Der Präsident. – Als nächster Punkt der Tagesordnung folgt die Aussprache über sieben Entschließungsanträge zum vorgeschlagenen neuen Strafrecht Indonesiens (2019/2881(RSP)).
Ich bin gebeten worden, Sie neuerlich darüber zu informieren, dass Sie die blaue Karte sowohl mit einem Handzeichen als auch elektronisch anmelden können und sich auch für die spontanen Wortmeldungen bereits jetzt elektronisch melden können und nicht erst am Ende der Aussprache, bevor wir zu den spontanen Wortmeldungen kommen. Dazu ist es aber erforderlich, dass Sie die Stimmkarte dabeihaben und eingesteckt haben.
Anna Fotyga, author. – Mr President, Indonesia is a very important partner of the EU. It is extremely important also for my country, Poland.
All our concerns that are provided in our ECR draft resolutions are being raised in the course of the human rights dialogue of the EEAS (European External Action Service) with Indonesia.
I sincerely ask my colleagues – parliamentarians – to adopt the amendment I tabled concerning a Pole, a vagabond, a traveller, who was by mistake accused of high treason and sentenced to five years in prison just because of his love for Papuan culture.
I sincerely ask to raise this question, also on behalf of all Poles.
Idoia Villanueva Ruiz, autora. – Señor presidente, en los últimos años hemos visto una preocupante tendencia en el endurecimiento de las leyes penales, casi siempre en dos sentidos: la persecución del disidente político y la criminalización de la propia propuesta; con diferentes magnitudes, en diferentes lugares, pero con esos aspectos, como hoy ocurre en Indonesia.
Esta reforma en Indonesia tiene claros cuáles son sus enemigos: habla de ideas marxistas-leninistas, de grupos no religiosos, ampliando supuestos delitos de blasfemia —que ya existen en el país—, y criminaliza también a las mujeres que ejercen su derecho al aborto y a las personas LGTBI, así como el adulterio.
Es un país que todavía no ha saldado cuentas con su pasado. En 2008, murió el dictador Haji Suharto, que tiene a sus espaldas el asesinato, en 1965, de entre 600 000 y dos millones de personas. La persecución de la disidencia política viene de lejos.
¿Y qué debe hacer la Unión Europea? Nosotras lo tenemos claro: tiene que ser firme en la defensa de sus valores, firme en la defensa de los derechos humanos, en Europa y en el mundo. Nos llenamos la boca hablando de feminismo, de pluralismo y de libertad, pero lo olvidamos muy pronto cuando llega el libre comercio.
Katalin Cseh, author. – Mr President, Indonesia has long been a valued partner of the EU, with strong political, economic and trade ties. After recent elections in the country, a new political cycle has just begun, with a parliament and a president who is eager to finish reforms that were started decades ago. However, this proposed new criminal code had been a very controversial element of the process. Thousands of Indonesians took to the streets in protest, forcing decision-makers to postpone the vote on the new bill. And we are thankful for this decision, as it allows time for vital consultation. I also think that this is the right time for the European Parliament to weigh in in the debate and stand up for the principles of basic human rights and democratic principles.
This resolution focuses on the most contentious elements. Around 20 articles are considered highly alarming, as they discriminate against women, the LGBTI community and religious minorities. Other provisions would criminalise contraception, extramarital sex or even criticising the president. If adopted in its current form, this new bill would represent a clear setback for human rights, free speech and democracy in Indonesia. We hope that authorities will recognise their historic role in establishing a criminal code that serves to solidify the rule of law instead of fuelling dangerous social divides. Therefore it’s urgent...
(The President cut off the speaker)
Marianne Vind,stiller. – Hr. Formand! Indonesiens nye straffelov strider imod alle vores demokratiske værdier og i den grad imod menneskerettighederne. Vi kan aldrig lade stå til, når diskrimination mod kvinder og minoriteter indskrives i en lov, og helt fundamentale rettigheder tilsidesættes. Det er derfor særdeles vigtigt, at der i Indonesien reelt lyttes til de konkrete forslag i Europa-Parlamentets beslutning.
Vi har været omhyggelige med at holde tonen konstruktiv og imødekommende. Der er nu kommet ændringsforslag til beslutningen, i hvilke det ønskes at nævne to EU-borgere, der er indsat i indonesiske fængsler. Der er ganske givet tale om forfærdelige situationer, men specifikke navne hører ikke til i denne sammenhæng. I beslutningen fordømmer vi Indonesiens fortsatte brug af dødsstraf. Det står tydeligt.
