Fullständigt förhandlingsreferat

Torsdagen den 1 juni 2017 - Bryssel

8.10. Bekämpning av antisemitism (B8-0383/2017, B8-0388/2017)

Explications de vote orales

  Diane James (NI). – Madam President, whilst it was recently reported that the rise in anti-Semitism in the UK was one of the highest in the world, much of it is due to increased anti-Semitic abuse online, particularly via social media. Now that is unacceptable, but I am just trying to make a point in terms of where that is coming from.

Challenging anti-Semitism in the United Kingdom is always going to be a problem while we have one mainstream political party seen by the media, seen in terms of public opinion – and I am referring to the Labour Party – failing consistently to deal with the problem within its own ranks, very often trying to disguise its deep-rooted prejudices as anti-Zionist or anti-Israeli.

The party in my opinion – and this is my view, I can only go with what I hear and see – has seemingly time and time again refused to tackle the issue within its own senior ranks, just inflicting simple reprimands but actually not dealing with the issue. If anti-Semitism is going to be dealt with, and the UK is a good example, then political parties need to take responsibility.

  Michaela Šojdrová (PPE). – Paní předsedající, chtěla bych říct, že holokaust je součástí společné evropské paměti. Antisemitské útoky, které v novém tisíciletí povážlivě narůstají – a můžeme zmínit Toulouse, Brusel, Paříž –, jsou v přímém rozporu s ideály evropské integrace. Ať už jsou jejich původci radikálové z extrémní pravice nebo islamisté.

Je tedy dobře, že Evropská komise a také národní vlády přichází s větším počtem iniciativ proti antisemitismu. Také proto jsem podpořila a jsem ráda, že byl schválen pozměňovací návrh, aby Evropská unie i členské státy přijaly definici antisemitismu, kterou používá Mezinárodní společenství paměti holocaustu. Tato definice je nutná při identifikaci a postihu antisemitských projevů, které povážlivě narůstají i na sociálních sítích. To je fenomén, proti kterému musíme důrazně bojovat. Určité nástroje nám poskytne i směrnice o audiovizuálních službách, kterou budeme moci využít.

  Jan Zahradil (ECR). – Paní předsedající, antisemitismus v Evropě narůstá. To je fakt, to je skutečnost, je třeba se tím zabývat a je to znepokojivé a já se obávám, že tento jev jen tak nezmizí, protože je to jiný typ antisemitismu, než který jsme znali z minulosti, například ve třicátých letech minulého století v Německu.

Ten nový antisemitismus má souvislost se strukturálními a demografickými změnami společností v některých evropských zemích, vytvářejí se zde silné diaspory ze zemí, které mají konfrontační nebo přímo nepřátelský vztah ke Státu Izrael, a z těch diaspor se pak rekrutují islamističtí radikálové, kteří jsou nositeli tohoto nového antisemitismu. To je zapotřebí si přiznat, nezavírat před tím oči ve jménu falešné politické korektnosti a Evropská unie to také musí zohlednit například při poskytování rozvojové a humanitární a jiné finanční pomoci do některých zemí Blízkého východu a severní Afriky.

  Pascal Durand (Verts/ALE). – Madame la Présidente, nous venons d’adopter une résolution qui dénonce à juste titre l’antisémitisme à travers le monde. La difficulté, c’est que, dans cette résolution, et pour la première fois, un lien éventuel peut être fait entre l’antisémitisme et la critique des politiques coloniales mises en œuvre par le gouvernement israélien. Il y a là un véritable danger parce que, tout simplement, la critique des politiques coloniales et de l’occupation n’a rien à voir avec l’antisémitisme. Cela relève de la dignité humaine, du peuple palestinien qui se voit privé de ses droits, de ses terres et des droits élémentaires à l’eau ou à l’éducation.

Faire le lien entre la critique des pratiques coloniales et militaires du gouvernement israélien et les souffrances subies du fait de l’antisémitisme, c’est faire injure à tous ceux qui essaient de défendre une solution pacifique et digne au Moyen-Orient pour que l’État de Palestine puisse vivre en paix à côté d’un État d’Israël pacifié.

