς τους καταναλωτές αλλά και με τα τρόφιμα με τα οποία εφοδιαζόμαστε καθημερινά.

 
  
MPphoto
 

  Olga Sehnalová (S&D). – Paní předsedající, s prodlením při úhradě plateb, jednostrannými změnami smluvních podmínek nebo přenášením nákladů ze strany obchodního partnera se setkalo mnoho subjektů potravinářského dodavatelského řetězce.

Dobrovolné iniciativy na národní i evropské úrovni, v rámci nichž se někteří aktéři trhu zavázali k dodržování férového jednání, trpí prokazatelně řadou nedostatků. Nedají se proto považovat za nástroj proti zneužívání nerovného postavení.

Vzhledem ke vzrůstající roztříštěnosti pravidel na vnitřním trhu potřebujeme jednotný evropský rámec, který bude definovat společné zásady v boji proti nekalým obchodním praktikám.

Tato zpráva požaduje nastavit spravedlivé konkurenční prostředí napříč členskými státy, jež umožní, aby trhy fungovaly tak, jak mají. Požaduje nastavení férových a transparentních vztahů mezi výrobci, dodavateli a distributory. Vyzývá také ke zlepšení omezené spolupráce národních dozorových orgánů s cílem zlepšit potírání přeshraničních případů.

Vyvážení vyjednávacích sil v celém řetězci posílí konkurenceschopnost, přispěje k udržitelnému rozvoji a rozmanitému výběru kvalitních a dostupných potravin pro koncové spotřebitele.

 
  
MPphoto
 

  Ruža Tomašić (ECR). – Gospođo predsjednice, nepoštene trgovačke prakse u lancu opskrbe hranom brojne su i svakodnevne pa mi je iznimno drago da izvjestitelj ovom problemu pristupa na ozbiljan i sveobuhvatan način.

Posebno bih izdvojila jedan problem s kojim se susreću svi mali proizvođači u Hrvatskoj, a to je neravnoteža pregovaračke moći koja ima nepovoljan učinak na ugovornu slobodu, raznolikost ponude i cijenu. Naime, veliki distributeri i trgovački lanci koriste nesređenost tržišta i svoju dominantnu poziciju na njemu kako bi što je više moguće srušili cijenu otkupa, što mali proizvođači jednostavno ne mogu preživjeti.

Izvjestitelj nudi kvalitetno rješenje u vidu osnivanja proizvođačkih organizacija koje bi male proizvođače stavile u povoljniju pregovaračku poziciju i ja ga u tome apsolutno podupirem, ali moramo biti svjesni da će bez puno jače uloge nadležnih tijela država članica u informiranju i pravnoj zaštiti malih proizvođača ovaj model teško u potpunosti zaživjeti i dati očekivane rezultate.

 
  
MPphoto
 

  Anna Maria Corazza Bildt (PPE). – Madam President, we need efficient tools to deal with imbalances in the food sector in order to ensure fairness, transparency and trust. The Supply Chain Initiative is a good process. It is gaining ground. Now we need to show concrete results on impartial governance, confidential claims and sanctions. It is about creating a culture of compliance in the Member States. And the solution is enforcing rules, such as the Late Payment Directive, rather than creating new rules which could burden SMEs even more.

Competition law is a key, in food retail as elsewhere, to ensuring a level playing field. The Commission has been clear that, on the basis of independent study and years of work together with us, EU legislation unfortunately does not solve the problem.

Colleagues, I call on you to vote against EU legislation on unfair trading practices. Let us not give our dear farmers, SMEs and consumers, who have legitimate concerns, the illusion of a quick fix from Brussels.

 
  
MPphoto
 

  Ivan Jakovčić (ALDE). – Gospođo predsjedavajuća, gospodine povjereniče, zar nije čudno da na našim tržištima imamo oznaku fair trade za uvoz kakaoa, za uvoz kave, a onda na našem vlastitom tržištu naši proizvođači dolaze u situaciju da nemaju fair trade, i da nisu u situaciji da se mogu obraniti od napada, od nasilja gotovo, kojega imamo na tržištu.

Mi smo za slobodno tržište, ali nismo za slobodu nasilja na tom tržištu, zato što želimo poštenu konkurenciju. Jedino poštena konkurencija, pogotovo oni koji su manji, slabašni, ali koji su ključ za raznolikost naših okusa i mirisa u našoj europskoj poljoprivredi, upravo ti mali proizvođači nose raznolikost i bogatstvo raznolikosti u Europi i njih moramo zaštititi i na tržištu, upravo na način na koji ovaj izvještaj predlaže, ali i na onaj način na koji to zemlje članice moraju učiniti.

