Die Präsidentin. – Als nächster Punkt der Tagesordnung folgt die Aussprache über
– die Anfrage zur mündlichen Beantwortung an den Rat zum Thema „Internationaler Roma-Tag“ von Roberta Metsola, Pál Csáky, Birgit Sippel, Soraya Post, Tanja Fajon, Sylvie Guillaume, Claude Moraes, Monika Flašíková Beňová, Ana Gomes, Cécile Kashetu Kyenge, Dietmar Köster, Marju Lauristin, Juan Fernando López Aguilar, Péter Niedermüller, Christine Revault D'Allonnes Bonnefoy, Elly Schlein, Cecilia Wikström, Nathalie Griesbeck, Benedek Jávor, Bodil Valero, Ulrike Lunacek, Barbara Lochbihler, Terry Reintke, Davor Škrlec, Bronis Ropė, Igor Šoltes, Eva Joly, Karima Delli, Ernest Urtasun, Rebecca Harms, Cornelia Ernst, Malin Björk, Barbara Spinelli, Martina Anderson, Marina Albiol Guzmán, Merja Kyllönen, Dimitrios Papadimoulis, Eleonora Forenza im Namen der Fraktion der Europäischen Volkspartei (Christdemokraten), der Fraktion der Progressiven Allianz der Sozialdemokraten im Europäischen Parlament, der Fraktion der Allianz der Liberalen und Demokraten für Europa, der Fraktion der Grünen/Freie Europäische Allianz und der Konföderalen Fraktion der Vereinigten Europäischen Linken/Nordische Grüne Linke (O-000016/2017 - B8-0207/2017) - (2017/2614(RSP)) und
– die Anfrage zur mündlichen Beantwortung an die Kommission zum Thema „Internationaler Roma-Tag“ von Roberta Metsola, Pál Csáky, Birgit Sippel, Soraya Post, Tanja Fajon, Sylvie Guillaume, Claude Moraes, Monika Flašíková Beňová, Ana Gomes, Cécile Kashetu Kyenge, Dietmar Köster, Marju Lauristin, Juan Fernando López Aguilar, Péter Niedermüller, Christine Revault D'Allonnes Bonnefoy, Elly Schlein, Cecilia Wikström, Nathalie Griesbeck, Benedek Jávor, Bodil Valero, Ulrike Lunacek, Barbara Lochbihler, Terry Reintke, Davor Škrlec, Bronis Ropė, Igor Šoltes, Eva Joly, Karima Delli, Ernest Urtasun, Rebecca Harms, Cornelia Ernst, Malin Björk, Barbara Spinelli, Martina Anderson, Marina Albiol Guzmán, Merja Kyllönen, Dimitrios Papadimoulis, Eleonora Forenza im Namen der Fraktion der Europäischen Volkspartei (Christdemokraten), der Fraktion der Progressiven Allianz der Sozialdemokraten im Europäischen Parlament, der Fraktion der Allianz der Liberalen und Demokraten für Europa, der Fraktion der Grünen/Freie Europäische Allianz und der Konföderalen Fraktion der Vereinigten Europäischen Linken/Nordische Grüne Linke (O-000017/2017 - B8-0208/2017) - (2017/2614(RSP)).
Pál Csáky,szerző. – Elnök asszony, tisztelt Kollégák! Április 8-án ünnepeltük a nemzetközi roma napot, és ennek apropójaként – a frakciók zömének összefogásával – több kollégámmal együtt kérdést intéztünk a Bizottsághoz és a Tanácshoz. A 2011-ben elfogadott „Nemzeti romaintegrációs stratégiák uniós keretrendszere” nagyon időszerű volt, és azt hiszem, hogy sokak nevében beszélek, amikor azt mondom, hogy nagy reményeket fűztünk hozzá.
Számomra, mint a szlovákiai magyar kisebbséget képviselő politikus számára, ez a keretrendszer azért is fontos, mert reményt ad, hogy a közeljövőben mintául szolgálhat egy nemzeti kisebbségek védelmére létrehozandó univerzális keretrendszer kialakításához. Meggyőződésem ugyanis, hogy az európai értékek védelme – egy ilyen változó világban, amelyben élünk – fontos, és eme gondolatkör egyik hangsúlyos eleme kell, hogy legyen az őshonos kisebbségek védelme is.
Ennek része a roma társadalmakra való odafigyelés, és a problémáik megoldására tett lépések. Engedjék meg a tisztelt Európai Bizottság képviselői is, hogy két prioritásra hívjam fel a figyelmüket. Az első az úgynevezett romatelepek, roma settlement-ek léte, három olyan európai uniós országban is, ahol ez komoly problémát jelent. Az ország, ahonnan jövök, Szlovákia keleti részén több ilyen roma település van, ahol a romák európai emberhez nem méltó körülmények között élnek.
De léteznek ilyen telepek Romániában, illetőleg Bulgáriában is. Nyolc évig voltam Szlovákia miniszterelnök-helyettese, próbáltunk lépéseket tenni eme telepek fölszámolása érdekében, és úgy gondolom, hogy ezt folytatni kellene, talán egy Európai Roma Alap létrehozatalával is. A másik kiemelt prioritás pedig az oktatásügyi és nevelési programok támogatása kell, hogy legyen. Sok sikert kívánok a Bizottságnak ehhez, és azt hiszem, mindannyiunk támogatását tudom ígérni.
Soraya Post, author. – Madam President, to make a tangible progress in our fight against anti-Gypsyism, which is at the root cause of the situation of the Roma today, we call for a project team on Roma issues to be set up, bringing together Commissioners Jourová, Thyssen, Crețu, Navracsics, Andriukaitis and Hahn, to create non-discriminatory and complementary EU funds and programmes.
We call for the continuation of the EU-Roma framework after 2020, building on the findings and recommendations of the Court of Auditors, the FRA, NGOs and watchdog organisations. We call on the Commission and the Member States to make sure that the projects financed by the EU are inclusive and fight segregation. Segregational practices must be clearly described and explicitly excluded from funding.
As we concede that most mainstream programmes systematically fail to reach out to young Roma, we call on the Court of Auditors to check the employment and education programmes of the EU. We call for anti-Gypsyism to be put in the focus on the national Roma strategies, and anti-discrimination indictors to be introduced in the relevant fields. We call on Member States to design their country strategies on the basis of consultations with Roma representatives and pro-Roma NGOs, and then involve them in the running, monitoring and evaluation of the projects.
We call on the Commission to set up a truth and reconciliation commission at EU level and in Member States, to set up such commissions at national level, to acknowledge this persecution, exclusion and disownment of the Roma throughout the centuries. To document this in an official white paper and to make their history become part of the curriculum in schools. We call on Member States to mark 2 August as Roma Holocaust Memorial Day. These steps are absolutely necessary to fight successfully against anti-Gypsyism.
Cornelia Ernst, Verfasserin. – Frau Präsidentin! Der serbische Rom Rajko Đurić schrieb in einem seiner Bücher sinngemäß: Eines Tages beschloss Gott, den Menschen zu erschaffen. Er nahm Lehm, formte daraus eine Figur und tat sie in ein Gefäß, um sie zu Ton zu brennen. Dann ging er spazieren, und als er zurückkam, war der Mensch vollkommen schwarz. Er wurde der Urahn der Schwarzen. Gott versuchte erneut, einen Menschen zu erschaffen, und formte wieder eine Figur und tat sie in ein Gefäß, um sie zu Ton zu brennen. Dann öffnete er das Gefäß ein bisschen früh und dieser Mensch war ganz weiß und der Urahn der Weißen. Schließlich beschloss er, einen dritten Menschen zu schaffen, und dieser hatte die Farbe der beiden. Er wurde Urahn der Roma. Dieser Mythos, dass die Menschen zwar verschieden, aber letztlich doch von einem Gott sind, hat es nicht in die Wiegenlieder der Kinder Europas geschafft.
Irgendwie zwischen dem Großen und Ganzen, Schwarz und Weiß sind Roma und Sinti scheinbar verloren gegangen, als seien sie eine vernachlässigenswerte Nebensache. Sie sind verschwunden hinter Brexit und Flüchtlingsströmen, Haushaltszahlen und Prognosen, als wären sie überzählig. Es ist mancherorts vergessen worden, dass auch sie zu den Verschlungenen aller Rassismen gehören. Porajmos mit 500 000 Menschen aus ihrer Gemeinschaft, die das Jahr 1945 nicht überlebten. Wenn wir heute hier anlässlich des Roma—Tags sprechen, dann weil fast alle Versprechen gegenüber Roma und Sinti nicht eingelöst sind, weil wir es ihnen schuldig sind, mit ihnen gemeinsam endlich Gerechtigkeit herzustellen – Gerechtigkeit gegenüber einer der ältesten Minderheiten Europas. Freiheit und Gerechtigkeit, Freiheit, Gleichheit und Brüderlichkeit – die Schwesterlichkeit inbegriffen – muss auch für Roma und Sinti gelten. Nicht irgendwann, sondern jetzt, sofort, überall. Roma und Sinti sind keine Bittsteller. Sie haben sich für ihre Forderungen nicht zu rechtfertigen. Wir haben zu viele Generationen der Roma und Sinti im Stich gelassen. Fangen wir endlich an, unsere Schuld ihnen gegenüber abzuarbeiten.
