Acta literal de los debates

Jueves 28 de noviembre de 2019 - Estrasburgo

1. Apertura de la sesión

ΠΡΟΕΔΡΙΑ: ΔΗΜΗΤΡΙΟΣ ΠΑΠΑΔΗΜΟΥΛΗΣ
Αντιπρόεδρος

(Η συνεδρίαση αρχίζει στις 9.00)

2. Protección de los defensores de los bosques y del medio ambiente en la Unión (debate)

  Πρόεδρος. – Το πρώτο σημείο στην ημερήσια διάταξη είναι η συζήτηση επί της δήλωσης της Επιτροπής σχετικά με την προστασία των υπερασπιστών των δασών και του περιβάλλοντος στην ΕΕ (2019/2939 (RSP)).

Θα ήθελα να σας υπενθυμίσω και πάλι ότι υπάρχει η δυνατότητα να υποβάλετε αίτημα για να σας δοθεί ο λόγος κατά τη διαδικασία «catch-the-eye» και τη διαδικασία «ερώτησης με γαλάζια κάρτα» χρησιμοποιώντας τόσο τη «συνήθη διαδικασία» όσο και το ηλεκτρονικό σύστημα.

Οι σχετικές οδηγίες είναι διαθέσιμες στην είσοδο του Ημικυκλίου.

  Neven Mimica, Member of the Commission. – Mr President, the Commission is strongly committed to protecting and restoring existing forests, both within the European Union and worldwide. To this end, a comprehensive legislative framework exists at EU level. In particular, many forests are protected under the Birds and Habitats Directives. These Directives require that some forest habitats be maintained at or restored to favourable conservation status.

Currently 23% of the European Union’s forest area is part of the Natura 2000 network of protected sites. In addition, species protection rules under both the Birds and Habitats Directives apply within the whole EU territory.

Environmental defenders represent natural and indispensable allies in the promotion of environmental rights. Another tool is the Directive on Environmental Crime in the European Union. The Commission is currently evaluating how the Directive has contributed to the fight against environmental crime. The Commission is currently carrying out a wide public consultation, open until January 2020, and will assess the need to review this legislation or improve its implementation.

Finally, the Timber Regulation aims to prevent trade in illegally harvested timber and timber products.

Environmental crime is also considered a threat to European security and to the well-being of citizens. It has therefore been included in the EU policy cycle against serious and organised crime covering the period from 2018 to 2021. The European Union policy cycle’s primary objective is to increase cooperation amongst law enforcement services and EU agencies to disrupt organised crime groups through operational actions.

It is important to recall that Member States are responsible for implementing the relevant rules, as well as for taking appropriate enforcement measures, including sanctions and penalties. The Commission monitors the implementation of these rules and takes action when needed. The European Union is also providing financial means for the protection, restoration and sustainable management of forests in line with the EU forest strategy.

The European Union’s rural development funds under the common agricultural policy are the main source of funding for forests, amounting to EUR 8.2 billion of public expenditure in the current multiannual financial framework (MFF) period 2014-2020.

Last but not least, the recent Communication on stepping up EU action to protect and restore the world’s forests shows that the European Union is increasing its efforts to step up global action against biodiversity loss. This is currently being discussed in the Council and Parliament. In this context, I have to highlight again the important role of the Timber Regulation, which applies to both timber logged in third countries and imported into the European Union and to domestic timber logged in the European Union.

The Commission has been alerted to reported cases of continued illegal logging in some Member States, including in primary forests, and is carefully assessing the situation. On the specific case of Romania, the Commission is working with the authorities to assess the situation. It is also in the process of analysing Copernicus satellite imagery of logging activities in Natura 2000 protected areas.

  Daniel Buda, în numele grupului PPE. – Aproximativ 42 % din suprafața de teren a Uniunii Europene este acoperită de păduri, iar peste trei milioane de europeni sunt angajați în sectorul forestier. Importanța acestora este incomensurabilă pentru tot ce înseamnă viață pe Pământ, dar și pentru zonele depopulate unde creează oportunități reale pentru angajare. Aurul verde nu este însă inepuizabil. Astăzi lumea întreagă este chemată să lupte împotriva a ceea ce nu cunoaște granițe naționale sau continentale, și anume combaterea schimbărilor climatice profunde care ne afectează viața de zi cu zi. Gestionarea durabilă a pădurilor este extrem de importantă în acest sens, având în vedere secreția crescută de dioxid de carbon. La toate nivelurile politice trebuie să se facă tot ceea ce este necesar pentru a preveni alterarea stării pădurilor și pentru a restabili starea bună a acestora acolo unde este necesar. Comisia Europeană și statele membre trebuie încă o dată să sprijine măsurile necesare pentru reîmpădurirea terenurilor degradate și a celor improprii pentru agricultură.

  Maria Arena, au nom du groupe S&D. – Monsieur le Président, chaque année, les femmes et les hommes qui luttent pour la protection de l’environnement sont de plus en plus victimes de violences et d’intimidations. En 2018, ce sont plus de 160 personnes qui ont trouvé la mort du fait de leur combat en faveur de l’environnement dans le monde. Lorsqu’ils ne sont pas tués, ces militants sont souvent victimes d’arrestations abusives, de menaces ou de violences pour avoir osé s’opposer aux intérêts des gouvernements et des entreprises qui s’approprient leurs terres ou leurs forêts.

Ces violences sont malheureusement en augmentation, et si l’Europe n’est pas le continent le plus touché par ces violences, elle n’est cependant pas épargnée. Ces derniers mois, deux personnes ont été tuées alors qu’elles luttaient contre des abattages illégaux en Roumanie, tandis qu’au Royaume-Uni, trois personnes ont été condamnées à de lourdes peines de prison pour leur action contre l’exploitation du gaz de schiste. Parmi les militants des droits de l’homme, les activistes environnementaux courent souvent de graves dangers du fait des intérêts financiers que leurs actions remettent en question. Il faut impérativement des lois contraignantes afin qu’aujourd’hui, ces entreprises soient tenues pour responsables des actes contre les activistes. Ces entreprises – les compagnies européennes qui importent des matières premières et des produits depuis les pays tiers –doivent aujourd’hui s’assurer que leurs partenaires et toute la chaîne d’approvisionnement respectent les droits de l’homme et les droits environnementaux. Le règlement sur le bois est une bonne réglementation, mais nous devons aller plus loin en matière de responsabilité des entreprises. Les militants environnementaux doivent pouvoir se tourner vers l’Europe pour qu’elle les protège et leur assurer un accès à la justice lorsqu’ils sont victimes de ces violences.

Le système judiciaire ne doit pas être un moyen de réduire les activistes au silence, mais de les défendre contre ceux qui attaquent leurs droits et causent des dommages environnementaux. La criminalisation de ces militants ne fait que banaliser et rendre légitimes les violences qu’ils subissent, ce qui ensuite favorise la poursuite de ces mêmes violences. De telles mesures doivent permettre de mieux protéger et de mieux défendre les militants environnementaux en Europe mais également dans le reste du monde.

  María Soraya Rodríguez Ramos, en nombre del Grupo Renew. – Señor presidente, los bosques son nuestra vida. Albergan el 30 % de la superficie terrestre, pero mantienen el 80 % de la biodiversidad. Gracias a ellos respiramos. Gracias a ellos vivimos. Por lo tanto, acogemos con mucha satisfacción la preocupación de la Comisión por la protección de los bosques europeos y del mundo.

Lo cierto es que según empeoran las condiciones de nuestros bosques, las condiciones de las personas que los defienden, de los defensores ambientales, están también deteriorándose en el mundo. Se han dado algunos datos, y, efectivamente, según algunos informes, como el informe de Front Line Defenders, en 2018 doscientos cuarenta y siete líderes y lideresas ambientales han sido tiroteados, perseguidos o han desaparecido precisamente por defender su entorno ambiental, por defender el derecho de todos.

Porque hay que decir que la destrucción de la biodiversidad no concierne exclusivamente a las leyes ambientales sino que debe considerarse como una violación de los derechos humanos internacionales. En este sentido, la Unión Europea debe tomar medidas para defender a las personas que defienden nuestro entorno. Debemos mejorar nuestra legislación ambiental y luchar contra los delitos ambientales.

Efectivamente, como también se ha citado, cuarenta organizaciones ecologistas de todo el mundo están protestando y están exigiendo justicia en relación con el asesinato, el mes pasado, de dos guardias forestales en Rumanía que habían denunciado la tala ilegal de los bosques de su región. Según los datos de la propia Comisión, el 43 % de la madera que se obtuvo en estos bosques rumanos en 2015 procedía de fuentes no identificadas.

Una certificación, etiquetado seguro que certifique una cadena de valor libre de deforestación, tanto de bosques europeos como internacionales, es absolutamente necesaria en la Unión Europea. Creo que la Comisión debe ponerse con esta tarea.

  Marie Toussaint, au nom du groupe Verts/ALE. – Monsieur le Président, ils s’appelaient Răducu Gorcioaia et Liviu Pop, ils étaient gardes-forestiers et ont été assassinés cet automne parce qu’ils ne faisaient que leur devoir, c’est-à-dire protéger la forêt. En tout, ce ne sont pas deux mais six gardes-forestiers qui ont été tués par la mafia du bois ces dernières années en Roumanie. Ils protégeaient la nature, mais personne ne les a protégés.

Les protectrices et les protecteurs de l’environnement sont bel et bien des cibles, et nous le savons. Chaque année, ce sont près de 200 défenseurs de la nature qui sont tués dans le monde. Chaque semaine, trois personnes sont tuées parce qu’elles défendent leurs biens naturels, leurs terres ou simplement leurs droits face aux industries de l’exploitation minière, forestière ou agro-alimentaire. Tous les jours, des femmes et des hommes qui défendent la nature sont agressés, réduits au silence, diffamés, arrêtés ou menacés de mort. L’ONG Global Witness le souligne: ce harcèlement est lié aux mafias éco-criminelles, mais il résulte aussi des actions des États qui mettent en place des politiques visant à criminaliser et à intimider les écologistes. Le cynisme tue, l’avarice tue et l’indifférence tue. Cela se passe le plus souvent hors de nos frontières, comme dans le Brésil de Bolsonaro, notre partenaire commercial, où, ce mardi encore, l’ONG Saúde e Alegria et quatre environnementalistes ont été fouillés par des militaires et faussement accusés d’avoir incendié volontairement Alter do Chão afin de recevoir des dons internationaux.

Il en va de même sur le territoire de l’Union européenne avec les gardes-forestiers roumains, ou Rémi Fraisse, tué par une grenade de la police française, ou encore les militants opposés à la fracturation hydraulique qui ont écopé de peines de prison ferme au Royaume-Uni. Le silence de l’Union vaut complicité; il est temps d’y mettre un terme et il est temps que l’Union condamne enfin les crimes contre la nature et contre celles et ceux qui la protègent. Il est temps que l’Union honore enfin, et avec force, la vie et l’engagement de celles et ceux qui nous permettent de vivre encore aujourd’hui sur une terre habitable.

  Aurelia Beigneux, au nom du groupe ID. – Monsieur le Président, chers collègues, j’aimerais dépasser le cadre européen. En effet, les défenseurs de l’environnement sont des cibles dans le monde entier. Selon les ONG, au moins 164 défenseurs de l’environnement ont été tués l’année dernière. Ils se battaient contre des projets miniers, forestiers ou agro-industriels, mais d’autres aussi ont été réduits au silence par l’intimidation et la violence. Ce triste diagnostic étant posé, comment pouvons-nous les aider?

Il est toujours possible de faire pression sur les États et les multinationales qui encouragent ces violences pour toujours plus de profit, mais nous aiderons surtout ces défenseurs héroïques de l’environnement si nous changeons, nous aussi, nos habitudes de consommation. L’abattage forestier, le braconnage, l’agriculture de masse et intensive existent et se développent parce qu’il y a une demande dans les supermarchés de l’Europe: le bois pour nos meubles, le soja pour le bœuf et l’huile de palme pour les shampooings. En effet, la consommation de l’Union européenne représenterait environ 10 % de la part mondiale de la déforestation, qui est notamment due à la consommation de ces produits.

Notre rôle en tant que responsables politiques est d’alerter et d’informer les citoyens de nos pays respectifs, de leur proposer de consommer de manière écoresponsable et de les inciter à le faire. Il est urgent de stopper tous les traités internationaux qui favorisent ce pillage de ressources terrestres.

  Андрей Слабаков , от името на групата ECR. – Г-н Председател, аз не мисля, че трябва да има някакво специално законодателство за екоактивистите, в смисъл, че всички държави в Европейския съюз имат законодателства, които защитават всички граждани.

Аз не разбирам от кого трябва да закриляме т.н. защитници. Тези, които плачат истерично за защита, не защитават природата. В България те се наричат „отровно зелени“. Това са НПО, които не само саботират проекти за милиарди на Европейския съюз, не само че се занимават с екорекет, но и злоупотребяват с еврофондове. Това беше разкрито в много журналистически разследвания. Заради тях думата „екология“ се превърна в мръсна дума.

Озадачен съм, че зелените партии изобщо подкрепят такива странни организации, които само вредят на тяхната кауза. Благодарение на тези неправителствени организации на последните избори в България зелените взеха точно 0 процента. Колегите на зелените трябва да прочистят своите редици от тези фалшиви бранители на природата, тъй като тези компрометирани НПО нямат нужда от защита, а от съд.

  Πέτρος Κόκκαλης, εξ ονόματος της ομάδας GUE/NGL. – Κύριε Πρόεδρε, σε λίγες ώρες σε αυτή την αίθουσα θα κληθούμε να κηρύξουμε την Ευρωπαϊκή Ένωση σε κατάσταση έκτακτης κλιματικής ανάγκης. Ελπίζω να το κάνουμε, γιατί αυτό είναι που συμβαίνει στον πλανήτη μας, και το κάνουμε όχι για να προστατεύσουμε τον πλανήτη ή για να καταστρέψουμε τον πλανήτη, δεν μπορούμε να κάνουμε ούτε το ένα ούτε το άλλο. Το κάνουμε γιατί αυτή η έκτακτη ανάγκη αφορά την υγεία των ανθρώπων. Το κάνουμε για να προστατεύσουμε τους ανθρώπους και να αναγνωρίσουμε ότι το ανώτατο ανθρώπινο δικαίωμα είναι το δικαίωμα στην ανάσα και στο περιβάλλον εκείνο που μας επέτρεψε να εξελιχθούμε στα όντα που είμαστε σήμερα.

Τα τελευταία χρόνια πάνω από πέντε άνθρωποι το χρόνο σκοτώνονται, δολοφονούνται, προστατεύοντας φυσικούς πόρους. Αυτή η μάχη θα συνεχιστεί από κλιματικούς αγωνιστές, κυρίως αυτόχθονες πληθυσμούς, οι οποίοι προστατεύουν τη γη τους και προστατεύουν και εμάς τους ίδιους. Τα δάση τα προστατεύουμε γιατί μας προστατεύουν από την υπερέκθεση στο διοξείδιο του άνθρακα. Πρέπει λοιπόν να σταθούμε δίπλα τους. Στη Ρουμανία, στη χώρα μας, στο Λονδίνο και παντού θα βλέπουμε περισσότερους κλιματικούς αγωνιστές, καθώς όλο και μειούμενοι πόροι υπάρχουν για όλο και περισσότερους ανθρώπους. Πρέπει να δημιουργήσουμε και εμείς μία γραμμή έκτακτης βοήθειας, να παρέχουμε νομική υποστήριξη και να δημιουργήσουμε κι έναν μηχανισμό άμεσης αντίδρασης στα περιβαλλοντικά εγκλήματα.

  Alexander Bernhuber (PPE). – Herr Präsident, sehr geehrter Vertreter der Europäischen Kommission! Immer wieder dringen selbsternannte Umweltschützer bei Nacht- und Nebelaktionen in Ställe ein und beunruhigen so Tiere und fotografieren im Stall. Für betroffene Landwirte in Österreich war es bisher unmöglich, gegen unbefugtes Eindringen in Eigentum strafrechtlich vorzugehen. In unserem Nationalrat in Österreich wurde ein dahingehendes Gesetz heuer leider abgelehnt, von der FPÖ und anderen Parteien wurde hier keine Zustimmung erteilt.

Unsere Landwirte brauchen europaweit wirksame Möglichkeiten, um gegen illegales Eindringen in ihr Eigentum vorgehen zu können. Es kann doch nicht rechtens sein, wenn jemand einfach so in fremdes Eigentum eindringt, Verunsicherung und Verwüstung hinterlässt und womöglich dann noch Bilder oder Videos veröffentlicht, die manipuliert waren, und die Menschen darüber falsch informiert. So etwas ist einfach nicht in Ordnung! Nicht die Umweltschützer brauchen mehr Schutz von der EU, sondern unsere Landwirte brauchen mehr Schutz und Handlungsmöglichkeiten von der EU gegenüber radikalen Umweltschützern.

  Christel Schaldemose (S&D). – Hr. formand! Lad os nu starte med de gode nyheder: I langt de fleste lande i Europa er man begyndt at se, at der igen kommer mere skov. Det er lykkedes os i EU at vende udviklingen.

Skovene i Europa er vokset med et område på størrelse med Grækenland siden 1990. Vi er selvfølgeligt ikke i mål endnu, men der er sket positive fremskridt. Det er vigtigt, at vores medlemslande skruer op for ambitionerne på det område, f.eks. har mit eget medlemsland, Danmark, valgt at ville seksdoble arealet af uberørt skov. Jeg håber, at andre lande vil følge med.

Men vi kan ikke undvære handling på europæisk plan. Derfor er det af ret stor betydning, at vi får et nyt europæisk miljøhandlingsprogram eller tilsvarende, som ser på uberørt skov og vores biodiversitet og klimaet. I det program synes jeg også, at det er vigtigt, at vi gør en indsats for at få beskyttet de mennesker, der hjælper til med at beskytte vores natur. Hvordan det skal se ud, skal jeg ikke nødvendigvis i detaljer beskrive her. Jeg synes, det er vigtigt, at vi også fra europæisk side går ind og sikrer de mennesker, der hjælper til med at beskytte vores skove.

Derudover har vi brug for, at vi får håndhævet de allerede eksisterende regler langt bedre. Det betyder dermed også, at vi skal have straffet dem, som ikke overholder de regler, vi har i Europa.

Vi kan godt skalere op! Vi skal gøre rigtig meget mere for at beskytte vores skove og for at beskytte dem, der beskytter vores skove!

  Jadwiga Wiśniewska (ECR). – Panie Przewodniczący! Lasy są absolutnie bardzo ważne dla zachowania czystości powietrza i nikogo tutaj nie muszę w tej sprawie przekonywać. Chciałabym zwrócić uwagę na fakt, że powinniśmy stwarzać jak najlepsze warunki, żeby państwa członkowskie dobrze gospodarowały lasami. Takim dobrym przykładem dobrego gospodarowania zasobami leśnymi jest Polska, która znajduje się w czołówce, jeśli chodzi o powierzchnię lasów w Unii Europejskiej. Obecnie wynosi ona ponad dziewięć milionów hektarów. Mamy lesistość na poziomie blisko trzydziestu procent. Zdecydowana większość to lasy państwowe i polskie lasy państwowe są przykładem, jak można w sposób rozważny, rozsądny gospodarować zasobami leśnymi. Corocznie w Polsce sadzi się ponad pięćset milionów nowych drzew. Przy tej okazji chciałabym zwrócić uwagę na fakt, który był tutaj, w Wysokiej Izbie, podnoszony kilka lat temu, mianowicie temat Puszczy Białowieskiej. Kiedy w otulinie puszczy pojawił się kornik drukarz, ekolodzy protestowali wówczas przeciwko wycince chorych drzew. Dzisiaj puszcza umiera. Dwadzieścia pięć procent puszczy już jest martwe. To jest efekt pracy nieprzewidywalnych ekologów... (Przewodniczący odebrał mówczyni głos)

  Anja Hazekamp (GUE/NGL). – Mr President, our precious nature does not have a voice, and the brave people who stand up to defend it risk their lives by doing so. I want to tell you the story of a Romanian activist, Gabriel Paun from Agent Green. He is in the European Parliament today.

He risked his life trying to prevent trees becoming cheap furniture, trees harvested from the Domogled National Park in the Retezat Mountains. He has been attacked many, many times. In 2015, the ‘lumber mafia’ broke his head, his ribs, and his hand with the intention to kill him. While it was all recorded, it took prosecutors four years to send the attackers to court. Last year, they cut down big trees in aiming to crush him and his car, to block him from filming their illegal logging.

The authorities protect the illegal loggers by manipulating the official figures of the volume of wood that is taken each year from Romania’s forest. This is unacceptable. What will the Commission do to protect our forests and to protect the people who defend them?

