Ausführliche Sitzungsberichte

Mittwoch, 17. Januar 2018 - Straßburg

22. Europäisches Jahr des Kulturerbes 2018 (Aussprache)

  Presidente. – L'ordine del giorno reca la discussione sulla dichiarazione della Commissione sull'anno europeo del patrimonio culturale 2018 (2018/2509(RSP)).

  Dimitris Avramopoulos, Member of the Commission. – Mr President, 2018 is the European Year of Cultural Heritage. As you will remember, it was launched at the European Culture Forum in Milan on 7 December 2017, in the presence of a vibrant crowd of 800 participants from a wide range of cultural organisations: UNESCO, the Council of Europe, the Member States and the European institutions.

We were joined by the Estonian Presidency, the Committee of the Regions and the European Parliament. We were honoured by the presence and active participation of the European Parliament’s President, Mr Antonio Tajani, the Chair of the Committee on Culture and Education, Ms Petra Kammevert, and Ms Sylvia Costa, who led the European Parliament’s negotiating team on the decision for the year.

I would like to warmly express my thanks to all of them, including the European Parliament’s rapporteur, Mr Mircea Diaconu, for the decisive role they played in making this European Year of Cultural Heritage happen.

The European Year of Cultural Heritage comes at a particularly decisive moment in the history of our Union. It comes at a time when the European Union is grappling with issues that go to the very heart of the values it stands for, and that will have a bearing on how the Union will evolve.

The European Year of Cultural Heritage also comes at a time when culture is high on the European Union’s agenda. In Gothenburg last November, the European heads of state and government discussed the important role of education and culture in strengthening people’s sense of belonging to a cultural community.

As a contribution to this debate, the Commission issued a Communication on strengthening European identity through education and culture, which proposed, among other things, to strengthen the European agenda for culture. In December, the European Council followed up, recognising the importance of the 2018 European Year of Cultural Heritage.

Indeed, the European Year of Cultural Heritage offers us a unique opportunity. By engaging with our cultural memory, we can better understand and raise awareness of the many cultural influences on which our identities are based and we can develop our vision for the future. We can reconnect our citizens with their roots as Europeans, while respecting and cherishing the values created by different communities. This is the message we want to pass on, with the motto of the year: ‘our heritage: where the past meets the future’.

So, what have we done so far to put this year in motion? First, we have mobilised a wide network of civil society and heritage operators who are helping us to implement the year on the ground. We have also mobilised Member States. We each have a dedicated national coordinator for the year and have national and regional programmes of activities.

We have been working very closely with the European Parliament, listening to you and involving you in all our stakeholder meetings. We have launched a specific call for proposals under the Creative Europe programme, to fund transnational cooperation projects in the field of cultural heritage.

We have developed synergies with existing initiatives in the field of cultural heritage, in particular the European heritage days, the EU prize for cultural heritage and the European heritage label. All these are fully involved in the European Year, and we have established a committee of stakeholders involving 35 heritage, cultural and youth networks, selected through the voices of a structured dialogue framework on culture.

Furthermore, Commission departments have joined forces to top up the Year’s dedicated budget with additional projects funded through regular funds. In the case of research, for example, this has led to over EUR 100 million of investment in cultural heritage.

Finally, we have launched a communication campaign to give high visibility to our actions. The website is up and running in 24 languages, in addition to a video, leaflets, a very active social media strategy and a newsletter which goes to 4 000 stakeholders.

But the year has only just started. A wide array of activities and events lie ahead. We are now putting the final touches to ten major initiatives at European level, organised around four pillars: engagement, protection, sustainability and innovation. We have an ambitious programme, comprising over 100 European-level events and around 2 000 national and regional events during the year. These are designed to resonate far beyond the year itself.

It is only in the light of its long-term impact that we will be able to judge the year’s success. A successful year will help us to better protect and manage tangible and intangible testimonies from our past and ensure that our fellow Europeans become increasingly aware of the value of cultural heritage for our identity and for our future.

I know the Commission can count on this House’s support and active participation to turn this vision into reality. Cultural heritage makes us Europeans. Our heritage makes Europe meaningful, so I believe that this is a project we all endorse and uphold, because in these difficult times, in this existential moment for Europe, culture is one of the pillars of our existence.

  Bogdan Andrzej Zdrojewski, w imieniu grupy PPE. – Kultura jako priorytet – to dobrze brzmi, natomiast z realizacją jest dużo gorzej. Mamy godzinę 23, na sali – 12 posłów, czyli zaledwie 1 %, na miejscach publiczności – jedna osoba, być może czekająca, aby zgasić światło. Ta późna godzina jest pewną ilustracją podejścia do kultury, która zawsze pojawia się w tym czasie, właśnie niezwykle późnym.