Benedek Jávor,szerző. – Elnök asszony, tisztelt Képviselőtársaim! Az április 8-i roma nap alkalmából idén második alkalommal rendeztük meg az Európai Parlamentben a roma hetet, amely számos, rendkívül színvonalas és érdekes programra adott lehetőséget, konferenciákra, eszmecserékre. A roma nap és a roma hét, a roma kultúra, a roma identitás ünnepe, a roma büszkeség megünneplésének a lehetősége.
Ugyanakkor arra is alkalom, hogy rámutassunk a problémákra, amelyekkel a roma közösség Európában és a tagállamokban a mai napig szembe kell, hogy nézzen. Arra, hogy ez európai romastratégia a tagállamokban és az Unió által végrehajtott programok sokasága, az elköltött pénzek ellenére, helyben, a terepen roma közösségek helyzete az elmúlt évtizedekben, az elmúlt években nem javul. Mindennapos tapasztalat továbbra is a szegregáció legkülönbözőbb formái, az oktatási, egészségügyi, lakhatási szegregáció, a munkaerőpiacra való jutásnak a lehetetlensége, az, hogy az uniós források sokszor nem segítik, jóllehet ezt célozzák, nem segítik a roma közösségek integrációját, hanem időnként éppen az ellenkező hatást érik el. Ez arra is rámutat, hogy nincsenek végrehajtva az uniós alapvető rendelkezések, értékek, jogok és szabályok. Ezért nem dőlhetünk hátra! Fel kell hívni a figyelmet arra, hogy továbbra is fel kell lépnünk a szegregáció, a romaellenesség, a rasszizmus minden formája ellen. Végre kell hajtanunk a meglevő jogszabályokat, és ki kell kényszerítenünk, hogy a tagállamok az uniós alapértékeket és az uniós alapjogokat tartsák be, minden esetben a roma kisebbségre, a roma közösségre vonatkozóan.
Tisztelt Képviselőtársaim, Európa sok problémával küzd, és sokat vitatkozunk arról, hogyan lehet ezt a közösséget sikeressé tenni. Abban azonban egyet kell értenünk, hogy a roma közösség integrációja, a roma közösség sikeressé tétele nélkül sem Európa, sem annak tagállamai soha nem lesznek képesek sikeressé válni.
Neven Mimica,Member of the Commission. – Madam President, the Commission strongly condemns all forms and manifestations of racism and xenophobia, including anti-Gypsyism. It is indeed a root cause of Roma social exclusion and discrimination and it hampers the efficiency of policies which have been put in place.
The Commission is addressing the issue by a holistic approach through the enforcement of legal policy and financial instruments. We have stepped up our efforts to ensure the correct implementation of anti-discrimination legislation including the Racial Equality Directive, as well as the Framework Decision against Racism and Xenophobia.
We have launched infringement proceedings against three Member States on discrimination against Roma children in education. The Commission considers that education is a powerful tool to promote citizenship and the common values of freedom, tolerance and non-discrimination. In this context, the Commission will propose a Council recommendation on promoting social inclusion and common EU values through formal and non-formal learning before the end of this year.
The Commission will also launch a new pilot action with the Council of Europe to support the integration of Roma through enhancing inclusive education. In June 2016 the Commission launched the EU High-Level Group on combating racism, xenophobia and other forms of intolerance. It provides best practice guidance and strengthens the cooperation between the Commission, Member States, EU agencies, relevant international organisations and civil society. This high-level group is fostering discussions on the specificities of particular forms of intolerance, including anti-Gypsyism.
Following up on the high-level group’s discussion in December last year, the Commission has just published a document gathering key guiding principles on hate crime training for law enforcement and criminal justice authorities. The Commission also supports Member States and other relevant actors in their efforts to prevent and combat hate speech and hate crime.
In the framework of the high-level group, the Fundamental Rights Agency established a dedicated sub-group to support Member States in defining a methodology for data collection and recording of hate crime incidents.
The Commission has also taken initiatives to ensure that illegal hate speech is countered both in the offline and online worlds. On 31 May 2016 we agreed on a Code of Conduct on countering illegal hate speech online, with Facebook, Twitter, Microsoft and YouTube. We are now evaluating its implementation by these IT companies and we will present the result of this evaluation by the end of May.
The Commission is convinced that fighting discrimination and anti-Gypsyism must go hand-in-hand with fighting Roma social and economic exclusion. This is based on the assessment made by the Commission and confirmed in the Council conclusions of 8 December last year on accelerating the process of Roma integration. These conclusions urge Member States to acknowledge the discrimination affecting Roma, to recognise anti-Gypsyism as one of its underlying factors, and to fight it.
The conclusions are very concrete and comprehensive in this respect. Member States are urged to act through enforcing legislation, broad awareness, awareness raising, promoting a positive image of Roma and promoting Roma culture, language and history through school curricula, media or research.
The Council conclusions also urge Member States to recognise and commemorate the victims of Roma genocide. This is also why the Commission allocated EUR 6 million as specific funding to projects promoting tolerance and fighting stereotyping, hate speech and hate crime.
Another example is the two-year EU campaign ‘For Roma, with Roma’ aimed at combatting prejudices and discrimination, which ran from 2014-2016. Funding opportunities to fight discrimination are also available under the European Structural and Investment Fund where the Commission encourages Member States to involve the representatives of the Roma community in the programme’s monitoring and to promote Roma integration objectives.
Finally, the Commission considers that it is our moral duty to remember all those who suffered under the Nazi regime, including the Roma. The Commission welcomed and strongly supported the initiative of the European Parliament to designate 2 August as European Roma Holocaust Memorial Day. The Commission has already encouraged Member States to do the same. The Council conclusions on accelerating the process of Roma integration also urge Member States to recognise and commemorate the victims of the Roma genocide.
The Commission will continue to support the European Parliament in its action to bring the resolution to the Council for discussion.
Monika Hohlmeier, im Namen der PPE-Fraktion. – Frau Präsidentin, Herr Kommissar, liebe Kolleginnen und Kollegen! Ich habe in meinem eigenen Leben viele Erfahrungen machen dürfen in Bezug auf Integration von Roma, weil ich dafür früher mal als Ministerin zuständig war, und ich bin es, offen gestanden, ein Stück weit leid, dass wir die Debatte immer wieder führen müssen. Ich bedanke mich bei den Kolleginnen und Kollegen, die das Thema immer wieder auf die Tagesordnung holen.
Denn die Integration von Roma ist nach wie vor nicht gelungen. Wenn acht von zehn Roma nahe der Armutsgrenze sind, wenn ein Drittel der Studienteilnehmer nur bezahlte Arbeitsverhältnisse bekommen, dann zeigt das relativ deutlich auf, wo wir derzeit stehen. Wenn 50 % der Kinder gar nicht in die Schule gehen, dann ist die Integration der Roma nach wie vor nicht gelungen.
Ich halte es für wesentlich, sich nicht mit gegenseitigen Stereotypen aufzuhalten: „Die Roma verhalten sich wie folgt“. Man kann Roma integrieren, wenn man ihnen die Möglichkeit gibt, ordnungsgemäß zu wohnen, wenn man mit Sozialarbeitern gemeinsam dafür sorgt, dass die Kinder zur Schule gehen, wenn man dafür Sorge trägt, dass die Kinder auch eine Berufsausbildung machen – und zwar egal, ob Mädchen oder Bub, denn da gibt es auch noch unterschiedliche Handhabungsweisen und unterschiedliche Probleme –, wenn man dafür Sorge trägt, dass die Kinder auch nicht missbraucht werden, beispielsweise für Bettlerringe und Ähnliches. Da kann man sehr viel tun, wenn man dies tun möchte.
Und Herr Kommissar, ich hätte eine Bitte: Ich finde Statistiken wunderbar, aber die reale Hilfe ist eigentlich das Wesentliche, was wir voranbringen müssen. Das heißt, wir müssen vonseiten der Europäischen Kommission handeln – das wäre meine Bitte. Es reicht nicht, die Mitgliedstaaten hier letztendlich allein agieren zu lassen, denn ich habe in manchen Mitgliedstaaten den Eindruck, dass die Entwicklung für die Integration der Roma sehr, sehr langsam vorwärts geht und dass da vielleicht eine stärkere Unterstützung notwendig ist, manchmal auch ein bisschen mehr Druck. Denn wenn Menschen ohne Fenster, ohne Bäder, ohne überhaupt Schule in der Nähe, ohne überhaupt Lebensperspektive irgendeiner Art innerhalb der EU leben, dann ist das, glaube ich, eine sehr problematische Konstellation, die wir nicht nur mit einer Anfrage zur mündlichen Beantwortung jedes Jahr neu bedienen können, sondern wo wir uns konkret im Handeln verändern müssen.
