Seznam 
Doslovný záznam ze zasedání
XML 1114kPDF 5148k
Středa, 12. února 2020 - Štrasburk Revidované vydání
1. Zahájení zasedání
 2. Složení meziparlamentních delegací: viz zápis
 3. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis
 4. Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu (oznámení předložených návrhů usnesení): viz zápis
 5. Akty v přenesené pravomoci (čl. 111 odst. 2 jednacího řádu): viz zápis
 6. Předložení dokumentů: viz zápis
 7. Příprava mimořádného zasedání Evropské rady dne 20. února 2020 o víceletém finančním rámci (rozprava)
 8. Pokračování denního zasedání
 9. Členství ve výborech a delegacích
 10. Sdělení předsednictví
 11. Hlasování
  11.1. Uzavření Dohody o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (A9-0003/2020 - Geert Bourgeois) (hlasování)
  11.2. Uzavření Dohody o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (usnesení) (A9-0017/2020 - Geert Bourgeois) (hlasování)
  11.3. Dohoda o ochraně investic mezi EU a Vietnamem (A9-0002/2020 - Geert Bourgeois) (hlasování)
  11.4. Dohoda o ochraně investic mezi EU a Vietnamem (usnesení) (A9-0014/2020 - Geert Bourgeois) (hlasování)
  11.5. Námitka vůči aktu v přenesené pravomoci: unijní seznam projektů společného zájmu (B9-0091/2020) (hlasování)
  11.6. Námitka podle článku 112 jednacího řádu: olovo a jeho sloučeniny (B9-0089/2020) (hlasování)
  11.7. Strategie EU pro vymýcení praktiky mrzačení ženských pohlavních orgánů ve světě (B9-0090/2020, B9-0092/2020) (hlasování)
  11.8. Automatizované rozhodovací procesy: zajištění ochrany spotřebitele a volného pohybu zboží a služeb (B9-0094/2020) (hlasování)
  11.9. Návrh mandátu pro jednání o novém partnerství se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (B9-0098/2020) (hlasování)
  11.10. Evropská centrální banka – výroční zpráva za rok 2018 (A9-0016/2020 - Costas Mavrides) (hlasování)
  11.11. Nezákonný obchod se zvířaty v zájmovém chovu v EU (B9-0088/2020) (hlasování)
 12. Vysvětlení hlasování
  12.1. Uzavření Dohody o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (A9-0003/2020 - Geert Bourgeois)
  12.2. Uzavření Dohody o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (usnesení) (A9-0017/2020 - Geert Bourgeois)
  12.3. Dohoda o ochraně investic mezi EU a Vietnamem (A9-0002/2020 - Geert Bourgeois)
  12.4. Dohoda o ochraně investic mezi EU a Vietnamem (usnesení) (A9-0014/2020 - Geert Bourgeois)
  12.5. Námitka vůči aktu v přenesené pravomoci: unijní seznam projektů společného zájmu (B9-0091/2020)
  12.6. Strategie EU pro vymýcení praktiky mrzačení ženských pohlavních orgánů ve světě (B9-0090/2020, B9-0092/2020)
  12.7. Automatizované rozhodovací procesy: zajištění ochrany spotřebitele a volného pohybu zboží a služeb (B9-0094/2020)
  12.8. Návrh mandátu pro jednání o novém partnerství se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (B9-0098/2020)
  12.9. Evropská centrální banka – výroční zpráva za rok 2018 (A9-0016/2020 - Costas Mavrides)
  12.10. Nezákonný obchod se zvířaty v zájmovém chovu v EU (B9-0088/2020)
 13. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis
 14. Pokračování denního zasedání
 15. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis
 16. Sociální Evropa v digitálním světě (rozprava na aktuální téma)
 17. Strategie EU pro rovnost žen a mužů (rozprava)
 18. Priority EU pro 64. zasedání Komise OSN pro postavení žen (rozprava)
 19. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis
 20. Systém falešných a pravých dokladů online (FADO) (rozprava)
 21. Situace v oblasti boje EU s praním peněz s ohledem na případ Luanda Leaks (rozprava)
 22. Členství v politických skupinách: viz zápis
 23. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis
 24. Humanitární situace uprchlíků na vnějších hranicích EU (rozprava)
 25. Internet lépe uzpůsobený dětem (rozprava)
 26. Koronavirus: zajistit základní práva a koordinovanou evropskou reakci (rozprava)
 27. Schválení zápisu z tohoto denního zasedání: viz zápis
 28. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis
 29. Ukončení zasedání


  

PRESIDENZA DELL'ON. DAVID MARIA SASSOLI
Presidente

 
1. Zahájení zasedání
Videozáznamy vystoupení
 

(La seduta è aperta alle 9.06)

 

2. Složení meziparlamentních delegací: viz zápis
Videozáznamy vystoupení

3. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis
Videozáznamy vystoupení

4. Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu (oznámení předložených návrhů usnesení): viz zápis

5. Akty v přenesené pravomoci (čl. 111 odst. 2 jednacího řádu): viz zápis

6. Předložení dokumentů: viz zápis

7. Příprava mimořádného zasedání Evropské rady dne 20. února 2020 o víceletém finančním rámci (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Presidente. – L'ordine del giorno reca la discussione sulle dichiarazioni del Consiglio e della Commissione sulla preparazione del Consiglio europeo straordinario del 20 febbraio 2020 sul Quadro finanziario pluriennale (2020/2538(RSP)).

Ringrazio per la presenza la Presidente della Commissione Ursula von der Leyen e do la parola, salutandola e ringraziandola, alla Ministra Brnjac per il suo intervento.

 
  
MPphoto
 

  Nikolina Brnjac, President-in-Office of the Council. – Mr President, it is my pleasure to address this assembly today to discuss the preparation for the special European Council meeting on the Multiannual Financial Framework (MFF) that will take place on 20 February.

Following the presentation by the Commission of its proposal for the next Multiannual Financial Framework, the Bulgarian, Austrian, Romanian and Finnish Presidencies worked hard at the technical and political levels to prepare the ground for an agreement.

We have now entered a decisive phase. Following the discussion at the December European Council, the President of the European Council has carried out extensive consultation with his counterparts. On this basis, he will submit, with a view to the General Affairs Council (GAC) on 17 February, his proposal for a deal at the level of the European Council.

The Croatian Presidency fully supports the view that a deal must be found swiftly. This will not be easy, as we all know, but there is still, in many parts, an expectation gap between what we want to achieve at EU level and the funds to achieve these goals. However, postponement would not make things easier, quite the contrary.

The departure of the UK creates a budgetary gap, further tightening the situation, with the Union facing, at the same time, a number of new challenges and, hence, priorities. A balanced agreement reflecting the ambitious objectives of the strategic agenda at the level of the European Council in February is necessary to open the way for concluding the negotiations on the many pending sectoral codecision files so as to be ready for the beginning of the new cycle in January 2021. The urgency to adopt the draft MFF regulation at the Council level also stems from the fact that this will not be the end of the road, since the European Parliament must give its consent to this regulation.

We are aware of the concerns and the positions expressed by the Parliament. That is why, all along the process, the successive presidencies have taken great care to keep Parliament informed, for instance, through regular meetings both before and after the General Affairs Council meetings discussing the MFF, which will be the case next week as well.

The Croatian Presidency will continue with this practice whenever the MFF is on the GAC formal agenda. Moreover, that is also why the President of the European Council has had several high-level contacts with the representatives of the Parliament. Once unanimous agreement is found at the level of the European Council, the Croatian Presidency will work very hard with the Parliament to ensure a positive outcome when the House votes on this regulation.

Reaching a timely and balanced agreement on the whole MFF package, including the own resources part, is in the common interest of all institutions, Member States, and their citizens. I very much hope that we will achieve that objective. The Croatian Presidency will do all it can in that respect.

 
  
MPphoto
 

  Ursula von der Leyen, Präsidentin der Kommission. Herr Präsident, meine Damen und Herren Abgeordneten! In der Tat, wir werden nächste Woche den außerordentlichen Europäischen Rat haben, und das ist ein wichtiger Moment für Europa. Die Ausgangsposition ist im Prinzip gut, denn alle drei Institutionen – das Parlament, der Rat und die Kommission – sind sich einig über die strategische Agenda. Wir wissen alle, was auf dem Spiel steht.

Wir haben sehr klare gemeinsame politische Ziele: Europa soll 2050 der erste klimaneutrale Kontinent sein, und zwar nicht nur, weil es um die Gesundheit des Planeten geht – das ist das Hauptziel –, aber auch, weil wir wissen, dass dahinter, wenn wir eine saubere und umweltfreundliche Wirtschaft entwickeln, neue Jobs stehen, die nachhaltig sind und die damit auch Zukunft bedeuten. Wir wollen vom digitalen Wandel in der Welt profitieren, und zwar nicht nur passiv, sondern wir wollen auch aktiv Akteure sein. Und wir wollen die Menschen in Europa stärken, indem wir einerseits den Übergang, der durch die ökologische und digitale Transformation ausgelöst wird, abfedern und andererseits genau das machen, was richtig ist, nämlich investieren in die Bildung und Ausbildung, gerade mit Kompetenzen auf dem ökologischen und digitalen Feld.

Doch uns läuft die Zeit davon, und lassen Sie es mich noch einmal ganz deutlich formulieren: Wenn der Haushalt nicht bald beschlossen wird, dann werden wir im nächsten Jahr nicht in der Lage sein, mit dem neuen Haushalt die neuen Prioritäten tatsächlich auch so zu finanzieren, wie wir uns das alle vorstellen.

And, therefore, after nearly two years of deliberations it is high time now.

All of us must be ready to find common ground. And what is important: we have to find the right balance between old priorities and new priorities. Because if you look at the negotiations, while there are many, many Member States that strongly defend cohesion policies, and rightly so. And there are many Member States that strongly defend the common agricultural policies, and rightly so.

But I also expect to see the same dedication when it comes to defending our new priorities. Because the day the budget will be signed, the day we have agreed on a budget – and I know that – everybody will turn around towards the Parliament and towards the Commission and will ask for: Horizon Europe, will ask for Erasmus, ask for migration funds, for defence, for digitalisation, for infrastructure, you name it. And, therefore, we really have to make sure that these new priorities get the attention they deserve.

We have to deliver on a European budget that is able to invest in digital start—up, to explore the potential of artificial intelligence, to anchor Europe’s position as the world’s leading research region, to offer young people a better future and all parts of Europe, to address the root causes of migration, to allow us to demonstrate solidarity in cases of humanitarian or natural catastrophes, to allow to build the European Union of security and defence.

But, most of all, we need a budget so that citizens and companies see that we are able to act on climate change. For citizens this is the top priority. For us, it’s a challenge, but it’s our duty to turn this challenge into an opportunity.

Le succès de ces négociations budgétaires dépendra des moyens que nous nous donnerons de financer notre pacte vert pour l’Europe. Moi, je n’accepterai aucun résultat qui ne garantisse pas qu’au moins 25 % du budget soit consacré à la lutte contre le changement climatique. J’attends un budget qui alloue les nouvelles ressources nécessaires au mécanisme pour une transition juste. La raison en est simple: si nous ne nous donnons pas les moyens nécessaires pour soutenir les régions et les travailleurs les plus exposés aux conséquences économiques et sociales des politiques relatives au changement climatique, nous ne réussirons tout simplement pas à atteindre la neutralité climatique.

Le pacte vert pour l’Europe se fera avec les citoyens européens, avec les chercheurs européens, avec les entreprises européennes, ou il ne se fera pas du tout.

Je pense, tout comme vous, que de nouvelles ressources propres pour l’Union constitueraient une avancée importante. Pour cela, j’ai instamment prié les États membres de tenir pleinement compte de la position du Parlement européen à cet égard. Je suis convaincue que cela donnera un coup d’accélérateur à notre programme commun et allégera la pression exercée sur les budgets nationaux, rendant ainsi possible l’allocation des fonds supplémentaires nécessaires. Ainsi, c’est véritablement une solution gagnant-gagnant que nous recherchons.

Honourable Members, we all know the negotiations will not be easy. As a Union of 27, as you said, we have fewer resources. It’s about EUR 75 billion less for the whole 7-years period, but more common challenges that no Member State can solve on its own. And at the same time, expectations towards the next long-term budget of the Union could not be more diverse.

As Members of Parliament, you are well aware of the discussions in your home countries, while you also see the different positions in the Member States of your colleagues. Arriving at an agreement will therefore be a serious challenge. We all know this. But we also know that citizens will not understand it if decision-makers fail to make the funding available for policies needed.

It’s our common responsibility in the European Council, and in the European Parliament to deliver for Europe.

(Applause)

 
  
MPphoto
 

  Manfred Weber, im Namen der PPE-Fraktion. – Herr Präsident, sehr geehrte Frau Präsidentin, Frau Ratsvertreterin! Wenn wir über Geld sprechen, über Budget sprechen, sprechen wir über Politik, über die Zukunft Europas. Wo können wir Schwerpunkte setzen? Ich möchte zunächst unterstreichen, dass es aus unserer Sicht gut gewesen wäre, wenn Charles Michel heute da gewesen wäre. Das Zuhören wäre gut gewesen. Wir wissen, dass er im engen Austausch mit unserer Steering Group ist, sich mit den Fachleuten trifft, aber ins Plenum zu kommen hat auch noch einmal eine andere Bedeutung; deswegen möchte ich das zu Beginn schon sagen, dass es schön gewesen wäre, wenn er da wäre. Aber positiv ist, dass er den 20. Februar gesetzt hat. Er macht Druck bei der MFR-Diskussion, er versucht, Antworten zu geben, er versucht, Sicherheit für die Bürgerinnen und Bürger zu erzielen. Die Bauern, die Studenten, die Forscher – alle warten auf Klarheit, wie es in den nächsten Jahren weitergeht. Deswegen: Für den 20. wünschen wir ihm viel Erfolg.

Es ist der richtige Moment, das zu machen: Wir haben ein frisches Mandat – wir als Abgeordnete des Parlaments von den Wählerinnen und Wählern, die Kommission hat ein frisches Mandat. Wir alle sind mit neuem Schwung ausgestattet, und wir wissen, was die Menschen uns auf den Weg gegeben haben nach diesen Europawahlen, und das gilt es jetzt, gemeinsam umzusetzen.

Der erste Punkt ist, dass wir deutlich machen als europäische Ebene, dass es nicht nur darum geht, die bestehenden Mittel zu verteidigen. Ich möchte schon deutlich sagen, dass auch wir zur Selbstkritik fähig sind, und es muss auch bei Budgetverhandlungen möglich sein, dass man zunächst selbstkritisch darauf blickt, ob die bestehenden Gelder ordentlich ausgegeben werden. Das haben sowohl Günther Oettinger als auch jetzt Johannes Hahn in ihrer Verantwortung gemacht mit den Vorschlägen, die vorliegen. Das heißt, in den Bereichen wirklich selbstkritisch darauf zu blicken. Ein Thema, das uns als EVP wichtig ist, ist aus dem Bereich der Haushaltskontrolle: die mögliche Begrenzung für Zahlungen an eine individuelle Person. Wenn eine Person in Europa aus dem EU-Budget große Summen bekommt, dann kann das nicht richtig sein. Wir sprechen uns für eine Art Anti-Oligarchengesetz in der Europäischen Union aus, wo wir deutlich machen, dass die Gelder nicht in einer Hand dann landen dürfen.

Ein zweites Thema ist für uns, dass wir die bestehenden Gelder auch verteidigen und deutlich machen, dass sie gut investiert sind. Die Bauern brauchen Unterstützung im globalen Wettbewerb, die ländlichen Räume brauchen Unterstützung in der Globalisierung. Die Regionalförderung führt dazu, dass Europa zusammenwächst. Das ist richtig, und die Solidarität ist weiter notwendig. Im Bereich von Forschung: Erasmus zeigt Europa den European added value, den zusätzlichen europäischen Vorteil.

Als Drittes ist uns wichtig, dass wir nicht an der Zukunft sparen dürfen. Agrar ist wichtig, Regionalförderung ist wichtig – wir haben das in unseren Positionen immer unterstrichen –, aber es darf jetzt nicht die Dynamik entstehen, dass an den Zukunftsfeldern der Europäischen Union gekürzt wird. Ich würde mir wünschen, dass im Rat jetzt nicht nur eine Ein-Prozent-Diskussion entsteht, dass nicht nur eine Prozentdiskussion über die Obergrenze weitergeführt wird, sondern dass wir konkret über Inhalte reden. Wenn der Europäische Rat beschließt, 10 000 Frontex-Beamte in Kraft zu setzen, die unsere Außengrenzen besser schützen, dann ist es inakzeptabel, wenn die finnische Präsidentschaft diesen Budgetanteil um ein Drittel reduziert. Entweder man steht zu seinen Zusagen oder man steht nicht zu seinen Zusagen. Das gilt auch für die Forschung. Unser Projekt beispielsweise, das uns als EVP sehr wichtig ist: Im Kampf gegen Krebs brauchen wir dann auch die notwendigen Mittel, um erfolgreich zu sein. Bei Erasmus hatte ich es bereits angesprochen, und da bedanke ich mich bei Johannes und auch bei Ursula von der Leyen für die Klarheit, dass diese Themenfelder nicht unter den Tisch fallen dürfen.

Ich würde mir auch wünschen – das sage ich auch als Deutscher –, dass wir endlich die Nettozahlerdiskussion beenden. Liebe Kolleginnen und Kollegen, wenn wir einen ordentlichen Grenzschutz in Europa aufbauen, wenn wir einen Marshallplan für Afrika aufbauen, dann sind das beides keine Gelder, die in die Niederlande, nach Österreich oder nach Deutschland zurückfließen werden, aber es ist im tiefen Interesse der Deutschen, der Österreicher und auch der Niederländer. Deswegen: Hören wir bitte auf mit der Nettozahlerdiskussion. Der beste Ansatz, sie zu überwinden, wäre, endlich den Einstieg in die own resources zu schaffen, wenn europäische Aufgaben mit europäischen Mitteln finanziert werden, dass das gemeinsame Interesse der Europäer auch über europäische Mittel finanziert wird, dann wäre das die beste Antwort, die wir geben können. Ich möchte ausdrücklich sagen, dass der Rat wissen sollte, dass für uns als EVP-Fraktion die Frage der Eigenmittel auch eine rote Linie ist. Wir brauchen eine systemische Veränderung der Finanzierung der Europäischen Union, und das werden wir auch bei den weiteren Beratungen unterstreichen.

Ein weiteres systemisches Thema ist rule of law: Steuergelder der Europäer können nur ausgegeben werden, wenn Rechtsprinzipien eingehalten werden. Eine unabhängige Justiz, eine freie Medienlandschaft ist die beste Garantie dafür, dass Gelder ordentlich ausgegeben werden. Und deswegen vertreten wir den Ansatz, dass eine Kombination von rule of law mit dem MFR sinnvoll ist.

Und zu guter Letzt: David Cameron hat in der letzten Diskussion über den MFR intensiv dafür geworben: nur ein Prozent, nur ein Prozent, nur ein Prozent! Damit könne er die Briten überzeugen, dass dann Europa effizient ist, zukunftsfähig ist und schlank aufgestellt ist. Wir haben am Brexit-Beispiel erlebt: Wenn wir den Populisten Futter geben, wenn wir den Populisten nachgeben, dann wird das die Populisten stärken und sie nicht schwächen. Und deswegen brauchen wir jetzt einen ambitionierten Ansatz – nicht den kleinsten gemeinsamen Nenner, sondern Ambition für Europa!

(Beifall)

 
  
MPphoto
 

  Iratxe García Pérez, en nombre del Grupo S&D. – Señor presidente, señoras presidentas, señorías, estamos en uno de los debates más importantes y que van a marcar toda la legislatura europea, pero también el futuro de la Unión. De nada sirve marcarnos objetivos de aquí a 2050 si nos atamos las manos durante los próximos siete años.

Que estamos en un momento crucial para Europa lo sabemos todos. También el Consejo. Que Europa necesita realmente poner en marcha una gran transformación para liderar la sostenibilidad en el mundo, una transformación en materia económica, social, medioambiental. Por supuesto que esa agenda de la transformación es necesaria. Lo sabemos todos y también el Consejo.

Ahora solo hace falta que seamos capaces de poner encima de la mesa los medios necesarios para llevarlo a cabo. La propuesta de este Parlamento es muy razonable y afronta esta necesidad: un 1,3 % del producto nacional bruto, más recursos adicionales para nuevas políticas que se tienen que poner en marcha, como abordar la transición justa en esta materia.

La propuesta de este Parlamento es muy clara y tiene una gran mayoría de apoyo por parte de los distintos grupos políticos. La presidenta Von der Leyen ha insistido mucho en la necesidad de que esta sea una Comisión geoestratégica y de que tengamos nuestra posición en el mundo. Y también el presidente del Consejo, el señor Charles Michel, ha aludido a la necesidad de liderar la lucha por la neutralidad climática en el mundo. Ahora solo hace falta que convenza a sus socios del Consejo —y también quiero decir en este momento que nos hubiera gustado que el señor Charles Michel estuviera hoy aquí; quizá todavía tiene poco que decir, pero tiene mucho que escuchar—. Para convencer a los socios del Consejo creo que es necesario entender la gran responsabilidad a la que nos enfrentamos y es necesario tener delante un acuerdo en el que no haya ganadores y perdedores porque entonces estará perdiendo Europa.

Esto no va de quitar dinero a unas políticas para ponerlo a otras. Esto no va de quitar dinero a unas regiones para ponerlo a otras. Quiero recordar aquí una cosa: fue Jacques Delors el que puso en marcha el primer programa plurianual. Y lo hizo teniendo en cuenta que era necesario hacer una gran agenda europea y que debía estar por encima de los intereses nacionales. Que era mucho más importante avanzar en la solidaridad del proyecto europeo. Y esa es la ambición que debemos tener en este momento.

Le pido a los jefes de Gobierno una visión europea, porque estamos en un momento importante y nos estamos jugando también ahora mismo el futuro del proyecto de la Unión. Es importante que entendamos que es necesario abordar ya de una vez por todas el discurso de los recursos propios para esos fondos adicionales que necesitamos. Es un presupuesto fuerte y ambicioso. No podemos hacer más con menos.

Necesitamos abordar las políticas europeas para los jóvenes. Necesitamos abordar las políticas europeas para el sector primario, para los agricultores y para los ganaderos. Necesitamos abordar la política europea para apoyar a los nuevos emprendedores, a los investigadores. Son tantas y tantas las políticas a las que Europa en estos momentos puede responder que no vamos a cejar en el intento de continuar con esta cuestión.

El tiempo pasa y el reloj corre. Y para nosotros podemos decir: «En este Parlamento somos pacientes». Solo voy a decir dos últimas cuestiones. El Parlamento decide en igualdad de condiciones junto con el Consejo y no vamos a ceder a la presión del tiempo porque el futuro de la Unión Europea está en nuestras manos y es la responsabilidad más importante que tenemos en estos momentos.

 
  
MPphoto
 

  Dacian Cioloş, au nom du groupe Renew. – Monsieur le Président, chers collègues, nous voyons ces dernières années combien il est attendu de l’Europe qu’elle apporte des réponses aux défis qui se présentent à nous – la crise financière, la crise migratoire, les changements climatiques... Crise après crise, on en appelle de plus en plus à l’Europe. Plus que jamais, l’Europe apparaît comme nécessaire; il est donc nécessaire, aussi, d’adapter le budget à cette nouvelle réalité.

Je souhaite saluer la détermination et l’engagement de Charles Michel qui, aux côtés de la présidence croate, cherche à trouver un accord sur le budget européen. Il a notre plein soutien pour y parvenir, mais à condition que ce soit un bon budget.

L’Europe n’est pas seulement une affaire d’engagement, puisque nous avons pris beaucoup d’engagements politiques ces dernières années. Nous avons aussi besoin de garantir que ces engagements se traduisent par des faits tangibles pour les citoyens. L’adoption d’un bon budget montre la détermination d’agir ensemble. C’est seulement quand nous accordons le budget à nos ambitions politiques que nous sommes crédibles.

Les effets du changement climatique sont tangibles et appellent des solutions, de même que la transformation numérique, mais nous avons aussi besoin de moderniser notre politique agricole commune et notre politique de cohésion. Tout cela appelle des actions urgentes de la part de l’Union européenne.

Je souhaite souligner trois points clés pour mon groupe. Tout d’abord, la taille du budget. Il nous faut des moyens pour relever les défis actuels et futurs, et nous ne pouvons pas nous entendre sur de belles ambitions un jour et, le lendemain, limiter nous-mêmes notre capacité à atteindre nos ambitions. Il en va de la crédibilité de l’Union européenne devant les citoyens de mettre en accord nos déclarations politiques et notre capacité d’agir.

Deuxièmement, les nouvelles ressources propres. La partie «recettes» du budget européen doit maintenant être modernisée et alignée sur les traités. Un budget européen réel appelle des ressources propres solides. La dernière réforme à ce sujet a été faite en 1988. Il est temps maintenant de repenser et de moderniser ce budget.

Troisièmement, un mécanisme solide d’état de droit. Nous devons disposer de mesures efficaces pour protéger le budget européen, dès lors que les valeurs européennes sont attaquées. Mon groupe n’est pas prêt au compromis sur la question de l’état de droit. Erasmus, l’emploi des jeunes, la sécurité et la défense, la protection des frontières et la gestion de la migration: tout cela demande un budget solide.

Après le Brexit, après les crises que nous avons traversées, nous sommes d’accord sur la nécessité maintenant de renouveler l’euro, et la décision sur le budget doit être la preuve que nous en sommes capables. Le Parlement européen ne doit pas accepter un compromis qui mine la crédibilité d’une Europe capable d’agir pour ses citoyens.

 
  
MPphoto
 

  Marco Zanni, a nome del gruppo ID. – Signor Presidente, onorevoli colleghi, è un peccato che il Presidente Michel non sia qui con noi a discutere di questo punto importante, perché mi pare abbia messo sul tavolo, convocando questo meeting straordinario, tanto del credito politico iniziale che si è guadagnato con la sua nomina a Presidente del Consiglio europeo.

Aspettiamo quindi la nuova proposta per vedere i numeri, per vedere se qualcosa è cambiato, ma dalle notizie che riceviamo e dagli incontri bilaterali non sembra che questa proposta si discosti molto da quanto presentato dalla Presidenza finlandese, che era una proposta che aveva scontentato quasi tutti, sia gli Stati membri in Consiglio, sia questo Parlamento, sia la Commissione.

Io credo che a pochi mesi da una deadline importante per il nuovo Quadro finanziario pluriennale sia opportuno chiudere un inutile libro dei sogni e avere più pragmatismo e più realismo e accettare il fatto che le risorse sono limitate. Le risorse sono limitate perché – e condivido quanto detto dal collega del PPE – molto spesso questo Parlamento e queste istituzioni non sono stati in grado di dare un'attuazione concreta e positiva del bilancio. Non solo casi di frodi, ma in molti casi i programmi su cui si era politicamente puntato molto non hanno portato i risultati positivi.

Questo è chiaro che si traduce in un atteggiamento degli Stati membri più conservativo. Se noi non siamo in grado di dimostrare l'efficienza e il valore aggiunto del bilancio europeo, è normale che si sia più restii a dare del denaro. E poi questo stesso Parlamento e queste stesse istituzioni più volte hanno votato risoluzioni direttive e regolamenti che chiedevano agli Stati membri disciplina di bilancio. Allora ci vuole un po' di coerenza anche per avere disciplina nella gestione del nostro bilancio e nella gestione delle nostre risorse.

Io credo che le priorità che ci sono, quelle che sono fondamentali, quelle che sono iscritte nei trattati europei possano essere finanziate senza richiedere risorse aggiunte. L'agricoltura, la pesca, il supporto allo sviluppo regionale e alla politica di coesione: credo che ci sia spazio in questo bilancio per finanziare queste priorità senza chiedere risorse aggiuntive.

Si possono tagliare i 20 miliardi di euro di un inutile programma di supporto alle riforme strutturali, che si tradurrà solamente in un condizionamento delle scelte degli Stati membri, si possono tagliare drasticamente i 13 miliardi destinati ai fondi di preadesione, soprattutto alla Turchia. Insomma, abbiamo spazio per fare una proposta veramente pragmatica e per trovare un accordo il prima possibile. Per fare questo però è necessario pragmatismo, realismo e smetterla di sognare perché le risorse non ci sono.

 
  
MPphoto
 

  Philippe Lamberts, au nom du groupe Verts/ALE. – Monsieur le Président, chers collègues, le budget est un outil. Mais vous savez, on peut discuter à satiété de la taille de l’outil – un gros marteau, un petit marteau sera toujours un marteau, et quand vous avez besoin d’un tournevis, hé bien ça ne vous aide pas d’avoir un gros marteau. Ce que je veux dire, c’est que ce qui compte d’abord, c’est ce que nous voulons faire du budget de l’Union européenne.

J’ai beaucoup aimé ce que vous avez dit, Madame la Présidente, à un point près. Quand vous dites «je n’accepterai pas un budget dont moins de 25 % soit consacré à la lutte contre le changement climatique», j’ajouterais: et si les 75 autres pour cent aggravent le changement climatique, on est évidemment à côté de la plaque. Je sais que ce n’est pas ce que vous pensez, mais je crois qu’il est important d’assurer la cohérence de tout le budget européen avec la transition écologique et solidaire. Et là, je serais d’accord avec presque 100 % de ce que Manfred Weber a dit mais, sur la politique agricole commune, je ne suis pas d’accord. Le but de la politique agricole commune n’est pas d’aider nos fermiers dans la mondialisation de l’agrobusiness; le but de la politique agricole commune doit être d’aider nos fermiers à la transition vers l’agroécologie. C’est là qu’on marquera la différence. Même chose pour les fonds structurels, même chose pour les programmes de recherche de l’Union européenne: tout doit contribuer à cet effort.

Et donc, la question de la cohérence est le premier élément qui nous permettra de juger de la qualité de la proposition du Conseil. Je rappelle qu’il s’agirait d’une proposition, pas d’un disque – ce n’est pas parce que le Conseil approuve quelque chose que le Parlement se comporte comme une chambre d’enregistrement.

Deuxième élément, comme Manfred l’a dit, le lien entre le budget et le respect des valeurs de l’Union européenne. L’Union européenne est une union de valeurs. Avant d’être une union économique et monétaire, avant d’être une union financière, c’est une union de valeurs, et on ne peut pas profiter des bénéfices économiques et financiers de l’appartenance à l’Union européenne si on ne joue pas l’air selon les règles du jeu, c’est-à-dire en respectant les valeurs de l’Union. Et on est encore loin du compte.

Et puis il y a le volume. Bien sûr, le volume est une vraie question. Je pense, comme l’a dit Iratxe, que la proposition du Parlement est raisonnable – 1,3 % du PIB! Tout le monde sait très bien que, macroéconomiquement, nous sommes en manque d’investissement. Le pacte vert est précisément ce qui, je pense, va stimuler l’investissement dans les années qui viennent. Bien sûr, le gros de l’investissement sera de l’investissement privé, mais on ne peut pas nier le rôle moteur et pilote que doit jouer l’investissement public, ne serait-ce qu’en matière d’infrastructures, par exemple ferroviaires. Et donc là, il nous faut évidemment un budget qui soit suffisamment volumineux pour assumer les nouvelles missions.

Je dirais donc au Conseil européen, soit vous signez pour 1,3 ou 1,5, soit vous nous donnez les ressources propres, mais vous ne pouvez pas continuer à dire «on vous serre le kiki sur le volume et en plus de ça, on ne vous donne pas la possibilité de mettre en place des ressources propres», c’est-à-dire des impôts européens. Dernier point, et je termine, Monsieur le Président: j’étais ici il y a sept ans et j’ai entendu à l’époque Joseph Daul, Martin Schulz, Guy Verhofstadt dire avec Daniel Cohn-Bendit: «Over our dead body! Nous n’accepterons jamais un budget pluriannuel en recul pour la période qui nous a menés à 2020 par rapport à la période précédente.» Qu’est ce qui est arrivé, à la fin? Les trois premiers ont accepté ce qu’ils avaient jugé inacceptable.

Je nous enjoins, à nous tous, d’être cohérents, et donc de tenir bon si la proposition que le Conseil avancera après le sommet extraordinaire ne correspond pas à nos critères. Nous ne devons pas avoir peur d’aller au conflit. Il n’y a d’accord que quand les deux sont d’accord. Le Parlement n’est pas une chambre d’enregistrement du Conseil et Charles Michel aurait été bien inspiré d’être présent pour entendre cela.

 
  
MPphoto
 

  Raffaele Fitto, a nome del gruppo ECR. – Signor Presidente, onorevoli colleghi, anch'io mi voglio unire al richiamo che è stato fatto da chi mi ha preceduto sulla opportunità che oggi fosse qui con noi il Presidente Michel per poter avere un'interlocuzione diretta con lui rispetto alle questioni di cui noi parliamo.

Io non voglio fare un intervento elencando le priorità. Come si può non essere d'accordo sugli obiettivi o sulla gran parte degli obiettivi che sono stati indicati? I discorsi che noi ascoltiamo e che facciamo sono una lotta ai cambiamenti climatici. Non c'è nessuno che non è d'accordo su questo, magari possiamo discutere sul come. Un intervento sull'innovazione, un aumento delle risorse per i nostri giovani, per i ricercatori, potrei unirmi anch'io ad un elenco di priorità che disegnano un'Europa più bella, migliore, come tutti noi la vogliamo.

Il tema però e i nodi stanno arrivando al pettine. I nodi sono costituiti da una situazione per la quale bisogna fare i conti con un bilancio diverso e soprattutto con dei rischi che possono ricadere in modo indiretto su alcuni Stati, a differenza di altri. È evidente che noi stiamo andando dritti verso una discussione che inevitabilmente riporterà il rischio che, per poter garantire una buona parte delle politiche alle quali è stato fatto riferimento come programma della Commissione, si vada a incidere e a tagliare su alcune voci che sono fondamentali e che costituiscono per questo Parlamento dei punti sui quali non si può arretrare. Mi riferisco in modo particolare alla politica di coesione e alla politica agricola.

Manca il coraggio di guardare – lo ha detto qualche collega e io sono d'accordo – a quella che è stata l'efficacia del precedente bilancio. Manca il coraggio di intervenire con dei tagli drastici e chiari su alcune voci che non hanno prodotto alcun tipo di risultato. Manca un'idea forte rispetto a come poter sviluppare e rilanciare gli investimenti. In questo senso, la discussione che si è aperta lunedì sulla riforma del Patto di stabilità mi sembra distante da quelli che sono gli obiettivi rapidi che dovrebbero accompagnare anche l'approvazione del bilancio.

Chiudo con un'ultima riflessione. Anche questa mattina riecheggia in quest'Aula il tema dello Stato di diritto. Noi abbiamo chi è il depositario dei valori europei, perché c'è questa presunzione e quindi si ha la convinzione di poter spiegare quali sono i criteri che reggono lo Stato di diritto e addirittura di collegare questi valori dei quali qualcuno è depositario alla possibilità o meno di utilizzare le risorse. Trovo tutto questo stucchevole e soprattutto non rispettoso del volere degli elettori, perché tutti coloro i quali sono qui dentro parlano perché hanno una legittimazione popolare.

 
  
MPphoto
 

  Δημήτριος Παπαδημούλης, εξ ονόματος της ομάδας GUE/NGL. – Κύριε Πρόεδρε, η απουσία του Charles Michel από τη σημερινή συζήτηση είναι απαράδεκτη και είναι επίσης κακό σημάδι για όσα θα ακολουθήσουν. Κυρία von der Leyen, παρουσιάσατε ένα πρόγραμμα πενταετίας και πήρατε ψήφο εμπιστοσύνης από το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο. Ως εκ τούτου, δεν είναι σωστό αυτό που λέει ο κύριος Hahn, που κάθεται δίπλα σας, ότι εσείς είστε απλώς ένας «honest broker» στη συζήτηση μεταξύ Συμβουλίου και Κοινοβουλίου. Για να χρηματοδοτηθεί το πρόγραμμα που εσείς παρουσιάσατε χρειάζεται τουλάχιστον το 1,3% του ευρωπαϊκού ΑΕΠ, που ζητά το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο με μια τεράστια πλειοψηφία. Γιατί αλλιώς δεν είναι δυνατό να υλοποιηθεί το Green Deal χωρίς να περικοπούν δραστικά οι πολιτικές συνοχής ή η κοινή γεωργική πολιτική, και δεν θα υπάρχουν χρήματα για την καινοτομία και τις επενδύσεις. Και πρέπει να αντιμετωπίσουμε όχι μόνο την επιβράδυνση της ευρωπαϊκής οικονομίας αλλά και την πιθανή κρίση που έρχεται, και αυτό μπορούμε να το κάνουμε μόνο με έναν πιο φιλόδοξο προϋπολογισμό.

Και επειδή πρέπει να μιλάμε πρακτικά, για να πετύχουμε —οι τρεις συννομοθέτες— έναν ικανοποιητικό συμβιβασμό, πρέπει να τον αναζητήσουμε στην πλευρά αυτών που προτείνει το Κοινοβούλιο, πάνω από αυτά που προτείνει η Επιτροπή, τα οποία είναι πια ξεπερασμένα, κυρία von der Leyen. Διότι ο προϋπολογισμός που παρουσίασε η Επιτροπή, έναν χρόνο πριν ως πρόταση, είναι 5% κάτω από το ισχύον δημοσιονομικό πλαίσιο. Για να έχουμε αποτέλεσμα πρέπει εσείς, κύριε Weber, να καταφέρετε να πείσετε την κυρία Merkel και τον κύριο Kurz γι’ αυτά που είπατε εδώ. Εσείς, κύριε Ciolos, να καταφέρετε να πείσετε τον κύριο Rutte γι’ αυτά που είπατε εδώ, και εσείς, αγαπητή Iratxe, να πείσετε τους πρωθυπουργούς της Δανίας και της Σουηδίας. Αλλιώς θα αναγκαστεί το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο να ψηφίσει έναν προϋπολογισμό απαράδεκτο και αυτό κατά τη γνώμη μας δεν πρέπει και δεν πρόκειται να συμβεί.

 
  
MPphoto
 

  Piernicola Pedicini (NI). – Signor Presidente, onorevoli colleghi, al momento la proposta più vicina alla nostra visione sul Quadro finanziario pluriennale è proprio quella della Commissione europea. Siamo pienamente a favore ovviamente – è stato già detto dai colleghi che ci hanno preceduto – di un contributo sostanzioso al Green Deal e alle politiche mirate alla crescita della competitività e all'innovazione. Come si potrebbe essere contrari?

Crediamo inoltre che il contrasto al fenomeno migratorio debba essere sostenuto in proporzione all'impegno reale degli Stati che si impegnano in questo, ma anche contrastando le cause profonde e le politiche di integrazione. Ma tutto questo non può avvenire a scapito delle politiche tradizionali, con i tagli alla politica di coesione e i tagli alla politica agricola che sono il cuore pulsante dell'Europa dei popoli. Per questo va migliorato il concetto di indice di prosperità relativa e corretto quello di convergenza esterna.

In ogni caso, i contributi nazionali non possono aumentare. L'Unione europea deve avere il coraggio di finanziarsi con risorse proprie, introducendo, finalmente una carbon tax e introducendo e implementando una vera e propria coraggiosa web tax.

 
  
MPphoto
 

  Jan Olbrycht (PPE). – Panie Przewodniczący! Pani Komisarz! Debata budżetowa nigdy nie jest debatą czysto finansową, rozmawiamy bowiem o kwestiach przyszłych polityk. Pamiętajmy, że jesteśmy w okresie pobrexitowym. Ten moment to jest czas, w którym wielu mówi, że trzeba zrewidować, trzeba poprawić, trzeba coś uzupełnić. Tylko że sposoby rewidowania mamy jednak inne. Parlament Europejski zdecydowanie mówi o tym, że po wyjściu Zjednoczonego Królestwa Unia Europejska powinna jednak utrzymać zakres swoich działań i go poszerzyć, powinna utrzymać swój poziom ambicji. Program powinien odpowiadać temu co było, dodając nowe zadania dotyczące przyszłości.

Ale w Radzie widzimy inne podejście. Część państw chce nie tylko obniżenia budżetu, ale chce po prostu ograniczenia działań i zmniejszenia zakresu Unii Europejskiej. Chce bardzo często wrócić do starego pomysłu Brytyjczyków, a mianowicie renacjonalizacji niektórych polityk. Stąd właśnie bierze się hasło: nie damy więcej pieniędzy. Nie chodzi tylko o budżet, lecz o to, że Unia po brexicie ma być po prostu mniejsza w zakresie swoich działań.

Parlament Europejski zdecydowanie w swojej większości mówi „nie”. Nie, Unia po brexicie nie może rezygnować ze swoich ambicji, bo to będzie tylko dowód na to, że nie daje sobie rady. Unia Europejska musi znaleźć sposób, żeby uzupełnić pewne elementy i znaleźć środki na nowe zadania, np. przez dochody własne. Jeszcze raz chciałem powiedzieć: Parlament będzie bronił Unii Europejskiej i jej ambicji i nie będzie zgadzał się na działania prowadzące do jej stopniowego redukowania.

 
  
  

IN THE CHAIR: MAIREAD McGUINNESS
Vice-President

 
  
MPphoto
 

  Margarida Marques (S&D). – Senhora Presidente, Presidente, Secretária de Estado, Comissários, a finalidade do quadro financeiro plurianual é conciliar prioridades políticas com despesa, ou seja, mobilizar os recursos necessários para os compromissos políticos, para os compromissos com os cidadãos. Conhecemos as expectativas dos cidadãos na União Europeia. Elegeram-nos para que as cumpríssemos. E o ciclo institucional que acabou de começar tem um desafio fundamental pela frente: reganhar a confiança dos cidadãos na União Europeia.

Na negociação do quadro financeiro plurianual estamos confrontados com um exercício em que cada Estado-Membro precisa de sair dos seus egoísmos nacionais. Mas é possível, como quase sempre mostramos ao longo da história da União Europeia, compatibilizar interesses nacionais com interesses europeus.

Uma oportunidade que permita que as prioridades políticas que preconizamos e que ouvimos, sistematicamente repetidas no discurso político de todos, ou quase todos, os líderes políticos europeus, não sejam palavras vãs, mas reflitam uma verdadeira vontade política.

Apenas alguns exemplos. Queremos promover o investimento, o crescimento económico e a criação de emprego: temos o programa InvestEU. Queremos promover a coesão e combater as desigualdades: temos a política de coesão. Queremos gerar inovação e promover a transição para o digital: temos o Horizonte Europa e o Digital Europa. Queremos promover a cooperação entre sistemas educativos identitários de cada Estado—Membro e a mobilidade dos jovens: temos o programa Erasmus. Queremos combater as alterações climáticas: temos a política de coesão, a PAC e o Just Transition Mechanism.

E poderia continuar! Mas para tudo isto precisamos de um financiamento adequado. A contribuição direta dos Estados-Membros não é suficiente. Precisamos de compensar e aumentar o financiamento da União Europeia recorrendo a recursos próprios sem penalizar os cidadãos.

Finalmente, não queremos uma crise institucional. Só estamos dispostos a dar o nosso consentimento, como temos vindo a dizer, se tivermos um orçamento à altura das prioridades políticas e se tivermos um acordo político sobre recursos próprios.

 
  
MPphoto
 

  Valerie Hayer (Renew). – Madame la Présidente, Monsieur le Commissaire, Madame la Ministre, après deux longues années de procrastination, un vent d’urgence souffle dans le dos des chefs d’État et de gouvernement. Et c’est heureux.

C’est heureux, car l’Europe est à un tournant de son histoire; cela a déjà été dit. Les défis collectifs qui s’offrent à nous sont gigantesques; ils exigent des efforts rapides et sans commune mesure – nous le savons tous ici. Pourtant, après plus de 60 ans de vie commune, le dogme d’un budget aux alentours de 1 % du PIB n’est absolument pas remis en cause.

Comme tous les sept ans, les États s’écharpent et s’enferment dans des comptes d’apothicaire: combien vais-je donner? Combien vais-je recevoir, surtout? Plus 0,01 % par-ci? Certainement pas. Moins 0,02 % par-là? Ah oui, certainement! C’est un fait: pour certains États, la quête du Graal, c’est la diminution de leur contribution nationale. Et cette obsession est facilitée, voire encouragée par notre système de financement.

Assis à 80 % sur les contributions nationales, ce système de financement actuel est pervers. Pour satisfaire les uns et les autres, on rivalise d’ingéniosité, on introduit des complexités et des rabais en tous genres. La tâche du président du Conseil n’est pas simple, mais il a tout notre soutien, tout comme la Commission.

Pour résoudre la quadrature du cercle, un seul combat: celui des ressources propres. Avec les ressources propres, jadis marque d’identité, les contributions nationales seront réduites – c’est d’ailleurs la solution gagnant-gagnant qu’a évoquée Mme la Présidente tout à l’heure.

L’Union sera aussi renforcée, avec plus d’autonomie financière pour répondre aux priorités des Européens. Or aujourd’hui, disons-le, l’heure est grave. Dépecé de sa philosophie originelle, notre système de financement vit une crise existentielle. Soyons clairs: sans réforme, il risque d’emporter dans sa chute tous les espoirs que nous fondons sur notre Union.

Chers collègues, le sommet de ce 20 février sera crucial. Crucial pour mesurer la réalité des ambitions des États avant le grand face-à-face avec le Parlement. En tant que négociatrice pour le Parlement, je m’engage à défendre cette réforme pour le bien de notre Union et des citoyens européens.

 
  
MPphoto
 

  Nicolas Bay (ID). – Madame la Présidente, le cadre financier pluriannuel et nos projets budgétaires sont normalement la traduction sur le plan financier de choix et de priorités politiques. Porter le budget de l’Union à 1,1 ou 1,3 % du revenu national brut, c’est-à-dire 1 100 à 1 200 milliards d’euros sur six ans, c’est en vérité une fuite en avant.

Le retrait britannique, qui représente 12 milliards de contribution annuelle, devrait nous conduire à revoir à la baisse le budget, à nous recentrer sur l’essentiel, c’est-à-dire sur des projets concrets, au service de nos peuples et de nos citoyens. Qu’est-ce que nos citoyens, qu’est-ce que le reste du monde peuvent penser d’une Union européenne que le Royaume-Uni vient de quitter et qui s’apprête, non pas à se remettre en question, mais à se précipiter pour s’élargir à l’Albanie ou à la Macédoine du Nord?

Au cours des six dernières années, l’Union européenne a consacré moins de 1 % de son budget à la maîtrise de ses frontières et à la lutte contre l’immigration. Aujourd’hui, le projet de CFP présenté par la présidence finlandaise et les objectifs de la Commission consistent à sacrifier notre agriculture – moins 17 % du budget qui lui est consacré – et à porter à 25, voire à 33 %, le budget consacré aux objectifs climatiques. Mais tout repeindre en vert ne réglera rien. Trois cents milliards d’euros pour ajouter des normes, des contraintes à nos entreprises dont la compétitivité est déjà terriblement fragilisée par la logique du libre-échange, cela va encore les affaiblir sur la scène mondiale.

Madame von der Leyen, vous nous dites que vous voulez construire ce budget avec les citoyens européens, mais alors il faut les écouter. Ils attendent des protections économiques, ils attendent la maîtrise de nos frontières, ils ne veulent pas des ressources propres qui seront en fait un impôt européen, une couche supplémentaire au mille-feuille fiscal de pays tels que la France, qui sont déjà à 47 % du PIB en prélèvements obligatoires. C’est totalement déraisonnable!