Ale co chcę powiedzieć dziś: bardzo się cieszę z tego, że właśnie rok dziedzictwa to jest rok 2018, ale trzeba zobaczyć przy tej okazji, jaki jest stan uczestnictwa w kulturze, zwłaszcza w tej dziedzinie. Przygotowuję sprawozdanie o barierach w uczestnictwie w kulturze i zająłem się także dziedzictwem. Chcę powiedzieć, że z najnowszych danych wynika, iż zaledwie 30 % Europejczyków minimum raz w roku regularnie odwiedza muzeum lub ogląda zabytki. Raz w roku! 80 % jest dumnych z dziedzictwa kulturowego, ale go nie dotyka, nie uczestniczy w nim. Jeżeli pytamy, dlaczego się tak dzieje, padają trzy odpowiedzi. Po pierwsze – brak czasu, po drugie – koszty, a po trzecie – brak informacji.

Po co jest rok dziedzictwa, jaki powinien mieć cel? Otóż, po pierwsze – poprawić informacje o dziedzictwie europejskim, po drugie – zwiększyć uczestnictwo w kulturze poprzez likwidację tych barier, które sami mieszkańcy odczuwają. Jeżeli tylko 30 % Europejczyków raz w roku, ale rok po roku jest w muzeum lub zwiedza, a aż 80 % z nich ma muzeum lub zabytki pod nosem, bardzo blisko, to znaczy, że ten wysiłek, który powinien być dokonany, jest wykonywany tylko i wyłącznie w tak zwanym minimum. Zwracam na to uwagę.

  Silvia Costa, a nome del gruppo S&D. – Signor Presidente, signor Commissario, onorevoli colleghi, avremmo voluto un orario diverso per questo importante dibattito, perché ci siamo molto battuti in Parlamento, come si sa, per questo Anno europeo del patrimonio culturale, che vede un esemplare lavoro di squadra con la Commissione, il Consiglio e la società civile.

Ringrazio naturalmente anche la Direzione generale della cultura e il nostro collega relatore Mircea Diaconu, e penso, spero veramente che ogni nostro collega si senta ambasciatore di questo Anno.

La vastità delle iniziative e della partecipazione che si sono messe in moto in tutta Europa, ma anche le risposte dell'Eurobarometro, ci confermano che avevamo visto giusto, che la stragrande maggioranza degli europei ritiene che il comune patrimonio culturale sia un bene primario da condividere, su cui l'Europa deve investire molto di più. È un messaggio in controtendenza rispetto ai nazionalismi, ai muri e alla messa in discussione dell'identità stessa dell'Europa.

È un'occasione preziosa per condividere iniziative tematiche che puntino alla tutela e alla valorizzazione del patrimonio culturale europeo materiale, immateriale, paesaggistico e digitale, bene universale che esprime la ricca diversità linguistica e culturale ma anche una comune identità europea, straordinaria risorsa di dialogo interculturale e interreligioso, come richiamato anche a Göteborg.

Come avevamo auspicato e come è emerso dal forum di Milano a dicembre, ben 13 Direzioni generali della Commissione si sono messe in campo con azioni specifiche in un approccio trasversale su tre grandi obiettivi: far sì che i cittadini, in particolare i più giovani, si sentano coinvolti, riconoscere il valore economico e occupazionale del patrimonio e valorizzare il ruolo della cultura.

Vogliamo tuttavia che questo Anno non finisca in sé, ma che sia la premessa per l'agenda per la cultura europea 2019-2021 e finalmente per una centralità di risorse e di attenzione alla cultura nel nuovo programma finanziario pluriannuale.

  Branislav Škripek, za skupinu ECR. – Vážený pán predsedajúci, oficiálna stránka Európskeho roka kultúrneho dedičstva uvádza, že naše európske kultúrne dedičstvo, ktoré chceme nesporne chrániť a rozvíjať, má štyri podoby. Hmotné ako pamiatky, nehmotné, jazyk, zvyky, prírodné a digitálne. Pán komisár Avramopoulos, vymenovali ste tu, kto všetko sa na tomto pripomenutí kultúrneho dedičstva podieľa. Spomenuli ste vari štyritisíc hráčov. A moja otázka je: oslovili ste aj kresťanské cirkvi, ktoré Európu vybudovali? Európa je známa vďaka katedrálam – aj Štrasburg má jednu obrovskú katedrálu – a predstavujú architektonické skvosty. Dámy a páni, kolegovia, dovoľte mi však povedať, že ani jedna z tých katedrál nebola postavená sama pre seba. Zámerom je – stavba mala predstavovať úctu k Bohu. Kultúra sa zakladá, teda stojí, na hodnotách. Kresťanstvo, teda viera v Boha, je jednoznačne duchovným dedičstvom Európy. Ja mám pocit, že to tento rok kultúrneho dedičstva opomína. Kolega Zdrojewski povedal, že iba takto neskoro táto plenárka sa venuje kultúre, ale ja dodám, že ani trochu tu nevieme spomenúť úctu k Bohu a pozdvihnutie duše. Ale kresťanstvo bolo motorom pre kultúru a vedu a sociálnu sféru. A ja myslím, že je treba vyzvať, aby sme sa v tomto roku hrdo hlásili ku kultúrnemu dedičstvu kresťanstva.