Tanja Fajon, v imenu skupine S&D. – Zaskrbljujoče in žalostno je dejstvo, da se Evropska unija na področju politike, ki bi izboljševala položaj Romov, ne more pohvaliti z napredkom, nasprotno.
Evropska komisija v svojem letnem poročilu priznava, da se v določenih državah situacija močno slabša. Eden med tremi romskimi otroki gre v posteljo vsaj enkrat na mesec lačen, 30 % romskih gospodinjstev nima dostopa do tekoče vode. In da se to dogaja v Evropi leta 2017, je sramota.
V luči strategije o integraciji Romov je ključno, da izboljšanje življenja na tisoče Romov-Evropejcev postavimo v osrčje dela politike Unije. Vrsta držav evropskega denarja še vedno ne uporablja za integracijo Romov.
In z vzponom skrajne desnice po vsem svetu je še bolj pomembno kot kdaj koli prej, da spoznamo tudi posledice holokavsta nad Romi: vsaj 500 tisoč Romov je bilo iztrebljenih med 2. svetovno vojno. V nekaterih državah je to predstavljalo okoli 80 % celotne romske skupnosti.
Ivan Jakovčić, u ime kluba ALDE. – Gospođo predsjednice, poštovani gospodine povjereniče, i vi i ja smo svjesni da se, nažalost, uz Rome vežu termini segregacije, rasizma, netrpeljivosti, svi oni termini koji su direktno protiv vrijednosti Europske unije, onoga što svi zajedno ovdje, u ovoj sali, želimo promovirati, a to je upravo suprotno od navedenoga, to je tolerancija, uvažavanje naših različitosti. Među ostalim, činjenica je i da su Romi manjina koja je uz Židove najviše trpjela u Drugom svjetskom ratu.
Nažalost, moram reći da je uz nacističku Njemačku i ustaška Hrvatska bila jedna od onih država koja je pokazala što znači ubijanje ljudi, naprosto zato što su pripadnici jedne manjine koju su u onom trenutku svi mrzili. Ono što želim naglasiti je, međutim, nešto drugo. Želim naglasiti da postoje i dobri primjeri, neovisno o svim tragedijama kojih smo svjedoci, postoje odlični primjeri. Usudit ću se spomenuti i ono što sam ja činio dok sam bio istarski župan kada sam učinio sve što sam mogao kako bih pomogao Romima.
Mogu vam reći da, ako upotrijebimo neke metode – konkretno, sasvim konkretno – ako im pomognemo u obrazovanju, ako im organiziramo posebne vrtiće, ako stipendiramo školovanje romske djece, ako organiziramo njihove medijske nastupe kako bi pokazali svoju kulturu i ono što oni zaista znaju, ako im organiziramo posebna vijeća za nacionalne manjine, ako im pomognemo u mikropoduzetništvu, ako im legaliziramo njihove poslove na tržnicama, onda se može puno toga napraviti.
Želim naglasiti da europski programi, nacionalni programi neće nikada dokraja saživjeti ako se u to ozbiljno ne uključe lokalne i regionalne vlasti. Međimurje je jedan drugi, isto tako dobar primjer, jer imamo romska naselja ne samo u zemljama koje su navedene ranije, nego i u Hrvatskoj. Romska naselja u Međimurju imaju niz problema, ali imaju i dobrih primjera. Ja bih u tom kontekstu htio samo naglasiti da pozivam Komisiju da razmisli kako da europski novac direktno usmjeri prema lokalnim i regionalnim vlastima, jer je to sigurno jedan od načina na koji se romska zajednica može bolje integrirati u lokalnu ili regionalnu zajednicu.
(Govornik je pristao odgovoriti na pitanje postavljeno podizanjem plave kartice (članak 162. stavak 8. Poslovnika).
Dubravka Šuica (PPE), pitanje koje je podizanjem plave kartice postavila. – Gospodine Jakovčiću, nismo u Hrvatskom saboru, ali slušala sam što ste govorili i svaka čast naporima koje ste Vi kao istarski župan poduzimali u Vašoj regiji i smatram da je potrebno da se novac usmjeri prema romskim zajednicama i stoga se pridružujem Vašem apelu. Smatrate li dobrim primjerom primjer Hrvatske, u kojoj imamo predstavnika romske zajednice u Hrvatskom saboru? Smatram da je to prilično solidan primjer i da se može nazvati europskom praksom.
Ivan Jakovčić (ALDE), odgovor na pitanje postavljeno podizanjem plave kartice. – Poštovana kolegice, uvjeren sam da je Hrvatska definitivno napravila niz ozbiljnih, pozitivnih iskoraka prema svim manjinama, pa tako i prema romskoj. Činjenica da imamo zagarantirani mandat saborskog zastupnika pripadniku romske manjine nešto je za što nisam siguran da postoji u nekoj drugoj zemlji Europske unije. Ne poznajem do kraja to zakonodavstvo, ali ovo je sigurno odličan primjer i način da zastupnik koji pripada romskoj zajednici može promovirati interese te zajednice i pokazati način njezine integracije.
Tania González Peñas, en nombre del Grupo GUE/NGL. – Señora presidenta; «Gelem, gelem», que significa «anduve, anduve»: así comienza el himno gitano, unos versos que beben de la historia nómada del pueblo gitano y que están cargados de significado por estar inspirados en el recuerdo a los gitanos y las gitanas víctimas del nazismo del Holocausto.
En 1971, se declaró el 8 de abril Día Internacional del Pueblo Gitano, para reivindicar sus derechos, y hoy estamos aquí para conmemorar ese día —y es muy positivo que sea objeto de debate en este Parlamento Europeo— pero, sobre todo, para hacer de altavoces y denunciar el incremento de los delitos de odio contra la comunidad gitana y dejar patente todo el trabajo que queda por hacer en política sociolaboral en este sentido.
Está bien tener un día señalado en el calendario; eso da visibilidad y sensibiliza a la población, pero el pueblo gitano lleva décadas sufriendo discriminación, segregación y niveles de pobreza y exclusión social muy por encima de las medias europeas y nacionales, especialmente cuando hablamos de mujeres y niños.
Debemos trabajar con el conjunto de la sociedad para terminar con los estereotipos negativos hacia el pueblo gitano, y la mejor forma es promover la integración real y efectiva, la inserción sociolaboral y el acceso a una vivienda digna y eliminar las escuelas especiales, que en algunos países todavía segregan a las niñas y a los niños gitanos y ponen en riesgo el desarrollo individual y colectivo de los más jóvenes.
Y es fundamental, en este sentido, luchar contra el antigitanismo institucionalizado, del que tenemos casos en toda Europa, en todos los países de Europa. Señalo solamente dos para terminar: los campos de gitanos en Italia y los 2 582 romaníes desalojados por las fuerzas de seguridad en Francia.
Nos queda mucho trabajo por hacer también desde las instituciones.
Terry Reintke, on behalf of the Verts/ALE Group. – Madam President, I would like to tell you a story: a story about two brothers, two Roma brothers. They are about my age and grew up in a city very close to my home town. Their family came from Kosovo. When they were in their mid-20s they were deported from Germany back to Kosovo – from their home back to a country they almost did not know. They were separated from their families, their friends and their lives. Their names are Kefaet and Selami. They are two brothers, two very talented musicians who have now found their way back home and have expressed their hardship in rap music.
They are two among many who have faced discrimination in the European Union, but they are also two among many Roma and this is what we very often forget when we speak about the Roma who have resisted, and who have found a way to deal with this hardship and to say that they want to fight against anti—Gypsyism in our societies. Not only that, they want to fight for a better life, for civil rights for all, for their families, for prospects and for equality in our societies. They should be an inspiration to all of us, not only on International Roma Day, but every day, because they will be amongst the people who will shape our societies in the future.
Do not be mistaken: the fight against anti-Gypsyism and against discrimination is not just something that the Roma communities have to take care of. It is something that all of us have to work for because this is not only about the livelihoods and the well-being of Roma communities; this is about our democracy. This is about whether we want to live in equal societies, so this is about our future as well. I urge you, Commissioner and all my colleagues, let us stand up against any form of anti-Gypsyism in our societies and fight side by side with the Roma people for a future of equality and democracy in the European Union.
Tim Aker, on behalf of the EFDD Group. – Madam President, this debate is about Roma, but because of the EU’s four fundamentalisms – I will not call them freedoms – it is also about migration. Your cult-like adherence to complete open borders means it has to be. The EU signed its own political death warrant when it expanded to the east and brought into the EU vastly poorer former communist countries. Using EU rules, the great migration westwards began. For the first time in British recorded history, net migration to the UK soared to over a quarter of a million and as high as a third of a million recently.