 
  
MPphoto
 

  João Ferreira (GUE/NGL). – Senhora Presidente, Senhor Comissário, face a sucessivas denúncias de produtores que sobrevivem, os que sobrevivem, com a corda na garganta, a Comissão Europeia tem o peculiar e muito conveniente entendimento que, por definição, no mercado interno não há dumping.

Mas a verdade é que continuam a aparecer nas prateleiras dos supermercados, todos os dias, produtos a preços impossíveis, inferiores aos custos de produção que arrasam os produtores, que tendem a arrasar sectores de produção nacionais inteiros.

Os exemplos são em demasia! Veja-se o caso do queijo oriundo do centro da Europa à venda em Portugal, em grandes superfícies comerciais, a preços que não pagam sequer o custo do leite a partir do qual foi feito. A verdade é bem diferente da versão da Comissão Europeia. O dumping não só existe como é inerente ao funcionamento do mercado interno.

Um mercado feito à medida dos grandes grupos económicos, incluindo os da grande distribuição, da sua pulsão imperial e colonizadora, que arrasa sistemas de produção e produtores e que contribui para nivelar por baixo as condições de vida e de trabalho na Europa.

 
  
MPphoto
 

  Igor Šoltes (Verts/ALE). – Po nekaterih podatkih naj bi nepoštene trgovinske prakse evropskim potrošnikom prinesle kar trideset do štirideset milijard evrov stroškov na leto. Nedvomno takšne prakse najbolj prizadenejo mikro-, mala in pa srednja podjetja ter seveda tudi kmete, ki so najbolj na udaru.

Zelo zgovorna je tudi statistika, ki opozarja na to, da praktično pet trgovcev v Evropi obvladuje kar petdesetprocentni tržni delež. Gre torej za prakso, ki ni dobra za pošteno konkurenco in, kar lahko občutijo seveda tudi, tako kot sem rekel, mala, srednja podjetja, kmetje kot tudi potrošniki. Zato želimo da bi evropska zakonodaja to uredila na bolj učinkovit, pošten način, je pa seveda tudi veliko v državah članicah.

Dosedanje rešitve seveda niso idealne, tudi to, o čemer bomo glasovali v prihodnjih dneh, ni idealen model. Morda je korak naprej, ampak želimo si, da bi ta praksa... predvsem pa da bi Evropska komisija pripravila še bolj ambiciozen načrt in pa ukrepe za zaščito malih, srednjih podjetij, kmetov in pa na koncu potrošnikov.

 
  
MPphoto
 

  Zoltán Balczó (NI). – Elnök Asszony! A jelentés számos olyan mechanizmust tár fel, amelyek tisztességtelen kereskedelmi gyakorlatot valósítanak meg az élelmiszerláncban. Különösen fontos, hogy kiemeli, hogy az áraknak jobban kellene tükrözniük az elsődleges termelők hozzáadott értékét.

Most egy olyan tisztességtelen kereskedelmi eljárásra térnék ki, ami a jelentésben nem szerepel: ez a keleti és nyugati piacokon értékesített áruk minősége közötti különbség. Ezzel kapcsolatban hatvanan, képviselők, nyújtottunk be írásban egy nyilatkozatot. Ugyanis egyértelmű vizsgálatok mutatják, hogy ugyanaz a termék, ugyanabban a csomagolásban, ugyanazért az árért sokkal rosszabb minőségű, ha a keleti piacokon értékesítik. Azt mondták, hogy a keleti, közép-kelet-európai országok nem másodrendű állampolgárokként kerülnek be az EU-ba. Ezek a cégek pedig úgy gondolják, hogy ebben az Európa-házban nekünk nem a szalonban, hanem a cselédszobában van a helyünk. Ezt a gyakorlatot nem lehet elfogadni.

 
  
MPphoto
 

  Mairead McGuinness (PPE). – Madam President, can I thank the rapporteur for his work on this and for his cooperation with our colleagues in the Committee on Agriculture and Rural Development where I drafted the opinion? Clearly this is on the agenda, because it is a problem, I recall that since 2009 there have been five resolutions on this issue before the House, and it is still before us this evening. There are differences as to how you tackle it.

