Hakemisto 
 Edellinen 
 Seuraava 
 Koko teksti 
Menettely : 2019/2990(RSP)
Elinkaari istunnossa
Asiakirjojen elinkaaret :

Käsiteltäväksi jätetyt tekstit :

B9-0036/2020

Keskustelut :

PV 15/01/2020 - 6
CRE 15/01/2020 - 6

Äänestykset :

PV 15/01/2020 - 10.10
CRE 15/01/2020 - 10.10
Äänestysselitykset

Hyväksytyt tekstit :

P9_TA(2020)0010

Puheenvuorot
Torstai 16. tammikuuta 2020 - Strasbourg Lopullinen versio

7.2. Euroopan parlamentin kanta Euroopan tulevaisuutta käsittelevään konferenssiin (B9-0036/2020, B9-0037/2020, B9-0038/2020)
Puheenvuorot videotiedostoina
 

A szavazáshoz fűzött szóbeli indokolások

 
  
MPphoto
 

  Manuel Bompard (GUE/NGL). – Madame la Présidente, mes chers collègues, l’Union européenne est malade du libre-échange, de l’austérité et de la concurrence libre et non faussée. Elle a rompu avec la souveraineté populaire quand elle a ratifié le traité de Lisbonne, pourtant rejeté en 2005 par le peuple français. Elle est en voie de dislocation: le Brexit en est une illustration flagrante.

Dès lors, une conférence sur le futur de l’Europe ne peut avoir de sens que si elle cherche à retisser le lien entre les peuples et la construction européenne. Il s’agit d’abord de reconnaître la forfaiture du traité de Lisbonne, plutôt que de faire comme si ce triste épisode n’avait pas existé. Il faut ensuite en préciser l’objectif: réviser des traités européens illégitimes qui gravent dans le marbre des politiques économiques dont les conséquences sont aujourd’hui massivement rejetées. Il faut enfin s’engager à ce que le résultat de toute conférence sur l’avenir de l’Union européenne soit soumis à la ratification des peuples des États membres, partout où c’est possible, par référendum. C’est le sens des amendements que nous avons proposés. Malheureusement, ce Parlement a fait le choix de les rejeter, comme s’il voulait poursuivre dans sa bulle, malgré la défiance toujours plus grande des citoyens. Qu’il ne compte donc pas sur nous pour approuver son opération de communication qui sèmera encore beaucoup de désillusions.

 
  
MPphoto
 

  Claire Fox (NI). – Madam President, I abstained on this motion because as the Director of the Academy of Ideas in the UK, I am a champion of public debate, increased civil society and engagement in politics, and citizens having more chances to discuss their views. This is a virtue in its own terms. However, in this motion for this conference that the EU is organising, citizen engagement seems more about window dressing to save the EU’s reputation as a top-down bureaucracy with a major democratic deficit.

The motion made it clear that this is not about free debate or trusting citizens, it is stage-managed. In the motion it included the phrase that said ‘we need to provide preparatory sessions for well-established civil society groups and other experts to prepare the citizens’, i.e. they don’t trust citizens. Worse, the motion rejected amendments saying that the conference should be an open process with no predetermined goals. That was rejected and voted against, and rejected the conference as a chance for a fundamental debate on the EU.

I’m sorry but this is a wasted opportunity and a PR exercise. I wish you well in this Parliament, but you’ve really got to let the citizens speak freely and trust them and not keep trying to take over.

 
  
MPphoto
 

  Veronika Vrecionová (ECR). – Paní předsedající, debata o budoucnosti Evropské unie je nejenom v souvislosti s brexitem velice potřebná. Zadání, o kterém jsme hlasovali, je ale velice úzké a zavádějící. Debata o budoucnosti EU by přeci neměla vést pouze k dalšímu přenášení pravomocí z členských států na EU, ale měla by zejména směřovat k reflexi brexitu a skutečného fungování Unie. Stávající pravomoci Unie by měly být podrobeny auditu a ty, které pro ni nejsou nezbytné, by se měly vrátit zpět národním státům. Ale s touto reflexí návrhy nepočítají. Počítají pouze s další integrací a se znovu se opakující hrou na celoevropské volby, ačkoliv již dvakrát selhala. Obávám se, že výsledkem bude další odklon občanů od EU a další nárůst extrémních sil v Evropě, a proto jsem tento návrh nepodpořila.

 
  
MPphoto
 

  Joachim Stanisław Brudziński (ECR). – Pani Przewodnicząca! Jeden z przywoływanych bardzo często w dniu wczorajszym ojców założycieli Wspólnoty Europejskiej Robert Schuman stwierdził: „Europa będzie albo chrześcijańska, albo nie będzie jej w ogóle”. A co usłyszeliśmy wczoraj podczas tej debaty? Ano usłyszeliśmy, że najważniejsza z punktu widzenia przyszłości Europy – chociaż mylono tutaj Europę z instytucjami Unii Europejskiej – jest debata na temat roli Spitzekandidat oraz, że przyszłość Europy zależy od tego, czy na czele tej konferencji stanie pan Verhofstadt.

