Hakemisto 
 Edellinen 
 Seuraava 
 Koko teksti 
Menettely : 2016/0190(CNS)
Elinkaari istunnossa
Asiakirjan elinkaari : A8-0388/2017

Käsiteltäväksi jätetyt tekstit :

A8-0388/2017

Keskustelut :

PV 17/01/2018 - 19
CRE 17/01/2018 - 19

Äänestykset :

PV 18/01/2018 - 6.5
Äänestysselitykset

Hyväksytyt tekstit :

P8_TA(2018)0017

Sanatarkat istuntoselostukset
Keskiviikko 17. tammikuuta 2018 - Strasbourg Lopullinen versio

19. Tuomioistuimen toimivalta, päätösten tunnustaminen ja täytäntöönpano avioliittoa ja vanhempainvastuuta koskevissa asioissa ja kansainvälinen lapsikaappaus (keskustelu)
Puheenvuorot videotiedostoina
PV
MPphoto
 

  Elnök asszony. – A következő napirendi pont a Tadeusz Zwiefka által a Jogi Bizottság nevében készített, a házassági ügyekben és a szülői felelősségre vonatkozó eljárásokban a joghatóságról, a határozatok elismeréséről és végrehajtásáról, valamint a gyermekek jogellenes külföldre viteléről szóló tanácsi rendeletre irányuló javaslatról szóló jelentésről folytatott vita (COM(2016)0411 – C8-0322/2016 – 2016/0190(CNS))

 
  
MPphoto
 

  Tadeusz Zwiefka, sprawozdawca. – Pani Przewodnicząca! Chciałbym na samym początku zaznaczyć, że mimo iż pracowaliśmy i pracujemy nadal nad przekształceniem tego rozporządzenia zgodnie ze specjalną procedurą ustawodawczą, która ustanawia Parlament Europejski wyłącznie w roli konsultacyjnej, natomiast Radę stanowiącą jednogłośnie jako jedynego prawodawcę, to pracę, która była do wykonania właśnie tutaj w naszej Izbie, w Parlamencie Europejskim, podjęliśmy z pełnym entuzjazmem i – wydaje mi się –wykonaliśmy ją naprawdę dobrze. Dlatego chciałbym rozpocząć od podziękowań. Przede wszystkim chciałbym podziękować Komisji Europejskiej za przygotowanie naprawdę dobrego projektu przekształcenia rozporządzenia Bruksela II bis. Chciałbym podziękować moim koleżankom i kolegom z Komisji Prawnej, a w szczególności kontrsprawozdawcom, z którymi naprawdę miałem ogromną przyjemność i satysfakcję współpracować przy tym właśnie rozporządzeniu.

Mimo iż propozycja Komisji rzeczywiście oceniona została jako bardzo dobra, Parlament wniósł pewne swoje propozycje, które – głęboko w to wierzę – poprawiają propozycję przygotowaną przez Komisję, a jednocześnie spowodują, że Rada zechce pochylić się także nad zgłoszonymi przez nas uwagami.

Chciałbym poruszyć kilka najistotniejszych kwestii. Po pierwsze sprawa wysłuchania dziecka. Dla nas jest to kluczowa rzecz w tym rozporządzeniu, ponieważ uważamy, że w sporze rodzicielskim dotyczącym wykonywania władzy rodzicielskiej czy kwestii uprowadzenia dziecka, tak zwanego porwania rodzicielskiego, dziecko jest niestety stroną najsłabszą i tę stronę trzeba absolutnie chronić. Dziecko musi być podmiotem tej prowadzonej sprawy, a broń Boże nie przedmiotem, dlatego stawiamy tak bardzo mocno wszystkie elementy, które pozwalają zachować jak najlepszą pozycję dziecka. Oczywiście nie możemy nakazać wysłuchiwania dziecka w każdej sprawie. Ta decyzja pozostaje niezależna dla sądu, ale tę rzecz, którą wprowadzamy jako novum, to konieczność uzasadnienia decyzji odmownej w przypadku, kiedy sąd nie decyduje się na przeprowadzenie wysłuchania. Zwracamy także uwagę na fakt, że te wysłuchania powinny charakteryzować się pewnymi wspólnymi standardami. Powinny odbywać się w przyjaznej dla dziecka atmosferze, czyli może to być poza siedzibą sądu. Przeprowadzane powinny być przez wyspecjalizowanego sędziego bądź przygotowanego eksperta, bez wpływu osób trzecich i bez presji ze strony rodziców, a więc także bez ich udziału. To jest bardzo istotna kwestia.

Sugerujemy, aby w tych sprawach związanych z wykonywaniem władzy rodzicielskiej wziąć pod uwagę możliwość przeprowadzenia czy korzystania z mediacji jako alternatywnego sposobu rozwiązywania sporów. Mediacja daje możliwości przeróżne, większe niż sąd, skraca także czas postępowania i oczywiście pozwala zaoszczędzać spore wydatki.

Kolejna kwestia, na którą chcę zwrócić uwagę, to jest kwestia umieszczania dziecka decyzją sądu poza jego rodziną biologiczną, czyli w rodzinie zastępczej bądź placówce wychowawczo-opiekuńczej. Dołożyłem do propozycji Komisji swoją propozycję, przyjętą przez Komisję Prawną, aby sąd mógł rozważyć przy podejmowaniu tej decyzji możliwość pozostawienia dziecka w rodzinie, która przebywa w kraju, gdzie toczy się sprawa. W przypadku długotrwałych spraw jest to bardzo, bardzo pożyteczne rozwiązanie.

Z radością witamy propozycje Komisji polegające na zniesieniu procedury exequatur, czyli odejściu od konieczności potwierdzania procesów przeprowadzonych w innych państwach członkowskich Unii Europejskiej, co już zostało sprawdzone w innych przypadkach.

