Pełne sprawozdanie z obrad

Czwartek, 2 marca 2017 r. - Bruksela

7.3. Możliwości zwiększenia dostępu do leków (A8-0040/2017 - Soledad Cabezón Ruiz)

Προφορικές αιτιολογήσεις ψήφου

  Urszula Krupa (ECR). – Panie Przewodniczący! Wstrzymałam się od poparcia projektu sprawozdania o unijnych możliwościach dostępu do leków, który choć wydaje się korzystny, zawiera dwuznaczności i poza wymienionymi w debacie wzywa do rozważenia nowych środków kontroli cen, takich jak obserwacja horyzontalna i koordynacja łączonych zamówień, jaka może zostać poddana reżimowi kontroli nowych środków, jednak bez doprecyzowania. Przyjęcie ogólnounijnych środków dotyczących rynku farmaceutycznego, jakie miałoby wzmocnić pozycje negocjacyjne państw członkowskich w zakresie wprowadzenia uczciwych cen leków, będzie korzystne dla krajów, gdzie są koncerny, a proponowana dyrektywa regulująca procedury ustanawiania leków i systemów refundacji może być korzystna dla producentów kosztem zdrowia chorych, szczególnie w krajach takich jak Polska, gdzie około 30% chorych nie wykupuje leków z powodu zbyt wysokich cen. Zauważono, że przepisy dotyczące własności intelektualnej utrudniają wprowadzenie leków generycznych, które zarówno dawniej, jak i obecnie stanowią alternatywę dla mniej zamożnych chorych.

  Michela Giuffrida (S&D). – Signor Presidente, onorevoli colleghi, il settore farmaceutico deve fare i conti con due importanti diritti: il diritto alla proprietà intellettuale e il diritto alla salute e alle cure.

Si scontrano interessi pubblici e privati però, interviene la concorrenza di prodotti che arrivano da Stati Uniti ed Asia, enormi profitti economici, si incide profondamente in pratica sulla sofferenza reale delle persone. Per quest'ultimo aspetto più che per gli altri, è dunque necessario intervenire nel modo più chiaro possibile. Bisogna garantire ai cittadini l'accesso ai farmaci a prezzi moderati e tutelare il diritto alla salute di tutti e per fare questo la ricerca sulle nuove tecnologie e i farmaci innovativi deve essere condotta anche e soprattutto dalle istituzioni.

L'Unione europea deve invertire la tendenza dei prezzi dei nuovi medicinali negli ultimi anni: sono cresciuti a tal punto da essere proibitivi per molti cittadini europei e insostenibili per i sistemi sanitari, visto che in Europa la spesa farmaceutica rappresenta ormai il 20 % della spesa sanitaria totale negli Stati membri.

  Rosa D'Amato (EFDD). – Signor Presidente, onorevoli colleghi, l'accesso alle medicine rientra nell'ambito della tutela dei diritti dell'uomo, così come sanciti anche dalla Carta europea dei diritti fondamentali.

Tuttavia, i costi elevati – anche di farmaci salvavita – e le politiche di austerity che si sono abbattute sul comparto sanitario, escludendo milioni di cittadini dall'assistenza medica, come avvenuto ad esempio in Grecia e in Spagna, hanno privato molti cittadini europei della possibilità di accedere a cure e farmaci essenziali per la propria salute.

Inoltre, vi è la tendenza a diminuire sensibilmente gli obblighi richiesti alle aziende farmaceutiche sulle prove da fornire per l'approvazione di nuovi medicinali con sperimentazioni più ristrette, autorità di controllo non sempre indipendenti dall'influenza o dal finanziamento delle imprese e percorsi agevolati per la commercializzazione dei farmaci.

C'è quindi una prevalenza delle logiche di natura commerciale e il cittadino è considerato un consumatore anziché un soggetto il cui diritto alla salute deve essere tutelato prioritariamente. Questo diritto dovrebbe essere protetto, non solo nell'ottica dell'accesso e di un approccio migliorativo per il paziente, ma anche per quanto riguarda la facoltà di scelta degli strumenti, degli standard, degli approcci, delle terapie e dei farmaci anche alternativi che dovrebbe essere ugualmente garantita. Per questo il mio voto è positivo.

