Verbatim report of proceedings

Monday, 13 February 2017 - Strasbourg

11. Biological low risk pesticides (debate)

  Presidente. – L’ordine del giorno reca la discussione sull’interrogazione con richiesta di risposta orale alla Commissione sui pesticidi biologici a basso rischio di Herbert Dorfmann, Pavel Poc, Julie Girling, Frédérique Ries, Lynn Boylan, Bart Staes, Eleonora Evi, Mireille D'Ornano, a nome della commissione per l'ambiente, la sanità pubblica e la sicurezza alimentare (O-000147/2016 - B8-1821/2016).

IN THE CHAIR: MAIREAD McGUINNESS
Vice-President

President. – As announced by the President, the first item on the agenda is the oral question to the Commission on biological low-risk pesticides, by Herbert Dorfmann, Pavel Poc, Julie Girling, Frédérique Ries, Lynn Boylan, Bart Staes, Eleonora Evi and Mireille D’Ornano on behalf of the Committee on the Environment, Public Health and Food Safety (O-000147/2016 – B8-1821/2016).

Before I invite the author of the question to take the floor, could I ask colleagues to leave the Chamber? Those of you who are not taking part in this debate, could you please leave the Chamber so that we can give the time to the speakers?

Please leave the Chamber or I shall name the offenders, and some of them are EPP colleagues. Thank you, colleagues.

We will now begin our debate on biological low-risk pesticides and I will invite the author of the question, Mr Poc, to take the floor.

  Pavel Poc, Autor. – Paní předsedající, pane komisaři, rád bych nejprve poděkoval všem kolegům, spoluautorům usnesení, za výbornou spolupráci, všem kolegům ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin za podporu. Toto usnesení prošlo výborem velikou většinou. Děkuji také panu komisaři, že se dnešní debaty účastní osobně, a věřím, že jeho přítomnost bude pro naše téma velkým přínosem.

Používání pesticidů se nás dotýká všech. Tento problém je problémem, na který se dnes upírá, řekl bych, mnoho očí v evropské veřejnosti a je to tak právem, protože jenom v roce 2014 se podle Eurostatu v Evropské unii prodalo přes 395 tisíc tun aktivních chemických látek, které se používají v konvenčních přípravcích na ochranu rostlin. Ne samotných přípravků, ale 395 tisíc tun aktivních látek, to je potřeba si uvědomit.

Jistěže pesticidy jsou samozřejmě primárně určeny k hubení rostlinných nebo živočišných škůdců. Není tedy možné se divit, že jsou to vesměs jedovaté látky. Horší je ale, že jsou také v mnoha případech rakovinotvorné a že jsou často schopny poškozovat lidské zdraví a lidskou reprodukci. Nežádoucí rezidua pesticidů dnes nacházíme v Evropě všude. Ve vodě, v půdě a konsekventně samozřejmě i v našem vlastním potravním řetězci. A tomuto chemickému koktejlu jsou vystaveny a jsou proti němu velmi málo odolné zvláště některé skupiny obyvatel, zejména těhotné ženy, děti a dospívající.

Nikdo – ani já – nebude polemizovat s tezí, že evropští zemědělci musí být konkurenceschopní, ale nikdo také nesmí – a věřím, že nebude – polemizovat s tezí, že se tak nesmí dít na úkor zdraví evropské populace. Je tedy jasné, že je potřeba nejnebezpečnější látky regulovat a postupně vyřazovat a současně nabídnout zemědělské výrobě alternativní nástroje. Zemědělský sektor může a musí dostat k dispozici celou škálu nástrojů v rámci systému integrované ochrany rostlin, a to včetně přípravků na ochranu rostlin s nízkým rizikem. Ale náš postup v této oblasti je bohužel příliš pomalý.

Tato rozprava a navržená rezoluce se proto zaměřuje specificky na jeden druh nízkorizikových pesticidů, a to pesticidy biologické, které mohou představovat funkční alternativu ke konvenčním přípravkům na ochranu rostlin a mohou přispět k dosažení udržitelného a efektivního zemědělství. Teoreticky jsou tyto pesticidy už nyní součástí unijní legislativy a mají být touto legislativou upřednostňovány, ale je to tak, bohužel zdá se, jenom na papíře.

V Evropské unii je, pokud vím, v současné době schváleno pouze sedm účinných látek klasifikovaných jako nízkorizikové a šest z nich jsou účinné látky biologické. Dlouhý proces schvalování a registrace před uvedením na trh vytváří velkou ekonomickou překážku pro výrobce. Jsme přesvědčeni, že v Unii je potřeba zvýšit dostupnost takových pesticidů, které představují nízké riziko, a především přípravků biologického původu.

Usnesení samozřejmě také apeluje na členské státy, protože podle nařízení (ES) č. 1107/2009 jsou účinné látky schvalovány na úrovni Unie, ale povolování samotných přípravků na ochranu rostlin, které tyto účinné látky obsahují, již spadá do působnosti členských států, a to je třeba si uvědomit. A členské státy by měly do svých vnitrostátních akčních plánů v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví lidí začlenit používání pesticidů biologického původu představujících nízké riziko s mnohem větší intenzitou, než tak činí dosud. Návrh usnesení vybízí k širšímu využívání různých nástrojů, včetně pesticidů biologického původu, a to v souladu se zásadami integrované ochrany proti škůdcům. Usnesení také samozřejmě zdůrazňuje, že musí být uspokojena poptávka spotřebitelů po bezpečných potravinách, které jsou cenově dostupné a vyráběné udržitelným způsobem.

