Index 
 Précédent 
 Suivant 
 Texte intégral 
Procédure : 2017/2506(RSP)
Cycle de vie en séance
Cycles relatifs aux documents :

Textes déposés :

RC-B8-0072/2017

Débats :

PV 19/01/2017 - 4.1
CRE 19/01/2017 - 4.1

Votes :

PV 19/01/2017 - 7.1

Textes adoptés :

P8_TA(2017)0002

Compte rendu in extenso des débats
Jeudi 19 janvier 2017 - Strasbourg Edition révisée

4.1. L'Indonésie, et notamment les cas d'Hosea Yeimo, d'Ismael Alua et du gouverneur de Djakarta
Vidéo des interventions
Procès-verbal
MPphoto
 

  Elnök asszony. – A következő napirendi pont vita hét, Indonéziával, nevezetesen Hoszea Jeimo, Iszmael Alua és Jakarta kormányzója ügyével kapcsolatos állásfoglalási indítványról (2017/2506(RSP)).

 
  
MPphoto
 

  Pier Antonio Panzeri, autore. – Signora Presidente, onorevoli colleghi, il mese scorso oltre 500 persone sono state arrestate e in seguito rilasciate per aver partecipato a diverse manifestazioni pacifiche simultanee tenutesi in diverse regioni dell'Indonesia, in particolare nella provincia della Papua occidentale.

Hosea Yeimo e Ismael Alua, due giovani attivisti appartenenti a un'organizzazione studentesca, sono stati arrestati e accusati di ribellione per poi essere rilasciati con il divieto di lasciare la città. A Giacarta, invece, il governatore Ahok, appartenente alla minoranza cristiana, il primo governatore non musulmano eletto, è sotto processo per il reato di blasfemia.

Con questa risoluzione si chiede che l'Indonesia non solo riveda la propria posizione per i casi citati, ma si attivi per la tutela dei diritti umani, con l'immediata abolizione della pena di morte ancora vigente. Ci auguriamo che nel dialogo di alto livello tra Indonesia e Unione europea questi temi non solo vengono trattati ma avviati a soluzione.

 
  
MPphoto
 

  Bas Belder, Auteur. – Eenheid in verscheidenheid, het nationale motto van Indonesië. Tolerantie tussen alle groepen, culturen en religies. Het is de grote verantwoordelijkheid van de Europese Unie, dus ook van ons hier, alle Indonesische gezagsdragers in het kader van de onderlinge betrekkingen daarop krachtig en vasthoudend aan te spreken, want zelfs zeer bedachtzame kringen in de archipel, zo hoorde ik gisteren nog, vrezen ernstig dat de nationale slinger zich beweegt naar islamitisch fundamentalisme en radicalisme, dat wil zeggen intolerantie.

Treurige illustratie daarvan is het proces tegen de huidige gouverneur van Jakarta. Diens christelijke én Chinese achtergrond zijn de evidente motieven van de aanklagers. Al op de eerste dag van de rechtszaak tegen Ahok intimideerden zijn islamitische opponenten de rechters, het tegendeel van eenheid in verscheidenheid! Daarom moeten wij de noodklok luiden met alle democratische krachten in Indonesië.

 
  
MPphoto
 

  Barbara Lochbihler, Verfasserin. – Frau Präsidentin! Einige Kollegen in diesem Haus stören die Menschenrechts-Dringlichkeitsaktionen. Sie halten sie für sinnlos, für einen Störfaktor in den Beziehungen mit den angesprochenen Ländern. Blickt man jedoch mit offenen Augen in diese Länder, dann sieht man sehr leicht, dass unsere urgencies sowohl von den Regierungen, den Parlamenten, den Medien als auch von der Zivilgesellschaft wahrgenommen werden. Deshalb freut es mich besonders, dass in der vorliegenden Entschließung die beiden festgenommenen Mitglieder der West Papua National Committees, Hosea Yeimo und Ismael Alua, noch im Prozess der Erarbeitung der Entschließung wieder freigelassen wurden. Der nächste Schritt muss aber sein, auch die Anklage gegen die beiden wegen rein friedlicher politischer Aktivitäten fallenzulassen.