Hvis man zoomer ind på enkelte borgere, vil det imidlertid udvande den brede beslutning, der ellers sætter et vigtigt fokus på problematiske elementer i straffeloven. I værste fald vil den indonesiske regering opfatte hele beslutningen som et skalkeskjul for at få løsladt EU-borgere frem for en reel bekymring for de millioner af indonesere, der vil leve under den nye straffelov.
Jeg opfordrer alle til at stemme for beslutningen, men stemme imod ændringsforslag 1, 4 og 5.
Tomáš Zdechovský,Autor. – Pane předsedající, pane komisaři, obecně bychom řekli, že v rámci jihovýchodní Asie bereme Indonésii jako stabilního partnera, který má a dodržuje určité demokratické principy.
O to bylo větší překvapení, že při reformě trestního zákoníku, který byl mnoho let starý, se dostala do jeho znění řada bodů, které nám přijdou, že žádným způsobem nereflektují dlouhodobý vývoj v této zemi a řadí vlastně Indonésii mezi extrémní země, které chtějí porušovat základní lidská práva, ke kterým se tento stát dlouhodobě hlásí. Proto jsme velice rádi, že v posledních měsících, když se změnili prezident, vláda a političtí představitelé, byla tato jednání o nové podobě trestního zákoníku pozastavena a že začal dialog i s ostatními zeměmi včetně Evropské unie o jeho podobě.
Já jsem rád a dává mi to optimismus a věřím v to, že v této podobě, ve které byl navržen tento zákoník, v žádném případě neprojde a že Indonésie znovu ukáže, že patří mezi stabilní demokratické partnery, kteří staví svoji budoucnost na dodržování lidských práv a nebudou znovu obnovovat trest smrti nebo další výstřelky, které se týkaly ať už sexuálních nebo náboženských menšin. Já si myslím, že za dobu, co jsem europoslanec, jsem měl možnost několikrát jednat s indonéskými představiteli a myslím si, že ta otevřenost a ta snaha vzájemně si naslouchat je tady důležitý element pro to, aby se situace, která je dnes v Indonésii, už nikdy neopakovala.
Seán Kelly, on behalf of the PPE Group. – Mr President, Indonesia is the fourth most populated country in the world (265 million), largely a Muslim country but with huge diversity in terms of ethnic minorities, religion, languages, culture. At the same time, it’s a country that’s making very good progress and one that we can have a much closer partnership with into the future.
And as a member of the ASEAN delegation and of the International Trade Committee, I would hope that over the next five years we could move, perhaps, towards having a free trade agreement with Indonesia.
This is a good time to debate this issue, because often we say to ourselves: what effect do our urgencies have?
Well this is very timely, because the Criminal Code, which we have difficulty with, is now going through the process of ratification in Indonesia. But, as it has been pointed out, as a result of protests – which are allowed in a functioning democracy, which Indonesia is (we must recognise that), the President decided to postpone ratification.
So this is very timely for us to outline issues which we are not happy with. And indeed, which do not comply with international norms in relation to women’s rights, religious minorities, LGTBTI rights, political ideologies, reproductive health and the death penalty.
And I think it will be good for us, especially with the new Commission, if we were to send a delegation to Indonesia to discuss these issues. I myself, in my capacity as a rapporteur for the renewable energy file, met a huge delegation who came here to Europe last year in relation to palm oil.
So there is ongoing dialogue and I think we could come together and discuss these issues and move rapidly to a closer relationship.
Tudor Ciuhodaru, în numele grupului S&D. – Domnule președinte, sunt trei lucruri care ne îngrijorează extrem în acest moment apropo de situația din Indonezia.
Vorbesc în primul rând de legea blasfemiei - este incredibil că în secolul XXI cineva poate fi condamnat pentru credința religioasă; acele legi abuzive împotriva femeilor – ani grei de pușcărie și îngrădirea drepturilor fundamentale în ceea ce privește destinația corpului și ceea ce trebuie să facă fiecare în ceea ce privește problemele de sănătate. Iar lista lungă a celor aflați pe podiumul celor care sunt condamnați la moarte este o altă problemă care trebuie luată în considerare.
Eu cred că este nevoie de măsuri ferme: primele două puncte (legea blasfemiei și legea împotriva femeilor) trebuie suspendate, și trebuie introdus măcar un moratoriu în acest moment în ceea ce privește pedeapsa cu moartea în această țară. Și sper că viitoarea Comisie Europeană va rezolva acest lucru, iar Parlamentul European, prin toți membrii săi, trebuie să susțină acest demers.
