Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 12. června 2017 - Štrasburk

17. Efektivnost nákladů sedmého rámcového programu pro výzkum a inovace (krátké přednesení)

  President. – The next item is the report by Martina Dlabajová and Inés Ayala Sender, on behalf of the Committee on Budgetary Control, on cost effectiveness of the 7th Research Programme (2015/2318(INI)) (A8—0194/2017).

  Martina Dlabajová , zpravodajka. – Zprávu o efektivnosti nákladů sedmého rámcového programu pro výzkum a inovace jsem připravovala ve spolupráci s kolegyní Inés Ayalouvou Senderovou, které bych moc ráda poděkovala, a stejně tak i ostatním kolegům za mnoho cenných poznámek a názorů.

Sedmý rámcový program v období od roku 2007 do roku  2013 nakládal s prostředky v celkové výši téměř 55 miliard EUR, což představuje přibližně 3 % celkových výdajů na výzkum a technický rozvoj v Evropě. Během sedmiletého trvání tohoto programu bylo předloženo více než 139 tisíc výzkumných návrhů, z nichž bylo vybráno 25 tisíc projektů nejvyšší kvality, které obdržely finanční prostředky. Hlavními příjemci byly zejména univerzity, výzkumné a technologické organizace a malé, střední i velké podniky. Připomínám, že do rámcového programu se celkem zapojilo téměř 29 tisíc organizací z celé Evropy.

Odborníci vyhodnotili tento program jako úspěšný a já se k jejich stanovisku s radostí připojuji. Stejně jako oni bych ráda zdůraznila, že byla podpořena špičková vědecká činnost na individuální i institucionální úrovni. Podařilo se propojit malé a střední podniky a v rámci průmyslových odvětví navázat strategickou spolupráci a rozvíjet inovace. Chtěla bych vyzdvihnout také podporu mobility výzkumných pracovníků v Evropě, podporu investic do evropských výzkumných infrastruktur, budování komplexní sítě schopné řešit tematické výzvy, čímž je celkově posílen evropský výzkumný prostor.

Jedná se o zcela konkrétní projekty, jejichž přínos pro společnost i ekonomiku je nezanedbatelný. V oblasti medicíny jde například o nové metody zjišťování cukrovky, rakoviny či Alzheimerovy nemoci, přenosné detekční nástroje apod. V oblasti informatiky a komunikací se jedná zejména o rozvoj Internetu věcí či umělé inteligence. A mohla bych tak pokračovat i v oblasti energetiky, ochrany životního prostředí, bezpečnosti či dopravy.

Ale pozor, samozřejmě je také stále co zlepšovat.  Při hodnocení efektivnosti programu jsme nalezli i spoustu slabých míst, jako je vysoká administrativní zátěž, složité právní a finančních předpisy, příliš úzký rozsah témat a výzev, nedostatečný důraz na účast průmyslu či nedostatečná komunikace. Jak veřejné konzultace s příjemci, tak celá řada auditů poukázaly na to, že hlavním zdrojem chyb pak bohužel byly nesprávně vypočítané osobní náklady a nezpůsobilé přímé a nepřímé náklady. V tomto ohledu bych ovšem ráda poděkovala Komisi a panu komisaři za to, že většina těchto slabých míst byla v Horizontu 2020 již odstraněna a intenzivně se na odstranění dalších chyb a systematických chyb pracuje.

Podpora výzkumu a inovací je pro budoucí vývoj Evropské unie klíčová. Proto bych moc ráda apelovala na členské státy, aby vyvinuly mimořádné úsilí ke splnění společného cíle – investovat 3 % unijního HDP do oblasti vědy, výzkumu a inovací. Jen tak budeme moci i nadále dosahovat špičkových výsledků ve výzkumu a v inovacích a přispět tak k ekonomickému růstu Unie.

  Inés Ayala Sender, Ponente. – Señor presidente, quisiera expresar mi agradecimiento también a mi colega, la señora Dlabajová, por la buena cooperación que hemos tenido en este informe, que precisamente tenía como interés adelantarnos a posibles problemas sobrevenidos en la evaluación de Horizonte 2020 y en la preparación del Noveno Programa Marco para la investigación y el desarrollo. Porque precisamente veíamos con mucha preocupación, desde la Comisión de Control Presupuestario, que había una tasa de error recurrente y, además, preocupantemente alta, por la que nadie parecía tener interés.

La mayor parte de los años nos encontrábamos con un error, identificado por el Tribunal de Cuentas, de más del 5 %, que, tras muchas correcciones y mucha negociación, íbamos reduciendo, pero también con un porcentaje muy importante de operaciones con errores que —como bien ha dicho mi colega— respondían sobre todo a problemas de reembolsos que el Tribunal de Cuentas ha identificado como uno de los problemas mayores.

También retrasos en los plazos y, sobre todo, la sensación de una cierta opacidad por las redundancias, las incoherencias y algunos problemas en relación con —posibles o no— ayudas de Estado unidas al tema de las subvenciones, aparte de la externalización de las agencias, que también genera, en esa distancia, por otra parte, mayores problemas en la gestión.