Es sind keine Einzelfälle. Berichten zufolge ist ein starker Anstieg an politischen Verhaftungen in West-Papua zu verzeichnen. Versammlungs- und Meinungsfreiheit müssen garantiert werden, und Gesetze wie Artikel 106 und 110 des indonesischen Strafgesetzbuchs dürfen nicht zur Kriminalisierung friedlicher politischer Aktivitäten missbraucht werden.

(Die Rednerin ist damit einverstanden, eine Frage nach dem Verfahren der „blauen Karte“ gemäß Artikel 162 Absatz 8 der Geschäftsordnung zu beantworten.)

 
  
MPphoto
 

  Arne Gericke (ECR), Frage nach dem Verfahren der „blauen Karte“. – Frau Kollegin Lochbihler! Gibt es nicht schon seit der Auflösung der Kolonie von den Niederlanden die Empfehlung, dass West-Papua eigentlich zu Papua-Neuguinea gehört und die Insel Neuguinea eine Einheit bildet? Hat es nicht schon seit Jahrzehnten Zwangsumsiedlungen der Urbevölkerung aus West-Papua weg gegeben, die im Grunde dazu geführt haben, dass mittlerweile die Urbevölkerung eine Minderheit bildet?

 
  
MPphoto
 

  Barbara Lochbihler, Verfasserin, Antwort auf eine Frage nach dem Verfahren der „blauen Karte“. – Ich bin keine Indonesien-Expertin. Aber das ist auch, was ich gelesen habe. Nur, ich denke, dass wir uns da positionieren. Ob wir für eine Unabhängigkeit sind oder nicht, das sprengt eigentlich den Rahmen einer menschenrechtspolitischen Diskussion.

 
  
MPphoto
 

  Ignazio Corrao, autore. – Signora Presidente, onorevoli colleghi, buongiorno Commissario, le autorità governative in Indonesia hanno adottato una politica sempre più repressiva nei confronti di oppositori, attivisti e rappresentanti delle minoranze sul territorio, accanendosi soprattutto nei confronti della comunità papuana. Sono stati documentati a diverse ONG, infatti, arresti arbitrari a seguito di proteste pacifiche e conseguenti maltrattamenti ad opera di guardie carcerarie. Di tale politica ne ha fatto le spese anche il governatore di Giacarta, condannato con l'accusa di blasfemia, un pretesto volto a screditare ed eliminare un personaggio scomodo.

La complessità del caso e la vastità delle operazioni dovrebbero farci riflettere sull'effettiva portata della multireligiosità indonesiana, che potrebbe addirittura influire sulla futura democrazia del paese. Non possiamo dimenticare che l'Indonesia è un nostro importante partner commerciale ed è fondamentale, pertanto, che le relazioni economiche e commerciali bilaterali siano accompagnate da una ferma pretesa di miglioramento nella situazione interna in materia di diritti umani, a partire dai casi dibattuti in questa risoluzione e compresi i diritti delle minoranze.

L'Unione europea deve monitorare costantemente ciò che avviene in Indonesia e usare la leva commerciale per tutelare i diritti umani.

(L'oratore accetta di rispondere a una domanda "cartellino blu" (articolo 162, paragrafo 8, del regolamento))

 
  
MPphoto
 

  Doru-Claudian Frunzulică (S&D), blue-card question. – Dear colleague, as I know very well you are a lawyer, do you not think that the European Union should intervene in order that Indonesia immediately repeal its blasphemy laws, the electronic information and transaction law, and the provisions in its criminal code relating to rebellion?

 
  
MPphoto
 

  Ignazio Corrao (EFDD), Risposta a una domanda "cartellino blu". – Sì, on. Frunzulică, io sono d'accordo, dovrebbe intervenire, l'Unione europea dovrebbe utilizzare quello che è in suo potere dal punto di vista diplomatico per cercare, appunto, di fare pressione sul governo affinché vengano modificate queste leggi.

 
  
MPphoto
 

  Marie-Christine Vergiat, auteure. – Madame la Présidente, l’Indonésie est un très grand pays, le plus grand pays musulman du monde, riche d’une grande diversité culturelle et religieuse reconnue par sa Constitution.