(Rečník súhlasil, že odpovie na otázku položenú zdvihnutím modrej karty (článok 162 ods. 8 rokovacieho poriadku))

  Michaela Šojdrová (PPE), otázka položená zvednutím modré karty. – Děkuji panu kolegovi, že připomněl toto téma. Já bych ho chtěla ujistit, že pokud plánujeme na národní a regionální úrovni, např. v ČR, projekt pro tento evropský rok, tak jsme zapojili např. Olomoucké arcibiskupství, ale chci Vám položit otázku: Jaké konkrétní zapojení církve Vy byste si představoval?

  Branislav Škripek (ECR), odpoveď na otázku položenú zdvihnutím modrej karty. – Ďakujem pani kolegyňa za otázku. Ja si myslím, že je naozaj obrovské pole pôsobnosti, ktoré kresťanské cirkvi vedia predstaviť. Predovšetkým pripomenúť históriu. Cirkevné budovy tu máme nie nato, aby sme ich iba platili, ošetrovali, aby sme ich mali otvorené. Aby množstvo ľudí, ktorí nikdy nevideli kostol zvnútra, sa mohli dostať dovnútra a pozrieť sa. Napríklad známa akcia z Čiech a Slovenska je takzvaná Noc kostolov, keď sú otvorené. Sú tam pracovníci z farnosti a môžu ukázať, čo všetko ľudia môžu spoznať. Takže ja myslím, že cirkev má čo otvoriť a mali by sme to urobiť a vedieť ich k tomu aj pozvať. Ďakujem.

  Mircea Diaconu, în numele grupului ALDE. – Domnule președinte, domnule comisar, doamnelor și domnilor, de când am început să elaborez raportul acesta am avut senzația concretă de aliniere a planetelor. Un an cu atâta încărcătură istorică, cu atât importanță și greutate, primul an în care s-a terminat Primul Război Mondial și s-au desenat frontierele Europei de azi, când au apărut noi state, noi națiuni, inclusiv țara mea, România, a apărut atunci și, din pricina asta, cred că ne aflăm într-un punct de extremă importanță pentru toate instituțiile europene.

Trebuie să mulțumesc tuturor celor care au participat la acest raport. Mulți dintre ei se află chiar aici în sală. Și, în clipa în care am trecut prin cel mai greu moment al existenței mele în Parlamentul European, și anume negocierile cu Comisia și Consiliul, i-am avut alături pe toți, am fost ca unul și am izbutit ceva ce se întâmplă foarte rar sau se acceptă foarte rar, și anume participarea Parlamentului alături de celelalte instituții europene.

Prima reacție a fost că încălcăm tratatele - un dezastru. În final am argumentat cu toții și am izbutit să obținem acest lucru, de aceea suntem toți împreună. Argumentul meu de atunci a fost următorul: e un an cu mare importanță, trebuie să fim toți alături la această sărbătoare, la acest muzeu deschis, uriaș muzeu cât 27 de țări, deschis un an de zile, simbolic vorbind, la care trebuie să ne cunoaștem fiecare pe fiecare, să etalăm ce avem mai bun și mai reprezentativ pentru identitatea noastră națională în fața celuilalt și a celorlalți.

Argumentul meu a fost următorul: dacă e o problemă, o falie, este ruperea dintre Europa, instituțiile europene și cetățean. Cei care pot uni mai bine acest lucru sunt chiar membrii Parlamentului. De aceea, îi invit pe membrii Parlamentului să se implice peste tot prin toate țările membre în desfășurarea acestui An european al patrimoniului. Veștile pe care ni le-ați dat, domnule comisar, sunt excelente. Sper că la finalul acestui an să ne bucurăm de rezultatele scontate.

  Curzio Maltese, a nome del gruppo GUE/NGL. – Signor Presidente, signor Commissario, onorevoli colleghi, in un minuto vi racconto una piccola storia, quella di Paolo Storchi, che è un giovane archeologo italiano, un trentenne, che ha un sogno, che è quello di riportare alla luce un antico insediamento del III secolo a.C. tra Reggio Emilia e Parma. È un progetto bellissimo, che ha avuto l'appoggio di importanti università italiane ed europee ma mai un finanziamento pubblico dal governo italiano.

