6.4. Международно управление на океаните: дневен ред за бъдещето на нашите океани в контекста на целите за устойчиво развитие за 2030 г. (A8-0399/2017 - José Inácio Faria)
Estefanía Torres Martínez (GUE/NGL). – Señor presidente, los mares se han convertido en un vertedero. No hay ni un solo océano que no esté lleno de plástico. En 2015, 195 Estados se comprometieron a firmar un acuerdo mundial para reducir la contaminación atmosférica, pero aún hoy no hemos hecho nada a escala mundial ante la contaminación de la mar. ¿Cómo es posible?
Esto tarda 450 años en desaparecer del agua (la oradora muestra una botella de plástico) y los océanos están llenos. Envases, residuos, contaminación orgánica por vertidos descontrolados de aguas fecales y emisarios fuera de norma, acuicultura intensiva: son algunos de los principales problemas de las costas españolas que afectan a la pesca y también de las costas europeas y de todo el mundo. En particular, afectan a la pesca artesanal. Un pescador de Badalona nos contaba hace un tiempo que en las redes de su barca ya solo recogía toallitas higiénicas, botellas, basura. Su padre y su abuelo fueron pescadores. Sus hijos probablemente ya no puedan serlo.
Tenemos que reaccionar, y la única forma de hacerlo, la única forma de luchar contra este modo de vida y de generar basura es generar un modo de vida que precisamente defienda a la gente que cuida del mar y a la que vive de él, que es, de nuevo y otra vez, la gente que defiende y que lucha por la pesca artesanal.
Dubravka Šuica (PPE). – Gospodine predsjedniče, kao što je naglašeno u ovom Izvješću život u oceanima je vrlo ugrožen, naročito od kada su istraživači ove godine otkrili longitudinalnim istraživanjima da se razina kisika u morima u zadnjih 50 godina smanjila za 2 %. Iako taj postotak zvuči tek kao mala promjena, ne smijemo zaboraviti da i mala promjena u ekosustavu može imati znatan učinak na žive organizme u njemu.
Jedini organizmi koji mogu živjeti u takvim uvjetima gdje se kisik konstantno smanjuje su bakterije, ali svim ostalim organizmima opstanak je znatno ugrožen. Europska unija će ovim dokumentom nastaviti svoju borbu protiv klimatskih promjena, ali i ne samo protiv klimatskih promjena, nego i protiv ponašanja današnjih stanovnika koji svojim lošim navikama bitno ugrožavaju život u oceanima.
Nadamo se da ćemo koristiti inovacijske projekte, plave tehnologije, uporabu čistih izvora energije kako bismo promicali ekološki održivu infrastrukturu i zaštitili biološku raznolikost oceana. Stoga sam podržala ovaj prijedlog.
Stanislav Polčák (PPE). – Byl jsem šokován, pokud jsem si mohl přečíst na konci minulého roku ve vědeckém časopise Science, že se zčtyřnásobily a zvětšily plochy mrtvých zón v našich oceánech, mořích a především pobřežních oblastech. Ty mrtvé zóny jsou dány nedostatkem kyslíku. Myslím si, že s tímto musíme být schopni bojovat, že dokonce máme na to prostředky a nástroje. Musíme lépe spolupracovat právě se zemědělci, s místními farmáři, s místními firmami, které právě mohou jednoduchými opatřeními zamezit pronikání těchto znečisťujících látek do pobřežních oblastí.
Pan Faria ve své zprávě velmi dobře popisuje, co to znamená úbytek na biodiverzitě. My máme problém s emisemi z námořní dopravy, které mohou vzrůst o 50 %, ale až dokonce o 250 %, to jsou všechno výzvy, kterým čelíme a musíme se jim skutečně postavit čelem. Rád jsem proto podpořil tuto zprávu pana kolegy Farii, který se s ní vyrovnává, myslím, že se ctí.
Seán Kelly (PPE). – A Uachtaráin, bhí áthas orm vótáil ar son na tuarascála seo.
The environmental health of the oceans is under significant threat and at risk of being irreversibly damaged unless the EU community undertakes targeted and coordinated efforts to solve the root problems.
This report reaffirms the importance of international ocean governance and its economic, environmental and social components, particularly as it relates to Goal 14 of the Sustainable Development Goals: to conserve and sustainably use the oceans, seas and marine resources.
In particular, I supported three priority areas, as set out in the joint communication, and any innovative technological, as well as financial, initiatives addressing ocean and sea pollution to promote efficient recovery systems for waste from shipping, for example, and marine litter in general, with the aim of eliminating it – and especially in relation to plastics, which can be described as the great environmental crime of our time. From an Irish point of view and from a European point of view, we owe it to ourselves and above all our coastal communities to deal with these difficulties.