L’Indonésie a fait des progrès importants vers la démocratie depuis la chute du général Suharto. Pourtant, des sources d’inquiétude subsistent. Tel est le cas avec la répression des militants pacifistes papous. Hosea Yeimo et Ismael Alua en sont les symboles. Même chose avec l’instrumentalisation des lois archaïques sur le blasphème, notamment contre le gouverneur de Jakarta, à la veille des élections locales. On pourrait aussi parler du lourd bilan du président Jokowi en matière d’exécutions capitales, essentiellement pour trafic de drogue, dont le cas de Serge Atlaoui est symbolique, mais aussi des violences à l’égard des LGBTI, ou du travail des enfants.

Enfin, il serait temps, comme le demande la commission indonésienne des droits de l’homme, d’ouvrir le dossier des massacres de 1965, au cours desquels des centaines de milliers de communistes ou supposés tels ont perdu la vie, et alors que leurs descendants continuent d’être persécutés en Indonésie.

Alors, oui, le dialogue sur les droits de l’homme prend tout son sens dans ce pays.

 
  
MPphoto
 

  Frédérique Ries, auteure. – Madame la Présidente, Hosea Yeimo et Ismael Alua, les deux militants pacifistes papous qui sont à l’origine de notre débat de ce matin, ont effectivement été libérés mais leur sort reste inquiétant. Accusés de rébellion, ils risquent maintenant la prison à vie. Il est donc essentiel que le Service européen pour l’action extérieure maintienne la pression. C’est ce que nous demandons précisément dans notre résolution.

J’aurais apprécié que notre texte commun mentionne et exige de façon aussi claire, précise et ferme la levée des charges qui pèsent sur le gouverneur de Jakarta, dont le sort a été évoqué. Basuki Tjahaja Purnama, chrétien d’origine chinoise, se trouve injustement accusé de blasphème par les islamistes radicaux.

Madame la Présidente, les bonnes relations qu’entretient légitimement l’Union européenne avec l’Indonésie – et je n’oublie pas ici que ce pays a été l’un des tout premiers frappés par les attentats islamistes – ne doivent pas nous empêcher de continuer à être exigeants sur la question du respect des droits de l’homme.

 
  
MPphoto
 

  Jeroen Lenaers, author. – Madam President, the ties between the EU and Indonesia go back many years, and they have never been stronger than today: we have the adoption of the EU-Indonesia Partnership and Cooperation Agreement, the negotiations on the FTA and, last but not least, we had the relaunch of the European Parliament-Indonesia Friendship Group earlier this year. As part of our friendship, which is based on shared values of human rights, democracy and governance, united in diversity, it is crucial that we are able to discuss matters that concern us with each other. That is exactly the point of this resolution here today: we are concerned about the arrest and prosecution of peaceful demonstrators, concerned about the resumption of capital punishment, and concerned about the blasphemy case against Governor Ahok. We cannot stress enough the need to protect all human rights, particularly for minorities: freedom of belief, freedom of expression and freedom of peaceful assembly. It is our duty to continue, and we look forward to doing that with the Indonesian authorities in the framework of the human rights dialogue and beyond to make sure that the ‘united in diversity’ values that we both share will remain a crucial part of Indonesian society.

 
  
MPphoto
 

  Pavel Svoboda, za skupinu PPE. – Jedním z aspektů této kauzy je svoboda vyznání. Ta nesmí být omezována např. existencí zákonů proti rouhání, které lze využít nejen vůči projevům náboženské víry, ale také šířeji zneužít proti uplatňování svobody vyjadřování.

Evropská unie by tedy zcela určitě měla vyzvat indonéskou vládu, aby podporovala náboženskou toleranci ve své zemi a hájila lidská práva. Evropská unie by proto také měla postupovat ve smyslu doporučení Evropského parlamentu Radě z června 2013, které doporučuje podmínit poskytování rozvojové pomoci dodržováním svobody vyznání. Za posledních 10 let Evropská unie Indonésii poskytla minimálně půl miliardy EUR a pokračování této pomoci by tedy mělo být podmíněno dodržováním lidských práv u všech Indonésanů bez rozdílu náboženského vyznání nebo původu.