Překážky, které brání zrychlenému postupu při posouzení, povolení a registraci pesticidů biologického původu představujících nízké riziko jsou známy. Víme, že situace by se měla co nejrychleji změnit, a návrh proto vyzývá Komisi, aby do konce roku 2018 předložila konkrétní legislativní návrh na změnu nařízení (ES) č. 1107/2009 nad rámec přezkoumání v souvislosti s iniciativou REFIT. Jsem si, pane komisaři, vědom Vaší pozitivní role v této oblasti, a proto bych rád, aby v této rozpravě zazněla i Vaše odpověď na otázky: Jaká legislativní a nelegislativní opatření v současné době projednává či přijímá Komise s cílem zvýšit dostupnost biologických pesticidů představujících nízké riziko? Jaká opatření zamýšlí Komise přijmout v budoucnu a jaký bude možný harmonogram těchto opatření?

Děkuji Vám předem za Vaši odpověď a těším se na dnešní debatu o biologických nízkorizikových pesticidech.

  Vytenis Povilas Andriukaitis, Member of the Commission. – Madam President, honourable Members, I am very pleased to have this opportunity to discuss with you today the topic of biological low-risk pesticides. Let me start by stating that biological pesticides are fundamental innovations that may provide our farmers with sustainable options to protect their crops and preserve biodiversity. For that reason, we in the Commission, like you in Parliament, all support this excellent objective.

As you know, the Regulation for Placing Plant Protection Products on the Market requires a rigorous risk assessment of all plant protection products, and those of a biological nature are included in this assessment. Of course, assessing plant protection products means that biological substances are not automatically considered to be low risk. Indeed, micro-organisms and other natural substances can also be a danger to human health, so we need to look carefully at their properties and properly assess their risks in order to ascertain their safety.

To obtain the strict status of a low-risk product, biological substances must meet additional specific low-risk criteria. The regulation provides for specific criteria and requirements for micro-organisms. It contains incentives to facilitate the placing on the market of low-risk products. The extent to which these incentives are sufficient will be assessed in the evaluation of the regulation, which, as you may know, we have started under the REFIT programme.

The lack of availability of low-risk products depends on various stakeholders, from farmers to national authorities. Member States, in particular, have the responsibility of managing the sustainable use of pesticides and promoting greater use of low-risk pesticides and of all tools enabling the move towards greener agriculture. They should create better conditions for this to happen, and in particular they should launch awareness campaigns.

As for the Commission, we share the view that it is important to take action to increase availability of low-risk products and to expand the toolbox for farmers with more sustainable options to protect their crops. To do this, we have assumed our own responsibility and we are currently working on three actions. The first is the funding of research and innovation in plant protection. Over the years, more than EUR 100 million has been invested in this area, and the Commission will continue to commit funding to the pursuit of sustainable solutions under the future research programme.

The second concerns two regulatory acts. One is a Commission decision issued last September which prioritises the assessment of potentially low-risk substances for the renewal of their approval. When substances meet the criteria they will benefit from the relevant incentives in the regulation. The other is an amendment of the system for identifying low-risk substances. It will facilitate the identification of low-risk substances while fully safeguarding the high level of protection of health and the environment set in the EU regulation. I expect this amendment to be presented to the Member States for vote in March and then passed to the Council and Parliament for scrutiny.

The third area of action concerns the follow-up to the implementation of current measures. In 2016 the Commission supported the initiative of the Netherlands Council Presidency to draft an implementation plan to identify key stakeholders with a view to increasing the availability of low-risk plant protection products. This plan was endorsed in the Council last June. It contains 40 actions for Member States, the Commission and stakeholders. Given that the authorisation of low-risk products is the responsibility of Member States, it is important that they play their part. The Commission is committed to working together with the Member States to implement the plan.

Since the question which triggered this debate raises the issue of efficacy, let me highlight one of the actions identified in the implementation plan. The European and Mediterranean Plant Protection Organisation is working on a standard for assessing the efficacy of low-risk products. It aims to guide Member States on how to take account, in the efficacy evaluation, of specific benefits of low-risk products. The Commission encourages the creation of this standard and its implementation by Member States.

To conclude, I am confident that the range of actions taken by the Commission will help to secure more sustainable alternatives for European farmers.

  Norbert Lins, im Namen der PPE-Fraktion. – Frau Präsidentin, Herr Kommissar, liebe Kolleginnen und Kollegen. Ich darf hier im Namen meines Kollegen Herbert Dorfmann sprechen, der leider noch nicht hier sein kann.

Es geht uns nicht darum, hier konventionelle Pflanzenschutzmittel abzuwerten, sondern die Verfügbarkeit von alternativen Pflanzenschutzmitteln biologischen Ursprungs zu unterstützen. Denn Pflanzenschutzmittel biologischen Ursprungs mit geringem Risiko können sowohl für die konventionelle als auch für die ökologische Landwirtschaft eine tragfähige Alternative darstellen. Das Problem ist jedoch: Es gibt langwierige Genehmigungs- und Zulassungsverfahren, die vor der Vermarktung von Pestiziden biologischen Ursprungs mit geringem Risiko durchlaufen werden müssen. Und dies stellt ein erhebliches wirtschaftliches Risiko für die Produzenten dar, die oft kleine und mittelständische Unternehmen sind und eben keine Chemieriesen.