Allora lui cosa ha fatto? È diventato famoso per un altro motivo: ha vinto un quiz televisivo che si chiama "L'eredità" in Italia e la metà della sua vincita l'ha destinata a far andare avanti gli scavi per ritrovare Tannetum.

Ecco, io mi auguro che quest'Anno del patrimonio culturale serva ad aiutare tanti Paolo Storchi d'Europa che, emarginati dai tagli alla cultura e all'istruzione, comunque continuano a lottare per conservare il patrimonio del passato e consegnarlo alle generazioni future.

  Patrick O’Flynn, on behalf of the EFDD Group. – Mr President, as a Brexiteer I often point out there is no European demos. People are primarily loyal to their own nation state, and that is a major flaw in the EU project. I do acknowledge, however, that there is indeed a shared European cultural heritage based primarily on the Christian religion. Look at our cathedrals, including the astonishing one in this fair city. Our great universities, too, grew out of monasteries and cathedral schools, while many masterpiece paintings depict Bible scenes.

Yet the European Year of Cultural Heritage does not seem to understand this, talking instead of ‘discovering diversity’ and ‘starting an inter—cultural conversation’. It promises to be little more, I am afraid, than a multicultural group hug, and yet seldom before has the cultural underpinning which, ultimately, advanced ideas such as female emancipation and democratic reform been more in need of honouring or affirming.

  Michaela Šojdrová (PPE). – Tedy evropský rok kulturního dědictví 2018 začíná s velkým očekáváním tak, jak tady řekl kolega Diaconu. Proč se chceme vrátit ke kulturnímu dědictví, k našim kořenům? Protože pokud budeme znát svoji historii a kulturní dědictví, budeme moci lépe rozumět dnešku a také připravovat budoucnost společné Evropy.

Z těch mnoha cílů evropského roku bych zdůraznila zaměření na regiony, místní aktivity, především zapojení mládeže a také nové technologie. EP přímo výslovně vyzval k připomenutí důležitých symbolických mezníků tohoto roku, jako je např. 100 let od konce první světové války a vznik nových států. Mě bude velmi zajímat, jak se podaří právě zapojit mladou generaci, ty, kteří zatím zapojeni nebyli, a využít rozpočet, který byl v částce 8 000 000 nakonec schválen.

Jako poslankyně se tedy hlásím osobně k podpoře právě regionálních iniciativ, které vznikají např. v mém regionu. Bude to výstava výtvarných děl Rozlomená doba v Olomouci a také konference o zrodu moderního Středoevropana v Kroměříži, kde si budeme připomínat rok 1848 a 1918. Byl také podán vzdělávací projekt pro tvůrčí zapojení mladých lidí ze 4 zemí. Budu velmi pečlivě sledovat, jaké projekty budou podpořeny, protože nesmí to být jen kampaň, ale musí to být skutečně tvůrčí činnost. Obávám se, že pokud by zvítězila byrokracie nad kreativitou, byla by to promarněná šance a to se nesmí stát.

  Petra Kammerevert (S&D). – Herr Präsident! Das Jahr des kulturellen Erbes ist eine wirklich europäische Initiative. Das gilt sowohl für seine Entstehungsgeschichte als auch für die Umsetzung und Zielsetzung. Gerade heute, wo Populisten versuchen, das kulturelle Erbe für ihre nationalistische Agenda zu vereinnahmen, müssen wir das Einende statt des Trennenden stärker in den Vordergrund stellen. Das heißt aber auch, dass sich 2018 nicht darin erschöpfen darf, ein bloßes Nebeneinander nationaler, primär kulturelle Nabelschau betreibender Initiativen zu sein. Das europäische Miteinander muss im Vordergrund stehen.

Das Jahr darf auch nicht zu einem Strohfeuer verkommen. Das europäische Projekt braucht einen neuen Anschub. Sich nur auf einen gemeinsamen Binnenmarkt und Verbraucherrechte zu beschränken, ist dabei nicht ausreichend.

Was wir benötigen, ist eine vertiefte europäische Kultur- und Bildungspolitik, damit sich die Bürgerinnen und Bürger auch in Zukunft mit der EU identifizieren können. Das Jahr des kulturellen Erbes muss von einem Geist des europäischen Miteinanders und der gemeinsamen Werte, die uns alle verbinden, geprägt sein, und dieser Geist muss bei allen Menschen ankommen – egal wo und wie sie leben, egal wie alt sie sind. Es muss auch stärker politische Signale aussenden. Stichworte sind hier: Verbesserung des Zugangs zu Kultur, kulturelle Bildung, Erhaltung des Kulturerbes, Digitalisierung unseres Filmerbes, Behebung der chronischen Unterfinanzierung von Kultur und Bildung.