  Stanislav Polčák (PPE). – Pane předsedající, já souhlasím s tím, že obrana životního prostředí je zásadní lidskoprávní bojiště. Chtěl bych razantně odsoudit vraždu dvou dělníků, respektive obránců lesa v Rumunsku. Zároveň bych chtěl zdůraznit, že obránci ve většině případů skutečně jednají ve veřejném zájmu, protože se snaží chránit životní prostředí, udržitelný rozvoj a jde obecně o lidská práva. Nesmí ovšem dojít také ke zneužití práv, tam, kde dochází k manipulaci, ke zneužití postavení obránců, tak tam není možné jim poskytovat nějakou nadstandardní ochranu.

V ekonomicky méně vyspělých zemích domorodé a místní komunity především chrání své přírodní zdroje. Toto téma je sice pouze o stavu lesů a ochráncích v Evropské unii, ale nezapomínejme na to, že jsou komunity na světě, které přirozeně chrání své přírodní zdroje. V lesnictví skutečně došlo ke zlomu v trendu, stav lesa se v Evropě zlepšuje, ale nesmíme usnout na vavřínech. Já bych chtěl podtrhnout, že musíme pokračovat dále v zalesňování a ochraně lesa.

  Sylwia Spurek (S&D). – Mr President, for the last couple of years we have been witnessing increasing numbers of protests in defence of the natural environment in the EU. Environmental activists, like those in Białowieża Forest or Camp for Climate in Poland, engage in great service to humanity, and their demands are compelling.

When the Polish part of the Białowieża Forest, registered at the UNESCO World Heritage, was the subject of massive cuts, environmental defenders were there to stop deforestation and alert public opinion. The European Community must not watch silently as environmental defenders are harassed, arrested and face charges for what they do. I call for increasing efforts to protect and fulfil environmental defenders rights within the EU. The EU needs a clear line on this issue. Those who protect the environment are heroes, not criminals.

  Pär Holmgren (Verts/ALE). – Herr talman! I allt fler länder införs förbud mot att engagera sig i organisationer som försvarar demokrati, miljö och även mänskliga rättigheter. De som kämpar för vår miljö och natur utsätts för hot, trakasserier och till och med mord. I genomsnitt handlar det om tre mord per vecka någonstans i världen.

Jag har precis hört nyheten om de mördade skogsvaktare här i Europa som har försökt skydda de äldsta urskogarna mot förstörelse och stöld. Det borde vara självklart för alla medlemsstater och företag i Europa att skydda naturen. Det måste vara självklart att alltid skydda de människor som redan gör det.

  Emmanuel Maurel (GUE/NGL). – Monsieur le Président, la restauration et la protection de la forêt européenne est évidemment un enjeu politique majeur. Cela dit, j’entends ce débat et je me dis qu’il faudrait déjà arrêter d’être hypocrites. En effet, nous nous protégeons et essayons de protéger la forêt européenne, mais nous exportons la déforestation en signant des traités commerciaux qui incitent à la destruction des forêts et, notamment, des forêts primaires. Je vous renvoie à notre prochain accord commercial avec le Viêt Nam ainsi qu’à notre accord commercial avec le Mercosur, qui est en cours de négociation et constitue une incitation à la déforestation.

Il faut donc mettre un terme à cette hypocrisie. Il y a un enjeu écologique – tout le monde l’a dit –, mais il y a aussi un enjeu social, dont nous avons parlé à juste titre en évoquant les défenseurs de l’environnement qui sont aujourd’hui criminalisés, parfois pourchassés.

J’ai aussi une pensée pour les travailleurs de la forêt, de la sylviculture, qui vivent dans des conditions sociales très dégradées, assorties d’un dumping social avéré, et souffrent de la réduction des effectifs. Je pense aussi à la privatisation, par exemple celle de l’Office national des forêts en France. Ces travailleurs de la sylviculture et du bois doivent être protégés.

Enfin, je pense que nous avons besoin d’une meilleure coordination des politiques européennes. Nous avons plein de textes épars alors qu’il faut un paquet législatif «forêts» ambitieux et harmonieux qui intègre toute notre réflexion sur la politique agricole, le développement du bio et la politique commerciale. C’est cela le vrai chantier de notre législature.

  Nicolás González Casares (S&D). – Señor presidente, he crecido rodeado de viejos robles y castaños. En mi tierra, como en el resto de Europa, los bosques son las vidas y los pulmones de nuestros ecosistemas. Durante siglos han sido calor, cobijo y alimento. Todos aquellos que protegen nuestros árboles son dignos de defensa por este Parlamento, sean los guardas rumanos —a quienes enviamos nuestra solidaridad y condenamos lo que están sufriendo—, o las ONG. Conozco bien cómo se puede luchar por un bosque desde la sociedad civil y las instituciones.

Quiero aprovechar para hacer un alegato por todos los bosques autóctonos y primitivos de Europa, algunos amenazados y agredidos por la codicia. En la fachada atlántica de la Península Ibérica estamos perdiendo los bosques tradicionales. Como en otras partes de Europa, se está sustituyendo nuestra antigua cubierta forestal —variada y llena de vida— por monocultivos forestales que solo representan intereses particulares, empobrecen el suelo y favorece la acción de los incendiarios.

Debemos saber también que plantar bosques no es lo mismo que crear un bosque. Por tal motivo debemos apoyar y reforzar el trabajo de los que cuidan porque también están cuidando de nosotros y de los que están por venir, recordando que un bosque primitivo es un luchador perseverante y obstinado contra el cambio climático.

(El orador acepta responder a una pregunta formulada con arreglo al procedimiento de la «tarjeta azul» (artículo 171, apartado 8, del Reglamento interno)).

  Daniel Buda (PPE), Întrebare adresată conform procedurii „cartonașului albastru”. – Domnule președinte, aș dori să-l întreb pe distinsul coleg dacă este de acord cu ceea ce s-a întâmplat în România și eu spun că este un lucru bun că începând de astăzi pădurarii din România au dreptul să poarte arme letale, arme de foc, tocmai pentru se putea apăra mai bine și dacă crede că acest lucru ar putea fi extins și la nivelul celorlalți pădurari din Uniunea Europeană.

  Nicolás González Casares (S&D), respuesta de «tarjeta azul». – Creo que la situación de Rumanía es muy singular. Desde luego, no comparto que esa extensión sea lógica para todos los países de la Unión Europea. Desde luego, no para el mío.

Ahora sí, tenemos que dotarles, si no de esas herramientas, sí de armas pero legales, que las leyes los protejan más que hoy en día.

Διαδικασία «Catch-the-Eye»

  Michaela Šojdrová (PPE). – Pane předsedající, já jsem se přihlásila o slovo k několika poznámkám. Zaprvé chci říct, že Evropská unie musí i v příštím programovém období pomoci členským státům v obnově lesů. Je pravda, že se navýšila rozloha lesů v Evropě, ale je také pravda, že se zhoršila jejich kvalita na mnoha částech, a to v důsledku klimatických změn, výkyvů, zejména suchu, a škůdcům. Myslím, že tedy znovu Fond pro regionální rozvoj bude muset podporovat snahu lesníků v zalesňování.

Já chci při této příležitosti poděkovat stovkám dobrovolníků v České republice, kteří se zapojili do obnovy lesa v letošním roce. Tisíce hektarů, myslím, že to je ukázka toho, že lidem není jedno, v jakém stavu jsou plíce této planety. A nám, členům Evropského parlamentu, není jedno, jak se postavil brazilský prezident k hašení požárů v Amazonii. Já žádám Komisi, aby pokračovala v iniciativě předsedy Rady Tuska, který nabídl pomoc a požádal o to, aby hašení bylo intenzivní, jinak nepodepíšeme dohodu s Mercosurem. Pokud nebude Brazílie hasit svůj požár v Amazonii, nebudu souhlasit s dohodou s Mercosurem.

  Vlad-Marius Botoş (Renew). – Domnule Președinte, dragi colegi, vă mulțumesc pentru că aproape toți ați evidențiat România în discursurile dumneavoastră, vă mulțumesc mult. Pădurile din România, așa e cum ați spus fiecare dintre voi, plâng în fiecare zi. Plâng pentru că topoarele vorbesc. În fiecare oră hectare de pădure dispar și da, acest lucru se întâmplă în Europa, unde prioritățile sunt protejarea mediului și reducerea emisiilor. Mi-aș dori o implicare mai activă a Uniunii Europene în țările în care pădurea nu este respectată și mă bucur, domnule Comisar, că ați evidențiat în discursul de astăzi România și vă mulțumesc pentru vizita pe care ați făcut-o anul acesta la București. Poziția Uniunii Europene față de politicile naționale în care nu este respectată pădurea va trebui să fie mai eficientă, mai clară. Nepăsarea poate duce la dezastre naturale, pierderea de ecosisteme rare și pierderea de vieți omenești. Zeci de ani, poate chiar sute de ani ne vor trebui să reîmpădurim suprafețele care au dispărut. Generația noastră are responsabilitatea să le mențină și să le păstreze sănătoase pentru următoarele generații și vă mulțumesc din nou pentru ați evidențiat România în discursurile dumneavoastră, dar haideți să dăm pădurilor importanța cuvenită în toată această platformă verde de care vorbim.

  Kateřina Konečná (GUE/NGL). – Pane předsedající, již několikrát jsme zde kritizovali odlesňování v zemích mimo Evropskou unii. Teď musíme řešit tuto problematickou otázku bohužel i na naší úrovni. A i zde u nás, v Evropské unii, jde o život. V Rumunsku totiž v poslední době došlo kvůli takzvané těžařské mafii k úmrtí dvou lesníků. Považuji za naprosto nepřijatelné, aby k takovým událostem docházelo kdekoliv ve světě, a za naprosto šokující, že se tak děje u nás, na půdě Evropské unie.

Šílenstvím rovněž je, že každý den, každý den zmizí v Rumunsku devět hektarů pralesa a my sedíme a díváme se na to. Chápu to tak, že Pařížská klimatická dohoda je prostě pro nás jen kusem papíru, o kterém diskutujeme, ale prakticky nic neznamená, a když můžeme chtít jeho vymáhání, tak to neděláme? Protože přesně takto to vypadá. Poučujeme všechny okolo nás a nejsme schopni si udělat pořádek doma.

Pane komisaři, já Vás vyzývám, abyste velmi aktivně zasáhl proti tomu, co se v Rumunsku děje a velmi aktivně působil tak, aby nejenom nedocházelo k vraždám, ale především, aby nedocházelo k tomu, že se nám bude ztrácet tak drahocenný les.

Upřímnou soustrast rodinám těch, kteří přišli o své blízké.

  Ivan Vilibor Sinčić (NI). – Poštovani predsjedavajući, pozivam sve europarlamentarne zastupnike, a posebno nas dvadesetak ovdje koji smo momentalno u dvorani da zaštitimo šume na europskom kontinentu.

Kolegica je maloprije spomenula drvnu mafiju. Drvna mafija postoji i u Republici Hrvatskoj. Objasnit ću to kroz nekoliko brojeva: u tri desetljeća od postanka Hrvatske pošumili smo tisuću petsto kilometara kvadratnih šumama kroz osam različitih metoda pošumljavanja. Upitno je što se od toga sve primilo, ali to je statistika. U samo jednom desetljeću posjekli smo tisuću kilometara kvadratnih ilegalno, dakle, uz ono što redovito siječemo, planski, legalno, ovoliko smo posjekli ilegalno i to minimalno. To su konzervativne procjene.

Organizirani kriminal uzeo je upravljanje hrvatskim šumama, siječe se bez ikakvog reda i plana, ne siječe se makija, sijeku se najbolja, najljepša stabla koja onda za nikakav novac idu u druge zemlje Europske unije. Iako se siječe više nego ikada, nije nikad teže bilo doći hrvatskim prerađivačima do drva.

Šume i veliki prostori po Hrvatskoj sve više podsjećaju na Mjesečevu površinu, a hrvatska država, kako se nije u stanju obračunati niti s jednom mafijom, nažalost, nije se u stanju obračunati sama niti s ovom mafijom pa pozivam vas sve da zaštitimo javno dobro svih nas i da očuvamo šume na europskom kontinentu.

  Mauri Pekkarinen (Renew). – Arvoisa puhemies, tämä on tärkeä keskustelu. Mutta tähän on lisättävä ja tässä on muistutettava siitä, että Euroopan unionin alueella on myös monia maita, joissa metsien suojelu, biodiversiteetin vaaliminen ja metsien teollinen käyttö kulkevat käsi kädessä kestävällä tavalla. Suomi on esimerkki tällaisista maista. Meillä on metsiä suojeltu eriasteisin suojelunormein yhteensä 44 000 neliökilometriä. Se on vähän enemmän kuin koko Tanskan pinta-ala. Samaan aikaan meillä hyödynnetään metsiä teollisesti kestävällä tavalla. Metsistä valmistetaan biopohjaisia, uusiutuvia, kestäviä tuotteita. Nämä kaksi asiaa voivat kulkea käsi kädessä. Tästä huolimatta sanon, että Euroopassa ja koko maailmassa on paljon vielä tehtävää metsien suojelun mutta myös metsien kestävän hyödyntämisen edistämiseksi – näiden kahden asian kuljettamiseksi käsi kädessä.

  Mick Wallace (GUE/NGL). – Mr President, the recent murder of two Romanian forest rangers highlights the urgent need to protect Europe’s environmental defenders and to save Europe’s last old—growth forests.

More than 160 environmental defenders were murdered in 2018, and thousands more were criminalised and hounded in countries such as the Philippines, India, Brazil and Colombia.

We do need effective EU legislation that establishes a mandatory human rights and environmental due—diligence framework for companies and financial institutions that are EU—based or that provide goods or services in the EU so as to make companies accountable for the impact of their activities.

We are well aware of the much abuse of forests in Brazil at the moment, with the deforestation that’s taking place. The EU is complicit by the trade deals we’re doing with them. Mercosur will increase deforestation and we should not go down that path. Not only will it destroy small farms in Europe but it is going to destroy more forests. We should not sign that deal.

(Λήξη της διαδικασίας «Catch-the-Eye»)

  Neven Mimica, Member of the Commission. – Mr President, honourable Members, today’s discussion was very important. We all agree that we have to protect and restore the world’s forests, as well as to protect environmental defenders who stand up so courageously to protect nature. Indeed, environmental defenders are indispensable allies in the promotion of environmental rights. I would like to pay tribute to the recently murdered rangers Liviu Pop and Răducu Gorcioaia, and express my heartfelt condolences to their families.

While assessing the need for additional legislative and regulatory measures, we should already implement effectively the existing ones. The central responsibility lies with the national authorities. We need to work with Member States to ensure implementation and enforcement of European Union and national law on the ground. In that context, the Commission will continue cooperating with the national authorities, including in Romania, to ensure the complete implementation and enforcement of EU legislation.

  Πρόεδρος. – Η συζήτηση έληξε.

Γραπτές δηλώσεις (άρθρο 171 του Κανονισμού)

  Carmen Avram (S&D), in writing. – The new UN Environment Programme report warns that unless global greenhouse gas emissions fall by 7.6% each year between 2020 and 2030, the world will miss the opportunity to get on track towards the 1.5 C temperature goal of the Paris Agreement. thus, it is high time we realise how important forests are. As 43% of EU land is covered by forests, their role go well beyond carbon neutrality. A sustainable and active forest management contributes also to climate change mitigation and adaptation, improves energy security, creates jobs and promotes economic growth. Therefore, it is essential to ensure coordination among various forest-related EU policies. The main tool to do that is the European Green New Deal, as it provides a framework for a well-coordinated action at EU level. Therefore, I hope forests will play an important role in this document, which is to be presented soon. I cannot forget what is happening with forests back in my country, Romania - almost 600 forest rangers have been killed or seriously injured combatting illegal logging, while 3 hectares of forests are illegally cut every hour. I put all my hope and I will fight to protect EU forests.

  Christine Schneider (PPE), schriftlich. – Wald- und Umweltaktivisten sind unverzichtbarer Teil bei der Stärkung von Umweltrechten. Aber auch hier gilt der ordnungspolitische Rechtsrahmen, und der Zweck heiligt nicht jedes Mittel. Ich wünschte mir eine bessere Zusammenarbeit mit den zuständigen Behörden, damit wir unsere Wälder und unsere Umwelt gut geschützt wissen.

3. Debates sobre casos de violaciones de los derechos humanos, de la democracia y del Estado de Derecho (debate)

3.1. Situación de las libertades en Argelia

  Πρόεδρος. – Το επόμενο σημείο στην ημερήσια διάταξη είναι η συζήτηση επί πέντε προτάσεων ψηφίσματος σχετικά με την κατάσταση των ελευθεριών στην Αλγερία (2019/2927 (RSP)).

  Raphaël Glucksmann, auteur. – Monsieur le Président, chers collègues, depuis que je suis député, nous avons voté des résolutions sur des sujets très divers, sur des pays aussi lointains que l’Indonésie, mais nous n’avons pas eu un mot sur la formidable révolution qui a lieu juste de l’autre côté de la Méditerranée, en Algérie. Nous n’avons pas eu un mot de soutien à ces millions d’Algériennes et d’Algériens qui défilent dans les rues d’Alger et des autres villes algériennes depuis neuf mois pour la démocratie, la justice et la dignité. Nous n’avons pas eu un mot sur les arrestations, les pressions et les violences qui s’abattent sur eux, pas un mot non plus sur les cas de torture désormais avérés.

Ce silence complice, savamment entretenu par des lobbies puissants, ne peut plus durer. La résolution de solidarité que nous allons voter aujourd’hui n’est pas une ingérence, c’est la fin d’une immense injustice. Il est temps, chers collègues, de montrer que nous sommes aux côtés du peuple algérien. Alors, comme on dit chez moi: one, two, three, viva l’Algérie!

  Lars Patrick Berg, Verfasser. – Herr Präsident, Hohe Vertreterin! In den letzten zwei Monaten hat die algerische Regierung mindestens acht protestantische Kirchen gewaltsam geschlossen, christliche und jüdische Friedhöfe wurden zerstört, und die kleinen christlichen Gemeinschaften Algeriens werden vom Staat verfolgt. Die Blasphemiegesetze Algeriens erschweren es den Christen, ihren Glauben ohne Strafverfolgung zu praktizieren. Tatsächlich kriminalisieren algerische Behörden friedliche Reden, verhaften Menschen, die im Ramadan nicht fasten, und nutzen staatliche Einschüchterung, um Minderheitsreligionen einzuschränken. Folgende Zahlen machen das Ausmaß der Christenverfolgung besonders deutlich: Vor einem Jahrhundert machten Christen 20 % der Bevölkerung im Nahen Osten und in Nordafrika aus, heute sind es nur noch 4 %.

Das französische Parlament hat Anfang dieses Jahres offiziell eine Untersuchung über die Verfolgung von Christen in Algerien eingeleitet. Das sollten wir auch tun. Und wir müssen ernstlich besorgt sein über die Verfolgung von Minderheiten in der ganzen Welt, die ihr jüdisch-christliches Erbe wahren. Wir müssen fordern, dass die algerische Parlamentsverordnung 0603 umgehend aufgehoben wird und die Christen ihren Glauben ohne Angst vor Einschüchterung, Gewalt und Diskriminierungen ausüben können.

  Peter van Dalen, Auteur. – Voorzitter, de overheid in Algerije heeft de afgelopen twee jaar haar ware gezicht helaas getoond: een gezicht tegen de vrijheid van godsdienst. In de afgelopen jaren zijn er door de Algerijnse overheid vijftien protestantse kerken gesloten, waarvan zeven in de afgelopen drie maanden. Bij een kerksluiting op 16 oktober jongstleden in Tizi Ouzou zijn zelfs gewonden gevallen. Ook de Ahmadi-gemeenschap in Algerije is fors aangepakt. In de periode juni 2016 tot maart 2018 werden maar liefst 315 Ahmadi’s vanwege hun geloofsovertuiging vervolgd. Het is ook een helder en duidelijk signaal uit het rapport over de mensenrechten van de Dienst voor extern optreden uit 2018. Daarin wordt duidelijk geschreven: “In Algerije is en blijft de ruimte voor actief burgerschap en het recht op vereniging en vergadering beperkt”.

De vrijheid van godsdienst is een fundamenteel mensenrecht. Onderdeel van dat recht is het recht om te kunnen samenkomen in kerken en andere plaatsen van aanbidding. Wat we nu in Algerije, maar helaas ook in meerdere landen in het Midden-Oosten zien, is dat die machten worden tegengewerkt. Dat recht wordt geschonden. Ik verwacht van de hoge vertegenwoordiger dat ze hiertegen krachtdadig optreedt, want het is onacceptabel wat er nu gebeurt; de kerksluitingen moeten ongedaan worden gemaakt. Ik neem aan dat bij dat proces ook de speciale gezant voor godsdienst en vrijheid van geloof nauw wordt betrokken, want wat zich nu in Algerije voltrekt, schendt alle rechten.