Enfin, les citoyens ne veulent pas d’une Union européenne qui, aujourd’hui, pour masquer son impuissance, multiplie les leçons données à la terre entière: des leçons d’état de droit à ses États membres, en conditionnant au respect de certains critères le versement des aides financières, et des leçons de droits de l’homme au reste du monde.

 
  
MPphoto
 

  Rasmus Andresen (Verts/ALE). – Frau Präsidentin! Milliardenpoker um das EU- Budget – jetzt muss Merkel um Deutschlands Rabatt kämpfen. Die Schlagzeilen zum Mehrjahreshaushalt haben es in sich. Doch wenn sich die Staats- und Regierungschefinnen hinter Rabattzahlungen und Zahlenbergen verstecken, geht es in Wirklichkeit um die Zukunft der EU. Wollen wir die EU klimaneutral machen? Wollen wir Jugendarbeitslosigkeit und Armut bekämpfen? Wollen wir mehr in Forschung und Digitalisierung investieren? Wir Grüne wollen das, und wir wollen deshalb den Vorschlag, den Herr Michel jetzt ausarbeitet und der nächste Woche auf dem Tisch liegen wird, auch genau danach beurteilen und nach nichts anderem.

Denn wir wissen, dass 1,0 % oder 1,07 % viel zu wenig sind. Es bedeutet Kürzungen für das EU-Budget und für die Zukunftsfragen. Wir brauchen mehr gemeinsame Investitionen in der EU, um die EU klimaneutral zu machen, wir müssen die Mittel aber auch klimagerechter ausgeben. Weniger für Kohle und industrielle Landwirtschaft, mehr für erneuerbare Energien und eine klimagerechte Landwirtschaft. Für uns ist die EU aber nicht einfach nur eine Geldmaschine, wo alle etwas bekommen, sondern für uns geht es in der Debatte um Demokratie und Werte, und wer unsere Demokratie mit Füßen tritt, darf kein Geld aus dem EU-Budget bekommen. Deshalb brauchen wir einen starken Rule-of-law-Mechanismus, und wir sagen ganz deutlich: Wenn Viktor Orbán zusammen mit anderen den Rule-of-law-Mechanismus kickt, dann werden wir dem Finanzrahmen zum Schluss als Parlament insgesamt nicht zustimmen.

Kein Land profitiert mehr von einer starken EU als Deutschland, und deshalb finden wir die Position der Deutschen Bundesregierung besonders kleinkariert. Deutschland wäre ohne die EU deutlich schwächer. Deutsche Unternehmen exportieren extrem viel ins EU-Ausland und profitieren von Investitionen in alle Mitgliedsstaaten. Deshalb wünschen wir uns, dass sich die deutsche Bundesregierung für ein starkes EU-Budget engagiert. Gerade einmal 87 Cent pro Tag und Bundesbürger bzw. -bürgerin investiert Deutschland in die Europäische Union. Wir glauben, dass es gut verträglich wäre, auch 20 oder 30 Cent mehr auszugeben. Wir sind gespannt auf nächste Woche; wir Grüne kämpfen für ein starkes Budget und für mehr Klimaausgaben.

 
  
MPphoto
 

  Johan Van Overtveldt (ECR). – Voorzitter, er wordt ons een enorme opportuniteit geboden door de huidige constellatie van de Europese instellingen. We hebben een pas verkozen parlement met 60 % nieuwe leden, er is een nieuwe Commissie met steile ambities en er is een vers aangestelde Europese president. Het is eigenlijk uniek dat we aan de start van de onderhandelingen rond het MFK een dergelijke institutionele convergentie zien. Aan de Raad zou ik nogmaals met aandrang willen zeggen dat een meerderheid in het Parlement – met 60 % nieuwe leden, zoals gezegd – niet zomaar voor lief kan genomen worden.

De Commissie von der Leyen stelt ambitieuze doelen op het vlak van het klimaat, inzake digitalisering, inzake haar geopolitieke rol. Dat zijn prioriteiten die van groot belang zijn voor onze toekomst, voor de toekomst van de welvaartsstaat, voor onze competitiviteit. Maar daar moeten ook middelen voor zijn. Vandaar het belang van deze begroting.

Ik wil ook waarschuwen voor financiële avonturen. Als ik sommige commissarissen hoor zeggen dat de Green Deal hoe dan ook voortgeduwd zal worden, of er nu financiering is of niet, dan vind ik dat behoorlijk onverantwoord. Met dat soort uitspraken jaag je namelijk – denk ik – investeerders die je absoluut nodig hebt eerder weg dan dat je ze aantrekt.

Tot slot wil ik ook nog blijven benadrukken dat we erop moeten toezien dat performantie van alle programma’s gegarandeerd wordt. Elke euro die wordt uitgegeven door de EU moet een meerwaarde bieden voor de Europese burger.

 
  
MPphoto
 

  Younous Omarjee (GUE/NGL). – Madame la Présidente, ce qui me frappe dans ces négociations sur le CFP, c’est le manque de sens de l’histoire dont font preuve les chefs d’État. L’Union européenne, vous le savez, est à la croisée des chemins. Et quand les basculements économiques, démographiques, climatiques du monde obligent l’Europe à un bond en avant, quand grandissent partout les tentations de repli, nous avons au Conseil européen des chefs d’État qui ne sont pas à la hauteur de ce moment et qui se comportent en petits gestionnaires d’un syndicat de copropriétaires.

Au Conseil, il n’y a plus de grandes voix, ni de courage d’ailleurs, pour ouvrir le chemin d’une Europe débarrassée de l’austérité et capable de tirer le meilleur des promesses de ce siècle ainsi que de placer les peuples à l’abri des dangers qui les guettent. Ne pas avancer, c’est reculer et avec un petit budget, l’Europe reculera pour les dix ans à venir – car le coût des coupes dans le budget de la PAC et de la cohésion sera très élevé. Moins de cohésion, ce sera moins de croissance, moins d’investissements, moins d’emplois, plus de fractures et plus de pauvreté.

Je veux terminer en disant que la politique de cohésion est une politique d’avenir. Sur la programmation 2014-2020, près de 100 milliards d’euros ont été investis pour l’environnement et le climat au moyen de cette politique.

(L’orateur accepte de répondre à une question «carton bleu» (article 171, paragraphe 8, du règlement intérieur).)

 
  
MPphoto
 

  Pedro Marques (S&D), blue-card question. – Madam President, I say to Mr Omarjee: in my country, in Portugal, we did turn the page of austerity, we did bring hope to our country and also to many Europeans that it was possible to turn the page of austerity.

And as you say in this new budget, it is about a new hope for Europe. It is about us delivering on the promises that we made to the Europeans that we will have a Europe of more ambition, and also the modernisation, but defending the policies in which we believe, millions of Europeans....

(The President cut off the speaker)

 
  
MPphoto
 

  Younous Omarjee (GUE/NGL), réponse «carton bleu». – Cher collègue, Pedro Marques, je crois que nos visions sont tout à fait convergentes. Il est vrai que la politique de cohésion est une politique qui va participer aux nouvelles priorités définies aujourd’hui. Et cette distinction entre politiques traditionnelles et politique nouvelle, en réalité, est une distinction qui n’a pas de fondement véritable.

 
  
MPphoto
 

  Κώστας Παπαδάκης (NI). – Κυρία Πρόεδρε, η συζήτηση του προϋπολογισμού είναι σημαδεμένη από μεγάλα συμφέροντα και ναρκοθετημένη για τον λαό. Εντείνεται με ταμεία και μηχανισμούς η στρατιωτικοποίηση της Ευρωπαϊκής Ένωσης, διαγκωνίζονται χώρες, κλάδοι και όμιλοι για να ωφεληθούν περισσότερο από τους ανταγωνιστές τους στο έδαφος του Brexit. Επιδοτούνται οι όμιλοι στο όνομα της ψηφιακής μετάβασης, για να διευρυνθούν η εργασιακή γαλέρα, οι απολύσεις και η φτώχεια. Στην Ελλάδα, με Δούρειο Ίππο τα κονδύλια της Ευρωπαϊκής Ένωσης, η κυβέρνηση της Νέας Δημοκρατίας —σε συνέχεια του ΣΥΡΙΖΑ— κλείνει τις λιγνιτικές μονάδες οδηγώντας στην ανεργία πάνω από πέντε χιλιάδες εργάτες και στερώντας από τη χώρα τη δυνατότητα αξιοποίησης εγχώριων πηγών, ενώ ενισχύεται η εξάρτηση από εισαγόμενη ενέργεια την οποία ακριβοπληρώνει ο λαός. Με όχημα το Green Deal και τη νέα —ακόμα πιο αντιδραστική— ΚΓΠ προωθείται η κερδοφορία των ομίλων και το ξεκλήρισμα των βιοπαλαιστών αγροτών με μείωση των ενισχύσεών τους. Δεν μας ξαφνιάζει ο ταξικός αντιλαϊκός χαρακτήρας του προϋπολογισμού, γι’ αυτό στηρίζουμε την πάλη των εργαζομένων για τις δικές τους ανάγκες ενάντια σε επιχειρηματικούς ομίλους και αντιλαϊκή πολιτική.

(Ο ομιλητής δέχεται να απαντήσει σε ερώτηση με γαλάζια κάρτα (άρθρο 171 παράγραφος 8 του Κανονισμού))

 
  
MPphoto
 

  Maria Grapini (S&D), Întrebare adresată conform procedurii „cartonașului albastru”. – Doamna președintă, stimate coleg, înțeleg că vă opuneți politicii agricole comune, spuneți că ar profita cineva. Considerați că din noul buget, în noul cadru financiar, ar trebui să diminuăm banii pentru acest buget sau ar fi mai bine să găsim, să aducem bani din evaziune fiscală, din criminalitate economică, din evaziunea pe TVA, pentru a nu diminua bugetul pe Politică Agricolă?

 
  
MPphoto
 

  Κώστας Παπαδάκης (NI), απάντηση "γαλάζια κάρτα". – Κυρία Πρόεδρε, σε κάθε περίπτωση, οι ωφελημένοι και της νέας ΚΓΠ θα είναι οι επιχειρηματικοί όμιλοι. Άλλωστε, ο πυλώνας των καπιταλιστικών επενδύσεων είναι αυτός που ενισχύεται και αυτό που συρρικνώνεται είναι το ποσοστό των ενισχύσεων της μικρομεσαίας αγροτιάς. Οι μικρομεσαίοι αγρότες είναι τα θύματα, για ακόμη μια φορά, και οι όμιλοι είναι αυτοί που κερδίζουν. Αυτή είναι η νέα γραμμή, που αποτελεί συνέχεια και των προηγούμενων ΚΓΠ και θα εντείνει ακόμα περισσότερο τα προβλήματα για τους μικρομεσαίους αγρότες, που μόνος δρόμος τους είναι να οργανώσουν την πάλη τους πριν να είναι αργά.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Fernandes (PPE). – Senhora Presidente, estamos à espera da reunião do Conselho desde novembro de 2018. Mais vale tarde do que nunca!

Nós precisamos de recursos financeiros suficientes para termos uma União Europeia coesa, solidária, competitiva, produtiva, uma União Europeia onde haja crescimento sustentável e amigo do ambiente. Os novos recursos próprios são a solução. Novos recursos próprios que têm de acabar com a lógica do juste retour e que permitirão termos o nível necessário para o orçamento da União Europeia e que não podem penalizar os cidadãos da União Europeia. E, por isso, há um princípio muito simples: quem não paga deve pagar. Por isso defendemos a taxa sobre as transações financeiras. Por isso defendemos, também, uma taxa sobre as grandes companhias do digital.

Para além disso, o mercado de carbono, as emissões desse mercado, e, além disso, nas fronteiras, o mercado do carbono será também uma receita importante para a União Europeia.

Eu espero que o Conselho esteja à altura e que não venha a trair os cidadãos da União Europeia, que não prejudique os agricultores, as regiões mais pobres, o desenvolvimento rural e que ajude, também, a um crescimento que seja amigo do ambiente. Essa é uma obrigação do Conselho que, se não for respeitada, nós rejeitaremos a sua proposta.

 
  
MPphoto
 

  Eider Gardiazabal Rubial (S&D). – Señora presidenta, la verdad es que llevamos dos años hablando del marco financiero y, desde luego, ahora que llega el momento de la verdad, no empezamos muy bien.

No empezamos bien porque el señor Michel no ha querido venir a escuchar a este Parlamento. Y no empezamos bien porque lo que nos llega del Consejo no es muy positivo. Si sus discusiones se van a centrar en cuántas centésimas vamos a ahorrar aquí o allá, lo que se pueden ahorrar es el Consejo, porque este Parlamento va a rechazar esa propuesta.

Lo que tienen que discutir el 20 de febrero es qué políticas queremos hacer a nivel europeo y cómo las vamos a financiar. Y hay muchos motivos por los que hacer políticas a nivel europeo: porque los resultados son mejores si se hacen a nivel europeo que a nivel nacional, es decir, porque Europa es más eficiente; porque se reducen las desigualdades, es decir, Europa es más solidaria; o porque solo se puede hacer a nivel europeo y, por lo tanto, Europa es la única solución.

Y en todos los casos salimos ganando, todos, toda Europa. Así que, sinceramente, no entiendo por qué las discusiones del Consejo se siguen basando en falsas premisas. Pero, más allá de este debate contable, lo que tenemos y lo que me preocupa es el debate político porque, ¿cómo piensan llevar a cabo todas sus discusiones y todos sus acuerdos del Consejo?

Y voy a coger un ejemplo: el Pacto Verde Europeo. ¿Cómo lo piensan financiar? Porque si algunos de ustedes se creen que la transición hacia una economía neutra en carbono se va a hacer sin apoyar a nuestros agricultores, sin apoyar a nuestras empresas, sin apoyar a nuestras regiones y sin apoyar a nuestros trabajadores, tienen un verdadero problema.

Y yo solo les digo una cosa: si no tenemos un presupuesto razonable, la alternativa es la irrelevancia política, la irrelevancia económica y el fracaso del proyecto europeo.

 
  
MPphoto
 

  Moritz Körner (Renew). – Frau Präsidentin, liebe Kolleginnen und Kollegen! Die meisten hier reden nur von einem größeren Haushalt. Ich finde, wir müssen von einem besseren Haushalt reden. Und das geht, wenn wir wirklich eine Priorität auf die Ausgaben mit einem wirklichen europäischen Mehrwert setzen. Es geht um den Arbeitnehmer in einem Industriebetrieb, der sich Sorgen um seinen Arbeitsplatz macht. Der kann doch erwarten und sich erhoffen, dass wir in Innovation und Digitalisierung investieren, damit auch in Zukunft in Europa bessere und gute Jobs und Wertschöpfung entstehen. Es geht um die alte Dame, die sich Sorgen macht, Angst hat vor Terrorismus. Die kann erwarten, dass wir Europol und Eurojust anständig finanzieren, damit sie gegen Terrorismus und Kriminalität kämpfen können. Und es geht um jeden Studierenden, um jede Auszubildende in Europa, die mit Erasmus überall in Europa tatsächlich einen Auslandsaufenthalt machen können, damit Europa zusammenwächst an dieser Stelle.

Übrigens, klar muss auch sein: Wenn wir sinnvolle zusätzliche Aufgaben auf europäischer Ebene machen, dann heißt das manchmal auch, dass wir im Mitgliedstaat auch darüber nachdenken müssen, wo wir dann entsprechend einsparen können. Auch das müssen wir und das müssen auch die Mitgliedstaaten an dieser Stelle diskutieren.

Klar ist aber auch: Es darf keinen Rabatt in Europa auf die Rechtsstaatlichkeit geben. Es kann nicht sein, dass manche Staaten das europäische Geld gerne nehmen und anschließend europäische Regeln und Werte mit Füßen treten. Deswegen brauchen wir einen robusten Rechtsstaatsmechanismus, nicht einen, der Spielball ist von irgendwelchen politischen Spielchen, sondern wo objektiv festgestellt wird: Wenn die Rechtsstaatlichkeit nicht eingehalten wird, dann kann es kein Geld geben. Denn auch das erwarten die Steuerzahler in Europa, dass wir anständig mit europäischem Geld umgehen.

 
  
MPphoto
 

  Harald Vilimsky (ID). – Frau Präsidentin, meine sehr geehrten Damen und Herren! Den ganzen EU-Fanatikern, die jetzt nach mehr und nach noch mehr Millionen für die Europäische Union rufen, möchte ich entgegenhalten: Es kann doch nicht die richtige Reaktion sein, nachdem uns die Briten als großes Land verlassen haben, nach noch mehr Geld zu rufen. Eine kleinere Union bedingt logischerweise auch weniger Mittel, und darauf sollte man sich einstellen.

Sie haben auch gar nicht die Frage beantwortet, ob wir jetzt mehr an Kompetenzen nach Brüssel verlagern wollen oder mehr an Kompetenzen wieder Richtung Mitgliedstaaten kommen. In Wahrheit ist diese Frage seit dem Jahr 2016 nicht beantwortet, als nach der Schrecksekunde des Brexit-Referendums die Kommission fünf Szenarien für eine mögliche Zukunft gestellt hat und bis heute keine Antwort darauf gegeben wird. Jetzt, im Jahr 2020, nach einer Schrecksekunde von über vier Jahren, beginnt endlich eine Zukunftskonferenz. Die beginnt aber auch nicht am Anfang des Jahres, sondern irgendwann inmitten des Jahres und wird bis in das Jahr 2022 hinein dauern. Also die Frage, jetzt nach mehr Geld zu rufen, ist eine völlig überflüssige, nachdem die Antwort nicht gegeben werden kann, wohin sich die Europäische Union entwickelt.

Klarheit herrscht allerdings beispielsweise im Lissabon-Vertrag: Die Reduktion der Kommission um ein Drittel. Alle sind sie säumig, hier entsprechend zu liefern. Weniger Kommissare, das heißt weniger an Richtlinien, weniger an Bürokratie und damit auch weniger an Kosten. Ich bin als Vertreter eines Nettozahlerstaates nicht bereit, einen Cent mehr an diese Europäische Union abzuliefern.

 
  
MPphoto
 

  David Cormand (Verts/ALE). – Madame la Présidente, chers collègues, le débat sur le budget est un débat qui concerne notre avenir. Sa technicité rebute parfois les citoyennes et les citoyens, alors je veux dire ici les choses le plus simplement possible, pour qu’il ne soit plus possible d’ignorer les enjeux. Le budget de l’Union européenne pour les sept prochaines années est celui qui permettra ou non à l’Europe de répondre à l’enjeu climatique et à l’urgence sociale. Il doit donc nécessairement être un budget de combat.

Un budget de combat, c’est un budget global qui augmente au moins à hauteur de 1,3 % du revenu national brut pour donner à l’Union européenne les moyens de mener sa transition écologique. Un budget de combat, c’est un budget dont au minimum 50 % sont consacrés à la protection de l’environnement pour préserver le climat. Enfin, un budget de combat met l’outil fiscal au service de la justice sociale et de la transition écologique, par exemple en taxant comme il se doit les émissions de carbone, le kérosène et les transactions financières. Ces taxes pourront alors alimenter des ressources budgétaires propres. Pour deux euros levés par ces taxes, un euro irait dans les caisses nationales et l’euro restant serait reversé au budget européen. Ce serait à la fois une victoire de l’Europe politique et la marque d’une volonté de sortir d’un modèle irresponsable qui nous mène droit dans le mur. Il est grand temps de s’engager dans cette voie.

 
  
MPphoto
 

  Roberts Zīle (ECR). – Prezidentes kundze! Vispirms, ja Eiropadomē ir valstis, kuras nevēlas budžetā iemaksāt vairāk kā 1 % no nacionālā ienākuma, bet vēlas redzēt federālu Eiropas attīstību, tad jāatgādina, ka tas nestrādās — ASV federālais budžets ir krietni virs 20 % no nacionālā ienākuma.

Budžeta izdevumu debatēs diemžēl pozīcijas tiek pretnostatītas: vecās politikas, kā kohēzijas un lauksaimniecības, pret jaunām, perspektīvākām, kurām jādod vairāk naudas. Kaut gan, ja mēs paanalizējam, piemēram, militārās industrijas pētniecību un attīstību būtu labāk finansēt no nacionālajiem budžetiem, jo tāpat šī nauda paliks tikai dažās valstīs.

Bet, atgriežoties pie kohēzijas, ja mēs iedomājamies: jauns ambiciozs Eiropas Savienības kohēzijas valsts pilsonis uzzina, ka viņa kohēzijas aploksne būs par 25 % mazāka šinī jaunajā perspektīvā nekā vecajā, — tad viņš aizbrauks. Viņš aizbrauks uz attīstības centriem Rietumeiropā, un līdz ar to demogrāfiskā situācija un attīstības iespējas perifērijā kohēzijas valstīs kļūs vēl sliktākas, nekā tās ir tagad, un demogrāfija kopumā.

 
  
MPphoto
 

  José Gusmão (GUE/NGL). – Senhora Presidente, a Comissão e o Conselho vieram aqui hoje anunciar cortes na coesão e na agricultura, enganar os cidadãos sobre o novo Pacto Verde e chantagear o Parlamento com o fantasma de uma crise institucional.

Não há dinheiro novo para o novo Pacto Verde. O que há são cortes, propostas de cortes, nas políticas que o poderiam implementar e uma aldrabice orçamental que é contar o velho dinheiro duas vezes. Continua a haver dinheiro, sim, para o velho Pacto Castanho e o financiamento das energias fósseis. E há dinheiro novo, sim, mas para a militarização da Europa, ou seja, para a indústria de armamento alemã e francesa.

Se houver uma crise institucional ela acontecerá porque a Comissão e o Conselho não querem pôr o dinheiro da União Europeia onde põem os seus discursos, porque falam sobre objetivos sociais e ambientais, mas não é aí que querem, realmente, investir.

 
  
MPphoto
 

  Márton Gyöngyösi (NI). – Madam President, I would also like to start off by expressing my regret that the President of the Council is not present in this debate.

I was extremely happy to see the priorities of the Commission last year, especially the ones that were designed to improve European competitiveness through strengthening European solidarity via the social pillar. It would be a disastrous message if the adoption of the budget were to be delayed or if there were not sufficient funds to cover the implementation of the objectives.

Ms von der Leyen said that it is extremely important to get the balance right between all the new priorities and all the new objectives. However, new objectives, especially the ones that seek to improve the EU’s positions in global competition, can only be achieved if the old objective of cohesion is completed.

Europe cannot function with economic and structural differences. They have to be eliminated or reduced. We cannot possibly look bravely into the future if a social and a wage gap exists between Member States. Therefore, we must strengthen our cohesion instruments and the EPP ought to fight corruption.

 
  
MPphoto
 

  Siegfried Mureşan (PPE). – Madam President, the person preparing the budget of the European Union for the next seven years is the President of the European Council, Charles Michel. He has to be in Parliament. If he has no mandate, if he has nothing to tell us, at least he should come and listen.

Why? Because the last word on the EU budget for the next seven years lies with the European Parliament. We will only give our approval to the EU budget if our priorities are in. And what are our priorities? Firstly, cohesion and agriculture: finance them properly, they continue to be important all over Europe.

Secondly, finance the new priorities of the Union, in line with the political ambition. The Commission asks for support in financing future-oriented priorities. Let me tell you what happened to the budget for research this year. The Council says research is important. What does it do? It cuts it by EUR 500 million. Parliament says research is important, but we increased it by EUR 700 million.

We need to put our money where our statements are, and we should not play farmers against Erasmus students. We should not play researchers against the security of the European Union. And let’s be honest: the position of the European Parliament is the only position which enables us to finance properly what we have agreed to do. It’s the only position which enables the von der Leyen Commission to implement its programme.

Dear colleagues, the Parliament can be included in the negotiations before the European Council on 20 February. Or we can reject the agreement of the Council and we should be included afterwards, but we prefer it to be included before.

And let me say very clearly, if we are to choose between a delay of two months and a poor budget for the Union for the next seven years, we will choose to reject a bad Council compromise and have a delay of two months.

But we are ready to negotiate since November 2018. Council, stop dragging your feet.

 
  
MPphoto
 

  Elisabetta Gualmini (S&D). – Madam President, it is really time to stand up and act and the Multiannual Financial Framework is really the last opportunity we have to change Europe for the next seven years and to shock our European citizens – yes, to shock them, to shock every single person in the EU – because we have to increase the total amount of available resources, not renounce it to 1.3 of GNI in order for our promises to become true: a Green New Deal, the additional unemployment benefit and the Child Guarantee of six billion. No one dares to take away from children what are their basic rights – food, health and education – and the traditional mainstream European programmes have to be financed as well, so we cannot deal with a war between the poor – agricultural policies, cohesion policies, Erasmus, have to be financed as well. And on the revenue side, let us think also of a digital tax and the Common Consolidated Corporate Tax for multinationals.

On this side of the Hemicycle we believe in more Europe and not less. We believe in more public investments and not in cutting down and downsizing. We believe in a good society which is a society for the many and not for the few, so the European Council has to listen to our voice.

 
  
MPphoto
 

  Clotilde Armand (Renew). – Doamna președintă, vreau să vorbesc despre trei aspecte legate de fondurile de coeziune.

Primul aspect: volumul acestor fonduri. Dacă din o sută de euro o țară ca România absoarbe 60 de euro, din 60 de euro va absorbi 36 de euro. Investiția va fi nesemnificativă, impactul va fi mic.

Al doilea aspect: ratele de cofinanțare și prefinanțare. Dacă crește nivelul acestor rate de prefinanțare și cofinanțare, sunt niște state care, pur și simplu, vor renunța la fondurile de coeziune.

Al treilea aspect este durata în care se pot depune cererile de plată. La ora actuală aceasta este de trei ani. Dacă scade brusc la doi ani, în contextul în care vom avea întârzieri în bugetul actual, va avea un impact, de asemenea, pe absorbție – un impact negativ.

 
  
MPphoto
 

  Paolo Borchia (ID). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, ogni sette anni assistiamo a questo gioco delle parti, dove da un lato ci sono i pragmatici, i realisti, quelli che devono far quadrare i conti, dall'altro lato invece c'è qualche venditore di fumo che invece si spaccia per ambizioso.

Ma di questi tempi è il realismo che serve. Questa mattina, francamente, di realismo ne ho sentito poco. Ho sentito invece auspici da mille e una notte. Ho sentito vagheggiare di un bilancio in grado di ridurre le disuguaglianze, l'inquinamento, la disoccupazione, insomma una lunga e costosa lista dei desideri.

Ma chi ha la capacità di amministrare la cosa pubblica inizia prima a riflettere sugli sprechi e sulle inefficienze. Infatti, ormai da anni da questi banchi sottolineiamo la necessità di dare la priorità alle politiche di bilancio più efficaci, dall'impresa all'agricoltura, alla ricerca e all'innovazione. Ma puntualmente, quando si tratta di tagliare i fondi destinati per esempio al Servizio di azione esterna, che è un inutile doppione delle ambasciate nazionali, oppure di ridurre i contributi alla Turchia, della quale l'Unione europea è diventata il bancomat, quest'Aula improvvisamente diventa sorda.

 
  
MPphoto
 

  Bas Eickhout (Verts/ALE). – Madam President, I say to the Presidency: don’t you feel it’s Groundhog Day? Some are defending in the Council the cohesion funds, the others the agriculture funds, and then you have countries that want less money.

But where is the fundamental discussion about modernisation? Where is the discussion that we are really preparing our economy for a green deal? Where is the discussion on the fundamentals of the rule of law? Where is that discussion? I challenge those countries that will have a big mouth about modernisation afterwards.

I challenge Finland, Sweden, Denmark, Germany, Netherlands, Austria. If you want modernisation, if you want a new economy, if you want to have rule of law, you cannot exchange that for just a penny or some percentage points. This is about the fundamentals of our future. This should not be about 0.1% more or less. That is what our British friends would call ‘penny wise, pound foolish’.

 
  
MPphoto
 

  Bogdan Rzońca (ECR). – Pani Przewodnicząca, Panie Komisarzu! My, konserwatyści, uważamy, że finansowanie polityki spójności na okres 2021–2027 powinno być takie samo jak z lat 2014–2020. Należy też zachować współfinansowanie przy obecnych stawkach płatności zaliczkowych.

Obniżenie środków na spójność jest niedopuszczalne i spowoduje turbulencje między dwoma okresami programowania. Ponadto mamy brexit. Daje nam on okazję do zniesienia rabatów od 2021 roku. Wszystkie państwa członkowskie powinny wnosić wkład na podstawie tych samych zasad. Przyczyny stojące za obecnymi mechanizmami korekcji są już nieaktualne. Struktura wydatków uległa bowiem zmianie i nie ma państw członkowskich z nadmiernym obciążeniem. Obecnie kraje korzystające z rabatów wnoszą około 0,70% swoich dochodów narodowych brutto, podczas gdy inne państwa członkowskie, w większości słabiej rozwinięte – 85%. Należy wprowadzić fundusz sprawiedliwej transformacji, jakkolwiek jego finansowanie nie powinno odbywać się kosztem innych polityk.

 
  
MPphoto
 

  Malin Björk (GUE/NGL). – Fru talman! Till skillnad från kommissionen och många av kollegerna här i parlamentet som alltid ropar efter mer EU-pengar så anser vi att EU måste rätta mun efter matsäcken. Vi accepterar inte en ökad EU-avgift eller en skenande EU-budget. EU:s budget måste ställas om inom de existerande ramarna och inte heller ”boostas” med egna ökade medel. Vi är inte emot till exempel klimatskatter naturligtvis, men de behövs för välfärden i medlemsländerna.

Andra krav som måste ställas på EU:s långtidsbudget är följande: Alla medel ska klimattestats, inte en enda euro till klimatskadlig verksamhet, strukturfonderna måste ställa om för att leverera klimaträttvisa, EU:s korrupta och ineffektiva jordbrukspolitik måste göras om i grunden, ingen finansiering till Fästning Europa, Erdogan, gränspoliserna, och ingen finansiering till europeisk krigsindustri. Det är en skam att den nya kommissionen vill militarisera EU-samarbetet. Slutligen: Villkora EU:s budget i förhållande till rättsstat och demokrati. Inga pengar till medlemsländer som inte respekterar de grundläggande värdena.

 
  
MPphoto
 

  Antoni Comín i Oliveres (NI). – Madame la Présidente, nous demandons un meilleur budget, plus important, et une Commission dotée de plus grands pouvoirs. Mais cela implique une plus grande légitimité démocratique. Nous ne parviendrons à un véritable budget européen, conforme à nos ambitions, que si nous sommes en mesure de conférer à la Commission une légitimité démocratique directe. Ce cadre financier pluriannuel représente au mieux 11 % du PIB continental. Comment construire une Europe unie avec un budget aussi faible? La Catalogne est un contributeur net au budget européen et nous voulons continuer ainsi, mais sans l’intermédiation de l’Espagne.

Pour les perspectives financières 2021-2027, quelques priorités: privilégier la recherche et l’innovation, qui sont le pétrole de notre siècle; conditionner l’attribution des fonds de cohésion au respect de l’état de droit et de la démocratie; lutter contre le changement climatique; lutter contre les inégalités sociales et économiques, etc.

De même, quand aurons-nous le courage de construire un vrai système de ressources propres? La taxe carbone, la taxe numérique, la taxe sur les transactions financières devraient servir à nourrir un budget européen. La légitimité démocratique, les pouvoirs politiques et la capacité financière sont les trois côtés d’un triangle dont dépend l’avenir de l’Union.

 
  
MPphoto
 

  Monika Hohlmeier (PPE). – Frau Präsidentin, lieber Herr Kommissar, liebe Ratspräsidentschaft, liebe Kolleginnen und Kollegen! Die Art und Weise, wie derzeit der Rat mit dem mehrjährigen Finanzrahmen umgeht, ist außerordentlich problematisch. Ein bisschen Kohäsion, ein bisschen Landwirtschaft, kein Ehrgeiz für Wissenschaft und Forschung, am liebsten weniger Erasmus, 1,0 ist das Maximum, möglichst viele Programme, aber möglichst viel unterfinanzieren – das ist das Motto. Jeder für sich, nur ich für mich. Das reicht nicht!

Die EU müssen wir aufgabenbezogen angehen. Das bedeutet: Wir müssen mehr in Wissenschaft und Forschung investieren, wir müssen auch die Kohäsionsländer dazu bringen, mehr in Wissenschaft und Forschung zu investieren, ihnen dabei helfen, dass sie mehr in Wissenschaft und Forschung investieren. Denn wenn wir in den Sektor nicht investieren, dann – ganz trocken und nüchtern – werden wir nicht mehr wettbewerbsfähig sein gegenüber China, dann werden wir auch nicht wettbewerbsfähig sein gegenüber den USA, dann werden wir auch unsere Aufgaben nicht angehen können. Wir müssen eine aufgabenbezogene Betrachtung haben. Wenn wir uns Aufgaben wie Außengrenzschutz vornehmen, dann muss das ordentlich finanziert und auch mit ordentlichen Kompetenzen versehen werden.

Wenn sie weniger bezahlen wollen, dann soll der Rat doch bitte auch mal sagen, welche Aufgaben er denn streichen möchte, welche Agentur er nicht mehr haben möchte, welche Aufgaben er nicht mehr beansprucht von der Europäischen Union. Aber mehr Aufgaben zu geben und anschließend eine geringere Finanzierung – das kann nicht funktionieren. Den Klimawandel bewältigen wollen, aber gleichzeitig nicht in Wissenschaft und Forschung hineingehen, kann auch nicht funktionieren. Der Just Transition Fund kann nicht alles lösen. Ich bitte die Mitgliedstaaten, endlich wegzugehen von der nationalen Brille und sich klar mit den europäischen Perspektiven auseinanderzusetzen und mit den Aufgaben, die vor uns stehen.

 
  
MPphoto
 

  Eric Andrieu (S&D). – Madame la Présidente, parce qu’on combine de moins en moins de budget avec de plus en plus d’attentes, on obtient de plus en plus de déception et de moins en moins d’Europe. Voici la situation dans laquelle nous sommes, alors qu’il faudrait davantage d’Europe pour amener plus d’efficacité, plus de cohésion et améliorer le quotidien des citoyens européens.

Mais pour faire plus d’Europe, nous avons besoin d’investir dans cette Europe. Or force est de constater que c’est l’inverse qui est en train de se produire. Le pacte vert européen et le mécanisme pour une transition juste dont on attend tant de choses sont sabordés dès le départ, et avec eux la politique de cohésion et la future politique agricole commune, qu’il nous faudra réformer à l’aune du réchauffement climatique. Oui, car le réchauffement planétaire est bien là, bien réel, et le pacte vert doit être une réelle opportunité pour changer profondément le modèle économique.

Dans ce contexte, il est déterminant d’associer l’agenda des ressources propres à celui du pacte vert. L’Europe doit se donner les moyens de se réformer, mais je constate que, malgré le soutien de la Commission dans ce combat, le Conseil n’est pas à la hauteur de la tâche de l’intérêt général, l’intérêt général se trouvant souvent subordonné aux intérêts particuliers. Alors j’en appelle à la présidence du Conseil. L’heure n’est plus à l’égoïsme, ni à faire la somme des intérêts particuliers, ni aux retouches cosmétiques ou à de petites mesures qui ne règlent que les petits problèmes de conscience. L’heure est à une vraie ambition européenne. Il y a des actions concrètes pour redresser la barre et se donner les moyens. Et ces moyens, c’est d’abord obtenir un cadre financier et un budget à la hauteur de cette ambition.

Mesdames et Messieurs les membres du Conseil, arrêtez de jouer les petits bras! À ce niveau de pouvoir et eu égard aux attentes légitimes des citoyens européens comme à l’urgence de la situation, ce n’est plus acceptable – c’est même aujourd’hui irresponsable.

 
  
MPphoto
 

  Ondřej Knotek (Renew). – Paní předsedající, dovolte mi konstatovat, že doposud předložené návrhy finančního rámce neodpovídají představám velké části občanů. A to se prosím musí změnit.

17 zemí EU se řadí do skupiny, která prosazuje zachování financování politiky soudržnosti a zemědělství ve stávající výši. Nemůžeme souhlasit s tím, že by méně rozvinuté země v příštím období měly čerpat méně finančních prostředků, než je tomu doposud. Je také nepřijatelné, aby investice do koheze, infrastruktury a zemědělství klesaly a zároveň centrální programy byly navyšovány, a to dost zásadně. Je důležité, aby si členské státy do značné míry mohly samy rozhodovat, na co peníze použijí.

Evropská komise musí více naslouchat potřebám členských států a měla by co nejméně určovat jejich priority. 17 států EU chce právě kohezi, investice včetně investic do základní infrastruktury. Toto prosím nesmí být přehlíženo.

 
  
MPphoto
 

  Joachim Kuhs (ID). – Frau Präsidentin, meine Damen und Herren! Ich wundere mich etwas über den Ton der Debatte, denn das Thema lautet ja eigentlich: Vorbereitung der Sondertagung des Europäischen Rates am 20. Februar zum Mehrjährigen Finanzrahmen. Aber was tun wir hier? Wir beschädigen regelrecht den maßgeblichen Beteiligten hier, den Rat, indem wir uns darüber beklagen, dass Herr Michel nicht da ist. Ich weiß nicht, ob das dem Ergebnis zuträglich ist, auch den Verhandlungen zuträglich ist. Ich glaube, wir müssen einfach zurückkommen zu dem, was wir eigentlich wollen, was wir wirklich wollen. Und da geht es eindeutig darum, dass wir nur einen begrenzten Rahmen haben, nur begrenzte Gelder, die müssen wir nutzen. Hören wir doch endlich auf, jetzt dem Spatz in der Hand nachzujagen – oder uns mit dem nicht zufriedenzugeben, der Taube auf dem Dach nachzujagen. Begnügen wir uns mit dem Spatz in der Hand und lassen wir doch den Rat jetzt entscheiden, was passiert. Die 1,7 % oder 1,11 % sind doch wirklich genug.

 
  
MPphoto
 

  Petra De Sutter (Verts/ALE). – Madam President, the next seven years will be crucial. They will determine how our children will live on this planet. Our societies have to undergo a digital and ecological transition in a socially fair way, and we need sufficient funds for this.

The EU budget is more than a membership fee. It is the mirror of our political ambitions. Therefore, a massive investment boost is needed without necessarily increasing Member States’ resources. We shouldn’t be afraid to go and get own resources from plastic polluters, carbon emissions, big financial transactions, and a fair share from multinationals and kerosene because, if we don’t find additional money to realise the ambitions of the Green Deal, citizens will feel it. They will see fewer infrastructure works happening in their region or have fewer opportunities to get reskilled after they have lost their jobs. If we want our citizens to embrace the European project, this must be reflected in our budget.

 
  
MPphoto
 

  Derk Jan Eppink (ECR). – Voorzitter, de meerjarenbegroting is duidelijk uit het lood geslagen, dat hebben we gezien. De Britten gaan eruit en de begroting gaat ineens weer enorm omhoog. Nederland is sinds 2000 de grootste nettobetaler per hoofd van de bevolking. En nu wordt die bijdrage zelfs nog vergroot met 62 %, tot 13 miljard bruto. Dat is een enorm bedrag. Dat betekent 1 600 euro per jaar per huishouden in Nederland. Dat is onbetaalbaar.

Dan vraag ik me af: waar zijn de leden van de CDA en de VVD om op te komen voor die Nederlandse burger? Ik heb hier de hele ochtend gezeten en niemand gezien. Ik zal eventjes mijn bril erbij pakken om te kijken waar ze zijn. Daar zit er één. Heeft u al gesproken, mevrouw, want u zit daar nu als een pudding?

Laat ik het dus duidelijk maken, en laat ik dan opkomen voor de Nederlandse burger. Ik zeg: premier Rutte, gebruik uw veto. Toon moed, zoals Oostenrijk doet, en zeg eindelijk een keer nee, en spoel deze begroting door de wc.

 
  
MPphoto
 

  João Ferreira (GUE/NGL). – Senhora Presidente, Senhor Comissário, à mesa do Conselho Europeu os mal chamados “contribuintes líquidos do orçamento” que, com mais propriedade, deveriam ser chamados “beneficiários líquidos da integração”, sabem que o tempo corre a seu favor. Jogam com a pressão do atraso nas verbas da coesão e com o prejuízo que tal causaria aos países que mais dependem dessas verbas para tornarem inevitável uma proposta que é, na verdade, inaceitável. Ora, se é inaceitável, ela não pode ser inevitável.

Para os países da coesão este é o momento de virar o jogo, lembrar aos que se recusam a dar a justa contribuição para o orçamento que uma integração que só produz desigualdade e divergência está condenada a não ter futuro. Lembrar que, se a política de coesão não foi suficiente para travar a divergência no passado, então ela precisa de ser reforçada e não enfraquecida. Denunciar que as ditas “novas prioridades” do orçamento são uma forma de os países mais ricos lá irem buscar mais dinheiro.

Para os países da coesão este é o momento de perceberem que, no dia em que decidirem afirmar a sua dignidade e a sua soberania, terão muito mais a ganhar do que aquilo que lhes possa vir do orçamento.

 
  
MPphoto
 

  Ivan Vilibor Sinčić (NI). – Poštovana predsjedavajuća, gospođo von der Leyen, govoreći ovdje o financiranju i financijskim politikama ne mogu ne reći kako se financira politika zaštite okoliša u Hrvatskoj, odnosno usmjerit ću se na sustav gospodarenja otpadom.

Mi u Hrvatskoj imamo u planu napraviti 11 centara za gospodarenje otpadom, od kojih su dva već napravljena, Marišćina i Kaštijun, i od njih nismo dobili ništa osim zagađenja i velikog poskupljenja računa. Sad forsirate još ovih drugih devet. Zašto dolazi do tih kapitalnih promašaja? Prvo je pogrešna zajednička okolišna politika. Uzmimo u obzir samo Njemačku i Hrvatsku. Hrvatska ima svega 75 stanovnika na kilometar kvadratni, Njemačka 230. Tu je isto velika razlika u dohotku. Ne možemo mi platiti što vi možete. Na kraju krajeva i ne trebamo, imamo neke svoje specifičnosti. Tu je također korupcija, sve se kod nas radi naopako. Umjesto da se reciklira koliko se može, radi se kao da se ništa ne reciklira. Centri su predimenzionirani, naravno preplaćeni su, jer je poanta da se izvuče što više novaca za klijente hrvatskog establišmenta. Krajnji proizvod će biti RDF koji nećemo imati kome prodati. Sve to prelit će se na račune stanovnika koji idu u nebo i na taj način se prazni Hrvatska. Ono što se nije postiglo u Domovinskom ratu, prazni se Hrvatska preko računa skupih.

 
  
MPphoto
 

  Janusz Lewandowski (PPE). – Pani Przewodnicząca! Historia podobno się nie powtarza, ale w przypadku WRF powtarza się w sposób niekorzystny dla Parlamentu Europejskiego. Od czasu przedłożenia projektu Komisji, czyli od maja 2018 roku, Parlament jest w bardzo niewygodnej wait and see position i słusznie nie negocjuje dalej projektów sektorowych, dlatego że trudno jest rozmawiać o regułach, jeśli nie zna się liczb. Budżet to są liczby, a nie deklaracje.

Teraz wszystko jest w rękach przewodniczącego Michela. Jest dzisiaj nieobecny, więc nie dowiemy się, czy jego spotkania z liderami państw członkowskich, zwane w budżetowym slangu confessionals, doprowadziły do zbliżenia stanowiska czy nie. Jeżeli doprowadziły, to jakieś szanse powodzenia ma nadzwyczajny szczyt 20 lutego i nowy negotiating box, ale ja pamiętam, że nigdy nie udawało się osiągnąć porozumienia za pierwszym razem, więc tego się dzisiaj nie dowiemy.

Wiemy natomiast jedno: opóźnienie jest większe niż kiedykolwiek. Perspektywa 2014–2020 została uzgodniona między rządami 8 lutego, a z Parlamentem w czerwcu. Ten kalendarz wydaje się mało realny w tym roku. Jednak najgorszy scenariusz to długotrwały przetarg pomiędzy instytucjami. Tego ludzie nie lubią, to buduje zły wizerunek w Unii Europejskiej, bo beneficjenci chcą mieć przewidywalność inwestowania. To jest największa zaleta budżetu europejskiego.

 
  
MPphoto
 

  Pierre Larrouturou (S&D). – Madame la Présidente, «whatever it takes»: en 2012, Mario Draghi explique que la banque centrale est prête à faire tout ce qui sera nécessaire pour sauver la zone euro. Et la Banque centrale va mettre 2 600 milliards sur la table. 2 600 milliards d’euros en quatre ans pour sauver la zone euro. Et pour sauver le climat, on va mettre combien?

Sauver la monnaie unique, évidemment, c’était très important, mais sauver notre planète unique, sauver notre humanité unique, n’est-ce pas encore plus important? Sommes-nous prêts, nous aussi, à faire, whatever it takes, tout ce qui sera nécessaire pour réussir le pacte vert, une transition juste?

La Commission elle-même dit qu’il manque chaque année entre 300 milliards et 500 milliards d’euros pour réussir le pacte vert. Il manque chaque année entre 300 et 500 milliards d’euros et, pour le moment, ce qui est concret, c’est un fonds pour une transition juste avec 7 milliards sur sept ans.

La solution serait de développer les ressources propres pour avoir un budget «climat» très ambitieux, sans demander un euro aux familles modestes ou aux États membres. Quand j’étais petit, l’impôt sur les bénéfices était à 45 % en Europe. Aujourd’hui, l’impôt sur les bénéfices est tombé à 20 %, alors que les dividendes explosent. Il est temps d’avancer sur les ressources propres. Un vrai pacte vert ou du greenwashing: c’est dans les mois qui viennent que ça se décide.

 
  
MPphoto
 

  Jérémy Decerle (Renew). – Madame la Présidente, chers collègues, ceux qui savent que je suis non seulement français, mais aussi agriculteur et ancien représentant agricole, ne s’étonneront pas que j’insiste sur l’enjeu capital que représente le budget de la politique agricole commune. Je crois pourtant que c’est dans l’intérêt de toute l’Europe que je m’exprime.

Que pour financer les nouvelles ambitions législatives de l’Union européenne, on soit tenté de faire des coupes dans les politiques historiques, je peux l’imaginer. Ce serait pourtant une grave erreur, pour trois raisons simples. Toutes les grandes puissances agricoles mondiales soutiennent fortement leur agriculture et nous avons la responsabilité d’être, nous aussi, à la hauteur. La transition agroécologique en cours, que le pacte vert accompagnera, ne peut être couronnée de succès sans une PAC qui s’en donne les moyens. Du budget de la PAC dépendent aussi, je le rappelle, la qualité et la diversité de notre alimentation, l’équilibre de nos territoires ruraux, et aussi le maintien d’agriculteurs nombreux.

Ce ne sont pas de petits enjeux. Le budget de la PAC ne doit pas baisser. Je vous remercie de m’avoir écouté; je vous remercierai encore plus de m’avoir entendu.

 
  
MPphoto
 

  Ivan David (ID). – Paní předsedající, Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu je nespokojen s nízkým ekonomickým růstem v eurozóně, jen 1,1 %.

Očekával bych tedy řadu opatření, aby EU tolik v růstu nezaostávala za Čínou a Spojenými státy. Ale co navrhuje EU? Věnovat 40 % rozpočtu na chimérický projekt Green deal, který životnímu prostředí nepomůže a hospodářství uškodí. Přechodem na elektromobilitu a obnovitelné zdroje se Evropská komise chystá rozvrátit energetiku a dopravu současně, a tím snížit konkurenceschopnost Evropy. Pak ať projevuje uspokojení nad stagnací nebo spíše úpadkem.