Die derzeitigen Zulassungsverfahren für Pflanzenschutzmittel biologischen Ursprungs mit geringem Risiko sind langwierig und dauern bis zu zehn Jahren. Deswegen fordern wir einen spezifischen Legislativvorschlag zur Verbesserung dieser Situation innerhalb des Jahres 2018.

  Miriam Dalli, f’isem il-grupp S&D. – Fil-fatt aktar ma jsir investiment f’sistemi konvenzjonali ta’ pestiċida, erbiċida u anke kimika għall-biedja, mingħajr ma nħarsu lejn l-alternattivi bijoloġiċi aktar inkunu qegħdin nagħmlu disservizz lill-komunitajiet li qed ngħixu fihom. U dan għaliex, meta wieħed iqis ukoll l-użu ta’ pestiċida tradizzjonali qed joħloq tħassib minħabba biża’ ta’ riskju għas-saħħa tal-bniedem, l-ambjent li ngħixu fih, l-ikel li nieklu u anke l-bijodiversità ekoloġika.

Allura, quddiem din ir-realtà rridu nippromwovu metodi differenti. Metodi bbażati fuq il-ħtieġa li jkun hemm bilanċ fl-ekosistemi agrikoli, li nnaqqsu kemm jista’ jkun l-użu ta’ pestiċida li jkunu qed jagħmlu ħsara u li nippromwovu l-użu ta’ alternattivi bijoloġiċi.

Pestiċidi bijoloġiċi b’riskju baxx jistgħu jkunu soluzzjoni vijabbli. Jistgħu jikkontribwixxu għal biedja sostenibbli u lill-pubbliku jagħtuh serħan il-moħħ. Irridu ngħarfu però li jeżistu vantaġġi u żvantaġġi fl-użu ta’ dawn il-prodotti u għalhekk li hemm bżonn ta’ riċerka u innovazzjoni akbar fl-iżvilupp ta’ dawn l-alternattivi.

Però, kif qal il-kollega tiegħi, il-framework regolatorju Ewropew u anke fl-Istati Membri qed jostakola, sal-ġurnata tal-lum, il-promozzjoni ta’ dawn l-alternattivi, għaliex sal-lum għadhom ma ġewx indirizzati kif suppost il-kwistjoni tal-awtorizzazzjoni, l-evalwazzjoni ta’ kemm huma effettivi dawn il-prodotti u lanqas ir-riskji li jista’ jkollhom u anke l-aċċessibilità għas-swieq.

U għalhekk l-appell tiegħi lill-Kummissjoni Ewropea biex tieħu l-passi neċessarji ħalli tnaqqas l-ostakoli li jeżistu biex prodotti bijoloġiċi jkunu alternattiva vijabbli fis-swieq tagħna.

  Julie Girling, on behalf of the ECR Group. – Madam President, I support all calls for reducing the regulatory burden associated with bringing safe plant protection products to market and thus widening the toolbox available to farmers. This includes alternatives to conventional pesticides, such as these low-risk pesticides. However, my concern with this resolution is the narrow scope, with the focus only on biological low-risk pesticides when the resolution should be looking at all low-risk pesticides, in line with the Plant Protection Products (PPP) legislation.

I would also highlight the fact that there are genuine concerns about efficacy. Many biological low-risk pesticides are just not very effective and this is why they struggle to get authorisation. I do not support fast-tracking these products through a simplified authorisation procedure if they do not work. The point of a pesticide is to kill the pests, and if farmers use a pesticide believing it will work and it does not work, the fact is that, in the seasons it takes to realise that, the pest can take hold, as we have seen with cabbage stem flea beetle in the UK, particularly with oilseed rape. There we banned neonicotinoids: I am not arguing about that today, but the pest has taken hold to the extent that we are now not able to control it with other conventional pesticides.

  Frédérique Ries, au nom du groupe ALDE. – Madame la Présidente, dans la dernière enquête Eurobaromètre sur l’alimentation, la présence de résidus de pesticides dans les fruits, les légumes et les céréales apparaît comme la première préoccupation des citoyens européens; les chiffres sont éloquents, avec, par exemple, 95 % de méfiance en Grèce, 85 % en Italie et 72 % en Belgique, pour ne citer que ces quelques pays.

À cette inquiétude, qui ne cesse de grandir en Europe, face à l’utilisation des pesticides chimiques et des risques qu’ils font peser sur la santé et sur l’environnement, nous devons répondre, bien entendu. Il est temps, il est urgent même d’offrir un choix plus varié aux agriculteurs comme aux amateurs ou aux jardiniers du dimanche. C’est, en substance, le message que nous envoyons avec notre résolution sur les pesticides à faible risque, qu’ils soient d’origine microbienne, végétale ou animale.

Rien ne justifie, en effet – et cela a été dit par M. Poc, notamment –, que seules six substances actives biologiques classées à faible risque soient homologuées dans l’Union européenne. À titre de comparaison, il y en a plus de 300 dans le monde actuellement – aux États-Unis et au Japon, essentiellement.

Nous insistons dans notre texte sur plusieurs points pour débloquer cette situation, concernant le cadre juridique en particulier. Notre demande est claire: premièrement, que la Commission nous présente une proposition législative pour mettre en place une procédure accélérée d’homologation des biopesticides avant la fin de 2018 et, donc, mettre une offre plus variée à la disposition des agriculteurs qui font le choix du durable; deuxièmement – et pour les jardiniers amateurs, cette fois, mais c’est important aussi –, faire des biopesticides l’option privilégiée aux côtés des autres méthodes non chimiques.