  Bernard Guetta, auteur. – Monsieur le Président, imaginons, espérons, rêvons un instant! Imaginons que cet immense mouvement qui soulève depuis tant de mois l’Algérie d’aujourd’hui, jeune, déterminée et aspirant à la dignité, à l’état de droit et à l’équité, imaginons que ce mouvement l’emporte. Ce ne serait alors pas seulement le bonheur et la fierté de l’Algérie, ce serait la mobilisation de toutes ces énergies en faveur de la reprise du dialogue intermaghrébin, de la coopération économique et culturelle avec l’Europe, et de l’aide des deux rives de la Méditerranée à l’Afrique subsaharienne. Ce serait la réalisation de nos aspirations communes à nous tous, Maghrébins et Européens.

C’est pour cela que nous devons adopter cette résolution, contre une intolérable et absurde répression qui risque de briser ce si beau rêve algérien. Disons à l’Algérie en lutte, l’espoir, le soutien et l’affection de l’Europe.

  Charlie Weimers, medförfattare till resolutionsförslaget. – Herr talman! Tidigare i höst röstades förslaget om att debattera kyrkostängningarna ner av bland annat svenska parlamentariker från Miljöpartiet, Centerpartiet och Liberalerna. Som medförfattare är jag därför väldigt glad att vi i dag kan debattera denna viktiga fråga.

Jag noterar dock att begreppet religionsfrihet ströks ur titeln för denna resolution. Det är inte första gången som urvattning äger rum i detta hus från mitten/vänsterhåll när det kommer till just förföljda kristna. Det påminner mig om när den socialdemokratiska gruppen krävde att resolutionen om Islamiska statens massmord inte skulle innehålla folkmord i titeln. Sluta ignorera förföljelsen av kristna.

Herr talman! EU kommer att ha donerat långt över en miljard kronor till Algeriet under perioden 2018–2020. Samtidigt har de algeriska myndigheterna intensifierat kampanjen mot kristna. Femton kyrkor har stängts sedan 2018. Kristna samfund och församlingar kan inte registrera sig och får därför inte bygglov för att uppföra kyrkor.

Kyrkonedstängningar och andra kränkningar strider mot FN:s konvention om de mänskliga rättigheterna och mot Algeriets grundlag. Vi måste sätta press på Algeriet att genast ändra sin politik. Vi kan åstadkomma förändring.

  Lukas Mandl, im Namen der PPE-Fraktion. – Herr Präsident, liebe Kolleginnen und Kollegen! Heute vor einer Woche hatte ich die Gelegenheit, in meiner Heimat in Wien bei dem Friedenssymposium der Ahmadiyya-Muslime in Österreich zum Thema „Weltfrieden“ zu sprechen. Auch andere Religionsgemeinschaften waren dort vertreten.

Jetzt, während wir hier debattieren, findet hier im Haus die Happy Hour Of Free Speech statt, bei der wir überparteilich miteinander sprechen: mit Damian Boeselager von den Grünen, mit Irena Joveva von Renew Europe, mit François-Xavier Bellamy von der Europäischen Volkspartei und mit Eva Maydell von der Europäischen Volkspartei.

Ich sage das deshalb, weil in Europa die europäischen Werte, die universale Werte sind, auch gelebt werden. Menschenwürde und individuelle Freiheit, Gewissens- und Glaubensfreiheit werden gelebt. Weil das universale Werte sind, haben wir eine Verantwortung, auch laut auszusprechen, wenn Dinge wie in Algerien passieren, wo Ahmadiyya-Muslime – eben von jener Denomination, bei der ich in der Vorwoche sprechen durfte – in Algerien wegen ihres Glaubens unter Arrest gestellt werden.

Wenn 15 Kirchen geschlossen werden, wenn Websites geschlossen werden, die freie Meinungsäußerung prägen, wenn Frauenorganisationen geschlossen werden, dann sprechen wir laut. Am 12. Dezember wird in Algerien gewählt. Die algerischen Bürgerinnen und Bürger sollen wissen, wie sie entscheiden können, wenn es ihnen um Freiheit geht.

  Maria Arena, au nom du groupe S&D. – Monsieur le Président, depuis plus de neuf mois, les citoyennes et les citoyens algériens font l’admiration du monde par leurs revendications démocratiques exprimées de manière pacifique mais surtout déterminée.

L’Algérie s’est engagée – nous le savons – à respecter les droits humains fondamentaux en étant signataire de plusieurs traités internationaux, dont la déclaration universelle des droits de l’homme et le pacte international relatif aux droits civils et politiques, pour ne citer que ceux-là. Le respect de la liberté d’expression et de manifestation sont donc garantis par la Constitution algérienne. Pourtant, des dizaines de personnalités sont actuellement en détention pour avoir simplement exprimé une option, sous le prétexte qu’ils porteraient atteinte à l’unité nationale. Des médias ont été mis sous pression et ont dû cesser leur activité, ainsi que des ONG.

Par notre résolution, le Parlement européen exhorte les autorités algériennes à libérer tous les prisonniers politiques et les prisonniers d’opinion. Les droits humains et les libertés fondamentales que l’Algérie s’est engagée à respecter doivent être garantis, en particulier les libertés d’expression et de manifestation. L’Europe est amie de l’Algérie mais surtout amie de tous les Algériens et de toutes les Algériennes. Il est de notre devoir de rappeler les priorités communes de partenariat adoptées en mars 2017, dans lesquelles les deux parties ont réaffirmé leur engagement à respecter les valeurs universelles de la démocratie, de l’état de droit et des droits humains.

  Phil Bennion, on behalf of the Renew Group. – Mr President, the democratic protests in Algeria seemed to have achieved their objective when President Bouteflika reversed his decision to stand for a fifth consecutive term in April of this year. However, the leaders of the various protest movements have been detained in recent months by what is increasingly looking like a military regime. It would be a tragedy if Algeria misses this opportunity to alter course and join its neighbours Morocco and Tunisia in becoming a country more open to the outside world.

I call for the release of all of these prisoners and I echo my colleagues’ concern about religious freedoms and the opening up of religious freedom, and when these elections come along they need to be free and fair. Then I would like to see Algeria open its borders with Morocco and Tunisia to form a Maghreb Union, as a strong and effective partner to the European Union, so that it can go forward with economic development that brings prosperity and peace to the Maghreb area.

  Salima Yenbou, au nom du groupe Verts/ALE. – Monsieur le Président, chers collègues, le groupe des Verts/ALE a refusé de soutenir l’inclusion d’une résolution d’urgence sur l’Algérie à l’ordre du jour de la séance plénière pour les raisons suivantes: le choix de l’agenda politique, qui s’inscrit juste avant les élections du 12 décembre; le risque de politiser les droits humains; le risque de dégrader la légitimité ou la crédibilité de l’opposition et des Algériens qui manifestent depuis neuf mois; le risque d’alimenter la rhétorique des régimes au pouvoir sur de prétendues ingérences étrangères; la conviction que l’Algérie mérite bien plus qu’une résolution qui, bien que comportant des messages forts et importants de soutien aux Algériens, présente des insuffisances et des références hors propos.

En dépit de ces réserves exprimées, nous voterons en faveur de cette résolution. Cependant, notre soutien au peuple algérien ne s’arrêtera pas là, à l’instar de ce que nous avons fait depuis mars 2019. Nous restons mobilisés aux côtés du peuple algérien dans sa revendication légitime pour sa liberté et ses droits. Nous saluons l’exemplarité du peuple algérien dans sa façon de manifester son envie de changement de manière extrêmement pacifique.

In fine, nous souhaitons que ce soit le peuple algérien qui décide seul de son avenir. Et comme on dit chez moi, dans la langue des Algériens: (...), que vive l’Algérie!

  Πρόεδρος. – Υπάρχουν αιτήματα για ερωτήσεις με γαλάζια κάρτα, σας υπενθυμίζω ότι βρισκόμαστε στον κύκλο των ομιλητών εκ μέρους των πολιτικών ομάδων, στη διάρκεια του οποίου δεν προβλέπονται ερωτήσεις με γαλάζια κάρτα και γι’ αυτό δεν έχει ενεργοποιηθεί η δυνατότητα υποβολής τέτοιου αιτήματος με ηλεκτρονική διαδικασία.

Επομένως, όταν ολοκληρώσουμε αυτόν τον κύκλο θα σας δοθεί η δυνατότητα αυτή σύμφωνα με τον Κανονισμό.

  Gilbert Collard, au nom du groupe ID. – Monsieur le Président, ce qui se passe en Algérie ne peut laisser personne indifférent pour deux raisons. La première, elle tient aux principes; la seconde, elle tient à la réalité.

Les principes, c’est-à-dire que nous devons agir pour les défendre partout où les libertés sont bafouées. La réalité, ce sont des larmes, de l’étouffement, du sang, de la détresse et aussi le fait qu’entre l’Algérie et la France, il y a un lien historique, économique, politique et affectif. Si les gens sont mal là-bas, ils quittent l’Algérie et arrivent dans des conditions difficiles en France, qui ne peut plus – et non qui ne veut plus – accueillir.

Je crois que nous devons approuver cette résolution au nom des libertés, de nos principes et, peut-être aussi, de ce qui fait que nous existons.

  Bert-Jan Ruissen, namens de ECR-Fractie. – Voorzitter, de berichten die ons bereiken uit Algerije baren ons grote zorgen. En dan heb ik het niet alleen over de manier waarop wordt omgegaan met de demonstranten, maar dan heb ik het nadrukkelijk ook over de vrijheid van godsdienst, die ernstig wordt geschonden: kerken die op last van de politie worden gesloten en kerkgangers die met geweld uit hun gebedshuis worden gezet.

Met deze gezamenlijke resolutie, in het bijzonder paragraaf 4, geven we als Parlement een krachtig signaal af richting de Algerijnse autoriteiten dat wat er gebeurt wat ons betreft echt onaanvaardbaar is. En laten we vooral ook het partnerschap dat we hebben met Algerije in het kader van Euromed gebruiken om de problemen rondom vrijheid van godsdienst nadrukkelijk aan de orde te stellen. Ik reken erop dat de hoge vertegenwoordiger in haar contacten met Algerije onze zorgen hieromtrent, rondom de vrijheid van godsdienst, met hoge prioriteit zal overbrengen.

  Michaela Šojdrová (PPE). – Mr President, yesterday was Red Wednesday. This day is recognised internationally, and is dedicated to Christians who are persecuted for their beliefs. According to the World Watch List, Algeria is placed 22 out of 50 countries that most persecute Christians.

This year the Algerian Ministry of the Interior closed 15 Protestant churches and declared them illegal. Worshipers and pastors have been assaulted by police forces in raids targeted on churches during mass services.

We demand for all churches to be rightfully re-opened. We demand for the Ministry of the Interior to approve the application of Christian organisations. I also encourage the EU to pressure Algerian officials to comply with the guarantee of freedom of religion established in the Algerian constitution. Thank you for the broad support from across the political parties, I’m very happy about it.

  Frédérique Ries (Renew). – Monsieur le Président, Madame la Haute représentante, le régime algérien opprime la liberté; il opprime les libertés depuis le 22 février, jour de lancement du Hirak, le mouvement populaire de protestation pacifique né dans les rues d’Alger qui s’est étendu maintenant à tout le pays. Les manifestants ont aujourd’hui dans le viseur l’élection présidentielle du 12 décembre, qui a été fixée par l’armée et annonce un peu plus encore la glaciation du pouvoir.

Le régime algérien bafoue les droits des étudiants, des journalistes, des syndicalistes et des ouvriers qui sont dans la rue depuis dix mois maintenant, et ceux, en particulier, des 42 manifestants condamnés à six mois de prison pour avoir défilé avec l’étendard amazigh. Car aujourd’hui, faire flotter un drapeau berbère dans les rues d’Alger conduit en prison.

Notre résolution condamne justement toutes ces dérives autoritaires du régime; elle dit notre attachement à la soif d’indépendance du peuple algérien et de la jeunesse qui souffre de la mal-vie. Comme ils disent là-bas aussi (...), nous demandons la liberté pour le peuple algérien.

  Marco Dreosto (ID). – Signor Presidente, onorevoli colleghi, signora Alto rappresentante, mi rammarica constatare che si è voluto rimuovere dal titolo di questa risoluzione la dicitura "libertà religiosa", come se la religione fosse un tabù.

Per quale motivo non si può parlare apertamente delle persecuzioni religiose e, in particolare, di quelle contro i cristiani? Ricordo che l'Algeria è il ventiduesimo paese al mondo dove è più difficile essere cristiani. Ricordavamo prima che, nel solo mese di ottobre, il governo algerino ha chiuso tre chiese, inclusa la più grande del paese, arrestando tra l'altro i fedeli che protestavano, e spesso le vittime della persecuzione sono i cristiani convertiti dall'Islam.

Per noi la libertà religiosa è un diritto fondamentale e inalienabile della persona umana. Purtroppo in certi ambienti si sviluppano sentimenti di ostilità nei confronti della religione, in particolare di quella cristiana. Riprendo umilmente le parole di papa Benedetto XVI, quando dice che vi è il rischio di intendere la laicità in termini di rifiuto della rilevanza sociale della religione.

Per questi motivi, cari colleghi, era estremamente importante non occultare le parole "libertà religiosa", nascondendoci, ancora una volta, dietro a una terminologia politicamente corretta.

  Jorge Buxadé Villalba (ECR). – Señor presidente, señorías, a todos nos preocupan las noticias que vienen de Argelia. Nos preocupa la persecución de los líderes políticos, la represión de las manifestaciones, la detención arbitraria de periodistas, pero muy especialmente nos preocupan los ataques a la libertad de culto y a la libertad religiosa. Los ataques a las minorías cristianas.

No obstante, debemos tener mucho cuidado en este asunto, no sea que el « buenismo» característico de la Unión Europea nos lleve a tomar decisiones que muevan el avispero y se produzcan efectos como en Libia o en Siria que son muchísimo peores que los que teníamos inicialmente.

Por otra parte también, quiero poner de manifiesto que no creo que a ninguno de los que estamos en este Parlamento nos hayan votado los electores para resolver los problemas de Argelia, sino para resolver los problemas de nuestros nacionales. Y a este respecto, también me preocupa especialmente que Argelia sea uno de los países que menos colabora con los Estados miembros en la devolución de los inmigrantes que entran irregularmente en Europa, especialmente en España donde entran masivamente en Almería, en Murcia o en las Islas Baleares. La capacidad que debe tener la Unión Europea de exigir a los Estados terceros el cumplimiento de nuestra normativa y la repatriación para evitar el efecto llamada es un elemento esencial en la política inmigratoria.

  Jérôme Rivière (ID). – Monsieur le Président, pendant 130 ans, de 1830 à 1962, l’Algérie aura été un pays où régnait la liberté religieuse. Pendant 130 ans, chrétiens, Juifs et musulmans pouvaient pratiquer leurs religions respectives dans une totale sérénité, en dehors de toute lecture extrémiste, à commencer par celle de l’islam.

Depuis près de 60 ans, le pouvoir algérien issu du FLN ne cesse de porter atteinte à la libre pratique religieuse des minorités juives et chrétiennes, jusqu’à leur quasi-disparition du pays. Aujourd’hui, détenir une Bible dans son sac peut coûter jusqu’à cinq ans de prison. Ces attaques incessantes le sont aussi contre la mémoire. Les gouvernements successifs ont délibérément laissé un violent vandalisme s’exercer contre les cimetières juifs et chrétiens. C’est parce qu’elle a perdu ce pluralisme que l’Algérie, depuis 30 ans, s’enfonce, ballottée entre un régime totalitaire et le terrorisme djihadiste. Sans repentance ou fausse pudeur, nous devons condamner et mettre face à ses responsabilités un pouvoir intolérant et usé.

Διαδικασία «Catch-the-Eye»

  Stanislav Polčák (PPE). – Pane předsedající, já bych chtěl samozřejmě rovněž odsoudit násilí, ke kterému dochází v Alžírsku v posledních již několika měsících, kdy se obrovské davy občanů bouří proti situaci v zemi. Státní moc potlačuje všechna lidská práva, myslím si, že Alžírsko poněkud unikalo našemu vnímání, a měli bychom tyto případy potlačování lidských práv – dochází dokonce k mučení a ponižování – jednoznačně odsoudit.

Zároveň bych chtěl také jednoznačně odsoudit, jaké násilí je pácháno vůči menšinám, zejména těm křesťanským. My do Alžírska posíláme nemalou rozvojovou pomoc, a to několik dlouhých desítek let. Myslím si, že za tuto rozvojovou pomoc máme právo očekávat od alžírské vlády jasné plnění podmínek. Já bych chtěl, aby naše rozvojová pomoc byla – chtěl bych k tomu vyzvat i vysokou představitelku, která je zde dnes přítomna, a poděkovat za její podporu – podmíněna skutečně plněním těchto závazků ze strany alžírské vlády.

  Juan Fernando López Aguilar (S&D). – Señor presidente, vicepresidenta Mogherini, claro que tenemos razones para debatir sobre Argelia en un debate de política exterior. ¿Qué puede hacer la diplomacia europea para promover democracia y derechos allí donde ha habido represión tan dura y tan prolongada? ¿Es necesario recordar que una vez Argelia fue territorio de aplicación del Derecho europeo, entre 1957 y 1962?

Ganó la independencia, pero no la libertad. Ha habido un régimen represivo de carácter militar durante demasiado tiempo, que se está ensañando últimamente con detenciones arbitrarias, prisiones preventivas y arrestos masivos de disidentes y opositores para que no puedan tener lugar esas elecciones debidas desde que el presidente Buteflika, después de treinta años, por fin renunció a la reelección, a volver a presentarse a la presidencia. Le sustituyó el presidente del Senado, que convocó unas elecciones para el 4 de julio, después pospuestas para el 12 de septiembre y finalmente para el 12 de diciembre, pero que aún no han tenido lugar. Se está intentando reprimir sistemáticamente a la disidencia.

La Unión Europea tiene el derecho de ejercer toda su diplomacia para intentar restablecer normalidad, derechos fundamentales para que la democracia y la libertad sean finalmente posibles en Argelia.

  Emmanuel Maurel (GUE/NGL). – Monsieur le Président, mon groupe n’est pas signataire de cette résolution mais, en ce qui me concerne, j’en soutiens à la fois l’esprit et la lettre.

Évidemment, nous n’avons pas attendu aujourd’hui pour être aux côtés des démocrates algériens qui luttent inlassablement contre la corruption, pour les libertés fondamentales et pour la justice sociale. En effet, aujourd’hui, au moment où nous parlons, il y a de la répression, des journalistes sont inquiétés, des manifestants sont injustement emprisonnés, l’opposition est brimée. Forcément, nous ne pouvons pas nous taire.

Comme certains collègues, je regrette aussi que cette résolution arrive maintenant plutôt qu’en février, où un mouvement citoyen puissant était en train de se lever, lequel aurait eu besoin de notre soutien. Alors que le processus électoral est aussi contestable que contesté, je sais pertinemment que le pouvoir va instrumentaliser nos travaux pour parler d’ingérence et renvoyer les manifestants à d’hypothétiques agents étrangers. Mais la vérité, c’est cette situation politique; ce n’est pas de l’ingérence de notre part mais un soutien inébranlable que nous apportons au peuple algérien, et notamment à une jeunesse avide de dignité, de liberté et de justice. C’est à elle que nous pensons aujourd’hui, au moment où nous prenons la parole.

  Jiří Pospíšil (PPE). – Pane předsedající, já jako moji kolegové také podporuji tento návrh usnesení. Je jasné, že se musíme postavit za alžírský lid, který vyjadřuje svoje politické preference, svoji touhu po lidských právech, svobodě a demokracii. Pojďme udělat maximum pro to – a bude to asi předmětem důležité práce dalšího vysokého představitele odpovědného za zahraniční politiku –, abychom přispěli k tomu, že v Alžírsku proběhnou svobodné a demokratické prezidentské volby.

Bude také velmi důležité upozorňovat na to, jak se zvedá náboženská nesnášenlivost alžírské elity a vlády vůči náboženským menšinám. Je to opravdu velký problém, my se jasně musíme postavit na stranu etnických a náboženských menšin, nejen křesťanů, a jasně musíme říkat, že bohužel ten vývoj v Alžírsku v poslední době je spíše negativní a odkládaní se od evropských hodnot.

  Julie Ward (S&D). – Mr President, ‘all of them must step down’ cry tens of thousands of Algerian protesters, voicing their demands that key officials from the Bouteflika era should resign before the country holds new elections. Twice—weekly protests have taken place since Bouteflika’s resignation, gaining momentum in recent weeks. Meanwhile the authorities are ramping up the arrest of peaceful protesters with quick-fire trials and 18—month jail terms.

We call on the authorities to ensure fair and open trials for all protesters, and we deplore any action targeted at peaceful protesters. The army, now the main player in Algeria’s politics, has repeatedly vowed transparency ahead of the vote.

Reporters Without Borders has warned that Algerian journalists are under growing pressure to portray the election in a favourable light. But four journalists with the pro—government daily Le Temps d’Algérie were suspended when one of them accused the management of censorship. The others were suspended when they walked out in solidarity. We call on the authorities to respect freedom of speech and democracy.