Decir, pues, que tenemos mucho interés en que antes de 2020, por fin, se consiga, si es así —y el comisario nos dirá hoy—, si es posible, terminar no solo la implementación del anterior —es decir, del 7PM—, sino también su control, puesto que estamos ya en plena implementación de Horizonte 2020 y preparando el nuevo programa.

Finalmente, plantear que la gestión de la Dirección General sea más transparente, que los proyectos y los programas, algunos de ellos excepcionales y muy excelentes, que debemos mantener, coinciden a veces con otros de muy dudosa eficiencia o eficacia, sobre todo en la columna «Innovación» y en los retos sociales, donde falta todavía mucho por hacer.

Y, finalmente, plantear que hay algunas propuestas importantes o interesantes, como es el ir acordando con las regiones europeas un pacto por la ciencia y por la investigación que lleve a algo que creemos que es realmente relevante, y es que en todos los presupuestos de las regiones y de los Estados miembros de la Unión un 3 % del PIB de sus presupuestos estuviera dedicado a la investigación y a la innovación.

Creemos que es ahí donde programas como el 7PM y Horizonte 2020 deben intentar servir más que de lugar de colocación o de rentabilidad para algunos programas, que algunos de ellos son buenos, pero otros son más que dudosos.

Catch-the-eye procedure

  Michaela Šojdrová (PPE). – Já bych chtěla především poděkovat oběma zpravodajkám za velmi kvalitní zprávu. Tato zpráva konstatuje, že sedmý rámcový program byl využit efektivně a upozorňuje na řadu dílčích nedostatků.

Já předpokládám, že i Komise se poučila a program Horizont 2020 již využil připomínky, které byly vzneseny z uplynulého období. Za rok 2015 byli největšími příjemci badatelé v Německu, Velké Británii, Francii, Itálii a Španělsku. Bohužel tato disproporce se ukazuje, že pokračuje i v tomto období, a bylo by velkou chybou, kdybychom nedokázali změnit tuto situaci.

Já bych v této věci apelovala na pana komisaře, aby spolu s členskými státy udělali vše pro to, aby Horizont 2020 byl lépe čerpán, pokud se týká geografického rozložení. Předpokládám, že jde samozřejmě o efektivní zaměření na exkluzivitu, ale přesto je škoda nevyužít potenciál více zemí.

  Andrey Novakov (PPE). – Mr President, to begin with, I would like to congratulate both rapporteurs, Ms Ayala Sender and Ms Dlabajová, for their work and dedication. For me, after all, the 7th Framework Programme (FP7) was sufficiently and successfully implemented. However, there are lessons to be learnt, especially now that we are preparing for the 9th Framework Programme (FP9). We need a much stronger business—science relationship. We should define much more carefully the projects with huge market potential in order to choose the best of them. I would like to see more Nobel Prize winners coming from the EU. I am sure that the achievements we have made with Horizon 2020 and the FP7 are contributing to this.

However, there is a weak point: national points of contact. We should put in much more investments and efforts to make them work better in order to make a very good connection with citizens and future beneficiaries.

  Stanislav Polčák (PPE). – Já souhlasím s paní zpravodajkou Dlabajovou, která jasně řekla, že tato politika je pro EU naprosto klíčová, stejně tak i ty 3 %.

Má-li EU obstát na globálním trhu, tak jsem pevně přesvědčen, že je nutné investovat nejen tato 3 %, ale také snížit administrativní a byrokratickou náročnost. To si myslím, že nás bohužel provází nejen u zde hodnoceného sedmého rámcového programu pro výzkum a inovace, ale např. i v kohézní politice. Podle mého názoru je nezbytné nesnižovat význam programu Horizont 2020 tak, jak se např. dělo pokusem tzv. Junckerova balíčku.

Je důležité, aby tato politika zůstala skutečně na prvním místě, protože výzkum a inovace by měly stát v popředí. Za druhé, aby byly plně transparentní a aby byly co nejvíce průhledné i z hlediska té administrativní náročnosti. Pro přípravu toho devátého rámce bychom se měli poučit z toho, že nejsme lídry v této oblasti, a měli bychom o tuto pozici lídra stát.

  Νότης Μαριάς ( ECR). – Κύριε Πρόεδρε, η συζήτηση για την οικονομική αποδοτικότητα του 7ου προγράμματος-πλαισίου για την έρευνα νομίζω ότι είναι πολύ σημαντική και αναδεικνύει πραγματικά τα προβλήματα τα οποία υπήρξαν κατά την εφαρμογή του. Θεωρώ ότι το ζήτημα της διαφάνειας είναι καθοριστικής σημασίας, όπως, επίσης, ότι υπάρχει και ένα τεράστιο διοικητικό άχθος, προκειμένου να προχωρήσουν αυτά τα προγράμματα. Επίσης, το σφάλμα υπολογισμού που φτάνει στο 5% νομίζω ότι είναι σοβαρό θέμα που πρέπει να μας απασχολήσει. Από εκεί και πέρα, είναι βέβαιο ότι πρέπει το πρόγραμμα αυτό να είναι πολύ πιο ανοιχτό και πολύ πιο φιλικό προς τις μικρομεσαίες επιχειρήσεις. Βλέπω μια τάση των μεγάλων επιχειρήσεων να μην θέλουν να επενδύσουν δικά τους κεφάλαια, απλά να θέλουν να χρησιμοποιήσουν τα κεφάλαια του «Ορίζοντα 2020», για να κάνουν δήθεν ανάπτυξη και επενδύσεις. Νομίζω, από εκεί και πέρα, ότι υπάρχει απόδοση σε σχέση με τον «Ορίζοντα 2020». Είναι σημαντικό το πρόγραμμα αυτό για να ενισχύσει την ανταγωνιστικότητα της ευρωπαϊκής οικονομίας και οπωσδήποτε ο στόχος του 3% επί του ΑΕΠ για την έρευνα πρέπει να εφαρμοστεί.