Zmarły kilka dni temu Roger Scruton, wybitny angielski filozof, obrońca cywilizacji europejskiej opartej na tradycji, mówił: „Trzeba mieć wizję przyszłości i wizję celu, do którego się zmierza. Nie jest dobrze reagować tylko na zagrożenia płynące z dnia dzisiejszego, improwizując odpowiedzi. Musimy wiedzieć, jak chcemy, żeby wyglądało nasze społeczeństwo”.

Głosowałem przeciw tej rezolucji, dlatego że w postulatach, które tutaj padały, ani jednym zdaniem nie odniesiono się do przyszłości Europy jako wspólnoty wartości. Fundamentem Europy są wartości chrześcijańskie wywodzące się ze Starego i Nowego Testamentu, filozofia grecka oraz prawo rzymskie, a Wy mówicie o tym, kto będzie Spitzekandidat.

 
  
MPphoto
 

  Marc Botenga (GUE/NGL). – Voorzitter, een conferentie over de toekomst van Europa, een zoveelste praatbarak geleid door duurbetaalde politici – establishmentpolitici – gaat de democratische crisis in Europa echt niet oplossen.

Si vous voulez vous rapprocher des citoyens et des travailleurs européens, peut-être pouvons-nous commencer par couper dans les salaires: Mme van der Leyen, présidente de la Commission européenne, gagne quelque 32 000 euros par mois; Charles Michel, en tant que président du Conseil, à peu près autant; un député au Parlement arrive facilement à 10 000 euros par mois. Comment voulez-vous comprendre, en gagnant de tels salaires, ce que vivent les travailleurs qui n’arrivent pas à boucler leur fin de mois? C’est impossible. Et tant que nous y sommes, empêchons à l’avenir à des personnes qui viennent directement de multinationales de devenir commissaires ou ministres européens: c’est tout aussi incompréhensible. À ce moment-là, peut-être y aura-t-il un début de crédibilité dans ces institutions.

 
  
  

ELNÖKÖL: DOBREV KLÁRA
alelnök

 
  
MPphoto
 

  Alexandr Vondra (ECR). – Paní předsedající, my se budeme za dva týdny loučit s britskými přáteli, uvidíme se naposledy na plénu v Bruselu a jeden by doufal, že se z toho nějakým způsobem poučíme, že nebudeme tlačit na pilu, že vezmeme rozum do hrsti. Bohužel, ta debata, která se zde otvírá, je přesně pravým opakem. Jenom dál dupat na plyn ke stále užší Evropské unii je to, co bude dělit Evropu, národy mezi sebou navzájem i tu šlechtu tady v této budově od normálních lidí v terénu. A já jako člověk, který jásal, že jsme se zbavili komunismu a stali jsme se součástí západní Evropy, tak jenom zírám, že dnes má frakce konzervativců je z této debaty vylučována, protože se vám naše názory nehodí do krámu, zatímco komunisté zde v této budově, kteří se chtějí objímat s Putinem a kteří chtějí rozbít NATO, jsou v této debatě vítáni.

 
  
MPphoto
 

  Ангел Джамбазки (ECR). – Г-жо Председател, колеги, убедено гласувах против резолюцията, посветена на позицията на Парламента за конференцията за бъдещето на Европа, защото тази резолюция не само че не дава отговор, не само че не е лекарство, тя е рецепта за едно политическо заболяване, наречено крайно ляв либерализъм.

Отговорите в тази резолюция не са това, което е разумното бъдеще на Европа. Защото бъдещето на Европа не е в налагания диктат тука на мнозинствата, не е в продължаващото налагане на мултикултурното общество, не е в продължаващото налагане на еднополови бракове, не е в продължаващото налагане на сгрешени семейни модели.

Бъдещето на Европа, така както си го представяме ние, хората, които се определяме като родолюбци и патриоти, е в силна Европа на силните отечества, в Европа, основана на християнските ценности, на християнските традиции, в Европа, която уважава националното самосъзнание и националното самоопределение.

 
  
MPphoto
 

  Jan Zahradil (ECR). – Paní předsedající, já si vzpomínám, že před mnoha lety jsem byl členem tzv. Konventu o budoucnosti Evropy. Obávám se, že teď směřujeme k nějakému podobnému modelu uvedením této konference v život. A dobře si pamatuji, že ten konvent, který nakonec vyústil v evropskou ústavu, která byla pak přejmenovaná na Lisabonskou smlouvu, byl ze samého začátku ovládán federalisty v Evropském parlamentu a na evropské politické scéně a měl jediný úkol – protlačit hlubší integraci, více moci přihrát evropským institucím, více pravomocí odebrat národním státům. Obávám se, že teď nás čeká podobný vývoj, je to vidět i z toho, že kritické hlasy, eurorealistické hlasy, hlasy, které nestojí o hlubší integraci, jsou z této debaty předem vyloučeny a to je něco, co je prostě neakceptovatelné.

 
Päivitetty viimeksi: 26. helmikuuta 2020Oikeudellinen huomautus - Tietosuojakäytäntö