  Seán Kelly (PPE). – A Uachtaráin, is comharsa linn í an Ailgéir agus is ceart go mbeadh caidreamh maith againn léi, mar a bhíonn againn de ghnáth. Ach ag an am céanna, caithfidh imní a bheith orainn faoi cad atá ag tarlú ann le déanaí, go háirithe a mhéid a bhaineann leis na heaglaisí.

Tá sé sin tábhachtach domsa agus do mo ghrúpa féin, mar is Críostaithe Daonlathacha sinne agus caithfimid seasamh do na Críostaithe agus na heaglaisí i gcoitinne timpeall an domhain. Agus níl aon chiall in aon chor leis an bhfíoras go bhfuil na heaglaisí á ndúnadh anois san Ailgéir agus géarchéim agus míchothromaíocht á mbronnadh orthu.

Dá bhrí sin caithfimid brú a chur orthu é sin a chosc mar - cad a dhéanann na heaglaisí? Níl siad ann ach chun grá agus cothromaíocht a chur chun cinn sa tír. Freisin, níl aon chiall leis an bhfíoras nach bhfuil cead ag daoine saoirse a bheith acu, go háirithe sna meáin, nó ag saoránaigh i gcoitinne agus ba chóir freisin go gcuirfimis brú orthu toghcháin shaora a bheith acu sa tír.

  Λουκάς Φουρλάς (PPE). – Κύριε Πρόεδρε, υπερασπίζομαι το δικαίωμα κάθε ανθρώπου, είτε χριστιανού, είτε μουσουλμάνου, να ασκεί το θρησκευτικό του καθήκον. Ακόμη ένα ψήφισμα; Ακόμη μια φραστική καταδίκη για την Αλγερία; Αν αυτά που ακούσαμε αληθεύουν, και δεν έχω κανένα λόγο να πιστεύω ότι δεν αληθεύουν, μια φραστική καταδίκη δεν βοηθά καθόλου νομίζω. Θα πρέπει να ληφθούν μέτρα.

Ως Κύπριος ξέρω τι σημαίνει να σου στερούν το δικαίωμα να ασκείς το θρησκευτικό σου καθήκον. Οι περισσότερες εκκλησίες στην Κύπρο, στα κατεχόμενα, έχουν μετατραπεί από τους Τούρκους σε στάβλους, ακόμα και αποχωρητήρια. Και ερωτώ την Επιτροπή, πέρα από τη φραστική καταδίκη, πέρα από τα ψηφίσματα, θα λάβουμε μέτρα ως Ευρωπαϊκή Ένωση, αν αυτό συμβαίνει στην Αλγερία;

(Λήξη της διαδικασίας «Catch-the-Eye»)

  Federica Mogherini, vice-présidente de la Commission / haute représentante de l’Union pour les affaires étrangères et la politique de sécurité. – Monsieur le Président, l’Algérie n’est pas seulement un pays voisin – elle l’est, bien sûr – mais elle est surtout un partenaire politique et économique, et un pays ami. Pour beaucoup de citoyens européens, l’Algérie représente aussi la famille. Nous ne parlons donc pas d’un pays parmi les autres, nous parlons d’un pays très proche de nous, un pays ami.

Je pense que le premier sentiment que, nous tous en Europe, ressentons à l’égard du peuple algérien, c’est l’amitié et la proximité. Notre respect pour la souveraineté et l’autonomie de l’Algérie est total. Je pense qu’il est très important que ces débats le réaffirment de la plus forte et de la plus claire des manières. Il revient aux Algériens, à eux seuls, de décider du présent et de l’avenir de leur pays. C’est exactement pour cette raison que les Algériens doivent être libres de s’exprimer avec les garanties que leur assurent leur Constitution ainsi que les accords internationaux signés par l’Algérie.

There are certain principles that Algeria has subscribed to, as some of you referred to: first and foremost in the Algerian Constitution but also with international agreements and with the association agreement that Algeria has with the European Union. These principles include all fundamental freedoms, including political freedoms, freedom of expression, the right to peaceful assembly, freedom of the press, and the freedoms guaranteed by the Universal Declaration of Human Rights, the cornerstone of our association agreements. So it is important that all the different actors in the current moment in Algeria can enjoy these rights. This is a message that not only comes from this debate today, but I think this is exactly the message we have consistently conveyed to our Algerian partners, interlocutors at all levels, constantly over this month. I believe that this will continue to be the message that the next Commission, the High Representative that is incoming, will continue to pass to our interlocutors in Algeria.

Algerians can build consensus around the future of the country, in line with people’s legitimate expectations and this can only happen peacefully and democratically in full respect of the principles that Algeria has subscribed to. I believe the European Union, as I said, will continue to engage with all Algerian players, as we have done so far, as neighbours, as partners and as friends and I am sure that this Parliament will accompany the work of the next Commission in this respect.

  Πρόεδρος. – Η συζήτηση έληξε.

3.2. Cuba, en particular el caso de José Daniel Ferrer

  Πρόεδρος. – Το επόμενο σημείο στην ημερήσια διάταξη είναι η συζήτηση επί πέντε προτάσεων ψηφίσματος σχετικά με την Κούβα και συγκεκριμένα την περίπτωση του José Daniel Ferrer (2019/2929 (RSP)).

  Leopoldo López Gil, autor. – Señor presidente, «Me han hecho de todo: mil torturas y violencia; me han encadenado de pies y manos; me han puesto al sol quince días en una celda llena de mosquitos y fría en la madrugada (riesgo de neumonía). Mi vida corre grave peligro. Si no se mueven, muero».

Estas palabras las escribió en una carta José Daniel Ferrer, quien logró burlar a sus carceleros para hacerla llegar a su mujer. Que se escuchen también hoy en el Parlamento Europeo palabras solicitando auxilio de ese hombre que lleva más de una década sufriendo en manos del castrismo por causa de su activismo por los derechos humanos.

El caso del señor Ferrer es estremecedor. Pero como el suyo hay centenares de casos más de prisioneros políticos de conciencia y miles de presos predelictivos bien documentados por el grupo independiente The Cuban Prisoners Defenders. Torturas, violencia policial contra la sociedad civil, expatriaciones forzosas, persecución política, arrestos arbitrarios y encarcelamiento de activistas, periodistas y defensores de los derechos humanos son crímenes a la orden del día cometidos en esa Cuba por sus autoridades.

Debemos exigir la liberación inmediata de José Daniel Ferrer y los muchos otros que sufren violaciones de los derechos humanos conforme al Acuerdo de Diálogo Político y Cooperación entre la Unión Europea y el Gobierno cubano, Acuerdo que, por cierto, no ha tenido repercusión positiva para la población civil cubana. Además de la Resolución, pediremos al nuevo alto representante que tenga en cuenta la posición de este Parlamento en sus diálogos con las autoridades cubanas y solicite la entrada de nuestro Parlamento a Cuba.

  Hermann Tertsch, autor. – Señor presidente, hoy vamos a votar aquí una Resolución sobre Cuba, sobre José Daniel Ferrer, que es un preso político, uno de los muchos presos políticos que hay en una de las dictaduras más crueles existentes hoy en día y que, sin embargo, es una dictadura a la cual este Parlamento y, sobre todo, la Unión Europea y la Comisión están tratando realmente de un modo que no se merece. Así fue con el Acuerdo de Diálogo y Cooperación que se firmó en contra de todas aquellas voces que decían, que recordaban que las concesiones a una dictadura que no hace concesiones, que siempre declara que ellos siguen con lo que tienen, que van a seguir como un partido único, que van a seguir con la dictadura comunista y que nadie espere cambios al respecto son realmente una cooperación para reafirmar esa dictadura.

Esa dictadura que se ha lanzado a una aventura expansionista por todo el continente; que en este momento está en Venezuela, apoyando una de las más monstruosas dictaduras que ha sumido al país más rico de Iberoamérica en el hambre, en la desesperación y en el terror. Una dictadura que está desestabilizando con Venezuela las democracias existentes en la región.

Frente a eso, yo creo, espero que haya dignidad en este Parlamento para votar esa Resolución para la libertad de Ferrer y para la libertad de Cuba.

  Nacho Sánchez Amor, autor. – Señor presidente, el Grupo socialista ha mostrado en la negociación ―y quiere reiterar ahora― su preocupación por el caso de Ferrer. Reclamamos su liberación inmediata porque entendemos que su detención ha sido arbitraria y las condiciones de su prisión no son aceptables. Ninguna diferencia por ese lado. Pero sí nos separamos de la instrumentalización de este lamentable caso de derechos humanos —que es el sentido de estos asuntos de importancia política— para cuestionar como, hace la Resolución en la mayor parte de su contenido, el actual marco de relaciones Unión Europea-Cuba.

El Acuerdo de Diálogo Político y de Cooperación era una reivindicación de los estériles veinte años de aislamiento con la que nos volveríamos a alinear con la peor versión de la política americana sobre Cuba, la que está sancionando a empresas europeas que están actuando allí.

El actual marco, con sus diálogos formalizados sobre derechos humanos, nos da más capacidad de influencia y de presión, y es más útil en general y para casos como este de Ferrer. El compromiso crítico con Cuba es nuestro modelo.

  Manu Pineda, autor. – Señor presidente, la derecha y la extrema derecha siguen sin aceptar que la infame Posición Común del señor Aznar ya se acabó. E insisten en hacer de mayordomos del señor Trump. Y para eso no dudan en plantearnos fantasías como la que acabamos de escuchar recientemente aquí. Hoy nos traen un texto en el que instrumentalizan la detención y el proceso judicial, con todas las garantías, de un delincuente acusado de secuestro y con un largo historial de delitos machistas, incluidas palizas a su exmujer embarazada de treinta y seis semanas.

En Cuba, la oposición actúa con total normalidad. Donde sí es perseguida, reprimida, detenida y a veces asesinada es en países amigos como Colombia, Ecuador, Chile y, desde el golpe de Estado, en Bolivia. No van a encontrar ustedes imágenes de la policía cubana reprimiendo a manifestantes opositores, como sí las vemos a diario en esas democracias ejemplares.

Las acusaciones sobre la presunta intervención de Cuba en otros países de América Latina son, simplemente, ridículas. La única intervención que hace Cuba en otros países, y no solo de Latinoamérica, es con tropas de maestros y médicos. No como los Estados Unidos en Irak, Siria y Libia, que eso parece preocuparles bien poco a los autores de este texto.

Asúmanlo. Cuba existe. Sigan a la Unión Europea en esto. Respeten y apoyen una relación entre iguales con el pueblo cubano de una vez. Sean simplemente demócratas.

  Dita Charanzová, autora. – Señor presidente, José Daniel Ferrer fue detenido arbitrariamente y debe ser liberado ya. Pero el caso del señor Ferrer no es más que uno de los muchos ejemplos de graves violaciones de los derechos humanos que siguen ocurriendo en Cuba.

El señor Ferrer es uno de los 127 presos políticos que se conocen actualmente; presos de un país que ha firmado un Acuerdo con la Unión Europea que contiene como elemento central el respeto de los derechos humanos y la defensa de la democracia.

En 2017, esta Cámara aprobó el Acuerdo con Cuba con la condición de que contribuyese a mejorar los derechos humanos y las condiciones de vida de todos los cubanos. Dos años después, esa condición no se está cumpliendo. Es hora de que la Unión Europea se pronuncie abiertamente. Cuba no está cumpliendo el Acuerdo. Por lo tanto, no nos queda más remedio que tomar medidas, sin más demora, en el marco del Acuerdo.

  Tomáš Zdechovský, za skupinu PPE. – Pane předsedající, paní vysoká představitelko Evropské unie, případ Josého Daniela Ferrera ukazuje na to, že komunistická Kuba se v životě nevypořádá se zátiším své minulosti. Místo toho, aby se otevřela a aby vedla dialog s opozicí a s těmi, kdo ji kritizují, tak ukazuje to, že musí zavírat a znovu mučit ty, kteří bojují za svobodu a demokracii.

Já jsem měl možnost Josého Daniela Ferreru navštívit v Santiagu de Cuba a měl jsem možnost s ním opakovaně hovořit. Myslím si, že to není žádný terorista, jak nám tady vysvětlují některé kubánské a prokubánské síly v tomto Parlamentu. Je to prostě člověk, který chce žít v demokratické zemi, je to člověk, který svoji zemi miluje, člověk, který by za ni dýchal, člověk, který se tam narodil a chce tam i zemřít, a člověk, který respektuje všechny věci, které respektujeme my v Evropské unii. Proto volám, paní komisařko, abyste využila svých vztahů s kubánským režimem a tlačila na jeho okamžité propuštění.

  Maria Arena, au nom du groupe S&D. – Monsieur le Président, José Daniel Ferrer se trouve aujourd’hui dans un état de santé déplorable, sans accès aux soins de santé, après avoir été arrêté le 1er octobre dernier. Depuis plus de dix ans, il est victime d’abus de la part des autorités cubaines à cause de ses actions politiques qu’il mène pacifiquement.

Ce n’est pas le seul dans ce cas. Environ 120 journalistes, défenseurs des droits humains et dissidents pacifiques sont emprisonnés aujourd’hui à Cuba. Le 28 octobre dernier, Armando Sosa Fortuny, le prisonnier ayant été détenu le plus longtemps, trouvait d’ailleurs la mort en prison après 43 années d’emprisonnement.

Selon les normes internationales relatives aux droits humains, José Daniel Ferrer ainsi que tous les autres prisonniers ont le droit de connaître les raisons de leur détention et d’avoir accès à un procès équitable. J’invite donc les autorités cubaines à respecter ces lois internationales et à mettre fin aux attaques constantes contre les personnes qui exercent leur liberté d’expression. Pour ce faire, il est impératif que le gouvernement cubain garantisse les libertés de presse, d’association et de manifestation. Nous les invitons donc à respecter les normes internationales définies dans la charte ainsi que dans les déclarations et instruments internationaux dont le pays est signataire, notamment l’accord de dialogue politique – auquel vous faisiez référence, Madame la Haute représentante – de coopération avec l’Union européenne, qui impose le respect des droits de l’homme.

  Javier Nart, en nombre del Grupo Renew. – Señor presidente, y mi respeto para usted, señora Mogherini. En 2016 la Unión Europea firmó un tratado con Cuba que tiene como componente esencial y condicionante el respeto a los derechos humanos y a la democracia. Este Parlamento, en su Resolución de julio de 2017, lo condicionó aprobando una cláusula de suspensión.

Hoy Cuba tiene más de cien prisioneros políticos y miles de detenciones arbitrarias. José Daniel Ferrer no es una brutal anécdota. Es una categoría que demuestra que nada ha cambiado en Cuba, que sigue siendo el régimen totalitario de la «dinastía Castro». Y quiero recordar que la economía en Cuba no son los paladares turísticos sino el complejo político militar de Gaesa, dirigido por un exyerno de Raúl Castro. Todo queda en familia.

La Unión Europea no puede seguir cerrando los ojos a la realidad. Si primamos el negocio a la ética, seamos coherentes. Eliminemos los artículos que no queremos cumplir. Reconozcamos que nuestro norte está en aquel pareado del poeta Quevedo: «Poderoso caballero es don dinero».

  Guido Reil, im Namen der ID-Fraktion. – Herr Präsident, liebe Kolleginnen und Kollegen! Der Anführer der kubanischen Demokratiebewegung, José Daniel Ferrer, ist seit dem 1. Oktober inhaftiert – widerrechtlich –, höchstwahrscheinlich wird er gefoltert. Und was unternimmt die EU? Wir kucken zu. Also, ich finde das scheinheilig. Bei ähnlichen Fällen in der jüngsten Vergangenheit in Kambodscha, Nicaragua und dem Iran ist die EU deutlich aktiver gewesen. Und hier kucken wir zu.

Anscheinend sind Menschenrechte bei sozialistischen Diktaturen, bei denen man Kasse machen kann, nicht so wichtig. Denn darum scheint es mir zu gehen: ums Kasse machen. Insbesondere die spanische Wirtschaft ist mittlerweile der drittgrößte Partner dieser sozialistischen Diktatur Kuba, und die Touristikunternehmen, die Hotelketten verdienen massiv Geld. Mit Hotels, die für die Kubaner verschlossen bleiben – die dürfen da nicht mal rein. Aber damit müssen wir endlich Schluss machen.

Die Touristikindustrie untersteht übrigens dem Ministerium der Revolutionären Streitkräfte, also das ist bezeichnend. Die Menschenrechte müssen überall auf der Welt gelten, auch in sozialistischen Diktaturen.

  Λευτέρης Νικολάου-Αλαβάνος (NI). – Κύριε Πρόεδρε, ο José Daniel Ferrer, που επιχειρείτε με ψήφισμα να ηρωοποιήσετε, είναι επικεφαλής της αποκαλούμενης Πατριωτικής Ένωσης της Κούβας, δηλαδή της πιο δραστήριας οργάνωσης αντεπαναστατών στη χώρα. Συνελήφθη από τις κουβανικές αρχές μετά από καταγγελία πολίτη ότι μαζί με άλλους τρεις ομοϊδεάτες του τον ξυλοκόπησαν βαριά, με αποτέλεσμα να χρειαστεί νοσηλεία. Τα περί κακοποίησης, ανεπαρκούς ποσότητας τροφής κ.τ.λ. είναι ψέματα που κατασκευάζει η κυβέρνηση των ΗΠΑ και η πρεσβεία τους στην Αβάνα με στόχο να εμφανίσει τα ανδρείκελά της σαν θύματα. Ο Ferrer εξάλλου είναι άλλος ένας χαρακτήρας περισσότερο αναγνωρίσιμος στα επιτελεία των Ηνωμένων Πολιτειών της Αμερικής και της Ευρωπαϊκής Ένωσης παρά στη χώρα του και τον κουβανικό λαό.

Καταγγέλλουμε τη βιομηχανία ευρωενωσιακής κοπής, επιλεκτικής προστασίας, δήθεν ακτιβιστών, τις α-λα-καρτ υποκριτικές ανησυχίες της Ευρωπαϊκής Ένωσης περί καταπάτησης ανθρωπίνων δικαιωμάτων, που αποτελούν γνώριμο εργαλείο για την πιο αποτελεσματική διείσδυση των ευρωπαϊκών μονοπωλίων σε τρίτες χώρες, ιδιαίτερα όταν αυτές οι χώρες δεν έχουν κυβερνήσεις της προτίμησης της Ευρωπαϊκής Ένωσης ή κρατών μελών της.

VORSITZ: NICOLA BEER
Vizepräsidentin

Spontane Wortmeldungen

  Stanislav Polčák (PPE). – Paní předsedkyně, já bych chtěl samozřejmě odsoudit zadržení a prodlévání pana Josého Daniela Ferrera ve vězení na Kubě. Chci žádat jeho propuštění a samozřejmě spravedlivý proces, protože jeho obvinění se zakládá zcela zjevně na chabých základech.

My bychom měli vést dialog s kubánskou vládou, proti tomu já nic nemám, ale to neznamená, že budeme zavírat oči před takovýmito případy zjevného porušování lidských práv na Kubě. Není to pouze tento případ, nadále máme dalších více než sto politických vězňů v kubánských vězeních. Myslím si, že bychom měli toto jednání kubánské vlády jasně odsoudit a žádat ji, aby její kroky byly daleko razantnější, aby se vypořádala se svou minulostí.

Česká republika vždy podporovala kubánské disidenty, já v tomto případě samozřejmě nebudu výjimkou a chci požádat paní vysokou představitelku, aby jednoznačně využila svého vlivu k propuštění nejen pana Ferrera, ale i dalších zadržovaných politických vězňů na Kubě.

  Mick Wallace (GUE/NGL). – Madam President, Cuba is a shining example of what is possible against all the odds, with the most aggressive and violent power in the world for decades trying to overthrow your government, assassinate your leader and force your country into poverty and instability through sanctions; one of the first victims of the CIA regime-change formula.

The US State Department wrote in 1960 of its failing campaign against Cuba that a programme of action should ‘make the greatest inroads in denying money and supplies to Cuba, to decrease monetary and real wages, to bring about hunger, desperation and overthrow of government’, and, sadly, they’re still at it.

The truth of this: Ferrer was arrested on suspicion of the abduction and hospitalisation of a Cuban citizen. He is a right-wing agitator with a long history of violence, with close ties to the US.

But this is really about attacking Cuba. it is about inflicting further economic sanctions and it is about trying to prevent the normalisation of relations with the US.

  Sandra Pereira (GUE/NGL). – Senhora Presidente, esta resolução constitui um deplorável exercício de enumeração de factos falsos e de considerações grotescas que visam criar o contexto para justificar as inqualificáveis propostas de ingerência em assuntos internos de Cuba e de interferência nas decisões do seu povo, numa clara violação do direito internacional e da Carta das Nações Unidas, visando o derrube da revolução cubana. É mais um passo para pôr em causa os avanços que foram possíveis na normalização das relações com a assinatura do acordo de diálogo e cooperação entre Cuba e a União Europeia e a ratificação deste pelos Estados-Membros, sugerindo mesmo a possibilidade de suspensão do dito acordo.