Can I just say in relation to the Supply Chain Initiative that the reason it exists at all is because there was political pressure on the powerful in the food supply chain to take action. They would not have done so without consistent pressure from this House. Anna Maria Corazza Bildt was involved in this, as was I, with other colleagues as well.

I hope this House will give a strong signal to the Commissioner who is with us this evening that there will be EU action and attention to this issue. It is about producers and consumers, because consumer choice is impacted where the powerful have too much power, and when we want sustainable food supply chains, with an eye to the environment, we need those chains to be fair.

 
  
MPphoto
 

  Ricardo Serrão Santos (S&D). – Senhora Presidente, Senhor Comissário, os agricultores sofrem atualmente de um esmagamento de preços que nalguns sectores, como o do leite, se situam em níveis historicamente baixos. Para além de condições de mercado pouco favoráveis, o relacionamento dos agricultores com a indústria e a distribuição revela diferenças em termos de capacidade negocial, o que resulta na diminuição dos preços que recebem.

Face à necessidade de garantir o escoamento dos seus produtos, os agricultores veem-se muitas vezes impelidos a aceitar condições que os obrigam a rever em baixa as suas previsões de rendimentos.

É urgente que exista legislação europeia para reequilibrar este relacionamento e garantir um preço justo aos agricultores. Esta questão adquire uma importância particular no caso das regiões cuja produção depende fortemente da distribuição para escoar os seus produtos, como é o caso dos Açores.

Por isso, quero saudar a visita que o senhor comissário fará esta semana à Feira da Agricultura em Portugal, onde se prevê uma reunião com o presidente do Governo Regional dos Açores.

 
  
 

(Pyynnöstä myönnettävät puheenvuorot päättyvät)

 
  
MPphoto
 

  Phil Hogan, Member of the Commission. – Madam President, I am taking this report this evening on behalf of my colleague Commissioner Bieńkowska. The Commission would like to thank the Committee on the Internal Market and Consumer Protection for this report on unfair trading practices in the food supply chain. In particular I would like to thank the rapporteur, Mr Czesak, for his hard work on this report. I would like to thank the shadow rapporteurs and rapporteurs from other committees, in particular Ms McGuinness, for their input.

I fully share your views about the importance of the food supply chain. It affects all of us as European citizens so it is crucial that the chain functions well. There are very large and very small players operating in the food chain, and commercial relationships between these companies usually work reasonably well. Of course, negotiations can sometimes be tough but what we need to avoid is companies’ abusing large differences in bargaining power to apply unfair trading practices. I fully agree with you that this is not acceptable.

For the agricultural sector I have asked the Agricultural Markets Task Force to further assess the issue of unfair trading practices and I look forward to their conclusions and their recommendations later this year.

As you know, unfair trading practices have been a hot issue in many Member States in recent years. Your report acknowledges the numerous initiatives that have been taken to address the issue. We reported on this in January: we found that 20 Member States had introduced legislation against unfair trading practices and more were planning to do so. Obviously there is a problem when so many Member States have acted in a legislative way. Where Member States have identified a major problem they have introduced comprehensive and strong enforcement measures. It is true that Member States have taken different approaches on the issue. Most of these national frameworks are quite recent. So I agree that we should continuously monitor and assess these national frameworks to see if they are working or not. And that is what we will do.

An important achievement in the fight against unfair practices was the launch of the EU voluntary Supply Chain Initiative. Your report welcomes this initiative but points to a number of weaknesses. You suggested that, because of these, farmer representatives have not joined the scheme. We agree that the initiative was a step in the right direction and commercial issues cannot always be solved by regulation alone. Any measure that aims to build trust between the parties should be given a serious chance. And we agree with you that there are very concrete points that can and must still be improved.

So we will work together with all relevant stakeholders to make this happen. As voluntary efforts go, this is give and take. We hope that farmer representatives will reconsider joining the initiative so that they can prove its value and can make their case within it.

We welcome Mr Czesak’s report, we will reflect in detail on its suggestions, and together we need to focus on actions that can truly make a change and add value, and I am committing myself to do so in conjunction with the report of the Agricultural Markets Task Force later this year.

 
  
 

Puhemies. – Keskustelu on päättynyt.