Dziękuję Państwu za możliwość wygłoszenia tego wstępu. Będę z ciekawością przysłuchiwał się debacie i odniosę się do niej na zakończenie.

 
  
MPphoto
 

  Dimitris Avramopoulos, Member of the Commission. – Madam President, the Brussels IIa Regulation is a key tool to navigating cross-border legal issues in family matters and to providing protection for children. Its revision addresses the shortcomings regarding parental responsibility proceedings which have also been flagged in the past by the honourable Members.

I am very happy that the Commission and Parliament have a common goal. We want to prevent that, in cross-border cases, children end up being taken hostages of long disputes. We also want to facilitate the procedures for families by various means including by reducing the length and cost of these procedures.

Before I speak about Parliament’s amendments, I would like first to express my thanks to our rapporteur, Mr Zwiefka, for the excellent cooperation on this file.

I am delighted that the report acknowledges that time and a smooth return to family life is of essence for children’s welfare and their relationship with their parents. In particular, I very much welcome the measures included in the report aiming to substantially reduce delays in returning children who were abducted by one of their parents. These are in line with the Commission’s proposal. These measures will imply in practice less cumbersome procedures for parents and quicker decisions by judges in cross-border cases. This will result in giving children back the stability they need and deserve, and an earlier return to family life.

Facilitating enforcement of judgments once decisions are taken is another crucial aspect to ensure the rights of children and their families. The abolishment of the intermediate procedures to obtain cross-border enforcement of judgments will make this possible. This will avoid costs and delays, whilst maintaining the necessary safeguards to ensure, for instance, the rights of the defence. Therefore, I welcome Parliament’s support for this measure in this respect.

Concerning the amendments on the rights of the child to be heard in the proceedings, I take note of Parliament’s wish for their to be common minimum standards at EU level – to be proposed by the Commission – such as referring to the practical arrangements of the hearing. We have carefully assessed such a possibility.

However, given that the existing rules and practices in Member States in this area are extremely divergent, we find it more efficient to rely on existing standards laid down in the United Nations Convention on the Rights of the Child, to which all Member States have already subscribed. Therefore, I hope to have this particular rule accepted in the final version of the new instrument.

As you all know, strengthening the rights of the child is a top priority for the Commission. Our proposal in this area will ensure that children are given an opportunity to be heard in legal proceedings concerning them. Mutual recognition of Member States’ practices in this respect will avoid refusals at the recognition or enforcement stage, thus allowing true circulation of judgments in the European Union.

For the sake of efficiency and in order to avoid overlaps we have not included specific rules on mediation for conflicts between parents, as requested by Parliament. The existing Mediation Directive already covers efficient mediation mechanisms in these situations and foresees support for parents in resolving their conflicts.

Finally, I have noticed that Parliament’s amendments focus also on close cooperation between Member States’ authorities. Here again, we speak with one voice. Central authorities are the direct interface with parents and should play a key role in supporting judges in applying the regulation. The report and the proposed amendments reflect the need for more efficient cooperation.

 
  
MPphoto
 

  Miriam Dalli, rapporteur for the opinion of the Committee on Petitions. – Madam President, I too would like to thank the rapporteur. What we are discussing today is a sensitive issue that has a direct impact on thousands of citizens, particularly children living across the EU. So it is our duty to ensure that both children and parents who act in good faith are protected. There are too many cases of international child abduction by one of the parents for us not to act, and our guiding principle is that child abduction is detrimental to the fundamental rights of any child, wherever he or she is.

It is a fact that the world we are living in is changing, and family law issues also change because family law issues that, before, were exclusively dealt with within national states now require international application. As international relationships and marriages increase, so do international custody disputes. In the Committee on Petitions we deal with cases of parents being deprived of their children, illegally taken away from them by the other parent, and that is why we believe that any proposal has to be more effective and ensure the best interests of the child.

This is precisely why we need to close all loopholes and make sure that the regulation is not interpreted in a way that favours the parent responsible for the wrongful removal of a child. We need to make sure that the court of the Member State of origin of the child is the one that takes the final decision in this respect. And we have to reduce, if not eliminate, forum shopping and ensure the interests of both parents are protected and, most importantly, reduce any possible harm to the children involved. I believe that this is the only way through which we can ensure effective judicial protection of the fundamental rights of children across the EU, wherever they are.

 
  
MPphoto
 

  Pavel Svoboda, za skupinu PPE. – Dovolte mi, abych poděkoval všem kolegům z výboru JURI, především našemu zpravodaji Tadeuszi Zwiefkovi za práci, kterou odvedli při projednávání této zprávy.

Chci ubezpečit všechny občany, že dnes zde projednáváme návrh nového znění důležité legislativy, která se dotýká mnoha občanů. V EU registrujeme zhruba 16 milionů mezinárodních rodin. Bohužel registrujeme také 140 000 mezinárodních rozvodů ročně a co je nejhorší, také 1 800 případů únosů dětí jedním z rodičů ročně.

Nařízení upravující příslušnost, uznávání a výkon rozhodnutí ve věcech manželských a rodičovských už platí s výjimkou Dánska od roku 2005. Praxe ukázala, že ale stávající znění lze vylepšit ku prospěchu zejména dětí. Je třeba také ujistit, že toto nařízení zlepšuje pouze procesní pravidla. Hmotného práva, např. definice manželství, se toto nařízení netýká. Subsidiarita je respektována. Nařízení se také vztahuje pouze na tzv. přeshraniční případy, tedy případy, kdy každý z manželů má státní příslušnost jiného státu.

Je zájmem JURI a celého tohoto Parlamentu, aby tato legislativa byla přijata, protože sleduje zájem dítěte, a já mohu prohlásit za výbor JURI, že jsme se touto otázkou, touto stránkou nového návrhu velmi pečlivě zabývali.