A resolução omite grosseiramente o criminoso bloqueio que há 60 anos atenta contra Cuba, o seu agravamento, os seus graves prejuízos e consequências, ao mesmo tempo que silencia os avanços e direitos económicos, sociais e culturais que foram alcançados pela revolução cubana, bem como a reconhecida política de solidariedade internacional, nomeadamente no campo da saúde, não obstante o bloqueio.

  Clare Daly (GUE/NGL). – Madam President, I would like to strongly oppose the content and intent of this outrageous motion. Its intent is to undermine and isolate the Cuban Government and its people, at the behest of the United States, against the backdrop of increased hostility being meted out to that magnificent country and its incredibly resilient people.

Its content is demonstrably false. José Daniel Ferrer is a convicted, violent thug awaiting trial for a violent crime. In the pay of the United States, he’s had all of his rights respected. To hear those who have championed US interventionism and supported unelected puppets in Bolivia and Venezuela call Cuban humanitarian aid, medical care and education to its Latin American neighbours ‘interventionism’ is simply outrageous.

I salute the excellent work being done by the Cuban Government. I’m glad the Irish Government has cordial relations with Cuba and, despite this motion, they will continue.

(Ende der spontanen Wortmeldungen)

  Federica Mogherini, Vice-President of the Commission / High Representative of the Union for Foreign Affairs and Security Policy. – Madam President, José Daniel Ferrer, the leader of the Patriotic Union of Cuba (UNPACU) was arrested on 1 October at his home in Santiago de Cuba and has been detained since. He has received visits – that have been limited – from his family, who have reported that his health is fragile.

We have raised the case of José Daniel Ferrer, as well as other cases, with the Cuban authorities, both in Brussels and in Havana, most recently at the level of our Head of Delegation, who conducted an outreach on this issue to the Cuban Ministry of Foreign Affairs most recently on 6 November. The day after our intervention his family, including his three children, was able to visit him.

Let me stress very clearly once again what we have declared many times: that we expect Cuba to respect every citizen’s fundamental freedoms and human dignity, including the right to a fair trial. In these years, we have never refrained from raising cases such as the one of Mr Ferrer, together with our Member States, in a coordinated manner and in a very proactive manner.

Our engagement with Cuba on human rights is open and frank. We have no taboos, we address these issues at all levels, including at mine, every time that we see the need for doing that, and that is, unfortunately, quite often. We have chosen to engage with Cuba not because we see eye to eye on all issues, but precisely because we don’t. And let me say very clearly that I am proud that we have opened a new phase in our relations with Cuba during my mandate – let me stress this – with the full support of all of our Member States, no one excluded, no matter the political orientation of the government in place.

I am proud that our political dialogue and cooperation agreement is in place, also because human rights are an essential part of it. And I’m proud of our critical engagement with the Cuban leadership, which gives us the opportunity to strengthen our cooperation but also to openly address our disagreements and to do something about them.

The first formal dialogue we launched with Cuba under the new agreement was precisely on human rights, because respect for fundamental freedoms and for civil society is essential for us and is essential to us also because it can only be with the full respect of the space for civil society and human rights that economic development can be sustainable. Only through such critical engagement that we have opened with Cuba can we accompany the country in its modernisation. This is one of the goals of our agreements: accompanying the country as it reforms its political and economic model, building its economy on more solid foundations, and helping Cubans build a country where everyone enjoys the same freedoms and the same rights.

  Die Präsidentin. – Die Aussprache ist geschlossen.

Die Abstimmung findet im Anschluss an die Aussprache statt.

4. Composición de las comisiones y delegaciones: véase el Acta

5. Debates sobre casos de violaciones de los derechos humanos, de la democracia y del Estado de Derecho (continuación del debate)

5.1. Haití

  Die Präsidentin. – Als nächster Punkt der Tagesordnung folgt die Aussprache über sechs Entschließungsanträge zu Haiti (2019/2928(RSP)).

Ich darf Sie noch einmal daran erinnern, dass Sie Ihre Anträge für spontane Wortmeldungen und blaue Karten sowohl auf dem üblichen Weg als auch elektronisch ins System stellen können.

  Tomáš Zdechovský, Autor. – Paní předsedající, Haiti je dlouhodobě politicky nestabilní zemí s vysokou mírou korupce. Zemí, která nedodržuje lidská práva, zemí, kde umírají novináři, zemí, kde jsou porušovány osobní svobody.

Myslím si, že Evropská unie by měla ukázat svoji schopnost vyjednat dialog mezi opozicí a mezi vládnoucí silou. Protože jedině tam vidíme možnost, jak nějakým způsobem tento stav změnit. Evropská unie byla ta, která po zemětřesení na Haiti pomohla obnovit tuto krásnou zemi. Ale musíme se snažit pomoci obnovit také vlastně politické klima a klima ve společnosti na Haiti, které je jedno z nejhorších na této planetě. Myslím si, že ten propastný rozdíl mezi bohatými a chudými není to nejtěžší, co v této zemi najdeme. To nejtěžší, co tam najdeme, je ta nestabilita a nepředvídatelnost toho, kdy se stanete obětí kriminality nebo obětí politicky motivovaného násilí. To si myslím, že je třeba v této zemi urychleně změnit.

  Ernest Urtasun, autor. – Señora presidenta, Haití es, probablemente, uno de los grandes olvidados de nuestro debate público. Un país empobrecido, con unos índices de desarrollo humano completamente hundidos y con un problema de institucionalidad gravísimo. Creo que lo que está pasando en estos últimos días nos obliga a condenar la violencia, a condenar la represión. Yo tengo serias dudas, evidentemente, de que el actual presidente Moïse —al que los manifestantes acusan de corrupción, y hay indicios claros de que pueda ser cierto— sea la persona adecuada para llevar a cabo lo que necesita el país en estos momentos, que es un gran diálogo nacional para restablecer una cierta normalización.

Yo, en cualquier caso, creo que la Unión Europea debe seguir apoyando, sin duda, con sus instrumentos de cooperación al país. En cualquier caso, es evidente que, ante las dificultades institucionales que tienen, entiendo que el apoyo de la cooperación al desarrollo se vuelve extremadamente difícil. Por eso, ese apoyo a la normalización institucional ―y ese diálogo nacional― creo que debe ser ahora mismo absolutamente prioritario.

Y con los cinco segundos que me quedan ―como es la última vez que tendremos a la alta representante aquí― simplemente quisiera utilizar estas últimas palabras para agradecerle su trabajo estos cinco últimos años, llenos de actividad, llenos de iniciativas. Quiero agradecerle mucho sus esfuerzos a lo largo de este tiempo.

  Ryszard Czarnecki, autor. – Pani Przewodnicząca! Ja również rozpocznę od podziękowań dla Pani Wysokiej Przedstawiciel za te pięć lat pracy z Parlamentem, także ze mną osobiście – w kontekście polityki wschodniej, Partnerstwa Wschodniego. I myślę, że ta współpraca była efektywna.

Proszę Państwa! Haiti to jedno z najbiedniejszych państw świata, państwo do tego nawiedzane cyklicznie przez dramatyczne klęski żywiołowe. Unia Europejska i cały świat starają się wspierać humanitarnie ten kraj. Rzecz tym, że ta nie do końca kontrolowana, monitorowana pomoc humanitarna często nie trafia do tych, którzy są najbardziej potrzebujący. Musimy więc bardzo mocno monitorować, co się dzieje z tymi pieniędzmi. Muszę powiedzieć, że ja jestem z Polski, nasi żołnierze stacjonowali na Haiti na początku XIX w. To szczególny powód do tego, żeby interesować się i pomagać temu państwu.

  Carlos Zorrinho, Autor. – Senhora Presidente, Senhora Alta Representante, queria começar por lhe agradecer pelo excelente mandato que exerceu.

A situação política e social no Haiti é insustentável. Os protestos na rua são um sinal justificado da revolta contra uma Administração sem transparência e contra práticas inaceitáveis que conduzem ao empobrecimento, à exploração dos mais desprotegidos, à insegurança e à grave deterioração das condições de vida da grande maioria da população.

O compromisso da União Europeia de cooperar com o povo do Haiti para encontrar um caminho de estabilidade, desenvolvimento e democracia, respeitando o Estado de direito, deve, assim, ser sublinhado e aplicado de forma permanente.

A resolução do Parlamento Europeu que hoje aqui debatemos reforça o apoio a essa linha de ação, condenando, em simultâneo, a repressão violenta da livre expressão dos haitianos por parte das autoridades desse país. É fundamental que as relações internacionais incrementem o seu esforço de ajuda humanitária numa situação de profunda crise, mas nenhum apoio terá o impacto necessário se as autoridades do Haiti não garantirem imediatamente, como se exige, o restabelecimento do Estado de direito e da liberdade de expressão respeitando os direitos humanos e as justas reivindicações das populações.

  Miguel Urbán Crespo, autor. – Señora presidenta, Haití es el país más pobre de América. Es víctima de políticas austericidas de organismos internacionales, de una deuda colosal impuesta por estas entidades y de una clase dirigente que llena sus bolsillos con dinero destinado a proyectos sociales. Como consecuencia, la población es condenada a la miseria.

Lucrarse con la desgracia de millones de personas es, una vez más, la receta del capitalismo de casino. Miles de haitianos llevan un año y medio en las calles exigiendo la renuncia del presidente y el fin de las políticas neoliberales. Decenas han sido asesinados por la policía, que está también acusada de vínculos con grupos armados responsables de masacres y de casos de violencia sexual. Y todo esto ante el silencio de la comunidad internacional.

Condenamos la represión contra el pueblo haitiano y el silencio internacional cómplice. Asimismo, exigimos el final de las políticas austericidas y neoliberales, así como la condonación de la deuda para que el pueblo haitiano pueda tener un futuro con dignidad.

Señora Mogherini, espero que no la tengamos que echar de menos con lo que venga en la próxima legislatura.

  Irena Joveva, avtorica. – Gospa predsednica! Haiti. Ena najrevnejših držav, ki jo že tako pesti ekonomska nerazvitost in neenakost. Grozna stiska prebivalcev, nasilje, diskriminacija, stigmatizacija. Celo sistemi modernih oblik suženjstva otrok, povrh pa še zaporedne naravne katastrofe.

Haiti se v zadnjem letu pogreza v vedno večji kaos in vse hujšo humanitarno katastrofo. Barikade protestnikov, izpadi elektrike, pomanjkanje operativne vlade, onemogočen dostop pomoči, stopnjevanje nasilja.

Vse to ljudem tam onemogoča temeljne človekove pravice, dostop do hrane, do pitne vode, do nujne medicinske pomoči, dostop mladim do šolanja.

Odločno ne prosim in ne pozivam, ampak zahtevam od vseh strani v Haitiju, naj prenehajo z nasiljem in s povzročanjem dodatnega trpljenja ljudi. Obsojam nasilno obračunavanje s protestniki, omejevanje poročanja, grožnje, umore treh novinarjev.

EU mora odreagirati, mora priskočiti na pomoč konkretno.

  Seán Kelly, on behalf of the PPE Group. – Madam President, I’m sorry to say but Haiti could probably be described as one of the most immoral states in the world. Immoral morality abounds.

Just look at the list: widespread corruption, an unlawful police force, no government, no parliament come next year, harassment and aggression against journalists, murders, rape, discrimination against women, LGBTI people classed under Haitian laws as the same as those guilty of child pornography and incest and a reason to deny citizenship, violence against elderly people and – perhaps worst of all – children unable to go to school.

I think if there’s one thing we could at least try it is to put pressure on the Haitian government is to try and give young people the chance to go to school, because there is no progress without school.

  Neena Gill, on behalf of the S&D Group. – Madam President, High Representative, as we’ve already heard, Haiti is a country almost on the brink of collapse. Economic struggles have led to violent protests and shootings with dozens of deaths, at least 20 people killed at the hands of the security forces, and many more have been severely injured.

The violence has led to children missing school and people struggling to access sufficient food, drinking water, medicine and fuel. The health sector is facing shortages in electricity, fuel, supplies and an inability to reach people in need of treatment. The EU needs to play a real effort to find a meaningful inclusive resolution to the current solution, especially addressing concerns around corruption.

Haiti is an ACP partner. Ensuring its sustainable development is vital if we are serious in the effort to tackle the climate change, corruption and chaos there.

High Representative, what leverage are you using, given that we have hundreds of millions of euros through EDF to push for a political solution to alleviate the suffering of the people of Haiti?

And finally, I would once again like to wish you all the best for your future endeavours, and thank you very much for everything you have done.

  María Soraya Rodríguez Ramos, en nombre del Grupo Renew. – Señora presidenta, crisis humanitaria permanente en Haití. Un país que, cuando aún no se ha recuperado de una gran catástrofe natural, ya tiene otra crisis sanitaria y una crisis política. Un país que es, efectivamente, uno de los más pobres del planeta, que está dominado por la pobreza, la desigualdad, la inseguridad y, lamentablemente, la corrupción.

Aún hay 38 000 personas del terremoto de 2010 sin ubicar. Y desde septiembre se está viviendo una crisis violenta —una situación de violencia muy preocupante— precisamente por las protestas de la sociedad contra el gobierno y la falta de abastecimiento.

Por eso creo que, ante esta situación de más de cuarenta personas fallecidas ―según las Naciones Unidas, entre ellas tres periodistas asesinados que estaban cubriendo precisamente estas revueltas—, tenemos que trabajar para pedir el cese de la violencia, pedir una salida política que pase por la celebración de unas elecciones transparentes y justas y, desde luego, pedir y apoyar la ayuda humanitaria en un país en el que el 40 % de la población depende de la ayuda alimentaria internacional. Muy buena suerte señora comisaria.

  Isabella Adinolfi (NI). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, l'inferno esiste e si trova ad Haiti. Corruzione, violenza e povertà sono ormai la normalità per la popolazione haitiana, un paese dove i diritti umani vengono calpestati ogni giorno sotto i nostri occhi. Non possiamo rimanere a guardare senza intervenire.

Ad Haiti esiste ancora la schiavitù e migliaia di bambini vengono venduti ogni anno come domestici alle famiglie più abbienti. Ad Haiti le donne che vengono violentate non trovano giustizia e non possono nemmeno abortire, l'uguaglianza di genere non esiste nemmeno davanti alla legge. Ad Haiti se scendi a protestare troppo spesso non torni più a casa.

Secondo i dati dell'Alto commissario delle Nazioni Unite per i diritti umani, durante le proteste di settembre e di ottobre hanno perso la vita almeno 42 persone e più di 80 sono state ferite. L'elenco è lungo ma penso che basti questo, quanto abbiamo detto oggi, per porsi una semplice domanda: perché siamo permettendo tutto questo?

Grazie Presidente e saluto l'Alto rapprsentante Mogherini e le faccio gli auguri per la sua carriera.

Spontane Wortmeldungen

  Jiří Pospíšil (PPE). – Paní předsedající, jenom velmi stručně, já chci podpořit usnesení, které se týká Haiti. V minulém volebním období jsme se několikrát zabývali velmi složitou sociální a politickou situací v této mimořádně chudé zemi. Narůstá tam v poslední době ještě větší napětí, lidé protestují díky velmi složité sociální situaci, ve které se nachází. Je tam mnoho lidí opravdu pod hranicí chudoby, bylo to tady řečeno, bují tam dětské otroctví, jsou to opravdu velké problémy. Bude na nové Komisi, novém vysokém představiteli, aby se pokusil s touto zemí vést nějaký dialog, který by vedl alespoň k tomu, že ti, co demonstrují a vyjadřují svá práva, tato práva budou moci vyjadřovat, aniž by byli sankcionováni. Pak je třeba vést s vládou na Haiti debatu o tom, jak je možné zlepšit sociální situaci těch nejchudších.

Tuto zemi ekonomicky podporujeme, ale měli bychom provést nějakou reflexi, že i ona vnímá, že lidská práva mají být alespoň určitou hodnotou.

  Tudor Ciuhodaru (S&D). – Doamna președintă, o felicit pe doamna Mogherini. Constat că în mandatul domniei sale au fost atâtea situații, parcă ar trebui să fii un pompier, să te duci să stingi o situație într-o parte și apare imediat o încălcare a drepturilor omului în altă parte. Sper ca următorul Înalt Reprezentant să continue această activitate și să o dezvolte. Dar pe de altă parte cred că este momentul ca acest Parlament, noi, euro-deputații aleși de către poporul european, să găsim o modalitate internațională, transparentă pentru ca să existe un control al acestor drepturi ale omului și o verificare și condamnare a celor care fac încălcări flagrante în acest domeniu. Din punctul meu de vedere, secolul XXI este despre drepturile omului și sper ca împreună să găsim această rezolvare. Încă o dată mult succes și vă mulțumim pentru ceea ce ați făcut până acum.

  Fabio Massimo Castaldo (NI). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, le proteste ad Haiti, che chiedono le dimissioni del Presidente Jovenel Moïse, vanno avanti da luglio. La rivolta della popolazione haitiana è iniziata a seguito della cancellazione dei sussidi governativi sul carburante e di un più accurato controllo fiscale, condizioni poste dal Fondo monetario internazionale per far ripartire il paese. Gli effetti di queste misure si sono sentiti immediatamente e sono stati devastanti.

Alla rimozione dei sussidi sul carburante si aggiungono le difficoltà derivanti dall'embargo imposto dagli Stati Uniti al Venezuela. Eppure questo disastro non era difficile da immaginare. Haiti è il paese più povero dell'emisfero Ovest e in questo contesto i tagli dei sussidi non sono stati complementati da misure di compensazione, volte a proteggere le parti più vulnerabili della popolazione.

Il Presidente Moïse non sembra avere intenzione di lasciare il suo incarico per il momento, né di abbandonare la presidenza né le politiche non liberali che sta adottando. Dalla sua ha ancora l'appoggio degli Stati Uniti e del Core Group, il gruppo dei cosiddetti amici di Haiti tra cui l'Unione europea.

Colleghi, è giunto il momento di cambiare la nostra politica e promuovere un cambiamento di sistema per garantire equità e giustizia per i nostri amici haitiani.

  Stanislav Polčák (PPE). – Paní předsedající, já začnu obrázkem, který obletěl doslova celý svět – haitský senátor střílí do vzduchu před lidmi. Toto jsou obrázky kontrastu na Haiti. Kontrastu mezi naprostou chudobou a světem bohatých.

Pro mě je důležité odsoudit takového jednání, samozřejmě nepokoje a násilné protesty jdou především proti zkorumpované vládě a prezidentovi Jovenelovi Moïsemu. Pokračují právě v důsledku rostoucích cen potravin a paliva. Během tohoto podzimu radikálně eskalovaly. Haiti je zároveň případem země, kde došlo k úmrtí novináře, k jeho zavraždění, propadá se v indexu ochrany novinářů a svobody jejich práce. Je potřeba navázat dialog s opozicí, to bychom měli jasně vzkázat haitské vládě, vyšetřit korupci a zaměřit se na základní lidská práva. Lidé nemají co jíst a pít a toto by mělo být hlavní starostí haitské vlády.

Paní vysoké představitelce bych chtěl popřát všechno dobré do jejího dalšího působení a poděkovat za její službu zde v Evropské unii.

  Julie Ward (S&D). – Madam President. For two months, Haiti has been engulfed in protests which were triggered by fuel shortages and quickly turned violent, morphing into a campaign against the President.

According to UN figures, at least 42 people have been killed and dozens injured during these anti-government protests. Violence is fuelling further insecurity in an already fragile state racked with poverty, inequality and corruption. More than one in three Haitians need urgent assistance to meet their daily food requirements, meaning that nearly 3.7 million people are going hungry. Yet aid organisations are struggling to provide relief to those most in need. The EU must work with the Haitian authorities to provide urgent humanitarian assistance.

Another deplorable act of violence that’s occurred during this unrest is violence against women in state prisons, where women are detained in the same cells as men and subject to rape. Here in the European Parliament we’re marking the 16 Days of Action to end gender-based violence. So let’s not forget these vulnerable women in one of the poorest countries in the world.

(End of catch-the-eye procedure)

  Federica Mogherini, Vice-President of the Commission / High Representative of the Union for Foreign Affairs and Security Policy. – The poorest country in the Americas is now paralysed by a crisis that is political as well as social and economic. Large segments of the population are protesting against the way the country is currently governed and particularly against corruption and mismanagement cases that have involved high figures in the institutions. Young activists are at the forefront of the protest, but farmers and shopkeepers have also joined, and after years of economic crisis, the country is now facing a constitutional crisis too, with no government and no parliament.

The protests started, as some of you have mentioned, over fuel shortages over the summer, and these are now paralysing the country. Businesses, hospitals, schools, government institutions are often closed, transport throughout the country has become very complicated, including for humanitarian aid, and the country is basically at a standstill. Political stances are getting more radical, the humanitarian crisis is worsening, and gang—related violence is also on the rise. We have been and constantly are following very closely the current crisis, coordinating with the countries and institutions from the core group. We also have urged the authorities to conduct effective and thorough investigations into crimes. The authorities must guarantee the right to demonstrate freely and peacefully, and violence must be avoided under all circumstances.

