Bogdan Andrzej Zdrojewski (PPE). – Pani Przewodnicząca! Od lat zajmuję się problematyką bezpieczeństwa i obrony i z pewną satysfakcją odnotowałem zainteresowanie Parlamentu Europejskiego kondycją firm ochroniarskich. To jest rynek rejestrujący obroty rzędu 35 mld rocznie i zatrudniający 1,5 mln osób. Przypomnę, że ponad 40 tys. podmiotów ochrania nie tylko zakłady oczyszczania wody, ale także na przykład elektrownie. Bardzo istotne jest, że w tym dokumencie nie dokonano przeregulowania sposobu funkcjonowania tych firm, bo funkcjonują one w różnych warunkach ekonomicznych. Ważne jest natomiast, że pojawi się wymiana informacji o kryminalnej działalności co niektórych członków grup ochroniarskich oraz że powstanie lista firm, które mogą być rekomendowane do zadań wymagających nadzwyczajnej jakości. Chcę podkreślić, że praca inicjatora tego przedsięwzięcia przebiegała bardzo dobrze. Z tego też powodu mogłem poprzeć to sprawozdanie.
Stanislav Polčák (PPE). – Paní předsedající, u této zprávy já se přiznám, že jsem váhal, zda ji podpořit, a musím říci, že nebýt vystoupení paní zpravodajky Vautmans dnes v plénu a předložení ústního pozměňovacího návrhu, tak bych tuto zprávu nepodpořil.
Já samozřejmě uznávám to, že je důležité spolupracovat v zajištění bezpečnosti i se soukromými agenturami, ale při včerejší minidebatě, protože k tomuto bodu bohužel opět nebyla žádná debata, myslím si, vyhřezla na povrch právě ta důležitá okolnost, že soukromé bezpečnostní služby, které se podílejí na zajištění bezpečnosti, nesmí mít žádnou úlohu při vyšetřování. Nesmí mít v zásadě více práv než ta, která jsou dána v předpisech národních členských států, než běžné soukromé osoby. To je důležité a toto ujištění, které bylo dáno tím ústním pozměňovacím návrhem, ve mě vzbudilo právě i to očekávání pozitivní. To znamená, nakonec jsem tuto zprávu podpořil.
Jiří Pospíšil (PPE). – Paní předsedající, já jsem stejně jako můj kolega předřečník váhal, zda zprávu podpořit, a nakonec díky přijatému ústnímu pozměňovacímu návrhu jsem zprávu podpořil. I pro mě je důležité, aby zkrátka soukromé bezpečnostní agentury měly jasné regule a aby nepřejímaly pravomoci orgánů veřejné moci, orgánů státu, ať už v podobě vojsk, to znamená vojenských jednotek, pro které platí mezinárodní právo vojenské, tak v podobě řekněme jiných ozbrojených sborů, které jsou regulovány státní mocí, veřejným právem atd. To je myslím třeba pokaždé rozlišit a jasně říci, kde je ta hranice mezi veřejnou mocí a mezi soukromými agenturami, které mají soukromoprávní charakter. Já nezpochybňuji jejich význam, jako pomocné orgány při řešení konfliktů, při odstraňování následků konfliktů určitě mají svůj význam, a proto proti nim nějak nevystupuji. Na druhou stranu, jak už jsem řekl, nezapomeňme, že to jsou soukromé subjekty, a to je důležité pořád zdůrazňovat.