 
  
MPphoto
 

  Evelyne Gebhardt, im Namen der S&D-Fraktion. – Frau Präsidentin, Herr Kommissar! Herr Svoboda erwähnte es gerade: Sehr viel mehr Menschen als früher leben zusammen, nehmen diese Errungenschaften der Europäischen Union, der Unionsbürgerschaft wahr. Natürlich gibt es auch eine Kehrseite: Nicht alle Ehen, die geschlossen werden, sind dann am Ende erfolgreich. Als ich Mediatorin des Europäischen Parlaments war, habe ich das Leid der Kinder miterleben müssen, die von Kindesentziehungen betroffen sind, und ich muss sagen, das sind keine schönen Geschichten, die da zu erleben sind. Deswegen war ich sehr angenehm überrascht, als ich feststellen durfte, dass die Europäische Kommission eine Großzahl der Vorschläge, die ich damals erarbeitet habe, zur Verbesserung des Rechts in diesem Bereich aufgegriffen und in den Entwurf hineingebracht hat. Das ist eine gute Sache. Insbesondere muss es eine bessere Zusammenarbeit der Gerichte und der Behörden geben, ein schnelleres Zusammenarbeiten, denn je länger solche Verfahren dauern, umso schlimmer wird es gerade und insbesondere für die Kinder. Und es bedarf auch der Rechtssicherheit, die damit verbunden ist.

Ein weiterer Bereich, der ganz außerordentlich wichtig ist, ist die Anhörung der Kinder. Wir müssen dafür sorgen, dass die Rechte, die sie durch die UNO-Resolution haben, auch tatsächlich verwirklicht werden. Wir müssen dafür sorgen, dass Kinder kindgerecht angehört werden können, in ihrer eigenen Sprache, aber auch so, dass sie in einem geschützten Rahmen gefragt werden können und nicht in einem Saal, der sehr unmöglich sein kann für Kinder, wenn es zum Beispiel ein Gerichtssaal ist. Da müssen wir sehr darauf achten, dass die Rahmenbedingungen richtig und auch für die Kinder annehmbar sind.

Ein weiterer Punkt – und da bin ich Herrn Zwiefka auch sehr dankbar, da haben wir auch sehr gut zusammengearbeitet – ist die Frage der Mediation. Ja, wir haben Regelungen zur Mediation in der Europäischen Union, aber die reichen noch nicht aus. Die reichen noch nicht aus, wenn wir sehen, dass die Gerichte diese Möglichkeiten, die es gibt, nicht wahrnehmen. Wir müssen dafür sorgen, dass gerade weniger begüterte Eltern die damit verbundenen Kosten nicht alleine tragen müssen, weil eben gerade die Fragen, die gestellt werden müssen – diese Mediation –, dazu führen können, dass – wie Sie, Herr Zwiefka, auch richtig sagten – Kosten gespart werden, weil die Verfahren schneller sein können, vielleicht solche Verfahren noch nicht mal notwendig werden, und auch besser für die Eltern und für die betroffenen Kinder sind. Also eine ganz wichtige Frage.

Einen letzten Punkt muss ich allerdings noch ansprechen, und da konnten wir uns nicht einigen, da waren Herr Zwiefka und ich schlicht nicht einer Meinung und leider das Parlament bisher auch nicht: Es ist die Frage der eingetragenen Partnerschaften. Ich kann nicht nachvollziehen, warum die Kinder aus eingetragenen Partnerschaften, in denen es Probleme gibt, nicht die gleichen Rechte haben wie die Kinder aus Ehen. Da werden wir noch nacharbeiten müssen in Zukunft, denn das ist eigentlich unerträglich.

 
  
MPphoto
 

  Arne Gericke, im Namen der ECR-Fraktion. – Frau Präsidentin, Herr Kommissar, werte Kolleginnen und Kollegen! Wenn zwei sich streiten, weint der Dritte – eine leicht abgewandelte Lebensweisheit, die gut umschreibt, was Kinder erleben, wenn ihre Eltern sich scheiden lassen. Umso wichtiger ist, in einem Trennungsverfahren immer das Wohl des Kindes ganz vorne anzustellen. Deutschland steht hier ganz besonders in der Pflicht. Unsere Bundesregierung muss dringend das Scheidungs- und Familienrecht überarbeiten. Wir brauchen ein konsequentes Wechselmodell, wie fast alle anderen europäischen Staaten.

Die vielen Petitionen an das Europäische Parlament bezüglich der Arbeit der deutschen Jugendämter zeigen mir, dass wir auch hier eine umfassende Reform brauchen. Über ein Jahr lang habe ich eine französische Mutter und ihre Tochter in diesem schwierigen Kampf begleitet. Heute fiel das Urteil zu ihren Gunsten. Deutschland, beweg Dich! Davon profitieren viele Familien im Scheidungsstreit. Davon profitieren die bis heute benachteiligten Trennungsväter, und es profitieren die Kinder, weil ihnen beide Eltern bleiben. Europa kann wertvolle Impulse geben, um Bewegung in die deutsche Politik zu bringen. Tun wir es zum Wohle unserer Kinder!