One of the communities particularly hit was in Sheffield. According to reports, the Page Hall estate received an influx of 6 000 Roma and eastern European migrants in four years. Such had been the pace of migration into the UK that the then government’s integration adviser, Dame Louise Casey, was quoted to have said whole areas have changed beyond all recognition because of a failure by government to handle mass migration.
Now no one can deny anyone the ambition to get a better deal for themselves or their families, but as elected representatives we are answerable to our constituents first and foremost. My constituents watching this know that they are my boss. Like any good employer-employee relationship, if my employers do not think I am doing a good job they will remove me. This is perhaps why UKIP has won the Thurrock local elections for three years running.
What we have seen is the EU’s top-down agenda forcing change on communities that no one voted for. Let us look at the Page Hall estate again, a whole estate transformed without any one voting for it. In fact one Labour politician – yes, Labour – warned of riots due to the levels of Roma migration into Sheffield.
The knock-on effects of uncontrolled migration across the UK have seen school class sizes increase. Families struggle to get the right school place for their children; A&E waiting times are unbelievably high; the housing waiting list puts social housing beyond the reach of many of my constituents, and the pressures are always felt hardest in working class communities.
EU policies have turned a Europe of different nations and cultures into a free-for-all. It may suit the rich and wealthy to have easy access to cheap cleaners and au pairs, but working class communities have seen their neighbourhoods change and opportunities disappear without their consent. Brexit gives us a chance to change all this. If the Conservative government betray the millions of people who voted for proper border controls they will never be forgiven. We toppled one prime minister; we can do so again.
(The speaker agreed to take a blue-card question under Rule 162(8))
Fredrick Federley (ALDE), blue-card question. – Madam President, I must say that I am very surprised that, in this important debate, where we talk about integration, opportunities for the Roma people and in remembrance of the Holocaust, the right honourable gentleman does not, with a single word, address that situation.
What he does is take on the majority position of society and blame the Roma population of Europe. You say, Mr Aker, that they are flooding your society and you are blaming poverty on the Roma people. The Roma people have been suffering all through European history but the situation has never been better. It seems like the honourable gentleman is harking back to a situation where we could address and oppress the Roma people of Europe nationally and it was hidden because we could not address it. Today, we have an opportunity to give prosperity to all of the people of Europe. Please address that in your reply and do not continue to attack the people that are moving across borders.
Tim Aker (EFDD), blue-card answer. – I would like to thank the honourable Member for that speech. I do not know whether the translation was a bit skew-whiff, but I actually pointed out that the British Government had no integration plan whatsoever. Because of EU policies and because of complete free movement, there was no integration plan and, because of the levels of immigration into the UK, there could not have been an integration plan because the pace of change was far too quick.
That was the point I was making, so trying to paint a picture of everything being rosy in the European Union is precisely why people are fed-up with this place. Your failure to grasp this will mean that other nation states will vote to leave.
(The speaker agreed to take a blue-card question under Rule 162(8))
Soraya Post (S&D), fråga (“blått kort”). – Du var väldigt tydlig med att romer inte passar i ert samhälle. Jag förstår inte hur du totalt utan sunt förnuft, totalt utan skamkänsla, kan komma in och föra den debatten i detta rum, i denna fråga, tyvärr.
Min fråga till dig är: Tyckte du att det passade sig när hela ert UK koloniserade mer än halva världen?
Tim Aker (EFDD), blue-card answer. – Madam President, I am happy to e-mail the lady my speech where she can see that she was probably listening to a completely different speech. Trying to put words in my mouth, Madam, to make cheap political points actually debases this Parliament and this Chamber, which my constituents will see.
Two-thirds of the people in Essex and three-quarters in my constituency of Thurrock voted to leave this place and your ramblings there, Madam, are precisely why they were completely correct to do so.
(The speaker agreed to take a blue-card question under Rule 162(8))
Tomáš Zdechovský (PPE), otázka položená zvednutím modré karty. – Pane Akere, já si myslím, že možná žijete na jiné planetě a že všichni tlumočníci nedokážou tlumočit Vaše pseudorasistické řeči. Vy tvrdíte to, že migranti, kteří přišli do Velké Británie, jsou všichni kriminálníci, všichni berou Britům práci, to se nám snažíte namlouvat. A co říkáte na případ Čecha, který byl umlácený řetězem před několika týdny, a britský soud dnes tohoto stejného Brita osvobodil a řekl, že to byla nutná obrana, přestože jsme na videu všichni viděli, jak byl doslova třemi Brity umlácen? Nestydíte se za to?
Tim Aker (EFDD), blue-card answer. – I do not think there is anything to say to that level of rubbish. Another person trying to put words in my mouth – and you carry on doing this, carry on trying to paint everything in the European Union as rosy, keep demonising people who raise legitimate concerns.
In my speech, I mentioned the fact that the British Government had no integration plan, the fact that they had not put any plans in place to be able to manage migration when the European Union expanded. These are legitimate concerns, and are concerns that led 17 million people to vote to leave the European Union.
So, carry on, Sir, as you will; we will be out of this soon enough and you can keep talking to the echo chamber.
Die Präsidentin. – Ich möchte daran erinnern, dass der erste Satz der Grundrechtecharta lautet: „Die Würde des Menschen ist unantastbar.“ Und zwar jedes Menschen. Das ist die Grundlage für unsere Zusammenarbeit und unser Zusammenleben hier in der Europäischen Union, und danach sollten wir auch handeln. Ich bitte auch die nachfolgenden Redner und Rednerinnen, sich daran zu halten.
Mara Bizzotto, a nome del gruppo ENF. – Signora Presidente, onorevoli colleghi, ho grande rispetto per tutti i popoli che sono vittime di persecuzioni e violenze, soprattutto quelli che le hanno subite nella Seconda guerra mondiale. Oggi però, dietro la bugia dell'inclusione, l'Europa spende valanghe di soldi per i rom, milioni di euro che non servono a nulla, perché l'integrazione dei rom sta praticamente a zero, perché sono loro che non vogliono integrarsi. Questi soldi vanno dati ai nostri cittadini, ai nostri disoccupati, alle nostre famiglie in difficoltà.
Venite in Italia a vedere come i rom non si sono integrati. Chiedete alle forze dell'ordine, ai sindaci, ai cittadini che hanno la sfortuna di vivere vicino ai campi rom. Leggete i giornali, guardate le televisioni, e ogni giorno troverete valanghe di notizie sui problemi e sui disagi che i nostri cittadini sono costretti a subire a causa dei rom.
E non permettetevi di dire che siamo razzisti, perché noi non lo siamo. Stiamo dicendo soltanto cose reali che succedono ogni giorno. Altro che giornata internazionale per i rom. Piuttosto bisognerebbe fare una giornata per i nostri cittadini, italiani ed europei, che sono vittime dei soprusi e dei problemi causati dai rom.
(L'oratrice accetta di rispondere a una domanda "cartellino blu" (articolo 162, paragrafo 8, del regolamento))
Soraya Post (S&D), fråga (“blått kort”). – Du visar ju ett stort mått av brist på intelligens, empati, mänsklig värdighet. Menar du att du på den här dagen står och talar om att romerna är orsaken till den situation som vi befinner oss i idag? Menar du att du då kan sitta i den här kammaren, som du absolut inte vill tillhöra? Har du svårt att integrera dig själv i EU:s värderingar? Är det så?
Mara Bizzotto (ENF), Risposta a una domanda "cartellino blu". – Allora, io vivo in Italia e non vivo sulla luna. E in Italia, ogni giorno, le forze dell'ordine entrano nei campi rom, regolari o irregolari. E sì, trovano bambini senza scarpe, vestiti male e senza cibo. Ma trovano accanto dei macchinoni, delle Mercedes, delle Audi, delle macchine che evidentemente sono state comprate, non so come, spero non con i fondi europei. E questa è una vergogna, questa è una grande vergogna! Punto e basta.
(L'oratrice accetta di rispondere a una domanda "cartellino blu" (articolo 162, paragrafo 8, del regolamento))
Maria Grapini (S&D), Întrebare adresată în conformitate cu procedura „cartonașului albastru”. – Stimată colegă, mă surprinde că n-ați ascultat apelul președintei noastre privind drepturile omului și prevederile din Carta ONU.
Dvs. spuneți că romii sunt de vină că sunt în această situație. Personal, ce ați făcut, sunteți europarlamentar, ce ați făcut pentru a integra romii în Italia, pentru educația lor, pentru a putea participa la școală? Ce copil n-ar vrea să mănânce, ce mamă n-ar vrea să aibă copilul bine îmbrăcat și educat? Și mamele rome sunt tot mame, doamnă!