  Илхан Кючюк (ALDE). – Г-жо Председател, гласувах за така предложената резолюция, защото изпраща силен сигнал към демократичната общност по света и той е, че никой не заслужава да бъде малтретиран и дискриминиран на база етническа и религиозна принадлежност, цвят на кожата или сексуална ориентация.

Хората с еврейски произход са най-изстрадалите в новата история на Европа и като гражданин на Република България съм истински горд, че моята родина успя да спаси еврейската общност в страната по време на Втората световна война.

За съжаление, обаче, 72 години по-късно в България се случват събития, които са посегателство върху паметта на жертвите от Холокоста. Преди броени седмици новото българско правителство назначи заместник–министър, който бе уличен със снимка, на която демонстрира нацистки поздрав. Ето я и снимката. Ето още една. След това вицепремиерът на натовска и европейска България – Валери Симеонов, отговори, че през 70-те години на миналия век го били завели в лагера Бухенвалд и заяви, цитирам: „Като се замисля, кой знае какви майтапчийски снимки съм си правил и аз.“

С това майтап не бива. Бия камбаната и призовавам Европа да прояви нулева толерантност към власт, която се гаври с паметта на станалите жертви.

  Frédérique Ries (ALDE). – Elle s’appelait Sarah, elle avait 65 ans, elle était directrice de crèche et juive. Sarah est morte le 4 avril dernier, à Belleville, battue à mort et défenestrée par un jeune musulman radicalisé. Pas de marche nationale, pas de Une pour Sarah. Elle est morte dans une quasi-indifférence médiatique et, pire, dans un silence glaçant des autorités.

L’assassin est un voisin. Il connaissait sa victime. Il la traitait de sale juive au quotidien, la terrorisait mais la justice, aujourd’hui, lanterne et «s’interroge» sur le caractère antisémite de ce crime.

On croit rêver, comme on hallucine, quand on entend certains, juste à l’instant dans cet hémicycle, qui remettent en cause et pour les mêmes raisons, sans doute, la définition internationale de l’antisémitisme. Une définition essentielle. Faut-il encore convoquer Camus, ici, si l’on veut nommer les choses, agir et poursuivre en conséquence.

Nommer les choses, nous le devons à Emmanuel et Miriam Riva, à Dominique Sabrier et Alexandre Strens du Musée juif de Bruxelles, à Jonathan Sandler, à Arié et Gabriel, à la petite Myriam du collège Ozar-Hatorah de Toulouse, à Yoav Hattab, Yohan Cohen, François-Michel Saada et Philippe Braham de l’hyper cacher, et à tous les autres. Nous le devons à Sarah Halimi.

  Charles Tannock (ECR). – Madam President, whilst I welcome today’s resolution, it is tragic that 70 years on from the Nazi atrocities such a resolution is even necessary. It is quite clear from the statistics that the number of anti-Semitic attacks, both verbal and physical, is on the rise in Europe, including in my own country, the United Kingdom, particularly on the internet. Indeed, we saw in Paris and in Brussels in the last few years actual terrorist attacks specifically committed against a kosher supermarket and the Jewish Museum in Brussels.

As the populations of EU Member States become ever more diverse it is important we pay close attention to encouraging and ensuring that the successful social cohesion and integration of all communities is worked towards. I am pleased, therefore, that the resolution goes beyond looking just at the topic at hand, but at the need to ease tensions across all the divides. I particularly welcome the emphasis on cross-border cooperation with regard to this issue, and the need to work together in times of terrorist attacks, particularly in the realm of sharing intelligence on extremist groups. Finding ways to prevent the radicalisation of vulnerable individuals will also be key in this area.

  Mairead McGuinness (PPE). – Madam President, I am the last speaker in this debate and I have to say that there is really little to be said that other colleagues have not said. It is deplorable, at this time in the 21st century European Union, that many of our citizens live in fear of discrimination, abuse and hate crimes simply because of their religion.

As Vice—President responsible for Parliament’s dialogue with religions, I have been meeting religious leaders from across the European Union including, of course, Jewish leaders. We are hearing stories that send shivers down our spine of children being afraid to go to school and families contemplating leaving Europe because of the fears that they have. I was therefore happy this week to contribute to the launch of the OSCE’s practical guide to combating anti-Semitism. This work should help public authorities to take the necessary steps to ensure the safety and security of our religious communities. This is absolutely vital and I fully support this resolution.