 
  
MPphoto
 

  Ana Gomes, em nome do Grupo S&D. – A Indonésia é parceiro estratégico da União Europeia. Prova que Islão e democracia são compatíveis. E é para todos uma referência no combate ao extremismo pela experiência na promoção de uma sociedade tolerante e unida na diversidade.

Como parceiros amigos e leais, queremos, através desta resolução, encorajar as autoridades indonésias a tomar medidas para que os direitos de todos os ativistas e protestantes pacíficos sejam protegidos, em especial os que clamam por justiça social e liberdades básicas na região da Papua, como Hosea Yeimo e Ismael Alua, já entretanto libertados, mas sujeitos a processos judiciais.

Esperamos ver frustradas tentativas de intimidação de políticos por certos grupos que se pretendem mais defensores que todos na defesa do Islão. Esperamos ver a Indonésia repelir as leis da blasfémia e voltar a suspender a aplicação da pena de morte.

 
  
MPphoto
 

  Diane James (NI). – Madam President, Indonesia is a prime example of where voters’ high hopes of an improvement in preceding government human rights failures might be addressed, might be righted and might be improved. But that has not been the case, and as we’ve all noted this morning, victimisation, persecution, denial of the free voice and inter-society violence continues unabated. However, care should be taken, and I do not agree with those of my colleagues who this morning have called on the EU to intervene in this situation. It is very complex, and a continent half a world away should not be interfering in a situation which should be dealt with by the geo-political grouping ASEAN, but should leave it for Asian countries surrounding Indonesia to resolve. We, the European Union, have a habit of intervening – intervening in the wrong way, as the sanctions against Russia have shown; we’ve called, in instances, for political isolation; we’ve even called for active military intervention. All of those have shown that EU intervention doesn’t work, shouldn’t be used, and shouldn’t be allowed in this instance.

 
  
MPphoto
 

  Jiří Pospíšil (PPE). – Já chci podpořit návrh usnesení, které zde bylo předloženo mými kolegy. Jsem přesvědčen, že je třeba poukazovat na porušování lidských práv ve světě, a to i u zemí, které jsou strategickými partnery Evropské unie.

Indonésie určitě je klíčovým partnerem Evropské unie, ale pokud Indonésie je partnerem a získává ze strany Evropské unie finanční pomoc, pak máme i morální právo kritizovat stav lidských práv v této zemi. Ty dva případy, které zde byly zmiňovány a kvůli kterým je problém lidských práv v Indonésii dnes na stole, je třeba zdůraznit. Jedná se o papuánské aktivisty, to je jedna věc, a jedná se o guvernéra Jakarty. Oba případy jsou o tom, jak je svoboda projevu v Indonésii relativizována a v poslední době potlačována.

Stejně je třeba kritizovat to, že tato země obnovila trest smrti, což je věc, se kterou Evropská unie zásadně nesouhlasí, a trest smrti je bohužel v této zemi využíván. Takže to dnešní usnesení je, myslím, dobrým vodítkem pro jednání Komise vůči Indonésii.

 
  
 

„Catch the eye” eljárás

 
  
MPphoto
 

  Csaba Sógor (PPE). – Madam President, the latest events from the world’s largest Muslim majority democracy give rise to concerns about whether its hard-earned record of tolerance is in danger. Although the words of Ahok, the governor of Jakarta, may have been ill-considered and rash, charging him with blasphemy seems to be an excessive measure. Also, giving in to Islamist hardliners in such matters of freedom of expression represents a dangerous slippery slope and also risks reigniting the communal clashes and anti-minority pogroms that are still in recent memory. I sincerely hope that, for the sake of promoting a tolerant society, Indonesia will be wise enough to change course and avoid imposing restrictions on the right to freedom of expression which go beyond the provisions of the international human rights obligations it subscribed to.

 
  
MPphoto
 

  Νότης Μαριάς ( ECR). – Κυρία Πρόεδρε, θα ήθελα να σας συγχαρώ για την εκλογή σας και θα ήθελα να πω ότι υποστηρίζω το ψήφισμα το οποίο έχω υπογράψει, επισημαίνοντας ότι με αφορμή την κατηγορία σε βάρος του κυβερνήτη της Τζακάρτα για βλασφημία, καθώς και τη σύλληψη των Yeimo και Alua για τη συμμετοχή τους σε ειρηνικές διαδηλώσεις στην Ινδονησία, παρατηρούμε ότι η παραβίαση των ανθρωπίνων δικαιωμάτων είναι στην ημερήσια διάταξη σε αυτή τη χώρα.