Snaha přímo z Bruselu podporovat nikým nevolené nátlakové skupiny, zvané neziskové organizace, ukazuje na postoj k demokracii. Místo vlastních obyvatel má být podpořena migrace. Snížit se mají výdaje na zemědělství a venkov. V roce 2004 po vstupu nových členských zemí slíbila vyrovnání evropských dotací na zemědělství do roku 2013, dosud se tak nestalo. Jak dlouho má ještě trvat taková politika, než přivolá spravedlivý hněv občanů?

 
  
MPphoto
 

  Bronis Ropė (Verts/ALE). –Gerbiama pirmininke, noriu paraginti visus atsitraukti nuo skaičių. Sprendžiant dėl daugiametės finansinės perspektyvos svarbiausia yra tikslai. Ar mes nebesieksime, kad visuose regionuose gyventojams būtų užtikrintas geras gyvenimo lygis? Žiūrint į skaičius atrodo, kad taip, nes sanglauda karpoma labai ženkliai. Ar mes toleruosime, kad kai kurie žemdirbiai yra laikomi antrarūšiais? Atrodo, kad taip, nes Komisijos siūlyme nėra tiesioginių išmokų suvienodinimo. Ar mums svarbiausi atskirų valstybių, o ne bendri tikslai? Ir šis klausimas yra susijęs su diskusijomis dėl valstybių narių įnašo dydžio į bendrąjį biudžetą.

Sutinku, kad Europos Sąjunga turi naujų iššūkių, bet naujus iššūkius ir reikia finansuoti naujais pinigais. Nes atimti finansavimą iš konkrečių sričių galima tik tada, kai bendrai sutariama, kad jų vykdyti jau nėra prasmės.

 
  
MPphoto
 

  Zbigniew Kuźmiuk (ECR). – Pani Przewodnicząca, Panie Komisarzu! Zaproponowane przez poprzednią Komisję cięcia w unijnym budżecie na dwie najważniejsze polityki, spójności o 10% i WPR o 15%, zostały właśnie odrzucone w stanowisku przyjętym na początku lutego w Portugalii przez 17 krajów z grupy przyjaciół spójności. Konieczne jest więc zwiększenie budżetu zarówno przez podniesienie składek członkowskich, jak i likwidację istniejących rabatów, a być może również uruchomienie nowych źródeł dochodów własnych.

Kompromis w Radzie w tym zakresie jest możliwy, ale pod warunkiem, że odejdziemy od negocjacji opartych na konstrukcji „płatnicy netto kontra beneficjenci netto”, a weźmiemy również pod uwagę korzyści poszczególnych krajów unijnych wynikające z uczestnictwa we wspólnym rynku, a także przepływy kapitałowe. Płatnicy netto z reguły korzystają bardzo mocno z udziału we wspólnym rynku. Na przykład Niemcy wpłacają 27 miliardów euro składki rocznie, a korzyści ze wspólnego rynku wynoszą aż 210 miliardów rocznie. Ponadto kraje Europy Zachodniej osiągają inne korzyści z rozszerzenia Unii. Jedną z nich są dywidendy i odsetki od kapitałów. Tylko wzięcie pod uwagę tych wszystkich przepływów daje moim zdaniem możliwość racjonalnej rozmowy o kształcie przyszłego budżetu i szansę na porozumienie.

 
  
MPphoto
 

  Karlo Ressler (PPE). – Poštovana predsjedavajuća, kolegice i kolege, uspješna Europa nove generacije moguća je jedino još snažnijim ulaganjima i u poduzetništvo i u istraživanje, razvoj, mlade i obrazovanje. Moramo osigurati kvalitetnu prilagodbu našeg kontinenta za digitalnu revoluciju, ali isto tako i pripremiti se na ubrzanu utrku u primjeni novih tehnologija sa sve snažnijim globalnim konkurentima.

Istodobno, sljedeći sedmogodišnji proračun Europske unije mora nastaviti smanjivati ekonomske i društvene razlike koje nažalost još uvijek postoje između država članica, budući da je upravo to jedan od ključnih ciljeva koji je upisan i u samim temeljima Europske unije. To je i razlog zbog kojeg i Ugovor o funkcioniranju Europske unije izričito naglašava da se posebna pozornost poklanja regijama koje su izložene ozbiljnim demografskim poteškoćama, kao i područjima zahvaćenim industrijskom tranzicijom.

Ne možemo ignorirati negativne demografske trendove koji ugrožavaju razvoj velikog dijela Europe. Vrijeme je da europski proračun prepozna da je i radi kohezije, ali i radi prave ravnopravnosti svih europskih građana, potrebno i europskim instrumentima još snažnije podržati demografski ugrožene dijelove Europe.

 
  
MPphoto
 

  Simona Bonafè (S&D). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, la prossima settimana il Consiglio europeo speciale affronta un tema dirimente: di quali risorse potrà disporre l'Unione europea dal 2021 al 2027 per far fronte alle nuove sfide che abbiamo davanti e dare ai cittadini europei una società più sostenibile ambientalmente, più giusta, più sicura, più moderna.

Il Parlamento ha chiesto un bilancio adeguato. Fino a ora la risposta dei governi è stata insufficiente. Da una parte assegniamo nuovi compiti e responsabilità all'Europa, a cui i governi non possono far fronte da soli, ma poi teniamo ben stretti i cordoni della borsa. Come dire: fare di più ma senza risorse. La ricetta perfetta per permettere di continuare a usare il progetto europeo come il migliore dei capri espiatori per le cose che non vanno.

Qui colleghi non c'è in ballo un bilancio ma la credibilità stessa dell'Unione. Allora chiediamo alla Presidenza del Consiglio di portare ai capi di Stato e di governo il messaggio di quest'Aula. Ci aspettiamo immediatamente un'inversione di tendenza, basta giocare con il futuro dell'Unione, con il futuro di tutti noi.

 
  
MPphoto
 

  Nils Torvalds (Renew). – Fru talman! Vi måste ställa oss frågan: Vilka utmaningar står vi egentligen inför? Den utmaningen låter kanske så här: Vi står inför utmaningen att skapa ett nytt industriellt ekosystem. Detta är alltså inte science fiction, detta är inte Jules Verne, detta är inte Aldous Huxley, detta är inte Isaac Asimov, utan detta är den verklighet vi står inför. Då behöver vi för det första en budget som är Paris-kompatibel, en green deal-budgetram för de kommande åren.

Vi behöver dessutom en forskningsbudget som står pall för de utmaningar som vi står inför, och den forskningsbudgeten måste vara i överensstämmelse med medlemsländernas forskningsbudget. Detta är alltså ingen liten uppgift för rådet, men om rådet inte kan lösa det, så står vi där med skammen.

 
  
MPphoto
 

  Mara Bizzotto (ID). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, vi chiedo: ma voi pensate che gli italiani siano stupidi? Pensate di prendere in giro i cittadini all'infinito? Secondo voi gli italiani dovrebbero subire in silenzio le rapine fatte dall'Europa? Siete completamente fuori strada, cari burocrati europei, perché gli italiani sono stanchi di essere il bancomat d'Europa e di essere derubati ogni anno di miliardi di euro. Tutti noi siamo stanchi di vedere come l'Europa regala i nostri soldi alla Turchia del dittatore islamico Erdogan, o a qualche ONG che ci porta gli immigrati clandestini in casa.

È una grande vergogna, ma state preparando anche di peggio! Per i prossimi sette anni siete pronti a mettere una nuova tassa a carico dei nostri cittadini, una tassa che cercate di mascherare con nome di "risorse proprie" e da ultimo ci volete fregare anche con il MES. Fate attenzione, però, la pazienza degli italiani è finita! E noi faremo di tutto per fermare le follie di questa Europa.

 
  
MPphoto
 

  Veronika Vrecionová (ECR). – Paní předsedající, já jsem poslankyně Evropského parlamentu z ČR, tedy ze země, která se řadí mezi tzv. přátele koheze. Přesto přese všechno je mi daleko bližší ten původní návrh Evropské komise než verze Evropského parlamentu. Důvod je jednoduchý, vyšší výdaje, se kterými právě Evropský parlament počítá, znamenají vyšší příjmy. Čistí plátci ale nechtějí zvyšovat své příspěvky do společného rozpočtu a navíc jedna z těch silných zemí, Británie, minulý týden odešla.

Budou proto dále sílit snahy vytvořit dodatečné vlastní zdroje Evropské unie a slyšíme to v dnešní rozpravě a to já považuji za špatné. Evropská unie není stát, je to mezinárodní organizace vytvořená jednotlivými státy, která by měla jednat dle zadání těchto států. Nelze vůli těchto států obcházet tím, že zdaníme jejich obyvatele přímo. Konkurenceschopnost Evropské unie nezvýšíme dalším přerozdělováním, zvýšíme ji podporou inovací a lepší infrastrukturou. Finální verze by se tak měla podobat té původní verzi Komise.

 
  
MPphoto
 

  Niclas Herbst (PPE). – Frau Präsidentin, meine Damen und Herren! Wenn wir auf die Tribüne blicken, dann sehen wir viele junge Menschen, die Hoffnung setzen in Erasmus, in Forschung und Entwicklung, Kampf gegen den Klimawandel. Ich freue mich auch besonders, dass wir viele Soldaten sehen, die bereit sind, ihr Leben zu geben. Denen sind wir eine Antwort schuldig im Bereich Außen- und Sicherheitspolitik, und das geht nur mit einem vernünftig ausgestatteten mehrjährigen Finanzrahmen, weil der die Planken setzt. Charles Michel sagt jetzt, er will die Verhandlungsführer am 20. Februar erst aus dem Saal lassen, wenn es eine Lösung gibt. Er darf nicht vergessen, dass er auch uns mit einberechnen muss. Wenn man hört, dass zum Beispiel die Kohäsionsstaaten – also die Staaten, die besonders von Kohäsionspolitik profitieren – mehr Flexibilität beim System der Implementierung bekommen sollen, dann ist das gut, aber es ist keine Lösung für ausreichende Mittel. Wenn wir hören, dass wir als Haushaltsgesetzgeber mehr Flexibilität bekommen sollen, ist das gut, aber es ist kein Ersatz für fehlende Mittel.

Es ist jetzt ganz wichtig, dass wir kein Spiel spielen, so nach dem Motto „Wir geben euch als Europäischem Parlament zu wenig Mittel für zu viele Aufgaben, und ihr dürft dann am Ende mit Haushaltsflexibilität vielleicht noch darüber entscheiden, wem ihr besonders wehtut“. Wir sitzen hier schon alle zusammen in einem Boot, und ich bitte, das Charles Michel doch auszurichten, falls einer der Kollegen ihn treffen sollte bis zum 20. Februar. Das ist ganz wichtig: Wir sitzen zusammen in einem Boot; und wir müssen jetzt Schritt für Schritt vorangehen, systemische Fragen können wir danach klären. Jetzt ist wirklich die Frage der Ausstattung im Mittelpunkt.

 
  
MPphoto
 

  Rovana Plumb (S&D). – Doamna președintă, domnule comisar, doamna ministru, sigur, bugetul Uniunii Europene trebuie să fie unul solid și care să reflecte capacitatea noastră de a susține dezvoltările necesare în fiecare dintre statele membre, dar și răspunsul la noile provocări. Mai mult decât atât, cred că el nu trebuie să se rezume doar la un exercițiu matematic, ci să continue proiectele de care avem nevoie.

Politica de coeziune – politica de coeziune pentru care Parlamentul European și-a exprimat deja punctul de vedere ‒ nu trebuie să fie redusă sau relocată sub nicio formă ca urmare a apariției noilor inițiative, cum ar fi Fondul pentru o tranziție justă, care, desigur, trebuie să dispună de toate resursele necesare, astfel încât această tranziție să fie echitabilă.

Iar, dacă ne referim la domeniul transporturilor, principalul instrument de finanțare, Mecanismul pentru interconectarea Europei, de asemenea, pentru el Parlamentul European și-a exprimat poziția și, de asemenea, el nu trebuie să fie diminuat, pentru că tot ceea ce înseamnă buget este o chestiune de credibilitate a noastră în fața provocărilor, în fața cetățenilor europeni.

 
  
MPphoto
 

  Luis Garicano (Renew). – Señora presidenta, Europa se encuentra ahora mismo enfrentada a una crisis existencial. Vemos cómo los partidos populistas crecen en cada elección —ahora mismo acabamos de verlo en Irlanda con el Sinn Féin—. Vemos que, en el caso del crecimiento económico, esta semana todos los datos que hemos tenido son malos: las economías europeas se están parando. Vemos que no tenemos la unión bancaria terminada. Vemos que, realmente, con la salida del Reino Unido perdemos un miembro clave para Europa.

Y, en el medio de esta crisis existencial, nos encontramos con un presupuesto que nos tememos pueda ser el más bajo de la historia en proporción al PIB. Tenemos muchísimos retos y no vamos a tener los recursos para hacerles frente. Parte del problema es esta discusión continúa entre contribuyentes netos y los que reciben, que al final no nos permite avanzar.

Necesitamos un sistema de recursos propios. Un sistema de recursos propios que nos ayude a resolver los problemas a los que nos enfrentamos: cambio climático y evasión fiscal. Este Parlamento no aprobará un acuerdo de MFP que no haga frente a estos problemas a la vez que resuelve para siempre el problema de la financiación de Europa, que no puede depender de estas negociaciones que siempre nos dejan por debajo de nuestras necesidades.

 
  
MPphoto
 

  Dolors Montserrat (PPE). – Señora presidenta, el proyecto europeo no será más fuerte con una Unión Europea más débil. Por ello, no son buenas las noticias que nos llegan de la Comisión y del Consejo a propuesta del marco financiero plurianual.

Reducir la PAC, reducir los Fondos de Cohesión o el Fondo Social Europeo es alejar de la Unión a aquellos que más lo necesitan. Los agricultores y ganaderos españoles sufren por las crecientes exigencias —también del Pacto Verde Europeo—, y con una mano les exigen más competitividad pero, con la otra, se pretende reducir la financiación que necesitan, como es la PAC.

O, por ejemplo, los jóvenes, que son los más perjudicados en España, alcanzando una tasa de desempleo del 30 %. Por un lado, se les dice que son el futuro de Europa pero, por el otro, pretenden reducir el Fondo Social Europeo, dedicado a la inserción laboral de estos jóvenes. Y, ante el reto digital, la despoblación, la necesidad de fomentar la industria, las pymes y la conectividad de nuestras regiones, es incoherente pretender dejar a nuestras regiones con menos fondos para su desarrollo y para su cohesión.

Los Estados miembros juegan un papel fundamental. Por tanto, como delegación española del Partido Popular Europeo, exigimos al Gobierno de Sánchez que no siga de brazos cruzados, que las batallas que no se dan se pierden, y los gobiernos socialistas nos tienen demasiado acostumbrados a volver a España con las manos vacías.

Los recortes en Fondos Estructurales, Fondos de Cohesión y fondos agrícolas golpearían especialmente a España y, por tanto, el Partido Popular, vamos a ser firmes, como siempre, en la defensa de los intereses de los sectores productivos y económicos de España. Vamos a dar la batalla.

 
  
MPphoto
 

  Erik Bergkvist (S&D). – Fru talman, ledamöter! Detta är ju ändå märkligt. Vi har fantastiska möjligheter. Vi har aldrig haft så fantastiska möjligheter som nu att skapa ett bättre Europa. 70 år av samarbete och gemensamma satsningar har skapat en välfärd, en fredlig utveckling och möjligheter som vi nog aldrig trodde att vi skulle få, och allting tyder på att fortsatt samarbete och fortsatta gemensamma satsningar faktiskt kommer att göra allting ännu bättre.

Hotet eller det som ibland kryper upp ur kloakerna är ju rädsla, nationalism, populism. Om vi hemfaller vi till det är det klart att ingenting möjligt. Men om vi tänker bort det ett tag, så är vi faktiskt världens största ekonomi – en enorm välfärdsregion med en teknik som faktiskt gör det möjligt att lösa de utmaningar som vi i dag står inför. Men det måste ske rättvist. Det måste ske med en faktiskt utökad och starkare sammanhållningspolitik. Vi får aldrig hemfalla till utökad nationalism.

François Mitterrand sa så här: Nationalism är krig. Krig tillhör det förgångna, men det kan också vara vår framtid. Du är garanten för fred och säkerhet.

 
  
MPphoto
 

  Caroline Nagtegaal (Renew). – Voorzitter, de Europese Unie betreedt op dit moment een make-or-breakfase in haar bestaan: gaan we zwichten voor de gevestigde belangen van gisteren, of durven we eindelijk te kiezen voor het gedeelde belang van alle Europeanen van deze toekomst. Als het aan mij ligt, dan wordt dat het laatste. Laat de Unie zich durven focussen op de gezamenlijke uitdagingen waar we voor staan: migratie, veiligheid, infrastructuur, klimaat. Daarvoor kijken Europeanen naar deze Unie en daarvoor willen ze op deze Unie van 27 lidstaten kunnen rekenen.

Een automatische reflex voor een hoger budget is bij een kleinere Unie niet op z’n plaats. Kijk nou eens heel goed hoe we het geld beter kunnen besteden en zorg ervoor dat landen met een gelijkwaardig welvaartsniveau ook in gelijke mate kunnen bijdragen aan de Europese begroting. Laten we ons hard maken voor strenge voorwaarden aan die Europese financiering. Is er in een land bijvoorbeeld sprake van fraude of corruptie, of worden de regels rondom democratie en rechtsstaat niet nageleefd, draai dan wat mij betreft de geldkraan dicht. Laten we wegblijven van een discussie tussen Oost en West, Noord en Zuid, maar inzetten op een toekomstbestendig Europa dat past hierbij: Let’s make it together.

 
  
MPphoto
 

  Tamás Deutsch (PPE). – Elnök Asszony! Először is, a finn kormány ezt nagyon elrontotta. A finn soros elnökség, finoman fogalmazva is, szuboptimális teljesítményének köszönhetően ma messzebb vagyunk a megállapodástól, mintsem a bolgár, a román és az osztrák soros elnökség munkája kapcsán. Nagy a feladata a Tanács állandó elnökének, és nagy a feladata a horvát elnökségnek. A probléma lényege az, hogy a finn soros elnökség munkája kapcsán egy tisztességtelen és igazságtalan, az alapelgondolásában, a logikájában, a rendszerében tisztességtelen és igazságtalan költségvetési javaslat fekszik a Tanács asztalán, és ezen kell majd az állam- és kormányfőknek dolgozniuk.

Tisztességtelen és igazságtalan az a megközelítés, függetlenül a hétéves keretköltségvetés főösszegétől, ami a gazdagabb európai uniós tagállamok irányába von el pénzt a szegényebb európai uniós tagállamoktól. Ez képtelenség. Másodsorban, engedjék meg, hogy formabontó legyek, egy költségvetési vita kapcsán beszéljünk végre a számokról is a nagyon fontos, elvek, értékek és politikai kijelentések mellett. Ha a legkisebb költségvetési főösszegre vonatkozó javaslat és a legnagyobb közötti különbséget nézzük, ez háromszázötven milliárd euró, első hallásra nagyon sok pénz. Ez valójában azt jelenti, hogy minden európai uniós polgárnak, havonta mintegy 9 eurót kéne befizetnie a költségvetésbe. Havi 9 euróról beszélünk, azt gondolom, hogy ennyi pénzt az európai jövő megér.

 
  
MPphoto
 

  Jens Geier (S&D). – Frau Präsidentin, verehrte Kolleginnen und Kollegen! Bei den letzten Verhandlungen über den mehrjährigen Finanzrahmen haben die Staats- und Regierungschefs am 8. Februar 2013 eine Einigung gefunden. Dem vorausgegangen war bereits ein erster Gipfel im November 2012, bei dem über den mehrjährigen Finanzrahmen gestritten wurde. Den Rest der Geschichte kennen wir schon: Formal verabschiedet wurde der MFR am 2. Dezember 2013. Erst dann konnten die operationellen Programme geschrieben werden, und durch diese Verzögerung lagen Projektträger auf dem Trockenen, mussten von anderen Stellen gestützt werden.

2014 war ein verlorenes Jahr des EU-Haushalts – so hat es der ehemalige Haushaltskommissar Günther Oettinger völlig zu Recht gesagt, denn es kam zu fast keinem Mittelabfluss. Das heißt, wir sind im Grunde heute schon zu spät dran und auf dem besten Weg dahin, 2021 wieder zu einem verlorenen Jahr zu machen. Nach dem Brexit, mit dem Blick auf den Präsidenten im Weißen Haus, angesichts der Klimakatastrophe und dem globalen Ziel, Nachhaltigkeit in allen Politikbereichen herzustellen: Wollen wir uns das wirklich leisten?

Und an all diejenigen in den nationalen Haushalten, die auf ihre Haushalte gucken, was ich verstehen kann: Sie sind herzlich eingeladen, auf die Vorschläge dieses Hauses für ein besseres Eigenmittelsystem zu schauen. Ich denke, das könnte eine Lösung sein. Es geht am 20. Februar darum, Handlungsfähigkeit zu zeigen. Wer europäisch denkt, stellt die Lösung der gemeinsamen Aufgaben in den Mittelpunkt. So sollten wir handeln!

 
  
MPphoto
 

  Mircea-Gheorghe Hava (PPE). – Doamna președintă, stimați colegi, Uniunea Europeană are nevoie de acces la banii din viitorul CFM cât mai repede, cât mai predictibil și simplificat.

130 de miliarde de euro anual este suma cu care statele contribuie la bugetul propus de Comisia Europeană pentru viitoarea perioadă de programare. Conform aceleiași instituții, mai bine de 923 de miliarde de euro se întorc în statele membre din piața unică europeană – un raport fantastic. Este vorba de faptul că la un euro investit se reîntorc nouă euro în țările noastre.

Cifre din surse ale Comisiei arată că Belgia, la 4,36 miliarde de euro investiți, recuperează 56,49 de miliarde de euro, Olanda, la 6,85 miliarde de euro, recuperează 84 de miliarde de euro, Austria, care investește 3,84 miliarde de euro, recuperează 35,61 miliarde de euro, Finlanda va contribui cu 2,22 miliarde de euro și va încasa 13,2 miliarde de euro, iar țara mea, România, va contribui cu 2,41 miliarde de euro și va câștiga 16,59 miliarde de euro.

Vrem pact ecologic, vrem banii Băncii Europene de Investiții în proiecte de energie curată, vrem bani investiți în decarbonificarea industriilor, vrem Europa superputere digitală, să aprobăm cât mai repede CFM-ul, deoarece de aici pornește totul, de la acordul politic asumat rapid.

 
  
MPphoto
 

  Paul Tang (S&D). – Voorzitter, als je de kranten leest, vergeet je het snel, maar eens in de 7 jaar heeft de EU een enorme kans. De enorme kans om antwoorden te vinden op de uitdagingen van deze tijd. De kans om landbouw groener te maken, om Europese treinverbindingen op te zetten of onze wetenschap wereldwijd te laten leiden. De kranten doen echter geen verslag van deze enorme kans, maar van de hoogte van het EU-budget.

Meneer Rutte, Mark Rutte, deze oproep is voor u. Ten eerste: geef de bedrijven geen gratis abonnement op de interne markt. Laat niet de burgers, maar de grootste bedrijven betalen. Een kwart miljoen voor de allergrootste bedrijven levert al snel 5 miljard euro op. Ten tweede: focus niet op één komma nul, nul, nul procent. Liever iets meer dan 1 % van ons inkomen dat goed besteed wordt. Kijk niet naar de percentages, maar kies voor de kans.

 
  
MPphoto
 

  Othmar Karas (PPE). – Frau Präsidentin, Herr Kommissar, meine Damen und Herren! Ich appelliere für mehr Aufrichtigkeit und Ernsthaftigkeit in der Budget-Debatte, denn es geht um unsere Zukunft. Aus diesem Grund startet das Europäische Parlament auch eine Informationsoffensive, weil die große Mehrheit der Bürgerinnen und Bürger meint, dass die Mehrheit des Geldes primär in die Verwaltung geht, obwohl 94 % des gesamten Budgets in unseren Regionen, in den Gemeinden ausgegeben werden: für unsere Universitäten, für den ländlichen Raum, für unsere Betriebe, für die Entwicklung der Zukunft. Jeder Euro bewirkt drei Investitionseuros zuhause, weil die Argumentation der meisten Mitgliedstaaten in die Irre führt. Sie verschweigen, dass der Mehrwert der Mitgliedschaft ein Vielfaches größer ist als der Mitgliedsbeitrag. Es gibt keine Nettozahler, weil die Mitgliedstaaten über Prozente statt über Aufgaben, Projekte, Inhalte und den Wert sprechen. Ich halte es für unverantwortlich, dass das Programm von Ursula von der Leyen nicht das nötige Geld bekommt.

Ich komme zum Schluss: Wo sind die größten Unterschiede? Bei Bildung, bei Forschung, bei Investitionen in den Green Deal, bei der ländlichen Entwicklung, bei Sicherheit, bei den Eigenmitteln und dem sozialen Zusammenhalt. Lösen Sie die Fesseln, Herr Kommissar und liebe Ratsmitglieder! Legen wir eine Zukunftsanleihe auf – mit den Bürgern – und sorgen wir für ein europäisches Crowdfunding-Modell und Eigenmittel, dann können wir die Lücke schließen.

 
  
MPphoto
 

  Βαγγέλης Μεϊμαράκης (PPE). – Κυρία Πρόεδρε, τα επόμενα χρόνια η Ευρωπαϊκή Ένωση καλείται να υλοποιήσει το Green Deal, μια εξαιρετικά φιλόδοξη πολιτική. Η επιτυχία αυτής της πολιτικής θα κριθεί από την ικανότητά μας να εξασφαλίσουμε ως νομοθέτες την ίση μετάβαση των κοινωνιών μας στην πράσινη οικονομία. Για να μπορέσει αυτό να υλοποιηθεί χωρίς ανισότητες, δεν επαρκεί η συνεισφορά του 1 % από τους ετήσιους εθνικούς προϋπολογισμούς. Μέχρι τώρα, με το ποσό αυτό η Ευρωπαϊκή Ένωση υλοποιούσε πολιτικές-ορόσημα όπως η Κοινή Γεωργική Πολιτική και η πολιτική συνοχής και τώρα κάποιοι θέλουν με την ίδια χρηματοδότηση να εφαρμόσει και την πιο φιλόδοξη πολιτική των τελευταίων ετών. Αυτό δεν γίνεται. Νέες πολιτικές απαιτούν νέες χρηματοδοτήσεις. Η πρόταση, λοιπόν, του Κοινοβουλίου για 1,3 % θεωρώ ότι είναι πάρα πολύ λογική. Εξασφαλίζει την υλοποίηση των πολιτικών που δικαιώνει τα οράματα των πολιτών για την Ευρώπη του μέλλοντος χωρίς να περικόπτει τις απαραίτητες χρηματοδοτήσεις για την υλοποίηση της αγροτικής πολιτικής και της πολιτικής συνοχής, και μπορεί —ταυτόχρονα— με τη μεγαλύτερη χρηματοδότηση να εξυπηρετηθούν όλες αυτές οι ανάγκες. Γι’ αυτό και δεν είναι υπεύθυνο να γίνονται βαρυσήμαντες εξαγγελίες από τις εθνικές κυβερνήσεις χωρίς αυτές να συνοδεύονται από τολμηρές πρωτοβουλίες και χρηματοδότηση. Η πρόταση του Κοινοβουλίου περιμένουμε —και πρέπει— να γίνει αποδεκτή.

 
  
 

Catch-the-eye procedure

 
  
MPphoto
 

  Cláudia Monteiro de Aguiar (PPE). – Senhora Presidente, a nossa posição aqui no Parlamento ficou extremamente clara, aliás, inequivocamente, clara. Não aceitamos um quadro financeiro reduzido, onde os cortes que se apresentam são em políticas cruciais para o desenvolvimento económico e social dos nossos países.

Não aceito, não aceitamos, cortes que sejam altamente penalizadores para o nosso país, para Portugal. Estamos perante um conjunto de propostas que afetam, claramente, quer a política de coesão, quer a política a política agrícola comum. São setores cruciais para o desenvolvimento dos nossos países. E há duas matérias aqui que eu gostava de deixar claras e que são uma enorme preocupação para os deputados provenientes de três Estados—Membros: Portugal, Espanha e França, que têm as suas regiões ultraperiféricas e que podem ver cortada aqui a possibilidade de desenvolvimento destas regiões. Estamos a falar de questões de pesca, de questões económicas, de questões ligadas ao turismo e que podemos ver em causa perante aquilo que se nos é apresentado.

Queremos uma União que olhe para as pessoas, para as suas regiões e que não permita estes cortes.

 
  
MPphoto
 

  Victor Negrescu (S&D). – Doamna președintă, în urmă cu aproape doi ani discutam pentru prima dată în Consiliul Uniunii Europene, la vremea aceea eram ministru al afacerilor europene din România, despre bugetul european. Astăzi au trecut aproape doi ani de la acel moment și iată că nu avem nicio soluție, nicio soluție clară, nicio propunere adecvată deși au trecut doi ani și poate ar fi timpul să ne gândim la viitorul Uniunii Europene, pentru că, dacă vrem să construim un viitor, avem nevoie de un buget adecvat și de o contribuție mai mare din partea statelor membre la tot ce înseamnă acest proiect european.

Nu există priorități vechi sau priorități noi, așa cum s-a spus greșit mai devreme. Există, pur și simplu, priorități ale cetățenilor europeni la care noi trebuie să răspundem.

Avem nevoie de un buget axat pe dezvoltarea Uniunii Europene și asta înseamnă și bani pentru coeziune și bani pentru agricultură și bani pentru cercetare și bani pentru mediu. Toate aceste lucruri pot fi făcute dacă suntem dispuși să luăm decizii astăzi.

De aceea, liderii europeni la Consiliul European trebuie să adopte o soluție. Sunt soluțiile pe masă, sunt ideile pe masă, trebuie să le adopte, să-și asume responsabilitatea în a sprijini acest proiect european pe mai departe. Cred că cetățenii europeni se așteaptă de la noi să venim cu un buget adecvat pentru anii care urmează.

 
  
MPphoto
 

  Mazaly Aguilar (ECR). – Señora presidente, este debate en sesión plenaria ha evidenciado tres grandes coincidencias al margen de diferencias ideológicas. Todos somos conscientes de la dificultad y complejidad añadida que supone negociar el presupuesto en un contexto post-Brexit, y es por lo que apostamos por un acuerdo rápido, que proporcione seguridad jurídica a los principales sectores de nuestra economía. Y exigimos, más allá de cifras y porcentajes, un presupuesto que refleje las nuevas prioridades de la Unión Europea.

El Pacto Verde va a ser el protagonista legislativo en los próximos cinco años. Pero ese Pacto y todas las medidas que se van a derivar del mismo, como, por ejemplo, la estrategia «de la granja a la mesa», solo van a conseguir la adhesión de los ciudadanos europeos si, en lugar de recortar presupuesto y pedir más contribución ambiental, somos capaces de ofrecer a los agricultores el apoyo necesario, no solo para que persigan objetivos ambientales más ambiciosos, sino para que puedan desarrollar una actividad económica rentable.

Debemos enfrentarnos al abandono de nuestras zonas rurales y al hartazgo y frustración de nuestros agricultores a través de un presupuesto que no margine los desafíos del mundo rural y su notable contribución a la sostenibilidad.

 
  
MPphoto
 

  Mick Wallace (GUE/NGL). – Madam President, if the EU wants to sufficiently fund the Green Deal, clean food production, cohesion and maintain peace, we should take the opportunity presented by the exit of the UK, one of its most militaristic and belligerent members, and we should use the opportunity to move away from the mindless militarisation of Europe.

We should scrap the European Defence Fund, the Permanent Structured Cooperation (PESCO) and other measures that have been brought forward and propelled by those that have been the victim of corporate capture by the military-industrial complex. Even the European Court of Auditors have said that it is a waste of money.

If we want our farmers to move away from the use of chemicals and pesticides and towards the production of clean food, we must help them to do so. It will cost money. We must stop enriching the bigger farmers that don’t need our help and instead fund the farmers that do need our help to produce cleaner food and to survive in the process.

We don’t need a bigger budget, but we need a much better budget. And the notion that we are increasing defence spend at the expense of the citizens of Europe is not acceptable.

 
  
MPphoto
 

  Ljudmila Novak (PPE). – Gospa predsednica, z manj denarja ne moremo uresničiti več projektov in skupnih nalog. Lahko smo sicer bolj racionalni, lahko varčujemo, preoblikujemo naš proračun, vendar ohraniti moramo vse tisto, kar je dobro, in dobrih projektov v Evropski uniji je veliko.

Imamo pa tudi nove potrebne projekte. Skupaj lahko naredimo več, pri podnebni politiki, pri varnostni politiki, na področju raziskav, novih tehnologij, boja proti raku in tako naprej. To so projekti za ljudi.

Razmisliti moramo tudi o naših skupnih vrednotah, zakaj smo skupaj. Neto plačnice ne smejo pozabiti na solidarnost in na to, da imajo od tega, da dajo denar manj razvitim, tudi same koristi. Več nemških avtomobilov bo prodano, več bodo prodali v trgovinah Spar ali pa nizozemskih tulipanov. In pa neto prejemnice ne smejo pozabiti, od kod je denar, ker se obnašajo včasih preveč samozadostno in pa tudi ne spoštujejo evropskih pravil.

Ne smemo pozabiti na prihodnost, zato moramo imeti dober proračun.

 
  
MPphoto
 

  Isabel Carvalhais (S&D). – Senhora Presidente, aquilo que eu vou dizer basicamente já foi dito, mas sinto-me nessa obrigação e é uma obrigação ética.

De facto, a Comissão Europeia apresenta-nos um plano de trabalho muito ambicioso para responder aos grandes desafios que a Europa, as nossas sociedades enfrentam, mas é fundamental que nessa resposta não haja sacrifícios de políticas que são absolutamente estruturantes das nossas sociedades. Numa errada dicotomia entre políticas tradicionais e políticas modernas, e falo aqui, em concreto, na necessidade de mantermos ou de reforçarmos as dotações orçamentais de políticas tão importantes como a política agrícola, as pescas, a coesão regional, porque, efetivamente, se não o fizermos os nossos cidadãos não perceberão em que sentido é que pretendemos que o projeto europeu continue a ser um projeto de solidariedade e de coesão.

E deixo, então, aqui este meu apelo para que estas políticas estruturantes continuem a ser de forte investimento na União Europeia.

 
  
MPphoto
 

  Mauri Pekkarinen (Renew). – Arvoisa puhemies, lisää rahaa jäsenvaltioilta EU:n budjettiin, tämä on ollut keskustelun selvä viesti. 1,07 prosenttia voi minunkin mielestäni olla vähän liian vähän. Minun toiveeni kuitenkin on, että meillä olisi rohkeutta arvioida myös niitä prioriteetteja, joihin yhteisiä varoja käytetään, samoin kuin työnjakoa EU:n ja jäsenvaltioiden välillä monissa tärkeissä asioissa.

Jäsenvaltioilla itselläänkin pitää olla mielestäni nykyistä suurempi vastuu esimerkiksi oman maansa alueellisten kehityserojen tasaamisesta. Eri maiden kehityserot ovat lähentyneet, mutta monien maiden sisällä maan sisäiset kehityserot eivät ole lähentyneet. Näin ollen jäsenvaltioiden pitää omilla toimillaan huolehtia siitä, että EU-rahoja ja omia rahoja käytetään tavalla, joka edistää aitoa alueellista ja tasapainoista kehitystä.

Tai tutkimus- ja innovaatiorahoitus: EU:n menestyminen suorastaan edellyttää, että voimavaroja tuntuvasti lisätään. Tässäkin asiassa vastuu on myös jäsenvaltioilla. Monien maiden omat sijoitukset koulutukseen, tutkimukseen ja innovaatioihin ovat aivan liian vähäisiä. Myös jäsenvaltioiden itsensä pitää priorisoida ja sijoittaa sinne, mikä sekä jäsenvaltion itsensä että unionin yhteisen edun kannalta on viisainta.

 
  
MPphoto
 

  Λευτέρης Χριστοφόρου (PPE). – Κυρία Πρόεδρε, πιστεύω ότι οφείλουμε να είμαστε ειλικρινείς, τόσο με τους εαυτούς μας όσο και απέναντι στους Ευρωπαίους πολίτες. Εάν είμαστε πραγματικοί ευρωπαϊστές, εάν πραγματικά θέλουμε και διεκδικούμε μια καλύτερη και πιο ισχυρή Ευρώπη, εάν θέλουμε πραγματικά η Ευρώπη να έχει μέλλον και προοπτική και να μπορέσει να χρηματοδοτήσει τα μεγάλα οράματα και τις φιλοδοξίες της, όπως είναι η πράσινη πολιτική, η καταπολέμηση του καρκίνου, ο ευρωπαϊκός στρατός και η ενιαία άμυνα και ασφάλεια, τότε ένας τρόπος υπάρχει· μία προϋπόθεση: να επαυξηθεί ο προϋπολογισμός από το 1 % της συνεισφοράς των χωρών μελών στο 1,3 %. Δεν γίνεται διαφορετικά να έχουμε μεγάλες φιλοδοξίες, μεγάλα οράματα και μεγάλα λόγια. Δεν μπορούν αυτά να χωρέσουν σε έναν προϋπολογισμό όπου τα κράτη συνεισφέρουν μόνον το 1 %. Εγώ στηρίζω τη θέση και την άποψη του αγαπητού προέδρου της ομάδας μου, του Manfred Weber, ότι δεν μπορούν χώρες οι οποίες δεν εφαρμόζουν το κράτος δικαίου και το ευρωπαϊκό και διεθνές δίκαιο να λαμβάνουν έστω και ένα ευρώ από την Ευρωπαϊκή Ένωση. Πρώτη και καλύτερη που πρέπει να εξαιρεθεί από αυτά τα κονδύλια είναι η Τουρκία, η οποία δεν τα σέβεται και δεν τα εφαρμόζει. Έτσι λοιπόν, τελειώνοντας, εάν θέλουμε αυτή η Ευρώπη να έχει ισχυρό μέλλον, ισχυρή προοπτική και να είμαστε περήφανοι, χρειάζεται ένας ισχυρός προϋπολογισμός που να ανταποκρίνεται στις απαιτήσεις των καιρών.

 
  
MPphoto
 

  Maria Grapini (S&D). – Doamna președintă, domnule comisar, dezbaterea de astăzi evident că ține de viitorul Europei și sigur, este regretabil, s-a spus aici, că lipsește președintele, noul președinte al Consiliul European. Tocmai va avea o ședință cu acest subiect.

Dar să revenim la importanța bugetului noului cadru financiar. Doamna președintă a Comisiei ne spunea că trebuie să facem un echilibru între vechile priorități și noile priorități. Din punctul meu de vedere, vechile priorități rămân în actualitate: programul agricol comun, de asemenea, coeziunea nu pot să lipsească chiar dacă adăugăm priorități, cum ar fi, sigur, pactul ecologic. Dar nu putem să nu ținem de acele două priorități – politica agricolă comună și coeziune – pentru că, domnule comisar, se vorbea aici de cei care au contribuții nete.

În țara mea, top zece capital, investiții, în toate domeniile, de la bănci, energie, comerț, sunt cei care sunt contributori neți, deci au la dispoziție o piață. Noi trebuie să mergem să ajungem la o adevărată coeziune pentru că doar atunci asigurăm viitorul Europei printr-o solidaritate, printr-o viață mai bună, iar la politica agricolă comună vreau să mai spun ceva, pentru că nu am putut cu întrebarea: dacă nu vom ajunge să avem aceeași subvenție la agricultori, Franța cu România cu Cehia cu Slovacia, nu putem să vorbim de o piață unică.

 
  
MPphoto
 

  Γεώργιος Κύρτσος (PPE). – Κυρία Πρόεδρε, το πρόβλημα που αντιμετωπίζουμε είναι ότι οι Βρετανοί έφυγαν από την Ευρωπαϊκή Ένωση, αλλά η νοοτροπία τους έμεινε πίσω. Αυτά που έλεγε η Thatcher —«I want my money back»— και η αρνητική λογική του Cameron έχουν, δυστυχώς, μεγάλη επιρροή στο Ευρωπαϊκό Συμβούλιο, ακόμη και μετά το Brexit. Η συνέχιση της βρετανικής μεθόδου δημιουργεί προβλήματα. Εμποδίζει την αποτελεσματική λειτουργία της Ευρωπαϊκής Ένωσης και εμποδίζει την αποτελεσματική εφαρμογή των αναγκαίων νέων πολιτικών. Κυρίως, όμως, στέλνει ένα μήνυμα παραίτησης σε ό,τι αφορά το κοινό μας ευρωπαϊκό μέλλον. Θεωρώ ότι η πρόταση του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου δεν λύνει όλα τα προβλήματα· εγγυάται, όμως, ότι δεν θα ξεφύγουν από τον έλεγχο.

 
  
MPphoto
 

  Robert Hajšel (S&D). – Vážená pani predsedajúca, áno, boj s klimatickými zmenami je pravdepodobne budúcou najväčšou prioritou. Netreba však zabúdať, že pribudnutie nových priorít neznamená, že by staršie priority, ako je kohézia, strácali na význame, práve naopak. Občania, obyvatelia našich zaostalejších regiónov očakávajú, že práve pomoc Európskej únie prispeje k tomu, aby úroveň ich regiónov sa zvyšovala. Preto my musíme urobiť všetko preto, aby sme našli nové nástroje na financovanie nových priorít, to znamená nové peniaze zo štátneho rozpočtu, či už by boli dosiahnuté navýšením príspevkov zo strany členských štátov, alebo novými vlastnými zdrojmi, ako je karbonizačná uhlíková daň. Preto treba urobiť tiež všetko preto, aby sme to dobre vedeli odkomunikovať našim občanom. Ja chápem tzv. čistých platiteľov do európskeho rozpočtu, že sa im nechce platiť viac, že je to ťažko komunikovať. Ale treba zdôrazniť aj ich obyvateľom, že aj ich ekonomiky profitujú z našej Európskej únie, pretože nejde iba o rozpočet, ale ide o našu súdržnosť, o našu kohéziu a ide takisto o to, aby sme boli dôveryhodní.

 
  
MPphoto
 

  Traian Băsescu (PPE). – Doamna președintă, astăzi am avut o dezbatere care arată cât de departe suntem unii de alții. Mai mult decât atât, constatăm că se lărgește nivelul de ambiții de proiecte noi și se micșorează resursa de finanțare a proiectelor vechi și noi.

Cred că suntem într-o situație extrem de curioasă. Soluția corectă este ca atât Consiliul, cât și Comisia să țină cont de punctul de vedere al Parlamentului: o finanțare de 1,3 % pentru a ne putea permite menținerea programelor de coeziune a politicii agricole comune și mai ales, pentru a putea implementa și noile programe extrem de importante.

Aș mai face o ultimă observație: este nejustificată reticența contributorilor neți. Ei trebuie să țină cont că statele noi membre le-au dat o piață, trebuie să țină cont de faptul că în momentul de față, spre exemplu, România a pierdut 16 000 de medici și 220 000 de ingineri care sunt în statele net contributoare. Este nedrept să se reducă programele de coeziune.

 
  
MPphoto
 

  Juan Fernando López Aguilar (S&D). – Señora presidenta, comisario Hahn, le recuerdo como comisario de Política Regional, sensible con las regiones ultraperiféricas y, ahora, comisario de Presupuestos. Lo ha escuchado usted en todos los idiomas y en todos los rincones del espectro de este Parlamento Europeo, incluido el Grupo del que procede usted —el popular— y el grupo del que procedo yo —el socialista—. No es aceptable que, ante las mayores ambiciones, la Unión Europea proponga el marco financiero más tacaño de su historia.

De modo que las conclusiones son muy claras. La primera, no se puede hacer más con menos. La segunda, no es admisible que las nuevas políticas, que son necesarias, tengan lugar a costa de las políticas que son la razón de ser de Europa: la política de cohesión; la política regional, que protege a las regiones menos favorecidas y alejadas, como las ultraperiféricas, y a los sectores más desfavorecidos, como los agricultores y los productores. Y la tercera —muy clara—, el Parlamento Europeo tiene la última palabra. Que nadie lo olvide, que nadie lo ignore en esta Cámara.

Somos decisivos. Sin este Parlamento Europeo y su aprobación definitiva, no habrá marco financiero. Por tanto, habrá que cambiarlo y hacerlo al alza, satisfaciendo las necesidades planteadas por este Parlamento Europeo en su amplísima mayoría.

Porque la alternativa no es simplemente el bloqueo del actual marco financiero, sino la impotencia, la irrelevancia y el desfallecimiento del proyecto europeo.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE). – Madam President, the MFF to the European Union is like oil to an engine. Without oil the engine can’t function; the better the oil, the more efficient the engine. The same applies to the European Union. Without a budget we can’t function; the bigger the budget, the more efficient we can be. So it is appropriate that the House should call upon the Member States, and especially the Prime Ministers, to show some vision and broad-mindedness to ensure that we have the budget to do the things that we can do best in the interests of their own Member States and their own citizens. The evidence is there: the added value, the economies of scale in relation to things like CAP, cohesion, climate change, Erasmus, research and so on. The return to Member States is in the region of three-to-four to one for every euro put in. It’s logical. It’s sensible. It’s in the interest of citizens. All we want is for the Prime Ministers to show genuine broad-mindedness and I’m pleased to say that our Taoiseach, Leo Varadkar, has indicated that Ireland is prepared to increase its contributions. But all 27 Member States must do so.

 
  
 

(End of catch-the-eye procedure)

 
  
MPphoto
 

  Johannes Hahn, Member of the Commission. – Madam President, thank you for this very fruitful exchange of views. Discussions on the next MFF, over many months, have underlined how passionate we are about the positive impact of policies on our citizens. We don’t agree on all the details, but we see a lot of consensus on our shared priorities. The budget is the policy cast in numbers and it needs to be big enough to meet our ambitions. Yet compromise is needed and, as President Ursula von der Leyen has made clear, time has run out. Next week it is crucial that an agreement is reached. We all want to see an ambitious budget, but we cannot ignore the reality that filling the gap of now being a Union of 27 comes with its challenges.

This is why I would urge you to aim for a budget that can deliver as of day one. This is why it is important to continue working on the sectoral proposals. Moreover, we should also work together towards a better outcome for a budget that is able to deliver on our common Strategic Agenda for Europe by focusing on, first, equipping ourselves with the means to deliver the Green Deal for climate neutrality, and, second, ensuring new own resources are created, for example plastics and ETS to help finance European public goods.

We also look forward to a constructive and productive discussion at the European Council on 20 February and an outcome that’s good for Europe. The Union cannot deliver on its ambitions when cuts are in areas where European citizens expect us to do more. Many of you have mentioned examples – climate, borders, digital, Erasmus, defence, you name it – and therefore the Finnish negobox is not yet the finish. Why the urgency? We are already very late, as several speakers have said, even later than 2013, where that delay led to a lost year for many programmes. I am talking about 2014.

Our focus must be on making sure that all the new programmes are up and running by 1 January 2021. Let’s avoid delays, let’s be positive and let’s stay united. We owe this to ourselves and to our institutions, but, most importantly, to our citizens, who expect results. The Commission remains committed to a continuous dialogue and to engage fully to support the forthcoming negotiations.