Lassen Sie uns gemeinsam mit den Mitgliedstaaten und den vielen Zivilgesellschaften die Initiativen in diesem Jahr zu einem Erfolg machen, der nachwirkt und der Europa näher zusammenbringt.

  Francisco José Millán Mon (PPE). – Señor presidente, a mí no me parece mal hablar de noche de patrimonio cultural. Recuerdo que Hegel escribió: «La lechuza de Minerva inicia su vuelo al caer el crepúsculo»; o sea, que no me parece inadecuado.

Pero dicho esto, yo celebro mucho que las instituciones europeas hayan proclamado el año 2018 como Año Europeo del Patrimonio Cultural y que colaboren en esta iniciativa, entre otros, el Consejo de Europa, la Unesco o Europa Nostra. La historia y la cultura europeas han sido profundamente dinámicas, sin comparación posible. Y hoy tenemos un patrimonio cultural realmente excepcional. A mí me gustaría que al final de este 2018 se pudiera lanzar un ambicioso programa o plan de acción de la Unión para el patrimonio cultural que sirviera en el futuro para preservarlo y difundirlo.

En efecto, este año 2018 no debe limitarse a un conjunto de actos o reuniones durante estos doce meses, sino que debería tener continuidad, señor comisario. Y por ello, me gustaría esa idea del plan de acción. Un año de atención a nuestro patrimonio no me parece suficiente. Creo que ese plan de acción incluso debería contemplar la creación de un fondo o partida presupuestaria específica para que la Unión contribuya a la recuperación y preservación del patrimonio cultural, por ejemplo, de importantes conjuntos arquitectónicos de los Estados miembros. Ahora que hablamos de las perspectivas financieras futuras, ¿por qué no pensar en una partida como esa? Ya sé que, a menudo, estas acciones se cofinancian a través de los fondos europeos para el desarrollo regional, pero una partida específica daría mayor visibilidad.

No solo es la paz, no solo es la economía, no solo es la globalización el argumento que justifica la Unión Europea de hoy. Lo es también el sustrato cultural histórico común que se plasma en ese brillante patrimonio cultural. Por consiguiente, la Unión también debe contribuir a preservarlo. ¿La base jurídica para ello? A mí me parece que está bastante claro en el artículo 167 del Tratado de Funcionamiento. Y, además no hace falta que subraye el gran impacto turístico y económico de un buen cuidado del patrimonio cultural.

  Luigi Morgano (S&D). – Signor Presidente, signor Commissario, onorevoli colleghi, concordo con gli interventi dei colleghi che mi hanno preceduto e proprio per questo motivo mi limito solo ad alcune sottolineature.

Premetto anch'io una sola osservazione critica: mi spiace che la discussione sia confinata a fine giornata perché meriterebbe una più corale condivisione da parte dei colleghi del Parlamento europeo.

Il 2018, Anno europeo del patrimonio culturale, deve infatti vedere un impegno corale che lo renda non un punto di arrivo ma un punto di partenza. Diversamente metteremmo in difficoltà tutte le motivazioni e le finalità della scelta che per la verità, e lo sottolineo positivamente, ha visto in modo fattivo compartecipi tutte le istituzioni europee, gli Stati dell'Unione e la società civile.

Non è un caso: la conservazione e la valorizzazione del patrimonio culturale europeo, infatti, sono tra l'altro una dimensione fondamentale dell'identità europea, esito di una storia convissuta e condivisa, che certamente comprende la dimensione religiosa cristiana.

La coerenza, che non può mancarci, ci chiede che nel prossimo quadro finanziario come Parlamento operiamo alcune scelte conseguenti con riferimento alle nuove generazioni, all'educazione al patrimonio culturale, alla consapevolezza che il patrimonio culturale è fattore di coesione e di inclusione.

  Момчил Неков (S&D). – Г-н Председател, обявяването на 2018 г. за европейска година на културното наследство свидетелства за промяна на манталитетите. Крайно време е да осъзнаем, че за европейците културата и традициите са изключително важни и не можем да правим повече компромиси с това. В момента, в който държавите изпитват финансови затруднения, първото нещо, което правят, е да орежат бюджета за култура. Тази порочна практика трябва да спре.

Според последните данни на Евробарометър, повече от 80% от европейските граждани смятат, че културното наследство е важно за техния регион, държава и за Съюза. Нека не забравяме, че Европа е посещавана от милиони туристи всяка година именно заради богатите бит и култура.