Cette possibilité – ce droit de choisir que j’ai évoqué – ne signifie évidemment pas, à nos yeux, plus de pesticides, bien au contraire. Personnellement, je regrette d’ailleurs qu’à ce jour, seuls le Danemark et la France – je conclus, Madame la Présidente – se soient engagés dans un véritable plan de réduction assorti d’un calendrier et d’objectifs précis.

  Bart Staes, namens de Verts/ALE-Fractie. – Voorzitter, we weten allemaal dat het gebruik van conventionele pesticiden in toenemende mate omstreden is wegens het effect op het milieu, de volksgezondheid en de fauna. Daarom is er behoefte aan een transitie richting een vergroening van het pesticidegebruik; vandaar dit debat vandaag: het bevorderen van het gebruik en de ontwikkeling van biologische pesticiden met een laag risico. Met de collega’s hebben wij eigenlijk zes concrete eisen op tafel gelegd en ik zou daar de reactie van de commissaris iets specifieker over willen horen.

Ten eerste is er behoefte aan een toename van het gebruik van pesticiden van biologische oorsprong. Die moeten in grotere mate beschikbaar zijn. Ten tweede moet er meer onderzoek en ontwikkeling plaatsvinden, want ze kunnen wel degelijk een alternatief zijn voor conventionele producten. Het Permanent Comité voor planten, dieren, levensmiddelen en diervoerders moet eigenlijk versneld de criteria goedkeuren voor risicoarme, werkzame stoffen. Ten derde moet de Commissie samen met de lidstaten eigenlijk de toelating, de beoordeling en de registratie van dat soort risicoarme gewasbeschermingsmiddelen versnellen. Ten vierde moeten de lidstaten het gebruik van die biologische pesticiden met een laag risico opnemen in hun actieplannen. Dat gebeurt veel te weinig. Ten vijfde mag het Refit-programma dat de pesticidenverordening zal beoordelen geen inbreuk vormen op de voedselveiligheid en op de veiligheid van de volksgezondheid. En ten slotte, commissaris, vragen wij u voor 2018 met een wetsvoorstel te komen voor een versnelling van de toelating van dit soort producten. Ik hoop dat u daarmee kunt instemmen.

  Eleonora Evi, a nome del gruppo EFDD. – Signora Presidente, onorevoli colleghi, anch'io ho sottoscritto questa risoluzione per chiedere alla Commissione di intervenire per facilitare l'introduzione nel mercato dei pesticidi di origine naturale.

Per poter ridurre l'impatto ambientale e sanitario dei prodotti industriali, inclusi i prodotti agricoli, è necessario avere il coraggio di facilitare in ogni modo le imprese che credono nella green economy. Chi produce prodotti di nicchia e chi li usa, non è giusto che affronti lo stesso carico amministrativo e burocratico di coloro che non pagano le esternalità passive del loro operato. Con le molecole e pesticidi di origine naturale è possibile ridurre l'impatto complessivo dei trattamenti, grazie a riduzioni delle emissioni di inquinanti e di gas serra durante la produzione e a un ridotto impatto sulla biodiversità e sugli gli organismi non target e sulla salute umana.

Una recente valutazione da parte dello STOA dei pro e dei contro dell'agricoltura biologica ha rilevato un positivo impatto del consumo dei prodotti biologici su alcuni disturbi cognitivi infantili riscontrabili agli attuali livelli di esposizione a pesticidi di sintesi. Quindi facciamolo per le generazioni future: l'agricoltura da problema può e deve diventare la soluzione.

  Mireille D’Ornano, au nom du groupe ENF. – Madame la Présidente, Monsieur le Commissaire, les ravages de la Xylella fastidiosa dans le sud de l’Europe – notamment, depuis peu, en Espagne – sont connus. Une recherche de 2007 démontrant l’efficacité d’enzymes du lait de vache illustre le potentiel de substances biologiques dans la lutte phytosanitaire. Paradoxe d’une réglementation censée les favoriser, ces substances à faible risque peinent pourtant à obtenir les autorisations nécessaires. Ainsi, seules sept d’entre elles, dont six biologiques, sont autorisées dans l’Union européenne. Le paradoxe atteint son comble lorsque certaines huiles essentielles autorisées pour un usage culinaire se voient refuser ce sésame.

Alors que la nocivité des produits phytosanitaires classiques semble établie et que leur efficacité se heurte à la résistance parasitaire, il est urgent de soutenir la recherche de solutions respectueuses de l’environnement et de la santé. Ce soutien est matériel, lorsqu’il s’agit de start-up, et réglementaire, avec une révision du règlement 1107/2009.

  Zoltán Balczó (NI). – Elnök Asszony, amikor ebben a Parlamentben szabadkereskedelmi egyezményekről tárgyalunk, mindenki büszkén mondja, hogy nagy európai uniós érték az élelmiszerbiztonság, az egészséges és minőségi élelmiszer. Ha évente kétszázezer tonna vegyi hatóanyagú növényvédő szert használunk föl, akkor ezt a minőséget, ezt az egészségbiztosítást nem lehet elérni. Igen, van alternatíva, az alacsony kockázatú biológia növényvédő szerek. S hogy ezeknek a hatékonysága kisebb, mint a vegyi anyagoké? Igen, de dönteni kell: mi az elsődleges cél? A nagyüzemek profitja, akik természetesen ezt az anyagot akarják csak használni, vagy a kis-, közepes és családi vállalkozások támogatása, amelyek éppen biztosítják ezt az egészséges és minőségi élelmiszert. Dönteni kell ebben a kérdésben, nyilvánvaló, az európai lakosság javára.