By the way, regarding the negotiations, I have been asked in the past couple of days and even today by many people if I believe that it is possible or likely to strike a deal next week, meaning that, according to tradition, it is unlikely that only one meeting will be sufficient to get the deal. But I think it’s time to break with this tradition and to work for a deal struck in one meeting. I have been travelling to many Member States, participating in many meetings and conferences during the past couple of weeks, and I believe there can be a consensus amongst Member States, even already next week, provided there is some goodwill and energy and – may I say and this is very important – that, in particular, bigger, leading Member States become more active and work for a deal. In that respect, I urge all of you to use your contacts and your networks to put some pressure on the European leaders, your party leaders and your party friends in order to work for a deal which, finally, is in the interest of all of us and enables us to enter into negotiations with the European Parliament. The Commission, and I myself, we will do everything to support all these negotiations.

 
  
MPphoto
 

  President. – Thank you Commissioner Hahn, and I hope the goodwill continues.

 
  
MPphoto
 

  Nikolina Brnjac, President-in-Office of the Council. – Madam President, to conclude, I wish to thank you for a very useful debate. I have taken good note of your expectations and concerns and I will convey them to President Michel.

It is important that Europe continues developing and its socio-economical gaps are being reduced, meaning that our Treaty-based policies are effective and need to be continued, while also taking into account new challenges outlined in the EU’s strategic agenda. Furthermore, one of the biggest EU Member States and budget contributors has left, so we need to find a compromise that will address the budgetary gap while at the same time ensuring sufficient resources to achieve objectives, priorities and challenges arising from the ambitious strategic agenda. We are therefore committed to a balanced, efficient and effective budget in line both with our strategic agenda as well as the citizens’ expectations.

I am confident that, in cooperation with you, it will be possible to ensure a smooth transition to the next long-term financial cycle. As soon as our leaders reach agreement in the European Council, the Croatian Presidency will be ready to step up our work with you in order to deliver for our citizens and for the future for our Union.

 
  
MPphoto
 

  President. – The debate is closed.

Written statements (Rule 171)

 
  
MPphoto
 
 

  Andrus Ansip (Renew), kirjalikult. – Kahetsusväärselt on eelarveläbirääkimised jälle kord keskendunud eelarve mahule. Neli liikmesriiki (praeguseks küll kolm) hoiab jäigalt kinni maksimaalselt 1,0 protsendist rahvuslikust kogutulust ja Euroopa Parlament nõuab mahuks 1,3 protsenti RKT-st. Võimalikult suurte rahvuslike ümbrike asemel peaks läbirääkijad keskenduma üleeuroopalistele projektidele, st projektidele, kus koos tegutsemine annab lisaväärtust (taristuprojektid, superarvutite ja kvantarvutite ehitamine, tehisintellekt jne). Pean eelarvekõnelustega kiiret edasiminekut väga oluliseks, hääletasin poolt.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Biedroń (S&D), na piśmie. – Negocjacje w sprawie wieloletnich ram finansowych na lata 2021–2027 powodują coraz większe tarcia między krajami członkowskim. Unijny budżet osłabiony przez wyjście Wielkiej Brytanii wymaga bardziej solidarnej postawy państw członkowskich. Tradycyjny podział na beneficjentów i płatników netto nie pomoże nam w finansowaniu obecnych i nowych programów. Dopóki nie zrozumiemy, że wszyscy korzystamy ze wspólnego rynku wewnętrznego, dopóty ciężko będzie przekonać wszystkie kraje, by wpłacały więcej niż 1% PKB.

W trakcie jednej z niedawnych debat moi koledzy z krajów będących płatnikami netto nie bali się zauważyć, jak bardzo korzystne jest dla gospodarek ich krajów bycie na wspólnym rynku. Ostateczny bilans to nie tylko wpłaty i wpływy do budżetu EU, ale także dochód małych i średnich przedsiębiorców, jak i gigantów gospodarczych korzystających z udogodnień wspólnego rynku.

Politykom ciężko przychodzi mowa o podwyżkach, jednak obywatele powinni wiedzieć, że programy takie jak Nowy Zielony Ład nie mają granic, że bez porozumień co do ich finansowania wszyscy tracimy. Traci na tym polska i europejska nauka, studenci, osoby inwestujące i rozwijające start-upy.

Inną formą rekompensaty dziury budżetowej powinna być reforma zasobów własnych UE, ale od powołania grupy ds. własnych środków finansowych w 2014 nadal nie widzimy dostatecznego postępu.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), raštu. – Artėja Vadovų Tarybos susitikimas, kuriame pagrindinė tema bus daugiametės finansinės perspektyvos klausimas. Labai tikimės, jog bus pasiekta pažanga derybose ir kad Vadovų Taryba sugebės rasti susitarimą dėl derybinio mandato. Mūsų prioritetai dėl sekančios daugiametės finansinės perspektyvos yra aiškūs – tai užtikrinti tinkamą finansavimą socialinės Europos kūrimui. Suomijos pirmininkavimo metu pateikta derybinė pozicija mūsų netenkina ir ji visiškai neatitinka mūsų patvirtintų prioritetų. Turime nepamiršti, jog būtina skirti finansavimą ir dar nepradėtoms programoms, kaip pavyzdžiui, Europinei vaiko garantijai, kuri bus pateikta tik ateinančiais metais, tačiau dėl finansavimo turi būti susitarta jau dabar, kad ši programa galėtų tinkamai veikti ir kad parama pasiektų skurstančius vaikus. Nesutiksime su finansavimo mažinimu socialiniai sričiai, nes mūsų piliečiai tikisi daug iš Europos, o daugiametė finansinė perspektyva privalo atitikti mūsų piliečių, ypač pačių pažeidžiamiausių, lūkesčius.

 
  
MPphoto
 
 

  Cristian-Silviu Buşoi (PPE), in writing. – In the light of the budgetary negotiations of the European Council, I stress the importance of establishing a budget proportional with our objectives. The Von der Leyen Commission has an ambitious programme ahead, which requires an ambitious budget. As Chair of the Committee for Industry, Research and Energy of the European Parliament, I am particularly concerned about an eventual cut in the Horizon Europe budget. This instrument is a key factor for the success of the Green Deal and EU’s assumed mission to fight cancer. Proper investment in digital research and innovation will be critical for increasing the global competitiveness of Europe’s industries while helping them to achieve carbon emissions reductions in line with our climate—neutral objectives. Europe needs to support uptake of innovative technologies in relation to the development of CO2 absorption capacities, develop innovative negative emissions technologies, and enable digital technologies such as artificial intelligence, 5G and supercomputing in order to better design climate and environment policies. These actions cannot be performed without an adequate budget and their financing should not come at the cost of EU cohesion policy, which is crucial for a uniform transition process.

 
  
MPphoto
 
 

  Leszek Miller (S&D), na piśmie. – Przystępując do negocjacji w sprawie kolejnych wieloletnich ram finansowych na lata 2021-2027, przywódcy państw członkowskich zgromadzeni w Radzie Europejskiej powinni pamiętać, że budżet UE ma zapewnić odpowiedni poziom finansowania ambitnych i prorozwojowych polityk oraz programów unijnych, które zostały przedstawione przez nową Komisję Europejską i zatwierdzone przez Parlament. Szczególnie istotne są w tym zakresie programy socjalne przewidujące pomoc dzieciom zagrożonym ubóstwem, zwalczanie bezrobocia wśród młodzieży, badania i innowacje, transformacja cyfrowa oraz inwestycje środowiskowe i dotyczące zmian klimatycznych (European Green Deal). Odpowiednie finansowanie powinno zostać także utrzymane w dziedzinie polityki spójności i wspólnej polityki rolnej.

Kluczowym elementem prowadzonych negocjacji w sprawie WRF 2021–2027 jest także reforma systemu zasobów własnych UE przewidująca ustanowienie dodatkowych źródeł dochodów Unii. Obecnie lwią część budżetu Unii (ok. 70%) stanowią składki płacone przez państwa członkowskie; w konsekwencji ich ostateczna kwota stanowi każdorazowo przedmiot trudnych negocjacji międzyrządowych. Reszta to bezpośrednie wpływy do budżetu UE z ceł, opłat rolnych, opłat wyrównawczych od cukru oraz wpłaty oparte na VAT.

Pogłębianie procesu integracji europejskiej wymaga zwiększenia niezależności budżetowej Unii. Dlatego podzielam stanowisko Parlamentu, że dodatkowe źródło zasobów własnych powinny stanowić m.in. dochody ze zniesienia rabatów i korekt oraz opodatkowania działających na jednolitym rynku międzynarodowych przedsiębiorstw mających siedziby w rajach podatkowych lub cyfrowych gigantów spoza Unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Romana Tomc (PPE), pisno. – Pogajanja o tem, kako velik del evropskega kolača si bo zagotovila posamezna država, so v zadnji fazi. Denarja za vse projekte je premalo, zato je tekma za evropski denar zelo trda. Moja država, Slovenija je pri tem v zelo nerodnem položaju, saj v ključnem trenutku nima operativne vlade.

Kohezijska sredstva pomenijo pomemben vir za naš razvoj, zanje bi se morali boriti z vsemi močmi, tako kot to delajo druge države. Voditelje držav članic pozivam, naj upoštevajo dejstvo, da je Evropa tako močna, kot je močan njen najšibkejši člen. Vesela pa sem, da ima zadnjo besedo pri odločitvi Evropski parlament.

 
  
MPphoto
 
 

  Henna Virkkunen (PPE), kirjallinen. – Neuvotteluihin EU:n monivuotisesta budjettikehyksestä on nyt saatava neuvostossa vauhtia. Komission alkuperäinen ehdotus, jossa maatalouden ja aluetukien osuutta oli maltillisesti pienennetty ja resursseja tutkimukseen, koulutukseen ja turvallisuuteen lisätty, antaa hyvät raamit jatkoneuvotteluille.

Valitettavasti Suomen puheenjohtajamaana valmistelema neuvoston ehdotus ei vastaa sen enempää komission kuin EU-parlamentinkaan kantaa. Ensinnäkin raami on liian tiukka, 1,07 prosenttia bruttokansantulosta. Lisäksi rahoitusta on karsittu juuri sieltä, missä tulevaisuuden tarpeita on: turvallisuudesta, digitalisaatiosta ja ilmastonmuutoksen torjunnasta.

Brexitistä aiheutuva lovi EU-budjetissa on ilman muuta mittava. Osa siitä on katettava jäsenmaiden rahoitusta kasvattamalla, osa säästöillä, mutta myös omien varojen osuutta on jatkossa vahvistettava. Maatalous- ja aluepolitiikan lisäksi uuden budjetin tulee pystyä vastaamaan tulevaisuuden haasteisiin: teollisuuden uudistamiseen ja kestävään kasvuun, erityisesti innovaatioihin, digitalisaatioon, pk-yritysten kasvun tukemiseen ja koulutukseen sekä laajasti turvallisuuspolitiikkaan.

Itse nostan esiin erityisesti kaksi vuosien 2021–27 ohjelmaa, joissa olen ollut vastuutehtävissä parlamentissa. Ensinnäkin Verkkojen Eurooppa (CEF), jolla rahoitetaan rajat ylittävää liikenne-, energia- ja digitaalista infrastruktuuria: teollisuusvaliokunnan esittelijänä pidän pöyristyttävänä, että neuvosto esittää ohjelmaan leikkauksia samalla kun sekä Euroopan kilpailukyky, toimivat sisämarkkinat että ilmastonmuutoksen torjunta edellyttävät nopeita, moderneja yhteyksiä. Toiseksi tutkimusohjelma Horisontti, jossa toimin liikennevaliokunnan vastaavana: investointeja Euroopan tieteeseen, tutkimukseen ja innovaatioihin tarvitaan teollisuuden kilpailukyvyn vahvistamiseksi ja globaaleihin haasteisiin vastaamiseksi. EU-parlamentti esittää ohjelman kasvattamista 50 prosentilla. Tästä pidämme kiinni.

 
  
MPphoto
 
 

  Iuliu Winkler (PPE), în scris. – Consiliul European extraordinar din 20 februarie dedicat bugetului multianual 2021-2027 este primul test relevant al solidarității UE27. Negocierea bugetului multianual al UE este întotdeauna un exercițiu dur, dar niciodată în ultimii 20 de ani tensiunile dintre est și vest, nord și sud nu au fost mai mari decât acum. Transformarea digitală, Pactul ecologic, noile nevoi de securitate și cele din domeniul migrației reprezintă sarcini noi pentru UE27, care trebuie finanțate corespunzător. Viziunea grupului de state adepte ale austerității de a finanța noile provocări pe seama Politicii de coeziune și a PAC este inacceptabilă. Pentru sarcini sporite avem nevoie de un buget majorat, nicidecum de tăieri iraționale. Apropierea UE de cetățean înseamnă și acțiune, nu doar vorbe. În România și în estul Europei, UE este personificată prin trei programe: coeziunea, cu investiții vizibile și în cele mai mici comunități, PAC, care aduce bunăstare pentru milioane de fermieri, și Erasmus+ pentru tineri. Aceste programe nu pot suferi nicio tăiere a bugetului. Salut poziția PPE în Parlamentul European conform căreia prioritatea este mai degrabă un buget solid decât rapiditatea adoptării lui. Voi milita pentru un vot împotriva oricărei propuneri de buget care ar diminua finanțarea Politicii de coeziune și a PAC.

 
  
 

(The sitting was suspended at 11.43)

 

8. Pokračování denního zasedání
Videozáznamy vystoupení
 

(The sitting resumed at 12.00)

 

9. Členství ve výborech a delegacích
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  President. – The EPP Group has notified the President of decisions relating to changes to appointments within committees. Those decisions will be set out in the Minutes of today’s sitting and shall take effect on the date of this announcement.

Mr Glucksmann, on a point of order.

 
  
MPphoto
 

  Raphaël Glucksmann (S&D). – Madame la Présidente, oui, c’est un rappel au règlement. Je me réfère à l’article 10, paragraphe 4, qui dispose que lors des débats parlementaires, les députés s’abstiennent de tout propos offensant. Or hier, lors du débat sur la Syrie, un député du Rassemblement national, M. Mariani, a exhorté l’Europe à soutenir Bachar El-Assad pour ramener la paix en exterminant les rebelles. Je souligne: en exterminant les rebelles. Non pas les terroristes de l’organisation «État islamique», mais les rebelles. Non pas «combattre», mais «exterminer».

Cet appel à l’extermination est une offense. Ce langage, caractéristique du fascisme, n’a rien à faire dans cette enceinte. Nous ne pouvons pas laisser les petits télégraphistes de Vladimir Poutine, l’homme qui veut buter ses ennemis jusque dans les chiottes, importer son langage abject dans notre Parlement. Nous pouvons avoir des désaccords profonds, virulents, mais nous ne pouvons pas, dans notre enceinte, tolérer l’apologie de crimes de guerre ou de crimes contre l’humanité.

Ces propos constituent un discours haineux au sens de l’article 10, paragraphe 4, du règlement et je vous demande de les sanctionner. Cela ne doit pas passer et cela ne passera pas.

 
  
MPphoto
 

  President. – Mr Glucksmann, thank you for bringing that to our attention. We will indeed look at the transcript and advise the President about this.

Mr Mariani, on a point of order.

 
  
MPphoto
 

  Thierry Mariani (ID). – Paradoxalement, je voudrais remercier Raphaël Glucksmann pour son intervention, le dernier mot de mon...

(La Présidente retire la parole à l’orateur)

 
  
MPphoto
 

  President. – This is not a debate on Mr Glucksmann’s intervention. I will continue with the order of our business. That point is now covered. We will move on.

 

10. Sdělení předsednictví
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  President. – I now have to read a statement which will generate the ire of some colleagues, so I will do it in a calm way and please just listen to what I have to say.

I am obliged to remind Members that under the Rules of Procedure, the display of banners and flags is not allowed. I would invite the ushers to ask those Members who have flags to remove them from the desk, or indeed I would invite colleagues to respect the Rules of Procedure as I have just outlined.

 

11. Hlasování
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  President. – The next item is the vote.

(For the results and other details of the vote: see Minutes)

 

11.1. Uzavření Dohody o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (A9-0003/2020 - Geert Bourgeois) (hlasování)

11.2. Uzavření Dohody o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (usnesení) (A9-0017/2020 - Geert Bourgeois) (hlasování)

11.3. Dohoda o ochraně investic mezi EU a Vietnamem (A9-0002/2020 - Geert Bourgeois) (hlasování)

11.4. Dohoda o ochraně investic mezi EU a Vietnamem (usnesení) (A9-0014/2020 - Geert Bourgeois) (hlasování)

11.5. Námitka vůči aktu v přenesené pravomoci: unijní seznam projektů společného zájmu (B9-0091/2020) (hlasování)

11.6. Námitka podle článku 112 jednacího řádu: olovo a jeho sloučeniny (B9-0089/2020) (hlasování)

11.7. Strategie EU pro vymýcení praktiky mrzačení ženských pohlavních orgánů ve světě (B9-0090/2020, B9-0092/2020) (hlasování)

11.8. Automatizované rozhodovací procesy: zajištění ochrany spotřebitele a volného pohybu zboží a služeb (B9-0094/2020) (hlasování)

11.9. Návrh mandátu pro jednání o novém partnerství se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (B9-0098/2020) (hlasování)
 

– Before the vote on paragraph 50:

 
  
MPphoto
 

  José Gusmão (GUE/NGL). – Senhora Presidente, nós acompanhamos o sentido geral do relatório no que diz respeito à proteção dos direitos dos cidadãos europeus no Reino Unido, mas, como é do conhecimento de certamente todos os deputados, a implementação do que foi acordado com o Reino Unido está a enfrentar um conjunto de problemas na vida quotidiana dos cidadãos europeus que vivem, por vezes há décadas, no Reino Unido em aceder a serviços básicos, celebrar contratos de trabalho ou contratos de arrendamento. E, por isso, elaborámos uma alteração oral que consagra o estatuto automático da regularização da situação desses cidadãos e assegura a entrega de um documento físico que possa comprovar o estatuto de residência desses cidadãos.

A alteração é a seguinte: “apela à atribuição automática de vistos de residência permanentes a todos os cidadãos europeus a viver no Reino Unido, até 31 de janeiro de 2020. Sublinha a necessidade de que estes vistos incluam um documento físico que prove a sua situação de residência.” Estas duas frases seriam acrescentadas ao artigo 50.º da resolução.

 
  
 

(Parliament agreed to put the oral amendment to the vote)

 

11.10. Evropská centrální banka – výroční zpráva za rok 2018 (A9-0016/2020 - Costas Mavrides) (hlasování)

11.11. Nezákonný obchod se zvířaty v zájmovém chovu v EU (B9-0088/2020) (hlasování)
MPphoto
 

  President. – That concludes the vote.

 
  
  

ELNÖKÖL: LÍVIA JÁRÓKA
alelnök

 

12. Vysvětlení hlasování
Videozáznamy vystoupení

12.1. Uzavření Dohody o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (A9-0003/2020 - Geert Bourgeois)
Videozáznamy vystoupení
 

A szavazáshoz fűzött szóbeli indokolások

 
  
MPphoto
 

  Samira Rafaela (Renew). – Madam President, this morning we voted in favour of the agreements with Vietnam. It has not been an easy process but, after due consideration, I have decided to vote in favour of these agreements.

While the situation in Vietnam is still far from ideal, the Vietnamese Government has taken valuable steps in the right direction. The FTA and IPA with Vietnam will not only improve the trade relationship between the EU and Vietnam, it will also create a platform for continuous dialogue on human rights with the Vietnamese that will benefit the people of that country.

Our trading partners should keep human rights and environmental standards to the highest level. I would like to recommend the Commission investigate how the use of a set of objective and transparent criteria would serve as guidance to find trading partners, thus enabling the negotiated FTAs to benefit from broader support amongst all political colours in the EU.

 
  
MPphoto
 

  Manon Aubry (GUE/NGL). – Madame la Présidente, chers collègues, bravo, vous venez de voter un accord de libre-échange avec le Viêt Nam qui piétine l’environnement et les droits humains, dans le seul but de contenter les lobbies qui vous ont abreuvés par ailleurs de champagne.

Vous êtes directement responsables d’une catastrophe écologique qui va accroître de 20 à 30 % les transports de biens entre l’Union européenne et le Viêt Nam, accélérer la déforestation, aggraver le développement d’industries polluantes comme le cuir et l’acier. Mais parler de pacte vert avec des trémolos dans la voix ne vous empêche absolument pas de voter un tel accord, climaticide. Vous êtes directement responsables d’un scandale social qui vise à profiter d’une main-d’œuvre exploitée, prise entre le marteau du capitalisme globalisé et l’enclume de l’autoritarisme. Avec en plus un État qui ferme les yeux sur le travail forcé, interdit les syndicats et emprisonne les opposants politiques à tour de bras.

Les ONG vous ont alertés, vous ne pouviez pas ignorer l’impact écologique et social désastreux de cet accord. Si vous ne le saviez pas, vous êtes coupables de suivisme. Et si vous le saviez, c’est pire encore: vous êtes coupables de cynisme.

 
  
MPphoto
 

  Frances Fitzgerald (PPE). – Madam President, this deal will boost our trade exchanges and will deliver more jobs and growth into this continent. We badly need more jobs for people within Europe and we must support job creation and innovation.

I want to say that I believe that closing the door does not get any closer to improving Vietnam’s human rights record or indeed the policies and attitudes on climate change. The UN and some NGOs have already acknowledged the improvements and indeed there is a chapter on workers’ rights in the agreement, which is fully compliant with ILO standards. So we want to engage rather than isolate and, of course, we still have to be very cognisant in relation to human rights and climate change and there has to be ongoing monitoring. This is also allowed for. We do need to keep our businesses and get our businesses involved in new regions and countries, and of course this is the way that we spread the standards and the values of the European Union.

 
  
MPphoto
 

  Michaela Šojdrová (PPE). – Paní předsedající, já bych chtěla vysvětlit, proč jsem se zdržela v hlasování o této dohodě o volném obchodu.

Já obecně podporuji – a to velmi silně – dohody o volném obchodu, protože vím, že je to velká oboustranná příležitost. Zároveň jsem si také vědoma, že tato dohoda poměrně dobře ošetřuje ta ustanovení, která se týkají standardů práce, pracovního prostředí, životního prostředí, ale bohužel tato dohoda nebyla dostatečně silným impulzem pro vietnamskou vládu, aby propustila alespoň některé politické vězně. Ve Vietnamu je 140 politických vězňů a vietnamská vláda nebyla ochotna udělat toto gesto, kterým by dala jasně najevo, že zlepšení lidských práv myslí vážně.

Já nejsem proti této dohodě, hlasovala jsem pro její odložení a nakonec jsem se zdržela právě proto, abychom dali jasně najevo náš jasný postoj k lidským právům ve Vietnamu.

 
  
MPphoto
 

  Alexandr Vondra (ECR). – Paní předsedající, já jsem hlasoval pro. Ta hysterie, kterou slyším tamhle naproti, tak mě utvrzuje v tom, že jsem hlasoval správně. Přesto přiznávám, že to nebylo jednoduché zvažování, protože jsem člověk, který si ještě z dob komunismu pamatuje, že hrát to občas s režimem, který lidi zavírá, tvrdě, má smysl. A Vietnam to s lidmi doma hraje tvrdě.

Jsem přesvědčen, že volný obchod může pomoci, ale zároveň považuji za důležité naplňovat to, co je v té doprovodné rezoluci, a v tomto smyslu si dovoluji žádat Evropskou komisi, aby ve svých jednáních s Vietnamem problém lidských práv nastolovala a aby nám konečně předložila i ten impact assessment, který jsme bohužel jako podklad k tomuto jednání nedostali.

 
  
MPphoto
 

  Manuel Bompard (GUE/NGL). – Madame la Présidente, mes chers collègues, notre Parlement vient d’adopter, pour la première fois depuis l’investiture de la Commission von der Leyen, un accord de libre-échange, celui avec le Viêt Nam.

Cet accord est néfaste pour la démocratie, les travailleurs et l’environnement. Néfaste pour la démocratie, parce que cet accord avec un régime autoritaire et répressif consacre le triomphe des tribunaux d’arbitrage qui privilégient systématiquement les multinationales et les actionnaires aux dépens des peuples. Néfaste pour les travailleurs européens – ce sont notamment les deux millions de travailleurs du textile qui subiront de plein fouet le dumping social – et vietnamiens – parce que cet accord renforcera leur exploitation par des multinationales et un gouvernement qui n’ont que faire des conventions de l’OIT, de la liberté syndicale et du droit de grève. Néfaste pour l’environnement, enfin, parce que cet accord ne prévoit aucun mécanisme permettant de s’assurer du respect des objectifs fixés par les accords internationaux sur l’environnement. Sans parler de la hausse des émissions de gaz à effet de serre qui résultera de l’intensification de ces échanges.

C’est pourquoi je rejette avec force ce mauvais accord.

 
  
MPphoto
 

  Milan Brglez (S&D). – Gospa predsedujoča, vladavina prava ter spoštovanje temeljnih demokratičnih načel in varstva človekovih pravic, vključno s pravicami delavcev, so vrednote, na katerih je utemeljena Evropska unija.

V svetu, kjer mednarodno sodelovanje ter spoštovanje pravil vse bolj nadomešča politični pragmatizem in populizem, EU nima boljšega vzvoda za uveljavljanje teh vrednot, kot so trgovinski in investicijski sporazumi s tretjimi državami.

Sam sem žal v manjšini evropskih poslank in poslancev, ki je prepričana, da si EU zaradi gospodarskih interesov ali zgolj zato, da spravi problematičen pogajalski dosje z mize, ne sme zatiskati oči pred grobimi kršitvami človekovih pravic ter slabim stanjem demokracije v Vietnamu.

Zaradi vsega navedenega sem glasoval proti priporočilom in resolucijam, ki EU kot tretjo najpomembnejšo gospodarsko partnerico Vietnama oddaljujejo od načelnosti pri spoštovanju človekovih pravic. Nenačelnost je pač nekaj, pri čemer ne moremo in ne smemo tekmovati s prvima partnericama Vietnama – ZDA in Kitajsko.

 
  
MPphoto
 

  Clare Daly (GUE/NGL). – Madam President, if the situation regarding human rights in Vietnam has improved so much, then how is it that journalist Pham Chi Dung is detained in prison now on anti-state charges for having the audacity of what? Contacting this Parliament and asking us to postpone the vote. Seriously. And for those people who say, ‘oh well, sure, look, if we don’t do business with them, how can the situation ever improve?’ that’s an affront to the tons of people who’ve contacted us and begged us to postpone this vote.

It’s an outrage that we have betrayed them and that’s why I stood by them and voted against this agreement. For that reason and, critically, because we’ve just shown ourselves up as being an absolute bunch of hypocrites. We passed a resolution on 15 January, regarding the European Green Deal, saying we would only enter trade agreements with strong, binding, enforceable agreements on sustainable development and the Paris Agreement. We’ve done the complete opposite here. Shame on us.

 
  
MPphoto
 

  François-Xavier Bellamy (PPE). – Madame la Présidente, chers collègues, le vote de cet accord a été une question infiniment difficile. Toutes les objections qui viennent d’être évoquées ici ont un sens, bien sûr, et en particulier celles qui concernent l’état des droits de l’homme, très préoccupant, au Viêt Nam.

Cependant, nous ne partons pas de rien, nous ne partons pas d’une situation inexistante. Nous échangeons déjà aujourd’hui avec le Viêt Nam, qui est un partenaire commercial majeur de l’Union européenne – très largement au bénéfice du Viêt Nam, excédentaire commercialement par rapport à nous.

La vraie question qui nous est posée est donc: faut-il maintenir cet état de fait, ou faut-il tenter d’arrimer le Viêt Nam en le tirant de notre côté pour lui faire adopter, ce qui a été le cas, des objectifs en matière écologique, des objectifs en matière de droits humains et, bien sûr, aussi, en le faisant commercer avec nous, selon des règles qui nous ouvrent ses marchés avec une véritable exigence de réciprocité?

Il me semble que cet accord nous permet d’aller dans le bon sens sur ce plan-là, et si nous ne l’avions pas signé, nous aurions risqué de laisser le Viêt Nam partir vers son grand voisin, la Chine. Est-ce vraiment le monde que nous voulons? L’Europe doit-elle renoncer à agir? Je ne le crois pas.

 
  
MPphoto
 

  Gilles Lebreton (ID). – Madame la Présidente, j’ai voté contre le projet d’accord de libre-échange avec le Viêt Nam, car j’estime qu’il va avoir des conséquences négatives sur notre économie et sur nos emplois.

Le Viêt Nam nous inonde en effet déjà de ses produits à bas coût, comme le prouve le déficit commercial de l’Union européenne, qui s’établissait par rapport à lui à 27 milliards d’euros en 2018. La quasi-suppression des droits de douane que prévoit l’accord va inévitablement aggraver ce déficit. Elle encouragera en outre nos entreprises à se délocaliser vers ce pays. Le Viêt Nam est par ailleurs une dictature communiste qui ne respecte ni les droits de l’homme, ni l’environnement; il est donc hypocrite de prétendre que cet accord va miraculeusement le rendre exemplaire.

Force est en définitive de conclure que l’Union européenne a une fois de plus trahi les valeurs qu’elle prétend défendre.

 
  
MPphoto
 

  Miapetra Kumpula-Natri (S&D). – Madam President, the EU—Vietnam Free Trade Agreement is the first of its kind by the EU with a developing country. Vietnam is not a perfect or easy partner. It has a long way to go with improving human, civil and political rights but, for a developing country, Vietnam has made very ambitious commitments in this deal, an arrangement which will bring opportunities for both European and Vietnamese workers and businesses. With this agreement, Vietnam commits to high—quality rules. On labour rights, for example, it commits to following all core International Labour Organisation (ILO) Conventions. So this agreement is of great importance, also from a geopolitical point of view. This will enforce its reliance not only on China. The country’s Government is, however, now clearly committed to reform. The EU needs to continue. It is not an end to agree on the deal, but we have to continue cooperation and dialogue during the implementation process.

 
  
MPphoto
 

  Deirdre Clune (PPE). – Madam President, I supported the resolution today and am supporting a trade deal with Vietnam because I believe that trade agreements offer opportunity to engage on all areas, such as the environment, human rights and social standards. Trade agreements benefit consumers, they benefit companies and they create jobs on both sides. I recognise that Vietnam is not ideal in terms of human rights. Nonetheless, I think the engagement that the European bloc will have in terms of trade – companies engaging at that level and, indeed, individuals – will certainly benefit. I think it’s important that we have monitoring in place to ensure the effective implementation of all the commitments that have been made in these negotiations with regard to environmental standards, social standards and human rights. So I support a rules-based trade agreement with Vietnam because I think that’s far better than having no rules and no trade. We must recognise that we already do trade with Vietnam as a bloc.

 
  
MPphoto
 

  Veronika Vrecionová (ECR). – Paní předsedající, dohodu o volném obchodu a ochraně investic mezi EU a Vietnamem jsem podpořila. V době, kdy řada států zavádí cla a vyhlašuje obchodní války, si myslím, že je to skvělý moment v mezinárodní obchodní politice.

Já jako člověk, který vyrůstal v komunistickém Československu, jsem samozřejmě velice zvažovala otázku lidských práv ve Vietnamu. Já situaci tam sleduji a vím, že k porušování lidských práv dochází, že jsou tam političtí vězni, nicméně jsem přesvědčena, že právě touto smlouvou získává EU nástroj, jak na zlepšování stavu lidských práv nebo také životního prostředí tlačit. Dosud jsme takový nástroj v ruce neměli. Věřím, že kromě zlepšení vzájemného obchodu dojde i ke zlepšení v této oblasti.

 
  
MPphoto
 

  Jan Zahradil (ECR). – Paní předsedající, já jsem byl zpravodajem obou těchto dohod od roku 2012 do roku 2019 a vzdal jsem se toho zpravodajství po sérii lživých obvinění vůči mé osobě ze strany frakce Zelených, včetně české Pirátské strany a jejich kamarádů v médiích, protože mi bylo jasné, že to bude sloužit jako záminka k odsunutí nebo potopení obou těchto dohod.

Proto jsem rád, že se tak nestalo. Jsem rád, že EP obě tyto dohody schválil výraznou solidní většinou, a jsem rád, že si EP uvědomil, že má šanci stanout v čele tažení za volný obchod v době, kdy protekcionismus ve světě narůstá, a že si také uvědomil rostoucí geopolitickou roli Vietnamu v regionu jihovýchodní Asie.

Samozřejmě jsem obě tyto smlouvy podpořil a mám z toho opravdu velkou radost, že prošly.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE). – Madam President, I’m delighted to fully support the Free Trade and Investment Agreement with Vietnam. As the PPE standing rapporteur for the Southeast Asian region and having guided the agreement with Singapore through this House last year, I’m well aware of the enormous potential these agreements have to boost our trade exchanges with this region, bringing positive effects on growth and employment and in terms of a secure investment environment.

The new agreement with Vietnam opens new perspectives, especially with the elimination of 99% of tariffs and non-tariff barriers. For example, it will be much easier for EU exporters of dairy and livestock food products, such as skimmed milk, cheese and meat, like pork and beef, to trade there. Finally, I welcome the huge opportunities for Ireland, in particular, with this agreement and of course in reverse for Vietnam. This is a good agreement and I hope it gets into operation as soon as possible.

 
  
MPphoto
 

  Samira Rafaela (Renew).(Due to technical issues, Ms Rafaela was asked to repeat her earlier speech) Madam President, this morning we voted in favour of the agreements with Vietnam and it has not been an easy process, but after due consideration, I have decided to vote in favour of these agreements. While the situation in Vietnam is still far from ideal, the Vietnamese Government has made valuable steps in the right direction. The free trade agreement (FTA) and investment protection agreement (IPA) with Vietnam will not only improve the trade relationship between the EU and Vietnam; it will also create a platform for continuous dialogue on human rights with the Vietnamese that will benefit the people of that country. Our trading partners should keep human rights and the environmental standards to the highest level. I would like to recommend that the Commission investigate how the use of a set of objective and transparent criteria could serve as guidance to find trading partners. Therefore, the negotiated FTAs can benefit from broader support amongst all political colours in the EU.

 

12.2. Uzavření Dohody o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (usnesení) (A9-0017/2020 - Geert Bourgeois)
Videozáznamy vystoupení
 

A szavazáshoz fűzött szóbeli indokolások

 
  
MPphoto
 

  Caroline Roose (Verts/ALE). – Madame la Présidente, le vote de l’accord de libre-échange avec le Viêt Nam est une très mauvaise nouvelle.

Mes collègues ont expliqué hier pourquoi cet accord était en complète contradiction avec la volonté de lutter contre le réchauffement climatique et avec le pacte vert européen. Ils ont aussi expliqué pourquoi il était inconvenable pour les Verts de voter contre cet accord, compte tenu de la situation des droits humains au Viêt Nam, pays autoritaire où même les règles de l’OIT ne sont pas respectées.

Nous avons aussi rejeté cet accord en raison de son impact très négatif dans la lutte contre la pêche INN – la pêche illicite, non déclarée et non réglementée. Depuis 2017, le Viêt Nam est sous le coup d’une procédure de «carton jaune» de l’Union européenne pour ne pas avoir respecté ses obligations en matière de lutte contre la pêche illicite. Si le Viêt Nam coopère depuis quelques mois avec l’Union, il n’est toujours pas en conformité avec les conventions internationales sur la pêche illicite. En votant cet accord, le Parlement affaiblit le système de carton jaune et la lutte contre la pêche illicite. Plus encore, l’accord de libre-échange pourrait conduire à des importations de produits issus de la pêche illicite.

Il m’était donc impossible de voter en faveur de cet accord.

 
  
MPphoto
 

  Stanislav Polčák (PPE). – Paní předsedající, skutečně to nebylo jednoduché rozhodování v této věci. Pro nás, kteří pocházíme z bývalých komunistických zemí, uzavírat obchodní dohodu s komunistickou zemí je vzhledem k otázce lidských práv skutečně velmi složité.

Já jsem se nakonec rozhodl pro, protože ta pozitiva podle mého názoru převažují. Je samozřejmě lepší obchodovat podle pravidel, podle určitých zajištěných standardů než bez pravidel, bez jakékoli možnosti ovlivnit vnitřní dění v dané zemi a přiznejme si to, že už za současné situace s Vietnamem spolupracujeme.

Pevně věřím, že ta obchodní výměna bude mít rostoucí potenciál i při zachování environmentálních standardů, a také doufám, že bude skutečně ctěna ochrana investic, ochrana označení země původu. Všechny ty pozitivní kroky, které byly obsaženy v těchto návrzích. Proto jsem je, byť ne úplně lehkou rukou, podpořil.

 
  
MPphoto
 

  Mick Wallace (GUE/NGL). – Madam President, this agreement has a lot in common with many free trade deals before it, like CETA, the Japan and South Korea agreements, and Mercosur. These deals have much the same effect. The scant protections the EU still has in place are routinely undermined in the name of free trade, and the climate, our health and our indigenous industries always suffer.

As the Commission is a revolving-door catastrophe, we see the powers of the corporate sector all over these deals, again and again, with a scant look in for those looking to protect workers’ rights and stop this being used as a back door to a further race to the bottom that would devour the planet and ensure that we see climate system breakdown in our lifetime.

This system of unfettered capitalism is locking us into the corrosion of environmental protections and public health standards, and the attached system of globalised trade is sending carbon emissions skyrocketing as we ferry the cheapest (meaning the most exploitative) goods around the planet in order that corporations make buckets of money. There’s no such thing as a free trade deal. This system is costing us the Earth.

 

12.3. Dohoda o ochraně investic mezi EU a Vietnamem (A9-0002/2020 - Geert Bourgeois)
Videozáznamy vystoupení
 

A szavazáshoz fűzött szóbeli indokolások

 
  
MPphoto
 

  Michaela Šojdrová (PPE). – Paní předsedající, tuto dohodu o ochraně investic mezi EU a jejími členskými státy a Vietnamem jsem podpořila. Je to dohoda, která má jiný charakter než ta předchozí. Jedná se o to, že už dnes je EU pátým největším investorem ve Vietnamu. Vietnam je proto důležitým partnerem pro EU a je důležité, aby evropští investoři a jejich investice byli ve Vietnamu chráněni. A tato dohoda stanoví jasná pravidla.

Zároveň tyto investice ve Vietnamu umožní vytváření nových pracovních míst a my očekáváme, že Vietnam se tedy bude přibližovat EU nejen ekonomicky, ale právě i v oblasti lidských práv a životní úrovně obyvatelstva. V ČR žije zhruba 60 000 vietnamská komunita a víme, že ta jejich situace není lehká. Věřím, že tato dohoda by mohla motivovat vietnamskou vládu k dalšímu přibližování evropským hodnotám.

 

12.4. Dohoda o ochraně investic mezi EU a Vietnamem (usnesení) (A9-0014/2020 - Geert Bourgeois)
Videozáznamy vystoupení
 

A szavazáshoz fűzött szóbeli indokolások

 
  
MPphoto
 

  Thierry Mariani (ID). – Madame la Présidente, je regarde le Viêt Nam avec sympathie et amitié, ayant été député des Français de l’étranger, et notamment de la zone Asie-Pacifique pendant cinq ans. Je connais les souffrances de ce peuple et les efforts qu’il fait pour se redresser. Toutefois, il en va des relations entre les nations comme avec la réalité: il faut travailler avec des données objectives et réussir à établir des relations avec l’ensemble des pays du monde. Enfin, c’est notre conception des relations internationales, en principe, pas celle de l’Union européenne qui brandit la question des droits de l’homme à chaque occasion.

J’ai voté contre cet accord, parce qu’il ne bénéficie pas aux Européens, parce qu’il est toujours marqué par une conception idéologique du libre-échange et parce que l’union douanière européenne a cessé depuis longtemps de servir les peuples. Nous ne devons signer aucun accord qui irait contre la relocalisation des activités industrielles en Europe, qui ne donnerait pas aux nôtres avant d’aider au développement des autres. Par ailleurs, nous ne pouvons pas accepter qu’une justice arbitrale privée se substitue aux justices nationales.

Voilà les raisons de mon vote sur les textes qui concernaient les accords entre l’Union européenne et le Viêt Nam.

 

12.5. Námitka vůči aktu v přenesené pravomoci: unijní seznam projektů společného zájmu (B9-0091/2020)
Videozáznamy vystoupení
 

A szavazáshoz fűzött szóbeli indokolások

 
  
MPphoto
 

  Cornelia Ernst (GUE/NGL). – Frau Präsidentin! Ich habe für die Entschließung gestimmt und damit auch gegen die Liste der Projects of Common Interest. Warum ist das so? Ich will noch einmal deutlich sagen, dass auf dieser Liste circa 50 Gasprojekte gefördert werden sollen – 50 Gasprojekte, und das im Zeitalter des Klimawandels. Es sollen damit Projekte in allen Mitgliedstaaten gefördert werden, die tatsächlich auch umweltschädlich sind.

Wenn wir uns das genauer anschauen, dann müssen wir sagen, weder mit dem Klimaabkommen von Paris noch mit anderen Abkommen, die abgeschlossen wurden, ist dies vereinbar. Und es ist auch ein Armutszeugnis, weil damit die Erklärung des Klimanotstandes in der EU, die wir ja hier abgegeben haben – diese Erklärung wird praktisch zum Teufel gejagt. Stattdessen sollen Gelder aus dem europäischen Haushalt für Gas ausgegeben werden, und wir sind in keiner Weise damit einverstanden. Vielmehr brauchen wir Gelder für erneuerbare Energien, zum Beispiel auch für grenzüberschreitende Stromleitungen, die bezahlt werden müssen. Ich denke da zum Beispiel an Solarstrom aus Spanien, der in den Norden der Europäischen Union transportiert werden kann, oder auch smart grids, die tatsächlich gefördert werden müssen. Das wäre wichtig und ist mit dem Bisherigen hier nicht vereinbar.

 
  
MPphoto
 

  Manon Aubry (GUE/NGL). – Alors que la Commission européenne vient de présenter en grande pompe son pacte vert, vous venez, chers collègues, de voter une liste d’investissements ironiquement appelés «d’intérêt commun» qui ne comporte pas moins de 32 projets gaziers. Oui, rien que ça.

De quel intérêt commun parlez-vous quand vous soutenez le développement d’infrastructures gazières, alors que le gaz représente 20 % des émissions mondiales de CO2? De quel intérêt commun parlez-vous quand vous choisissez de déverser 29 milliards d’euros d’argent public pour financer ces projets climaticides? De quel intérêt commun parlez-vous, enfin, quand ces projets comprendront du gaz issu de la fracturation hydraulique, qui met en danger la planète et la santé des communautés locales? Vous décrédibilisez totalement ce Parlement en applaudissant des deux mains l’état d’urgence climatique, tout en signant un chèque en blanc aux multinationales pollueuses.

L’intérêt commun, c’est tout le contraire de ces projets absurdes et inutiles, c’est regarder en face la catastrophe climatique et c’est nous donner une chance d’y répondre, en commençant par laisser les énergies fossiles sous terre.

 
  
MPphoto
 

  Silvia Modig (GUE/NGL). – Arvoisa puhemies, äänestin tuota luetteloa vastaan, koska se sisältää useita hankkeita, jotka perustuvat fossiilisiin energialähteisiin. Vaikka maakaasua haluttaisiin ajatella siirtymäkauden vaihtoehtona, on tunnustettava se tosiasia, että nämä investointien elinkaaret voivat olla 40–50 vuotta. Se ei voi olla minkään siirtymäajan pituus.

Me emme voi luoda uutta energiainfrastruktuuria, joka perustuu fossiilisiin polttoaineisiin. Se on täysin vastoin Pariisin sopimusta ja täysin vastoin niitä julkilausuttuja ilmastotavoitteita, joita tämä parlamentti on itsellensä ja komissiolle asettanut.

Kun nämä hankkeet nyt siirtyvät jatkokäsittelyyn, toivon, että komissio jatkokäsittelyssä tarkastelee näitä hankkeita pitäen mielessään sen, että tämä parlamentti on julistanut ilmastohätätilan, tämä parlamentti on sitoutunut noudattamaan Pariisin sopimusta ja tämä parlamentti on sitoutunut hiilineutraaliin Eurooppaan. Sen takia tästä listasta on poimittava pois ne hankkeet, jotka ovat ristiriidassa ilmastotavoitteiden kanssa.

 
  
MPphoto
 

  Bogdan Rzońca (ECR). – Pani Przewodnicząca! To bardzo dobra wiadomość. To głosowanie to bardzo dobra wiadomość dla wielu krajów, dlatego że gaz jest bardzo potrzebnym i niezwykle trwałym źródłem energii dla wielu krajów, także krajów postkomunistycznych. I tam trwają inwestycje gazowe, które pomagają wydobyć się tym krajom, krajom postkomunistycznym, z bardzo ociężałych kwestii związanych ze starym systemem energetycznym.

Dzięki temu głosowaniu Parlament Europejski pokazał, że można wspólnie porozumieć się w zakresie zrozumienia punktów wyjścia różnych krajów europejskich i odpowiedzialności energetycznej. Dzięki temu głosowaniu w dalszym ciągu będą mogły być finansowane połączenia gazowe między Polską a Czechami, Polską a Słowacją, Polską a Ukrainą, Polską a Norwegią, Baltic Pipe, a systemy gazowe związane z gazem skroplonym będą budowane i będą stanowić o niezależności energetycznej Polski.

 
  
MPphoto
 

  Ivan Vilibor Sinčić (NI). – Poštovana predsjedavajuća, protiv sam ove liste projekata jer se na njoj, među ostalim, nalazi LNG terminal u Omišlju na Krku.

Kad vi donesete bilo koji dobar projekt u nekorumpiranu zemlju, on će vjerojatno biti dobar. A zamislite sad tek kad loš projekt donesete u korumpiranu zemlju kao što je Hrvatska što se tu tek dešava. Dakle, kod provedbe takvih projekata imamo podmićivanje, preplaćivanje projekata, gušenje struke i znanosti, pogodovanje rođacima. Gleda se po konceptu da ja zaradim sada, a to što će svi drugi dugoročno trpjeti štetu, to me ne zanima. Takav pristup je katastrofalan. Protiv sam svih projekata koji opterećuju hrvatska kućanstva.

U Hrvatskoj zbog promašenih sustava gospodarenja otpadom već plaćamo sve veće cijene za smeće i vodu, lijekove i njihove cijene uspoređujemo s najbogatijim zemljama Europe. Imamo skup i spor telekom te smo među najgorima u indeksu digitalne razvijenosti. Benzin nam je cijenom blizak cijeni u Austriji ili Italiji s višestrukim dohodcima. Porezi su jako visoki i sad da još plaćamo promašene Plenkovićeve projekte koji će poskupiti cijenu plina i struje. Ne, hvala!

 
  
MPphoto
 

  Ангел Джамбазки (ECR). – Г-жо Председател, уважаеми колеги, гласувах убедено срещу този доклад, срещу това възражение, защото на това безумие трябва да се сложи някакъв край.

Вие гласувате, уважаеми колеги отляво, против атомната енергетика, доказано най-сигурната и най-чистата, гласувате против газовите тръбопроводи, гласувате против въглищната енергетика. С всяко едно ваше действие, вие деиндустриализирате европейските държави, вие изнасяте работни места извън европейския континент. Вие унищожавате възможността на обществата да се издържат, да работят и да имат просперитет, и то предимно тези всичките ви промени засягат държавите в Централна и Източна Европа.

Съзнавам вашето желание да правите енергия от виолетки и маргаритки, но ви уверявам, че това няма да се случи. Много е хубаво да си мечтаете за слънчеви паркове, обаче през нощта слънце няма. Много е хубаво да си мислите, че с вятърните перки на Карлсон ще постигнете нещо, само че вятърът е нещо променливо. Затова се радвам, че тук се сложи един прът в колелата на тази политическа лудост, в каквато се превръща така наречената „Зелена тема“.