I expressed this position on behalf of the 28 Member States earlier this month. We also called on all actors to engage in a national dialogue to identify consensual solutions to the current crisis in its political, economic and humanitarian dimensions. Let me also recall that the European Union is also coordinating with other donors to provide urgent relief inside the country, because the humanitarian situation is dramatic. Yet the current situation is clearly unsustainable. It’s not only a matter of humanitarian aid, it’s a political process that can create the conditions for the international community to support the country’s long—term development.

Signora Presidente, mi consenta, per concludere, innanzitutto di utilizzare la mia lingua, cosa che ho fatto raramente in questo emiciclo, per ringraziare di un'ottima collaborazione che abbiamo avuto lungo questi cinque anni, all'inizio di questo mandato parlamentare, in questi ultimi mesi, e i colleghi parlamentari europei che sono stati in questi banchi nei quattro anni e mezzo precedenti.

Ho sempre dato estrema importanza al ruolo della diplomazia parlamentare. Credo che il ruolo del Parlamento europeo sia fondamentale non soltanto per la democrazia europea ma anche per il nostro lavoro per la pace, la sicurezza e una politica estera cooperativa nel mondo, soprattutto in questo mondo di oggi.

Vorrei sinceramente ringraziare i membri del Parlamento, tutti, il Presidente, i Vicepresidenti, tutti i gruppi politici e in particolare le due commissioni con le quali ho avuto il piacere di lavorare più strettamente, la commissione per gli affari esteri e la commissione per lo sviluppo, che hanno sempre sostenuto in modo fondamentale il mio lavoro in questi anni. Grazie mille.

(Applausi)

  Die Präsidentin. – Frau Hohe Vertreterin Mogherini! Ich möchte mich im Namen des gesamten Hauses bei Ihnen bedanken für die Zusammenarbeit mit dem Parlament, aber auch den entsprechenden Ausschüssen, aber natürlich auch für Ihren persönlichen Einsatz für die Europäische Union und die Idee der Zusammenarbeit in multilateralen Institutionen.

Ganz, ganz herzlichen Dank für diese Arbeit und vor allem auch für diese Leidenschaft, die Sie gezeigt haben.

(Beifall)

Die Aussprache ist geschlossen.

Die Abstimmung findet im Anschluss an die Aussprache statt.

(Die Sitzung wird um 11.12 Uhr bis zur Abstimmung unterbrochen.)

ELNÖKÖL: DOBREV KLÁRA
alelnök

6. Reanudación de la sesión

(The sitting resumed at 11.33)

7. Nombramiento del supervisor europeo de protección de datos

  President. – I would like to welcome you, the representatives of 500 million European citizens, to today’s plenary session. Let me start with an announcement.

Pursuant to Article 53 of the Regulation of the European Union 2018/1725 of the European Parliament and of the Council of 23 October 2018, the Conference of Presidents, at its meeting of 28 November 2019, following the deliberation of the Committee on Civil Liberties, Justice and Home Affairs, approved the joint appointment by Parliament and the Council of Mr Wojciech Wiewiórowski, as European Data Protection Supervisor. The President will sign the appointment decision together with the President-in-Office of the Council.

  Manfred Weber, on behalf of the PPE Group. – Madam President, the European Union cannot be silent to what is going on in the current days in Malta around the investigations into the assassination of the journalist Daphne Caruana Galizia, and certainly not this Parliament, who’s press room has her name. This week, two ministers and the Chief of Staff of Prime Minister Muscat resigned over the recent shocking developments. All these people appeared in the investigations of Daphne Caruana Galizia before she was killed. Nevertheless, Prime Minister Muscat has protected them all this time and defended them again and again, while attacking those who wanted to expose them.

The situation in Malta has consequences for the entire European project. I think this Parliament needs to point out, now more than ever, to the Maltese authorities that the assassination of journalists with clear political links must have clear political consequences. I have always seen this Parliament raising its voice very high to claim the respect of rule of law and of the freedom of the press to several governments in Europe. Today, it’s time to do the same in the case of Malta. Let’s raise our voice together.

(Applause)

  Iratxe García Pérez, en nombre del Grupo S&D. – Señora presidenta, el Grupo S&D siempre ha estado, está y estará al lado del Estado de Derecho. Siempre. Sin elegir al lado de quién nos ponemos cuando nos conviene o nos deja de convenir. En cualquier caso, quiero decir una cosa clara. El Estado de Derecho funciona cuando se detiene a los sospechosos y se abren los procesos judiciales. Eso es lo que ha ocurrido la pasada semana en Malta. Se ha detenido a un sospechoso y hay abierto un proceso judicial.

Este Parlamento debe respetar los procesos judiciales y no interferir en los mismos, y, en cualquier caso, quiero aclarar que este Grupo siempre está del lado de la verdad y de la justicia. Otros deberían saber y entender que no se puede elegir cuándo se está del lado...

(Protestas)

Les molesta. Pues, no me voy a callar. No me voy a callar. Hay gente a quien le pueda molestar que yo esté clarificando aquí una cosa.

La verdad y la justicia no se eligen. Siempre hay que estar del mismo lado. Y somos dueños de nuestras palabras y debemos ser coherentes. El Partido Popular hoy, aquí, ha dejado clara una cosa. Espero que durante los cinco años siempre esté del lado del Estado de Derecho, sea donde sea, en el país que sea, gobierne quien gobierne.

(Aplausos)

  Sven Giegold (Verts/ALE). – Madam President, I would only like to make clear that it is crucial to the situation in Malta that this Parliament sends an urgent mission in order to fact-find what’s happening. I thank Mr Weber for his words. It’s overdue that the prize in Malta which has been decided by the last Parliament is finally installed for the freedom of journalism. And this Parliament has never taken side in politics in Malta but searched for the truth and justice for Daphne Caruana Galizia. This is what this is about and nothing else.

(Applause)

  Sophia in 't Veld (Renew). – Madam President, I can be very short and I am speaking as the Chair of the Rule of Law Monitoring Group, which met this morning. We are planning a visit to Malta, but we will be very clear: there will not be any political interference or taking sides. We are not going to interfere in any police investigation or proceedings, but we will make sure that the European Parliament keeps the pressure up so that justice is done and the truth will come to light. And in that spirit, we will decide when and how to travel to Malta.

(Applause)

8. Turno de votaciones

  President. – The next item is the vote.

(For the results and other details of the vote: see Minutes)

8.1. Situación de las libertades en Argelia (RC-B9-0193/2019, B9-0193/2019, B9-0194/2019, B9-0195/2019, B9-0196/2019, B9-0199/2019) (votación)

8.2. Cuba, en particular el caso de José Daniel Ferrer (RC-B9-0200/2019, B9-0200/2019, B9-0202/2019, B9-0205/2019, B9-0207/2019, B9-0210/2019, B9-0213/2019) (votación)

8.3. Haití (RC-B9-0214/2019, B9-0214/2019, B9-0217/2019, B9-0219/2019, B9-0221/2019, B9-0222/2019, B9-0223/2019) (votación)

8.4. Acuerdo UE-EE.UU. sobre la asignación de una parte del contingente arancelario para las importaciones de carne de vacuno de calidad superior (recomendación) (A9-0038/2019 - Bernd Lange) (votación)

8.5. Acuerdo UE-EE.UU. sobre la asignación de una parte del contingente arancelario para las importaciones de carne de vacuno de calidad superior (Resolución) (A9-0037/2019 - Bernd Lange) (votación)

8.6. Situación en Bolivia (RC-B9-0187/2019, B9-0187/2019, B9-0188/2019, B9-0189/2019, B9-0190/2019, B9-0191/2019, B9-0192/2019) (votación)

8.7. Emergencia climática y ambiental (RC-B9-0209/2019, B9-0209/2019, B9-0211/2019, B9-0212/2019, B9-0215/2019, B9-0216/2019, B9-0218/2019, B9-0220/2019) (votación)

– Before the vote:

  Manuel Bompard (GUE/NGL). – Madame la Présidente, je tiens seulement à faire un rappel au règlement intérieur, à son article 132, paragraphe 2. Lundi soir, nous avons eu un débat sur l’état d’urgence climatique et environnementale, dans l’intitulé duquel figurait, en anglais, le mot emergency. Dans certains amendements, il est proposé de changer le titre de la résolution pour que le terme urgency soit employé. Or, comme le titre de notre débat, lundi soir, comprenait le mot emergency, nous considérons que ces amendements doivent être déclarés irrecevables.

  President. – The title of the debate can be different from the title of the resolution, so we can go on.

8.8. Conferencia de las Naciones Unidas sobre el Cambio Climático de 2019 (COP 25) (B9-0174/2019) (votación)

– Before the vote:

  Miriam Dalli, on behalf of the S&D Group. – Madam President, pursuant to Rule 195, I would like to move for a point of order. There is an amendment that we have tabled in conjunction with some other political groups but, with a sense of responsibility towards this House, we will be abstaining on that amendment. It is Amendment 11. It speaks about a climate emergency and we’re doing this because, after a meeting yesterday, we understood that there are groups that are willing to threaten the whole COP resolution because of that amendment, and we are responsible. We have a resolution now that speaks about climate emergency. We will not endanger a resolution on COP25. We want the European Parliament to go strongly united, together with the PPE and other political groups, with a strong COP25 resolution.

(Applause)

  Jadwiga Wiśniewska, w imieniu grupy ECR. – Pani Przewodnicząca! Zgłaszam formalny wniosek o wycofanie mojego poparcia i grupy Europejskich Konserwatystów i Reformatorów dla rezolucji w sprawie konferencji klimatycznej (COP25) w Madrycie ze względu na przyspieszenie osiągnięcia celu neutralności klimatycznej do roku 2050 oraz wzrostu celu redukcji emisji na rok 2030 do 55 %. Dodatkowo większość parlamentarna chce dać czerwone światło nie tylko energii z węgla, ale również energii gazowej i atomowej. Takie cele będą szkodliwe dla europejskiej gospodarki i nie zostały uzgodnione z państwami członkowskimi. To jest wymagane zgodnie z traktatami.

– Before the vote on Amendments 18 and 35:

  Marc Tarabella (S&D). – Madame la Présidente, je ne voudrais pas alourdir la longueur de la séance mais souhaiterais faire une proposition dans l’intérêt de nos visiteurs. Nous recevons beaucoup de groupes de visiteurs qui, lorsqu’ils assistent aux débats, comprennent tout sans problème, quel que soit l’endroit où ils sont installés. En revanche, au moment des votes, seuls les visiteurs en face de vous comprennent ce qu’il se passe et voient les tableaux. Je souhaiterais donc que l’on propose d’installer deux tableaux en face de vous pour que les autres visiteurs comprennent également ce qu’il se passe.

  President. – Thank you very much for your comment. We will consider it.

8.9. Adhesión de la Unión al Convenio de Estambul y otras medidas de lucha contra la violencia de género (B9-0224/2019, B9-0225/2019, B9-0226/2019) (votación)

8.10. Acciones recientes de la Federación de Rusia contra jueces, fiscales e investigadores lituanos que participaron en la investigación de los trágicos sucesos del 13 de enero de 1991 en Vilna (RC-B9-0182/2019, B9-0182/2019, B9-0183/2019, B9-0184/2019, B9-0185/2019, B9-0186/2019) (votación)

8.11. Medidas destinadas a hacer frente a las consecuencias para la agricultura europea de la resolución de la OMC en el litigio Airbus (RC-B9-0197/2019, B9-0197/2019, B9-0198/2019, B9-0201/2019, B9-0203/2019, B9-0204/2019, B9-0206/2019, B9-0208/2019) (votación)

8.12. Crisis del Órgano de Apelación de la OMC (B9-0181/2019) (votación)

8.13. Negociaciones en curso de un nuevo Acuerdo de Asociación UE-ACP (B9-0175/2019) (votación)

  President. – That concludes the vote.

9. Explicaciones de voto

Voting time on Wednesday 27 November 2019

9.1. Elección de la Comisión

Oral explanations of vote

  Antony Hook (Renew). – (inaudible) ...voted for this new Commission, and the fact that the Commission is elected and remains accountable to this Parliament, is vital.

We voted on the candidates put forward by the elected governments of every Member State, and now we have elected them, this new Commission must get to work. Because beyond this hall, people are waiting to be helped: people facing the danger of climate change, people facing the uncertainty of a changing economy, people feeling insufficient power in their own lives. The Commission’s job is to give everyone good grounds to look forward to the next five years with hope instead of fear.

If the UK makes the mistake of Brexit, giving up our voice in Europe, the decisions made here will still shape the UK’s future. As a British MEP, I voted in this election for the Commission because I expect Brexit will be stopped, and this will be the Commission of all European citizens.

  Jan Zahradil (ECR). – Paní předsedající, bohužel Evropskou unií cloumá klimatická hysterie, která je velmi vzdálena nějakému racionálnímu uvažování, a bohužel tato klimatická hysterie se nešťastně obtiskla i v programu nové Evropské komise. Já nemohu souhlasit s těmi cíli, které si Evropská komise vytyčila v boji proti změnám klimatu, považuji je za nereálné, neuskutečnitelné a dokonce škodlivé pro řadu evropských ekonomik. Myslím si, že to bude mít dopad na energetický mix v jednotlivých zemích, na jejich průmyslovou strukturu, na zaměstnanost a že se to také odrazí v peněženkách občanů. To je hlavní důvod, proč jsem tuto Evropskou komisi svým hlasováním podpořit nemohl.

  Veronika Vrecionová (ECR). – Paní předsedající, já jsem včera svým hlasováním nepodpořila novou Evropskou komisi, a to z důvodu jejího programu, který plánuje nová Komise prosazovat a který je programem utopickým, který výrazně zhorší konkurenceschopnost zemí Evropské unie. Je jednoduché stanovit cíle, které uspokojí různé aktivisty, ale není reálné takové cíle splnit, ani se k nim přiblížit. Výsledkem této zelené utopie bude pouze devastace evropského průmyslu, zdražování cen energií a růst nespokojenosti občanů. Průmyslové podniky, které nebudou schopny na změny reagovat, budou zavřeny a jejich podíl na trhu zaujmou firmy čínské, indické nebo americké bez ekologických limitů a kontroly. A tuto zelenou revoluci budou muset zaplatit naši občané ze svých daní. Dopad na světové klima nebude žádný, protože Evropská unie je jediná, která k těmto krokům přistupuje.

  Rory Palmer (S&D). – Madam President, I congratulate the new Commission on their election yesterday, but I would not pretend that the process over these past few months has been perfect, because it hasn’t. But importantly, it has built in the chance for Members of this House to change their minds.

We voted back in July on the appointment of President-elect von der Leyen. We then had several weeks to examine the detail of the Commission’s proposed work programme, to scrutinise, to challenge nominees to the Commission. We then voted yesterday in what you could describe as a confirmatory vote on whether we want to confirm our original decision of July or not.

And I would suggest that the idea of a confirmatory vote, of giving people the chance to perhaps change their minds from decisions made previously, might be an important principle that could be extended to bigger questions elsewhere.

  Daniel Hannan (ECR). – Madam President, I abstained on this motion on grounds that very soon this will be none of Britain’s business. If it were still the case that we were staying in the European Union, I’d have had a lot to say about the individual merits and demerits of some of these candidates, and I’d certainly have had a lot to say about the appointments process, the concentration of executive and legislative power in the hands of 28 officials who are immune to the ballot box and invulnerable to public opinion. But happily, this is going to cease to be our problem, so I instead wish you every success and look forward, instead of being a difficult Member, to being good neighbours. ¡Suerte! Viel Glück! Bon courage!

  Gilles Lebreton (ID). – Madame la Présidente, j’ai voté contre l’investiture de la Commission von der Leyen, car je considère qu’elle va aggraver la situation de la France dans trois domaines essentiels.

Tout d’abord, elle est favorable à une organisation de l’immigration en Europe alors que j’attends autre chose: une politique de lutte résolue contre la submersion migratoire. Ensuite, elle veut renforcer l’intégration européenne, alors que le peuple français a placé en tête, lors des élections européennes, un parti – le Rassemblement national – qui prône le respect de la souveraineté nationale. Enfin, elle veut continuer la folle politique de libre-échange mondialisé qui a ruiné notre agriculture. La promotion de Phil Hogan en est le triste symbole.

Pour ces trois raisons, je m’opposerai avec détermination à la Commission von der Leyen tout au long de mon mandat.

  Claire Fox (NI). – Madam President, I voted against the new Commission, because to say it was elected is a misnomer. It is not accountable to each and every voter in any of the European countries. It undermines national sovereignty and is an assault on each and every voter.

But many here snidely dismiss national sovereignty as reactionary, nationalist, xenophobic and far right. What a slander as a way of de-legitimising voters. I am an internationalist and on the left. I believe real European solidarity is to respect the voters of each and every European country, and I urge my fellow Democrats who are here as MEPs not to pretend that this place is a place of democracy but to stay true to their voters and to respect their votes – and they can have nothing to do with recalling or holding anyone here accountable. Don’t let’s con them.

  Stanislav Polčák (PPE). – Paní předsedající, já jsem svým hlasem Komisi podpořil. Udělal jsem to z několika velmi dobrých důvodů.

Zaprvé, podle mého názoru, Evropský parlament splnil svou roli, protože ty slabé kusy – několik komisařů – z Komise odstranil. Ti, kteří neměli vyřešeny otázky finanční, střetu zájmů nebo měli slabá místa v jejich historii. Toto všechno pro mě bylo důležité, protože tím se stává Komise pro mě důvěryhodná. Evropská komise ve svém programu je pro mě důvěryhodná i z dalších důvodů, reaguje na naléhavé výzvy doby, nezastírá, že dochází ke klimatické změně a chce adekvátně, přiměřeně, racionálně reagovat.

Digitalizace – zásadní, dlouhodobé téma – a samozřejmě sociální spravedlnost, to jsou všechno důvody, které mě vedly k tomu, abych podpořil Komisi. Ptám se: Jaká by byla jiná cesta, kdyby nebyla schválena Komise? Chaos? Dalšího půl roku zdržení? To bychom z celého volebního období ztratili celý jeden rok. Toto bychom si, myslím, nemohli dovolit, já jsem proto Komisi podpořil.

  Juozas Olekas (S&D). – Ačiū pirmininke, pritariau Komisijos paskyrimui, nes pritariu jos pateiktai žaliosios socialinės krypties veiklai. Žaliosios krypties mums visiems reikia, kad išgyventume, o socialinės reikia, kad gyventume oriai. Taip pat pritariu mokslo naujovių skaitmenizacijos diegimui bei mūsų senųjų sričių kaip žemės ūkis išlaikymui ir regionų sustiprinimui, paramos žemdirbiams išlyginimui, ko reikia įvairiuose regionuose, įskaitant Baltijos ir Lietuvos. Tam reikia Europos lyderystės, Europos lyderystės reikia mūsų žmonėms, reikia ir mūsų kaimynams pietuose, Afrikoje ir Rytų partnerystės šalyse. Tik dirbdami kartu Europos Parlamentas ir Komisija, mes galėsime pasiekti rezultatų, kuriais pateisinsime Europos žmonių lūkesčius ir galėsime jaustis teisingai tarnavę Europos žmonėms.

  Matthew Patten (NI). – Madam President, I voted against the new Commission because I believe the appointments reinforce my view that the European Union is institutionally racist. Ten percent of Europe’s population comes from a racial or ethnic minority, but there’s never been a black Commissioner here. There’s no one of any colour in any senior management role; no black person employed by the EU has ever spoken to this Parliament. This is not Europe united in diversity; it’s an apartheid. Here, black Europeans are not segregated by the bus they travel on, they are segregated by time. During the day the EU is for white people. At night, we let the black people in to wash the floors and clean the toilets.

Ms von der Leyen could insist her Commissioners hired people of colour, as she has done for women. She could instruct the Commission to change its employment practices and hire and recruit more black people. The President boasted in her speech yesterday about changing the face of the Commission, but only, I believe, as long as those faces are white. The EU is institutionally racist and I won’t vote for those white slave masters.

  Judith Bunting (Renew). – Madam President, as a British MEP I am proud to be part of a sovereign nation that works alongside our partners in Europe to tackle climate change. Throughout Europe, governments and local councils have been declaring a climate emergency, but today this Parliament became the first parliament in the world to declare a climate emergency across a continent.

We must take urgent action to reverse the damage done to our planet before it is too late. Time is running out. It is imperative that we all reduce our carbon footprint in every aspect of our lives. From the food on our plate to the technology we use, from the exploitation of our oceans and the imports from trade outside our block, we will work together to reduce our footprint, not just in Europe but also across the globe. Change starts here!