Mara Bizzotto (ENF), Risposta a una domanda "cartellino blu". – I fondi europei per l'integrazione dei rom in Italia o sono stati spesi male o non sono stati spesi. Perché, come ho già detto prima, i bambini rom in Italia non vogliono andare a scuola, perché le loro famiglie li costringono a chiedere l'elemosina o a rubare. Questo non lo dico io: se volete vi leggo i giornali, anche oggi nei giornali c'è scritto questo, anche oggi c'è scritto questo. O vengono tutti in Italia, i peggiori, i più cattivi, e i buoni vengono da voi... perché questa, purtroppo, è la semplice realtà. E sfido qualsiasi parlamentare italiano a dire il contrario.
(L'oratrice accetta di rispondere a una domanda "cartellino blu" (articolo 162, paragrafo 8, del regolamento))
György Hölvényi (PPE), blue-card question. – I have a short question. What are you doing? That is the question. That was the lady’s question. We know this, we know the stories and we can explain it, but what are we doing to improve it? What are you doing in your capacity? It is not about the European forums. What are you doing? How are you trying to fulfil the European Union’s Roma strategy for 2012? That is the question. Please give a short answer.
Mara Bizzotto (ENF), Risposta a una domanda "cartellino blu". – Io, appena arrivata nel 2009 qui al Parlamento europeo, ho chiesto quanti soldi sono stati spesi per i rom, perché non riuscivo a capire dove fossero stati spesi in Italia, perché purtroppo i soldi per i rom e l'integrazione non hanno funzionato. Ma perché non vogliono loro integrarsi con noi. Questo succede in Italia purtroppo, questo succede in Italia. Vi inviterei, quando volete, a venire con me nei campi rom, ovviamente accompagnati dalle forze dell'ordine, perché da soli è impossibile.
Die Präsidentin. – Ich war jetzt großzügig mit den blauen Karten, weil es noch die Sprecherinnen und Sprecher der Fraktionen waren. Ich werde allerdings ab jetzt nur noch eine blaue Karte pro Redner und pro Rednerin zulassen, weil ich auch ein bisschen auf die Uhr schauen muss. Ich habe es allerdings jetzt laufen lassen, weil das eine sehr wichtige Debatte ist und auch sichtbar gemacht wird, wie die Positionen der Einzelnen sind.
Tomáš Zdechovský (PPE). – Paní předsedající, já si myslím, že tato debata ukazuje, jak je potřeba si tento Romský den prostě připomínat. Já, než jsem se stal poslancem EU a než jsem vlastně i začal pracovat, tak jsem čtyři roky pracoval jako streetworker a pracoval jsem s Romy. Je zajímavé vidět, jak se jejich kultura a jak se jejich soužití s tou majoritní skupinou v české společnosti výrazným způsobem mění.
Romové jsou jiní a o tom je tato debata. My si musíme připomínat tuto jinakost. Paní předřečnice tady říkala, jaké mají Romové problémy. Ano, můžeme říci, že Romové berou drogy. Možná dělají kriminalitu, ale proč ji dělají? To je ta základní otázka. A základní otázka je: Jak to můžeme změnit?
V Evropské unii žije několik milionů Romů, možná víc než některých národností, které mají zastoupení v Evropském parlamentu. Ale nemají svůj hlas. Kolik poslanců EP je tady romské národnosti? Kolik lidí z romské komunity se tady prosadilo? Kolik lidí z romské komunity má schopnost studovat? Můžeme tady nadávat a ukazovat příklady toho, že někdo má Mercedes a někdo prostě nechává děti běhat po ulici. Ale proč neukážeme příklady také těch Romů, kteří pracují jako policisté, právníci, lékaři, kteří chodí třeba v Itálii otírat zadky italským důchodcům v normální majoritní bílé společnosti. Proč tento příklad také nezmíníte? A to je moje otázka.
Slyšeli jsme tady od kolegy z Velké Británie, co Romové způsobili za problémy ve Velké Británii. Ale proč kolega z Velké Británie nehovoří o Romech, kteří jsou normálně zapojeni do pracovního procesu a kteří tvoří britskou společnost?
Péter Niedermüller (S&D). – Elnök asszony! Szégyenkezve kell beismernünk: ma Európában nem jó romának lenni. Roma honfitársaink, akik ugyanolyan jogú polgárai az Európai Uniónak, mint bármelyikünk ebben a teremben, mindennapi életükben állandó és folyamatos diszkriminációval szembesülnek. Oktatási szegregáció, kényszer-kitelepítések, hátrányos megkülönböztetés a munkaerőpiacon és az egészségügyi ellátásban. Az európai keretstratégia számos nyilatkozat, állásfoglalás és konferencia ellenére a romák helyzete Európában, az utóbbi években lényegében semmit nem változott.
Éppen ezért nem további vitákra, hanem politikai szándékra és határozott cselekvésre van szükség Európában mindenütt. A cigánytelepek felszámolására, minőségi, esélyteremtő oktatásra, ösztöndíjakra, szociális gondozásra, munkahelyteremtésre, képzési programokra, és mindenek előtt világos és kemény fellépésre a rasszizmussal, a cigányellenességgel és a diszkriminációval szemben.
Marina Albiol Guzmán (GUE/NGL). – Señora presidenta, el antigitanismo es un problema de primer orden en la Unión Europea. Las gitanas y los gitanos constituyen la minoría más grande del continente, y hay autoridades e instituciones que tienen unas políticas de discriminación sistemática hacia ella.
A día de hoy, hay Estados de la Unión como Hungría que, con un Gobierno del Partido Popular Europeo, segregan en escuelas diferenciadas al alumnado gitano. En la Unión Europea existen casos de discriminación y segregación en otros sectores, como la sanidad o el acceso a la vivienda.
Las medidas de austeridad se imponen a fuego sobre los pueblos de la Unión Europea. En cambio, el principio de igualdad que está recogido en todos los Tratados de la Unión es ignorado, y los Estados discriminan sin que la Unión Europea haga absolutamente nada.
Y es que se trata de una discriminación sistémica que hace que, en el Estado español, solo el 15 % de gitanas y gitanos finalicen la educación obligatoria, que tengan una tasa de paro casi diez puntos superior a la media, o que uno de cada diez habite en viviendas sin las condiciones mínimas de habitabilidad. Esto es consecuencia directa de la pobreza y del estigma asociado a una población constantemente ignorada e invisibilizada.
Lo que no se nombra no existe, y por eso es fundamental el reconocimiento integral de la identidad y la historia gitanas. Hemos trabajado para la creación de este día europeo de conmemoración del holocausto gitano. Pero, sin embargo, nos tememos que vuelva a ser solo una cuestión cosmética: cuando escuchamos a diputados y diputadas de los mismos partidos que segregan a niños y a niñas en Hungría o en Eslovaquia decir que apoyan estas iniciativas, la verdad es que quedan bastante vacías de reivindicación.
Bodil Valero (Verts/ALE). – Fru talman! Vi är ju mitt uppe i årets romavecka, och det kan tyckas konstigt att vi behöver en sådan. Men för ett folk utan eget land, utan en stat, under sekler drabbat av diskriminering och förföljelser, är det tur att vi åtminstone kommit dithän att vi under en veckas tid uppmärksammar romer och den romska kulturen runt om i världen. I gröna gruppen har vi inför årets romavecka tagit fram en publikation, där vi ur olika perspektiv och från olika länder analyserar dagens situation och vad vi kan göra för att motverka antiziganismen i Europa. Den går att få av oss.
Vad är det som gör att romer fortfarande är så stigmatiserade, och hur kan det komma sig att våra majoritetssamhällen accepterar att en folkgrupp, som funnits i våra länder sedan många hundra år tillbaka, fortfarande särbehandlas och diskrimineras? För att förstå måste vi ta oss många hundra år tillbaka.
Vi vet att romer redan på 1300-talet i vissa länder i Europa förslavades och såldes eller byttes på auktioner. Slaveriet som sådant upplöstes inte förrän på 1860-talet, men levde i praktiken kvar i flera decennier till. De här vanföreställningarna, som vi har hört om här tidigare, är fortfarande djupt rotade i Europa, i så gott som varje land. Vi lär oss redan som barn att tro att romer själva väljer att stå utanför våra samhällen, att de inte vill delta, som vi hörde här nyss, i samhällets gemensamma aktiviteter. Samtidigt har våra beslutsfattande stiftat lag efter lag i land efter land mot romer. Det stiftades inte bara assimilationslagar som syftade till att bannlysa eller fängsla dem, utan även lagar som gav vem som helst rätten att ta livet av en rom genom hängning eller på andra sätt, främst män. Det är dags att vi i majoriteten tar ansvar för våra egna handlingar och ändrar våra attityder. Då kan vi komma vidare.