 
  
MPphoto
 

  Miapetra Kumpula-Natri (S&D). – Arvoisa puhemies, tämä PCI-lista, joka on rahoituskelpoisten hankkeiden hakemuslista, josta tänään äänestimme, on osa isompaa kokonaisuutta, osa TEN-E-sääntelyä, jossa odotamme komissiolta pikaisesti parempaa sääntelykehystä.

Itse olin Verkkojen Eurooppa (CEF) -neuvottelija tälle tulevalle rahoituskaudelle. Siinä saimme kriteerejä paremmin vastaamaan Euroopan unionin poliittista tahtoa vastata ilmastonmuutoshaasteisiin. Salista ja tämän viikon keskusteluista lähti tänään komissiolle tärkeä viesti, että myös nämä listat on saatava yhteensopiviksi poliittisilta tavoitteiltaan niin, että siirtymä vähähiiliseen talouteen ja vuoden 2050 hiilineutraaliustavoite toteutuu. Itse äänestin tämän listan puolesta, vaikka se ei ole täydellinen, sillä se sisältää myös kolme neljäsosaa sähköverkkojen parantamishankkeita.

Minun mielestäni nyt täytyy kiinnittää huomio siihen, että näitä hankkeita haetaan. En tiedä, onko monella mepillä on täällä esimerkkejä hankkeista, jotka ovat jääneet rahoittamatta. Niitä ei olla haettu ja nyt uuteen lainsäädäntöön täytyy saada energiatehokkuus, älyverkot ja muut paljon paremmin mukaan.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE). – Madam President, I was one of the 443 MEPs who did not support this objection to the 4th PCI list.

I believe the projects on this list are important for the creation of a well-functioning internal energy market in the EU, as I support the ambition of a stable, secure and affordable supply of energy.

Additional investments will, of course, create jobs and growth in the regions concerned. The list of energy projects comes as a package, and I support it as a package. This list contains a number of key projects across the European Union that will help us meet all objectives of the Energy Union.

In Ireland, these include a number of important new projects, including the Celtic Interconnector (Ireland’s proposed electricity interconnection with France), additional electricity connections between Ireland and the UK, and the proposed Silvermines renewable hydroelectric power station.

These are all important elements of Ireland’s move towards renewable energy and, notably, our objective of reaching 70% renewable electricity by 2030.

While I understand concerns about the inclusion of gas projects, projections show that gas will play an important role in transition by reducing greenhouse gas emissions in the power-generating industrial and commercial, residential and transport sectors by replacing more CO2-intensive fossil fuels like coal and oil.

 

12.6. Strategie EU pro vymýcení praktiky mrzačení ženských pohlavních orgánů ve světě (B9-0090/2020, B9-0092/2020)
Videozáznamy vystoupení
 

A szavazáshoz fűzött szóbeli indokolások

 
  
MPphoto
 

  Billy Kelleher (Renew). – Madam President, I voted in favour of this resolution, and I also spoke on this particular issue in 2011 when Ireland brought forward legislation to the parliament to ban this insidious barbaric act.

Regardless of culture, religion or creed, this is something that goes against the fundamental principles of bodily integrity and of right to life and a right to health, so from all these perspectives, I welcome the resolution, and I ask the Commission, and I ask Member States in particular across the European Union, to ensure that legislation is robust in national parliaments to address this particular issue, to ensure that there are prosecutions of people who partake in female genital mutilation and encourage it and facilitate it.

Equally, we have to ensure that we have in place support through our health services so that victims – people who have been genitally mutilated – have the confidence to seek support, to seek assistance if they need it in the context of the damage that it does to their health. I commend the motion and I ask national parliaments to endorse it as well in legislation.

 
  
MPphoto
 

  Thierry Mariani (ID). – Madame la Présidente, j’ai bien sûr voté pour cette résolution. L’excision est une violence très souvent liée à des conceptions dégradantes et inadmissibles de la femme, ou à certaines sectes islamistes.

Une horreur qui a été importée sur le sol européen et qui scandalise nos sociétés, puisqu’elle est associée à une immigration de masse. Inviter des personnes de cultures différentes et s’étonner ensuite qu’elles pratiquent des coutumes différentes est vraiment le lot des naïfs. Cette horreur ne peut pas supporter les a priori idéologiques inscrits dans la résolution commune – il n’y a qu’à dire simplement et clairement notre écœurement devant des pratiques qui abîment la nature humaine.

Il convient ensuite de distinguer ce qui choque nos principes universels et ce qui met en danger notre continent. Six cent mille jeunes femmes courent le risque de ces pratiques sur notre continent, une pratique qui jusqu’à présent était ignorée. Pour mettre en œuvre une stratégie européenne de défense et de promotion du mode de vie européen qui refuse toute pratique de ce genre, il convient bien sûr d’en étudier les causes. Et les causes, c’est notre absence de maîtrise dans les origines de l’immigration, notre mise en avant d’un multiculturalisme hors d’âge qui justifie des pratiques de plus en plus révoltantes et, bien sûr, qui justifie que nous ayons voté pour cette résolution.

 
  
MPphoto
 

  Anne-Sophie Pelletier (GUE/NGL). – Madame la Présidente, je me réjouis de l’adoption de cette résolution pour laquelle j’ai voté favorablement, évidemment.

Après l’adoption de la résolution sur l’adhésion de l’Union européenne à la convention d’Istanbul en novembre 2019, je pense que c’est encore un message fort que nous envoyons concernant les violences faites aux femmes et l’égalité femmes-hommes.

Alors que l’ONU avait inscrit parmi ses objectifs de développement durable l’éradication des violences génitales d’ici à 2030, on voit que les mutilations génitales touchent encore 200 millions de jeunes filles et de femmes dans le monde, et qu’en Europe 600 000 femmes y sont exposées.

Les mutilations génitales sont une attaque à la chair et à l’esprit de la femme. Cette résolution montre bien que les mutilations génitales féminines sont une manifestation des inégalités entre les femmes et les hommes, et je serai contre ce que dit M. Mariani: nous n’allons pas stigmatiser des religions.

à ce titre, il convient donc d’adopter une approche systémique pour lutter contre ce phénomène, qui doit être fondée sur la prévention et l’émancipation économique des femmes.

 
  
MPphoto
 

  Jadwiga Wiśniewska (ECR). – Pani Przewodnicząca! Stanowczo sprzeciwiam się wszelkim formom przemocy wobec kobiet, a zwłaszcza okaleczaniu narządów płciowych. Praktyka ta występuje również w państwach Unii Europejskiej. Jest ona bestialską formą okaleczania, głównie młodych dziewczynek, dlatego głosowałam za tą rezolucją.

Niestety niektóre grupy polityczne nie powstrzymały się od promowania swoich ideologicznych pomysłów również i w tej rezolucji. Dlatego nie poparłam większości motywu J. Okaleczanie narządów płciowych można co prawda postawić na równi z przymusowymi małżeństwami, w tym szczególnie małżeństwami dzieci, ale nie da się tego porównać z brakiem kompleksowej edukacji seksualnej. Wątpliwości też budzą zapisy w motywie J, ust. 5 i ust. 21, w których użyto sformułowania „zdrowie seksualne i reprodukcyjne”. O ile faktycznie opieka okołoporodowa kobiet okaleczonych wymaga szczególnych starań, to zdecydowanie sprzeciwiamy się rozumieniu tego sformułowania jako dostępu do aborcji. Ponadto nie zgadzam się z ust. 20, który traktuje o ratyfikowaniu przez Unię konwencji stambulskiej.

 
  
MPphoto
 

  Christine Anderson (ID). – Frau Präsidentin! Das EU-Parlament hat heute eine Entschließung angenommen, mit der unsere Entschlossenheit zum Ausdruck gebracht werden sollte, weibliche Genitalverstümmelung zu bekämpfen. Leider ist es wieder einmal nichts anderes als reine Symbolpolitik, sind es wieder nur leere Lippenbekenntnisse. Weibliche Genitalverstümmelung bekämpft man nicht, indem man betroffene Reden hält oder sich Sticker an die Brust heftet, gleichzeitig aber – wie hier im Dezember geschehen – meine Initiative abschmettert, mit der ich die Entschließung um die Istanbul-Konvention umfangreich zum Thema „Weibliche Genitalverstümmelung“ erweitern wollte. Es hilft auch nichts, wenn man einen priorisierten Asylanspruch für von Genitalverstümmelung betroffene Mädchen schafft. Man schafft damit nur weitere Motive, nun noch mehr Mädchen dieser menschenverachtenden Praxis auszusetzen, indem man sie dann als Ankerkinder nach Europa schicken kann. Es nutzt auch nichts, so zu tun, als hätte dieses grausame Verbrechen nichts mit einer bestimmten Kultur oder einer bestimmten Religion zu tun, denn wir alle wissen: Der Islam ist Frauenverachtung in Reinkultur. Wer das nicht klar benennt, der kann diese Probleme auch nicht lösen, und deswegen sage ich ganz klar: Die weibliche Genitalverstümmelung gehört genauso wenig zu Europa wie der Islam, von wo sie kommt.

 
  
MPphoto
 

  Annika Bruna (ID). – Madame la Présidente, 500 000 femmes auraient été victimes de mutilations génitales. Si les mutilations génitales féminines existent en Europe, elles n’ont rien d’européen. On n’en trouve ni dans l’histoire de nos pays, ni dans les traditions, ni dans les exigences religieuses. Il n’en a existé que quelques cas marginaux dans une secte russe du XIXe siècle, encore s’agissait-il d’automutilation.

L’excision en Europe est le fait exclusif de populations immigrées qui n’ont pas été assimilées et n’ont pas adopté les valeurs civilisationnelles et les mœurs européennes. Leur développement est la démonstration de la submersion migratoire que nous subissons et de l’absence d’intégration de certaines populations.

Si nous pouvons lutter contre cette barbarie dans certains pays extérieurs à l’Union, nous devons le faire dans ces pays et non importer cette problématique en Europe, comme le suggère la convention d’Istanbul. Trente millions de femmes dans le monde sont menacées d’excision. Protégeons-les dans leur pays, mais ne faisons pas des mutilations génitales un motif supplémentaire d’immigration.

 
  
MPphoto
 

  Jiří Pospíšil (PPE). – Paní předsedající, já jsem samozřejmě podpořil toto usnesení, protože mrzačení ženských pohlavních orgánů je naprosto nepřijatelné, je to zločin proti lidskosti, proti lidským právům.

Bylo by dobře, kdyby na základě tohoto usnesení opravdu alespoň v Evropě státy spolu více spolupracovaly a bojovaly proti této trestné činnosti. Kdyby se nám dařilo výrazně snižovat množství těchto zločinů na území Evropy a kdyby toto usnesení nezůstalo pouze u slov na papíru, ale mělo faktický dopad v té rovině, že policie jednotlivých členských států, orgány činné v trestním řízení jednotlivých členských států tuto trestnou činnost budou více vyhledávat a podaří se ji u evropských soudů více odsuzovat.

To je asi jediná forma, jak do budoucna tuto ohavnou praxi vymýtit na území EU. Z hlediska třetích zemí, tam je třeba podle mého názoru navazovat ekonomickou podporu státům podle toho, jak přistupují k lidským právům, a tedy ochraně práv žen.

 
  
MPphoto
 

  Jessica Stegrud (ECR). – Fru talman! Flickan som ska könsstympas går oftast i lågstadiet. Först får hon sina ben fastbundna. Sedan tar man den ena halvan av ett rakblad och skär av hennes klitoris. Med den andra halvan skär man sedan av blygdläpparna för att därefter sy ihop det som är kvar. Följden är alltid psykiskt trauma, livslånga smärtor och ofta stora problem senare i livet vid förlossning, menstruation och samlag. Ibland är konsekvensen döden.

Amnesty International likställer könsstympning med tortyr och anser att förövarna, oavsett var brottet begås, ska ställas inför rätta och straffas.

Trots att den första lagen mot könsstympning i Sverige kom redan 1982 har vi nu, 38 år senare, flest stympade kvinnor per capita, och endast tre förövare har blivit dömda. Vi röstar i dag självklart ja till resolutionen men konstaterar återigen att den svenska regeringen har gjort alldeles för lite, alldeles för sent.

 
  
MPphoto
 

  Guido Reil (ID). – Frau Präsidentin! Wir haben heute über eine Entschließung zur Genitalverstümmelung abgestimmt. Worüber reden wir da? Wen betrifft es? Es betrifft junge Mädchen, die in der Regel fünf bis 13 Jahre alt sind. Diesen Mädchen wird ohne Betäubung mit einer Rasierklinge die Klitoris entfernt, die äußeren Schamlippen abgeschnitten, die inneren Schamlippen abgeschnitten, und danach werden sie in der Regel zugenäht, von oben nach unten, bis nur noch ein ganz kleines Loch bleibt. An dem Tag, an dem sie verheiratet werden, in ihrer Hochzeitsnacht, werden sie von ihrem Ehemann aufgeschnitten – mit einem Messer.

Diese unglaubliche Barbarei mussten 200 Millionen Frauen ertragen – im 21. Jahrhundert, 200 Millionen Frauen. Und wo passiert denn das? Es passiert ihnen in islamischen Ländern; und darüber müssen wir endlich reden und wir müssen uns darüber klar werden: Es passiert in islamischen Ländern. Mit der Zuwanderung ist diese unglaubliche Barbarei auch nach Europa gekommen. 600 000 Frauen sind mittlerweile auch hier betroffen. Wir müssen diesen Wahnsinn endlich beenden.

 
  
MPphoto
 

  Frances Fitzgerald (PPE). – Madam President, I support this resolution. I am delighted to see so many people in the European Parliament supporting it. FGM is an act of physical, sexual, and psychological violence and mostly carried out against infants and young girls up to the age of 15 years of age, and of course beyond. There are 200 million worldwide.

It’s not something that just happens, for example, on the African continent. People often think of that, although 97% of women in Guinea have undergone FGM, including 45% of girls below 14, and in Ethiopia 65% of women, but of course it is happening in countries around the world. It is happening in Indonesia, Malaysia, South America and so on, and here in Europe. Let’s remember that 180 000 young girls, attending our schools, attending our youth clubs and involved in our communities are at risk of FGM in Europe.

We have to take action to make sure that we have zero tolerance. I’m delighted to see across continents – and we saw this in Nairobi at the recent conference – young boys and men working to eliminate FGM. That’s also very important. We have to have this comprehensive strategy to end FGM now.

 
  
MPphoto
 

  Margarita de la Pisa Carrión (ECR). – Señora presidenta, nuestro voto ha sido la abstención. Estamos totalmente en contra de la mutilación genital femenina, pero no puede considerarse solo una forma de discriminar a la mujer. Meterlo en el mismo saco, como propone este documento, es parte del problema. Va mucho más allá. Es una forma de no considerar a la mujer persona, de querer matar su iniciativa, sus deseos, su esencia. Tiene la única intención de convertir a la mujer en una esclava y, aunque este texto lo niegue, sí es una cuestión de religión; es algo completamente cultural; no solamente es de hombre contra mujer, también es de mujer contra mujer, de mujeres contra mujeres.

Se ha utilizado este doloroso asunto para movilizarnos en masa hacia la agenda feminista, mientras se blanquea a quienes promueven esta espantosa práctica. En el entorno de los valores occidentales, de los valores cristianos, la mujer nunca ha tenido este tipo de desprotección. Ensalzar estos valores es urgente, es nuestra brújula ante semejante confusión. No puede haber una estrategia de éxito si ignoramos las causas del problema.

 
  
MPphoto
 

  Vlad-Marius Botoş (Renew). – Madam President, human beings are not property. Children are not property. We all state very loudly and clearly that we want to make our own choices, especially when we are talking about our own bodies. Four million girls every year are in danger of having that right taken from them. Four million girls between the ages of 1 month and 15 years old are at risk of undergoing female genital mutilation (FGM) for no reason other than that the parents or the grandparents or somebody in the family considers that it is nice to do it, or it is culturally appropriate. There are no health benefits from this procedure, and there are too many health hazards involved – from infection to excessive bleeding, from physical discomfort to sterility and to child death. We cannot allow these practices to go on in Europe. We cannot allow these girls, who have become European, to be taken away in countries where the practices are still in high fashion, to be mutilated. We have to protect their human rights – and not to be mutilated is one very important right of girls, of women. If we want them to become strong, healthy members of our society, if we want them to become protectors of human rights, we have to protect them now, when they need it most. I voted for this resolution, and I think this is a big start.

 
  
MPphoto
 

  Veronika Vrecionová (ECR). – Paní předsedající, ženská obřízka je jedním z nejstrašnějších činů, které lze zahrnout do násilí na ženách. Kromě fyzické bolesti souvisí i s mnohaletými psychickými a samozřejmě zdravotními problémy.

Je otřesné, že v 21. století je tento čin stále praktikován v několika desítkách zemí světa a každoročně jím projdou desítky až stovky tisíc žen. Dokonce i v EU žije přes 600 000 žen, které podstoupily obřízku, a téměř 200 000 mladých dívek a žen je tímto zákrokem ohroženo.

Jestliže chceme chránit ženy a zasazovat se o rovnost pohlaví, tak kroky k ukončení této kruté praktiky pomohou ženám daleko více než mediálně skloňované kvóty na počty žen v politice, případně ve firmách. Samozřejmě jsem tuto rezoluci podpořila.

 
  
MPphoto
 

  Jan Zahradil (ECR). – Paní předsedající, myslím, že se všichni shodneme v EP na nutnosti boje proti této nelidské, nehumánní praxi.

Já bych v této souvislosti chtěl jen připomenout, že to byla naše frakce Evropských konzervativců a naše poslankyně Assita Kanko ze strany N-VA, kdo jsme navrhli na loňskou Sacharovovu cenu skupinu aktivistek z Keni známou pod názvem The Restorers, která aktivně bojuje jak v Africe, tak jinde ve světě proti této nelidské zvyklosti.

Budeme v tom samozřejmě pokračovat, máme nějaké plány. Konkrétně bych i Vás paní místopředsedkyně chtěl pozvat k této aktivitě a brzy obdržíte od nás v této věci nějaký návrh a doufám, že ho podpoříte. Samozřejmě, že jsem tuto rezoluci podpořil.

 

12.7. Automatizované rozhodovací procesy: zajištění ochrany spotřebitele a volného pohybu zboží a služeb (B9-0094/2020)
Videozáznamy vystoupení
 

A szavazáshoz fűzött szóbeli indokolások

 
  
MPphoto
 

  Anne-Sophie Pelletier (GUE/NGL). –Madame la Présidente, j’ai voté en faveur de cette résolution qui va pour moi dans le bon sens, c’est-à-dire la protection de la liberté des données et la protection des consommateurs, et je voudrais ici reconnaître l’engagement de la présidente de la commission IMCO.

Vous savez, Rabelais disait: «science sans conscience n’est que ruine de l’âme», et c’est pourquoi il me semble que nous devons rester vigilants sur les technologies liées à l’intelligence artificielle. En effet, ce ne sont pas des algorithmes qui peuvent aujourd’hui gérer des pans entiers de la société et de notre quotidien – je veux penser aux services publics, aux réclamations, aux opérations bancaires –, et c’est pour cela que j’attire votre attention sur deux points où le texte aurait, à mon sens, pu être plus ambitieux en matière de transparence. La transparence est une donnée essentielle pour la confiance de nos concitoyens. Nous pouvons aussi renforcer ce texte en nous assurant que les logiciels ne seront jamais discriminatoires envers les personnes les plus fragiles.

Alors, oui à la science, oui au progrès, si et seulement s’ils sont conjugués à l’éthique et à la morale.

 
  
MPphoto
 

  Jadwiga Wiśniewska (ECR). – Pani Przewodnicząca! Głosowałam za przyjęciem rezolucji w sprawie zapewnienia ochrony konsumentów oraz swobodnego przepływu towarów i usług w zakresie zautomatyzowanych procesów decyzyjnych, bowiem uważam, że sztuczna inteligencja stanowi potencjał w zapewnieniu udogodnień dla życia obywateli.

Systemy sztucznej inteligencji znajdują zastosowanie w różnych branżach ze względu na swoją zdolność do poprawy wydajności. Są innowacyjne i upraszczają skomplikowane procesy, ale ważne jest, by były bezpieczne dla konsumentów i działały zgodnie z przeznaczeniem. Równie ważne jest to, by regulacje prawne nie były nadmiernie uciążliwe i nie zniechęcały europejskich firm do wdrażania i adaptacji tych rozwiązań. Ta rezolucja jest krokiem w kierunku znalezienia właśnie takiej równowagi.

 
  
MPphoto
 

  Łukasz Kohut (S&D). – Madam President, the general definition of automated decision making is the process of making a decision by automated means without any human involvement. This decision can be based on factual data as well as on digitally created profiles or inferred data. Let’s give examples here: an online decision to award a loan or an ability test in recruitment using pre—programmed algorithms and criteria. There are a number of benefits to such decision making – a quicker and more consistent decision among them – but what about risks, the risk of profiling, misuse of data, limiting consumers’ choices. We must be aware of these risks. That is why I voted for the resolution, which calls on the Commission to closely monitor developments in this area.

 
  
MPphoto
 

  Eugen Tomac (PPE). – Doamnă președintă, am votat și eu această rezoluție. Consider că este foarte important să acordăm atenția cuvenită întregului mecanism ce ține de procesele decizionale automatizate și cred că tehnologia ne influențează viața de zi cu zi în sens pozitiv, însă trebuie să ne gândim foarte bine și să găsim mecanismele necesare pentru a reglementa acest proces pentru a proteja consumatorii.

În primul rând, inteligența artificială este extrem de importantă și a pătruns în toate domeniile, însă consumatorii finali, în mod special copiii, trebuie protejați. Pentru că transparența este cheia în acest mecanism, consumatorul final trebuie să aibă parte de acces la modul în care inteligența artificială și procesele automatizate ne influențează viața de zi cu zi. De mai multă transparență este, așadar, nevoie, de aceea am susținut această rezoluție.

 
  
MPphoto
 

  Mick Wallace (GUE/NGL). – Madam President, the shift towards automated decision-making and artificial intelligence will change the way in which consumer markets and our societies in general function. We need to ensure that people are protected from unfair or discriminatory commercial practices and we need to ensure that these processes are transparent and do not involve profiling. In this respect, auditing of automated decision-making should be carried out by independent third parties. People need to be able to contest these types of decisions. The Commission needs to ensure that the EU safety and liability frameworks are fit for purpose and that market watchdogs and other competent authorities are properly resourced and empowered to act. We need to be extremely wary of the concentration of data in the hands of a few private companies and we need to adhere to the principles of the GDPR, specifically in terms of purpose limitation and privacy by design.

 
  
MPphoto
 

  Deirdre Clune (PPE). – Madam President, artificial intelligence makes it possible to process much more data than humans can do in a fraction of the time. It’s becoming increasingly common in finance, healthcare, education and the legal system. It’s increasingly evolving algorithmic decision systems. In many situations, the impact of the decision on people can be significant, such as access to credit, employment, medical treatment and judicial sentences.

So I was happy to support this resolution, as it urges the Commission to examine whether additional measures are needed in order to guarantee a strong set of rights to protect consumers in AI decision-making; to ensure that consumers are protected from unfair and discriminatory practices, as well as from the risks entailed by AI-driven professional services; to guarantee greater transparency in these processes; and to ensure that only high-quality and non-biased data sets are used in algorithmic decision-making systems. The bottom line is we need to ensure that EU rules on safety and liability for products and services are fit for the digital age.

 

12.8. Návrh mandátu pro jednání o novém partnerství se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (B9-0098/2020)
Videozáznamy vystoupení
 

A szavazáshoz fűzött szóbeli indokolások

 
  
MPphoto
 

  Billy Kelleher (Renew). – Madam President, just to say at the outset: I welcome the opportunity to speak on this very important issue, particularly in the context of Ireland itself and the citizens in Northern Ireland, in particular. While this is primarily about a trade deal with the UK and the European Union over the next number of months, it is critically important that Irish citizens are kept at the heart of this particular debate. There are hundreds of thousands of Irish citizens – who are European Union citizens as well – who are now living in Northern Ireland, outside of the European Union. I think that we have to when debating these issues – and I make no apologies for consistently raising the concerns of many Irish citizens living in Northern Ireland, so it must be at the heart of it. The integrity of the Good Friday Agreement must be upheld in any future deal as well.

Finally, professional qualification recognition is something that will have to be to the fore to ensure that people can work on both sides of the border and that professional qualifications are recognised on both sides – in the UK and the European Union – and that is critically important to the free movement of people on the island of Ireland.

 
  
MPphoto
 

  Thierry Mariani (ID). – Madame la Présidente, nos collègues britanniques ont donc quitté notre hémicycle. Nous leur devons de bons souvenirs. Nigel Farage symbolisa ainsi longtemps l’excellence produite par l’attachement à une terre et à une identité, contre tous ceux qui rêvent d’un grand vide où les nations devraient se noyer.

Alors comment confier un mandat de négociation qui se structurerait sur autre chose qu’une arrogance des institutions européennes et qui éviterait, à l’inverse de la résolution, les enfantillages provocateurs niant la souveraineté de la Grande-Bretagne?

En réalité, le comportement des institutions européennes pendant le Brexit est un argument supplémentaire contre toute avancée de leurs prérogatives: incapacité à respecter l’équilibre entre les nations, déséquilibre entre les objectifs et les atouts... Rien n’a été abordé avec le tact et la mesure qui doivent prévaloir dans ce genre de situation. Les débats sur le Brexit étaient une sorte de cour de récréation; les voix les plus inconnues et les moins soutenues dans leur propre pays faisaient la leçon à des personnalités établies en Grande-Bretagne.

Voilà où l’arrogance peut par moments nous mener, quand des peuples voulant se faire respecter demandent simplement à être écoutés. Pour ces raisons, je me suis abstenu.

 
  
MPphoto
 

  Frances Fitzgerald (PPE). – Madam President, I voted in favour of the resolution establishing the European Parliament’s position on the future relationship between the UK and the European Union. Establishing a new trade agreement with the UK must be of the utmost importance to the EU in this period, ensuring that as close and prosperous a relationship as possible can be established. This will of course require commitment from both sides and it’s certainly not helped by ambivalent statements that we hear at times from the UK. It will be key for the European Union, but particularly for Ireland and Northern Ireland and I welcome the ambition in this resolution to see such a relationship through a level playing field as part of an economic partnership and I hope that we can work with the UK, to ensure that we have a close and mutually beneficial relationship. I stress mutually beneficial because the UK’s trade with the EU is very substantial.

What is even more crucial is the continued preservation of the peace in Northern Ireland. The final agreement cannot in any way jeopardise the peace established by the Good Friday Agreement, and the final future relationship can in no way undo what has been previously agreed to in the Withdrawal Agreement and that will need ongoing monitoring in the months ahead.

 
  
MPphoto
 

  Jadwiga Wiśniewska (ECR). – Pani Przewodnicząca! Po brexicie relacje Unia Europejska – Zjednoczone Królestwo muszą zostać uregulowane. Ta rezolucja zawiera zalecenia Parlamentu Europejskiego dla Komisji do negocjacji w sprawie nowego partnerstwa ze Zjednoczonym Królestwem. Rezolucja obejmuje szeroki zakres polityk skupionych w trzech głównych kategoriach: partnerstwo gospodarcze, konkretne kwestie sektorowe i współpraca tematyczna, a także partnerstwo w zakresie bezpieczeństwa i spraw zagranicznych.

Podczas gdy oczywistym jest, że państwo spoza Unii nie może mieć takich samych przywilejów, praw lub korzyści jak państwo członkowskie, to musimy pamiętać, że przyszłe stosunki Wielkiej Brytanii i Unii Europejskiej powinny być możliwie jak najbardziej oparte na współpracy. Wielka Brytania – nawet jeśli jest poza Unią – pozostaje wielkim krajem europejskim związanym z innymi krajami Europy historią, gospodarką czy współpracą w zakresie bezpieczeństwa. W interesie zarówno Unii, jak i Wielkiej Brytanii jest, żeby nasze wzajemne relacje były jak najlepsze. Dlatego głosowałam za przyjęciem tej rezolucji.

 
  
MPphoto
 

  Michaela Šojdrová (PPE). – Paní předsedající, přestože jsem nesouhlasila s odchodem Velké Británie, tak nezbývá než hlasovat pro mandát, který umožní vznik dohody s Velkou Británií o příští spolupráci, partnerství. Považuji za důležité, že EP v tomto našel velmi širokou shodu napříč politickým spektrem a zeměmi, a to, aby EU v tomto zůstala jednotná. Jsem také velmi ráda, že máme shodu na tom, že tato spolupráce musí být co nejužší.

EP bere na vědomí rozhodnutí Spojeného království uzavřít s EU dohodu o volném obchodu a my si samozřejmě dáváme podmínky, aby tyto překážky byly co nejmenší, a budeme požadovat, aby přístup potravinových a zemědělských produktů na vnitřní trh byl podmíněn dodržováním všech vnitřních norem – požadavků na kvalitu, bezpečnost, označování, omezené používání pesticidů atd. EP požaduje zachování práv občanů EU a jejich rodin, které žijí v Británii a pocházejí z EU.

 
  
MPphoto
 

  Jiří Pospíšil (PPE). – Paní předsedající, já jsem také podpořil tento mandát a považuji za velmi důležité dvě věci v mandátu. Za prvé to, že hovoříme jasně o právech občanů, občanů našich zemí, ale také o právech Britů, o jejich právu na volný pohyb. To je třeba, aby budoucí vztahy jasně potvrdily a aby tedy tyto dohody byly výhodné pro naše občany. Z ČR žije ve Velké Británii 30 000 občanů a naším cílem má být jim poskytnout maximální ochranu a podporu.

Vedle toho potom je sama o sobě dohoda o volném obchodu, která musí být nastavena tak, aby pro obě strany, pro exportéry z obou stran byla výhodná. Zkrátka musíme udělat maximum proto, aby export z EU do Velké Británie nebyl brexitem poškozen. Z ČR celá řada firem exportuje do Velké Británie a my musíme udělat vše proto, aby tyto firmy a jejich obchodní zájmy nebyly poškozeny.

 
  
MPphoto
 

  Stanislav Polčák (PPE). – Paní předsedající, já jsem byl nešťastný z brexitu a musím říci, že přeji Velké Británii hodně úspěchů, na druhou stranu tento mandát jsem podpořil, a to z mnoha důvodů.

Za prvé, já mám za to, že stále není ještě odvráceno riziko tvrdého brexitu, protože bohužel britský premiér k těm pobrexitovým jednáním přistupuje velmi zvláštním způsobem a myslím si, že není možné tvrdit, že za každou cenu jsme schopni se dohodnout s Velkou Británií na uspořádání obchodních vztahů.

Mluvila už o tom kolegyně Šojdrová, je zde celá řada požadavků, na kterých musíme trvat. Je zde celá řada citlivých oblastí, zajištění práv Irské republiky, otázka Severního Irska, zemědělských produktů, naplňování standardů, to jsou věci, které budeme muset sledovat. A myslím, že se nemáme nechat vydírat termínem ukončení těchto vyjednávání, které má být na konci letošního roku, navíc do toho vyjednávání se má zapojit řada regionálních parlamentů. Myslím si, že to je věc, kterou musíme zvážit velmi důkladně, a nemáme se nechat tlačit do kouta.

 
  
MPphoto
 

  Manuel Bompard (GUE/NGL). – Madame la Présidente, chers collègues, le mandat de négociation avec le Royaume-Uni prépare le plus grand accord de libre-échange jamais conclu par l’Union européenne.

Bien sûr, comme toujours, ce mandat est enrobé de belles intentions sur le modèle social européen et de vœux pieux sur le respect de nos normes, mais nous ne sommes pas dupes, car derrière le beau vernis, que trouvons-nous? Une obstination dans l’idéologie du libre-échange qui broie les peuples européens et détruit notre écosystème, l’introduction d’un mécanisme d’arbitrage qui usurpe au profit de tribunaux privés la souveraineté des peuples européens, l’attachement au système de quotas d’émissions de gaz à effet de serre – comme si les mécanismes du marché pouvaient répondre à la crise climatique – et l’ambition, enfin, d’une coopération renforcée dans le domaine militaire en partenariat avec l’OTAN, alliance belliciste et périmée.

Chers collègues, alors que les Britanniques viennent de quitter l’Union européenne, tout continue donc comme avant. Mais que vous faudra-t-il pour que ce Parlement en tire enfin des leçons?

 
  
MPphoto
 

  Илхан Кючюк (Renew). – Г-жо Председател, подкрепих днешната резолюция, защото има нужда от всеобхватно споразумение между Обединеното кралство и Европейския съюз. Мишел Барние трябва да продължи с добрата си работа да намери обща позиция на Европейския съюз, но и да задълбочи отношенията между нас и Обединеното кралство… (председателят прекъсва оратора)

Благодаря, г-жо Председател, подкрепих днешната резолюция, защото има нужда от всеобхватно споразумение между Обединеното кралство и Европейския съюз. Намирам я за амбициозна и задълбочена. Нека да си припомним в името на кои цели се случи Брексит. Най-важната измежду тях беше Обединеното кралство да може самостоятелно да подписва така наречените „Big Trade Deals“. Точно това предлага и самият Европейски съюз – широкообхватна и справедлива търговска сделка, без мита, без квоти, но и без дъмпинг и занижаване на европейските стандарти.

Но премиерът Джонсън иска нещо друго, сделка от канадски тип или дори, чух, от австралийски. В единия случай има ограничения, а в другия важат правилата на Световната търговска организация. Тук е мястото да се каже, каквато и сделка да има между Великобритания и Европейския съюз, страната ще бъде трета за нас. Важно е да продължим сътрудничеството си. Предизвикателствата пред нас ще го налагат все повече и повече.

 
  
MPphoto
 

  Eugen Tomac (PPE). – Doamna președintă, ne aflăm în situația în care discutăm deja la trecut despre Marea Britanie, care nu mai este în Uniunea Europeană, însă avem obligația să construim o relație specială cu Marea Britanie.

Tocmai de aceea cred că trebuie să privim acest lucru în trei chei. În primul rând: în Marea Britanie există mulți britanici care nu și-au dorit ca Marea Britanie să plece din Uniunea Europeană. În al doilea rând: sunt 3,5 milioane de cetățeni europeni în Regat astăzi și ei nu trebuie să sufere pentru că politicieni populiști au adus Marea Britanie în acest punct. Și, în al treilea rând: toată acțiunea noastră politică trebuie să plece de la premisa că, la un moment dat, Marea Britanie va reveni în Uniunea Europeană.

 
  
MPphoto
 

  Milan Brglez (S&D). – Gospa predsedujoča, še vedno obžalujem dejstvo, da je Združeno kraljestvo zapustilo Evropsko unijo. Teža tega odhoda za obe strani se bo šele pokazala, a me veseli, da se je preprečilo izhod brez dogovora.

Ne pričakujem enostavnih pogajanj. Vsekakor pa mora biti vanje tesno vpet Evropski parlament, ki kot edina evropska institucija neposredno zastopa evropske državljanke in državljane ter je dolžan poskrbeti za to, da so njihove pravice ustrezno zavarovane.

Glasoval sem za resolucijo glede mandata za pogajanja o novem partnerstvu, ker mandat zelo jasno utemeljuje na pravicah in obveznostih, izhajajočih iz prihodnjega partnerstva, ter dejstva, da Združeno kraljestvo ne more uživati enakih prednosti, kot jih je imelo kot članica EU.

Zelo pomembno je, da so v resolucijo vključeni najpomembnejši pomisleki, ki so jih odbori Evropskega parlamenta, še zlasti Odbor za zaposlovanje in socialne zadeve, izrazili glede doseženega sporazuma o odstopu.

S sprejetjem te resolucije je Evropski parlament določil svoje rdeče črte, ki se jih bo moral držati, ko bo dal svoje mnenje glede sporazuma o novem partnerstvu.

 
  
MPphoto
 

  Bogdan Rzońca (ECR). – Pani Przewodnicząca! Mamy do czynienia z sytuacją bez precedensu. Unia Europejska po brexicie jest organizmem ważnym, ale słabszym, i trzeba rzeczy nazywać po imieniu. Niemniej jednak dzisiaj też jest dzień i rozpoczynamy dyskusję na temat umowy Zjednoczonego Królestwa z Unią Europejską.

Życzę Panu Komisarzowi Barnierowi, żeby ta umowa była jak najlepsza, ale przede wszystkim życzę mieszkańcom – i Wielkiej Brytanii, i Unii Europejskiej – dobrych relacji między sobą. To bardzo ważne, żebyśmy umieli zgasić ten pożar i żebyśmy umieli popatrzeć razem w przyszłość. Wielka Brytania jest trwałym elementem – zawsze, w każdej sytuacji, gdy chodzi o bezpieczeństwo. Uważam, że kwestie bezpieczeństwa obywateli Wielkiej Brytanii, Unii Europejskiej i świata powinny być w pierwszym rzędzie przedyskutowane, bo wszyscy potrzebujemy bezpiecznej Europy i bezpiecznego świata.

 
  
MPphoto
 

  Deirdre Clune (PPE). – Madam President, the future trade agreement – when and if it is finalised – must have the approval of this Parliament and so I welcome the resolution today that I supported that sets out our priorities and what we see should be included in that agreement. Particularly the Good Friday Agreement and the unique situation that exists on the island of Ireland must be protected. The common travel area between Ireland and the United Kingdom, mentioned by the Commission in setting out their mandate for negotiations, must also be recognised. And a significant trade deal that would be mutually beneficial is needed for both sides. We need to ensure that European companies are not disadvantaged and put at a competitive disadvantage and we need to protect European consumers as well and recognise that this is unique; it’s with the sixth largest economy in the world, a former member of the European Union and a close neighbour.

 
  
MPphoto
 

  Radosław Sikorski (PPE). – Madam President, I voted for the agreement because it adequately protects our interests. But given what it is and given the British Government’s red lines – no customs union, no jurisdiction of the European Court of Justice and no freedom of movement – I think this will lead to a barebones agreement on goods. The pyramid of lies peddled by europhobes in Britain is beginning to crash. The British Government is beginning to acknowledge that there will be customs and other checks on the border between us from January next year. Therefore, in the name of freer trade, Britain will be erecting barriers with her biggest trading partner. What a disaster.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE). – Madam President, I too am pleased to support this important resolution on the draft negotiating mandate. This is a key step towards the opening of negotiations in the future EU—UK relationship.

It is very welcome that the draft reflects the breadth and ambition of the scope of the political declaration for a broad and deep partnership with the UK. It is also important that the effective implementation of the Withdrawal Agreement continues in parallel with the negotiation of the future relationship and that this is reflected in the mandate. There is a continuing focus in the draft mandate on protecting the Good Friday Agreement and the Common Travel Area. Protecting the Good Friday Agreement and maintaining the Common Travel Area in all circumstances continue to be key priorities for Ireland and also, thankfully, for the EU 27. I thank my colleagues for their continued support of Irish priorities and I am hopeful that, with genuine cooperation from the United Kingdom, a good outcome can be reached.

 

12.9. Evropská centrální banka – výroční zpráva za rok 2018 (A9-0016/2020 - Costas Mavrides)
Videozáznamy vystoupení
 

A szavazáshoz fűzött szóbeli indokolások

 
  
MPphoto
 

  Mick Wallace (GUE/NGL). – Madam President, the Irish Central Bank is still destroying the EUR 31 billion promissory note bonds that resulted from the bank bailout in 2008. The banks in question were eventually liquidated, but the European Central Bank (ECB) still insist that the entire EUR 31 billion be taken out of circulation by the Irish Central Bank. Irish people have suffered a decade of austerity and as head of the International Monetary Fund (IMF) at the time, Ms Lagarde was front and centre of this imposition of austerity on Ireland. The eurozone crisis also provided an excuse for the previous head of the ECB, Mr Mario Draghi, to introduce a fiscal compact in 2012. It institutionalised and made permanent what were supposed to be emergency austerity programmes. It accomplished a lifelong neoliberal dream – the complete separation between the democratic process and economic policies. As Germany’s Finance Minister said in 2015 elections change nothing, there are rules. The ECB and Ms Lagarde as Managing Director of the IMF, brought Ireland to its knees. I don’t recall any ECB annual report in recent years mentioning this. It should never be forgotten. Of course we opposed it.

 
  
MPphoto
 

  Charlie Weimers (ECR). – Fru talman! I dag har ni, majoriteten här i Europaparlamentet, flera gånger krävt att Sverige ska införa euron. I årsrapporten för Europeiska centralbanken skriver ni att det är obligatoriskt att anta den gemensamma valutan.

Låt mig då få upplysa er om att Sverige hade en folkomröstning om EMU år 2003 där en massiv majoritet röstade emot ett svenskt medlemskap. I dag vill endast en av fem svenskar ha er euro. Vi vill inte gödsla pengar över länder som inte kan ta ansvar för sina egna ekonomier. Vi vill ha den svenska kronan.

Vad är det ni inte fattar? Ni kallar er demokrater, men ni agerar som arroganta, odemokratiska översittare utan respekt för folkviljan. Vi må ha haft en svag regering som inte förhandlade fram ett officiellt svenskt undantag, men respektera den svenska folkviljan. Vi vill inte ha euron, och vi kommer att jobba för att rösta fram ett svenskt undantag.

 
  
MPphoto
 

  Manon Aubry (GUE/NGL). – Madame la Présidente, il y a quelques mois, tout le monde applaudissait la nomination d’une femme à la tête de la Banque centrale européenne. Mais ne nous y trompons pas: c’est l’arbre qui cache la forêt, tant le sexisme règne encore en maître dans les institutions économiques européennes.

à ceux qui en douteraient, j’ai amené ici quelques photos de ceux qui décident aujourd’hui de la gouvernance économique et monétaire de la zone euro. Ici, c’est le directoire de la BCE: deux femmes sur six personnes. Le conseil des gouverneurs de la Banque centrale européenne, encore mieux: deux femmes sur 25 personnes. La liste est encore longue et notre commission aux affaires économiques et monétaires ne fait pas mieux, avec seulement 11 femmes sur 60 membres.

Il n’y aurait donc aucune femme assez compétente pour ces postes, comme a osé nous répondre un député de droite dans notre commission? Franchement, ce n’est pas sérieux, et une telle absence de parité est inacceptable. Il est temps que cela change, en prenant des mesures enfin contraignantes.

Soyez-en sûrs, les femmes ne se laisseront plus intimider ni marginaliser. Nous avons toute notre place aux manettes de la gouvernance économique européenne et nous comptons bien la prendre.

 
  
MPphoto
 

  Clare Daly (GUE/NGL). – Madam President, I was very glad to see Madame Lagarde here yesterday and very disappointed that I didn’t get the chance to put these points to her myself, because she is, of course, a household name in Ireland from her role in the IMF and the crushing austerity imposed on the citizens of Ireland. The result of that has been, in effect, a lost decade. The official cost of the bailout was EUR 64.6 billion, but the human cost is still being paid: the welfare cuts, the housing crisis, infant malnutrition, dying family members on hospital trolleys, and a generation of young people who left our shores.

But last weekend the price was paid back by the Irish citizens when Fianna Fáil and Fine Gael, the two ruling parties responsible for that austerity, were given an almighty hammering in the election, and I think that is the face of things to come. The neoliberalism at the heart of the ECB is something that will not be tolerated by citizens.

 
  
MPphoto
 

  Silvia Modig (GUE/NGL). – Arvoisa puhemies, euroalueen suurin finanssipoliittinen ongelma on kasvu- ja vakaussopimus, joka kurjistaa maita, tekee mahdottomaksi aktiivisen suhdannepolitiikan ja tekee mahdottomaksi panostukset sosiaaliseen hyvinvointiin, joka pidemmän päälle on viisainta talouspolitiikkaa koskaan. Tällä hetkellä se tekee mahdottomaksi myös investoinnit ilmastoon ja siirtymään kohti hiilineutraalia yhteiskuntaa.

EKP:llä on aivan sama velvollisuus kuin kaikilla muillakin osallistua ilmastotyöhön, ja se on sen mandaatin puitteissa täysin mahdollista tehdä, koska jos tehtävänanto on pitää yllä hintavakautta, hiiliriski on suuri riski hintavakaudelle.

Viime vuosina on tyhjästä luotu miljardeja ja taas miljardeja rahaa, jotka on pumpattu finanssimarkkinoille tukemaan finanssipelureiden aiheuttamia ongelmia. Se sama voima ja se sama rahamäärä pitäisi voida ohjata myös ilmastotyöhön. Yksi keino, joka valitettavasti tänään äänestyksessä hylättiin, on se, että keskuspankki sitoutuisi ostamaan investointipankin vihreitä velkakirjoja. Tämä olisi täysin mandaatin puitteissa, ja on sääli, että parlamentti tämän ehdotuksen hylkäsi, ja siksi äänestin tätä päätöslauselmaa vastaan.

 

12.10. Nezákonný obchod se zvířaty v zájmovém chovu v EU (B9-0088/2020)
Videozáznamy vystoupení
 

A szavazáshoz fűzött szóbeli indokolások

 
  
MPphoto
 

  Billy Kelleher (Renew). – Madam President, just to say at the outset that I welcome the opportunity to speak on this particular resolution, and I would ask that immediate steps be taken by the Commission to address the issue of illegal trade in cats and dogs, primarily in the context of industrial-scale breeding farms across the European Union whereby animals are incarcerated for years and years and years just to produce puppy dogs and kittens. I believe we have an obligation as a civilised society to, at the very least, ensure there is some form of registration of these particular puppy farms and cat farms, that this trade is registered in some way and that there are regulations governing it.

There’s no doubt that there is a large criminal element involved in the smuggling and moving of animals within the European Union. It has public health implications, but most importantly of all it is an animal cruelty issue, it is an animal welfare issue, and the Commission itself must ensure that the internal market governs these particular farms to ensure that there are standards of decency in them.

 
  
MPphoto
 

  Clare Daly (GUE/NGL). – Madam President, I am absolutely delighted to be able to support this motion and to really welcome the initiative taken to address the illegal pet trade, which is a phenomenal problem in Ireland, actually, where a number of individuals have been finally brought to court for treating animals so appallingly and for their own private profit. This issue has evoked huge sympathy from the Irish public and grave concern about the lack of enforcement by our regulatory authority. I do think that the motion was very much strengthened by the addition of the amendments calling for mandatory identification and registration, which will be an assist, but also calling on the Commission and Member States to take measures to prohibit breeding and marketing practices that are detrimental to the health and welfare of these animals. This is a great step forward and I’m delighted to be able to support it.

 
  
MPphoto
 

  Charlie Weimers (ECR). – Fru talman! Förra året kom lilla Astrid till vår familj – en alldeles bedårande cavalier king charles som var full av kärlek. När vi köpte henne fick vi reda på att hon var importerad till Belgien från Slovakien, och när vi kom till veterinären för en rutinkontroll så berättade de för oss, som var orutinerade hundägare, att det förekommer ett systematiskt fusk.

Vad är det då de gör i ursprungsländerna? Vad hade de gjort mot Astrid? De fuskar med födelsedatumen. De tidigarelägger datumen så att valparna kan komma ut på marknaden snabbare. De skiljs från mammorna alldeles för tidigt, långt innan de åtta veckor som krävs för att skapa trygghet för valparna. Det skapar ett livslångt trauma som visar sig i stressbeteende. Valparna vaccineras för tidigt, så att det inte ger tillräckligt skydd. Problemet här är att många oseriösa aktörer, illegala aktörer, kommer undan med det.

Jag röstade därför för en europeisk samordning av registrering och identifiering av sällskapsdjur i hopp om att andra djur, andra katter och hundar, ska få en bättre start än vad vår Astrid fick.