Shaffaq Mohammed, on behalf of the Renew Group. – Mr President, I’m speaking on this matter because of the fundamental importance of human rights across the world and in particular the role we, as the European Parliament, can play. A few weeks ago, myself and others stood on the steps of the Parliament in Brussels to celebrate International Safe Abortion Day. The world has come a long way in recognising the rights that women have over their bodies.
But the journey is far from over. Unfortunately, and sadly, the new Criminal Code in Indonesia is another backward step on that journey. Human Rights Watch has said that the Indonesian draft Criminal Code is not just bad for women, minorities and gender minorities but for all Indonesians.
The European Union has a loud voice, and we should use that loud voice to continue on that journey of equality. We must be clear: gender equality can never be achieved if only half the population has autonomy over their bodies. Gender equality goes to the heart of human rights, and we must fight for those rights.
Alice Kuhnke, för Verts/ALE-gruppen. – Herr talman! Förslaget som den indonesiska regeringen har lagt fram är ett förslag om politik som kränker grundläggande fri- och rättigheter. Lagen begränsar möjligheterna för kvinnor, för hbtq-personer och för religiösa minoriteter. Den begränsar dessutom utrymmet för människor som vill kämpa för andras rättigheter.
För oss gröna är det en självklarhet att det som nu pågår påverkar Indonesiens relation med EU. Vi uppmanar därför kommissionen att med tydlighet påminna den indonesiska regeringen om vad mänskliga rättigheter är och att det är en grundläggande plikt för varje regering att försvara medborgerliga rättigheter och skydda minoriteter från förföljelse och diskriminering.
Gunnar Beck, im Namen der ID-Fraktion. – Herr Präsident, werte Kollegen! Indonesien galt vielen als Musterland des liberalen Islam – nicht mehr: Eingriffe in die demokratische Meinungsfreiheit und neue Straftatbestände wie Präsidentenbeleidigung – mehr als die scheinbare Abkehr von westlicher Libertinage – rügen auch wir. Das indonesische Strafgesetzbuch scheint erst einmal auf Eis gelegt, wirft aber durchaus interessante Fragen auf. Menschen weltweit teilen westliche Freizügigkeit nicht, ebenso wenig die Verdrängung des Religiösen ins rein Private oder die inflationäre Ausweitung von Grundrechtechartas weit über Individualschutz vor einem übermächtigen Staate hinaus. Das sei ihr gutes Recht.
Dank Frau Merkel nun aber kommt die Welt nach Europa, ohne ihre traditionellen Werte über Bord zu werfen. Die EU importiert Wertekonflikte. Importierte Werte kollidieren dann mit heimischer Kultur, politischer Überkorrektheit und enthemmter Säkularisierung – Parallelgesellschaften gedeihen. Der Philosoph Isaiah Berlin nennt solche Konflikte „Wertepluralismus“ und sieht keinen Ausgleich. Der Realist Hegel sieht Lösungen nur im Recht des Stärkeren. Beide warnen indes vor gesellschaftlichen Experimenten.
Anders der Grüne Cohn-Bendit. Er schreibt: „Wenn sich wirklich fremde Kulturkreise begegnen“, ist „der Konflikt auf Dauer gestellt. Die multikulturelle Gesellschaft ist hart, schnell, grausam und wenig solidarisch, sie ist von beträchtlichen sozialen Ungleichgewichten geprägt“ und „hat die Tendenz, in eine Vielfalt von Gruppen und Gemeinschaften auseinanderzustreben und ihren Zusammenhalt sowie die Verbindlichkeit ihrer Werte einzubüßen“.
Indonesien ist nicht vorrangig unser Problem, wohl aber Bilderstürmer wie Cohn-Bendit, die die entkernte, unsolidarische Gesellschaft ohne inneren Zusammenhalt ersehnen – für Indonesien und auch für uns.
Charlie Weimers, för ECR-gruppen. – Herr talman! Indonesiens straffrättsliga lagstiftning har rötter tillbaka i kolonialtiden och behöver reformeras. Tyvärr uppfyller inte förslaget till reformerad straffrätt internationella normer. Den senaste tiden strömning mot islamism avspeglas tyvärr i den proposition som har lagts i deras parlament. Den föreslagna lagen kan de facto tolkas som att den erkänner sharia. Indonesien har hundratals lokala shariadomstolar som diskriminerar kvinnor och religiösa och sexuella minoriteter och som naturligtvis även begränsar yttrandefriheten.