9.2. Procedimiento presupuestario 2020: texto conjunto (A9-0035/2019 - Monika Hohlmeier, Eider Gardiazabal Rubial)

Oral explanations of vote

  Jan Zahradil (ECR). – Paní předsedající, já jsem tady před chvílí kritizoval Evropskou komisi za její klimatickou politiku, teď ji musím pochválit za plány, které má s evropským rozpočtem v tom příštím finančním období, tedy zejména, pokud jde o přesun finančních prostředků od toho projídání, od přímého sponzoringu společné zemědělské politiky nebo kohezní politiky k podpoře inovací, vědy, výzkumu, technologií. Bohužel se to ještě neprojevilo v tomto tisku, tam vše zůstává při starém a já myslím, že by bylo dobré vyslat tímto způsobem signál i nové Evropské komisi, že počítáme s těmi závazky, které učinila včera její předsedkyně ve své úvodní řeči. Já jsem tedy v tomto hlasování tento tisk podpořit nemohl, protože není v souladu s tím, jak bych si přál, aby ten příští evropský rozpočet vypadal.

  Veronika Vrecionová (ECR). – Paní předsedající, ani já jsem včera nepodpořila rozpočet pro rok 2020. Výdaje bohužel stále rostou, vynakládají se i na oblasti, které nemají s pravomocemi Evropské unie nic společného. Neposilují konkurenceschopnost Evropské unie ani jejích členských států. Jedná se o rozhazování peněz daňových poplatníků, které nelze ospravedlnit. Dotace, které Evropská unie považuje za zásadní, nástroj koheze v mnoha oblastech spíše škodí. Mluvím zejména o dotacích podnikatelským subjektům, které by měly být také omezovány. To jsou důvody, proč jsem ten rozpočet nepodpořila.

Voting time on Thursday 28 November 2019

9.3. Situación en Bolivia (RC-B9-0187/2019, B9-0187/2019, B9-0188/2019, B9-0189/2019, B9-0190/2019, B9-0191/2019, B9-0192/2019)

Oral explanations of vote

  Jiří Pospíšil (PPE). – Paní předsedající, já jsem s radostí podpořil toto usnesení. V minulém volebním období jsme mnohokrát debatovali o situaci v Bolívii, o tom, kam tuto zemi prezident Morales vede, a vyjadřovali jsme znepokojení nad situací v této zemi. Ve chvíli, kdy zde byly velké pochyby o regulérnosti voleb, ve kterých měl být prezident Morales opětovně zvolen, tak to, že nakonec tento diktátor uprchl ze země a že v tuto chvíli obě komory bolívijského parlamentu připravují nové, svobodné prezidentské volby, by nás mělo uspokojit a naplnit radostí.

Na druhou stranu je třeba dělat vše pro to a dohlížet na to, aby tyto volby opravdu proběhly řádně a aby se tak situace v této velmi zbídačené zemi začala zlepšovat.

9.4. Emergencia climática y ambiental (RC-B9-0209/2019, B9-0209/2019, B9-0211/2019, B9-0212/2019, B9-0215/2019, B9-0216/2019, B9-0218/2019, B9-0220/2019)

Oral explanations of vote

  Billy Kelleher (Renew). – Madam President, I supported this motion, and it was, I think, an important debate that we had in the last number of weeks on this particular issue.

The fact of the matter is we can no longer deny the science. The science is there – it’s very evident. There is global warming. It has been identified because of the amount of carbon emissions, fossil-fuel burning and how we just exploit our planet, which are the real reasons why we have this emergency.

And we have to take, from time to time, the advice of younger generations. There are thousands of people in Ireland on every Friday – young students protesting, highlighting the deficiencies of effort on behalf of politicians and political leaders across the globe.

It is time for us now to accept that we have an emergency and accepting that to respond with an emergency in terms of developing policies that will immediately impact on saving the planet, saving the environment, saving the biodiversity and saving our oceans.

It has gone beyond whether or not it is an urgency or an emergency. It is very evident. It is what it is, and we must act now with policies that will address it.

  Rory Palmer (S&D). – Madam President, I don’t believe the resolution that we passed today to declare a climate emergency would have happened had it not been for the campaigning and the pressure of those thousands of young people in all parts of the world – those young people walking out of their schools and colleges as they did in Leicester a few weeks ago, when I was pleased to join them. But they’ve done that not to demand of us that we pass resolutions or adopt encouraging words. They’ve done that to demand real, meaningful, decisive action, and that’s what we must now deliver. That’s what the new Commission must deliver, that’s what our national governments must deliver, and it’s what we as a Parliament must ensure is delivered. Because if one thing is clear from those young people, from Greta Thunberg when she spoke to this Parliament a few months ago, words are not enough. They want action and they are right to demand that action of us.

  Claire Fox (NI). – Madam President, I voted against the climate and environmental emergency motion because I’m really concerned at the hyped-up anti-science scaremongering that’s terrifying young people, telling them that billions will die, that there’ll be a collapse of civilisation, a lot of the rhetoric coming out of Extinction Rebellion and echoed in the debate over the last few days. I think that the fact that we voted against an amendment today that said that we should be committed to bringing environmental subject back to rational discussion, and we rejected it, admits that actually we’re having an irrational discussion. This becomes advocacy and propaganda, rather than science. There’s no scientific evidence from the IPCC or anyone else about the extinction of humanity, and we should be very careful about claiming that anthropological climate changes cause floods and droughts, which we have been doing quite casually during the last few days. In fact, the IPCC says that such issues are probably caused by socio-economic conditions, and we forget socio-economic conditions too much and demand, in fact, as this Parliament has done, decarbonisation, which will lead to eco-austerity, massive price hikes in energy, and ordinary working people paying the cost for scaremongering and...

(The President cut off the speaker)

  Robert Rowland (NI). – Madam President, I’d just like to reiterate what my colleague said. I also rejected the COP24 resolution. I may not be an Economics Professor, but I do profess to understand economics. They also call it the dismal science, but when it comes to the climate emergency, I would describe the apocalyptic forecasts as nothing but science fiction. The adoption of these policies today, and the aim of carbon neutrality by 2050, is nothing short of reckless and the most extreme example of economic illiteracy I’ve ever seen. The fact that amendments were rejected demanding a full impact assessment shows rank indifference to the cost and practicality of aggressive climate policies.

One thing I can say for certain is that the impact of net zero makes the consequence of any form of Brexit look puny by comparison. Dieter Helm, Professor of Energy and Economics at Oxford University, was right when he said: ‘We should be honest that it is a huge industrial undertaking, and it will have significant cost. These are enormous industrial activities, there is nothing in history that looks like this outside of wartime.’

In my own country, our own Chancellor has put that cost at over one trillion pounds, or almost 2% of GDP per annum. It is an insane policy.

  Younous Omarjee (GUE/NGL). – Madame la Présidente, aujourd’hui, 28 novembre 2019, le Parlement européen décrète l’état d’urgence climatique et environnementale. C’est un moment symbolique et historique, et je suis fier, par mon vote, d’y avoir contribué.

L’Europe qui, depuis la révolution industrielle, a largement contribué à la catastrophe climatique se hisse à un devoir de responsabilité devant les peuples du monde, devant les espèces et devant les jeunes du monde qui nous somment d’agir maintenant. Nous devons donc agir maintenant pour que la vie reste possible sur Terre, pour l’espèce humaine et pour l’ensemble des espèces qui sont entrées dans une vague d’extinction inédite. Il n’est plus urgent d’attendre, il est urgent d’agir.

9.5. Conferencia de las Naciones Unidas sobre el Cambio Climático de 2019 (COP 25) (B9-0174/2019)

Oral explanations of vote

  Michaela Šojdrová (PPE). – Paní předsedající, já bych ráda vysvětlila, proč jsem se nakonec zdržela u této rezoluce. Domnívám se, že Evropský parlament vyzývá k velmi ambiciózním cílům, a myslím si, že je povinností Evropské unie, aby podporovala členské státy ve snižování oxidu uhličitého a skleníkových plynů. Ty cíle, které byly navrženy, jsou ambiciózní. I těch padesát procent, které jsou dnes v návrhu do roku 2030, je cíl ambiciózní. Navýšení na padesát pět procent bez toho, aniž bychom znali dopady, nebylo podle mého názoru možné. Proto jsem se nakonec zdržela. Jsem ráda, že v této rezoluci jsme nakonec vypustili v hlasování ustanovení, kterým bychom zakazovali další používání atomové energie při výrobě energie, což si myslím, že by bylo naprosto nezvládnutelné pro mnoho států. Čili zdržela jsem se.

  Ангел Джамбазки (ECR). – Уважаема г-жо Председател, не подкрепих резолюцията относно извънредното положение по отношение на климата и околната среда, защото макар че климатични изменения има, мерките, предложени в нея, засягат суверенитета и интересите на държавите членки по начин, който нарушава техния интерес. Категорично не съм съгласен с опитите за повишаване на договореното ниво на амбиция до 2030 година и европейския национално определен принос.

Нещо повече, подобна промяна толкова скоро след приемане на законодателни актове би компрометирала по недопустим начин правната сигурност и ще доведе до пълна липса на предвидимост за индустрията и икономиката като цяло. Трябва да се вземе също предвид и отражението от напускането на Обединеното кралство върху Европейския съюз, което ще доведе до реално повишаване на индустриалните цели на оставащите държави членки.

Аз съм от България. Това е държава, която се явява външна граница на Европейския съюз. Налагането на такава голяма редукция ще изложи държавата ни на опасност от изместване на производството през граница в трети държави извън Европейския съюз и ще измести въглеродните емисии в страни, в които такива мерки не са налице.

  Seán Kelly (PPE). – Madam President, I support this resolution and welcome Parliament’s ambitious agenda on climate change for the next five years. Reaching the ambitious objectives set out at COP21 in Paris, where I was honoured to represent Parliament, is of the utmost importance if we are to honour the wishes of EU citizens and avoid further irreversible damage to our planet. While the EU continues to be a world leader on climate action, this has to be an international effort, and the need for greater collective ambition must be recognised.

It is vital that the climate change debate is inclusive and leaves nobody behind, and for this reason I take issue with the provision to phase out fossil fuel subsidies by 2020. While we need to move away from fossil subsidies, ending them by 2020 next year would deny citizens access to much-needed fuel allowances. This is a gradual process, and ending fuel allowances next year would have a severe impact on low-income families and pensioners who cannot otherwise afford heating for their homes. As Commission President von der Leyen said: ‘The transition to renewable energy sources must be fair and inclusive, as it is ambitious’.

9.6. Adhesión de la Unión al Convenio de Estambul y otras medidas de lucha contra la violencia de género (B9-0224/2019, B9-0225/2019, B9-0226/2019)

Oral explanations of vote

  Ангел Джамбазки (ECR). – Уважаема г-жо Председател, категорично гласувах против Истанбулската конвенция с много ясни мотиви. Този документ е всичко друго, но не и документ, който да цели защитата на правата и защитата на жените от насилие. Това е документ, който представлява еманацията на една недопустима за мен пропаганда, а именно джендър пропагандата, която нахлува в училища, в университети, която разрушава общности, която разрушава традиционните семейства в източноевропейските държави.

Неслучайно редица държави членки от Източна Европа са против нея. Не защото са против борбата с насилието срещу жените, а защото са против тази пропаганда, която цели подмяна на нашите традиционни ценности, нещо, с което ние не можем и няма да се съгласим.

Недопустимо и неприемливо е да се формулира и да се определя социалната роля на пола. Полът е биология и няма никаква възможност за избор. Той не може да бъде и няма да бъде никога социална хрумка или някакъв вид избор. Той е чисто и просто биология. По тази причина този документ е неприемлив. Ние в България не сме го ратифицирали и няма да го направим.

  Michaela Šojdrová (PPE). – Paní předsedající, já jsem nemohla podpořit usnesení, které opět vyzývá všechny zbývající státy Evropské unie, aby neprodleně ratifikovaly Istanbulskou úmluvu. Konkrétně jmenuje Bulharsko, Českou republiku, Maďarsko, Lotyšsko, Litvu, Slovensko a Spojené království, aby tak neprodleně učinily.

Já se domnívám, že jde o mystifikaci, že jde o snahu vytvořit dojem, že přijetí Istanbulské úmluvy je řešení. Řešení je opravdu boj proti násilí na ženách a vím to z příkladů z České republiky, která přijala zákon proti domácímu násilí, která přijala opatření v rámci trestního zákoníku, v rámci vzdělávání a další opatření, aby bojovala účinně proti násilí na ženách. Nepotřebovala k tomu ratifikovat Istanbulskou úmluvu. A já na tom trvám, že je to pravomoc členských států, a Evropský parlament nemá neustále vyzývat členské státy, aby udělaly něco, co udělat nechtějí.

  Jude Kirton-Darling (S&D). – Madam President, I voted in favour, recognising that violence against women and girls mostly goes unreported. Last year alone, almost 40 000 women and girls in my home region were known survivors of domestic abuse, and over 8 000 experienced sexual violence. These shocking numbers have no place in our society, and I’m appalled that the Istanbul Convention has not yet been ratified by the United Kingdom.

We can’t claim to be a leading economy, a world power, if we’re systematically failing some of our most vulnerable and most valuable citizens. Enough is enough. Our society must be a safe place for our daughters, our sisters, our mothers. No more holding our keys when we walk home at night, no more ‘what did she wear, what did she drink?’ No more shutting us down when we speak up. Europe must now criminalise violence against women and girls.

  Rory Palmer (S&D). – Madam President, in 2017, 1 998 women intentionally killed; 87 983 women raped; 123 871 subject to sexual assaults across 22 EU Member States. Those numbers are shocking, they are shameful, they are frightening, and they are why we have to pass the strongest possible laws at every level against violence against women. And in that year, 2017, in my own country, 250 intentional homicides against women.

It’s outrageous that my government in the UK has not yet ratified the Istanbul Convention, but it’s also outrageous that as a direct result of funding cuts and austerity under this government, rape crisis centres and refuges and other vital services are struggling to keep their doors open. Austerity is putting the safety of women at risk.

  President. – Mr Kelly, before I give you the floor, I would like to remind all of us that the deadline for submitting requests for oral explanations of vote is the start of the session. After the session starts in the future there will be no possibility, but this time the floor is yours.

  Seán Kelly (PPE). – A Uachtaráin, tá brón orm as ucht an bhotúin sin.

I voted in favour and fully support all progress towards EU accession to the Istanbul Convention, which is the most comprehensive international treaty in fighting violence against women. Tragically, a third of all women and girls experience physical or sexual violence in their lifetime. Furthermore, many victims are afraid to come forward and report such incidents. This is unacceptable and we must take the necessary steps to enact meaningful change for women across Europe. This much is clear.

The Convention, which was ratified by Ireland earlier this year, is the first in Europe to set legally binding standards specifically to prevent gender-based violence. The EU’s accession to the Convention would reaffirm our commitment to achieving gender balance.

Agus mar fhocal scoir, iarraim ar na Ballstáit nár chuir Coinbhinsiún Iostanbúl ina ndlíthe féin é a dhéanamh go práinneach agus gan mhoill.

9.7. Acciones recientes de la Federación de Rusia contra jueces, fiscales e investigadores lituanos que participaron en la investigación de los trágicos sucesos del 13 de enero de 1991 en Vilna (RC-B9-0182/2019, B9-0182/2019, B9-0183/2019, B9-0184/2019, B9-0185/2019, B9-0186/2019)

Oral explanations of vote

  Juozas Olekas (S&D). – Ačiū, gerbiama pirmininke, gerbiami kolegos, iš tikrųjų Rusijos veiksmai prieš Lietuvos teisėjus, tyrėjas ir prokurorus, precedento neturintis įvykis, bandantis įsikišti į kitos šalies teisėsaugą. Mūsų vertybės, įstatymo viršenybė, svarbūs ne tik Lietuvai, bet ir visai Europos Sąjungai. Todėl mūsų sprendimas reaguoti į Rusijos veiksmus yra labai svarbus. Esu liudininkas 1991 m. sausio 13 d., kada Sovietų Sąjungos tankai ir kariai žudė beginklius civilius žmonės. Kai kuriuos iš jų man teko kaip gydytojui gydyti. Šiandien mes padarėm teisingą veiksmą išreikšdami Europos Parlamento sprendimą, kad niekas negali įtakoti nepriklausomų teisėjų. Ačiū visiems, kurie balsavote už šia rezoliuciją.

  Tatjana Ždanoka (Verts/ALE). – Madam President, I voted against this resolution. An independent judiciary is impossible if there is a state monopoly on historic truth. In Lithuania, any deviation from the formula that only armed forces of the USSR were responsible for the deaths of 14 demonstrators on 13 January 1991 is a subject for criminal responsibility, and the journalist and politician of Lithuania, Algirdas Paleckis, who declared during a radio discussion that ‘it appears that in January 1991 our own people were shooting at their natives’, was sentenced to a fine, despite the fact that he found several witnesses and ballistic assessments showing that there were secret snipers on the roofs who were shooting civilians on 13 January 1991. Recently Algirdas was even arrested and accused of spying for Russia. Lithuania should abolish political restrictions on discussing and investigating the events of 13 January 1991.

  Jiří Pospíšil (PPE). – Paní předsedající, já jsem podpořil toto usnesení. Jako bývalý ministr spravedlnosti České republiky se domnívám, že je třeba, abychom se zastali nezávislých soudů v kterékoliv členské zemi. Na rozdíl od mé předřečnice si nemyslím, že toto je otázka interpretace výkladu toho, co se stalo v Litvě v roce 1991. Je to otázka principu právního státu.

Nezávislí soudci a vyšetřovatelé a státní zástupci nějak rozhodli, mají právní názor a někdo je za to diskriminuje. Je to navíc cizí země, je to Rusko, to je přece otázka toho sporu. Já nejsem ochoten ani schopen interpretovat rok 1991 v Litvě, ale vadí mně jako právníkovi a člověku, který celý život hájí právní stát, že soudce je sankcionován za svůj právní názor. To je nepřijatelné, to musíme odmítnout a musíme stát za litevskými soudci, protože litevská justice je evropská justice, a týká se to tedy celé Evropské unie a tedy i nás, pokud hájíme principy právního státu.

9.8. Medidas destinadas a hacer frente a las consecuencias para la agricultura europea de la resolución de la OMC en el litigio Airbus (RC-B9-0197/2019, B9-0197/2019, B9-0198/2019, B9-0201/2019, B9-0203/2019, B9-0204/2019, B9-0206/2019, B9-0208/2019)

Oral explanations of vote

  Jude Kirton-Darling (S&D). – Madam President, I voted in favour. The ancient Airbus—Boeing dispute over aerospace subsidies is now spilling over to hurt other businesses. Never mind who’s right or wrong, we now have an adverse ruling from the WTO that we have to deal with, and four EU Member States have been singled out. All have reacted strongly, except the UK. The French, German and Spanish governments, and the European Commission, have said that they will respond in kind with their own tariffs. Meanwhile, our International Trade Secretary expressed her disappointment, providing absolutely no relief to Scotch whisky producers now facing 25% tariffs.

The Tories have been hypnotised by the US. They continue to expect a golden era of transatlantic trade relations and free trade post-Brexit against all of the evidence. Trump’s ‘America First’ trade agenda is a direct threat to British jobs and our prosperity, but the Tories are blinded to it.

  Ангел Джамбазки (ECR). – Г-жо Председател, уважаеми колеги, гласувах в подкрепа на тази резолюция, тъй като засяга проблем от огромна значимост, а именно митата. Европейският съюз винаги се е стараел да отваря пазарите си и да сключва търговски споразумения и с трети страни. Новите мита, налагани от Съединените щати, разхлабват т.н. евроатлантическо партньорство.

Хранително-вкусовият отрасъл е един от най-важните в страните членки и е зависим, разбира се, от взетите от Вашингтон решения, които ще повишат нестабилността на вътрешните пазари и на нашите производители. Не е нормално и не е морално поради търговския спор между две конкурентни компании, а именно Еърбъс и Боинг, да бъде засегнат цял сектор в тази промишленост. Нито потребителите, нито малкият и среден бизнес трябва да бъдат заложник на един икономически конфликт във въздухоплавателния сектор.

Комисията трябва да направи всичко възможно за справяне с тази ситуация и да избегне по-голямо намаляване на бюджета в сектора, като започне незабавни преговори със Съединените американски щати, за да бъде намерено решение.

  Michaela Šojdrová (PPE). – Paní předsedající, ráda bych vysvětlila, proč jsem pro tuto rezoluci hlasovala. Vzhledem k tomu, že Světová obchodní organizace zjistila určitá pochybení v jednání Evropské unie v otázce podpory Airbusu, nezbývá nám, než přijmout sankce ve výši sedm a půl miliardy dolarů. Avšak je nemyslitelné, aby za toto pochybení platili evropští zemědělci. Export evropských zemědělských produktů do USA dosáhl v roce 2018 více než dvacet dva a půl miliardy eur. Tím se USA stávají jednou z nejdůležitějších destinací v exportu a my nechceme s USA válčit. Chceme s nimi mít dobré vztahy. Také proto je potřeba, aby se Evropská unie a USA dohodly.