 
  
MPphoto
 

  Jiří Pospíšil (PPE). – Paní předsedající, já jsem velmi rád, že přes 600 poslanců podpořilo návrh usnesení proti nelegálnímu transportu zvířat po Evropě.

Je to velmi silný signál, že EP chce tuto hroznou činnost pašeráků a nelegálních chovatelů řešit, a doufám, že EK na základě tohoto usnesení připraví jasná opatření, která zamezí tomu, aby desítky tisíc štěňat a koťat z východní části EU za hrozných podmínek byly transportovány každý rok do západních zemí EU a tam takto prodávány.

Je dobře, že má toto usnesení takovou podporu, a vyzývám Komisi, aby toto téma přestala konečně zlehčovat a opravdu začala tomuto tématu věnovat pozornost. Jak jsem včera řekl, žádná členská země tuto otázku sama nemůže vyřešit. Je to evropský problém a děkuji navrhovatelům, že tento návrh předložili.

 
  
MPphoto
 

  Stanislav Polčák (PPE). – Paní předsedající, já jsem tento návrh jako spoluzpravodaj a navrhovatel samozřejmě také podpořil. Jsem velmi rád, že pouze 3 naši kolegové byli proti, jinak tento návrh našel zjevně průřezovou podporu.

Rovněž souhlasím s tím, že toto není v ambici a v možnostech řešit pouze izolovaně v jednotlivých členských státech. Toto – nelegální chování, výnosný byznys pro skupinu pašeráků – musí skutečně řešit EK spolu s členskými státy. Ten přeshraniční efekt je tam zcela jednoznačný – trpí zvířata, jsou klamáni spotřebitelé, dochází k nekalé soutěži, je narušován náš vnitřní trh, to jsou všechno negativa, která skutečně volají po akci zejména ze strany EK.

Já jsem byl včera trochu zklamán z vystoupení paní komisařky, pevně věřím, že si Komise uvědomí, kolik statisíců spotřebitelů, řekl bych i miliony podvedených rodin, dnes upírají své zraky k EK a pevně věřím, že Komise bude jednat.

 
  
MPphoto
 

  Manuel Bompard (GUE/NGL). – Madame la Présidente, chers collègues, le trafic d’animaux gangrène l’Europe depuis des années. Il est, selon Interpol, le troisième au monde, juste derrière le trafic d’armes et le trafic de drogue. Depuis les années 2000, l’essor des animaleries, des annonces en ligne et des réseaux sociaux, la situation s’aggrave chaque jour un peu plus.

D’après l’ONG Four Paws, environ huit millions de chiots sont nécessaires chaque année pour satisfaire la demande européenne en ligne et le marché génère plus d’un milliard d’euros de revenus. Les grands perdants, ce sont les animaux. La plupart sont élevés illégalement et en batterie par des filières organisées, dans des conditions indignes. Ce sont des femelles traitées en machines à reproduire jusqu’à épuisement, ce sont des dizaines de milliers de petits chiots et chatons arrachés bien trop tôt à leur mère, peu ou pas soignés, pas vaccinés, élevés parfois sans égard pour leurs besoins de base avant d’être transportés à travers l’Europe dans des conditions auxquelles certains ne survivent tout simplement pas.

Il est plus que temps que nos pays se dotent d’un système d’identification obligatoire et harmonisé pour contrer les trafiquants. Il est plus que temps d’encadrer les ventes d’animaux sur l’internet comme une première étape vers, nous l’espérons, leur interdiction pure et simple. C’est pourquoi j’ai voté pour cette résolution.

 
  
MPphoto
 

  Vlad-Marius Botoş (Renew). – Madam President, two weeks ago, I had the pleasure to organise a debate in my hometown of Arad, Romania, regarding this issue, with animal lovers. I am glad to see that pets, our best friends, have come to the attention of the European Union and that today we are voting on a motion on this.

It is time that we stopped the illegal pet trade. Trade in cats and dogs must have at the centre the welfare of the animals and the joy they bring to their new owners, not just financial gain. They become part of our families. They are not just objects to buy. Because of that – because of the role they play in our lives – I think it is time to do much more for them. We cannot stop at regulating the trade. We need to consider the lives of the pets too. There are many dogs and cats that are abandoned when humans do not want them anymore. It is a sad reality and any NGO dealing with abandoned pets can give you many sad details about this ugly side of being a pet. This must be regulated, too.

What do we do with the litters of the dogs that the owners do not want? What do we do with the kittens found in sealed bags, discarded at the side of the road? They are not in the trade market. We have to think of European legislation to protect them, too. These unwanted puppies and kittens also deserve our attention. We should be doing something for them.

*****

 
  
MPphoto
 

  Elnök asszony. – Most megadnám a szót Thierry Mariani-nak, aki Glucksmann úrnak még a szavazás előtt elhangzott felszólalására szeretne egy személyes megszólalást.

 
  
MPphoto
 

  Thierry Mariani (ID). – Madame la Présidente, j’aurais préféré répondre à cette mise en cause personnelle juste après les propos de M.  Glucksmann, mais merci de me donner la parole, même si l’hémicycle est un peu clairsemé.

Cela m’aurait permis de m’excuser pour une maladresse que je regrette sincèrement, en ce qui concerne les tout derniers mots de mon intervention d’hier. Comme en témoigne la vidéo, je parlais sous la pression logique du marteau qui signalait la fin de mon temps de parole. Je ne lisais plus mon texte et je regrette sincèrement d’avoir parlé de «rebelles» au lieu de dire «l’élimination des terroristes».

Cela dit, ces propos ne sont en rien des propos de haine et je pense en conclusion qu’il est temps de reconnaître qu’il n’y a plus de rebelles depuis longtemps, mais des islamistes dans cette région. Je laisse le dernier mot au rapport de l’ONU qui disait, en juin dernier: «Idlib est désormais le plus grand dépotoir de combattants terroristes au monde».

Je vous réitère mes excuses sincères.

 

13. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis
Videozáznamy vystoupení
 

(Az ülést 14.17-kor felfüggesztik)

 
  
  

PŘEDSEDNICTVÍ: DITA CHARANZOVÁ
místopředsedkyně

 

14. Pokračování denního zasedání
Videozáznamy vystoupení
 

(The sitting resumed at 15.03)

 

15. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis
Videozáznamy vystoupení

16. Sociální Evropa v digitálním světě (rozprava na aktuální téma)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  President. – The next item is the topical debate (Rule 162) on A Social Europe in a Digital World (2020/2550(RSP)).

I would like to inform Members that for this debate there is no catch-the-eye procedure and that no blue cards will be accepted.

 
  
MPphoto
 

  Ismail Ertug, author. – Madam President, first of all, thank you for this opportunity. I guess that digital technologies provide us with a big opportunity of possibilities at our fingertips and never before have people had so many opportunities to learn, to communicate, to participate or to create. Unfortunately, a lot of Europeans still lack the necessary digital understanding and skills in order to fully embrace the opportunities of the digital revolution.

Yesterday, we celebrated the Safer Internet Day, but one day a year might not be enough to stress the importance of media competence and safety. European education systems, therefore, must be modernised across Europe to prevent a digital divide in society. I would like to thank, in particular, the Finnish Presidency at that time for providing European citizens with free access to online courses on artificial intelligence (AI). AI can have enormous benefits for people and society, but we have to put humans – and this is important for us – in first place.

Employment and social policies must keep pace with the digitalisation of our labour markets. We need a social contract for the new world including minimum wages, strengthening collective bargaining and, in particular, the right to disconnect. We need, also, to create fair working conditions for workers, no matter whether offline or online. And we have to tackle the tech giants, their abusive market—dominant power and create a level playing field and taxes should be paid where profits are generated.

The European Union to needs to have a new legal framework on artificial intelligence and robotics, including a guarantee for upholding fundamental rights. The EU Commission will present the White Paper on AI next week. It should tackle this ethical aspect of AI, legal safeguards and liability. The algorithms must be free of bias. AI must not discriminate on the grounds of gender or ethnicity, and we say, ‘no AI without ethics’. Therefore, we urge the European Commission to come forward with a regulatory framework for this. Large sets of data are key for AI applications. They will fuel them.

Cambridge Analytica and Clearview – these companies are the most prominent examples for the invasive use and abuse of their personal data. Voter manipulation and deepfakes, for example, are serious threats to our democracies.

The digital revolution is nothing new, and it has been going on for years, but we constantly need to find new answers to the new technologies. Just a reminder, the General Data Protection Regulation (GDPR), for example, took almost six years from the start until adoption and this shows us that artificial intelligence, surveillance and facial recognition are already rolled out across the European Union and we need to hurry up in structuring them.

It is our duty as the European Parliament and representatives of the people of the European Union to make sure that nobody is left behind. The European digital agenda must be based on our European values and should offer opportunities for everyone.

 
  
MPphoto
 

  Nikolina Brnjac, President-in-Office of the Council. – Madam President, thank you for the opportunity to participate in this debate today. It is indeed important to reflect on how the Union can, within its competences, help to ensure that an increasingly digitalised Europe remains recognisable as the social Europe we know.

Our social market economy is our competitive advantage globally. We need to defend it but also to adapt it to the changing world. Digitalisation is a broad and cross-cutting transformation process which presents opportunities and risks. It can be an engine for innovation and the creation of new quality jobs. It can increase labour productivity. It can enhance the well—being of workers, thereby also contributing to the reconciliation of work and private life. It can also offer new opportunities to people from vulnerable groups, including persons with disabilities.

As with any change, however, there are also risks which we need to be aware of. The EU stands at the forefront in efforts to ensure that technological developments result in social equitable benefits and in protecting those at risk of falling behind. EU Member States played an important role in the 2019 ILO Declaration on the Future of Work, which they promptly endorsed and promoted.

Today I would like to address three aspects related to digitalisation, which we can already see will have a significant impact on our lives: first, required skills; second, the platform economy; and third, the broader social impact of digitalisation.

On skills: the impact of digitalisation on the labour market is twofold. First, it increases the demand for highly-skilled workers and other workers with the right skills. Second, certain jobs change significantly or even disappear. This risks increasing structural unemployment, creating new inequalities and leading to the polarisation of the labour market due to a loss of intermediate-level jobs. We already observe a skills mismatch today with the skills shortage, notably in ICT but also in related fields like engineering, mathematics, science and technology. In these fields, we also observe a high gender imbalance. This is likely to get worse if we do not react.

To face this, we need to take into account the impact of the digital revolution over the whole human life cycle, from early childhood to old age. No one should be left behind, and well-being is an important factor in this regard. Both women and men are needed to fill the shortage in ICT skills across all occupations and sectors. Education and training systems should systematically prevent and combat stereotypes and discrimination. Collaboration between all stakeholders is vital for the successful management of tomorrow’s job requirements. The social partners play a crucial role in this process, helping to maintain the adaptability of the labour force.

Regarding the platform economy, we all struggle to clearly define what is meant by this widely-encompassing term. Digital platforms bring service providers and their customers into direct contact. Many platforms work with people who are formally self—employed but who depend economically and organisationally on the platform. This form of organisation often has a negative impact on the level of pay, social protection, occupational health and safety, the right to paid leave, and other aspects. Effective social dialogue at all levels and a balance in the bargaining power is indispensable for securing a fair and equitable future of work, but it is difficult for platform workers to organise their presentations, as they often do not know each other.

The Council has already addressed a number of issues related to new forms of work. Decent working conditions must be ensured for all, regardless of changes in employment patterns and, where necessary, by adapting the national legislative frameworks. At Union level, a first step has been made with the Directive on Transparent and Predictable Working Conditions adopted in June last year, which notably protects on—demand workers.

The Recommendation on access to social protection for workers and the self—employed, adopted by the Council in December, makes explicit reference to platform workers. It recommends that Member States provide access to social protection for all, including the self—employed. The Council also highlighted that social protection policies should be balanced with making work pay policies. In this regard, it is important that people in a non—standard employment relationship can also benefit from collective bargaining.

On a number of occasions, the Council has made it clear that workers in new forms of work should also be adequately protected in terms of occupational health and safety, irrespective of the size of the enterprise or the type and duration of the employment relationship. The Council also stressed the need to ensure an effective implementation and enforcement of EU law on working conditions and health and safety, including for new forms of work. A better understanding of platform work is a prerequisite for defining further policy responses. In this respect, we look forward to the platform work summit organised jointly by the future German Presidency and the Commission in October 2020.

Thirdly, and finally, regarding the social impact, changes related to digitalisation have different impacts on different actors. On one hand, people can organise their work more flexibly and, on the other hand, face—to—face interactions decrease and constant connectivity means that people can never truly disconnect. New job opportunities can be created, for example for rural populations or people with disabilities. Working people have access to better tools to perform their jobs more efficiently. At the same time, employers are provided with better tools to monitor and optimise output efficiency.

To conclude, technological development is inevitable and should be embraced. Fostering the development of new technologies will give us more control over the direction it takes, to make it more ethical and human-centred. As policy-makers, we should be aware of the full picture and make informed decisions, without forgetting that our social market economy remains one of our strongest assets.

 
  
MPphoto
 

  Nicolas Schmit, membre de la Commission. – Madame la Présidente, Mesdames et Messieurs les députés, la transformation numérique va avoir, est déjà en train d’avoir, des répercussions sans précédent sur nos économies, nos sociétés, notre façon de travailler, de communiquer, de consommer.

La question de l’emploi est sûrement au centre des interrogations. Combien d’emplois vont disparaître, remplacés par des robots? Ce qui est d’ores et déjà certain, c’est que la majorité des emplois vont être transformés. De nouveaux emplois vont apparaître quand d’autres disparaîtront ou connaîtront de profonds bouleversements.

Il est prévu que l’intelligence artificielle et la robotique créeront à elles seules près de 60 millions d’emplois dans le monde au cours des cinq prochaines années et déjà aujourd’hui, cela a été mentionné, près d’un million d’emplois TIC sont vacants, faute de candidats ayant les bonnes qualifications. C’est d’ailleurs le principal souci de nombreuses entreprises, surtout de PME, qui ne trouvent pas de personnel qualifié. C’est aussi un défi majeur pour nos politiques de l’emploi et de qualification.

We have acted on the green transition by launching the Just Transition Fund for regions and people most affected by these changes. Likewise, we need to strengthen much more our employment and social policies to anticipate and manage the disruptive changes expected from digitalisation. There are – and it has been already mentioned – a lot of very good opportunities, but there are also risks of widening inequalities and more precariousness. Over 90% of jobs now require some level of digital skills, as does participation in society at large, yet 43% of the EU population have an insufficient level of digital skills and 17% have none at all.

Next month we will propose a new skills agenda to address the skills challenges through concrete instruments and this challenge is huge because, according to a lot of forecasts, about half of the European workforce, meaning more than 120 million people have to be re—skilled or upskilled.

So, we have three major aims. The first one is engaging employers to upscale their training provision, and for that purpose, we want to launch a skills pact committing companies, committing the business community to invest in their workforce.

Second, we have to step up public and private investment in training according to this need I just mentioned. And third, we have to empower people to invest in their own skills and qualifications.

Many of our initiatives post 2020 will address these challenges linked to digitalisation. The European Social Fund Plus (ESF+) will support projects, such as the creation of e—schools with digitally trained teachers or training unemployed people for ICT jobs. And I’m working on a reinforced Youth Guarantee to provide a much stronger coverage of digital skills.

Non—standard forms of work are on the rise, and come with flexible but also very often with inadequate working conditions, insufficient access to social protection, decreased coverage by social dialogue and absence of a right to collective representation. This challenges our labour laws and social protection systems and calls for a rethink of existing models to match the needs of old and new work arrangements and ensure decent working conditions, inclusion and high level of social protection. The digitalisation is changing notions of work of employer—employee relationships and of workplaces and it is absolutely indispensable that we create some clarity in this new world of work.

New technologies also blur the lines between work and private life. This creates new physical and mental health risks and, therefore, the right to disconnect has to be dealt with. The use of data in employment has led to new algorithm—based management and an increased profiling in social protection provision. These can improve productivity but also increase control on individuals and surveillance of workers’ performance. It raises questions of protection of personal data; we should pay attention to this in the context of the regulation of artificial intelligence.

We need accessible and interoperable digital technologies in order to exploit the potential of digitalisation to increase the autonomy of persons with disabilities and to boost their participation in society and the economy. The digital transformation must also be an opportunity in the context of the demographic challenges we face in particular in relation to our aging population and the existing rural and remote areas.

We also should devote special attention to the gender gap that exists in the digital world. Europe has to be a competitive and innovative player in the digital economy. New initiatives on the Digital Services Act and artificial intelligence will play a key role, while also addressing risks of bias and discrimination.

On 22 September I’m organising together with Executive Vice—President Vestager, a summit on platform work where we discuss how to improve working and social conditions on online platforms. Beyond this, we have launched the process leading to an action plan on the European Pillar of Social Rights, because the principles of the pillar should also apply fully to the new digital world of work. The pillar frames our social strategy to make sure that the transition towards a digital and climate—neutral society is socially fair and sustainable.

 
  
MPphoto
 

  Dennis Radtke, im Namen der PPE-Fraktion. – Frau Präsidentin, liebe Kolleginnen und Kollegen! Ich möchte mich erstmal beim Kollegen Ismail Ertug bedanken, dass er das Thema hier heute auf die Agenda gesetzt hat und damit sozusagen auch nochmal die Verknüpfung der sozialen Dimension und der Diskussion, die wir hier über das soziale Europa führen, mit diesem wichtigen Thema, der Digitalisierung, herstellt. Ganz herzlichen Dank dafür.

Ich teile vieles von dem, was hier schon vorgetragen worden ist. Bei den Diskussionen, die wir jetzt noch zu führen haben, dürfen wir nicht übersehen, dass wir in den letzten 20 Jahren fundamentale Umwälzungen in der Arbeitswelt innerhalb der Europäischen Union erlebt haben: auf der einen Seite Arbeitsverhältnisse, die sich total verändert haben – Stichwort Arbeit auf Abruf, aber auch crowd worker und click worker –, aber auf der anderen Seite haben wir mittlerweile an vielen Stellen eben auch eine ganz andere Art und Weise zu arbeiten. Wir alle haben diese Geräte in unseren Taschen, und wir alle wissen, wie schwierig es ist, wenn man solche Geräte in der Tasche hat, irgendwann auch mal Feierabend zu haben und irgendwann auch mal abschalten zu können.

Mir ist ganz wichtig bei den Diskussionen, die wir jetzt führen, dass wir auf der einen Seite die Chancen, aber auch die Risiken ganz nüchtern und sachlich bewerten und schauen, wo wir eingreifen müssen und wo wir unterstützen müssen. Denn für mich ist klar: Egal ob es um Technik geht, ob es um Wirtschaft geht – und die Chancen sind, finde ich, auch gerade zutreffend dargestellt worden –, beides hat eine dienende Funktion dem Menschen gegenüber. Das muss auch das Leitmotiv für unsere politische Arbeit auf diesem Feld sein.

 
  
MPphoto
 

  Agnes Jongerius, namens de S&D-Fractie. – Voorzitter, over 10 jaar ziet het werk van mensen er totaal anders uit dankzij digitale technieken die we nu nog niet eens kennen. Dat kan heel veel kansen bieden, maar dan moeten we de veranderingen wel de goede richting op duwen.

Nu al vragen platformwerknemers, zoals de Uberchauffeurs in Amsterdam, om een eerlijk inkomen. Ze vragen om normale arbeidstijden en ze vragen om invloed op de ratings, want bij één slechte rating – weten zij – zijn zij de sjaak. Zij weten wat het betekent als algoritmes je werk bepalen.

Het kan ook anders. Daarom moeten we in Europa inzetten op digitalisering waarbij het om mensen draait, met goed werk en met een fatsoenlijk inkomen. We hebben sterke en sociale Europese regels nodig voor de platformeconomie en we willen over die regels heel graag afspraken maken op de Platform Work Summit die aangekondigd is voor 22 september.

 
  
MPphoto
 

  Dragoş Pîslaru, on behalf of the Renew Group. – Madam President, we Europeans believe in democratic values and a citizen-oriented democracy means an inclusive society in which citizens have access to and benefit from the opportunities offered by the EU. We owe this to our citizens. The European Union is well known as a champion of legislation, regulation, directives that have brought positive changes alright, but this time law is not enough. It must be accompanied by concrete action for a bold objective to transform the EU into a champion of innovation in digital. Alas, we are lagging behind. We cannot do this when almost one out of five EU citizens had no digital skills in 2017 and the situation is no different now.

Digital literacy and skills are key pillars of adapting European citizens to a labour market that is constantly transforming and changing our work arrangements. This is the priority, the key priority of today and tomorrow. We need to answer the daily concerns of European citizens by providing them ways of adapting to the new challenges and opportunities to develop new skills and access to the labour market. The question is how, and the best way we can do this is by literally investing in people this time. We need investments that can bring together expertise and capital from the public, private and non-profit sectors together in order to ensure the digital transformation that we want to put forward is paving the way for all citizens to achieve a high level of well-being and overcome inequalities of technological use at EU level. What if we established an EU public-private fund that will invest immediately and massively in digital literacy and skills, based on the principle of social impact investment? We have investEU. We have the private sector recognise the importance of digital education. What do we wait for? The impact is also easy to monitor the measure. I launch hereby, a call for action to invest in digital education for a more competitive and social Europe and thus expanding opportunities provided by digital technology so that the children of today successfully shape the renewed digital Europe of tomorrow.

 
  
MPphoto
 

  France Jamet, au nom du groupe ID. – Madame la Présidente, mes chers collègues, une Europe sociale dans un monde numérique: il est étonnant que tout le monde, ici, ait pris le parti de ne pas parler tout simplement de l’Europe sociale avant d’aborder le monde numérique. Est-ce que cette Europe sociale existe? Je le sais, parce qu’ici tous mes collègues de la commission «Emploi et affaires sociales» sont présents.

Nous savons, par exemple, que la coordination des systèmes de sécurité sociale est particulièrement difficile et je sais que certains, ici, pensent que la numérisation de nos données serait la panacée. Moi, je dirais qu’effectivement, l’intelligence artificielle et la robotique présentent des risques et qu’il faut absolument adopter un cadre réglementaire. Mais je voudrais vous mettre en garde sur de tels projets qui porteraient gravement atteinte à nos souverainetés nationales. De tels projets où la protection des données est d’autant moins assurée que l’Union européenne a fait l’impasse sur la souveraineté numérique et nous a rendus totalement vulnérables face à la Chine et aux états-Unis. J’ajouterai que le principe du consentement à la collecte des données de nos travailleurs, assurés sociaux ou retraités est gravement remis en question. Cela pourrait dériver vers un flicage systématique, vers un trafic des données à caractère commercial, ou pire.

Alors oui, nous devons œuvrer et aller vers une coopération entre les États et une numérisation et faire des efforts en ce sens, mais mes chers collègues, nous sommes aujourd’hui confrontés à des défis autrement plus immédiats et plus profonds, comme le dumping social, le dumping fiscal ou les dérives du mondialisme. Avant tout, réglons là l’essentiel, c’est ce que nos compatriotes attendent.

 
  
MPphoto
 

  Alexandra Geese, im Namen der Verts/ALE-Fraktion. – Frau Präsidentin, Herr Kommissar! Sie haben das gerade schon kurz angesprochen: Digitale Technologien benachteiligen immer häufiger arme Menschen. Weltweit werden wir alle zunehmend überwacht. Besonders perfide trifft es aber Menschen, die auf Unterstützung der Gesellschaft angewiesen sind. In Europa wurde einem solchen System letzte Woche gerichtlich ein Ende gesetzt – wegen Menschenrechtsverletzungen. Es handelt sich um das niederländische SyRI-System, das vorhersehen soll, bei welchen Sozialhilfeempfängern eine höhere Wahrscheinlichkeit für Betrug besteht. Dazu werden umfassende, sehr persönliche Daten zusammengeführt und mit einem geheimen Algorithmus ohne demokratische Kontrolle analysiert.

Aber der Sozialstaat heißt doch sozial, weil er für die Menschen da ist, und digitale Systeme, die Menschen demütigen und ausspionieren, haben dort nichts zu suchen. Gegenfrage: Warum ist denn noch niemand auf die Idee gekommen, mal da nachzuschauen, wo dem Staat genau diese großen Summen fehlen, die wir jetzt für Investitionen in digitale Bildung benötigen? Warum nutzen wir künstliche Intelligenz nicht, um Steuerhinterziehung aufzudecken? Die Maßstäbe, die durch ein solches System angelegt werden würden, die brauchen wir jetzt schon dringend.

 
  
MPphoto
 

  Elżbieta Rafalska, w imieniu grupy ECR. – Pani Przewodnicząca! Ciągle słyszymy, że w sercu gospodarki cyfrowej musi znajdować się człowiek. Jak pogodzić te ambitne wyzwania związane z nowymi technologiami cyfryzacji i poczucie, że to najlepsze rozwiązanie i zmiany są dobre dla pracownika? To, że robotyka i sztuczna inteligencja to szansa na nowe miejsca pracy, to wiemy, ale musimy też dostrzegać ryzyka. Chcemy też, aby były to miejsca pracy wysokiej jakości oferujące nowe formy zatrudnienia i atrakcyjne miejsce zatrudnienia.

Musimy zadbać o to, by była to szansa dla wszystkich krajów Unii Europejskiej i by wykluczenie cyfrowe nie dotykało Europy Środkowo-Wschodniej, krajów będących na dorobku. Unia Europejska musi bardziej wspierać uboższe regiony. Jednak przed tymi zmianami nie ma odwrotu. W gospodarce cyfrowej nie same regulacje, dyrektywy będą rozstrzygające, ale nowa rzeczywistość zawodowa, która będzie gwarantowała ochronę socjalną, dobre warunki pracy i włączenie społeczne.

 
  
MPphoto
 

  Leila Chaibi, au nom du groupe GUE/NGL. – Madame la Présidente, la modernité, ce n’est pas les travailleurs jetables, sous-payés, sans protection sociale. Cela, ça s’appelle le retour au Moyen-âge.

Partout dans le monde, en Espagne, en Belgique et jusqu’en Californie, la justice arrive à la même conclusion: les plateformes numériques trichent et exploitent les plus précaires. Pour la première fois en France la semaine dernière, Deliveroo a été condamnée pour travail dissimulé. En fait, la justice a reconnu que, sous prétexte de liberté et de flexibilité, Deliveroo fraudait le code du travail, en obligeant ses livreurs à vélo à être de faux indépendants plutôt que de leur donner un contrat de travail.

Monsieur le Commissaire, à l’extérieur de ce Parlement, dehors, dans les rues de toutes nos villes en Europe, ces nouveaux forçats du numérique nous regardent, ils vous regardent et ils n’en peuvent plus d’attendre. Qu’attendez-vous, qu’attendons-nous pour obliger les plateformes à reconnaître les livreurs, à reconnaître les chauffeurs comme ce qu’ils sont réellement, c’est-à-dire des salariés? Des salariés à qui nous devons garantir les mêmes protections et le même accès à la représentation collective qu’à tous les autres salariés.

 
  
MPphoto
 

  Λευτέρης Νικολάου-Αλαβάνος (NI). – Κυρία Πρόεδρε, οι εκτιμήσεις της Ευρωπαϊκής Ένωσης χαρακτηρίζονται από έντονη ανησυχία για νέα ύφεση και κρίση. Σε αυτό το περιβάλλον, παρουσιάζετε σαν λύση —μεταξύ άλλων— την ψηφιοποίηση της οικονομίας.

Όμως, στα πλαίσια της καπιταλιστικής οικονομίας, αυτές οι καινοτόμες εφαρμογές γίνονται αντικείμενο έντονου ανταγωνισμού μεταξύ ευρωπαϊκών, κινεζικών και αμερικανικών τεχνολογικών κολοσσών, για το ποιος θα προπορευθεί στην κούρσα κερδοφορίας —και με επιδοτήσεις δισεκατομμυρίων ευρώ.

Αντί οι καινοτόμες εφαρμογές να ανακουφίσουν τους εργαζόμενους και να βελτιώσουν τις συνθήκες εργασίας, θα ρίξουν στην ανεργία χιλιάδες εργαζόμενους —σύμφωνα με τις δικές σας προβλέψεις. Θα τσακιστούν μισθοί και θα διαλυθούν ωράρια, συμβάσεις και ασφαλιστικά δικαιώματα. Αυτή η αξεδιάλυτη αντίφαση είναι ίδιον του συστήματος της εκμετάλλευσης που με ζήλο υπερασπίζεστε και το οποίο υπηρετούν η Ευρωπαϊκή Ένωση και οι κυβερνήσεις της, και στην Ελλάδα τόσο η Νέα Δημοκρατία σήμερα όσο και ο ΣΥΡΙΖΑ προηγουμένως.

Μόνο η εργατική εξουσία και η κεντρικά σχεδιασμένη οικονομία, αξιοποιώντας την επιστημονική και τεχνολογική πρόοδο, είναι αυτή που θα λυτρώσει τους λαούς από τα βάσανα· αυτό είναι το μέλλον της ανθρωπότητας.

 
  
MPphoto
 

  Sara Skyttedal (PPE). – Madam President, the European Union is a social success and the single market is the main reason for this. Since my own country, Sweden, entered the Union 25 years ago, we have seen an exceptional increase in our GDP which has given us the opportunity to increase our welfare spending. Our real wages have almost doubled and social protection is at an all time high. The same pattern is also visible in newer Member States. So the EU has a role to play in terms of social welfare, partly through legislative proposals but especially by championing a social market economy that makes the Member States prosper. As we enter a new world of work with opportunities and challenges rising in the wake of digitalisation, we must look at what we have done and ask ourselves how we can do the same again. We should strive for social protection and welfare for our citizens. However, if the EU loses its competitiveness in the digital era due to bad regulation there will be no jobs to go to, let alone welfare for our citizens.

 
  
MPphoto
 

  Alex Agius Saliba (S&D). – Madam President, yes, digital technologies have changed every aspect of our life, including the existing working and business models and the way we communicate with each other. There are no physical boundaries in the digital world, but there are also no clear rules. A few big companies are setting the new digital values and ethics, shaking up existing rules, raising questions of equal conditions, responsibility, safety and protection of employees. It’s time that we delivered a strong social dimension and a safe online environment for our citizens. What is not allowed offline should not be allowed online, especially if it is done to the detriment of the people.

New working models in the digital age must not become a synonym for exploitation and surveillance of workers’ performance. One way to address this is through the digital right to disconnect. Just like the eight-hour working day, workers and employees should have a mandatory minimum level of digitally disconnected time per day. The Commission must also examine the new digital risks and consequences for the wellbeing of workers, including the issues of additional working hours.

 
  
MPphoto
 

  Sylvie Brunet (Renew). – Madame la Présidente, Monsieur le Commissaire, Madame la Secrétaire d’État, chers collègues, je voudrais insister sur deux points.

Tout d’abord, une des conséquences les plus visibles de la numérisation dans le domaine social et de l’emploi, nous l’avons dit, est l’apparition de nouvelles formes de travail, notamment à travers le développement des plateformes. Ces plateformes recouvrent en pratique des réalités très différentes, ce qui peut rendre plus complexe notre tâche de législateurs. Nous devons trouver le juste équilibre entre l’opportunité de nouvelles perspectives d’emploi et la protection de ces travailleurs, en leur évitant une éventuelle précarisation.

Je pense, à cet égard, en priorité à leur garantir des conditions de travail décentes, ainsi qu’un accès à la protection sociale – en cas de maladie ou d’accident du travail. Je ne doute pas, Monsieur le Commissaire, que vous allez vous y employer avec détermination. Il nous faut également permettre à ces travailleurs de s’organiser collectivement pour défendre leurs intérêts. Enfin, garantir des possibilités de formation est indispensable pour assurer la qualité de la prestation de services et des perspectives de carrière individuelle.

Le second point sur lequel je voudrais insister est le très mauvais positionnement de l’Union européenne en matière de compétences numériques, puisque 40 % de notre main-d’œuvre ne dispose actuellement que de compétences numériques faibles, voire nulles. Il me semble qu’il est temps de mettre à jour notre logiciel de formation. Investissons massivement dans les compétences numériques! Il y a urgence, notamment sur la huitième des compétences clés, qui est la compétence numérique. Pourquoi pas un passeport numérique dans l’Union européenne, qui serait visible et sur lequel il faut que nous investissions massivement.

 
  
MPphoto
 

  Jean-Lin Lacapelle (ID). – Madame la Présidente, chers collègues, à l’heure de la 5G, certains territoires dans la France périphérique n’ont pas encore accès au monde du numérique. Qu’a fait l’Union européenne? Sur ces sujets comme sur tant d’autres, elle est très en retard et son fonctionnement actuel ne lui permet pas de servir les nations. Retrouver une Europe des nations, qui propose une politique sociale vis-à-vis du monde numérique dans l’intérêt des nations, doit être aujourd’hui une priorité. à l’inverse de l’Union européenne actuelle, qui agit dans une logique de libre-échange toujours moins juste et toujours moins égalitaire.

L’Europe sociale que nous voulons, c’est une coordination entre les nations européennes et une égalité entre les territoires. Le mondialisme prôné dans cette assemblée, qui concentre toutes ses activités dans quelques métropoles, nous n’en voulons pas, nous n’en voulons plus. Nous opposons à votre ultralibéralisme le juste échange. Nous opposons à votre concentration urbaine le localisme de proximité. Tout cela dans une Europe démocratique et moderne, qui s’appuie sur le numérique pour faire rayonner les peuples et les nations, à défaut de se soumettre à l’Union européenne et à sa Commission.

 
  
MPphoto
 

  Kim Van Sparrentak (Verts/ALE). – Madam President, the Commission has promised us a more social Europe time and time again, and if we want to deliver on these promises we need to look at the real life effects the digital economy has. Finding an affordable place to live has become nearly impossible in many European cities. Mayors of major cities such as Amsterdam, Prague and Barcelona have declared that short-term rental platform such as Airbnb and Booking are one of the main causes of the housing crisis we are currently in.

Airbnb wasn’t set up to let private investors buy dwellings in big cities to turn them into illegal hotels, but we have moved far beyond the initial idea of the airbed and occasional renting out of a spare room, and due to intensive lobbying European market rules are currently protecting the billions these platforms are making, rather than ensuring that people have an affordable house to live in.

We need to make sure that a social Europe will be at the core of our efforts towards a Europe fit for the digital age, and that this isn’t an opening, a back door, for the big corporations to undermine a social Europe.

 
  
MPphoto
 

  Margarita de la Pisa Carrión (ECR). – Señora presidenta, hoy podemos reconocer la importancia que tienen las tecnologías digitales en nuestras vidas, el impacto en nuestro modelo productivo y social.

Los Estados tendrán que tomar decisiones importantes para preparar esta transición. La digitalización no puede provocar una deshumanización. Nos enfrentamos a un nuevo modelo laboral. Deberíamos impedir que la automatización provoque la desaparición de un elevado número de puestos de trabajo. La formación de jóvenes y trabajadores debe adaptarse con agilidad y flexibilidad a las nuevas profesiones.

Debemos garantizar una protección real y adecuada a los trabajadores ante estos nuevos retos, a la vez que favorecemos la competitividad de nuestras empresas, sus inversiones y su crecimiento. Tenemos la gran oportunidad de revitalizar las zonas rurales y despobladas mediante el acceso a la digitalización de sus habitantes, para conseguir una mayor cohesión económica, social y territorial.

 
  
MPphoto
 

  Dino Giarrusso (NI). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, innanzitutto è necessario che nessuno rimanga indietro rispetto alle opportunità offerte dalla rivoluzione digitale. Poiché disparità ci sono, dobbiamo intervenire subito affinché l'Europa digitale sia una chance per ridurre le disparità, non per aumentarle, e questo vale anche per gli imprenditori, non solo per i singoli cittadini. Si sono creati oligopoli che nella tradizione europea per la libera concorrenza vanno regolati, assicurando che i colossi del digitale paghino le tasse ed evitando concentrazioni eccessive e un tipo di concorrenza sleale, penso specialmente al commercio digitale nei confronti dell'economia tradizionale.

Infine, medicina digitale, agricoltura, informazione: nei prossimi anni dovremmo essere in grado di utilizzare il digitale per tutelare meglio la salute, per implementare la produzione agricola e certificare provenienza e qualità dei nostri prodotti e combattere le fake news, poiché è vero che una bugia in rete può viaggiare più rapidamente, ma altrettanto rapidamente può essere smascherata e abbiamo il dovere di creare strutture e sistemi in grado di farlo in maniera veloce, continua ed efficace.

 
  
MPphoto
 

  David Casa (PPE). – Sinjura President, it-teknoloġija qed tbiddel il-mod ta’ kif naħdmu, kif nistudjaw, kif nitħarrġu. Qed toħloq ukoll tipi ta’ xogħlijiet ġodda u l-konnettivitá tagħtina opportunitajiet ġodda, imma tfisser ukoll sfidi ġodda għalina.

Id-Direttiva tal-bilanċ bejn il-ħajja u x-xogħol li nnegozjajt b’suċċess fil-leġiżlatura li għaddiet tindirizza dan l-iżvilupp kollu. Se tkun aktar faċli għan-nisa li jidħlu u jibqgħu fid-dinja tax-xogħol biex innaqqsu l-qgħad kif ukoll biex innaqqsu d-differenza gravi li għandna fil-pagi u fil-pensjonijiet bejn l-irġiel u n-nisa.

Jien nilqa’ l-impenn tal-Kummissjoni li qed tagħmel l-istrateġija, għaliex qed niffaċċjaw sfidi psikoloġiċi f’dak li għandu x’jaqsam mal-użu tal-mobile phones u l-laptops. Id-dritt magħruf bħala r-“right to disconnect” għandu jkun parti minn dan il-proċess.

Għal dawn ir-riskji ġodda l-ħaddiema Ewropej għandhom ikunu salvagwardjati u jkollna salvagwardji ġodda. U rridu nkunu aħna fuq quddiem biex nassiguraw li d-drittijiet ikunu aċċessibbli għal kulħadd.

 
  
MPphoto
 

  Patrizia Toia (S&D).(inizio dell'intervento senza microfono) ... sarà mantenere nella nuova era digitale di Internet e delle mille applicazioni i valori sociali e democratici europei e dimostrare che il cittadino è il fine di tutto. Questa è la nostra sfida, ma ciò non è scontato. Nuovi strumenti non faranno automaticamente questo salto di qualità. Occorre perciò la politica, la buona politica che orienti e faccia le norme adeguate. Infatti non ci sarà una vera giustizia digitale se i cittadini e i lavoratori non avranno formazione e aggiornamento per le proprie competenze, come ha detto il Commissario, per i nuovi lavori, per i quali dovremmo garantire diritti e condizioni eque di lavoro, penso in particolare ai lavoratori delle piattaforme.

Non ci sarà giustizia sociale digitale se non fisseremo regole minime di responsabilità legale per quegli operatori online che hanno un potere di mercato e finanziario enorme e preoccupante e che non devono diventare i padroni assoluti dei dati disponibili. Non ci sarà giustizia sociale digitale se i giganti del web non pagheranno le tasse sui profitti fatti in Europa, e qui aspettiamo ancora una decisione del Consiglio.

 
  
MPphoto
 

  Jordi Cañas (Renew). – Señora presidenta, el 47 % de los empleos actuales probablemente desaparecerá en los próximos 25 años, y el 85 % de los de los empleos del año 2030 todavía no están inventados. Esos son datos —pueden moverse en algunos porcentajes, pero eso es una realidad—.

La economía digital ofrece oportunidades, pero nos ofrece serios riesgos que ya vivimos, entre ellos la brecha digital, una brecha que es de edad, que es geográfica, que es de género, que es social. Y, ante este crecimiento de la desigualdad, ¿qué podemos hacer? Más Europa social, es decir, más educación, más formación, más protección.

Eso significa que tenemos que hacer un acercamiento holístico a la problemática. Nos hemos acercado con el Pacto Verde a una voluntad de transformación de nuestro modelo económico. Qué tal si apostamos por un social deal, por un nuevo contrato social que sea capaz de aunar esos cambios y evitar daños colaterales a personas, a millones de ciudadanos europeos que no van a poder, sin ayuda y sin medidas concretas, acogerse a esa transición, a ese cambio, y pueden quedarse atrás. Ese riesgo es un riesgo cierto. Tenemos que hacer lo posible para que no suceda.

 
  
MPphoto
 

  Guido Reil (ID). – Frau Präsidentin, Herr Kommissar! Ich freue mich sehr darüber, dass wir heute über die Folgen der Digitalisierung für ein soziales Europa reden. Die Digitalisierung bringt uns riesige Chancen, aber leider auch große, große Risiken. Wir müssen gewappnet sein, und wir müssen handeln. Wir müssen zum Beispiel in Infrastruktur investieren. Deutschland zum Beispiel hat eines der schlechtesten Mobilfunknetze der Welt. In Frankreich haben 13 Millionen Menschen noch kein Internet. Wir müssen über Bildung reden. Fast die Hälfte der Bevölkerung der EU ist noch nicht mal in der Lage, mit den digitalen Medien umzugehen. Da muss unglaublich viel getan werden. Und was mir besonders Sorgen macht, sind die Rechte der Arbeitnehmer. Ich möchte hier die Plattformarbeit ansprechen. Also es kann nicht sein, dass immer mehr Menschen in Arbeitsverhältnissen leben, in denen sie keine Rechte haben, in denen die Arbeitszeitverordnung nicht gilt, in denen es keine Mitbestimmung gibt, in denen es keinen Kündigungsschutz gibt. Also es gibt viel zu tun, packen wir es an!

 
  
MPphoto
 

  Raffaele Stancanelli (ECR). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, Internet in generale da semplice infrastruttura di comunicazione è divenuto un fenomeno di massa d'interesse sociologico. Stiamo vivendo un'era di trasformazione digitale che sta cambiando le nostre abitudini, innegabilmente semplificando la nostra quotidianità ma celando alcuni aspetti che se non monitorati costantemente possono avere ripercussioni negative.

La semplicità con la quale condividere e rendere accessibile qualsiasi tipo di contenuto è un'arma molto potente per chi vuole approfittare di situazioni poco regolamentate e facilmente manipolabili. Per questo dobbiamo impegnarci in un costante controllo di tutte quelle applicazioni tecnologiche, nonché dei contenuti digitali, che potrebbero mettere in pericolo la libertà individuale. Pertanto, è di vitale importanza che l'ordinamento giuridico predisponga norme chiare che garantiscano la libertà del cittadino per non sacrificarla con mere regole artificiali.

 
  
MPphoto
 

  Cindy Franssen (PPE). – Voorzitter, de digitale kloof verschuift steeds meer van wie wel of geen internet heeft naar wie er wel of niet mee kan werken. De digitalisering werkt als een speedboot: e-learning, e-banking, e-commerce, e-government, ... als we niet achterom kijken, vallen er mensen uit de boot. Wie niet snel genoeg is, haalt hem niet in.

We denken vaak spontaan aan mensen met lage scholing of een gebrek aan financiële middelen die daardoor de digitale boot missen, en terecht: de digitale kloven zijn zeer uitgesproken en moeilijk te dichten. Maar de uitdagingen gaan nog verder dan dat. Vandaag is mijn garagist een computerspecialist, de jeugdzorgwerker een data-analist. Meer dan negen op de tien nieuwe jobs vragen digitale vaardigheden, maar 40 % van de Europeanen is niet of onvoldoende digitaal geletterd. U heeft de cijfers zelf aangehaald.

Daarom moet het digitale actieplan van de Europese Commissie investeren in computer- een internetvaardigheden van de mensen en in alternatieven voorzien. Het Europees Sociaal Fonds moet inzetten op digitale opleidingen, ook op onverwachte plaatsen, en we moeten klaarstaan met het Globaliseringsfonds om wie zijn job door digitalisering verliest naar een nieuwe baan te helpen.

Het Europees Parlement heeft het begrepen. De Commissie duidelijk ook. Hopelijk volgt de Raad ook.

 
  
MPphoto
 

  Tiemo Wölken (S&D). – Frau Präsidentin! Wenn wir über die sozialen Aspekte der Digitalisierung sprechen, denken wir im Kontext oft an die Frage: „Ist das Internet ein öffentlicher demokratischer Raum?“ Aber es geht eben nicht nur um die Frage der Freiheit im Internet, sondern auch gerade um die Rechte der Arbeitnehmerinnen und Arbeitnehmer. Soziale Gerechtigkeit im Internet bedeutet für mich in erster Linie Schutz von digitalen Grundrechten. Und da gibt es einiges, was wir gemeinsam tun können: Wir müssen die digitale Zeitsouveränität der arbeitenden Menschen stärken, mehr Zeit für Familien einräumen; das kann die Digitalisierung machen. Wir müssen digitale Plattformen in die Pflicht nehmen; sie können sich nicht darauf zurückziehen, dass sie keine Verantwortung für die Menschen haben, die für sie arbeiten. Und wir müssen die Gewerkschaften europaweit vernetzen; auch das geht über digitale Kanäle viel besser. Ein digitales Europa ist dann ein soziales Europa, wenn wir die Tarifparteien in der Europäischen Union stärken und nicht nur die Profite der großen Konzerne maximieren, und da haben wir jetzt die Gelegenheit, in dieser Periode in allen Ausschüssen – vom Ausschuss für Beschäftigung und soziale Angelegenheiten über den Ausschuss für Binnenmarkt und Verbraucherschutz bis zum Rechtsausschuss – gemeinsam daran zu arbeiten.

 
  
MPphoto
 

  Karen Melchior (Renew). – Madam President, the digital world, the internet, has been removing barriers to work and been removing the power of gatekeepers through many decades now. Digitalisation has provided for more opportunities, more power for the individual and more possibilities. It is also the opportunity to specialise, even in rural areas, to create your own job, to seek your own opportunities where it would not have been possible before. This requires, however, that we have a high—quality internet provided in these areas.

That is why we need to extend the network services also in rural areas, so that we provide greater opportunities for the individual to create their own jobs and their own opportunities. We need to remember to embrace the opportunities of digitalisation and not only focus on the challenges, because a digital social Europe is the future and that’s what we will be creating together.

 
  
MPphoto
 

  Λουκάς Φουρλάς (PPE). – Κυρία Πρόεδρε, κύριε Επίτροπε, θέλω πρώτα από όλα να ευχαριστήσω και να καλωσορίσω όλους αυτούς τους νέους ανθρώπους που βρίσκονται γύρω μας. Αυτοί είναι το μέλλον της Ευρώπης· γι’ αυτούς αγωνιζόμαστε.

Το θέμα της ψηφιακής μετάβασης είναι σημαντικό, διότι μπορεί να διευκολύνει τις ζωές όλων. Ζητούμενο είναι, μέσα από τις νέες ψηφιακές τεχνολογίες, να απλοποιήσουμε τις διαδικασίες προς όφελος του πολίτη και να διασφαλίσουμε ισότιμη πρόσβαση για όλους και ιδιαίτερα για τα άτομα που κινδυνεύουν από τη φτώχεια και τον κοινωνικό αποκλεισμό. Είναι μια ευκαιρία που δεν πρέπει να χάσουμε, ώστε να εντάξουμε καλύτερα στην αγορά εργασίας και τα άτομα με αναπηρία. Να ανοίξουμε νέες θέσεις εργασίας. Είναι μια ευκαιρία που δεν πρέπει να χάσουμε και για να ενισχύσουμε την υγειονομική περίθαλψη. Τα κράτη μέλη οφείλουν να προωθήσουν πολιτικές που θα καταστήσουν τις δημόσιες υπηρεσίες πιο φιλικές προς τον χρήστη, αντιμετωπίζοντας δυναμικά τη γραφειοκρατία. Οι μισοί πολίτες μας εξακολουθούν να μη διαθέτουν βασικές ψηφιακές δεξιότητες. Αυτό που οφείλουν τα κράτη μέλη είναι να προσαρμόσουν τα εκπαιδευτικά συστήματα στις νέες προκλήσεις, ώστε να μειωθεί το χάσμα που υπάρχει σήμερα στην Ευρώπη.