 
  
MPphoto
 

  Κώστας Χρυσόγονος, εξ ονόματος της ομάδας GUE/NGL. – Κυρία Πρόεδρε, η αύξηση του αριθμού των ζευγαριών διαφορετικών εθνικοτήτων καθιστά αναγκαία τη βελτίωση και αποσαφήνιση της νομοθεσίας της Ευρωπαϊκής Ένωσης για τη διεθνή δικαιοδοσία, για την αναγνώριση και εκτέλεση δικαστικών αποφάσεων σε γαμικές διαφορές και διαφορές γονικής μέριμνας, και για τη διεθνή απαγωγή παιδιών. Πρέπει να δοθεί ένα τέλος στην ανασφάλεια δικαίου, καθώς και σε περιττές καθυστερήσεις σχετικών υποθέσεων που επηρεάζουν αρνητικά τις εμπλεκόμενες οικογένειες. Πρέπει να δίδεται έμφαση στην προστασία του συμφέροντος των παιδιών, συμπεριλαμβανομένων και των προσφύγων. Είναι επίσης αναγκαία η εξειδικευμένη κατάρτιση των δικαστών και η ενίσχυση του επικουρικού θεσμού της διαμεσολάβησης. Χρειαζόμαστε ακόμη συγκέντρωση της δικαιοδοσίας για τις διεθνείς απαγωγές παιδιών σε εξειδικευμένα δικαστήρια και εξορθολογισμό των λόγων τυχόν άρνησης εκτέλεσης σχετικών αλλοδαπών αποφάσεων. Με βάση τις παραμέτρους αυτές, συμφωνώ με την έκθεση του ευρωβουλευτή, κυρίου Zwiefka, που συζητούμε σήμερα και θα την υπερψηφίσω.

 
  
MPphoto
 

  Laura Ferrara, a nome del gruppo EFDD. – Signora Presidente, onorevoli colleghi, la proposta di rifusione del regolamento Bruxelles II bis presenta luci e ombre.

Sono apprezzabili le norme volte a facilitare il riconoscimento delle sentenze e a ridurre al minimo le possibilità di sottrazione internazionale di minori. In particolare, si apprezza l'introduzione del principio secondo il quale la tutela dell'interesse superiore del minore e dei diritti fondamentali correlati deve essere preminente su tutti gli altri diritti. Altresì apprezzabile è la richiesta di una formazione ad hoc per il personale giudiziario degli Stati membri, soprattutto in materia di diritto di famiglia.

Rimangono tuttavia gravi perplessità, in primis l'incoraggiamento al ricorso alla mediazione in materia di diritti di affidamento, una soluzione che non dà sufficienti garanzie di imparzialità. Inoltre non è stato chiarito in maniera adeguata il concetto di residenza abituale e non sono state date garanzie sufficienti per scongiurare il rischio che i giudici di alcuni Stati membri prendano decisioni favorevoli ai propri cittadini, senza tener conto delle sentenze dei colleghi di altri paesi.

 
  
MPphoto
 

  Gilles Lebreton, au nom du groupe ENF. – Madame la Présidente, l’enlèvement transfrontalier d’enfants est un problème grave. En France, il touche particulièrement les enfants issus de couples franco-allemands. Quand ces couples se séparent, les parents allemands emmènent fréquemment leurs enfants en Allemagne, alors même que la justice française a confié leur garde aux parents français.

Plusieurs de ces parents victimes se sont plaints auprès de moi de l’inertie de l’Union européenne. Je me réjouis aujourd’hui de constater que leur souffrance a été entendue. Le rapport Zwiefka devrait en effet leur permettre de récupérer plus facilement leurs enfants. Parmi les mesures qu’il avance, trois semblent particulièrement prometteuses. D’abord, la réduction des délais de retour des enfants à 18 semaines maximum. Ensuite, la mise en place dans chaque État européen de juges nationaux spécialisés en matière d’enlèvement d’enfants. Enfin, le renforcement du rôle des autorités centrales nationales garantes de l’efficacité du dispositif dans chaque État. C’est pourquoi je voterai le rapport Zwiefka.

 
  
MPphoto
 

  Rosa Estaràs Ferragut (PPE). – Señora presidenta, efectivamente, los conflictos de matrimonios transfronterizos internacionales han aumentado porque esta es una realidad que va en aumento. Hay dieciséis millones de familias internacionales. Se producen 140 000 divorcios al año en la Unión Europea y también 1 800 casos de sustracciones de menores.

Efectivamente, es un tema que aborda la pieza angular jurídica que es este Reglamento «Bruselas II bis», que hoy tratamos y que es un Reglamento que ha tenido beneficios porque ha ayudado a esta cooperación judicial, pero, evidentemente, unos años después de la aplicación, hemos podido constatar que ha tenido déficits y dificultades.

Se han descrito aquí dificultades en lo que es la cooperación judicial, dificultades en lo que son los acogimientos, dificultades en la protección del menor, en la eliminación necesaria del exequatur, en la ejecución de las decisiones y, sobre todo, la inseguridad jurídica que muchas veces ha albergado y los retrasos innecesarios, que han dificultado siempre el interés del menor, porque si el interés del menor ya es complicado cuando se produce una separación, lo es todavía más cuando esta situación se alarga innecesariamente.

Por lo tanto, bienvenida sea esta revisión de este Reglamento para poder mejorar la seguridad jurídica, para poder ser más eficaz, para poder apostar por la mediación, para poder apostar por una resolución armoniosa y, sobre todo, para que se proteja, sin ninguna duda, el interés del menor, que es el que nos ocupa en este caso.

Habremos hecho así que Europa esté más cerca de los ciudadanos y que realmente seamos efectivos y ágiles en la protección de los derechos humanos.

 
  
MPphoto
 

  Jytte Guteland (S&D). – Fru talman! Ett barnvänligt Europa måste vara det vi alla eftersträvar. Det ett bra Europa för oss alla. Barn ska inte behöva uppleva hårdare konflikter än dem som rör hur många sådana här man kan få eller hur många sagor det kan bli till vällingen för kvällen. Tyvärr ser det inte ut så i vårt Europa. Vi har, och det är glädjande, en stor förekomst av att familjer skapas över landsgränser, men det medför också att så mycket som 16 miljoner människor har tvister över landsgränserna och 1 800 barnbortföranden sker i unionen. Det här är barn som hamnar i kläm.