  Peter Liese (PPE). – Frau Präsidentin, liebe Kolleginnen und Kollegen! Vor einiger Zeit haben wir uns hier im Plenum sehr kontrovers mit dem Pflanzenschutzmittel Glyphosat auseinandergesetzt, und ich finde, wir haben einen guten Kompromiss ausgearbeitet. Ich hoffe, dass die Mitgliedstaaten im zweiten Anlauf auf dieser Basis in der Lage sind, eine Entscheidung zu treffen.

Alle, die sich seriös mit dem Thema auseinandersetzen, wissen, dass wir hier ein Dilemma haben. Wir können nachteilige Wirkungen auf Mensch und Umwelt nicht hundertprozentig ausschließen, insbesondere wenn Pflanzenschutzmittel nicht sachgerecht angewandt werden. Aber auf der anderen Seite ist es natürlich eine Illusion, insbesondere kurzfristig ist es eine Illusion, ganz Europa auf Bio-Anbau umzustellen. Und deswegen brauchen wir Alternativen. Wir brauchen Forschung und Entwicklung, wir brauchen Genehmigungsverfahren, die sachgerecht sind. Ich glaube, da kann man schon noch etwas beschleunigen, ohne dass die Wirksamkeit dieser neuen Alternativen in Frage gestellt wird. Deswegen unterstütze ich im Namen der Europäischen Volkspartei diese Entschließung und bitte den Kommissar und seine Mannschaft, tatkräftig zu arbeiten, damit wir möglichst schnell diese Alternativen auf den Markt bekommen – als Alternative für die Landwirte, aber auch zum Nutzen für die Verbraucherinnen und Verbraucher.

(Der Redner ist damit einverstanden, eine Frage nach dem Verfahren der „blauen Karte“ gemäß Artikel 162 Absatz 8 der Geschäftsordnung zu beantworten.)

  Tibor Szanyi (S&D), Kékkártyás kérdés. – Tisztelt Képviselő Úr, egyetértek abban, hogy az új és új technológiákat bátorítani kell, azok bevezetését különösen szorgalmazni kell. De miért hagyja ki azt a részt, hogy az egyébként tradicionális edukációval rendelkező vidéki termelők, idősödő farmerok, azok hogyan fognak tudni ezekkel megismerkedni?

  Peter Liese (PPE), Antwort auf eine Frage nach dem Verfahren der „blauen Karte“. –

Das sehe ich etwas anders. Wir sollten die Möglichkeiten und die Innovationskraft auch der Landwirte nicht unterschätzen. Landwirte, auch wenn sie etwas älter sind, sind in der Lage, sich an neue Technologien zu gewöhnen und sich damit auseinanderzusetzen. Ich glaube, wir tun etwas für die Landwirtschaft, wir holen die Landwirtschaft aus der Ecke raus, wenn wir nicht nur konventionelle Pflanzenschutzmittel haben, sondern auch Alternativen. Wie Kollege Lins gesagt hat, ist das eine Alternative für den biologischen Anbau, aber auch für den konventionellen Anbau. Und ich glaube nicht, dass die Landwirte damit Probleme haben werden.

  Daciana Octavia Sârbu (S&D). – Doamnă președintă, a furniza suficientă hrană de calitate pentru populația globală ce va atinge, potrivit estimărilor, aproape 10 miliarde până în 2050 va fi o provocare semnificativă. Deja cererea pune presiune majoră pe resursele naturale limitate, iar concurența pentru suprafața arabilă stimulează despăduririle.

Prognozele în materie de climă arată că pământul cultivabil va fi amenințat și de alte fenomene, precum schimbările în cantitățile de precipitații sau impactul mai pronunțat al dăunătorilor asociat temperaturilor mai mari.

În acest context, avem nevoie urgentă de soluții, avem nevoie de cercetări mai detaliate în privința pesticidelor cu risc redus și de proceduri mai bune de aprobare a acestora pentru a le pune pe piață. Procedurile actuale sunt prea lente, obligându-i pe fermieri să recurgă la pesticidele convenționale cu toate riscurile implicite pentru sănătate și pentru mediu.

Soluțiile alternative, inclusiv produsele fitosanitare de origine biologică și alte metode biologice de control, ar putea sprijini și fermierii ce produc bio, dar și agricultura cu impact redus în general.

Foarte mulți producători bio încă au dificultăți mari în a accesa fonduri europene din cauze ce țin de proceduri în continuare complicate. Accesibilitatea pesticidelor cu risc redus ar fi o măsură indirectă de suport ce le-ar aduce avantaje și acestora, dar și consumatorilor.