 
  
MPphoto
 

  Christel Schaldemose (S&D). – Fru formand! Digitaliseringen rummer mange nye muligheder. Den ældre borger, der falder på gulvet i badeværelset, kan få hjælp ved, at gulvet kalder på hjælp. Eller hvis vi kører i bil, og der er kø, kan vores bil komme uden om køen. Eller vi får mulighed for at få adgang til offentlige services klokken tre om natten. Det er rigtig dejligt, men der er også udfordringer. Vi ved, at rigtig mange arbejdstagere ikke har tilstrækkelige kvalifikationer til dette, og i øvrigt heller ikke tilstrækkelige rettigheder, især hvis de er platformsarbejdere. Det skal vi gøre noget ved. Vi skal også sikre, at borgerne ikke får invaderet deres privatliv i takt med, at vi genererer stadig flere data. Og så skal vi i øvrigt sikre os, at forbrugerne forstår, hvad der ligger til grund for de forbrugsvalg, de bliver stillet over for på nettet. Der er meget, vi skal gøre, men grundlæggende set handler det om, at vi skal indrette vores digitale samfund efter menneskers behov. Det er ikke mennesker, der skal rette sig ind efter det digitale.

 
  
MPphoto
 

  Pilar del Castillo Vera (PPE). – Señora presidenta, señor comisario, la pregunta inicial es: ¿Qué es una Europa social? Pues una Europa social, en esencia, es una Europa en la que todos tienen la capacidad de desarrollarse profesionalmente y personalmente, y en la que nadie quede excluido. Esa es la esencia.

Las tecnologías digitales, precisamente, lo que ofrecen es la posibilidad de que todos puedan cumplir esos objetivos. Ahora bien, ¿qué es lo fundamental para que ello ocurra? Solo hay una respuesta, un concepto, una idea: la formación, la capacitación digital. Hace falta capacitación digital en toda la cadena de valor de la formación. Desde el inicio, los niños, los jóvenes, los que están en las universidades, los que están trabajando, los que no están trabajando y los mayores. ¿Qué hace falta? Hace falta un plan de acción en formación digital que sea contundente, que lo lidere Europa, con objetivos y que sean mesurables. Esto va a ser determinante, señor comisario.

 
  
MPphoto
 

  Lina Gálvez Muñoz (S&D). – Señora presidenta, Europa debe prepararse para la revolución digital sin dejar —como se ha dicho— a ninguna persona ni a ningún territorio detrás, ni los rurales, ni los periféricos. La digitalización tiene que beneficiar a todas las personas, contribuir a reducir las desigualdades, mejorar los servicios públicos y crear puestos de trabajo de calidad.

Sabemos que se van a destruir muchísimos empleos, pero también que se van a generar muchos nuevos, sobre todo, por ejemplo, vinculados a la inteligencia artificial, para la que se espera que se creen 58 millones de puestos de trabajo. Pero precisamente en esos sectores digitales faltan las mujeres. Solamente el 22 % de las personas empleadas en esos sectores —usted lo ha dicho, señor comisario: hay una brecha de género muy importante—, solamente el 22 %, son mujeres.

Necesitamos invertir en una formación integral y en una cultura digital que apoye el desarrollo de habilidades y de competencias adecuadas, pero no podemos prescindir absolutamente de ningún talento. Los talentos están igualmente repartidos pero las oportunidades no lo están, y tenemos que trabajar precisamente para que esas oportunidades lleguen absolutamente a todas las personas, incluidas también las mujeres.

 
  
MPphoto
 

  Tom Berendsen (PPE). – Voorzitter, digitalisering biedt volop kansen om onze economie en samenleving te versterken. Efficiëntere productieprocessen, betere en betaalbare zorg, veilig verkeer: met digitalisering ligt het binnen handbereik. Maar bij de toenemende digitalisering van onze samenleving moeten we drie zaken goed in de gaten blijven houden.

Ten eerste: er mag niemand aan de kant blijven staan. Mensen moeten meekunnen als hun omgeving digitaliseert. Opleiding en omscholing zijn daarbij van groot belang.

Ten tweede: we mogen niet afhankelijk zijn van andere delen van de wereld voor de ontwikkeling van nieuwe technologie, want we willen technologie op basis van onze normen en waarden. De mens moet centraal staan, niet de techgigant of de overheid die zijn burgers wil onderdrukken.

Ten derde: technologie moet werken voor mensen. We moeten daarom in de digitale strategie een kader scheppen voor wat we wel en wat we niet willen in onze maatschappij.

Niemand aan de kant, geen afhankelijkheid van andere delen van de wereld en technologie die werkt voor mensen. Dan kunnen we mensen beschermen en kunnen we profiteren van de kansen die digitalisering biedt voor onze samenleving en onze economie.

 
  
MPphoto
 

  Marianne Vind (S&D). – Fru formand! Den digitale revolution er hurtigt krøbet ind i alle afkroge af vores liv. To procent af den europæiske befolkning får i dag hovedparten af deres indkomst gennem arbejde på digitale platforme, og antallet er i vækst. Overgangen fra analoge til digitale arbejdsformer udfordrer vores traditionelle arbejdsmarkedslovgivning, f.eks. ved mindsteløn, men også ved kollektive aftaler og organisering. Lønninger på platforme afgøres nemlig ikke gennem kontrakter, men ved hjælp af hemmelige algoritmer. Hvis vi skal forhindre, at det for fremtiden bliver Uber eller Deliveroo, der afgør lønvilkårene for Europas arbejdstagere, så skal vi sikre, at myndighederne får adgang til platformenes algoritmer. Det er bydende nødvendigt for at sikre, at Europa ikke blot bliver et digitalt, men også et socialt Europa.

 
  
MPphoto
 

  Barbara Thaler (PPE). – Madam President, we heard wonderful speeches earlier so let me boil down the discussion to the essence. As an IT entrepreneur and as a woman, I was more than once on the receiving end of well-intended advice. However, after 15 years, my employees and my company are proving, day by day, that digitalisation is creating jobs and securing jobs.

Needless to say, it also affects very traditional crafts and industries. In my constituency, Tyrol, a carpenter saw these chances, instead of worrying about the risks, and switched the entire production line from analogue to digital. Against all the fearmongering we heard in the past, he did not have to fire his workers. Quite on the contrary, he increased his market share and his workforce. This is the point of view that the economy has and politicians need.

 
  
MPphoto
 

  Ibán García Del Blanco (S&D). – Señora presidenta, la digitalización, la implementación de la inteligencia artificial supone una enorme, enorme oportunidad; prácticamente podríamos hablar de un grandísimo salto evolutivo como no ha tenido parangón prácticamente desde la revolución industrial. Pero es evidente también que comporta riesgos, que comporta cambios; y es evidente también que comporta muchos miedos que tienen que ver con el control, que tienen que ver con la pérdida de puestos de trabajo, y hay solo una manera de confrontar esos miedos y subrayar la enorme oportunidad, y así aprovecharla, que es la alfabetización digital.

La alfabetización. Que es mucho más que dar capacidades digitales, que es mucho más que dar herramientas digitales. Significa una aproximación humanística a la cuestión para democratizar también la implementación de cosas como la inteligencia artificial para que las personas, no solo los expertos, sean conscientes de cuáles son esos riesgos, esas contradicciones, esos valores que están contrapuestos, y así tomar mejores decisiones y de alguna forma ser cada vez una sociedad que va más de la mano y de manera más integrada hacia el futuro. Así que yo lo que les pido a la Comisión y al Consejo es que hagan un esfuerzo en ello, en un proceso participado, abierto, en que puedan subrayar y desentrañar ese arcano para transformarlo en algo comprensible y que pueda ser compartido por todos y todas.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE). – Madam President, the digital world offers people a wonderful opportunity now, both in terms of their leisure and work lives. I have seen in my own country towns like Skibbereen developing digital hubs where people can work from, rather than commuting long distances to cities and so forth, and this is a wonderful opportunity. To do that, and also to work from home, you of course need high-speed broadband and that’s a priority right across Europe, which I’m pleased our Government at home has prioritised. Working from home or working close to home means that you are cutting down the time you’re commuting, you’re also cutting down CO2 emissions and you have a better work—life balance.

All that’s very positive, but it has been pointed out by psychologists that there can be a negative side, where people can suffer psychologically. I think that has to be addressed, particularly in line with the OECD recommendations for the classification of work and also, I think very importantly, for the development of skills. One think that has emerged is that in Europe, at this minute, there a million jobs lying idle because we don’t have the IT skills. A big challenge for us.

 
  
MPphoto
 

  Maria Manuel Leitão Marques (S&D). – Senhora Presidente, quando, em 1834, foi aprovada a lei que criou os comboios na Bélgica, um deputado alertou no Parlamento para o medo que os agricultores tinham que lhes expropriassem as terras, que os cocheiros tinham de perder o seu emprego, enfim, até para os rumores de que o leite chegaria em manteiga ao seu destino.

Parece, portanto, que a transição digital não será pior do que foi a revolução industrial. Mas talvez seja mais exigente.

Em primeiro lugar, a mudança que provoca é muito mais rápida e não tem fronteiras. Em segundo, é muito mais exigente na alteração das competências. Em terceiro lugar, ocorre em sociedades, felizmente, muito mais atentas do ponto de vista social. E em quarto, não se limita à fábrica, toca as nossas vidas todas, as profissionais e as pessoais.

Exige, assim, não deixar ninguém para trás, democratizar o conhecimento e garantir uma distribuição equilibrada dos benefícios financeiros e em tempo livre. É preciso que isso seja feito em grande colaboração entre a política social, Senhor Comissário, e a digital. Como se fosse uma peça composta a quatro mãos com a harmonia semelhante a uma sonata de Mozart.

 
  
MPphoto
 

  Paul Tang (S&D). – Madam President, we will witness an historical moment soon. The Commission will present three digital strategies next week, therefore 2020 could very well be the year that gives birth to the digital counter-revolution.

We must decide what digital dignity means in the future. Do we let companies break into our private lives through targeted personalised ads or will we make the brave decision to kill this business model? We must decide how we use data for us, in the public interest. In the Netherlands, Google software is used in 70% of all primary schools. Do we want Google to determine how our children learn or do we want to use data to learn about our children’s learning ourselves? In short, we must decide how to defend or to promote the European way of life in a digital era. Let’s work on that.

 
  
MPphoto
 

  Nicolas Schmit, membre de la Commission. – Madame la Présidente, honorables députés, après avoir écouté vos débats, je constate qu’il y a un très large consensus entre vous, à la fois sur la nécessité de continuer à développer l’économie numérique, parce qu’il n’y a pas vraiment d’alternative pour l’Europe à ce développement, et sur la nécessité d’accorder beaucoup d’importance aux différents aspects, aux différents risques que comporte cette économie, cette nouvelle économie – risques sociaux, risques en matière de protection sociale, risques de voir quelques entreprises contrôler les données.

Il n’y a pas de fatalité entre, d’une part, la promotion de l’économie numérique et, d’autre part, les droits, les protections sociales, les protections en matière de données. Nous ne devons pas simplement subir les développements de la technologie. Nous devons les façonner. Après avoir écouté vos débats, je crois que la Commission est fortement invitée à travailler sur ces deux volets. Il est vrai que nous allons présenter à la fois ce digital agenda et, en même temps, lancer des travaux sur les protections et la garantie des droits.

J’ai annoncé que la Commission allait réunir une grande conférence sur le travail sur les plateformes. J’espère que le Parlement y participera – et j’en suis sûr, le Parlement y participera – pour qu’effectivement, le modèle européen en matière de technologies numériques soit un exemple. Nous avons déjà donné un exemple avec la protection des données. Hé bien, nous pouvons aussi donner un exemple en matière de protection sociale, de droits sociaux, pour à la fois promouvoir cette économie et la mettre au service de tous.

 
  
MPphoto
 

  Nikolina Brnjac, President-in-Office of the Council. – Madam President, the principles of equality in the labour market, the role of social partners, the improvement of the health and safety of workers and fair working conditions have been time and again reaffirmed in numerous Council conclusions, Parliament resolutions and in legislation we adopt together.

I am, therefore, confident that the EU is on the right track. What we might be lacking are dedicated strategies to set the framework for addressing digital developments but I understand from the Commission that these proposals will be soon on our table. I look forward to the Commission’s proposals and I’m confident that we will continue to have a fruitful and good cooperation with the European Parliament on these important matters.

 
  
MPphoto
 

  President. – The debate is closed.

Written statements (Rule 171)

 
  
MPphoto
 
 

  Josianne Cutajar (S&D), in writing. – The digital revolution we are witnessing entails an endless number of opportunities. I believe that everyone should be able to reap the benefits of this new way to conceive our society, our economy and our daily routine: there is still a long way to go and we need to fight to achieve this result. A still relevant portion of the European population still lacks the basic skills to face this digital challenge; women choosing careers in science and technology are still few; many areas of Europe have not yet bridged the digital divide that reduces their economic potential. We need to be vigilant so that inequalities will not increase. The smart use of data enabling AI applications can be either an ally to improve many aspects of our daily life or a setback in the reduction of disparities. No discrimination based on gender, sexual orientation, disability, ethnic or social background should be allowed. The European Parliament is ready to contribute to the upcoming European Data Strategy and to the future AI legislation, but it will be vocal as nobody should be left behind.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Duda (PPE), na piśmie. – Cieszę się, że przewodnicząca Komisji Europejskiej, przedstawiając plan pracy na rok bieżący, podkreśliła, że transformacja cyfrowa, aby była skuteczna i służyła wzrostowi gospodarczemu i rozwojowi Europy, musi uwzględniać interesy wszystkich grup obywateli, być sprawiedliwa i korzystna dla wszystkich.

Nasze społeczeństwo starzeje się, a w interesie nas wszystkich jest to, aby osoby starsze mogły jak najdłużej pozostawać niezależne, aktywne zawodowo i społecznie. Warto podkreślić, że osoby starsze mają do zaoferowania ogromny potencjał, zarówno w postaci wiedzy, doświadczenia zawodowego i życiowego, zaangażowania obywatelskiego. Są także bardzo ważną grupą konsumentów. Dlatego też planując rozwój Europy cyfrowej, należy wziąć pod uwagę to, aby nowe rozwiązania technologiczne nie przyczyniały się do wykluczania osób starszych, ograniczania ich szans na rynku pracy, samodzielności.

Usługi, w tym także bankowe, muszą być bardziej przyjazne konsumentom i nie ograniczać swojej oferty wyłącznie do osób sprawnie posługujących się aplikacjami mobilnymi. Nowe technologie i sztuczna inteligencja mogą i powinny służyć wyrównywaniu szans i kompensowaniu deficytów związanych z wiekiem lub niepełnosprawnością. Uważam też, że w nowej agendzie na rzecz umiejętności powinien znaleźć się plan działań na rzecz rozwijania umiejętności cyfrowych dostosowanych do potrzeb grup nieuprzywilejowanych, takich jak osoby starsze, długotrwale bezrobotne, osoby z niepełnosprawnościami oraz osoby, które wcześnie opuściły system edukacji.

 
  
MPphoto
 
 

  Ádám Kósa (PPE), írásban. – A digitalizáció kapcsán gyakran csak azt hangsúlyozzuk, hogy a robotizáció veszélyezteti a munkahelyeket, vagy arról beszélünk, hogy a munkavállalók digitális írástudása alacsony. Ez igaz, ezért nagy hangsúlyt kell helyeznünk a képzésre. Ne feledkezzünk meg azonban arról sem, hogy a digitális világ fejlődése a felhasználóknak anélkül is hozhat kézzelfogható eredményeket, hogy értenék annak működését. Mára megegyezés van abban, hogy a fogyatékossággal élők autonómiáját a megfelelő technológiák javíthatják. Ennek nagyon jó példáját mutatja hazám: Európában egyedülálló, hogy Magyarországon a hallássérült személyek akadálymentesítésen intézhetik ügyeiket a kormányablakoknál, köszönhetően a Siketek és Nagyothallók Országos Szövetsége (SINOSZ) által kifejlesztett KONTAKT online videó-alapú jelnyelvi tolmácsszolgáltatásnak.

Emellett a Magyar Vakok és Gyengénlátók Országos Szövetsége (MVGYOSZ) gondozásában a látássérültek akadálymentesítését támogató Távszem szolgáltatás is elkészült már. Természetesen nem hallgathatjuk el a magánélettel kapcsolatos kockázatokat sem: az automatikus döntéshozatal alapján félő, hogy a kisebbségek megkülönböztetése beépül az algoritmusokba, mint ahogyan sajnos látunk rossz példát az AI-alapú felvételi eszközöknél vagy a biztosítási vagy pénzügyi szolgáltatásokra való jogosultsági kritériumoknál. Ezeket meg kell előzni, ezért fontos, hogy megfelelő jogszabályi is garanciákat alkossunk. Foglalkoznunk kell a platform munkavállalók helyzetével is: biztosítani kell számukra is a megfelelő szociális védelmet és az a jogot is, hogy kikapcsolják számítógépeiket és pihenjenek.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Zorrinho (S&D), por escrito. – O Parlamento Europeu tem tido um papel fundamental na definição do enquadramento legislativo para a transição digital e para a transição energética, promovendo uma abordagem articulada e valorizando o impacto social da transformação tecnológica e da modernização dos processos, usando-os como ferramentas de combate às desigualdades e de aumento de oportunidades para os cidadãos europeus.

A introdução da designada Internet das Coisas, com velocidades e capacidades de processamento e transmissão exponencialmente maiores que as disponíveis até hoje, não é apenas um desafio tecnológico ou económico. Ele é mais do que tudo um desafio político e social. Por isso, o debate hoje promovido pelo Parlamento Europeu sobre a dimensão social da transição justa é muito oportuno.

Os valores partilhados no mundo analógico devem ser transpostos para o mundo digital, aproveitando a transição para corrigir distorções. Isso pode ser conseguido através de três linhas de ação estruturantes. Usar o património comum de valores e princípios partilhados como a base de uma prática fundada na ética e na prioridade às soluções para os cidadãos, tornar o acesso à Internet de alta qualidade universal e desenvolver redes de qualificação generalizada das populações para lidar com o novo contexto tecnológico, social, económico e político.

 

17. Strategie EU pro rovnost žen a mužů (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  President. – The next item is the debate on the Commission statement on Gender Equality Strategy (2020/2515(RSP)).

I remind you that it’s possible to request catch-the-eye and blue cards using both the standard registration and the electronic system. Instructions are available at the entrance of the Hemicycle.

 
  
MPphoto
 

  Helena Dalli, Member of the Commission. – Madam President, honourable Members, thank you for putting the Gender Equality Strategy on today’s agenda. The first months since the start of the Commission mandate I have had the opportunity to meet many of you already. All the exchanges we have had have confirmed that all of us, together, have so much work to do in this area of policy. I am grateful for the support you have shown me and this Commission on many occasions.

The European Union and its citizens need your full support in making Europe an equal place for women and men in all their diversity. Gender equality is a founding principle of the European Union. Europe is a good place to live for many, but it would be an understatement to say that we are still not there yet when it comes to gender equality. Women are still being underpaid compared to men. One in three women in the EU have experienced physical or sexual violence, or both since the age of 15 – and that’s millions of women. We cannot accept these appalling inequalities. President von der Leyen, Vice-President Jourová, and the whole College support me and this fight for equality.

Gender equality is a key theme in the mandate of this Commission and the first key milestone will be the launch of the Gender Equality Strategy. The adoption is foreseen for the week of International Women’s Day in early March. The strategy will underpin the political commitment to gender equality and support strategic and systematic work for gender equality in the Union and beyond.

We are aiming at an ambitious strategy. In the context of a visible and organised movement opposing progress in women’s rights and gender equality which has emerged in recent years in Europe and internationally, it is more important now than ever to restate in the strongest of terms the Commission’s continuing commitment to gender equality.

There has been a wide consultation on the strategy, including a public consultation that gathered more than 1 300 responses. As gender equality is a cross-cutting issue, the strategy will strengthen the Commission’s dual approach of gender mainstreaming combined with targeted actions on specific topics. We aim to introduce a more systematic approach at an early stage of policy design to include a gender perspective in all EU policy areas. As regards content, we intend to present a positive future-oriented vision for a gender equal Europe – a Europe where women and men, girls and boys, in all their diversity, are free from gender-based violence and gender stereotypes, where they have the opportunity to thrive in the labour market, lead our businesses, politics and participate equally in all sectors.

Important horizontal considerations that will be emphasised in the strategy are challenging gender stereotypes and intersectionality. In terms of topics, the strategy will address the priorities highlighted in the President’s political guidelines – increasing women’s economic-empowerment by closing the gender pay gap, including by introducing binding pay-transparency measures, getting better gender balance on company boards and improving parents’ and carers’ work-life balance. We also continue our efforts to combat violence against women. EU accession to the Istanbul Convention therefore remains a priority. If EU accession remains blocked in the Council, despite our joint efforts, we will table legislative proposals to strengthen the Victims’ Rights Directive and include or add specific forms of gender-based violence to the list of EU crimes.

We shall also address other important and emerging aspects of gender equality, such as online violence against women or the gender perspective in digitalisation, including an artificial intelligence to avoid bias.

Together with the adoption of the strategy, we will launch a wide-ranging and inclusive consultation process on binding pay transparency measures which we aim to table by the end of the year. I am aware that introducing binding pay-transparency measures can be challenging, and I want to find the right balance for such EU intervention, taking into account the interests of employers, employees and national administrations.

I look forward to hearing your views and discussing with you. I sincerely hope to get your support so we, as the EU, can make the so much needed leap towards a gender equal Europe in a more gender equal world.

 
  
MPphoto
 

  Cindy Franssen, namens de PPE-Fractie. – Voorzitter, vooreerst wil ik de voltallige Commissie bedanken om gendergelijkheid zo hoog op de Europese agenda te plaatsen. Gendergelijkheid is een van de fundamentele waarden waarop deze Europese Unie is gestoeld. Welnu, een score van 67.4 op de laatste Europese genderindex toont aan dat we er nog lang niet zijn. We vragen dan ook een ambitieuze strategie die sterke stappen vooruitzet.

Talenten van vrouwen zijn nog steeds een onderbenutte bron van expertise, creativiteit en veranderende kracht. Een allesomvattende genderstrategie stroomlijnt het beleid rond drie belangrijke assen: kansen creëren voor vrouwen, vrouwen aan boord houden in een snel evoluerende wereld – denken we hierbij aan de digitalisering, migratie en klimaatverandering, en we moeten bovendien rekening houden met de nieuwe vormen van arbeid zoals platformwerkers. En ten derde, aandacht hebben voor de kwetsbare positie van vrouwen.

Daarom moeten we sleutelen aan die nieuwe genderstrategie die de lijnen voor de komende jaren uitzet voor een gendergelijk Europa. Dit betekent concreet het wegwerken van de genderloonkloof en de genderpensioenkloof. Vrouwen economisch versterken en de armoede wegwerken. Het promoten van vrouwelijk ondernemerschap, de strijd tegen geweld op vrouwen, het doorbreken van genderstereotypen en de verdere implementatie van de sociale pijler, met in het bijzonder de richtlijn betreffende het evenwicht tussen werk en privéleven. Het is slechts een greep uit de concrete maatregelen.

Eén ding is zeker: een Europese Unie die vrouwen de kansen geeft die ze verdienen, zal socialer, veerkrachtiger en sterker zijn.

 
  
MPphoto
 

  Maria Noichl, im Namen der S&D-Fraktion. – Frau Präsidentin! Sehr geehrte Frau Kommissarin Dalli, Sie haben uns an Ihrer Seite, wenn es um wirkliche Fortschritte für die Gleichstellung in Europa geht. Zu meiner Vorrednerin möchte ich nur sagen: Frauen sind nicht schwächer, sondern sie werden geschwächt – von Systemen, von Regeln, von Traditionen. Sie werden geschwächt, wir sind nicht schwächer. Aber diese Schwächung kommt von außen.

Wenn wir jetzt auf die Strategie blicken, die hoffentlich jetzt – nach fünf Jahren Abstinenz – wieder in Europa Einzug hält, dann haben wir ganz klare Forderungen: Wir möchten eine neue, eigenständige, ambitionierte Strategie. Wir möchten eine Strategie mit einem klaren Aktionsplan. Wir möchten klare Fortschritte sehen. Wir wollen keine Rückschritte sehen, und wir wollen vor allen Dingen keine Angriffe auf Frauenrechte. Wir wollen die Chancengleichheit in den Mittelpunkt stellen und alle Formen der Diskriminierung beenden. Und wir wollen es – wie es die Kommissarin auch betont hat – in allen Politikfeldern, nicht nur in Politikfeldern, die uns zugewiesen werden. Wir wollen es im Außenhandel, in der Steuerpolitik, in der Digitalpolitik, in der Umweltpolitik, im Budget, in der Forschung, bei Agrar und so weiter und so fort. Gender Mainstreaming betrifft alle Politikfelder, deshalb wollen wir auf allen Politikfeldern gesehen werden und berücksichtigt werden.

Ich möchte nicht zu den Hauptthemen – Prävention und Kampf gegen die Gewalt an Frauen – sprechen, ich möchte nicht das Hauptthema Vereinbarkeit von Familie und Beruf oder den Arbeitsmarkt oder die sexuellen Rechte ansprechen. Ich möchte ein ganz anderes Thema in den Mittelpunkt stellen. Dieses Thema, das ich in den Mittelpunkt stellen möchte, ist die Verbindung von Gleichstellung und Demokratie. Und hier, Frau Kommissarin, stehen wir an einem ganz, ganz wichtigen Punkt. Wir fordern, dass es eine Studie gibt, die die Auswirkungen von nationalistischen Politiken auf die Gleichstellungsbewegungen analysiert. Wir fordern, dass der Status der Frauenrechte in allen Mitgliedstaaten immer und immer wieder kontinuierlich untersucht wird. Und wir fordern vor allen Dingen, dass es jährliche Fortschrittsberichte gibt. Gleichstellung hat etwas mit Rechtsstaatlichkeit zu tun, und wer Gleichstellung bricht, muss es als Mitgliedstaat am Kontoauszug merken.

 
  
MPphoto
 

  Irène Tolleret, au nom du groupe Renew. – Madame la Présidente, Madame la Commissaire, chers collègues, merci pour votre engagement et votre énergie à mener à bien la mise en place de cette stratégie pour l’égalité. Il est temps.

Face aux grands bouleversements auxquels le monde et l’Union européenne sont confrontés, il est grand temps que l’égalité entre les hommes et les femmes soit une réalité. L’égalité devant la santé, tout d’abord. Dans mon pays, l’avortement a été légalisé en 1974. Pourtant, en 2020, il y a encore des femmes et des hommes dans l’Union européenne qui n’ont pas un accès égal, gratuit, bienveillant à l’avortement et, bien entendu, à l’éducation sexuelle. Car oui, le droit à l’avortement est un sujet de santé et tous les citoyens européens devraient être égaux en ce qui concerne la santé. Les violations des droits de la santé sexuelle et reproductive sont des violations des droits des femmes, ce sont des violations des droits de l’homme, ce sont des violences inadmissibles contre lesquelles nous devons lutter sans merci.

L’égalité devant les violences, parlons-en! Nous devons les éradiquer, en commençant par les violences économiques et financières. Si hier, nous célébrions les femmes et filles de la science, notre réalité financière, c’est un écart salarial inadmissible entre les hommes et les femmes au travail, qui s’aggrave encore à la retraite. C’est absolument inadmissible. À travail égal, salaire égal! Hommes, femmes, quelles que soient les origines, les handicaps, les convictions: à travail égal, salaire égal. Il est inadmissible que les femmes voient leur retraite handicapée par le fait qu’elles portent des enfants. Le seul être humain qui a eu deux prix Nobel est une femme. Il est inadmissible que les femmes soient sous-représentées dans les filières des STEM. Il faut une égalité de carrière, une égalité d’accès au pouvoir. Cette stratégie, comme vous l’avez bien dit, doit porter des choses concrètes, avoir caractère obligatoire. Nous avons des exemples dans l’Union européenne démontrant que cela ne gêne pas la performance des entreprises.

Il faut également combattre les violences physiques. La convention d’Istanbul est bloquée? Qu’à cela ne tienne, développons des solutions alternatives. Le Conseil la débloquera. Cela n’empêche pas de mettre en place une directive qui coupe toute forme de violence et harmonise les définitions des différentes formes de violence, en adoptant une approche intersectionnelle.

Je terminerai en disant que l’on a proposé, avec le pacte Simone Veil, de partir des législations existantes dans tous les pays européens qui participent de l’égalité homme-femme. Mettons-le en place pour tirer la législation européenne vers le haut.

 
  
  

PRZEWODNICTWO: EWA KOPACZ
Wiceprzewodnicząca

 
  
MPphoto
 

  Przewodnicząca. – Dziękuje Pani Poseł! Przypominam o przestrzeganiu czasu swoich wystąpień. Proszę o zabranie głosu panią Christinę Anderson i jednocześnie pragnę przypomnieć kolegom, że zgodnie z naszym Regulaminem na sali nie można umieszczać flag i symboli. Zwracam się przede wszystkim do Pani Poseł, która za chwilę będzie zabierać głos. Chciałabym zatem prosić posłów, by usunęli chorągiewki, a obsługę sali, by osobiście przypominała o tym kolegom. Bardzo proszę, Pani Poseł!

 
  
MPphoto
 

  Christine Anderson, im Namen der ID-Fraktion. – Frau Präsidentin! Ich nehme zur Kenntnis, dass das Sitzungspräsidium furchtbare Angst vor nationalen Flaggen hat, was ich für eine große Schande halte. Ich komme der Aufforderung nach und habe meine Nationalflagge jetzt entfernt.

Wir reden aber hier über die EU-Gleichstellungsstrategie. Es gibt bereits die Gleichstellung zwischen den Geschlechtern, wir wurden nämlich alle gleich geboren. Männer und Frauen – es wird auch niemand bestreiten können, dass obwohl Mann und Frau den gleichen Wert haben, sie doch ganz unterschiedliche Neigungen haben, auch Stärken und Schwächen. Männer und Frauen sind unterschiedlichen Herausforderungen ausgesetzt. Anstatt aber Männer für angebliche, teils eingebildete Vorteile verantwortlich zu machen, gar büßen zu lassen, warum konzentriert sich die Kommission nicht darauf, die Harmonie zwischen den Geschlechtern zu fördern? Warum nicht Männer ermutigen, Männer zu sein, und Frauen ermutigen, Frauen zu sein? Ungerechtigkeit am Arbeitsplatz, die entweder Frauen oder Männer begünstigt, sollte die nicht von Nationalstaaten und Unternehmen angegangen werden?

Aber nein, es muss das Diktat des Zentralbüros der EU sein. Lassen Sie doch Familien selbst entscheiden, wer den Abwasch macht, die Kinder erzieht, das Geld nach Hause bringt. Ich warte gespannt auf den Tag, an dem die Kommission einen Aktionsplan vorlegt, um das Stillen von Säuglingen zwischen Vater und Mutter gerechter aufzuteilen. Warum wird Frauen eingeredet, sie wären nur dann etwas wert, wenn sie arbeiten gehen? Das ist eine unglaubliche Herabsetzung und Diskriminierung all jener Frauen, die sich ganz bewusst dafür entscheiden, Familienarbeit zu leisten. Aber nein, Sie sind fest entschlossen, Frauen in die Arbeitswelt zu zwingen. Interessant ist aber, dass nach Frauenquoten nur in den Chefetagen gerufen wird. Wo ist die Frauenquote bei Maurern, LKW-Fahrern oder Kanalarbeitern? Hören Sie endlich auf, die Menschen zu bloßen Objekten ihre Gesellschaftsexperimente zu machen. Hören Sie auf, die Menschen umerziehen zu wollen. Hören Sie auf, die Menschen Ihren wahnhaften Vorstellungen von Gesellschaft entsprechend anzupassen. Lassen Sie die Menschen wieder Menschen sein!

 
  
MPphoto
 

  Przewodnicząca. – Bardzo dziękuję, Pani Poseł. Dziękuję również za usunięcie flagi. To nie jest kwestia obaw, ale Regulaminu, który obowiązuje nas wszystkich.

 
  
MPphoto
 

  Alice Kuhnke, för Verts/ALE-gruppen. – Fru talman! Det som måste vara med i EU:s nya strategi för jämställdhet är som vi hör en lång lista – allt ifrån en jämställdhetssäkrad budget till en feministisk utrikespolitik. Som grön politiker saknar jag emellertid den självklara fokusen på vår tids stora utmaning: klimatet. Alla vi är väl medvetna om att det är kvinnor som drabbas mest och värst av klimatförändringarna på grund av ekonomiska och sociala orättvisor.

För att lyckas med Parisavtalet behövs därför en omställning som är jämställd. När Ursula von der Leyen blev vald till ordförande lovade hon att sätta jämställdheten först och främst, högst upp på dagordningen, men när hon presenterade den gröna given, EU:s strategi för klimatomställning, fanns inte ett enda ord om jämställdhet. Kommissionären med ansvar för jämställdhet som har kunskapen och engagemanget för klimaträttvisa, Helena Dalli, hade inte ens fått vara med i arbetet.

Därför har jag och den gröna gruppen i samtal med kommissionen och Helena Dalli krävt två saker, nämligen att EU:s gröna giv måste vara jämställd och att klimatomställningen måste vara en självklar del i jämställdhetsstrategin. Vi har nu fått positiva signaler, och jag ser fram emot att fortsätta ett konstruktivt arbete tillsammans med kommissionär Dalli.

 
  
MPphoto
 

  Jadwiga Wiśniewska, w imieniu grupy ECR. – Pani Przewodnicząca! Równość jest podstawową wartością Unii Europejskiej, dlatego nowa strategia na rzecz równouprawnienia płci powinna być jednocześnie ambitna i realistyczna. Jaki zatem powinien być jej kształt? Przed nami stoi wiele wyzwań, jak na przykład walka z luką płacową i emerytalną, szeroko pojętą feminizacją biedy. Chciałabym, żebyśmy zaproponowali regulacje prawne, które wzmocnią kobiety łączące pracę zawodową z wychowaniem dzieci, żebyśmy wspierali je w macierzyństwie i docenili nieodpłatną pracę wykonywaną przez kobiety w domu. Musimy również stawić czoła przemocy wobec kobiet, w tym cyberprzemocy, pornografii i handlowi ludźmi. Niestety w Unii Europejskiej nawet małe dziewczynki narażone są na przymusowe małżeństwa i okaleczanie narządów płciowych.

Chciałabym również, Pani Komisarz, żeby nowa strategia nie wkraczała w obszar kompetencji państw członkowskich. Niech Parlament szanuje swoją dewizę „zjednoczeni w różnorodności”.

 
  
MPphoto
 

  Sandra Pereira, em nome do Grupo GUE/NGL. – Senhora Presidente, qualquer estratégia para a igualdade terá de passar necessariamente pelo combate à pobreza e à exclusão social e terá de contribuir, de forma concreta, para o combate às discriminações no acesso ao trabalho e às diferenças salariais entre mulheres e homens, num quadro em que se exige o aumento geral dos salários e das pensões e da elevação das condições laborais.

A defesa e a promoção dos serviços públicos, universais e de qualidade, como a habitação e a justiça e o acesso gratuito à saúde e à educação, é também central para a igualdade.

A proteção da maternidade, com licenças pagas a 100% e a proteção na doença são fundamentais para que a estratégia não passe de um rol de boas intenções e para que vá ao encontro de uma verdadeira conciliação entre a vida pessoal, familiar e profissional.

Simultaneamente, os Estados devem garantir a implementação dos mecanismos e instrumentos de combate a todos os tipos de violência, seja no contexto familiar, seja no contexto laboral ou outros.

 
  
MPphoto
 

  Isabella Adinolfi (NI). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, in quest'Aula discutiamo molto della parità di genere e dei diritti della donna. Però diciamoci la verità e ammettiamo che non esiste la parità tra uomo e donna. Nei fatti consentiamo che essa venga svilita e umiliata. Non esiste parità di trattamento, non esiste parità salariale. In Europa in molti paesi la prostituzione è legalizzata e invece di combattere questa piaga sociale si preferisce girarsi dall'altra parte. In Europa esiste ancora la riduzione in schiavitù per molte donne, considerate merce da mettere in vendita. In Europa le donne vengono uccise e sfregiate dagli uomini.

Possiamo imporre delle regole, ma sono soltanto un palliativo perché si basano per lo più su sanzioni inflitte a chi le viola. Dobbiamo invece formare le nuove generazioni e qui mi rivolgo alle madri: insegnate il rispetto per le altre persone, insegnate ai vostri figli maschi a essere degli uomini con la U maiuscola e insegnate alle vostre figlie femmine a non dover dipendere da nessuno e a difendere i propri diritti e la propria libertà fisica e morale.

 
  
MPphoto
 

  Rosa Estaràs Ferragut (PPE). – Señora presidenta, hemos acabado la Estrategia europea de igualdad 2016-2019. Afrontamos ahora una nueva Estrategia 2020-2024. Tiene que ser una prioridad para este Parlamento, para la Comisión y para el Consejo avanzar de una manera decidida y con un compromiso firme para hacer lo que exige Europa: la igualdad de todos los ciudadanos. Es una cuestión democrática. No hay democracia sin igualdad. No hay una sociedad próspera y con futuro sin derechos humanos.

La igualdad es un derecho humano y por eso tenemos que combatir la brecha salarial, la brecha en las pensiones, apostar por la Directiva que nos anunciaba la comisaria sobre transparencia salarial o la Directiva sobre conciliación. Hay todavía estereotipos que hay que combatir para poder conseguir esa verdadera igualdad. Tampoco hay igualdad en la toma de decisiones, por eso se tendrán que tomar medidas específicas que sean inclusivas y accesibles.

Hay violencia de género —las últimas estadísticas nos dicen que dos de cada tres mujeres han sufrido violencia—. Hay que hablar de inteligencia artificial por los temas de ciberacoso y, sobre todo, hay que conseguir que esta Estrategia hable de discapacidad y de mujer. Tiene que tener indicadores de edad, indicadores de discapacidad, indicadores de mujer. Habremos conseguido así estar a la altura de lo que exigen los valores europeos.

 
  
MPphoto
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D). – Gerbiama pirmininke, pirmiausia noriu padėkoti Jums, pone komisare, už aktyvią poziciją dėl to, kad būtų kaip galint greičiau pateikta konkreti lyčių lygybės strategija. Linkiu kuo geriausios sėkmės, kad tikrai Komisijoje Jums pavyktų tą strategiją patvirtinti. Bet mes turime labai aiškią poziciją, kas joje turi atsispindėti. Jau ir mano kolegos minėjo, kad pirmiausia mes turime turėti konkrečias priemones, kaip įveikti smurtą prieš moteris, kaip įgyvendinti Stambulo konvenciją valstybėse narėse. Pagaliau kaip kovoti su moterų skurdu? Kaip įgyvendinti mūsų jau priimtą praeitoje kadencijoje darbo ir šeimos suderinimo direktyvą? Tam reikalingos konkrečios priemonės ir kontrolė valstybėse narėse, kad jos teisingai perkeltų direktyvos nuostatas. Pagaliau, iš tikrųjų, mes turime užtikrinti, kad atlyginimai ir pensijos moterų ir vyrų tikrai nesiskirtų taip baisiai, kaip yra iki šiol. Tam reikalingi konkretūs sprendimai. Linkiu labai sėkmės, kad iš tikrųjų strategija neliktų vien popieriuje, bet būtų rimtai įgyvendinta Europos Sąjungoje.

 
  
MPphoto
 

  María Soraya Rodríguez Ramos (Renew).(inicio de la intervención fuera de micrófono) ... es muy importante esta estrategia de igualdad entre hombres y mujeres y hoy lo es más que nunca, cuando emergen ideologías totalitarias en Europa que —como han hecho siempre—, para acabar con los derechos de todos, comienzan atacando los derechos y libertades de las mujeres.

La peor expresión de la desigualdad entre hombres y mujeres es la violencia y la peor expresión de la violencia de género son los asesinatos. Los asesinatos de mujeres no cesan en Europa. Por lo tanto, tenemos que ser claros: estamos estancados en el Convenio de Estambul y debido a los seis países que se niegan a ratificarlo. Pero ellos no pueden paralizarnos. Por lo tanto, en esta estrategia tenemos que avanzar.

Y tenemos que avanzar en dos elementos fundamentales. Uno son los datos ―señora comisaria, no puede ser que en la Unión Europea no dispongamos de datos―, que sepamos las cifras de la realidad de la violencia en la Unión Europea contra las mujeres. Tenemos datos limitados; tenemos datos que no son homologables. Por lo tanto, según el artículo 11 del Convenio de Estambul, tenemos que avanzar para tener datos homologables que nos digan cuál es la realidad de las cifras de la violencia, para acabar con ella. Y, por lo tanto, junto a los datos, tenemos que dar nombre a esta violencia y el nombre de la violencia se llama un delito, un crimen que debe estar en los Tratados de la Unión Europea.

Estoy convencida de que avanzaremos en este camino, y este Parlamento es su socio para ello.

 
  
MPphoto
 

  Elena Lizzi (ID). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, signora Commissaria, sosteniamo l'importanza della parità di genere come valore comune. Se vogliamo essere coerenti, operiamo per promuoverla in tutte le politiche dell'Unione europea, nonché del Parlamento, ma come rivoluzione culturale e non come atto impositivo.

Le barriere che impediscono la partecipazione femminile al mondo del lavoro comportano costi di benessere e crescita particolarmente elevati. Rimuovere gli ostacoli è importante. Le ricerche dell'Istituto europeo per l'uguaglianza di genere provano che la parità di genere favorirebbe la crescita economica. Però l'Istituto monetizza anche il ruolo delle donne nella conciliazione famiglia-lavoro?

I miglioramenti dell'uguaglianza di genere creerebbero oltre dieci milioni di opportunità di lavoro aggiuntive in Europa e il PIL pro capite crescerebbe di quasi il 10 % entro il 2050. Ma quale equilibrio per le famiglie? La parità di genere dovrà essere promossa anche nell'ambito delle nuove politiche dell'Unione europea – mercato unico digitale, Green Deal e intelligenza artificiale – nelle quali il divario occupazionale è ancora più drammatico.

Ora una nuova Commissaria con delega esclusiva alle pari opportunità dovrà cambiare la gestione delle precedenti politiche in materia, anche perché la Corte dei conti europea esaminerà l'integrazione della dimensione di genere nel bilancio dell'Unione europea e, stando a quanto reso pubblico oggi, la relazione di audit sarà diffusa nella primavera del 2021. Allora vedremo quale ricaduta avranno le politiche della Commissione von der Leyen nel mondo delle donne.

 
  
MPphoto
 

  Ernest Urtasun (Verts/ALE). – Madam President, it is extremely good news that we will finally have a strategy. Somebody said before that the last strategy came to an end in 2019, and I hope so, because there was no strategy at all in the last mandate. This was extremely shameful, and now we will change that. We will have one, and I hope this will be a truly feminist drive, which is what a lot of people are expecting in the streets

I would also like to urge you to be extremely ambitious in different fields. In the socio—economic area, we are very much looking into the proposals for the tax transparency directive. This is going to be extremely important in the first weeks and months of our legislature. We need to continue working on violence; this stopping of the ratification of the Istanbul Convention is absolutely unacceptable. We have a lot of work to do together here.

I would like also to urge you to focus on the mainstreaming of all the policies of the Commission. This is extremely important. In the different consultations within the services of the different initiatives of the Commission, we want a gender equality footprint there, and this is also your responsibility. So, Commissioner, we stand behind you. Let’s make this strategy something different and important for the people.

 
  
MPphoto
 

  Andżelika Anna Możdżanowska (ECR). – Szanowna Pani Przewodnicząca! Pani Komisarz! To bardzo dobrze, że pracujemy nad strategią na rzecz równouprawnienia płci. To wyzwanie, z którym musimy się zmierzyć. Mówimy o czwartej rewolucji przemysłowej, o postępie technologicznym, o rewolucji cyfrowej, a dalej nie osiągnęliśmy równouprawnienia w tak ważnym aspekcie jak równouprawnienie płci. Przecież mamy twarde dane. Gdyby do 2030 roku wszystkie państwa świata zlikwidowały zjawisko dyskryminacji ze względu na płeć i zagwarantowały obywatelom równouprawnienie w tym jednym aspekcie, światowe PKB zwiększyłoby się o 6 bilionów dolarów. Przecież i świata, i Europy nie stać na to, żeby zrezygnować z zaangażowania kobiet. Nie stać ani gospodarczo, ani społecznie. I tylko w tych kwestiach, o których dzisiaj mówimy – nie tylko luki płacowej, nie tylko tego, że kobiety są zagrożone ubóstwem (bo różnica w wynagrodzeniu wynosi 16%, a w emeryturze ponad 35%), że są niedostatecznie reprezentowane w parlamentach i rządach, że nadal napotykają na „szklany sufit” w świecie biznesu – musimy na to zwrócić uwagę. Ubóstwo europejskie nie może mieć twarzy kobiety.

 
  
MPphoto
 

  Silvia Modig (GUE/NGL). – Arvoisa puhemies, hyvä komissaari, lista asioista, joita toivoisin näkeväni tässä strategiassa on pitkä, mutta nostan esille yhden asian, joka olisi todella tärkeä: seksuaaliterveys. Seksuaaliterveys kuuluu jokaiselle tytölle riippumatta siitä, mikä on uskonto, mikä on kulttuuri, mikä on vallassa oleva politiikka. Se on jokaisen tytön oikeus, ja toivon tulevan strategian ottavan tähän vahvasti kantaa.

Matkalla kohti todella oikeasti tasa-arvoista yhteiskuntaa meidän on vahvistettava monia asioita. Yksi niistä on naisten työmarkkina-asema. Naisten asemaan työelämässä vaikuttaa vahvasti hoivavastuu, se kuka kantaa vastuun lapsista, lasten hoivasta. Siihen vaikuttaa se, miten on tarjolla päivähoitoa, miten on tarjolla varhaiskasvatusta, kuinka laadukasta, kuinka saatavilla olevaa. Suomessa hallitus on juuri esittänyt uuden perhevapaamallin, joka kiintiöi vapaat tasan isän ja äidin välillä ja täten parantaa naisten työmarkkina-asemaa, parantaa heidän palkkakehitystään ja vaikuttaa aina sinne eläkkeiden kehittymiseen asti.

 
  
MPphoto
 

  Antoni Comín i Oliveres (NI). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, disse Rita Levi Montalcini: "Le donne hanno sempre dovuto lottare doppiamente. Hanno sempre dovuto portare due pesi, quello privato e quello sociale. Le donne sono la colonna vertebrale delle società". Nonostante questo, diciamo noi, o proprio per questo, ci sono molte donne in Europa oggi a cui non sono pienamente garantiti i loro diritti in modo efficace. Dati della Commissione: negli ultimi tre anni la differenza nel tasso di occupazione tra uomini e donne è ancora di un 11%,78% tra gli uomini e 66% tra le donne. E c'è ancora un divario tra la remunerazione maschile e femminile del 16%. Per non parlare della violenza contro le donne.

Il cambiamento sociale di cui le donne hanno bisogno per poter vedere pienamente garantiti i loro diritti riguarda tutti noi, donne e uomini. Se noi uomini non cambiamo i nostri ruoli, sia nella sfera pubblica e nel mondo dell'impresa sia nella sfera familiare, sarà impossibile per le donne liberarsi delle situazioni in cui i loro diritti vengono violati così spesso. Cambiare i ruoli, lo dico per esperienza personale. Il femminismo non è una causa delle donne, è una causa di tutta la società.