Att omarbeta regelverket är därför jätteviktigt om vi vill sätta barnens bästa främst. Reglerna har många gånger i dag präglats av förvirring, rättsosäkerhet och onödiga förseningar. För mig och för min politiska grupp har det varit väldigt viktigt att sätta barnens främsta i det första rummet, och då måste barnen få komma till tals. Jag är väldigt glad över att vi vill säkra det genom omröstningen i morgon.

Jag har också drivit, och vår grupp har drivit, att förordningen också ska omfatta registrerade partnerskap. Jag är besviken över att de konservativa grupperna inte gick med på det. Det är barn som hamnar i kläm för att ni inte ville gå längre och hjälpa också dessa barn. Men slutligen vill jag säga att grundbulten i förordningen måste vara att barnens vilja sätts i centrum.

 
  
MPphoto
 

  Branislav Škripek (ECR). – Vážená pani predsedajúca, rád by som poďakoval kolegovi Zwiefkovi k správe, ktorá bez zasahovania do národných kompetencií rieši vážny a praktický problém medzinárodného únosu detí. A ďakujem aj kolegom za podnetné príspevky a pohľady, ktoré k tejto téme dávate. Rozpad manželstva je vždy tragédiou, ktorá ohrozuje vývoj detí. Keď sa dieťa stáva rukojemníkom sporu medzi dvoma hádajúcimi sa manželmi, ktorí mali byť jeho milujúcimi rodičmi, je to prehra pre všetky strany. O to viac, ak neboli vypočuté hlasy detí, v ktorej krajine a s ktorým rodičom chcú žiť. Srdcervúce prípady unesených detí vlastnými rodičmi do iných členských štátov stáli tvárou v tvár neschopnosti európskych súdnych mechanizmov zastaviť toto šialenstvo.

Verím, že tento parlament bude pokračovať v nastavenom trende a práva detí v akejkoľvek situácii a v ktoromkoľvek stupni vývoja bude bezpodmienečne ctiť. A chcem týmto slovom poukázať aj na tie deti, ktoré sú ešte len v maternici a ešte sa nestihli narodiť. Aj tieto práva musíme ctiť a chrániť.

 
  
MPphoto
 

  Eleonora Evi (EFDD). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, una moltitudine di cittadini europei continua a denunciare con lo strumento delle petizioni gravissime violazioni di quei diritti fondamentali che questa relazione si prefigge di tutelare più efficacemente in materia di interesse superiore del minore e responsabilità genitoriale.

Le denunce in massima misura si concentrano su procedure, meccanismi e pratiche attuati in concreto dallo Jugendamt in Germania, ravvisandosi molteplici discriminazioni nei confronti dei genitori non tedeschi. Persiste altresì allo stato attuale un'insufficiente disponibilità delle autorità tedesche preposte a offrire piena e autentica collaborazione.

Finché su questa vicenda, che si trascina ormai da troppo tempo, non verrà fatta piena luce, la più rapida circolazione delle decisioni giudiziarie che si intende ottenere con questo provvedimento produrrà una semplice conseguenza, ovvero aggravare intollerabili ingiustizie che, al contrario, andrebbero combattute iniziando a intensificare i controlli e le verifiche puntuali negli Stati membri sulle condotte delle autorità competenti in materia di responsabilità genitoriale e garanzia effettiva del benessere dei minori coinvolti.

 
  
MPphoto
 

  Francis Zammit Dimech (PPE). – Naħseb naqblu li nassiguraw il-protezzjoni tat-tfal minn xi forma ta’ periklu dejjem kienet parti intrinsika mill-valuri tagħna bħala Ewropej. U dan nistgħu nkomplu nwettquh permezz ta’ titjib biex nirregolaw każi internazzjonali ta’ abdikazzjoni tat-tfal.

 

L-importanza ta’ miżuri legali huma ċari u joħorġu b’saħħithom. Niftakar f’każ anki f’Malta fejn missier kellu l-problema li minkejja li kellu l-ordni favur il-kustodja mill-qrati Maltin, kellu problemi kbar biex dik ikun jista’ jinfurzaha fi Stat Membru ieħor f’każ fejn fil-fatt it-tifel kien maħtuf minn ommu u miżmum f’pajjiż ieħor.

 

Hawnhekk qed nitkellmu fuq każijiet reali u każijiet li jolqtu aspett tal-ħajja mill-iktar importanti tal-persuni umani. Dawn ir-regolamenti naturalment għandhom il-vantaġġ li ser jagħmlu r-ritorn tat-tfal li jkunu ġew maħtufa ħafna iktar effiċjenti permezz ta’ żmien stipulat għall-proċess, permezz tal-introduzzjoni tal-medjazzjoni u anki permezz ta’ proċeduri li fl-aħħar mill-aħħar l-iskop prinċipali tagħhom huwa li jinfurzaw prinċipju li għalina huwa għażiż ħafna: il-prinċipju li l-akbar u l-aktar interess importanti huwa dejjem dak tat-tfal u li t-tfal għandhom id-drittijiet fundamentali tagħhom li jridu jkunu dejjem imħarsa.

 
  
MPphoto
 

  Caterina Chinnici (S&D). – Signora Presidente, signor Commissario, onorevoli colleghi, la proposta di regolamento che stiamo discutendo interviene opportunamente per un necessario aggiornamento del quadro giuridico volto a superare le criticità che troppo spesso emergono nell'esecuzione, nei diversi paesi europei, delle decisioni in materia matrimoniale, in generale, e nei casi di sottrazione internazionale dei minori, che finiscono di fatto per essere a lungo, troppo a lungo, contesi dai genitori a seguito di divorzi internazionali.