  Urszula Krupa (ECR). – Pani Przewodnicząca! Wszelkie działania propagujące wdrażanie biologicznych pestycydów niskiego ryzyka są bardzo potrzebne, nawet konieczne w celu zmniejszenia zagrożenia ze strony powszechnie stosowanych pestycydów chemicznych i innych wszechobecnych ksenoestrogenów, odpowiedzialnych za epidemię chorób nowotworowych, zaburzenia płodności, a nawet zaburzenia tożsamości płciowej. Tylko ograniczenie chemii w rolnictwie wraz z powrotem do środków biologicznych – przy zachowaniu procedury ostrożności i jednocześnie skróceniem wdrażania – jest w stanie poprawić jakość żywności i stan zdrowia konsumentów, tym bardziej że dwie trzecie światowej produkcji antybiotyków jest podawane zwierzętom, co prowadzi do antybiotykooporności. Wszelkie obawy rolników o wzrost kosztów czy zmniejszenie plonów są nieuzasadnione, co pokazują doświadczenia krajów, gdzie znacznie zredukowano zużycie pestycydów.

(Mówczyni zgodziła się odpowiedzieć na pytanie zadane przez podniesienie niebieskiej kartki (art. 162 ust. 8 Regulaminu))

  Doru-Claudian Frunzulică (S&D), blue-card question. – What kind of measures do you think we would have to implement to help farmers to switch from conventional pesticides to biological ones?

  Urszula Krupa (ECR), odpowiedź na pytanie zadane przez podniesienie niebieskiej kartki. – Obecnie w Unii jest sześć środków, które są zaakceptowane, i myślę, że należy takie środki badać i wprowadzać. W tej chwili Panu nie odpowiem. Wiem tylko, że jest to konieczność, zwłaszcza w związku ze środkami chemicznymi, które są bardzo toksyczne i – tak jak powiedziałam, a jestem lekarzem – odpowiadają za bardzo wiele chorób.

  Rosa D'Amato (EFDD). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, un rapporto Ispra documenta in Italia un incremento di pesticidi nelle acque superficiali e profonde. Uno studio di Legambiente dal titolo “Pesticidi nel piatto” attesta che un terzo dei campioni di frutta e verdura analizzati presenta residui di fitofarmaci. Sono in aumento i campioni che hanno fino a nove sostanze attive presenti contemporaneamente. Solo in Italia si distribuisce circa il 33 % delle quantità totali di insetticidi utilizzati nell'intero territorio comunitario e sono 800 i prodotti presenti attualmente sul mercato.

I rischi per la salute umana, in particolare per i bambini, sono altissimi, pensiamo ai perturbatori endocrini. I danni arrecati agli ecosistemi, come nel caso del glifosato, l’erbicida più usato al mondo, il cui impatto sull'organismo è insidioso e si manifesta lentamente nel tempo, sono gravissimi. La Francia, però, già nel 2012 ha riconosciuto il morbo di Parkinson giuridicamente una malattia professionale da esposizione a pesticidi.

La Commissione deve darci delle risposte, deve rendere conto ai cittadini di quanto sta facendo per proteggere la loro salute e quella del territorio in cui vivono. Chiediamo un'azione specifica entro due anni e non una procedura Refit che potrebbe richiedere fino a 10 anni e finire senza alcuna decisione. Questo vorrebbe dire danneggiare agricoltori e consumatori che hanno diritto a produrre e consumare prodotti con il più basso rischio possibile.

Oggi la vera innovazione, caro Commissario, è adottare l'approccio agroecologico, migliorare la fertilità dei suoli, diversificare le produzioni, aumentare la capacità di sequestro di carbonio, garantire raccolti adeguati e affrontare il controllo dei parassiti e delle erbe, monitorando le dinamiche naturali.

  Angélique Delahaye (PPE). – Madame la Présidente, Monsieur le Commissaire, chers collègues, nous constatons que le nombre des substances actives disponibles sur le marché diminue régulièrement. Nous demandons à nos agriculteurs toujours plus de qualité et des produits de moins en moins chers. Pour cela, il faut investir dans la recherche et l’innovation et faciliter l’accès aux nouvelles molécules.

Nous fixons des objectifs, et il est de notre devoir de donner à nos agriculteurs les moyens d’y parvenir. Malheureusement, les procédures actuelles sont des obstacles économiques importants pour les fabricants. C’est pourquoi nous appelons la Commission et les États membres à simplifier les procédures d’homologation et à changer les bonnes pratiques.

Mais attention: faciliter l’accès au marché ne doit pas conduire à diminuer les analyses de risques effectuées sur ces produits. Il est essentiel de garantir la santé et la sécurité des consommateurs et des utilisateurs. Je me suis d’ailleurs opposée à une autorisation ad vitam aeternam. «Biologique» n’est pas synonyme de «sans risque». Après tout, c’est la nature qui a produit les poisons les plus violents. Cessons d’opposer «synthétique» et «biologique». Sur la base d’analyses scientifiques solides, utilisons les produits qui correspondent le mieux à nos besoins sanitaires, environnementaux et économiques.

  Christel Schaldemose (S&D). – Fru formand! Sidste år, da vi havde vores store debat omkring glyphosat, brokkede både landbruget og mange medlemsstater sig over, at vi i Parlamentet ville reducere forlængelsen af glyphosatlicensen. De sagde, at det var fordi, vi simpelthen mangler gode alternativer til glyphosat. I dag da diskuterer vi, hvad vi kan gøre for at sikre, at vi hurtigere og bedre får lavrisikobaserede pesticider på markedet. Jeg tror, at der er et stort behov for det, og derfor har vi brug for at få kigget nærmere på, hvad der er for nogle barrierer, der gør, at det er så svært at få dem på markedet. Det er uanset, om det er biologiske eller ikke-biologiske lavpesticidprodukter. Jeg tror, at vi har brug for at få kigget nærmere på, hvor barriererne er, og hvordan vi kan få fremskyndet en proces, som gør, at vi hurtigere kan få ikke-skadelige eller mindre skadelige pesticider på markedet. Det er der brug for både for landbruget, borgernes sundhed og for miljøet.