Den föreslagna lagen utvidgar den existerande lagstiftningen om blasfemi, en lag som diskriminerar icke sunnimuslimska minoriteter. Fler än 150 personer har hittills dömts för blasfemi, inklusive en kristen guvernör i Jakarta. När ett land anammar islamism måste EU markera att valet står mellan partnerskap med oss i den fria världen eller sharia.
Mislav Kolakušić (NI). – Poštovani predsjedavajući, Europska unija je jedna od najvećih ekonomskih i političkih sila na svijetu. Mi si uzimamo za pravo da dijelimo lekcije trećim zemljama, međutim, način na koji to radimo je pogrešan.
Izrađujemo rezolucije koje su iznimno blage i ukoliko države kojima se obraćamo ne postupe sukladno našim rezolucijama, ne događa se ništa. Time sami sebi štetimo. Štetimo svojem utjecaju i ugledu.
Moramo osigurati redoslijed koji će biti potpuno jasan i uvijek dosljedan. Prvo ide rezolucija, nakon toga ide opomena i onda idu sankcije. Te sankcije i opomene moraju biti uvijek dosljedne jer će se tada, kada uputimo određenu rezoluciju određenoj vladi, znati koja će biti posljedica.
Isabel Wiseler-Lima (PPE). – Monsieur le Président, le nouveau code pénal en Indonésie est à l’origine de cette résolution, et celle-ci fait écho aux protestations étudiantes à travers toute l’Indonésie ainsi qu’aux manifestations massives en Papouasie occidentale.
Nous voulons exprimer notre soutien à l’opposition à ce nouveau code car celui-ci criminalise les éléments qui touchent à l’identité de la personne, à sa sphère privée, qui touchent à la liberté de penser et de croire, à la liberté de disposer de son corps, et ceci de manière éclairée.
Nous nous devons de dénoncer ces faits ainsi que les mesures de répression mises en place. D’autant plus, qu’en sens inverse, une loi très contestée et votée en septembre retire des pouvoirs à la commission nationale pour l’éradication de la corruption. Or, là, nous sommes justement dans le domaine de la vie publique, où les lois doivent être restrictives, garantir l’égalité de tous devant la loi et garantir l’état de droit.
Pour finir, je voudrais relever les relations positives de l’Union européenne avec l’Indonésie, à savoir le partenariat de coopération et les dialogues annuels sur les droits de l’homme. Nous attendons beaucoup, notamment dans le contexte évoqué, du dialogue sur les droits de l’homme qui aura lieu cette année, en novembre.
Ramona Strugariu (Renew). – Domnule președinte, Uniunea Europeană are un Acord de parteneriat și de cooperare cu Indonezia în vigoare din 2014 și acum avem această situație pe masă: un nou cod penal care să-l înlocuiască pe cel actual, cu articole care încalcă flagrant drepturile femeilor, ale minorităților religioase, sexuale, libertatea de exprimare și de asociere.
Avem și legislație care slăbește foarte mult cadrul anticorupție din Indonezia.
Și vă întreb cu toată onestitatea: nu este timpul să adoptăm legislație Magnitsky la nivel european? Iar faptul că închidem ochii nu ne face, oare, complici la abuzurile flagrante și repetate din aceste țări terțe cu care continuăm să avem parteneriate și acorduri economice, nu ne face complici cu dictatorii ai căror bani continuă să intre în Uniunea Europeană?
Și aș vrea să-i mai întreb ceva pe colegii mei: în rezoluția Renew exista un paragraf care se referea la libertatea presei și la importanța ca jurnaliștii să nu fie abuzați fizic. În rezoluția comună nu mai există acest paragraf.
Unde este onestitatea noastră, dragi colegi?
Spontane Wortmeldungen
Jiří Pospíšil (PPE). – Pane předsedající, já jsem velmi rád, že v bloku o stavu lidských práv řešíme také otázku kvality trestního práva, protože kvalita trestního práva v dané zemi velmi odráží to, zda daný režim, daný stát respektuje lidská práva či nikoliv.
A ten návrh, který zde kolegové kritizují, je opravdu třeba řádně kritizovat, protože s moderním pojetím trestního práva tento návrh, který projednává indonéský parlament, opravdu nemá nic společného. Už to zde bylo řečeno, jsou tam ustanovení, která porušují práva sexuálních menšin, práva žen na potraty, práva náboženských menšin svobodně se vyjadřovat pod rouškou rouhání a tak dále.