Apprezzo particolarmente nella relazione l'introduzione, in tali procedure, dell'audizione del minore, fondamentale affinché il bambino possa esprimere le proprie opinioni nei procedimenti che lo riguardano, come peraltro previsto dalle Carte internazionali, così da poter fornire all'autorità competente tutti gli elementi per la valutazione del suo, esclusivamente del suo, superiore interesse. Ed è importante che l'audizione del bambino si svolga secondo standard comuni, con modalità volte ad assicurare le dovute cautele per evitare interferenze, turbamenti, condizionamenti e traumi per il bambino.

Particolarmente apprezzabile è inoltre l'introduzione di un termine massimo per l'espletamento delle procedure di ritorno del bambino, disposizione che, unitamente alla concentrazione della competenza per la sottrazione dei minori presso autorità specializzate, potrà velocizzare le procedure di ritorno evitando di sottoporre il bambino a lunghi periodi di incertezza giuridica.

Ringrazio quindi il relatore e i colleghi della commissione JURI per l'ottimo lavoro svolto.

 
  
MPphoto
 

  Емил Радев (PPE). – Г-жо Председател, искам да поздравя и благодаря на докладчика г-н Цвиефка за чудесния доклад. Радвам се, че голяма част от измененията, които предложих, влязоха в окончателния текст на доклада. Сега се надявам, че въпреки консултативната роля на Европейския парламент по този въпрос, нашият глас ще бъде чут от Съвета и предложенията ни взети предвид.

Считам, че нашите предложения ще допринесат за по-добрата защита на интересите на децата в процедурите по определяне или отнемане на родителска отговорност и при развод или раздяла на техните родители, както и в случаите на отвличане на деца в Съюза. В тази реформа ключово е засилването на сътрудничеството между централните органи на държавите членки.

Важен е и въпросът за равното третиране на страните в производствата по развод и при отнемане на родителската отговорност. При международните двойки всяка страна трябва да бъде информирана в пълна степен и своевременно за всички предприети мерки на език, който разбира напълно.

Най-важният момент от нашите предложения обаче засяга последователността във възпитанието на детето, неговия етнически произход, религия, култура и език. По-специално в случаите на дългосрочно настаняване на дете, органите трябва винаги да разгледат възможността за настаняване при роднини и членовете на семейството, дори и те да живеят в друга държава. Трябва да се гарантира, че родителите и роднините на детето могат, независимо от местопребиваването си, да имат редовни лични отношения с него.

Считам, че регламентът „Брюксел IIа“ трябва да гарантира запазването на суверенитета на държавите по отношение на националното материално право в сферата на родителската отговорност и да не налага чужди за дадената държава членка правоотношения в тази област.

 
  
 

„Catch the eye” eljárás

 
  
MPphoto
 

  Jiří Pospíšil (PPE). – Já jsem s velkým zájmem poslouchal tuto debatu. V době, kdy jsem byl ministrem spravedlnosti v ČR, tak jsem řešil několik příkladů problémů s mezinárodními únosy dětí, kdy se v praxi jasně ukazovalo, jak Brusel nefunguje, jaké mezery má a já jsem velmi rád, že ty problémy, které jsme v praxi řešili – průtahy v řízení, nejasné pozice jednotlivých soudů –, tak se v této novele, v této úpravě řeší. Chci poděkovat panu zpravodaji, protože opravdu mám pocit, že tato novela v praxi může mít velké dopady a je dobře, že tam upravujeme takové věci, jako jsou zvláštní soudy, jako jsou lhůty pro soudní rozhodování, jako je speciální úprava výslechu dítěte, která by měla vést k tomu, že zájmy dítěte budou v každém případě zohledněny.

Takže jako člověk, který má s tímto praktické zkušenosti, děkuji Komisi, děkuji zpravodaji a myslím si, že tato právní úprava může v praxi výrazně pomoci.

 
  
MPphoto
 

  Juan Fernando López Aguilar (S&D). – Señora presidenta, señor comisario, ¿cómo no iba una mayoría de este Parlamento Europeo a aprobar, por una amplia mayoría, un Reglamento dirigido a reforzar el principio de confianza mutua y de reconocimiento mutuo de resoluciones judiciales en un asunto tan sensible y tan importante como son los litigios de divorcio o de Derecho matrimonial, pero, sobre todo, la sustracción de menores en la Unión Europea?

Es un asunto del que me ocupé cuando tuve la responsabilidad de ser ministro de Justicia del Gobierno de España y, por tanto, saludo todo avance dirigido a aportar mayor claridad, seguridad jurídica, la supresión del exequatur y, sobre todo, a reforzar los derechos del menor a ser oído en todo procedimiento que le afecte. Solo puedo lamentar que no hayan prosperado las enmiendas propuestas desde la Comisión de Peticiones, en las que se señalaba la importancia de reforzar precisamente al menor en supuestos tan dolorosos como son los que afectan a la violencia de género o del reconocimiento expreso de las distintas formas de filiación y, consiguientemente, de las distintas formas de familia que habitan en la Unión Europea y la enriquecen.

En todo caso, saludo este Reglamento y vamos a votarlo favorablemente.