Надявам се поставянето на тази тема в общественото пространство да не отмине заедно с 2018 г., а да даде началото на сериозен дебат за средствата, заделени за култура в следващата многогодишна финансова рамка. За мое съжаление, България, която официално пое кормилото на европредседателството, е една от малкото държави, които не планират специално финансиране за културно наследство. Жалко за пропуснатата възможност.

Procedura catch-the-eye

  Jiří Pospíšil (PPE). – Ta debata byla velmi zajímavá. Já považuji společné kulturní dědictví také za mimořádně důležitý fenomén a jsem rád, že ta debata zde probíhá.

Zdůraznil bych ještě jednu věc. Projekty evropského společného kulturního prostoru posilují evropskou sounáležitost a to si myslím, že v dnešní době je mimořádně důležité. V dnešní době občas někteří mladí lidé plně nechápou, proč evropské státy spolu spolupracují, proč je zde evropská integrace, jaké výhody evropská integrace přináší. Myslím si, že právě přes kulturu můžeme posilovat naši evropskou sounáležitost a bojovat tak proti antievropským náladám, proti separatismu, proti nacionalismu. Ten boj je nenásilný a je podle mého názoru správný.

Já jsem velmi rád, že zde byly zmíněny transnacionální projekty, které právě mají ukázat společné evropské kulturní kořeny. Žádám o to, pane komisaři, aby tyto projekty nebyly zatíženy přílišnou byrokracií tak, aby nadšence, autory těchto projektů plně nezahltily vyplňováním různých lejster a dokumentů, ale aby opravdu ti lidé se mohli věnovat své kreativitě, jak již zmiňovala paní poslankyně Šojdrová. Bude dobré potom ty projekty také následně vyhodnotit, abychom viděli, jaké dopady měly a jak byly občany EU navštěvovány.

  Κώστας Μαυρίδης (S&D). – Κύριε Πρόεδρε, οι αρχές και οι αξίες μας ως Ευρωπαϊκή Ένωση είναι το απόσταγμα του ευρωπαϊκού μας πολιτισμού. Ο δε πολιτισμός μας, κύριε Επίτροπε, είναι το υπέρτατο συμφέρον που μας κρατά μαζί για να διαμορφώνουμε το κοινό μας ευρωπαϊκό μέλλον. Για αυτό και χαιρετίζουμε θερμά αυτή την πρωτοβουλία και συγχαρητήρια σε όλους τους συντελεστές. Ωστόσο, η χαρά μας γίνεται πόνος και θλίψη ταυτοχρόνως, γιατί σε έδαφος της Ευρωπαϊκής Ένωσης, στο Βόρειο κατεχόμενο έδαφος της Κυπριακής Δημοκρατίας, ο τουρκικός στρατός και ο Ερντογάν συνεχίζουν να προστάζουν. Θα σας δώσω μερικούς αριθμούς που μας αφορούν όλους ως Ευρωπαίους: 500 ελληνορθόδοξες εκκλησίες και ξωκκλήσια και 17 μοναστήρια, που επιβίωσαν από το πέρασμα αιώνων και κατακτητών, καταστρέφονται. 15.000 εκκλησιαστικές εικόνες κλάπηκαν και δεν βρέθηκαν ποτέ. 60.000 αρχαία κειμήλια έχουν μεταφερθεί παράνομα εκτός Κύπρου. Τώρα γνωρίζετε γιατί η χαρά μας είναι ταυτοχρόνως πόνος και θλίψη.

  Νότης Μαριάς (ECR). – Κύριε Πρόεδρε, το 2018 ως Ευρωπαϊκό Έτος πολιτιστικής κληρονομιάς πρέπει, πέραν των άλλων, να αφιερωθεί στον επαναπατρισμό των κλαπέντων πολιτιστικών αγαθών. Δεν θα αναφερθώ, κύριε Αβραμόπουλε, σήμερα στους λεηλατηθέντες από τους Ναζί αρχαιολογικούς θησαυρούς κατά τη διάρκεια της γερμανικής κατοχής το 1941-1944 στην Ελλάδα, ζήτημα για το οποίο έχω επανειλημμένα ενημερώσει το Σώμα. Θα επικεντρωθώ, κύριε Αβραμόπουλε, με αφορμή τη Βουλγαρική Προεδρία, στο ζήτημα των κλαπέντων θησαυρών της Μακεδονίας, των αποκαλούμενων «Ελγινείων» της Μακεδονίας. Την άνοιξη λοιπόν του 1917, τα τότε βουλγαρικά στρατεύματα κατοχής επέδραμαν στην Ιερά Μονή Εικοσιφοινίσσης και στην Ιερά Μονή Τιμίου Προδρόμου, τις οποίες λεηλάτησαν αρπάζοντας εκκλησιαστικά κείμενα, χειρόγραφα και ιστορικά βιβλία, τα οποία βρίσκονται σήμερα στη Σόφια, στο Κέντρο Σλαβοβυζαντινών Σπουδών «Ivan Dujev» και στο Ιστορικό Μουσείο της Βουλγαρίας. Θεωρώ ότι είναι μια ιστορική ευκαιρία για τη Βουλγαρία να προχωρήσει άμεσα στην επιστροφή των «Ελγινείων» της Μακεδονίας. Αυτά θα έλεγα σήμερα στον κύριο Borissov, ο οποίος διέπραξε το ατόπημα να αποκαλέσει τα Σκόπια «Μακεδονία». Δυστυχώς όμως δεν έλαβα τον λόγο.