(End of catch-the-eye procedure)

  Carlos Moedas, Member of the Commission. – Mr President, first of all let me thank the rapporteurs, Ms Martina Dlabajová and Ms Inés Ayala Sender, for their excellent report on the cost-effectiveness of the 7th research framework programme (FP7). I also take this opportunity to thank all the honourable Members for their continued interest in the field of research and innovation. We all agree on the crucial importance of research and innovation for European job creation, growth, competitiveness and in improving European citizens’ lives.

Your report concludes, and rightly so, that, I quote, ‘the Commission, overall, managed the FP7 cost effectively’ and I very much welcome this conclusion concerning the previous research programme and I take the opportunity to thank publicly my predecessor Máire Geoghegan-Quinn for her tremendous work in her tenure. Your report and all the independent evaluations of FP7 that we have undertaken clearly underline that European research funding is a crucial piece for the future of Europe, which leads to concrete outputs – Mrs Dlabajová just referred to some of those concrete outputs – and for a more competitive economy and better lives for our citizens.

But I also agree with you that the successor of FP7, Horizon 2020, has led to further improvements. We have now one single and simple set of rules that is much more appreciated and more accountable. Your report recognises this, and especially the simplifications that we have been introducing and the second wave of simplification that we will introduce because it is an ongoing process. We are on the right track but we need to do more. We need especially to look at new ideas for funding. This is part of the debate that we will have with the research and innovation community and with this Parliament over the next few years and I look forward to it.

Some of you, I think, raised the questions that are important for the future. Mr Novakov said, how are we going to link better business to science? He said he wants to see more Nobel Prizes. I would just remind you that the European Research Council has produced in ten years six Nobel Prizes, four Fields Medals and five Wolf Prizes. Then I think that when you look at the question of how we are going to work with the Structural Funds, that Mrs Šojdrová said it. We need to work more in widening and look at how we can do better with other countries, how to help them to go up the ladder of excellence.

But let us be honest: Europe still lags behind other places, behind its competitors in some areas, and we are collectively failing to reach the target of 3% of GDP invested in research and development. I really welcome the idea that Ms Inés Ayala Sender put forward of this pact for science with the regions, which is, I think, the way to approach it; how you can actually go region by region in Europe, help them with this pact for science, with investing more, and I think this is something that we should work on together and I count on you.

We cannot therefore rest on our laurels and what we did well. We have to keep working in many areas to ensure that research and innovation framework programmes are as effective as possible, and that research and innovation is supported and encouraged across Europe. This includes having a budget that is sufficient to meet those challenges and again I count on you in this Parliament to help with looking forward to that budget of the future that today is clearly insufficient for what we need for Europe, for jobs and for growth.

Your report also identifies a number of the challenges that we face in implementing a large programme and you know that I take these challenges seriously. A number of them have already been solved and I think Ms Dlabajová recognised that in her speech. Others need to be addressed in the future programme. Your report will provide a good basis for future consideration. Taking as a basis paragraph 13 in your report I will continue to strive for, and I quote, ‘optimal balance between the attractiveness of programmes to participants and the legitimate necessity of accountability and financial control.’

I think this balance is crucial and also answers the point made by Ms Inés Ayala Sender on the error rate, and I think too the point by another honourable Member, that we have to strike this balance between trust and accountability. How can we get this balance right so we have more innovation?

In conclusion, I am delighted that overall you concluded that the FP7 has been managed in a cost-effective manner, which is an encouragement to me and to my colleagues. FP7 has produced very good results and it has been a worthwhile investment of European money. Your report also shows that FP7 was not perfect. Horizon 2020 is in many respects a further improvement, but we should never stop working to improve our programmes.

Ms Dlabajová said several things, but one sticks in my mind: she said that sometimes the topics were too narrow – narrowly defined topics and I think that if you ask me what my dream is for the future, the first is to do what we do well, very well, and not touch it, but that we have to open up in science so we get the best of the best by not defining sometimes those topics as narrowly as you described in your words.

I think that we should not stop working for the benefit of researchers and innovators and for Europe as a whole, and all of you here can be assured that I will continue to work on this. So thank you very much for your attention.

  President. – Commissioner, thank you for sharing your dream with us at this late hour.

The debate is closed.

The vote will take place on Tuesday, 13 June 2017.