 
  
MPphoto
 

  Νότης Μαριάς (ECR). – Κυρία Πρόεδρε, η αναδιατύπωση του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 2201/2003 του Συμβουλίου για τη διεθνή δικαιοδοσία και την αναγνώριση και εκτέλεση αποφάσεων σε γαμικές διαφορές και σε διαφορές γονικής μέριμνας, θεωρώ ότι είναι κάτι το ιδιαίτερα σημαντικό. Στην Επιτροπή Αναφορών είχαν έρθει πάρα πολλές υποθέσεις οι οποίες είχαν σχέση και με την εξάσκηση της γονικής μέριμνας και με απαγωγές. Μάλιστα είχαμε πάρα πολλές καταγγελίες για τον τρόπο λειτουργίας της ειδικής υπηρεσίας πρόνοιας στη Γερμανία, το περίφημο «Jugendamt», και θεωρώ πολύ σημαντική την παρέμβαση του κυρίου Gericke, και ήθελα να τον συγχαρώ, που πραγματικά ζήτησε από την πατρίδα του να υπάρξουν αλλαγές στο θέμα αυτό. Είναι προφανές ότι ο κανονισμός έχει μεγάλη σημασία διότι επικεντρώνεται στο συμφέρον του παιδιού. Θεωρώ, ιδιαίτερα, σημαντική τη δυνατότητα ακρόασης του ίδιου του παιδιού προκειμένου να εκδοθεί συγκεκριμένη δικαστική απόφαση. Επίσης, είναι πολύ σημαντικό ότι θεσπίζονται ειδικευμένα δικαστήρια τα οποία εξετάζουν τις περιπτώσεις απαγωγής παιδιών. Αυτά είναι τα κεντρικά σημεία και νομίζω ότι βαδίζουμε στη σωστή κατεύθυνση.

 
  
MPphoto
 

  Jiří Maštálka (GUE/NGL). – Možná, že bychom mohli vyslyšet hlas jediného dítěte, které je tady přítomno v sále, to je tady dítě kolegyně.

Nejprve mi dovolte, abych poděkoval panu zpravodaji za vynikající práci, kterou odvedl. Díky neustále narůstající mobilitě v rámci EU samozřejmě narůstá i počet mezinárodních párů. Manželské věci a rodičovská odpovědnost jsou oblasti, které vyžadují bezodkladné řešení. Zvláštní pozornost potom musíme věnovat dětem, včetně přeshraničního umísťování, uznávání a výkonu rozhodnutí a spolupráce s vnitrostátními orgány.

Samostatnou a smutnou kapitolou jsou pak mezinárodní únosy jedním z rodičů. Podle statistik platí, že každou minutu se v Evropě ztratí jedno dítě. V roce 2015 došlo k nahlášení více než 60 000 případů únosů. Cílem přepracovaného nařízení, které dnes projednáváme, je zlepšit účinnost navrácení uneseného dítěte. Vítám přístup zpravodaje, který si je vědom citlivosti řady otázek a zvolil, podle mého názoru, obezřetný, ale jasný přístup.

 
  
MPphoto
 

  Ελευθέριος Συναδινός (NI). – Κυρία Πρόεδρε, είναι επιβεβλημένη η ενίσχυση αμερόληπτης ασφάλειας δικαίου που εξασφαλίζει τα θεμελιώδη δικαιώματα του παιδιού και απλοποιεί την εύρεση λύσης. Είναι επίσης απαραίτητη η διατήρηση του οικογενειακού δικαίου υπό την πλήρη δικαιοδοσία και αρμοδιότητα των κρατών μελών, συμπεριλαμβανομένης της υπό προϋποθέσεις δυνατότητας άμεσης αναγνώρισης αποφάσεων. Παρ’ όλα αυτά, για συναισθηματικά φορτισμένα και πραγματικά ζητήματα, επιχειρείται η διατάραξη της νομικής τάξης και λογικής. Απαιτείται ιδιαίτερη προσοχή στην εφαρμογή της δυτικής νομικής προσέγγισης προκειμένου για λαθρομετανάστες και άτομα των οποίων η συνήθης διαμονή δεν μπορεί να διευκρινιστεί και τα οποία αρνούνται την κοινωνική και πολιτισμική τους ενσωμάτωση και έχουν διαφορετικές ηθικές και ανθρωπιστικές αξίες. Σεβόμενοι τις Συνθήκες, οφείλουμε να περιοριζόμαστε στην υποστήριξη ανάπτυξης κατάλληλων υποδομών και διαύλων επικοινωνίας μεταξύ των κρατών μελών, δίχως εμπλοκή στα εσωτερικά των οικογενειακών υποθέσεων και με μέλημα το υπέρτερο συμφέρον του παιδιού.

 
  
MPphoto
 

  Anna Záborská (PPE). – Vážená pani predsedajúca, snaha o zlepšenie európskej legislatívy týkajúcej sa cezhraničných manželských a rodičovských sporov je správna vec. Návrh Komisie rešpektuje kompetencie členských štátov. Umožňuje im neuznať a odmietnuť vykonanie rozhodnutí, ktoré nie sú v súlade s verejným poriadkom väčšiny členských štátov. Za neprijateľné však považujem štyri pozmeňujúce návrhy, ktoré tieto kompetencie obmedzujú. Dva z nich požadujú, aby členský štát musel uznať aj také manželské zväzky, ktoré jeho legislatíva nepozná. A ďalšie dva by mohli spôsobiť, že štáty by museli automaticky uznávať aj súkromné rozvody vyhlásené napríklad súdmi šaría v moslimských krajinách. Chcem poďakovať kolegovi Zwiefkovi a uvedomujem si, že mu v prvom rade išlo o ochranu detí, ale ak by návrh prešiel v tomto znení, nebudem ho môcť podporiť.

 
  
MPphoto
 

  Marijana Petir (PPE). – Gospođo predsjednice, gospodine povjereniče, u povijesnom trenutku poput ovoga, kad je mobilnost ljudi i njihovih članova obitelji naša svakodnevnica, sve više se stvara potreba za uređenjem određenih pravnih okvira na razini svih članica Unije.

Međutim, od krucijalne važnosti je zadržati se u granicama kompetencija Europske unije i ne dopustiti da se pretjeranom zakonodavnom ambicioznošću prekrše pravila supsidijarnosti te uđe u izravno narušavanje onoga što je isključiva zakonodavna ovlast svake pojedine države članice.

Upravo iz tog razloga pozivam kolege da glasaju protiv amandmana 19, 28, 31 i 49.