Συγκεκριμένα, ο χριστιανός κυβερνήτης της Τζακάρτα προέβη σε μια δήλωση που αμφισβητούσε την ερμηνεία που δίδουν ορισμένοι μουσουλμάνοι θεολόγοι σε μια περικοπή του Κορανίου, με αποτέλεσμα πλέον να κατηγορείται για βλασφημία, η οποία στην Ινδονησία μπορεί να τιμωρηθεί με πέντε χρόνια φυλάκιση. Παράλληλα, δύο νέοι, ο Yeimo και ο Alua, μετά τη σύλληψή τους για συμμετοχή σε διαδηλώσεις, αφέθηκαν μεν ελεύθεροι, αλλά πλέον συνεχίζουν να κατηγορούνται και έτσι αντιμετωπίζουν πιθανή ισόβια κάθειρξη.

Είναι αναγκαίο λοιπόν, πρώτον, η ινδονησιακή κυβέρνηση να άρει τις κατηγορίες κατά των Yeimo και Alua και του κυβερνήτη της Τζακάρτα, δεύτερον, να σεβαστεί τα ανθρώπινα δικαιώματα των πολιτών στη χώρα αυτή και, τρίτον, να καταπολεμήσει άμεσα τη διαφθορά.

 
  
MPphoto
 

  Jean-Luc Schaffhauser (ENF). – Madame la Présidente, connaissant un peu la région, je voudrais signaler à mes collègues l’exploitation qui est faite, à la manière des «révolutions de couleur», des propos du gouverneur chrétien de Jakarta, Ahok, aux fins d’attiser l’islamisme. Et c’est le fait de puissances extérieures.

S’il n’y avait pas eu l’intervention coordonnée de deux autres puissances extérieures, la finalité de fragiliser ce pays pour mettre en place l’islamisme radical aurait été obtenue par certains fous qui, effectivement, de l’extérieur, soutiennent l’islam radical.

Je demande donc à ce que mes collègues se rendent compte que derrière les événements, il y a aussi des manipulations et l’utilisation de l’islam à des fins politiques.

 
  
MPphoto
 

  Nicola Caputo (S&D). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, ci siamo occupati altre volte dell'Indonesia per chiedere una moratoria della pena di morte e per protestare per le violazioni dei diritti umani nel paese.

Oggi chiediamo con maggiore determinazione alle autorità indonesiane il rispetto dei diritti umani e un freno all'uso sproporzionato della forza. Chiediamo il rispetto dei diritti umani, diritti come quelli violati di Hosea Yeimo e Ismael Alua, due attivisti politici arrestati a causa delle loro attività politiche pacifiche con l'accusa di ribellione, ai sensi del codice penale indonesiano. Anche se sono stati rilasciati su cauzione, i due, che si sono dichiarati prigionieri di coscienza, rischiano, per un reato di opinione, una pena fino all'ergastolo.

Non possiamo non esprimere preoccupazione per i continui arresti di manifestanti pacifici, detenuti solo per aver esercitato i loro diritti alla libertà di espressione e di riunione. L'Unione europea deve rafforzare la cooperazione con l'Indonesia su una serie di questioni, sicuramente sulla lotta al terrorismo, ma anche sullo Stato di diritto e per il rispetto dei diritti umani.

 
  
 

A „catch the eye” eljárás vége.

 
  
MPphoto
 

  Christos Stylianides, Member of the Commission. – Madam President, first of all I would like to thank the authors of this resolution for their initiative and all colleagues for this comprehensive discussion. Our relations with Indonesia are friendly and close. They develop within the solid framework of the EU-Indonesia Partnership and Cooperation Agreement. In the last couple of months relations between the European Union and Indonesia have advanced in an impressive manner. Last April in Jakarta we launched the ministerial strategic dialogue. A few days later, we welcomed President Widodo to Brussels for the first ever visit of an Indonesian President to the European Union institutions. The first round of negotiations on a Comprehensive Economic Partnership Agreement with Indonesia took place in September. In June we held the sixth session of our bilateral human rights dialogue and in November we organised the first Joint Committee under the EU-Indonesia Partnership and Cooperation Agreement. November also witnessed the reactivation of the EP-Indonesia parliamentary friendship group.