Angelo Ciocca (ENF). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, stamattina mi sarei aspettato di vedere impegnata quest'Aula parlamentare – 751 parlamentari pagati dai cittadini europei, e non so quanti pagati dalle comunità rom – per lavorare su azioni concrete sui veri problemi dei nostri cittadini europei, sui veri fragili della nostra Europa. Mi sarei aspettato di parlare di anziani, mi sarei aspettato di parlare di disabili, mi sarei aspettato di parlare di disoccupati, di giovani o dei veri problemi di questa Europa, ad esempio la sicurezza: in Italia abbiamo un furto in abitazione ogni due minuti. Di questo mi sarei aspettato di parlare.
E invece siamo qui a parlare di finte vittime, di finti problemi, e così facendo non siamo sicuramente credibili e seri. Abbiamo una visione strabica: guardiamo qual è l'effetto ma non guardiamo qual è la causa. Non guardiamo quello che i cittadini italiani, ad esempio, si chiedono: che lavoro fanno i rom? Di cosa vivono i rom? Come pagano le nuove roulotte di nuova generazione, le auto? Dove finiscono i soldi pubblici per pagare l'acqua o la luce dei campi rom? Perché dobbiamo avere 124 campi rom abusivi in Italia su 167? Perché i bambini di queste comunità non hanno il diritto di andare a scuola? Perché, chi sta dietro all'accattonaggio e allo sfruttamento di questi minori?
Ecco, di questo avremmo voluto parlare, del problema che su 2 400 minori in Italia che percorrono una difficoltà giudiziaria, 1 500 sono minori rom. Di questo avremmo voluto parlare con voi.
Die Präsidentin. – Erstens möchte ich Sie vielleicht daran erinnern – und das wissen Sie sehr gut –, dass parallel zu den Sitzungen des Plenums viele andere Sitzungen stattfinden, an denen unsere Kollegen und Kolleginnen teilnehmen. Das wissen Sie sehr gut, und das geschieht Ihnen auch immer wieder, dass Sie nicht den ganzen Tag im Plenum sitzen. Das geht schlicht und einfach nicht, wenn man seine Arbeit ordentlich macht.
Zweitens habe ich jetzt beschlossen, dass ich ab jetzt keine blaue Karte mehr zulasse, weil hier gerade etwas geschieht, was nicht gut ist für das Ansehen des Europäischen Parlaments. Wenn wir merken, wie hier Diskriminierung in den Äußerungen gang und gäbe wird, kann ich das nicht akzeptieren.
Iratxe García Pérez (S&D). – Señora presidenta, las gitanas y los gitanos son ciudadanos de pleno derecho de la Unión Europea, poseen rasgos culturales propios y comparten una identidad común, lo cual no le resta nada a su ciudadanía, sino más bien al contrario: supone una riqueza para nuestra sociedad.
Y hemos conseguido avances en el ámbito de lo social, del acceso a la educación, al mercado laboral, pero todavía queda mucho por hacer y, hoy, intervenciones que hemos escuchado aquí nos dan claramente ese mensaje.
Hay que luchar contra los estereotipos, contra aquellos estereotipos que atribuyen a una parte de la población ciertos comportamientos. Es inaceptable, es vergonzoso escuchar a eurodiputados y a eurodiputadas decir que la población gitana es la que está robando, es la que está generando conflictos. Pregúntense y pregunten a la ciudadanía quiénes piensan que son los verdaderos ladrones de su país.
Creo que es inaceptable, que tenemos que luchar contra los estereotipos, que hay que avanzar juntos, trabajar juntos por la inclusión social y luchar contra mensajes de odio como los que hemos tenido que escuchar esta mañana en este Parlamento.
Lynn Boylan (GUE/NGL). – Madam President, I welcome the opportunity, unlike my Italian colleague across the floor, to mark International Roma Day and to recognise the culture and tradition of Europe’s largest ethnic minority community.
Eight million Roma live within the European Union, and while the EU has developed a framework, we all know that the situation continues to be awful for the Roma community. For years the Roma community have been victims of forced assimilation. Their time-honoured culture and traditions were eroded and the cohesiveness of their communities were shattered.
We also must never forget that half a million Roma were killed by the Nazis during the Holocaust. We all must work together if we want to realise the aims of the framework and to break down the prejudices that do exist towards their community. We must work to build trust among the community for the institutions within the various Member States. Is it any wonder that children do not go to school when they are faced with attitudes like those we have heard today, on a day-to-day basis?
In Ireland, two children were taken from their parents by the police. Why? Because they were blond and they could not possibly belong to the Roma family. So is it any wonder that there is no trust within the Roma community for the institutions?
It is not okay that in 2017, members of the largest minority in the EU are still more likely to die early, to be illiterate and to live in squalor than the rest of the population.
Silvia Costa (S&D). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, di fronte alla situazione evidente, che ci dimostrano anche le statistiche, con il 10 % dei bambini rom che non raggiungono le scuole superiori, con una concentrazione di discriminazioni e di povertà, nessuno di noi è in grado di dire che oggi siamo all'altezza della sfida di questa giornata. Non ho bisogno di qualche collega che con atteggiamenti assurdi e inaccettabili lo dica in questi termini, che non sono degni, secondo me, di questa discussione.
Però credo che sappiamo una cosa: c'è un impegno della Commissione, ci sono strategie nazionali che dobbiamo certamente verificare, anche nell'utilizzo dei fondi europei, e ci sono esperienze molto interessanti di inclusione, per esempio un progetto pilota che conosco che in Romania ha ottenuto un risultato molto interessante per quanto riguarda l'inclusione educativa.
Io ho fatto l'assessore regionale nella mia regione e ho capito alcune cose. Primo: l'azione dev'essere fatta sicuramente sul fronte dell'antidiscriminazione e sul piano giuridico, ma non si ha una desegregazione se non ci sono alcune misure. Primo: coinvolgere le famiglie (con borse di studio che vengono date ai ragazzi e che coinvolgono le famiglie nella responsabilità, si ottengono dei risultati incredibili); il coinvolgimento delle associazioni rom e delle associazioni laiche o religiose che si occupano in modo molto proattivo di loro; misure anche di sostegno nonché mediatori culturali e insegnanti che abbiano una capacità di didattica interculturale.
Certamente la strada è lunga. Non mi pare però che la Lega in Italia sia molto impegnata per questo.
Julie Ward (S&D). – Madam President, in my north-west England constituency, there is a significant population of Roma in both rural and urban areas. For example, the annual Appleby Horse Fair in Cumbria has become one of the most celebrated Romany festivals in Europe, filmed, photographed and featuring in tourism guides. On the other hand, public perceptions of Roma are still based on disinformation.
Last year’s referendum campaign unleashed a new wave of increased hate towards ethnic minorities, with Roma communities being particularly targeted. A Roma community development worker in Manchester told me that on 24 June 2016 – the day after the referendum – a group of Roma children who used to play in a public park had disappeared from public view overnight, frightened by the rampant, unpleasant public mood towards people of different nationalities and ethnic backgrounds. Brexit has turned my country into a shameful, intolerant place and the Roma were sadly amongst the first victims. The Brexiteers, UKIP, the Conservative Government and the right-wing press must take responsibility for whipping up hatred on a scale not seen for decades. But on Roma Day, let us find ways of addressing the issue...
(The President cut off the speaker)
Monika Flašíková Beňová (S&D) – Vážená pani predsedajúca, od roku 2004, odkedy som poslankyňou Európskeho parlamentu, sa problematikou Rómov naša politická frakcia veľmi dôsledne zaujíma. Mali sme a máme vytvorené dokonca pracovné skupiny, ktoré pripravujú nielen misie do krajín, kde sa stretávame s rómskou komunitou, ale ktoré pripravujú aj konkrétne podnety a návrhy, ako by sme mohli pomôcť rómskej komunite.
Ja sama som ešte ako poslankyňa národného parlamentu bola vo veľmi úzkom kontakte s rómskou komunitou a musím povedať, že za celé tie roky sa podarilo urobiť aj kus dobrej práce – aby sme tu v deň, keď oslavujeme Deň Rómov, nehovorili len o tých slabších miestach. Pravdou však je, a to je úloha pre Komisiu, že bolo vynaložené množstvo peňazí nato, aby sa podarilo rómsku populáciu integrovať a aby sa podarilo vzdelávať rómske deti. A teda moja otázka pre vás, pán komisár, je: ako Komisia kontroluje, akým spôsobom boli tieto finančné prostriedky vynaložené, pretože v mnohých prípadoch sa preukázalo, že tie prostriedky boli nejako zdefraudované alebo neboli vynaložené na ten účel, na ktorý slúžiť mali.
Juan Fernando López Aguilar (S&D). – Señora presidenta, Europa tiene mucho que recordar y reconocer para reconciliarse plenamente con su minoría perseguida más numerosa junto con la judía, víctima también la comunidad romaní del holocausto, pero sobre todo víctima de los discursos del odio, cargados de prejuicios, que hemos tenido que escuchar aquí, avergonzando a esta Cámara, por parte de eurodiputados de la extrema derecha populista.
