Compte rendu in extenso des débats

Mercredi 4 juillet 2018 - Strasbourg

10.3. Vers une stratégie extérieure de l’Union de lutte contre les mariages précoces et forcés (A8-0187/2018 - Charles Goerens)

Mündliche Stimmerklärungen

  Urszula Krupa (ECR). – Panie Przewodniczący! Głosowałam przeciwko dokumentowi zatytułowanemu „W kierunku zewnętrznej strategii UE dotyczącej przeciwdziałania wczesnym i przymusowym małżeństwom”, które co prawda są uznawane nie tylko za wykorzystywanie dzieci i przemoc, ale i naruszenie praw człowieka przez ONZ, także za naruszające zasadę wolności autonomii jednostki, także ze względu na zagrożenie zdrowia i życia dziewczynek, u których wczesna ciąża jest bardzo ryzykowna – nie tylko ze względu na uraz związany z przymusem, ale i z powodu niedorozwoju biologicznego.

Dokument co prawda zawiera określenie minimalnego wieku zawarcia małżeństwa wynoszącego osiemnaście lat, jednak jednocześnie w ramach równouprawnienia promuje zdrowie seksualne i reprodukcyjne, które jest po prostu prawem do aborcji, czyli zagrożeniem dla życia i zdrowia psychofizycznego każdej kobiety, a tym bardziej młodych dziewcząt. W obu kwestiach potrzeba edukacji i uświadamiania, gdyż nie można jednego zła zwalczać innym.

  Michaela Šojdrová (PPE). – Pane předsedající, předčasné a nucené sňatky jsou pošlapáváním lidské důstojnosti a práv svobodně se rozhodnout o svém sňatku po dosažení plnoletosti. Je to jistě důsledek tradic, určité kultury, ale také sociální situace.

Opatřením proti těmto praktikám, se kterými nemůžeme souhlasit, je především vzdělávání, změna přístupu celé společnosti k lidským právům, k lidské důstojnosti. Tomu Evropská unie může pomoci právě podporou, osvětou v těchto zemích, samozřejmě i prosazováním správné legislativy, zákonů a mezinárodního práva. Musím ale upozornit na to, že i v zemích, které přijaly Istanbulskou úmluvu, které ji ratifikovaly, není toto právo respektováno, čili Istanbulská úmluva není řešením, které by mohlo napravit tuto nepřijatelnou praktiku.

  Morten Messerschmidt (ECR). – Hr. formand! Jeg synes, det var et alvorligt dilemma, hvordan man som en EU-kritiker skal forholde sig til denne betænkning. For på den ene side er der jo ikke nogen tvivl om, at ufrivillige ægteskaber, børn der bliver gift, inden de er myndige, det er vi allesammen imod. Det er modbydeligt at se, hvad der foregår i visse dele af verden. På den anden side, ja, så er spørgsmålet jo: Er dette virkelig noget, som EU skal tage sig af – og i virkeligheden alle de detaljer, som betænkningen opremser? Er det virkelig EU, der skal ratificere FN's børnekonvention? Er det EU, der skal have myndighed til at tage sig af spørgsmål om børns rettigheder og ægteskaber osv.? Alt det vil jeg svare klart nej til. Det hører til ude i medlemslandene.

Alligevel endte vi med at stemme for denne betænkning, fordi sagen er så vigtig. Men også fordi betænkningen ikke har nogen lovgivende betydning. For alle disse spørgsmål skal afgøres ude i medlemslandene, ikke af EU. Vi vil holde øje med, at det også bliver sådan fremadrettet, og at EU ikke benytter lejligheden til at tiltage sig den kompetence. Men sagen er vigtig, og derfor stemte vi for.

  Dobromir Sośnierz (NI). – Panie Przewodniczący! Głosowałem przeciwko. To sprawozdanie ignoruje wszelkie różnice kulturowe, chce narzucić całemu światu jedynie słuszną wizję, jest przejawem pychy Europejczyków i ignorowania różnic kulturowych.

W Polsce zezwala się na małżeństwo od 16 roku życia i nikomu to do tej pory nie przeszkadzało. Nie wiem, z jakiego powodu zostaliśmy potraktowani jak kraje islamskie, a małżeństwa szesnastolatków jak małżeństwa dzieci, w dodatku przymusowe. Ale skoro państwo rozumiecie każde małżeństwo poniżej 18 roku życia jako przymusowe, nawet za zgodą rodziców, to rozumiem, że również aborcja dla osób poniżej 16 roku życia będzie uznawana za aborcję przymusową, a antykoncepcja wczesnoporonna podawana osobom poniżej 18 roku życia również zostanie zakazana jako przymusowa. To jest szach i mat. Strzeliliście sobie gola do własnej bramki.

  José Inácio Faria (PPE). – Senhor Presidente, Caros Colegas, votei a favor deste relatório porque o casamento infantil precoce e forçado constitui uma aberrante forma de violação dos direitos humanos que, transcendendo países, religiões e etnias, perpetua dinâmicas de desigualdades de género e compromete as vidas e o futuro de milhões de meninas e adolescentes em todo o mundo.

Por tudo isto, entendo que a União Europeia tem de condenar, veementemente, esta forma de violência, tem de apoiar políticas de empoderamento das raparigas e, na sua política externa e na cooperação para o desenvolvimento, exortar os seus parceiros ao cumprimento das convenções e instrumentos legais internacionais sobre os direitos da criança à saúde, à educação e à não discriminação.

  Miapetra Kumpula-Natri (S&D). – Arvoisa puhemies, Euroopan parlamentti on tehnyt hyvää työtä julkilausumassaan kieltäessään pakko- ja lapsiavioliitot. Se mainitsee tärkeänä myös lisääntymisterveyden ja abortin. Vaikka huomio tässä on pääasiassa ulkosuhteissa, niin se myös kehottaa EU jäsenmaita tuomitsemaan ja lopettamaan alle 18-vuotiaiden, eli lapsien, avioliitot.

Suomessa on tehty parinkymmenen vuoden aikana yli tuhat lapsiavioliittoa, noin 10–20 vuosittain ja siihen voi saada poikkeusluvan nykyään oikeusministeriöstä. Kaikki eivät lupaa saa konsultaation ja vanhempien luvankaan jälkeen. Jo kolme vuotta sitten lapsiasiainvaltuutettu ja useampi muu taho on vedonnut sen puolesta, että Suomi tekee selkeämmän kiellon lainsäädännössä ja nyt siihen on tarttunut myös oikeusministeri. Toivon, että voimme olla tässä selkeänä myös kotimaassa ja näyttää EU-valtioille esimerkkiä. Oheistoimia tulee myös tehdä, että tytöt eivät joudu avioliiton olosuhteisiin myöskään virallisten papereiden ulkopuolella.