  Νότης Μαριάς ( ECR). – Κύριε Πρόεδρε, η πολιτική υγείας της Ευρωπαϊκής Ένωσης υποτίθεται ότι εστιάζει στο να δίνει ίσες ευκαιρίες και πρόσβαση σε φάρμακα και ταυτόχρονα ποιοτική υγειονομική περίθαλψη σε όλους. Ωστόσο, οι πολιτικές της βίαιης δημοσιονομικής προσαρμογής που επιβάλλονται στα κράτη μέλη της Ένωσης και ιδίως στην Ελλάδα, πλήττουν όλο και περισσότερο τους προϋπολογισμούς υγείας των κρατών μελών, με αποτέλεσμα να απειλείται η ασφάλεια των ασθενών, ενώ οι υφιστάμενες ανισότητες όσον αφορά την πρόσβαση σε φαρμακευτική περίθαλψη έχουν ενταθεί. Παράλληλα, στην Ελλάδα οι ελλείψεις σε παιδικά φάρμακα και εμβόλια είναι σοβαρές. Επομένως είναι ανάγκη η Ένωση να λάβει μέτρα για ισότιμη πρόσβαση σε υπηρεσίες υγείας και για καταπολέμηση των υφιστάμενων ανισοτήτων, ενώ θα πρέπει να καλυφθούν άμεσα οι ελλείψεις σε φάρμακα που παρατηρούνται στην Ελλάδα και ιδίως στα νησιά του Αιγαίου.

  Monica Macovei (ECR). –Vrem acces la medicamente și acces la terapiile esențiale pentru viață și la terapiile inovatoare. Vrem norme clare împotriva incompatibilității și împotriva conflictelor de interese și pentru transparență în ceea ce privește experții care lucrează în proceduri privind medicamentele.

Este inacceptabil ca oamenii care fac sau decid politicile pe piața medicamentelor să fie marionetele marilor producători de medicamente. Nu vrem trafic de medicamente, vrem oprirea exportului de medicamente. De exemplu, în România se decontează medicamente care costă mii de euro, dar dispar pe piața neagră. Companiile de distribuție cumpără foarte ieftin anumite medicamente și le vând în farmacii din Europa unde prețul permis este și de zece ori mai mare. Astfel, medicamentele nu mai ajung niciodată la bolnavi.

Avem o industrie subterană care încalcă dreptul la viață și avem responsabilitatea să oprim asta.

  Jiří Pospíšil (PPE). – Pane předsedající, já jsem podpořil tuto zprávu, ale současně k tomu dodávám, že léková politika patří do pravomocí jednotlivých členských států. Nejsem příznivcem toho, abychom přijímali nějakou novou právní úpravu a toto odvětví regulovali. Pokud zde kolegové hovoří o tom, že jsou v některých zemích finančně léky nedostupné, pak je to problém těchto konkrétních zemí. Těžko to může Evropská unie vyřešit.

Na druhou stranu, a to považuji za pozitivní, si myslím, že Evropská unie může podpořit a posílit výzkum některých náročných lékařských preparátů, které buď komerčně nejsou atraktivní, nebo jednotlivé výzkumy v jednotlivých státech na ně nemají dostatek peněz. Myslím si, že to má logiku, koncentrovat finanční prostředky na evropské úrovni a podpořit výzkum a vývoj určitých lékařských preparátů. To podle mého názoru je přidaná hodnota této zprávy, a proto jsem ji podpořil.

  Michaela Šojdrová (PPE). – Pane předsedající, já jsem tuto zprávu Evropského parlamentu také podpořila, protože považuji spolupráci členských států v ochraně veřejného zdraví za velmi prospěšnou. Samozřejmě nejde o nějakou nezbytnou vzájemnou regulaci, ale skutečně o spolupráci, zejména v oblasti výměny informací a osvědčených postupů. Stejně tak je nezbytná spolupráce v oblasti investic do výzkumu, a to zejména při vývoji léků v případě vzácných onemocnění, kdy investice do výzkumu ze strany komerčním subjektů jsou nedostatečné.