  Lynn Boylan (GUE/NGL). – Madam President, I am delighted that there was such unanimity on this oral question in Committee and hopefully this will continue into the plenary, because across the political spectrum, there is agreement that we need to increase the availability of low-risk bio-pesticides without further delay. Access to these types of pesticides not only increases the toolbox available to farmers but they also help to decrease the residue levels of pesticides in the soil, water and non-agri-products.

By calling on the Commission to come forward with a legislative amendment allowing for the establishment of a fast-track evaluation, authorisation and registration process for low-risk biological pesticides, we are also helping to resolve other pressing issues that are facing EU Member States, issues concerning biodiversity and exposure to carcinogens.

Also, by increasing the options for farmers we can help to tackle food waste. Twenty per cent of fruit and vegetables lost in the EU is lost in the fields. Also potentially, by increasing the access to low-risk biological pesticides, we can help the fight against antimicrobial resistance. Recent studies have suggested links between exposure to herbicides and the effectiveness of antibiotics. So increasing the availability and promoting the innovation of more low-risk biological pesticides is a win-win for farmers, consumers and the environment.

Catch-the-eye procedure

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Apgailestauju, kad žemos rizikos biologiniai pesticidai vis dar negali būti plačiai naudojami Europos Sąjungoje. Ir mes puikiai žinome, kad pagrindinė kliūtis yra ilgas, lėtas ir sudėtingas sertifikavimo procesas. Tai tame yra ir mūsų kaltės dalis – Europos Komisijos, Europos Parlamento, nes mūsų valioje yra tai keisti. Lėta procedūra prieštarauja visų Europos Sąjungos vartotojų, ūkininkų bei inovatyvios pramonės interesams, ir aš viešojo intereso prasme nematau laimėtojų šioje situacijoje. Komisijos siūloma REFIT procedūra, ji truktų, kaip jau buvo minėta, nuo 8 iki 10 metų. Ir nematau jokios prasmės daryti, juos abu sieti tarpusavyje – REFIT procedūra gali eiti savo keliu, o žemos rizikos biologiniai pesticidai įvedami į rinką vėlgi savo keliu. Europos Parlamento Aplinkos komitetas išreiškė savo poziciją labai tvirtai, aš tikiuosi, kad trečiadienį tą patį padarys ir Parlamentas.

  Nicola Caputo (S&D). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, i prodotti fitosanitari a basso rischio, di origine biologica, rappresentano una valida alternativa ai prodotti fitosanitari convenzionali e questo sia per l'agricoltura tradizionale che per quella biologica. I nuovi meccanismi d'azione presenti in alcuni dei prodotti fitosanitari biologici di nuova generazione potrebbero infatti rappresentare un vantaggio importante, anche alla luce dell'evoluzione delle resistenze ai prodotti fitosanitari convenzionali.

Tuttavia, un certo numero di Stati membri rifiuta l'autorizzazione ai prodotti contenenti sostanze attive a basso rischio di origine biologica a causa di una loro presunta minore efficacia. Sono dell'opinione che i prodotti fitosanitari a basso rischio di origine biologica dovrebbero rappresentare l'opzione preferita per gli utilizzatori laddove abbiano la stessa efficacia dei pesticidi convenzionali.

Occorre dunque una revisione del regolamento relativo all'immissione sul mercato dei prodotti fitosanitari, finalizzata ad un miglioramento dell'attuale processo di registrazione delle sostanze basiche a basso rischio che, di fatto, si configura a volte come una specie di brevetto, rendendo difficile l'utilizzo di un prodotto avendo la stessa sostanza non registrata.

  Νότης Μαριάς ( ECR). – Κυρία Πρόεδρε, η χρήση συμβατικών φυτοφαρμάκων αμφισβητείται πλέον όλο και περισσότερο λόγω των κινδύνων που αυτά εγκυμονούν για την ανθρώπινη υγεία και το περιβάλλον, κυρίως όταν τα προϊόντα αυτά δεν έχουν αδειοδοτηθεί επίσημα ή όταν χρησιμοποιούνται με ασφαλισμένο τρόπο. Ωστόσο, οι γεωργοί πρέπει να έχουν στη διάθεσή τους μια μεγάλη ποικιλία για να μπορούν να προστατεύσουν τις καλλιέργειές τους και να αποφασίζουν ποιο μέτρο προσφέρεται για την προστασία των καλλιεργειών τους με τον πλέον βιώσιμο τρόπο. Τα βιολογικά φυτοφάρμακα χαμηλού κινδύνου θα μπορούσαν να αποτελέσουν μια εναλλακτική λύση έναντι της χρήσης των συμβατικών φυτοφαρμάκων και να συμβάλουν στην επίτευξη μιας βιώσιμης γεωργίας. Επομένως, προκειμένου να διασφαλιστεί η υγεία των ανθρώπων και η προστασία του περιβάλλοντος, θα πρέπει να αυξηθεί η διαθεσιμότητα των βιολογικών φυτοφαρμάκων στην αγορά έναντι των συμβατικών φυτοπροστατευτικών προϊόντων.