 
  
MPphoto
 
 

  Petras Auštrevičius (ALDE), in writing. – Unfair trading practices (UTPs) can affect small food producers and retailers in business relationships where one party is in a stronger position than the other. UTPs are often regarded as practices that deviate from good commercial conduct or are contrary to good faith and fair dealing imposed from one trading partner to another. These practices can have a negative effect on the EU economy as a whole, resulting in SMEs losing their ability to invest and innovate and a failure to seek expansion in the single market. The issue has come to our attention in recent years with many Member States installing self-regulatory frameworks and providing examples of best practices. However, the problem of UTPs is growing and becoming more widespread, and voluntary procedures will not be enough to solve the issue. Consistent action from the EU is needed to eliminate UTPs in the food supply chain and to protect small producers. This can be done through defining what UTPs consist of and the penalty for their use, as well as encouraging Member States to exchange best practices. The problem of unfair trading internally in the EU must be dealt with to protect fair competition and prevent worsening effects on the EU economy.

 
  
MPphoto
 
 

  Birgit Collin-Langen (PPE), schriftlich. – Ich unterstütze den Initiativbericht und die Forderung nach einer stärkeren Regulierung, damit Lebensmittelerzeuger und Einzelhändler angemessen gegen unlautere Handelspraktiken geschützt werden können. Es ist nun an der Kommission, genau zu prüfen, wie wir einen einheitlichen Rahmen gegen unlautere Handelspraktiken in der Lebensmittelversorgungskette festlegen können, damit wir faire und transparente Beziehungen zwischen allen an der Lebensmittelversorgungskette Beteiligten gewährleisten können.

 
  
MPphoto
 
 

  Ildikó Gáll-Pelcz (PPE), írásban. – A vállalkozások közötti kapcsolatokban alkalmazott tisztességtelen kereskedelmi gyakorlatok egyre inkább előtérbe kerültek az elmúlt években, és bár nehéz felmérni a probléma jelentőségét, jelentős mennyiségű statisztikai és piaci alapú bizonyíték áll rendelkezésre, amely arra enged következtetni, hogy a tisztességtelen kereskedelmi gyakorlatok viszonylag elterjedtek, különösen az élelmiszer-ellátási láncban. Számos tagállam felismerte, hogy a tisztességtelen kereskedelmi gyakorlatok kárt okoznak, és intézkedéseket hoztak az ellenük irányuló küzdelem érdekében. A szabályokban azonban e területen is jelentős eltérések vannak az egyes tagállamok között, és a probléma mértéke is eltérő.

Véleményem szerint a probléma nagyságrendje miatt olyan uniós jogszabályokat kell elfogadni, amelyek biztosítják a piacok rendeltetésszerű működését, valamint az élelmiszer-ellátási lánc valamennyi résztvevője közötti tisztességes és átlátható kapcsolatokat. Úgy vélem, hogy határozott, következetes intézkedéseket kell hozni annak érdekében, hogy a tisztességtelen kereskedelmi gyakorlatokat egyszer és mindenkorra megszüntessék az EU élelmiszer-ellátási láncban.

 
  
MPphoto
 
 

  Beata Gosiewska (ECR), na piśmie. – Jako Posłanka z Polski pozytywnie odnoszę się do sprawozdania dotyczącego nieuczciwych praktyk handlowych w łańcuchu dostaw żywności. Nieuczciwe praktyki handlowe w łańcuchu dostaw żywności, biorące swój początek głównie z braku równowagi ekonomicznej w stosunkach handlowych, mają zdecydowanie negatywny wpływ na całą gospodarkę Unii Europejskiej. Nadużywanie silniejszej pozycji rynkowej przez duże firmy pozbawia małe i średnie przedsiębiorstwa zdolności do inwestowania, a przez to blokuje rozwój tego sektora gospodarki na jednolitym rynku unijnym. Powszechność występowania problematyki nieuczciwych praktyk handlowych i ich stosowania w odniesieniu do małych producentów żywności i sprzedawców detalicznych ukazuje słabość funkcjonujących do tej pory mechanizmów samoregulacyjnych w celu przywrócenia równowagi rynkowej. Nie bez wpływu na brak skuteczności tych mechanizmów jest podniesiony w niniejszym raporcie „czynnik strachu”, który niejako wymusza na małych i średnich producentach poddanie się nieuczciwym praktykom z obawy o zerwanie stosunków handlowych przez stronę silniejszą - duży koncern. Dlatego z tego miejsca apeluję o podjęcie zdecydowanych działań zmierzających do całkowitego wyeliminowania nieuczciwych praktyk handlowych występujących w łańcuchu dostaw produktów spożywczych w Unii Europejskiej.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), schriftlich. – Wenn Milch billiger als Wasser verkauft wird, ist das ein Skandal! Die Schleuderpreispolitik auf Kosten der Landwirte muss ein Ende haben. Handelskonzerne, die Milch und Fleisch als Lockmittel unter dem Einstandspreis verscherbeln, vergehen sich an der nachhaltigen Nahrungsmittelherstellung auf Kosten unserer Bauern und der Konsumenten. Unsere Landwirte brauchen keine weiteren Analysen und Bestandsaufnahmen über die unlauteren Handelspraktiken im Lebensmittelhandel, sondern eine EU-Rahmengesetzgebung, die systematisch gegen Produzentenerpressung und Unterbietungswettbewerb vorgeht! Die Übermacht der Konzerne beschert den Landwirten Zahlungsverzug, einseitige Vertragsänderungen und Vorabzahlungen an Supermärkte als Eintrittsgebühr. Das hat nichts mehr mit Marktwirtschaft zu tun. Die Kommission muss daher rasch mit effizienten Durchsetzungsmechanismen und wirksamen Sanktionen dieser fatalen Fehlentwicklung entgegenwirken.