(Fine della procedura catch-the-eye)

  Dimitris Avramopoulos, Member of the Commission. – Madam President, I would like to express my thanks to all of you who participated in this debate. To be frank with you, I would prefer to see more people in the Chamber today. You who are present here have proven your strong interest in, and support for, the European Year of Cultural Heritage.

Our cultural heritage forms our identity, which is naturally rooted in the national and local context, but which also transcends borders to form and strengthen a European identity. Our cultures have common denominators, such as common democratic values, common principles and, most importantly, a common cultural consciousness, which will define our common European cultural future.

With full respect for our national cultures, we can build the pillars of our common cultural architecture for the years to come. I am sure that many events that will be happening throughout the year will successfully spread this message. In this context, I would urge you to become ambassadors of the Year by making its ideas and activities widely known amongst European citizens and participating in events, be it at European, national or local level.

The Commission will continue working with you as one of our principal partners of the Year. More than the economy, what will define the future of our union is our common cultural identity, which will guide us towards our common future as genuine believers in the European ideal. We can be, in a very harmonious way, proud of our national heritage, and we can be Europeans in our spirit and consciousness. This is the noble goal that the European Year of Cultural Heritage is meant to serve.

  Presidente. – La discussione è chiusa.

Dichiarazioni scritte (articolo 162)

  Isabella Adinolfi (EFDD), per iscritto. – Il patrimonio culturale europeo è un bene comune che va tutelato, preservato e valorizzato al meglio e non utilizzato strumentalmente per cercare di concedersi un po' di visibilità in vista della campagna elettorale. Credo che sia fondamentale elaborare un piano ed una strategia di lungo periodo anche a livello europeo e non lanciare iniziative estemporanee, peraltro priva delle dotazioni finanziarie idonee, che si riducono al solo livello mediatico.

Il patrimonio culturale va preservato e valorizzato quotidianamente perché solo la cultura e la conoscenza possono aiutarci ad ottenere i mezzi intellettivi utili per interpretare al meglio la complessa realtà presente, nonché a capire ed accettare chi è diverso da noi. A questo proposito, servirebbero progetti concreti di recupero, preservazione e valorizzazione di beni culturali. In questo modo, i cittadini europei potrebbero toccare con mano l'utilità di una simile iniziativa che altrimenti rischia di rimanere uno spot vuoto.

Troppi, inoltre, sono gli operatori culturali la cui professionalità non viene riconosciuta e che sono abbandonati quando i riflettori si spengono. L'Unione europea dovrebbe invece dare manforte a tali soggetti e offrire soluzioni, insieme agli Stati membri, ai problemi che da soli si trovano a dover affrontare.

  Dominique Bilde (ENF), par écrit. – Avec 453 sites inscrits, l’Europe rassemble environ la moitié du patrimoine mondial de l’Unesco. Et, bien qu’aux termes de l’article 167 du traité sur le Fonctionnement de l’Union européenne, la préservation du patrimoine relève de la responsabilité des États, la contribution de programmes comme Europe Créative a été non négligeable. Ceux-ci ne sauraient toutefois occulter les besoins de financements pour la rénovation du bâti ancien, alors que les fonds publics se raréfient. La situation est notamment critique en France, exacerbée par le désengagement de l’État des finances locales. Ainsi, entre 2003 et 2007, la proportion de monuments dans un état de conservation défectueux est passée de 32 % à 41 %, la crise accentuant cette tendance. Les actions de sensibilisation déployées dans le cadre de l’année du patrimoine ne sauraient donc se suppléer à un effort réel de valorisation, d’autant que l’Eurobaromètre du 7 décembre 2017 démontre que l’importance accordée au patrimoine est majoritairement partagée par les Européens. De même, les actions de bénévolat ne sauraient être assimilées au travail de rénovation, lequel requiert des compétences précises. L’année européenne du patrimoine culturel pourrait être l’occasion de promouvoir ces professions méconnues, malgré leurs perspectives de carrière tangibles.