Este Parlamento es el templo de la palabra y no puede ser ensuciado con esas palabras infames que intentan estigmatizar a toda una comunidad que es parte de la diversidad cultural y étnica que enriquece la fábrica de complejidad y de diversidad que es la Unión Europea.
Este Parlamento adoptó, el 15 de abril de 2015, una Resolución que compromete a la Comisión para que intente comprometer también a los Estados miembros en las buenas prácticas de integración de la comunidad romaní, que las hay en la Unión Europea, por ejemplo en mi país, España.
Pero lo que es fundamental es que de esas palabras se pase por fin a los hechos y que hagamos de la comunidad romaní un ejemplo no solamente de autocrítica, sino de aprendizaje permanente del compromiso de Europa con la promesa de la Unión Europea.
Branislav Škripek (ECR) – Vážená pani predsedajúca, Rómovia patria k najpočetnejšej a stále nehomogénnej menšine žijúcej už dlhé stovky rokov v Európe. S nesmiernym zahanbením musím skonštatovať, že mnohí Rómovia ešte dnes v 21. storočí aj u nás na Slovensku žijú v enklávach bez dostupnej pitnej vody, elektriny či asfaltových ciest. Žijú v absolútnej chudobe bez možnosti akejkoľvek zmeny. Eurofondy, ktoré mali Rómom pomôcť, sa stávajú predmetom korupcie či neefektívneho využívania, čoho sme znovu svedkom u nás na Slovensku, a prispieva to len k väčšej segregácii. Je nutné si dnes pripomínať také historické fakty, akým je rómsky holokaust. Ale rovnako dôležité je dnes pomôcť Rómom, a to dvomi spôsobmi – aspoň tak to vidím: v prvom rade vybudovať predškolské zariadenia, kde si deti osvoja návyky a schopnosti, ktoré ich nenaučili ich rodičia. A tiež pomôcť Rómom sa rekvalifikovať na remeslá alebo pracovníkov v automobilovom priemysle, ktorých je nedostatok. Práca a spravodlivá mzda zabezpečia dôstojnejšie podmienky pre ich život a prinavrátia nádej, ktorú mnohí z nich už stratili.
Rovnako by som však chcel povedať, povedať to nahlas a poďakovať sa všetkým Rómom, ktorí dosiahli veľmi veľa a málo o tom vieme hovoriť: že sú to ľudia, ktorí sa pohybujú vo vedeckej oblasti, že sú to lekári, že sú to učitelia, že sú to univerzitní profesori. Na Slovensku máme prvého Róma v parlamente, ktorý pôsobil ako poslanec Národnej rady. Takže ďakujem všetkým, ktorí sa snažia a niečo dosiahli.
Die Präsidentin. – Liebe Kolleginnen und Kollegen! Wir haben etwas Zeitverzug durch die doch recht lebendige Debatte, die wir hier gehabt haben. Deswegen werde ich beim nun folgenden Catch-the-eye-Verfahren nur denjenigen das Wort geben, die heute noch nicht die Gelegenheit hatten, sich zu äußern. Ich bitte die anderen darum, dafür Verständnis zu haben, denn sonst kommen wir bei den vielen vorliegenden Wortmeldungen nicht mehr zu Rande.
Catch-the-eye-Verfahren
Csaba Sógor (PPE). – Elnök asszony! Örvendetesnek tartom, hogy az elmúlt években a romák helyzete az EU figyelmének központjába került és 2013-ban olyan tanácsi ajánlás került elfogadásra, amely nemzeti romaintegrációs stratégiák kidolgozására kötelezi a tagállamokat. Üdvözlendő, hogy a 2015-ös bizottsági felülvizsgálat egyértelmű javulást állapított meg a jelenlegi romaintegrációs stratégiák és az uniós eszközök összhangja között.
Számos országban azonban a meglevő keretek és intézkedések ellenére a romák továbbra is a hátrányos megkülönböztetés, marginalizáció és szegregáció elszenvedői. Romániában, ahol leginkább a korai iskolaelhagyók arányának csökkentése irányába történtek intézkedések, a legtöbb roma továbbra is halmozottan hátrányos helyzetben van, és igen nagy részük továbbra is kirekesztettségben és mélyszegénységben él. Éppen ezért további, következetes lépések megtételét látom szükségesnek a kitörési lehetőségek javítása, illetve a szegénység és kirekesztődés generációk közötti átadásának megszüntetése érdekében.
Nicola Caputo (S&D). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, la giornata internazionale dedicata al popolo rom e alla lotta contro l'antiziganismo è una data simbolica, come simbolica è la commemorazione del genocidio perpetrato ai danni dei rom durante la seconda guerra mondiale. Sono tuttavia simboli che servono a mantenere unita ed accogliente la società europea, dove l'emarginazione dei rom si manifesta in molti modi, dai fenomeni di ostracismo, quando non di aperta violenza, a un razzismo istituzionalizzato e pericoloso, incoraggiato da politici a caccia di voti.
La verità è che quella zigana è una cultura non facile da integrare, perché è fondata su uno stile di vita molto differente dal nostro, antico e a suo modo unico. È una cultura che ha molto da offrire all'Europa, una cultura che dà un grande valore ai legami familiari, al senso di appartenenza alla comunità e alla solidarietà. C'è ancora tanto da fare per una piena integrazione che vada oltre la celebrazione delle giornate commemorative. Occorre innanzitutto una vera presa di coscienza delle istituzioni.
Νότης Μαριάς (ECR). – Κυρία Πρόεδρε, με την ευκαιρία της 8ης Απριλίου, της Παγκόσμιας Ημέρας που είναι αφιερωμένη στους ανά τον κόσμο Ρομά, ξαναφέρνουμε στο μυαλό μας τους διωγμούς και τον κοινωνικό και φυλετικό ρατσισμό που υπέστησαν διαχρονικά οι Ρομά, καθώς τότε τους θεωρούσαν ως δήθεν κατώτερα όντα και παρείσακτους. Οι κρατήσεις και οι διώξεις των Ρομά, οι οποίες διήρκεσαν πολλούς αιώνες, κλιμακώθηκαν μετά το 1938. Κατά τον δεύτερο παγκόσμιο πόλεμο, οι Ρομά έγιναν στόχος εξόντωσης και γενοκτονίας από τους Γερμανούς Ναζί. Υπολογίζεται ότι οι θάνατοι των Ρομά κατά τη διάρκεια του ολοκαυτώματος προσέγγισαν το 70 % του συνολικού τους πληθυσμού στην Ευρώπη.
Ωστόσο, το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο αναγνώρισε τη γενοκτονία των Ρομά μόλις το 2011. Σε κάθε περίπτωση, η διασφάλιση πόρων προκειμένου να υπάρξει ομαλή ενσωμάτωση των Ρομά, ιδίως στην εκπαίδευση, την κατάρτιση και την απασχόληση, είναι κάτι το πολύ σημαντικό.
Ivo Vajgl (ALDE). – Naš veliki pesnik Prešeren je enkrat napisal eno pesem, v kateri je rekel: Kaj učil boš cvesti veje, le ne uči pevcev peti!
Jaz mislim, da k tej današnji razpravi sodi tudi priznanje Romom za njihov neprecenljivi delež in prispevek k svetovni kulturni dediščini. Mislim, da jih moramo spoštovati zato, ker so tako ustvarjalni prišli na svet in živijo z nami.
In mogoče je današnji dan priložnost, da se jim tudi opravičimo za vse krivice, ki so jih doživeli zaradi svojega načina življenja.
Milan Zver (PPE). – Kot bivši minister za izobraževanje se čutim dolžnega, da ob svetovnem dnevu Romov tudi sam spregovorim besedo, dve.
Najprej bi seveda rad čestital vsem pripadnikom romske etnične skupine, ki je dejansko, kot je povedal že kolega Vajgl, odigrala pomembno vlogo tudi v evropski zgodovini in ima svoje mesto v kulturni dediščini.
Ampak v tej razpravi danes bi bolj pričakoval, da bi si izmenjavali dobre prakse, kakšen tretma ima kakšna vlada do njih.
Moja vlada je imela do njih izjemno pozitiven tretma, veliko je bilo inovativnega, sprejeli smo, recimo, koncept „romski mentor”, ki je predpostavljal, da se izbere izmed Romov nekaj ljudi, ki skrbijo za to, da se otroci udeležujejo vzgojno-izobraževalnega procesa.
In ta inštitucija je bila izjemno uspešna, učinkovita in bi lahko bila primerna tudi za izmenjavo dobrih praks, kar se tiče romskih politik.