We see Indonesia as an essential partner. With a quarter of a billion inhabitants, Indonesia is one of the largest democracies in the world. The EU values Indonesia, with its emphasis on pluralism and tolerance, as a model for other countries in the region and beyond.

The two young Papuans referred to by the honourable Members were arrested on 19 December for helping to organise demonstrations throughout the Indonesian provinces of Papua and West Papua. They were charged with treason and secession and were granted temporary suspension of detention on 11 January.

Indonesia and the European Union have discussed the situation in Papua and West Papua on a regular basis in our bilateral human rights dialogue, including during the last meeting, which took place in June. In this context, the European Union has consistently raised concerns about restrictions to Freedom of Expression and Freedom of Peaceful Assembly in the provinces of Papua and West Papua and called on Indonesia to invite relevant UN bodies to visit the country.

We have welcomed also President Widodo’s announcement of May 2015 to release all the Papuan prisoners imprisoned for peaceful protest. Indeed, reports from civil society show that the number of such prisoners has decreased from two years ago. This definitely indicates that the Widodo administration is delivering on its promise.

The ongoing trial against the Jakarta Governor who is accused of blasphemy has triggered extensive debate among Indonesians about the role of minorities in the country, as well as about religious tolerance and pluralism, which are at the heart of the Indonesian state and society. Indonesia and the European Union are closely engaged in an ongoing exchange on these and other issues pertaining to Freedom of Religion or Belief and Freedom of Expression.

Please be assured that the European Union will continue to use every opportunity, including the next EU-Indonesia human rights dialogue, to continue to raise the situation in Papua and, of course, the issue of religious freedom, with our Indonesian counterparts.

 
  
MPphoto
 

  Elnök asszony. – A vitát lezárom.

A szavazásra ma kerül sor.

Írásbeli nyilatkozatok (162. cikk)

 
  
MPphoto
 
 

  Isabella Adinolfi (EFDD), per iscritto. – Nello sviluppo delle future relazioni tra Unione europea e Indonesia ha un ruolo fondamentale la dimensione dei diritti umani, per questo motivo la seguente proposta di risoluzione si impegna in questo senso. Nello specifico reputo molto grave che, nonostante gli impegni del governo, in Indonesia alcune minoranze, tra cui la comunità LGBT, siano ancora discriminate, e altrettanto grave che sia stata reintrodotta la pena di morte. Inoltre l'Unione europea deve impegnarsi per chiedere fortemente il rilascio dei numerosi prigionieri politici che sono stati imprigionati durante le frequenti proteste pacifiche, così come l'adozione di tutte le misure necessarie per assicurare la realizzazione di condizioni idonee all'esercizio della libertà di parola e di manifestazione pacifica.

 
  
MPphoto
 
 

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – Dnes jsme projednávali situaci v Indonésii v oblasti lidských práv. Indonésie je čtvrtou nejlidnatější zemí světa, třetí největší demokracií, největší převážně muslimskou zemí s miliony vyznavačů dalších náboženství a různorodou společností, která čítá 255 milionů obyvatel různých etnik, jazyků a kultur. V návrhu rezoluce uvádíme, že si velice vážíme vzájemných vztahů mezi EU a Indonésií. EU a Indonésie spolu úzce spolupracují v široké škále otázek. EU a Indonésie se dohodly na realizaci konkrétních projektů spolupráce v celé řadě oblastí zahrnujících mimo jiné přístup ke spravedlnosti a politiku v oblasti trestního práva, boj proti násilnému extremismu či práva v oblasti podnikání. Zároveň však vyjadřujeme znepokojení nad tím, že v Indonésii narůstá nesnášenlivost vůči etnickým, náboženským a sexuálním menšinám, a odsuzujeme veškeré násilné činy páchané na menšinách a jejich pronásledování a zastrašování a beztrestnost osob, které se takovýchto činů dopouštějí.

 
Avis juridique - Politique de confidentialité