  Andrea Bocskor (PPE), írásban. – Az európai év fő célkitűzése az európai kulturális örökség, mint az évszázados történelemből fakadó, a tagállamokat és az európai népeket egybefonó közös hagyaték megünneplése. A kezdeményezés azt hivatott elősegíteni, hogy minél többen fedezzék fel és ismerjék meg Európa kulturális hagyatékát. Fontos, hogy kulturális örökségünket ápoljuk és óvjuk, valamint, hogy átadjuk a következő generációknak. Éppen ezért, ebben az európai évben különösen a fiatalokhoz szeretnénk szólni. 2018-ban számos kulturális eseményre kerül majd sor európai, nemzeti, regionális és helyi szinten egyaránt. Az év során a polgárok bekapcsolódhatnak az európai kulturális örökséget és értékeket bemutató, népszerűsítő eseményekbe és projektekbe, ami megerősíti az európaiság érzését.

Magyarországon nyitó konferenciával indul a Kulturális Örökség Európai Éve szakmai programsorozata január 22-én, ahol bemutatásra kerül az Év hazai megvalósításának a stratégiája, továbbá az állami-műemlék helyreállítási projektek, illetve a kormány értékmegőrzésre vonatkozó célkitűzései. Magyarország a hazai épített és természeti örökség védelmét, megőrzését kiemelt feladatnak tekinti, legyen szó hazai jelentőségű, vagy világörökségi helyszínről. Az Év hazai megvalósításához ezúton is sok sikert kívánok.

  Ilhan Kyuchyuk (ALDE), in writing. – I warmly welcome this year’s European year of cultural heritage. Undoubtedly, our cultural heritage and history are powerful agents which could reinforce a sense of belonging in EU citizens to our common European space and identity. Looking from this perspective, I believe that the initiative will promote cultural diversity, intercultural dialogue and social cohesion in a time when racism, xenophobia and nationalism are threating our EU integration. In the long term, the European year of cultural heritage will help build closer relationships between different regions at EU, national, regional and local level. Last but not least, the European year of cultural heritage could be a golden opportunity to teach future generations about our traditions and cultural heritage. So let us seize that opportunity – let us not miss it.

  Csaba Sógor (PPE), írásban. – A 2018-as évben rendkívül aktuális a kulturális örökség európai éve és az arról folyó közbeszéd, hogy Európa kulturális hagyatékát számba vegyük. Most, amikor a kulturális emlékezet és örökség relativizálódik, amikor sok európai számára feltevődik a kérdés, hogy pontosan kik is vagyunk mi, európaiak és milyen jövőkép áll előttünk, akkor fontos felmutatnunk, hogy melyek azok az értékek, amelyek bennünket, európaiakat összekötnek és egyúttal megkülönböztetnek másoktól. Kulturális örökségünk egy része vallási hagyományainkhoz, más része nemzeti identitásunkhoz kötődik és vannak olyan összetevők is, amelyek a közös európai identitásunk elemei. Mint a humanizmus, a reneszánsz vagy éppen a vallásszabadság. A vallásszabadság, amelyet Európában szinte napra pontosan 450 évvel ezelőtt, 1568-ban mondtak ki először az erdélyi Tordán, harminc évvel a nantes-i ediktum előtt. Én sok sikert kívánok a Bizottságnak az év eseményeihez, a tagállamoktól pedig kérem, hogy tegyenek meg mindent a színvonalas eseménysorozat sikere érdekében.

  Θεόδωρος Ζαγοράκης (PPE), γραπτώς. – Η ανακήρυξη του 2018 ως Ευρωπαϊκού Έτους Πολιτιστικής Κληρονομιάς, αποτελεί ιδανική ευκαιρία να διεκδικήσουμε περισσότερους πόρους για τον πολιτισμό. Πόρους για την ανάδειξη των μνημείων, των αρχαιολογικών χώρων και των μουσείων μας. Η υποστήριξη της πολιτιστικής μας ταυτότητας αποτελεί υποχρέωση απέναντι στην ιστορία και τον τόπο μας αλλά και παρακαταθήκη στα παιδιά και τους νέους μας. Παράλληλα, θα πρέπει να υπογραμμίσουμε πως μέσα από την ενίσχυση των κλάδων και των επιχειρήσεων που σχετίζονται με τον πολιτισμό μπορούν να δημιουργηθούν νέες θέσεις εργασίας και επιχειρηματικές ευκαιρίες που μπορούν, σε σύμπραξη με τομείς όπως ο τουρισμός και η γεωργία, αλλά και με τον εκσυγχρονισμό των υποδομών και τα ψηφιακά μέσα, να συνεισφέρουν καθοριστικά στην οικονομία μας.