Qualitäts-Lebensmittel haben ihren Preis. Der Status quo bedeutet aber eine reine Gewinnmaximierung von Handelskonzernen und ihrer Lobby. Damit werden der Massenproduktion Tür und Tor geöffnet. Dafür bin ich aber nicht zu haben. Sowohl unsere Bauern als auch die Konsumenten haben ein Anrecht darauf, dass in Europa langfristig Nahrungsmittel in Spitzenqualität produziert werden.

 
  
MPphoto
 
 

  Marijana Petir (PPE), napisan. – Zalažem se da se problem nepoštene trgovačke prakse koja je rak rana europske, ali i hrvatske poljoprivrede, riješi donošenjem Zakona na EU razini, jer se pokazalo da volonterski pristup ovom problemu ne daje rezultate. Beskrajno dugim rokovima plaćanja i jednostranim izmjenama ili raskidima ugovornih obveza od strane trgovačkih lanaca treba stati na kraj.

Kada se radi o tržišnom natjecanju, često se donose mjere koje su usmjerene na proizvođače, dok se nepoštena trgovačka praksa otkupljivača i njihova koncentracija gotovo do razine monopola tolerira. Poljoprivrednike se takvim bezobzirnim i nepoštenim postupanjem dovodi na prosjački štap.

Pita li se netko od čega ti ljudi žive i od čega školuju svoju djecu, ako im i po godinu dana nisu plaćeni njihovi proizvodi ili ako su im preko noći vraćeni pod izlikom da nisu dovoljno dobri samo zato što je uvezena jeftinija i manje kvalitetna roba izgurala njihov proizvod? S obzirom da imamo zajedničko tržište taj se problem treba riješiti na zajedničkoj, EU razini. Zakonom. I to odmah!

 
  
MPphoto
 
 

  Dubravka Šuica (PPE), napisan. – Nepoštena trgovačka praksa ozbiljan je problem prisutan u brojnim gospodarskim sukobima. Važnost lanca opskrbe hranom velika je za Uniju, jer taj sektor zapošljava više od 47 milijuna ljudi, s udjelom do 7 % u bruto dodanoj vrijednosti na razini EU-a. Općenito govoreći, nepoštena trgovačka praksa može se definirati kao praksa koja grubo odstupa od dobrog poslovnog ponašanja. Smatram da su nepoštene trgovačke prakse prepreka razvoju i dobrom funkcioniranju unutarnjeg tržišta.

Potrošači mogu ostati uskraćeni za raznovrsnost ponude. Takva praksa ima ozbiljne negativne posljedice za poljoprivrednike, poput smanjene dobiti, troškova koji su viši no što je predviđeno, prekomjerne proizvodnje i rasipanja hrane te poteškoća u financijskom planiranju. Takva praksa nastaje tamo gdje su neravnoteže u financijskim sredstvima, a smatram da može imati štetan učinak na gospodarstvo Unije u cjelini jer može dovesti do toga da tvrtke, osobito mali i srednji poduzetnici gube svoju sposobnost investiranja.

Smatram da će usvajanje zajedničkih standarda, kao sredstvo borbe protiv ovakve prakse, omogućiti tržište rada na kojem postoje pošteni i transparentni odnosi između svih strana uključenih u lancu opskrbe hranom.

 
Avviż legali - Politika tal-privatezza