  Ulrike Müller (ALDE). – Frau Präsidentin, liebe Kolleginnen und Kollegen! Ich freue mich, dass wir diese wichtige Debatte über Pflanzenschutzmittel führen, und ich hoffe, dass dieses Haus der Entschließung am Mittwoch zustimmen wird.

Wir haben nämlich ein Problem: Die Lebensmittel sollen sicher, günstig und nachhaltig sein, bei möglichst geringem Flächenverbrauch. Gleichzeitig stehen den Landwirten aber immer weniger Pflanzenschutzmittel zur Verfügung. Wir dürfen hier die Landwirte nicht im Regen stehen lassen und müssen dringend dafür sorgen, dass ihnen eine breite Palette an Mitteln tatsächlich zur Verfügung steht. Nur so kann die Landwirtschaft allen Anforderungen gerecht werden.

Mit dem Vorschlag einer vereinfachten Zulassung für Pflanzenschutzmittel mit geringem Risiko sind wir da auf einem guten Weg. Trotzdem bin ich nicht ganz glücklich mit der Debatte. Es wird ständig versucht, biologisch pauschal als gut und synthetisch als schlecht darzustellen. Beides stimmt nicht. Jeweils gilt: Die Dosis macht das Gift, und der verantwortungsvolle Einsatz bestimmt über Lebensmittelsicherheit und Nachhaltigkeit.

Ich würde mich gerne weniger mit Ideologien beschäftigen, damit mehr Raum für die Stimmen der Praktiker und der Wissenschaft bleibt. Das ist zielführender.

  Andrzej Grzyb (PPE). Pani Przewodnicząca! Panie Komisarzu! To bardzo ważna rozmowa na temat pestycydów biologicznych o bardzo niskim ryzyku. Wydaje mi się, że te środki są bardzo dobrą alternatywą dla rolnictwa organicznego – co się szczególnie podkreśla – ale również dla tego tradycyjnego. Podkreślono również tutaj, że rzeczywiście zmniejsza się również gama środków pochodzących z tradycyjnej chemii, a stosowanych jako pestycydy. Z różnych powodów, które zostały tu wymienione.

Problemem jest proces rejestracji substancji aktywnych pochodzenia organicznego, ale również nieorganicznego, który jest wieloletni, kosztochłonny i również nie do spełnienia dla firm, które są spoza sektora tradycyjnej chemii pestycydów. Dostępność substancji biologicznej i innej niskiego ryzyka do produkcji pestycydów wymaga wsparcia zarówno ze strony Komisji Europejskiej, jak i państw członkowskich. I myślę, że obywatele, którzy coraz częściej poszukują żywności, która nie jest chroniona pestycydami, substancjami czynnymi pochodzącymi z syntezy chemicznej (ze względu na antybiotykoodporność, cywilizacyjne schorzenia, chociażby alergie), będą też bardzo wspierali ten kierunek naszego działania i myślenia.

(End of catch-the-eye procedure)

  Vytenis Povilas Andriukaitis, Member of the Commission. – Madam President, I have listened closely to this very interesting debate and I am grateful to this House for taking such an active interest in this important issue. I have taken careful note of your views and opinions, which will of course be given due consideration by the Commission.

Some of you asked why so few low—risk active substances have been approved up to now, but may I mention once again that this is because of the very strict regulatory framework. Regulation 1107/2009 allows the identification of a low—risk active substance only when the substance is going to be approved or its old approval under Directive 91/414 is renewed. This is the reason why only seven – of course, six of them are biological – low—risk substances have been identified and have been in force from January 2016. However, the majority of potential low—risk substances approved under Directive 91/414 have been prioritised for a renewal assessment, which will be carried out in the next three years. We will, of course, see how we can intensify such a process.

Let me repeat that the Parliament and the Commission are united in supporting the broad aim of facilitating the wider use of biological low—risk, plant protection products, whilst ensuring that we maintain our high level of safety, because the European Union is very proud of the very strict regulatory environment and the very high food safety standards. Thank you once again for your valuable considerations and contributions.

VORSITZ: ALEXANDER GRAF LAMBSDORFF
Vizepräsident

  Der Präsident. – Die Aussprache ist geschlossen.

Die Abstimmung findet am Mittwoch, 15. Februar 2017, statt.

Schriftliche Erklärungen (Artikel 162 GO)

  Carolina Punset (ALDE), por escrito. – El artículo 12 de la Directiva 2009/128 /CE de plaguicidas, establece el uso prioritario de productos fitosanitarios de bajo riesgo en las áreas utilizadas por el público en general y en las áreas protegidas. Los jardines municipales y las zonas periurbanas necesitan librarse de la presión de fitosanitarios químicos, que solo añaden más contaminantes al entorno donde crecen nuestros hijos. Por este motivo, es fundamental y urgente desarrollar un reglamento del que puedan disponer los agricultores fitosanitarios de bajo riesgo. Los esfuerzos de las pequeñas empresas innovadoras que han producido plaguicidas de bajo riesgo de origen biológico han fracaso en su intento de acceder al mercado europeo. Actualmente, solo siete productos con esta calificación están disponibles en un mercado abrumadoramente orientado a los productos químicos de síntesis. Esta resolución permitirá una acción específica en el plazo de dos años, en lugar de un procedimiento que podría durar cerca de diez años y que podría terminar sin ninguna decisión tomada. Esto no beneficiaría a los agricultores ecológicos ni a nuestros entornos habitados, ni a los consumidores que tienen el derecho a consumir productos alimenticios con el menor riesgo posible.