Prihvaćanjem ovih amandmana javni red države članice više neće biti od važnosti u odlukama vezanim uz roditeljsku odgovornost čime se izravno krši pravo države članice da uređuje obiteljski život vlastitim materijalnim pravom.

Ovim putem se želi dokinuti ono što je Sud pravde nebrojeno puta utvrdio, a to je nadležnost države članice da određuje obuhvatnost vlastitog javnog reda i politike.

 
  
MPphoto
 

  Stanislav Polčák (PPE). – Já jsem byl zde po celou dobu diskuze a hlásil jsem se do catch the eye. Vážený pane komisaři, vážený pane zpravodaji, já bych chtěl ocenit roli zpravodaje. Skutečně si myslím, že to byl příslovečný tanec mezi vejci, protože tato norma je normou především procesní. Ona má pomoci řešit spory, ke kterým dochází v důsledku právě především rozvodu manželství. Hlídá se prioritní zájem dítěte, a to by bylo asi vhodné, abychom považovali za skutečně prioritní, bez ohledu na určité ideologie. Je třeba stanovit si jasná pravidla a rozhodovat především rychle podle těchto jasných lhůt a ty lhůty toto nařízení přináší, takže ta revize nařízení Brusel je prostě velmi důležitá. Stejně tak je důležité samozřejmě i informovat rodiče o jejich právech a povinnostech a přispívat k té vzájemné mediaci, ale mediace se už toto nařízení netýká.

 
  
 

(A „catch the eye” eljárás vége.)

 
  
MPphoto
 

  Dimitris Avramopoulos, Member of the Commission. –Madam President, let me again express my thanks on behalf of the Commission for Parliament’s report and your support for this recast proposal. Your report will inspire the debate in the Council. We remain confident that under the leadership of the Bulgarian Presidency, which has chosen this as a priority, we will see progress on these files. A swift conclusion to the negotiations. will be important as it would help families in difficult situations and protect children in particular. I am sure that this will lead to the adoption of measures that will serve this very noble purpose.

 
  
MPphoto
 

  Tadeusz Zwiefka, sprawozdawca. – Bardzo serdecznie chciałem wszystkim podziękować za tę niezwykle ciekawą dyskusję. Parlament jutrzejszym głosowaniem kończy swój udział w tej procedurze legislacyjnej, ale mam nadzieję, że to, co będzie owocem naszej pracy i zostanie jutro przyjęte podczas głosowania, rzeczywiście będzie impulsem do dalszych prac w Radzie.

Chciałbym uspokoić wszystkich, że jutro – według mojej najlepszej wiedzy – nie będziemy głosowali żadnych poprawek do mojego sprawozdania i z tego, co jest mi wiadomym, takie poprawki nie zostały zgłoszone i będzie to głosowanie pojedyncze. W związku z powyższym zachęcam wszystkich, którzy jeszcze się nie zdecydowali poprzeć tego sprawozdania, aby to uczynili. Wszystkim zaś pozostałym koleżankom i kolegom, którzy w imieniu grup politycznych zapewnili o poparciu mojego sprawozdania podczas jutrzejszego głosowania, chciałbym bardzo serdecznie podziękować.

Proszę Państwa, to rozporządzenie, ta procedura ma oczywiście służyć rozwiązywaniu problemów życia rodzinnego, ale przecież w najmniejszym stopniu nie wkraczamy tutaj w zakres prawa rodzinnego, które pozostaje w gestii państwa członkowskiego, i nie przekroczyliśmy ani w propozycji Komisji, ani w moim sprawozdaniu zasady pomocniczości.

Natomiast chciałbym zwrócić uwagę na jeden fakt, który bezsprzecznie jest niezwykle ważny, a mianowicie to będzie sprawdzian zaufania wzajemnego wobec wymiaru sprawiedliwości państw członkowskich. I tylko dzięki wysokiemu poziomowi tegoż wymiaru sprawiedliwości w poszczególnych państwach takie zaufanie także dla innych przyszłych rozwiązań będziemy mogli budować.

 
  
MPphoto
 

  Elnök asszony. – A vitát lezárom.

A szavazásra 2018. január 18-án, csütörtökön kerül sor.

Írásbeli nyilatkozatok (162. cikk)

 
  
MPphoto
 
 

  Michaela Šojdrová (PPE), písemně. – Vyšší mobilita osob v EU přináší i vyšší počet manželství, která se uzavírají mezi osobami odlišné státní příslušnosti. Těmto manželstvím se nevyhýbají konflikty, rozchody a přibývá i přeshraničních soudních řízení. Je proto vhodné usnadňovat jak výkon soudních rozhodnutí, která byla vydána v jiném členském státě, tak i vzájemné uznávání takových rozhodnutí. Návrh revize nařízení Brusel II podporuji, protože přizpůsobuje stávající pravidla této nové realitě. Mimo jiné vítám povinné zjišťování názoru dítěte v případech, kdy je dítě schopné k projednávané věci vyjádřit svůj názor. Domnívám se, že tato povinnost přispěje k tomu, aby soud vydal rozhodnutí, které je v maximálním souladu se zájmem dítěte. V tomto směru je potřeba posílit vzájemnou důvěru mezi členskými státy tím, že budou tyto výslechy dětí mezi členskými státy uznávány. K posílení této vzájemné důvěry a zkrácení celého soudního řízení přispěje i zrušení řízení o prohlášení vykonatelnosti rozsudků vydaných ve všech oblastech, které pod nařízení spadají. Za přínosné považuji i to, aby řízení o mezinárodních únosech dětí v každém členském státě prováděly specializované soudy. Tato specializace by měla zvýšit kvalitu těchto rozhodnutí a fakticky zkrátit lhůty pro jejich vydávání.

 
Päivitetty viimeksi: 15. toukokuuta 2019Oikeudellinen huomautus - Tietosuojakäytäntö