(Ende des Catch-the-eye-Verfahrens)
György Hölvényi (PPE). – Frau Präsidentin! Ich sage das auf Ihrer Muttersprache jetzt, weil das absolut diskriminierend ist, was Sie gemacht haben. Ich habe mich gemeldet mit einer kurzen Frage zur „blauen Karte“, und alle, die später gekommen sind und sich von der linken Seite ganz spontan angemeldet haben, haben Sie angenommen, und mir haben Sie nicht erlaubt zu sprechen. Ich finde, das ist schrecklich. Schade, denn das ist absolut gegen diese Sache, die wir heute versuchen zu machen.
Die Präsidentin. – Herr Hölvényi, das hat nicht nur Sie getroffen. Aber ich muss auf die Uhr schauen. Ich habe gesagt, dass nur noch diejenigen zu Wort kommen, die noch nicht gesprochen haben. Es haben sich auch andere gemeldet, die auch schon eine Zwischenfrage gestellt hatten, die nicht zu Wort gekommen sind. Deswegen ist es keine Diskriminierung Ihrer Person, sondern schlicht und einfach der Versuch, ein bisschen Ordnung in die Debatte hineinzubringen. Es tut mir Leid, wenn Sie sich so betroffen fühlen.
Neven Mimica,Member of the Commission. – Madam President, honourable Members, the path ahead of us is still a long one until we see Roma treated like any other EU citizen. The change will not happen overnight, but we must not let them stop us. We have to keep steady on course with our fundamental values. The Commission will continue to work closely and to engage in dialogue with all the relevant stakeholders, including the representatives of the Roma people and pro-Roma civil society organisations. We need to ensure that all actors involved in the fight against anti-Gypsyism are supported, including by strengthening financial and policy support to civil society and national authorities. Thank you.
Soraya Post (S&D). – En ordningsfråga. Jag skulle vilja börja med att tacka kollegor som har varit med i debatten, men jag söker också ert stöd för att vi skriver till talman Tajani och berättar om och kräver sanktioner mot det hattal och den diskriminerande debatt som fördes av vissa ledamöter idag. Det är oacceptabelt. Jag tackar ordföranden för det sätt ni hanterade det på. Jag tycker det var bra.
Die Präsidentin. – Dankeschön, Frau Post. Ich hatte sowieso vor, das auch im Präsidium zur Sprache zu bringen, weil das wirklich weitreichende Äußerungen waren. Aber danke, dass Sie das hier noch einmal gesagt haben.
Ich bedanke mich für diese Debatte, die äußerst wichtig war. Und tatsächlich ist auch jeder Mensch für seine Äußerungen verantwortlich, kann aber auch, wenn es überzogen ist, zur Verantwortung gezogen werden. Das werden wir dann noch prüfen.
Schriftliche Erklärungen (Artikel 162 GO)
Maria Grapini (S&D), în scris. – Toți oamenii trebuie să se bucure de aceleași drepturi, libertăți și tratament. Romii sunt o minoritate ca oricare altă minoritate și nu ar trebui să se mai facă diferența nici între minorități, nici între acestea și majoritatea populației.
Personal, cred că avem nevoie de legi adecvate și de aplicare corectă. Romii au anumite vocații și trebuie ajutați. Cred că nu putem pune capăt segregării atât timp cât programele finanțate de la UE sau din bugetele naționale sunt formale și atât timp cât avem segregare prin lege.
De exemplu, sunt partide înființate pe criteriul etniei, ceea ce face să accentueze segregarea. Eu pledez pentru o lege care să nu permită înființarea unui partid pe criteriul etniei, oricare ar fi. Cetățenii unei țări pot fi membri ai unui partid și pot fi aleși.
Educația este deficitară. Etnia romă trebuie inclusă în forma de școlarizare comună cu majoritatea populației, nu separat. Eu am votat și am susținut cetățenii romi pentru parlamentul național și pentru cel european. România are cetățeni de etnie romă și în parlamentul național și în cel european.
György Hölvényi (PPE), írásban. – Hölgyeim és Uraim, engedjék meg, hogy emlékeztessem Önöket, hogy Magyarország elsőként nézett szembe a romák társadalmi problémáival és dolgozott ki hosszú távú stratégiát. Ennek részeként, 2012-ben került be a nemzeti alaptantervbe a roma kultúra és történelem oktatása. A roma lányok iskolaelhagyásának megelőzésére létrehozott program két évvel ezelőtt. A roma nők foglalkoztatásának növelését szolgáló program során több mint 1100 roma nő szerzett szakképesítést, s emellett 12 %-kal nőtt a roma származású nők foglalkoztatottsága, illetve a kormány pályázatot hozott létre roma kulturálisesemények támogatására. Azt gondolom, hogy a magyar sikerek önmagukért beszélnek, s követendő példával járnak elől.
Verónica Lope Fontagné (PPE), por escrito. – Todos los europeos hemos nacido con los mismos derechos y, por lo tanto, debemos luchar contra cualquier tipo de discriminación, incluidos los motivos de origen étnico.
La comunidad romaní sufre una tasa de exclusión del empleo superior al 75 %, lo que hace completamente necesaria la correcta implementación de la Directiva de igualdad de trato en materia de empleo, así como el refuerzo del papel de las ONG especializadas para fomentar su participación en el mercado laboral, facilitar información sobre sus derechos y mejorar la recogida de datos relativos a la discriminación, ya que en muchos casos la falta de confianza hace que no se presente denuncia alguna.
Sin embargo, en mi opinión, la prioridad tiene que ser la educación y la formación. Garantizar la escolarización infantil, en primer lugar, y evitar el abandono escolar, en segundo lugar, son requisitos básicos, ya que no solo mejoran las perspectivas laborales, sino que también contribuyen a una mayor participación en la sociedad, lo que reduce en última instancia la pobreza y la exclusión social.
Por último, y para conseguir una mayor integración de la comunidad romaní en la sociedad y contribuir así a acabar con la discriminación, tenemos que apoyar el acceso a una vivienda digna.
Laurenţiu Rebega (ENF), în scris. – Salut Ziua internațională a romilor și urez acestui vechi popor să-și regăsească demnitatea și mândria printre popoarele europene. Salut, de asemenea, inițiativa colegilor europarlamentari de a adresa Comisiei și Consiliului trei întrebări referitoare la măsurile luate la nivel european privind incluziunea romilor și combaterea discriminării la adresa acestora.
Dar, când vorbim de integrare, trebuie să subliniem că e nevoie de efortul ambelor părți. Sunt convins că și majoritarii, și instituțiile statelor membre, și instituțiile europene pot și trebuie să facă mai mult pentru integrarea romilor și combaterea discriminării. Dar, chiar dacă majoritarii și instituțiile statelor ar deveni, peste noapte, ideale, condiția romilor nu va putea fi îmbunătățită fără un efort susținut de responsabilizare și autoeducare din partea acestora.
Aș vrea să existe organizații rome mai multe, mai active, mai responsabile, care să se implice în educația, în integrarea și în propășirea romilor. Aș vrea ca tot mai mulți dintre romi, și mai ales dintre liderii acestora, să urmeze îndemnul lui John Fitzgerald Kennedy: „Nu te gândi la ce poate face țara pentru tine, gândește-te la ce poți face tu pentru țară!”
Egalitatea sau nediscriminarea se afirmă prin legi, dar prestigiul și respectul se câștigă doar prin efortul propriu.
Monika Smolková (S&D), písomne – Medzinárodný deň Rómov je vhodnou príležitosťou pre nás všetkých, aby sme si pripomenuli, že Rómovia sú neoddeliteľnou súčasťou európskych krajín už po stáročia. Som rada, že každý rok si 8. apríla pripomíname výročie prvého celosvetového stretnutia Rómov, ktoré sa konalo v Orpingtone pri Londýne v roku 1971. Aj keď ich odlišný spôsob života, zakorenené stereotypy a predsudky ešte stále vytvárajú medzi majoritnými populáciami a Rómami určité napätie, myslím si, že Deň Rómov by sme mali vnímať ako vhodnú príležitosť na zlepšovanie vzťahov medzi majoritou a rómskym obyvateľstvom. Ako človek pochádzajúci zo Slovenska z košického regiónu, kde žije najviac Rómov na Slovensku, chcem upriamiť vašu pozornosť na to, že napriek niektorým nezhodám, sa viacerí rómski predstavitelia v rómskych komunitách angažujú ako dobrovoľníci v cirkevných a neziskových organizáciách, pracujú ako terénni sociálni pracovníci, asistenti učiteľov a nemôžem opomenúť ani to, že niektorí Rómovia sú aj starostami obcí a poslancami obecných zastupiteľstiev. Napriek tomu, že rómska problematika je nesmierne ťažká a aj na Slovensku je dlhoročným problémom, musím povedať, že v košickom regióne máme úspešné materské školy, základné školy, komunitné centrá, obecné podniky, ktoré odvádzajú kvalitnú prácu s rómskymi komunitami. Chcem touto cestou poďakovať všetkým Rómom za doterajšiu spoluprácu a k ich sviatku im do ďalšieho obdobia popriať veľa úspechov.