Nemůžeme čekat na rozhodnutí ve věci Boeingu a vést s USA obchodní válku, ale musíme jednat a podpořit ty části zemědělského sektoru, na které by tyto, řekněme, sankce ze strany USA dopadly. V tomto musí být Evropská unie jednotná a solidární.

9.9. Crisis del Órgano de Apelación de la OMC (B9-0181/2019)

Oral explanations of vote

  Jude Kirton-Darling (S&D). – Madam President, I voted in favour, as for many Brexiteers the WTO has become the land of milk and honey, with Donald Trump in the role of Moses, leading the British people to the promised land of global free trade. But what their story doesn’t say is that Trump has been busy destroying the WTO for the past three years, and he’s about to succeed. Because of the US, the WTO will effectively cease to function in exactly two weeks’ time. Another example of the many lies used to justify Brexit to the British people.

The truth is that from the perspective of international trade, the EU is by far the best option for Britain. Only the EU can resolve this situation and get the WTO up and running again. We’ve seen determined and concrete efforts in Brussels to keep UK—exporting businesses afloat. What we get from the Tories is myth and rhetoric.

9.10. Negociaciones en curso de un nuevo Acuerdo de Asociación UE-ACP (B9-0175/2019)

Oral explanations of vote

  Billy Kelleher (Renew). – Madam President, I voted in favour of the motion for the resolution for the ongoing negotiations of the ACP-EU Partnership Agreement, and I did it in the context of the fact that we are now in a globalised world. I think that dialogue is critically important, and I believe that some form of parliamentary assembly that would allow people to discuss in an open forum the challenges facing people in Europe, in Africa, in the Pacific and the Caribbean, to deal with these challenges in an open way.

Human rights, climate change, the rule of law, supporting democracy: they’re all key issues that we should all be involved in. So it should not be Europe lecturing to anybody, it should be Europe listening, embracing, and others having an opportunity to advocate how we should also address some of the challenges and decisions we make that impact negatively on those countries. So let us establish this joint parliamentary assembly, promote democracy and human rights, champion climate change and ensure that the rule of law is upheld.

10. Correcciones e intenciones de voto: véase el Acta

(The sitting was suspended at 13.35)

PŘEDSEDNICTVÍ: DITA CHARANZOVÁ
místopředsedkyně

11. Reanudación de la sesión

(The sitting resumed at 15.00)

12. Aprobación del Acta de la sesión anterior: véase el Acta

13. 800: número de atención al cliente (debate)

  President. – The next item on the agenda is oral question to the Commission on 0800 customer service numbers, tabled by Andreas Schwab, Christian Ehler, Pilar del Castillo Vera, Angelika Niebler, Róża Thun und Hohenstein, Edina Tóth, on behalf of the PPE Group (O-000037/2019 – B9 0059/2019) (2019/2937(RSP)).

  Andreas Schwab, Verfasser. – Frau Präsidentin, Frau Kommissarin, liebe Kolleginnen und Kollegen! Das Thema, das wir uns heute Nachmittag als Gegenstand unserer mündlichen Anfrage an die Kommission gewählt haben, lautet: Wie sieht es mit dem elektronischen Binnenmarkt für Telefondienstleistungen aus?

Wir haben ja gemeinsam mit vielen anderen Kollegen im Binnenmarktausschuss verschiedentlich schon darüber gesprochen. Das Thema, um das es heute Nachmittag gehen soll, ist ein sehr lokales Thema hier im Raum Straßburg.

Ein deutscher Bürger hat mich angesprochen, dass seine Schwiegermutter in Straßburg im Krankenhaus lag und er es nicht geschafft hat, sie während ihres Aufenthalts dort anzurufen, weil das dortige Krankenhaus freundlicherweise für die französischen Bürgerinnen und Bürger eine 0800er-Nummer – eine kostenlose Servicerufnummer – anbietet, die allerdings aus dem europäischen Ausland, das in dieser Situation ja nur wenige Kilometer entfernt liegt, nicht erreichbar ist.

Da glaube ich, Frau Kommissarin Gabriel, müssen wir uns schon ganz konkret mit der Frage befassen: Kann der europäische Telekommunikationsbinnenmarkt so aussehen, dass wir zwar die grenzüberschreitenden Roaming-Gebühren abgeschafft haben, aber dass die Bürger ihre Schwiegereltern im Nachbarland wegen einer dort bestehenden 0800er-Nummer nicht mehr unkompliziert anrufen können?

Aus meiner Sicht ist das indiskutabel, weil der Vorzug der 0800er-Nummer gerade darin liegen soll, dass der Bürger unkompliziert – nämlich kostenfrei – anrufen kann, und wenn es grenzüberschreitend unmöglich ist, haben wir dem europäischen Binnenmarkt damit einen Bärendienst erwiesen.

Deswegen möchte ich von der Kommission – aber gerne gemeinsam mit allen Kollegen, die heute Nachmittag anwesend sind – wissen, was wir tun können, um diesen Missstand zu beseitigen, um sicherzustellen, dass nicht nur die Rechnung für grenzüberschreitende Telefongespräche günstig bleibt, sondern dass die grenzüberschreitende Erreichbarkeit auch bei Servicenummern zuverlässig gelöst wird.

Deswegen, ist es wichtig, dass die Europäische Kommission uns hier eine klare Antwort gibt. Dieser Missstand muss beseitigt werden.

  Mariya Gabriel, membre de la Commission. – Madame la Présidente, tout d’abord, je voudrais remercier les membres du Parlement européen d’avoir attiré notre attention sur cette question importante.

La Commission européenne estime qu’il est important de garantir l’accès au numéro 0 800. Nous examinerons cette question en détail, d’abord parce que – comme vous venez de le dire à juste titre, Monsieur Schwab – cette question est essentielle pour l’achèvement du marché unique numérique. Les entreprises utilisent généralement les numéros 0 800 pour offrir un meilleur service à leur clientèle. Il s’agit souvent d’une décision qui vise à apporter une aide de manière plus facile et plus efficace. Dans le cas d’un numéro 0 800 gratuit, le coût de l’appel est reporté sur la partie appelée, par exemple une entreprise disposant d’un service d’assistance téléphonique aux clients.

Afin d’éviter tout risque de fraude et de protéger l’appelé contre les coûts élevés liés aux appels émis depuis l’étranger, notamment pour de petites ONG telles que l’assistance téléphonique pour le cancer, la législation nationale et européenne n’interdit pas aux appelés de refuser des appels émis depuis l’étranger. Jusqu’à présent, force est de constater que nous n’avons pas reçu beaucoup de plaintes, mais je ne me fie pas à cela. Qu’il y en ait beaucoup ou peu, ce n’est pas la question, nous parlons ici de quelque chose d’essentiel et de concret. Dès lors, je voudrais voir quels sont les autres moyens dont nous disposons.

J’attire votre attention sur la directive qui établit le nouveau code européen des communications électroniques. Vous vous souvenez, nous l’avons adoptée l’an dernier. Ce nouveau code a introduit diverses mesures qui visent justement à lutter contre les distorsions transfrontalières et à en éliminer les effets. Dès lors, l’on sait que le code contribuera à l’achèvement du marché unique. Il est prévu, pour le moment, qu’il entre en vigueur en décembre 2020, et la Commission coopère étroitement avec les États membres pour les aider à le mettre en œuvre. Évidemment, le Parlement européen est toujours le bienvenu dans ce processus.

Nous aurons le même objectif: faire en sorte que les nouvelles mesures établies par le code soient opérationnelles après le mois de décembre de l’année prochaine, et nous en effectuerons un suivi attentif. Dès lors, nous allons continuer à suivre cette question. L’achèvement du marché unique numérique est un objectif de premier ordre et nous avons déjà bien avancé. Nous disposons désormais d’un ensemble de politiques, de mesures d’investissements et d’initiatives réglementaires qui ont donné aux entreprises européennes des outils importants pour la compétitivité numérique et qui, en même temps, ont renforcé les droits des utilisateurs.

Vous le savez, nous avons supprimé les frais d’itinérance dans toute l’Union européenne. Récemment, nous avons introduit des tarifs réduits pour les appels internationaux dans les États membres. Ces deux mesures ont grandement contribué à faire en sorte que les consommateurs européens se sentent concernés par une véritable politique de marché unique numérique. À ce stade, je peux vous assurer que la Commission continuera à suivre de près l’évolution de la situation de l’accès au numéro 0 800 et c’est sur cette base que des mesures supplémentaires seront prises, en fonction – je le répète – de l’évolution de la situation.

Ce débat d’aujourd’hui est également une contribution pour laquelle nous vous remercions.

  Róża Thun und Hohenstein, w imieniu grupy PPE. – Pani Przewodnicząca! Pani Komisarz! Bardzo dziękuję za tę ambitną deklarację, którą my tutaj traktujemy niezwykle poważnie, bo rzeczywiście infolinie są bardzo popularne w wielu sektorach: w sektorze bankowym, w sieciach komórkowych i wielu innych. Są one kluczowe, także jeśli chodzi o informacje drogowe, o informacje kolejowe, informacje konsumenckie i wiele innych. Ale będąc za granicą, nie skorzystamy ciągle jeszcze z infolinii konsumenckiej, bo w słuchawce – i sama tego doświadczyłam – zamiast informacji o moich prawach konsumenckich czy innych porad słyszę: „Chwilowo numer jest nieosiągalny”. I taka sytuacja zdarzy się też każdemu, kto będzie chciał skontaktować się z całodobową bezpłatną infolinią dla dzieci, dla młodzieży, dla rodziców, dla pedagogów. Zamiast uzyskania profesjonalnej pomocy doświadczonych psychologów, pedagogów, doświadczonych prawników, w słuchawce panuje cisza.

Według danych dostępnych w moim kraju, w Polsce, pochodzących z Narodowego Funduszu Zdrowia infolinia obsługuje blisko 40 tysięcy połączeń miesięcznie. Ja nie widzę żadnych przeszkód, dlaczego usługa infolinii w Polsce nie mogłaby być dostępna dla osób spoza mojego kraju, które akurat przebywają w Polsce i potrzebują pilnie informacji o dostępności szpitali np. dla siebie albo dla kogoś bliskiego, a mają numer, który nie zaczyna się na +48.

W dalszej kolejności trzeba się oczywiście zastanowić nad kwestią powszechnej obsługi takich infolinii w języku obcym, kiedy już będą umiędzynarodowione, bo zupełnie zgadzam się z Panią Komisarz, że – jak wiemy wszyscy – prawo, rozwiązania techniczne lub administracyjne muszą nam ułatwiać życie, muszą obywatelom Unii Europejskiej życie ułatwiać, a nie tworzyć bariery i przeszkody komunikacyjne.

I na koniec, Andreas Schwab słusznie przypomniał: wygraliśmy z roamingiem czy z cenami połączeń międzynarodowych. I dlatego jestem absolutnie zdeterminowana, aby podjąć prace nad rozszerzeniem funkcjonowania krajowych infolinii o połączenia międzynarodowe i jestem przekonana, że osiągniemy ten cel w dobrej współpracy z nową Komisją Europejską (której życzę wszelkich sukcesów).

  Miapetra Kumpula-Natri, on behalf of the S&D Group. – Madam President, I am happy to be here to work again for the telecommunication operators and then the citizens’ needs, and I see the internal market of the telecommunication as an essential part.

During the last mandate, Europe has taken important steps towards the regulation of the international calls lately, which will come to power only at the end of next year and will also lower the price there. And then we know the success story of the roaming. I’m happy to be the rapporteur and see that results have been causing more happiness than these problems.

But then of course, informing the consumers is the most important. I also read the petition made by the German gentleman who was on holiday in France and wanted to call the hospital and thought it was a free number because it started 0800. So then first of all the consumer needs to know if it’s not free when they make a phone call.

But I also want to look at the existing law. There are two parts. There are businesses that want to offer services across the EU. It is, of course, then in their interest also to pay the price instead of the customer. But then we do have this possibility also to use this 0800 numbers for the public services such as hospitals. I don’t very easily see the potential there to serve the citizens, because if they’re negotiating the whole euro price, instead of the one country where the hospital is located, I might think that they don’t want to serve these free phone calls for everyone, because the hospital in Finland cannot serve the language of the Greek grandparent or the Polish friend. So it’s more complicated than the easy answer, which would be to make it free for everywhere.

In Finland there is a proposal now that nationwide service numbers may not be any price they want. There is now the proposal that service numbers must be included in the unlimited data prices and not have external prices as they are nowadays, not in the price regulation, because even many public services use them. So I’m curious to ask if the Commission sees that possibility, that model, that those national service numbers could be the way forward then also to help the model that they are not excessive. And I’m always in favour of unlimited packages, whether it’s data or telephones. It really gives the purposes for the users to have access to digital services in a more broad way and then having that one as the main goal to make the low price for the telephone users – it serves the people best.

But I’m curious also to see this cross-border situation. But we have to understand when it’s close and cross-border, it automatically talks from Italy to Lapland and makes more variety for the question to be understood from the pricing side.

  Adam Bielan, w imieniu grupy ECR. – Pani Przewodnicząca! Niewątpliwie w ostatnich latach udało się osiągnąć bardzo wiele po to, aby stworzyć jednolity rynek telekomunikacyjny w Unii Europejskiej, który jest bardzo ważną częścią wspólnego rynku. Udało się stworzyć unijny numer alarmowy 112. Udało się przyjąć Europejski kodeks łączności elektronicznej, o którym mówiła pani komisarz i który w pełni wejdzie w życie do końca przyszłego roku. Udało się wprowadzić unijne przepisy dotyczące roamingu – najpierw roamingu rozmów telefonicznych, później roamingu danych, chociaż tutaj trzeba powiedzieć, że firmy telekomunikacyjne wciąż wykorzystują każdą lukę w prawie, żeby obciążać konsumentów dodatkowymi opłatami. Taka sytuacja ma wciąż niestety miejsce w moim kraju, w Polsce. Niemniej jednak postęp jest olbrzymi.

Rzeczywiście dostęp do numerów 0800 jest chyba jedną z ostatnich barier, która dzieli nas od stworzenia pełnego jednolitego rynku telekomunikacyjnego na terenie Unii Europejskiej. Jest to o tyle istotne, że bardzo wiele tych numerów to numery obsługiwane przez biznes, tak jak mówiła moja koleżanka z Finlandii, i tutaj oczywiście nie możemy wylać dziecka z kąpielą – musimy pamiętać, że przy zniesieniu tych ograniczeń biznes będzie ponosić wyższe koszty, koszty wzrosną dla osób dzwoniących za granicą. Pamiętajmy jednak również, że numery 0800 są wykorzystywane w służbie publicznej.

Pan poseł Schwab, autor tego pytania, pokazuje przykład niezwykle istotny, czyli dostępu do informacji medycznej.

W Polsce bardzo wielu Polaków, którzy na co dzień pracują w innych krajach, ma dzisiaj, po zniesieniu opad roamingowych, numery kierunkowe komórkowe z innych krajów Unii Europejskiej. Oni, tak jak powiedziała pani poseł Thun, chcąc dzisiaj otrzymać informacje w szpitalach publicznych i dzwoniąc na numery 0800, nie mogą takiej informacji uzyskać.

Dlatego bardzo dziękuję pani komisarz Gabriel za bardzo ambitne obietnice, które tutaj złożyła, i zachęcam Komisję Europejską do aktywności w tej sprawie.

  Ангел Джамбазки (ECR). – Уважаема г-жо Председател, уважаема г-жо Комисар, позволете ми първо да Ви поздравя с Вашето преизбиране и да Ви пожелая още един спорен петгодишен мандат, толкова успешен, колкото беше и предишният. Тук започвам с постиженията Ви при отпадането на роуминга и при борбата за това да няма роуминг към Западните Балкани (това е предвидено по тази тема, това беше успешно). Но слушайки колегите, които настояват да се въведе този номер и той да стане безплатен, се запитвам колко ще струва това и кой ще плати тази сметка.

Винаги, когато се правят такива предложения, трябва да има някакъв разум, защото не живеем в социализъм, уважаеми колеги, нито в комунизъм, а живеем в съюз, който е основан на идеята за единен свободен пазар. Няма съмнение, трябва да има възможност хората да търсят информация за своите близки, но това трябва да бъде преведено през някакъв разумен алгоритъм.

Затова, уважаема г-жо Комисар, имате моята подкрепа и се надявам да предложите разумно и осъществимо решение на този проблем. Няма да бъде нито бързо, нито евтино – това е ясно на всички, но трябва да бъде разумно и осъществимо.

Catch-the-eye procedure

  Seán Kelly (PPE). – Madam President, firstly, thanks to Mr Schwab for bringing this topic to our attention, and also to the Commissioner for dealing with it adequately.

I’ve been a member of this House now for 10 years, and each part-session, someone or other will always stand up and say: ‘We must complete the single market. We must complete the digital single market.’ Now, we’ve made some good progress – obviously, roaming and geo-blocking, complementarity – we did a lot of work on that. And as she said, there’s no point in completing something unless the customers are aware of it. That’s the second point.

But I would like to say to Mariya Gabriel, because she has a great record: wouldn’t it be great if she could be the person who could come in to this Parliament over the next five years and say: ‘Actually we have completed the single market, we have completed the digital single market.’ And I think the way to do it is something like what we’ve been doing. Where are the obstacles? Where are the loopholes? Pick them off, deal with them, get them out of the way one by one and do that over the next five years and we’ll make fantastic progress. So Mariya, over to you.

(End of catch-the-eye procedure)

  Mariya Gabriel, membre de la Commission. – Madame la Présidente, tout d’abord, je voudrais vraiment remercier le Parlement européen d’avoir soulevé cette question importante de l’accès au numéro 0 800. Merci également de votre soutien pour les mesures proposées et réalisées jusque-là pour l’achèvement du marché unique numérique.

Je voudrais maintenant répondre un peu plus en détail, parce que les questions de Mme Miapetra Kumpula-Natri et de M. Kelly étaient très précises. La première chose...

Why is the cost of calls to 0800 from abroad difficult to establish? It’s very clear because actually we are talking about obstacles, but it’s a unilateral economic decision and in the case of calls from abroad the cost of the call may be difficult to establish as the called party cannot keep the fees such as transit and call termination fees under control, contrary to costs on a national level and may be exposed to fraudulent practices. This is why under national and European legislation it is not prohibited to refuse calls from abroad.

Now where we are, and what we have achieved in order to give you some European answers. First, our reference is the new Code of Electronic Communications. We said it very clearly. It will become effective in the Member States as of 21 December 2020 next year. But, the Code has introduced measures to avoid cross—border distortions and will further contribute to the completion of the single market. An example of such a measure is the introduction of single maximum Union-wide voice termination rates by a delegated act which the Commission shall adopt by the end of next year. Thanks to such a measure, one of the cost elements will diminish over time and the risk of increased overall cost, transit and interconnection costs for the called party, the company contracting the free phone number, the bank or travel or agency, are therefore likely to be mitigated over time. On our side, at the European Commission, we will closely monitor the development to see whether further action is needed.

Madame la Présidente, encore une fois, je tiens vraiment à remercier les membres du Parlement de ce débat qui est utile pour nous et pour nos travaux de suivi.

Comme je viens de le dire, nous allons continuer à suivre le marché et l’évolution de la situation dans ce domaine afin de déterminer si de nouvelles mesures sont nécessaires à l’avenir. Le message est le suivant: nous avons fait plusieurs progrès, nous allons voir quels effets ils produiront. Déjà, grâce à ce débat, nous suivrons aussi de plus près les tendances et les évolutions pour pouvoir agir à temps. Parce que les technologies évoluent extrêmement vite, il est important, pour nous aussi, de ne pas prendre de retard.

Merci beaucoup, Madame la Présidente, et merci encore aux membres du Parlement.

  President. – The debate is closed.

Written declarations (Rule 171)

  Edina Tóth (PPE), írásban. – Az 112-es európai segélyhívószám bevezetése fontos lépés volt az egységes távközlési piac és a vészhelyzetben lévő európai polgárok jogainak kiteljesedése érdekében. Ez a harmonizáció, ugyanakkor, nem teljes, hiszen a 800-as, ingyenesen hívható ügyfélszolgálati telefonszám nem terjed ki a határon átnyúló hívásra. Itt az idő, hogy a kórházi betegek családtagjai gyorsan és egyszerűen telefonálhassanak és tájékoztatást kérhessenek egy más tagállamban tartózkodó hozzátartozójuk egészségi állapotáról, ezért kell az Európai Unió területén egységessé tenni a 800-as ügyfélszolgálati telefonszámot.

14. Presentación de documentos: véase el Acta

15. Peticiones: véase el Acta

16. Decisiones relativas a determinados documentos : véase el Acta

17. Aprobación del Acta de la presente sesión y transmisión de los textos aprobados: véase el Acta

18. Calendario de las próximas sesiones: véase el Acta

19. Cierre de la sesión

(The sitting closed at 15.22)

20. Interrupción del período de sesiones

  President. – I declare adjourned the session of the European Parliament.