Považuji také za nutné, aby byla povinnost zajistit dodávky léků rozšířena nejenom na distributory, ale také na výrobce, kteří distributory zásobují. Ochrana lidského zdraví ale nemůže být redukována jen na lékovou politiku. Musí se zaměřit také na prevenci a na zdravý životní styl a zodpovědné užívání léků.

  Stanislav Polčák (PPE). – Pane předsedající, já jsem rovněž tuto zprávu podpořil. Podle mého názoru je velmi důležité právě podporovat výzkum, vývoj, inovace a samozřejmě i výměnu informací v oblasti lékové politiky. O tom už tady bylo hodně řečeno i od kolegů, já se k tomu připojuji.

Nicméně, chtěl bych zmínit ještě jeden aspekt, který zde nezazněl, a ten se týká otázky transparentnosti právě v oblasti cenové politiky. To je velmi podstatné, protože se velmi často stává, že pokud je drahý lék nahrazen jistým generikem, tak toto jeho nahrazení provází velmi často hned vyvstalý spor z hospodářské soutěže, z nekalé soutěže, z ochrany práv duševního vlastnictví. Tyto spory nepochybně velmi prodražují právě uvádění těchto náhražek léků na trh a zdražují ve výsledku právě léky a jejich dostupnost. Tomuto bychom se měli snažit zabránit vymezením přesného právního rámce pro případné spory z duševního vlastnictví.

  Anna Záborská (PPE). – Svoju podporu tejto správe som avizovala už v rozprave. Nedá mi však neupozorniť na tomto mieste aj na problematiku re-exportu, ktorý v niektorých členských štátoch vedie k nedostatku liekov pre domácich pacientov. Kombinácia jednotného trhu a rôznych cien liekov, ktoré vychádzajú z finančných možností systému zdravotného poistenia každej krajiny, vedie často k tomu, že pre distribučné spoločnosti je výhodné nakúpiť liek v jednom členskom štáte a predať ho v druhom.

Zmluvy našťastie umožňujú výnimku zo zákazu dohôd obmedzujúcich trhovú súťaž. Je však na rozhodnutí Súdneho dvora, ako ju interpretuje vo vzťahu k opatreniam na trhu s liekmi. Uvedomujem si, že systémy solidarity verejného zdravotného poistenia v členských štátoch sa líšia. Napriek tomu sa však nemôžem ubrániť dojmu, že tento problém by si vyžadoval systémové riešenie.

  Nicola Caputo (S&D). – Signor Presidente, onorevoli colleghi, nei prossimi anni i sistemi sanitari dell'Unione europea dovranno far fronte a sfide importanti quali l'invecchiamento della popolazione, l'onere sempre più gravoso delle malattie croniche, il costo significativo dello sviluppo di nuove tecnologie, gli effetti della crisi economica sulla spesa sanitaria.

L'assistenza sanitaria è un diritto fondamentale dei cittadini europei, ma l'accesso insufficiente ai farmaci essenziali e i prezzi elevati dei medicinali innovativi rappresentano una grave minaccia per la sostenibilità dei sistemi nazionali di assistenza sanitaria. A ciò si aggiunge lo scarso collegamento tra le esigenze cliniche e la ricerca, le norme sui brevetti, le restrizioni di bilancio, procedure amministrative ingiustificate, lunghi intervalli tra le autorizzazioni all'immissione in commercio.

L'aumento della spesa nel settore farmaceutico, come anche le asimmetrie osservate nelle capacità di negoziazione dei prezzi tra società farmaceutiche e Stati membri rendono dunque necessario il rafforzamento della cooperazione europea e l'adozione di nuove misure per assicurare a tutti i cittadini europei maggiore facilità di accesso ai medicinali, ed è per questo che ho votato a favore di questa relazione.