Obecně ten zákon je těžko přijatelný, protože trestní právo, pokud má být odrazem právního státu, tak musí být zákonné. Musí být jasně řečeno, co je a co není trestním činem. A to tento zákon neříká, je velmi vágní a fakticky pokud by prošel, bude ho moci indonéská vláda a justice zneužívat a sama vybírat, co bude trestným činem. Takže náš postoj je správný a odmítavý.
Julie Ward (S&D). – Mr President, there are more than eighteen problematic articles within the proposed Penal Code in Indonesia that could seriously limit a wide range of civil liberties. There are proposed articles that are harmful to women, to LGBTI persons and religious minorities, and articles against free speech. These articles do not comply with international human rights norms and they do not stand up to international scrutiny.
No parliament should regulate an individual’s private life, such as who they choose to fall in love with, or police people’s decisions about their own bodies, such as restricting women’s reproductive rights.
As a campaigner for sexual health and reproductive rights, I know that access to safe abortion and quality contraception empowers women and girls and can save lives. I implore the Indonesian authorities to change course and remove all the problematical articles that belong in the last century.
Barbara Ann Gibson (Renew). – Mr President, I continue to be both amazed and appalled that, in 2019, we still have laws that discriminate and try to regulate basic human rights like having sex outside of marriage or keeping people who love each other from being married. This Criminal Code violates everything I believe in. It should be stopped, and I am proud that we are standing up in solidarity for the LGBT community, women and others in Indonesia who would be affected by it.
Stanislav Polčák (PPE). – Pane předsedající, i já bych se chtěl připojit ke svým kolegům, pokud jde o odsudky stran tohoto nového návrhu trestního zákoníku. Pevně věříme, že indonéská vláda je naším stabilním partnerem, chceme mít s nimi dobré vztahy, dobrou spolupráci. Indonésie je skutečně strategická země v daném regionu. Na druhou stranu, pokud je předkládán takto až drakonický a vágní návrh trestního zákoníku, tak si myslím, že je naší povinností se skutečně ozvat k našemu partnerovi.
Já věřím v univerzalitu základních lidských práv. Nejsem přesvědčen, že musíme všude šířit všechna lidská práva tak, jak je vnímáme v evropském kontextu, ale základní lidská práva, jako je právo na život, právo na zákonného soudce, právo na trest pouze na základě zákona a základní aspekty spravedlivého procesu, to jsou věci, které myslím, že jsou skutečně univerzální. Proto pevně věřím, že jak stávající Komise, tak samozřejmě i ta nově nastupující bude v této věci razantní a budeme aktivně jednat s indonéskou vládou o tom, aby tyto úpravy doznal i tento návrh trestního zákoníku.
(Ende der spontanen Wortmeldungen)
Neven Mimica,Member of the Commission. – Mr President, Indonesia, a stable democracy with free and fair elections, diverse and active media and a vibrant civil society, has made important progress over the last years in establishing a legal framework for protecting human rights and improving democratic freedoms. The long modernisation process of the decades-old Criminal Code has brought to the fore positive developments, for example restricting the scope and use of the death penalty.
Yet this process has raised concerns on a number of human rights—related issues, drawing criticism domestically and the attention of the international community. The European Union has monitored closely over the years the revision of the Criminal Code through regular engagement with Government, Parliament, civil society and international partners. Some of the most controversial amendments relate inter alia to the provisions of blasphemy, decriminalisation of extramarital sex and married cohabitation and provisions with the potential to limit freedom of expression and the rights of women, LGBTI and religious minorities.
We call upon Indonesia, currently a non-permanent member of the United Nations Security Council, to uphold its national and international obligations and to respect human rights and fundamental freedoms and act accordingly. The European Union has made multiple outreach efforts towards the Indonesian authorities. For example, in 2018, the EU Delegation and EU Member States met with the Minister for Justice and Human Rights and, in the summer of this year, they met with the relevant Parliament’s Commission.
A noticeable development has been the removal of the draft provision outlawing same-sex relations. Indonesia’s President, Joko Widodo, announced at the end of September the postponement of the vote on the revision of the Criminal Code, referring the debate to the new Parliament, in place since October this year. At the forthcoming annual EU—Indonesia Human Rights Dialogue, to be held in Brussels on 8 November, the European Union will continue to engage on the revision of the Criminal Code and will recall Indonesia’s obligations under the International Covenant on Civil and Political Rights.
Der Präsident. – Die Aussprache ist geschlossen.
Die Abstimmung findet im Anschluss an die Aussprache statt.
(Die Sitzung wird um 11.50 Uhr unterbrochen.)
PRESIDENZA DELL’ON. DAVID MARIA SASSOLI Presidente