 
  
MPphoto
 

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE). – Pani Przewodnicząca! Myślę, że wstydem jest, że w XXI wieku kobiety w Europie i na świecie doświadczają tylu nierówności. Cieszę się, Pani Komisarz, że ten temat jest jednym z ważnych priorytetów Komisji Europejskiej. Uważam, że strategia powinna uwzględniać potrzeby i doświadczenia kobiet z różnych środowisk.

Myślę o kobietach z obszarów wiejskich i oddalonych, które muszą każdego dnia mierzyć się z utrudnionym dostępem do żłobków, przedszkoli, informacji, opieki zdrowotnej, a na starość muszą mierzyć się z ubóstwem. Myślę o kobietach, które umierają na nowotwory, bo przez utrudniony dostęp do specjalistów zbyt późno rozpoczynają leczenie. Myślę o kobietach, które pomimo lepszego wykształcenia przegrywają walkę o wysoko płatne stanowiska lub otrzymują niższe wynagrodzenie za pracę na tym samym stanowisku. Myślę o kobietach, które doświadczają hejtu, przemocy seksualnej i przemocy domowej, gdyż muszą się mierzyć z wyzwaniami niezależności ekonomicznej. Myślę o kobietach niepełnosprawnych, które codziennie muszą borykać się z barierami.

I mam nadzieję, że my, kobiety w Parlamencie Europejskim pomimo wielu różnic będziemy umiały mówić jednym głosem w tym ważnym dla milionów obywatelek Unii Europejskiej temacie.

 
  
MPphoto
 

  Predrag Fred Matić (S&D). – Poštovana predsjedavajuća, poštovane kolegice i kolege, povjerenice, izražavam veliko zadovoljstvo zbog činjenice da je Europska unija izradom nove strategije rodne ravnopravnosti jasno iskazala svoje prioritete. Ona se donosi u vrijeme kada je važno poduzeti snažne korake kojima bi se zaustavili regresivni pokreti i nazadovanje ženskih prava, a koji šalju poruku da Europska unija danas nije unija ravnopravnosti, solidarnosti i tolerancije.

Seksualna i reproduktivna prava jedno su od područja u kojem je došlo do najveće regresije. Uskrata medicinske skrbi zbog osobnih uvjerenja, rodno uvjetovano nasilje, zakonska diskriminacija, manjak seksualne edukacije i druge štetne prakse utemeljene na patrijarhalnim obrascima potkopavaju same temelje europske demokracije.

Očekujem da izradom i provedbom nove strategije Europska unija pokaže da nije napustila svoju ulogu progresivnog predvodnika u zaštiti ljudskih prava i da neće posustati pred onima koji nas žele u neka mračna i tužna vremena. To je naša odgovornost i mi na tom ispitu ne smijemo i nećemo pasti.

 
  
MPphoto
 

  Katalin Cseh (Renew). – Madam President, I’m very glad to hear that the EU is working on a Gender Equality Strategy: it’s very important for me. Let me just highlight one aspect of this very broad and important topic – violence against women. When we talk about violence against women, we usually talk about numbers: one in every three European women, right? I would like to talk about people.

(Speaker holds up a photograph)

For me, she is the face of violence against women. She is Bernadett Orosz, a very brave woman who was brutally assaulted in the privacy of her home by her ex-partner. Afterwards, she was denied proper medical care, she was denied proper police protection, and later on, the Justice Minister of Hungary repeatedly said that ratifying the Istanbul Convention is political hysteria. Well, Bernadett is a brave woman. She has been to the European Parliament; she will be back. She’s advocating for protection of females, and I’d like to echo her voice. I’d like to call on the Commission to act upon their promises and to add violence against women to the list of the EU crimes in the Treaty and also for the European Union to join the Istanbul Convention.

 
  
MPphoto
 

  Przewodnicząca. – Dziękuję, Pani Poseł, ale proszę o zapoznanie się z Regulaminem i nieużywanie plakatów podczas następnych wystąpień. Jak Pani wie, Regulamin obowiązuje nas wszystkich.

 
  
MPphoto
 

  Luisa Regimenti (ID). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, la donna è un mistero che costituisce nella storia delle generazioni umane un'opera immensa per la sua missione e per la sua vocazione al servizio dell'umanità e della vita, per il contributo quotidiano fatto di sensibilità, intuizione, dedizione e generosità verso la famiglia e la vita civile, e per l'elaborazione di una cultura in grado di coniugare la ragione con il sentimento, caratteristica propria della femminilità, con la quale la donna arricchisce la comprensione delle cose del mondo e contribuisce alla piena autenticità dei rapporti umani. Costantemente è visibile la propria dignità nelle instancabili battaglie per l'uguaglianza dei diritti della persona e non vi è dubbio che ancora oggi siano molti gli ostacoli che ne impediscono la piena realizzazione.

Il crescere dell'emancipazione reale femminile è una questione che non può essere più rinviata. E ciò per tutte quelle donne che silenziosamente, con sacrificio, si impegnano e sperano, pur consapevoli di vivere una realtà ostile complessa, quella stessa realtà che le sottopone a ingiustizie sul merito, a maltrattamenti, e che spesso non riesce a proteggere neppure la loro vita.

La violenza e le ingiustizie sulle donne si nutrono di omertà, di stereotipi, di solitudine, di indifferenza, di ignoranza, di sonno delle coscienze. Per questo accogliamo con favore l'iniziativa della Commissione europea di proporre una strategia per la parità di genere, che dovrebbe contenere impegni forti, indicatori chiari e un meccanismo di monitoraggio per rendere responsabili... (la Presidente toglie la parola all'oratrice)

 
  
MPphoto
 

  Terry Reintke (Verts/ALE). – Madam President, there is actually a long list of things that I would like to put into this Gender Equality Strategy. I will only focus on two, because I believe they are absolutely crucial. The first one is indeed to have a legal proposal on the gender pay gap. It’s long overdue, and maybe we could suggest that it has the title: ‘We only waited 63 – I repeat 63 – years for the EU to make a proposal on the question of pay equality’. I think that would serve the purpose.

The second issue that I believe is absolutely crucial – and colleagues have said this – is to have a directive against gender-based violence. The accession to the Istanbul Convention is not enough. The backlash against women’s rights is getting stronger across the European Union, and we need to have a clear position to stand up to that. I really believe that, with Trump in the US, with Putin in Russia and with Bolsonaro in Brazil, the European Union, despite the problems that we have in this union, is still the beacon of hope and freedom for feminists around the world. This gender—equality strategy really is one of the chances that we have to live up to their expectations, and that’s why we need to make it a success.

(Applause)

 
  
MPphoto
 

  Jessica Stegrud (ECR). – Fru talman! Jag är oerhört tacksam över tidigare nationers kvinnokamp och landvinningar, något som vi svenska kvinnor av i dag skördar frukten av. Kvinnor dominerar till exempel alltmer på universiteten, på chefsnivåer i offentlig sektor och i sociala medier. Jag är därför bekymrad över den bild som fortsatt odlas i jämställdhetens namn – ett narrativ där kvinnor ska ses som offer och där ojämlika utfall oftast förklaras med diskriminering och vita patriarkala strukturer.

Det finns fortfarande saker kvar att göra. Risken är dock att den nya strategin siktar fel och i stället för att öka jämställdheten ytterligare snarare skapar privilegier för en ny grupp. Med tvingande åtgärder som könskvotering och delad föräldraledighet är vi dessutom inte bara på väg att ersätta en gammal orättvisa med en ny, utan vi förhandlar bort det som vi också länge kämpat för, nämligen valfrihet och rätten att själva styra våra liv.

 
  
MPphoto
 

  Έλενα Κουντουρά (GUE/NGL). – Κυρία Πρόεδρε, κυρία Επίτροπε, για να πετύχει η στρατηγική σας για την ισότητα των φύλων, πρέπει πρωτίστως να φροντίσετε να δεσμευτούν τα κράτη μέλη της Ευρωπαϊκής Ένωσης σε ένα νέο πλαίσιο, με κατευθυντήριες γραμμές και υποχρεωτικά συγκεκριμένα μέτρα για την ισότητα των φύλων. Προτείνω δεσμευτική νομοθεσία και, συγκεκριμένα, να κυρωθεί και να εφαρμοστεί χωρίς περιορισμούς η σύμβαση της Κωνσταντινούπολης από όλα τα κράτη μέλη για να καταπολεμηθεί η βία κατά των γυναικών. Χρειάζονται δεσμευτικά μέτρα για τη διαφάνεια των αμοιβών, για να καταπολεμηθεί το χάσμα των αμοιβών μεταξύ των φύλων. Πρέπει να καμφθούν τα εμπόδια για την έγκριση της σχετικής οδηγίας για την ίση εκπροσώπηση των γυναικών σε διοικητικές θέσεις, που έχει παγώσει στο Συμβούλιο από το 2013. Να ληφθούν μέτρα πρόληψης και να θεσπιστούν αποτελεσματικές, διαφανείς και εμπιστευτικές διαδικασίες καταγγελιών και αυστηρές αποτρεπτικές νέες κυρώσεις κατά των δραστών, για την πρόληψη και την καταπολέμηση της παρενόχλησης στον χώρο εργασίας. Τέλος, πρέπει να συμπεριλάβετε ξεχωριστό κεφάλαιο στη στρατηγική για τις γυναίκες όσον αφορά την υγεία, ώστε να μειωθούν οι ανισότητες μεταξύ των φύλων στον τομέα της υγείας.

 
  
MPphoto
 

  Daniela Rondinelli (NI). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, l'Unione europea e gli Stati membri sono da anni impegnati nella battaglia per l'uguaglianza di genere, ma fino ad oggi i risultati testimoniano che le politiche poste in essere non sono state sufficienti a superare il danno economico, sociale e culturale generato da queste discriminazioni verso le donne. Il motivo è molto semplice, perché il mondo economico e produttivo non ha mai voluto intervenire in maniera convinta nei luoghi di lavoro dove le discriminazioni trovano una loro sistematica e quotidiana applicazione.

È quindi per noi estremamente positiva questa strategia per la parità di genere, purché sia innovativa rispetto ai grandi cambiamenti in atto, come la rivoluzione industriale e digitale che, se non ben gestita, aumenterà sicuramente le disparità tra uomini e donne. Dobbiamo quindi dedicare a questa strategia tutte le risorse e le politiche possibili per porre fine a ogni forma di discriminazione verso le donne nei luoghi di lavoro e nella loro permanenza nei mercati del lavoro. Come istituzioni europee, insieme alla società civile, dobbiamo fare tutto quanto possibile per porre fine una volta per tutte a queste violenze fisiche e psichiche verso le donne.

Commissaria Dalli, se la strategia sarà all'altezza di tutte queste sfide, noi la sosterremo e insieme vinceremo queste battaglie che sono di civiltà, ma soprattutto di giustizia sociale.

 
  
MPphoto
 

  Maria Walsh (PPE). – Madam President, I welcome the publication of the Gender Equality Strategy. Promoting gender equality needs to be enshrined as a core activity for the EU. Equality between men and women is fundamental to our shared European values and goals. As our society evolves, it is imperative that we enshrine the principle of consent in our shared values.

As many colleagues have already shared right now, violence against women and coercive control are problems that can only be tackled when we face them head on. Not only do we need to put support in place to help women affected, but we also need to address the root causes through education and social development. Women must never feel threatened or coerced over the decisions they make in their lives. Promoting women’s equal status in our society is fundamental to creating a vibrant and tolerant union.

Thank you, Commissioner Dalli, for taking the lead on this, for driving it and I also want to acknowledge the many male colleagues that we have in the Chamber right now. Thank you for putting your support behind this because if we don’t work together it is going to fall on deaf ears.

 
  
MPphoto
 

  Pina Picierno (S&D). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, signora Commissaria, l'Unione europea tra poche settimane avrà una sua strategia per la parità di genere, e questa è una buona notizia, di più, è un'ottima notizia se si tiene conto che nella scorsa legislatura non ne abbiamo avuto una di strategia. Quindi noi accogliamo positivamente, la sosteniamo Commissaria, accogliamo positivamente questa notizia perché l'Europa è certamente la parte del mondo dove le donne godono di maggior diritti e dove la disparità di genere è minore.

Ma tanto, troppo, resta ancora da fare. Ce lo raccontano le statistiche, il divario salariale pensionistico, le percentuali residuali, vorrei dire ridicole, delle donne che siedono in posizioni apicali. Ma ce lo raccontano anche drammaticamente l'attualità. I giornali e i social media sono pieni di notizie di discriminazioni, di molestie, di mobbing, di violenza contro le donne e contro le ragazze, che costituiscono un limite insopportabile alla nostra libertà e alla nostra vita.

Per questo, Commissaria, noi abbiamo bisogno di misure vincolanti, non di un elenco di buone intenzione. Di misure vincolanti e quindi di una direttiva contro la violenza, di una direttiva che introduca misure vincolanti, per evitare questo dramma di nostre sorelle annichilite prima nell'animo e poi uccise da assassini, che hanno sì un nome e un cognome, ma anche da una cultura patriarcale.

 
  
MPphoto
 

  Dragoş Pîslaru (Renew). – Doamna președintă, doamna comisar Dalli, am venit pregătit inițial cu un discurs formal, pe care l-am abandonat pentru a transmite mai degrabă un mesaj emoțional mai direct.

Pe toți bărbații care văd încă problema egalității de gen ca fiind ceva minor, marginal, îi invit să se gândească la cum și-ar dori să le fie tratate mamele, surorile și fiicele. Începând cu importanța egalității de șanse până la problema dramatică a violenței verbale sau fizice împotriva femeilor.

Ca tată a patru copii, toți băieți, consider că e datoria mea să le transmit valorile de bază și să-i învăț să lupte activ pentru o societate cu drepturi egale și egalitate de șanse între femei și bărbați.

Trebuie să internalizăm importanța problemei stereotipurilor și a preconcepțiilor de gen, care încă dezvoltă în Uniunea Europeană atitudini misogine, de desconsiderare față de femei, violență verbală și chiar fizică. E crucial să începem de aici să luptăm, în special noi bărbații, să devenim garanți în lupta împotriva violenței la adresa femeilor. Avem cu toții această obligație. Strategia propusă are exact valoarea pe care i-o vom da prin modul în care fiecare dintre noi vom acționa personal mai departe.

 
  
MPphoto
 

  Maximilian Krah (ID). – Frau Präsidentin! Der große amerikanische Präsident Ronald Reagan hat einmal gesagt, die zehn schlimmsten Worte der englischen Sprache seien: „Hi, ich komme von der Regierung und bin hier, um Ihnen zu helfen“. Die Frage der Geschlechter zueinander ist eine der intimsten, persönlichsten und individuellsten Angelegenheiten des Menschen. Und die Vorstellung, dass die Europäische Union jetzt mit einer eigenen Strategie meint, da eingreifen zu müssen, ist – unabhängig von der Frage, ob das, was in der Strategie ist, richtig oder falsch ist – immer falsch. Es ist ein Übergriff des Staates in das individuelle Leben, und das gehört sich nicht, das ist illiberal, das ist totalitär. Wir wissen aber – und die Kollegen der Linken haben es ja klargemacht –, dass es hier nur darum geht, den eigenen Entwurf einer Zerstörung der Familie und letztlich einer sozialistischen Umgestaltung des Individuellsten, was wir haben, voranzutreiben. Genau deshalb sind wir dagegen.

 
  
MPphoto
 

  Kira Marie Peter-Hansen (Verts/ALE). – Fru formand! Kære kommissær. Tak for dit oplæg. Det er rigtigt glædeligt at se, at du igen tager opgaven om et ligestillet Europa på dig. Jeg byder i den grad denne strategi velkommen. Det er mit håb, at det med denne strategi er slut med bare at sende tomme signaler til Europas kvinder om, at vi tager deres problemer alvorligt. Det er tid til at sætte handling bag ordene, hvilket jeg ved, du er klar til. Det er særligt vigtigt, at vi med strategien formår at komme ud i alle hjørner af Europa med et løfte om, at den politiske vilje er med kvinderne, og ikke imod dem. Og her mener jeg alle steder i Europa, hvor der ikke er fuldstændig fri adgang til fri abort, alle steder, hvor kvinder ikke er beskyttet mod vold i hjemmet af Istanbul-konventionen, alle steder, hvor chikane på gaden begrænser kvinders adgang til det offentlige rum, og alle steder, hvor kvinder stadig bliver betalt mindre end deres mandlige kolleger for det samme arbejde. Det skal være slut nu - det er uacceptabelt.

Kommissionens strategi er et første skridt. Næste skridt må være konkret lovgivning, for det er den eneste måde, vi kan opnå fremskridt. Vi skal ikke være bange for at sanktionere, for de sidste par år er det kun blevet tydeligere, at det er nødvendigt. Europas kvinder kræver handling, og det skal vi levere. Jeg ser frem til at følge vores fælles fremskridt.

 
  
MPphoto
 

  Danuta Maria Hübner (PPE). – Madam President, gender equality is a matter of justice to women. Even in the most conservative societies, we see brave women putting the issue of their rights on the public agenda, but their demands are not always turned into policies; change does not always happen. Politicians often pay lip service to gender equality, but fail to recognise the genuine role of women in society, the economy, business and politics.

If Europe wants to achieve its strategic goals, we cannot miss out on the issue of the participation of half of the population. If we want to make the planned conference on the future of Europe a game changer, based on an authentic dialogue with citizens, we have to listen to the perspective of women as citizens. We have to go beyond the European Union and offer our solidarity to women who are out there fighting for equality in their own cultural and national context.

The new strategy presented by the Commission is a good blueprint for action, but it is also a signal that Europe will never give up on human rights and justice. I strongly believe, as a woman and as a Member of this House, that the EU can be the beacon of courage and hope for women.

 
  
MPphoto
 

  Robert Biedroń (S&D). – Pani Przewodnicząca! Miałem wystąpienie z innej perspektywy, ale po raz kolejny biorę udział w debacie na temat równości kobiet i mężczyzn, w której uczestniczą przede wszystkim kobiety. I nachodzi mnie taka refleksja, że za każdym razem, gdy rozmawiamy na tej sali o wielkich pieniądzach, o bombach, o rakietach, o władzy, to sala debata zdominowana jest przez mężczyzn. A kiedy mówimy o równości, to mówią przede wszystkim kobiety. Gdyby dyskryminacja, przemoc, izolacja, nierówność dotyczyła mężczyzn, jestem przekonany, że ta strategia już dawno zostałaby przyjęta przez Unię Europejską. A przecież mówimy o większości, o większości naszego społeczeństwa. Mówimy o naszych córkach, które są ofiarami przemocy, mówimy o naszych matkach, które zarabiają mniej, mówimy o naszych babkach, które będą miały mniejsze emerytury właśnie dlatego, że przez całe życie zarabiały mniej od mężczyzn. Dlatego apeluję do moich kolegów zarówno na tej sali, jak i w ogóle w polityce, żebyśmy byli solidarni z kobietami, które walczą o swoje prawa, bo dotknie to naszych córek, matek, babek, przyjaciółek i koleżanek.

(Mówca zgodził się odpowiedzieć na pytanie zadane przez podniesienie niebieskiej kartki (art. 171 ust. 8 Regulaminu).)

 
  
MPphoto
 

  Niklas Nienaß (Verts/ALE), blue-card question. – Thank you for this statement. I have one personal question: what do you think men can do to encourage women, and do you think that there’s more action needed by men? Do you think that men should step down more, or do you think that woman should improve? What is your personal opinion on this issue? Since we are all politicians, what can you do to increase the number of women politicians in your party as well?

 
  
MPphoto
 

  Robert Biedroń (S&D), blue-card answer. – Yes, since we are men and for hundreds of years we have been promoted, we should always look behind us. So many women every day are left behind, and we as politicians have a responsibility for that. So we as politicians, male politicians, have extra power which we can use to liberate women, to help them become equal – nothing more, nothing less – just equal. This is our obligation.

(Applause)

 
  
MPphoto
 

  Michal Šimečka (Renew). – Vážená pani predsedajúca, mne sa zdá, že sme v takej zvláštnej paradoxnej situácii, že na jednej strane vnímame ten mohutný, silnejúci občiansky tlak na rodovú rovnosť a na druhej strane tá situácia v podstate zostáva naďalej alarmujúca v mnohých členských štátoch Európskej únie. Ak špeciálne, keď sa pozrieme na čísla a na ekonomické ukazovatele, tak vlastne v každom sú ženy na tom v porovnaní s mužmi horšie. Majú o 16% nižší plat v rovnakých pozíciách ako kolegovia, sú dvakrát menej zastúpené v riadiacich funkciách ako muži a samozrejme už nehovoriac o problémoch v pracovnom prostredí, ako je diskriminácia, sexuálne obťažovanie, ktoré sa často boja oznámiť. A teraz mne sa zdá, že to už nie je otázka akoby ideológie alebo veľkých debát, ale je otázka základnej spoločenskej spravodlivosti. Ako môžeme tolerovať situáciu, v ktorej polovica občanov Európskej únie nemá rovnaké podmienky a rovnaké šance na život a prácu. Tak ja len dúfam, že tá stratégia, ktorú pripravujete, aspoň trochu pomôže dobehnúť ten silnejúci občiansky tlak aj samotnými politikami.

 
  
MPphoto
 

  Lina Gálvez Muñoz (S&D). – Señora presidenta, estimada comisaria, nos alegramos mucho de que haya una estrategia, de que se presente una estrategia de igualdad de género en esta legislatura; también de que se recojan algunas medidas concretas, como la transparencia salarial. Pero me alegro especialmente de que usted hable de transversalidad de género en relación con el Pacto Verde Europeo o a la inteligencia artificial.

Porque, hasta ahora, no ha habido realmente una incorporación de la perspectiva de género en las políticas europeas. Ha habido más bien una política de empleabilidad, a pesar de que mujeres y hombres nos incorporamos de manera muy desigual al mercado de trabajo. Por tanto, mientras realmente no haya una incorporación de la perspectiva de género en las políticas europeas, difícilmente vamos a avanzar, muy especialmente si no lo conseguimos en la política económica, donde brilla y sigue brillando por su ausencia. A veces es simplemente una guinda que se pone en el pastel, pero que no tiene realmente ninguna importancia.

Comisaria Dalli, hagamos que realmente tenga importancia. Aquí en el Parlamento Europeo hay una red de incorporación de la perspectiva de género con representantes en todas, absolutamente todas, las comisiones, que vamos a estar muy dispuestas a trabajar con usted y a hacer posible que realmente avancemos en una Europa mucho más igualitaria.

 
  
MPphoto
 

  Radka Maxová (Renew). – Paní předsedající, paní komisařko, velmi Vám děkuji, že se věnujete strategii pro rovnost žen a mužů. Mám pocit, že je to těžké portfolio, možná těžší než sestavení víceletého finančního rámce.

K tomu, abychom prosadili tuto strategii, budeme potřebovat odblokovat ratifikaci Istanbulské úmluvy. Bohužel, Slovensko včera oznámilo, že chce stáhnout podpis z této ratifikace a že chce odstoupit. S tímto já nesouhlasím a neměli bychom tomu přihlížet jen tak v tichosti.

Dále potřebujeme odblokovat antidiskriminační směrnici. Na co bych chtěla upozornit, abychom ve strategii velmi apelovali na dobrý školský systém, na vzdělávání od nejmenších dětí až po vysokoškoláky. Myslím si, že je to velmi důležité, protože bez změny systému vzdělávání a přístupu pedagogů k vysvětlování, že rovnost je vlastně velmi výhodná pro hospodářský růst, pro ekonomiku, nám nic jiného nezbyde.

 
  
 

Zgłoszenia z sali

 
  
MPphoto
 

  Frances Fitzgerald (PPE). – Madam President, I would like to thank Commissioner Dalli for coming here today to outline the future Gender Equality Strategy. It’s extremely important. It’s a very good time. We have the political commitment at the top of the Commission, and hopefully across the Commission. I do want to say to you that I don’t believe that you can do this on your own. It is important that every Commissioner looks at these issues, and that gender equality is mainstreamed.

We can diagnose the issues very clearly. You’ve heard from all my colleagues here today. There are newer issues emerging, but there are very many issues that have been around for quite a long time. We do need to pay attention to climate change, to what’s happening in technology, to the economic empowerment of women, and to dealing with the pay gap and the pension gap. But we also have to, for example, look at the budget and the gender—proofing of all of the budget decisions. That’s also really important, but we do need binding measures, we need strict implementation, and we need monitoring.

 
  
MPphoto
 

  Maria Manuel Leitão Marques (S&D).(início da intervenção com o microfone desligado) ... a estratégia que vai apresentar, espero que ela tenha medidas concretas, tenha metas e tenha meios, tenha recursos para ser executada, senão será mais um bonito texto que ficará no arquivo da Comissão Europeia.

Precisamos de uma estratégia que combata problemas, vença batalhas que já não deviam estar na nossa agenda, como a violência doméstica, e de uma estratégia que olhe para o futuro e combata, por exemplo, a desigualdade na participação em profissões tecnológicas que é, neste momento, muito desequilibrada.

Precisamos, também, de que esta estratégia esteja presente em todas as políticas da Comissão Europeia, que discrimine as empresas que têm boas políticas de igualdade na contratação pública ou no acesso aos fundos, e que também seja incluída nos acordos de parceria internacional.

Conte connosco se a sua estratégia for ambiciosa. Conte com o nosso apoio. Conte com a nossa crítica também e o nosso contributo.

 
  
MPphoto
 

  Izaskun Bilbao Barandica (Renew). – Señora presidenta, señora comisaria, el valor que puede añadir la Unión a las políticas de igualdad pasa por cuatro aportaciones.

La primera, exigir unos estándares mínimos en todos los países miembros tanto en políticas contra la discriminación como en tareas de prevención y represión de la desigualdad y especialmente de la violencia de género. Por eso es imprescindible homogeneizar el tratamiento legal de este problema.

La segunda, mejorar las estadísticas y los indicadores para mejorar la evaluación de esas políticas.

La tercera, asumir que la lucha por la igualdad necesita criterios globales pero actuación en el nivel más próximo a la ciudadanía, lo que requiere incorporar los niveles local y regional a este trabajo.

Finalmente, necesitamos mover conciencias, aplicar ideas globales que han funcionado a la tarea de cambiar estereotipos y los tópicos que alimentan la desigualdad y que hay que empezar a cambiar a nivel de cada individuo.

Acabamos de declararnos en emergencia climática. Siglos de discriminación, de violencia, de terrorismo doméstico —diez mujeres en seis semanas, solo en mi Estado miembro— deberían animar a una declaración europea de emergencia por la igualdad.

 
  
MPphoto
 

  Silvia Sardone (ID). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, se siamo qua a parlare di parità di genere, dovete sapere che nel mio paese, in Italia, solo il 4 % degli amministratori delegati sono donne, nonostante il livello di istruzione sia molto alto.

Si è parlato in quest'Aula di differenze salariali, è indubbio, ma io non credo che la soluzione siano le quote. Io non voglio essere definita un panda o un qualcosa da proteggere in quanto donna. Io rivendico il diritto di essere valutata per le mie capacità e per le mie competenze e, se sono più brava di un uomo, di essere pagata di più, non in maniera uguale.

Quindi io concludo il mio intervento dicendo che vorrei evitare questa continua campagna degli uomini e delle donne di prevedere delle quote o in qualche modo trattare le donne come se fossero una riserva. Dovremmo invece continuare a portare avanti l'idea delle donne come persone e quindi valutarne davvero le capacità e premiarle nel caso in cui se lo meritano.

 
  
MPphoto
 

  Hannah Neumann (Verts/ALE). – Frau Präsidentin! Frau Dalli, ich freue mich sehr, dass wir jetzt mit so viel Energie in diesen Prozess der Strategie starten, und ich freue mich auch, dass unsere Parlamentsentschließung, über die wir morgen abstimmen, eine starke außenpolitische Dimension hat. Denn zum einen macht Solidarität uns Frauen stark, und zum anderen haben wir in so vielen Friedensverhandlungen gesehen, und das ist auch wissenschaftlich bewiesen: Je mehr Frauen am Verhandlungstisch sitzen, umso länger hält der Frieden. Ich finde es gleichzeitig wichtig, dass wir uns auch an unsere eigene Nase fassen. Mir ist es oft wirklich hochnotpeinlich, wenn wir mit EP-Delegationen ins Ausland reisen, und da sind nur Männer; wenn unser Europäischer Auswärtiger Dienst in den Krisenregionen keine einzige Botschaft hat, die von einer Frau geführt wird. Ich würde mich einfach sehr freuen, wenn wir in dieser Strategie nicht nur innenpolitisch rangehen und nicht nur mit dem Finger auf andere zeigen, sondern uns auch wirklich an unsere eigene Nase fassen und unsere eigenen Strukturen da nochmal angucken. Da haben Sie, glaube ich, in uns Grünen eine starke Unterstützerin, aber nicht nur da. Mutig voran! Das wäre sehr schön.

 
  
MPphoto
 

  Ruža Tomašić (ECR). – Poštovana predsjedavajuća, ženama moraju biti dostupne sve prilike koje imaju muškarci. To je temelj ravnopravnosti u društvu, da svi pod istim uvjetima mogu iskoristiti određene životne prilike i voditi živote po vlastitom izboru.

No, jednake prilike ne znače nužno i jednake ishode. Osigurati ženama priliku da se bave istim poslovima kao muškarci i da za njih budu jednako plaćene ne znači da će se one u većem broju tim poslovima doista željeti baviti. Različitost u ponašanju u društvenim ulogama i životnim izborima među spolovima nije samo društveno uvjetovana nego i biološki. Eliminacija društveno-političkih barijera neće staviti znak jednakosti između žena i muškaraca zato što oni jednostavno nisu i ne mogu biti isti, ali svakako moraju biti jednakopravni. Oko toga ne smije biti spora.

 
  
MPphoto
 

  Clare Daly (GUE/NGL). – Madam President, I think equality for women is a pipe dream unless women have control over their own bodies, and while I very much welcome the progress made in Ireland and Cyprus in other areas in terms of access to abortion, we have to be careful that in some countries there has been an attempt to roll back some of the gains, with conscientious objection being misused, with regressive preconditions being put on women’s decisions, and even attempts to ban abortion. I think this is something we must take great care of.

I note that the strategy singles out women who face multiple forms of discrimination such as Roma and migrant women, and I welcome that, but we should really call this out. I mean it is a scandal that we have, in Bulgaria, Roma women segregated in maternity hospitals, not allowed to use toilet facilities or to eat with other women. We need concrete solutions for this, we need legislation outlawing such discrimination, and we need to facilitate women in the best possible way.

 
  
MPphoto
 

  Λευτέρης Χριστοφόρου (PPE). – Κυρία Πρόεδρε, οφείλω να πω ότι σε προηγούμενες ομιλίες μου ευχόμουν να μην χρειαστεί να ξανασυζητήσουμε για θέματα ισότητας των δύο φύλων, διότι η Ευρωπαϊκή Ένωση θα μπορούσε να αρθεί στο ύψος των περιστάσεων γι’ αυτήν την ισότητα και να την έχει εφαρμόσει μέχρι σήμερα. Θεωρώ προσβολή το γεγονός ότι, εν έτει 2020, στην Ευρωπαϊκή Ένωση —για την οποία υπερηφανευόμαστε· για τον πολιτισμό της, για τα ανθρώπινα δικαιώματα, για τις αρχές και τις αξίες— συνεχίζουμε να αγωνιζόμαστε για κάτι που έπρεπε να θεωρείται αυτονόητο: για την ισότητα των δύο φύλων. Το συζητάμε σαν στόχο τον οποίον οφείλουμε να κατακτήσουμε, ενώ εδώ και τόσα χρόνια δεν έχει επιτευχθεί.

Άρα θεωρώ —και πραγματικά επιβραβεύω την επίτροπο Dalli για τις πρωτοβουλίες της— ότι η Ευρωπαϊκή Ένωση πρέπει να είναι πρωτοπόρος και πρέπει να λάβει συγκεκριμένα μέτρα, ούτως ώστε να επιβληθεί αυτή η ισότητα με κυρώσεις στις χώρες που δεν την εφαρμόζουν. Να στηριχθεί αυτή η προσπάθεια ακόμη και από τους προϋπολογισμούς και να εγκριθεί —αν γίνεται— σχετική οδηγία από την Ευρωπαϊκή Ένωση. Ευρώπη χωρίς εξάλειψη της διάκρισης και της βίας κατά των γυναικών δεν νοείται και δεν μπορούμε να είμαστε περήφανοι χωρίς αυτό. Άρα, είναι πρώτος και μοναδικός στόχος να πολεμήσουμε μαζί γι’ αυτόν τον σκοπό.

 
  
MPphoto
 

  Robert Hajšel (S&D). – Vážená pani predsedajúca, stratégia pre rodovú rovnosť musí byť niečo, čo sa aj do budúcnosti stane veľkou inšpiráciou pre všetky členské štáty, a mal by to byť minimálne politický záväzok pre ne a aspoň v niektorých oblastiach by to malo byť aj právne záväzné.

Ja sa pozastavím minimálne na tom, že je nepredstaviteľné a veľmi nespravodlivé, aby ženy mali stále nižšie platy a nižšie dôchodky, ako majú muži, a dokonca aj vo verejnom sektore v rámci štátov Európskej únie. Na tomto musíme naozaj popracovať. Ďalej ja sa zastavujem aj na tom, že zosúladenie rodinného a pracovného života pre ženy, to je veľmi dôležité, aby mali ženy väčší a ľahší prístup pre svoje deti do materských škôl, aby tieto materské školy boli nielen finančne dostupné, ale aby ich bolo aj dostatok kapacitne. No a potom samozrejme ide aj prístup k zdraviu. Boli spomínané aj diskriminácie rómskych žien. S týmto musíme naozaj skoncovať čím skôr. No a samozrejme treba bojovať proti všetkým formám násilia, domáceho násilia, sexuálneho harasmentu na pracovisku a podobných nepríjemných sexuálnych narážok, s ktorými sa stretávajú ženy často ešte aj teraz.

 
  
MPphoto
 

  Milan Brglez (S&D). – Gospa predsedujoča! Diskriminacija večine evropskih državljank v vseh sferah družbenega, političnega, gospodarskega in zasebnega življenja ter v vseh starostnih obdobjih ni sprejemljiva in ni v skladu s temeljnimi načeli in določbami pravnega reda Evropske unije.

Odpravljanja neenakosti med spoloma se očitno ne lotevamo na pravi način. Ozaveščanje glede neenakosti spolov preko mednarodni dni, kakršni je bil včerajšnji mednarodni dan žensk in deklet v znanosti, ni dovolj.

Žal je tudi v tem parlamentu večina zgolj za retorično enakopravnost. Kako naj si drugače razlagamo dejstvo, da poslanke in poslanci LLS in Renew zavrnejo ključne amandmaje v resoluciji za zagotovitev enakega plačila moških in žensk za enako delo.

Ali da tako na ravni držav članic kot v naših vrstah primanjkuje politične volje za to, da bi enakost spolov ter načelo zagotavljanja enakega plačila za enako delo bila dela evropskega semestra.

To so nujni strukturni ukrepi, brez katerih prihodnja strategija za enakost spolov žal ne bo več kot lep šopek besed za 8. marec, mednarodni dan žensk.

 
  
MPphoto
 

  Sylwia Spurek (S&D). – Madam President, I come from Poland, a country in which women are still not properly protected from violence; a country in which women who are living in villages still do not have proper access to health care, in which the burden of childcare is put on women, and only one per cent of men take paternity leave. I come from Poland, a country in which women do not have the right to safe and legal abortion.

The list of issues is long and the situation affects even more women with disabilities, the elderly, LGTBI, Roma women and Muslim women, and it is disgraceful that in the 21st century in the centre of Europe there are women who cannot enjoy their fundamental human rights. The ambition of the European Union should be to ensure unified standards and the highest level of protection of women’s human rights in all Member States. It should be the goal of Gender Equality Strategy.

 
  
 

(Koniec zgłoszeń z sali)

 
  
MPphoto
 

  Helena Dalli, Member of the Commission. – Madam President, thank you all for your valid contributions and yes, it’s 2020 and we are still discussing the rights of more than half the world’s population. We’re discussing rights which men take for granted. I really thank you all for the call also for more men to take part in debates regarding gender equality. We all have mothers, some of us have daughters and we are speaking about more than half the population. One of the men here said feminism is not just for women, but for the whole of society. So yes, as has rightly been pointed out, yes, when we are discussing war and armaments, which will kill people like you and me, then many men contribute there. I don’t wish for more women to contribute there but less men. I want to all of us to discuss peace but this is the reality, so it’s important that we point this out and that we look at gender equality as something for all of us, for all of our societies, for all of Europe, for all the world.

The new Gender Equality Strategy will address the many topics which you have highlighted and what was highlighted in the President’s political guidelines. I will set out an ambitious agenda for combating and preventing all forms of violence against women, including online violence. I will present a legislative proposal to ensure better transparency on pay levels in in European businesses and organisations and take other non-legislative measures to close the gender pay gap. I want to finally get to EU rules adopted to ensure progress on gender balance on company boards, because we know that targets work. I want to make sure that the Work-life Balance Directive is implemented in the Member States to help women and men reconcile work and caring responsibilities. Also, I want all major EU policy initiatives to be assessed from a gender lens. I will ensure that the Commission’s work on gender mainstreaming is more comprehensive and systematic than has been previously been the case.

We must pay attention to the gender and equality perspective when addressing some of our society’s main challenges, such as digitalisation and transition to a greener economy, as was mentioned also here. And yes, we are targeting the feminisation of poverty. The gender gap in poverty is, after all, the result of the many inequalities women and girls face in all spheres of life. I reiterate that I count on the strong support of Parliament because equality for all its citizens is one of the founding values of the EU, and we need to make this a reality, all of us together, for all of our citizens.

 
  
MPphoto
 

  Przewodnicząca. – Zamykam debatę.

Oświadczenia pisemne (art. 171)

 
  
MPphoto
 
 

  Caterina Chinnici (S&D), per iscritto. – Il 4 marzo, sarà pubblicata la Strategia europea per il Gender equality (2020-2024) allo scopo di eradicare le inaccettabili discriminazioni che ancora persistono in Europa, tra uomini e donne nel mercato del lavoro, sul piano retributivo, sociale e culturale. L'auspicio è che sia una strategia ambiziosa comprendente misure giuridiche e non, per lottare contro il gender pay gap e il conseguente divario pensionistico, per assicurare parità di genere nelle posizioni di vertice del settore pubblico e privato, e per debellare forme di discriminazione indiretta, causate dalla mancanza di accesso a servizi di assistenza, che permettano di conciliare concretamente vita familiare e professionale, in particolare in presenza di bambini, persone anziane o disabili; carenze che, di fatto, continuano a negare a troppe donne, il libero godimento dei loro diritti. Occorrerà, inoltre, imperativamente prevedere misure più incisive, per impedire che si allunghi la lista dei delitti, spesso annunciati, di cui sono vittime troppe donne. La drammatica portata del fenomeno riguarda ogni Stato membro. Occorrerà pertanto, stabilire che ogni violenza contro le donne sia riconosciuta come reato, ai sensi dell'articolo 83 TFUE, e promuovere quel cambiamento socio-culturale senza il quale, ogni misura normativa non potrà che avere un effetto limitato.

 
  
MPphoto
 
 

  Laura Ferrara (NI), per iscritto. – La parità di genere è un principio fondante dell'Unione europea, disatteso in tanti settori della vita sociale. Anche in Europa abbiamo donne con diritti limitati, che vivono condizioni di disuguaglianza economica, non adeguatamente rappresentate nei processi decisionali, sottopagate in ambito lavorativo, che subiscono discriminazioni e violenze non solo fisiche ma anche di natura morale e sessuale. Nella nuova strategia per la parità di genere, annunciata dalla Commissione europea, avremo bisogno, oltre alle dichiarazioni di principio, la previsione di strumenti per combattere una duplice battaglia: essa va condotta sia sul piano dei diritti, con misure vincolanti, sia sul piano culturale, principale fonte delle disuguaglianze di genere.

 
  
MPphoto
 
 

  Lívia Járóka (PPE), in writing. – The phenomenon of sexual exploitation is full of gender inequality. The majority of humans providing sexual services are women and a majority of them are trafficked into the sex industry by male pimps. These women are victims of sexual trafficking and exploitation. Of all the registered victims of trafficking for sexual exploitation in Europe, 95% are female. Unfortunately, Roma are one of the most vulnerable and more affected group. Paternalistic societies are at the core of that. The demand for sexual services is also mostly coming from men. This means there are several types of power imbalances between men and women in the sex industry. These women also suffer emotional and physical abuse. Violence against women is also a part of gender inequality. This gender inequality is a European problem; trafficking for the purpose of sexual exploitation is a transnational problem. The victims are trafficked across Europe. Human trafficking and sexual exploitation are fuelled by prostitution. The reintegration of victims of human trafficking can be added to the Gender Equality Strategy as well, so as to facilitate and encourage the Member States to support such programmes.

 

18. Priority EU pro 64. zasedání Komise OSN pro postavení žen (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Przewodnicząca. – Kolejnym punktem porządku dziennego jest debata nad pytaniem wymagającym odpowiedzi ustnej skierowanym do Rady przez Evelyn Regner w imieniu Komisji Praw Kobiet i Równouprawnienia w sprawie priorytetów UE na 64. sesję Komisji ONZ ds. Statusu Kobiet (O-000006/2020 - B9-0005/2020).

 
  
MPphoto
 

  Evelyn Regner, Verfasserin. – Frau Präsidentin! Wir feiern das 25-Jahr-Jubiläum eines Dokuments, das so umfassend und klar die Rechte der Frauen zusammenfasst und definiert wie noch nie ein Dokument zuvor. Nach wie vor stellt die Pekinger Erklärung, die bei der 4. Weltfrauenkonferenz in Peking verabschiedet wurde, eines der progressivsten, eines der umfassendsten und am klarsten formulierten Dokumente über die Rechte der Frauen dar, die es gibt. Alle Lebensbereiche sind abgedeckt, die vollständige Gleichstellung von Frauen mit Männern ist gedacht – ob jung oder alt, reich oder arm, ob Frauen, die im Frieden leben, Frauen, die im Krieg leben, das öffentliche sowie das private Leben – umfassend und progressiv haben 1995 alle teilnehmenden Regierungen deklariert: „Wir erkennen Frauenrechte als Menschenrechte an.“ Wir haben eine 25 Jahre alte Magna Charta der Frauen, die alle Frauenrechte zu Menschenrechten macht und Frauen in allen Lebensbereichen mit Männern gleichstellt. Die Deklaration enthält umfassende Handlungsanweisungen an alle Regierungen, an NGOs und bezieht sämtliche weitere multi-level stakeholder in die Handlungsvorschläge mit ein. 189 Regierungen haben sich zur Mitarbeit, Umsetzung, Realisierung der Rechte für die Frauen in der Welt verpflichtet, und seitdem wird alle fünf Jahre der Fortschritt überprüft.

Was ich besonders an der Deklaration hervorheben möchte, ist, dass wir durchwegs von der Machtgleichstellung der Frauen sprechen. „Machtgleichstellung“ – was für ein modernes wording. Dass die volle und ausdrückliche Anerkennung und Bekräftigung des Rechts aller Frauen, über alle Aspekte ihrer Gesundheit, insbesondere ihre eigene Fruchtbarkeit, zu bestimmen, eine Grundvoraussetzung ihrer Machtgleichstellung ist; dass der Zugang zu wirtschaftlichen Ressourcen, zu Grund und Boden, Krediten, Wissenschaft und Technologie, Berufsausbildung, Information, Kommunikation und zu den Märkten voll und gleichberechtigt gewährt wird – also ich zitiere daraus.

25 Jahre nach der Verabschiedung muss jedoch ein schlechtes Urteil gefällt werden. In keinem Land wurde die vollkommene Gleichstellung von Frauen erreicht. Kein Land – nicht einmal die Staaten der Europäischen Union – kann die Selbstbestimmung von Frauen über ihren Körper gewährleisten. Wir als Europäische Union stecken fest, wenn es um die gemeinsamen Maßnahmen zur Gleichstellung von Frauen geht, und dürfen uns nicht als gut dastehende Region rühmen. Die Richtlinie Gender Balance on Boards, die Frauen in Entscheidungsposten stärken soll – seit acht Jahren blockiert. Dieses Jahr hätte sie in ganz Europa vollständig umgesetzt werden sollen. Wir haben keine vollkommene Gleichstellung beim Zugang zu Gütern und Dienstleistungen. Immer noch gibt es Diskriminierung, und Bereiche wie zum Beispiel Werbung sind ausgenommen. Wir haben ganz klar eine europaweit bestehende Diskriminierung beim Verdienst. Selbst nach bereinigten Zahlen sehen wir, dass die Lohn- und Gehaltsschere nach wie vor gewaltig auseinanderklafft. 500 000 junge Frauen, also eine halbe Million Frauen und Mädchen, werden Opfer von weiblicher Genitalverstümmelung – und das nicht irgendwo außerhalb, sondern innerhalb Europas. Diese Beispiele, diese Zahlen sind beschämend für Europa und die meisten Regierungen. Berechtigterweise richte ich meine Kritik an den Rat, an die Regierungen, die verpflichtet sind, die Hälfte ihrer Bevölkerung, nämlich ihre Staatsbürgerinnen, gleichwertig zu vertreten, gleichwertig zu unterstützen und positiv zu fördern, bis eine vollkommene Gleichstellung erreicht ist.

Traditionelle, kulturelle, religiöse Machismen verhindern nach wie vor und mehr denn je den Abbau von patriarchalen Machtstrukturen und messen Frauen einen geringeren Wert als Mensch zu als Männern. Deshalb müssen wir gerade auch auf europäischer Ebene als Garant für Frauenrechte als Menschenrechte kämpfen. Deshalb dürfen wir nicht zulassen, dass Rückschritte innerhalb der EU in einzelnen Mitgliedstaaten oder als gemeinsamer globaler Akteur in der restlichen Welt geschehen. Ich mahne Sie. Es geht um die Hälfte der Bevölkerung! Negieren Sie die Menschenrechte von Frauen nicht!

Wir wissen, die Pekinger Erklärung von 1995 bindet die Regierungen nicht verpflichtend, aber wir Frauen in dieser Welt haben damit ein Dokument in der Hand, das internationale Legitimität verschafft. Wir werden nicht loslassen, wir werden kämpfen für einen echten Fortschritt. Das Dokument muss jetzt mit Leben erfüllt werden. Die Vereinten Nationen sind jetzt voll dahinter, in Aktion zu treten. Die UN braucht aber Mitarbeit der Regierungen. Sie richtet action coalitions ein, Engagement – Mexiko und Paris möchte ich erwähnen –, engmaschigere Kontrollen des Fortschritts und der Umsetzung sind notwendig. Hier platziere ich daher meinen Appell an die sehr geehrten Abgeordneten, morgen bei der die Anfrage begleitenden Abstimmung meine zwei Abänderungsanträge zu den action coalitions zu unterstützen.

Wir im Europäischen Parlament wollen eine starke Beteiligung und ein multilaterales Vorgehen. Die Vereinten Nationen leben von der Zusammenarbeit, dem gemeinsamen Willen, dem gemeinsamen Handeln. Als Europäische Union müssen wir voll dafür eintreten – gemeinsam und in Vielfalt.

(Beifall)

 
  
MPphoto
 

  Nikolina Brnjac, President-in-Office of the Council. – Madam President, thank you for this opportunity to exchange views on the next session of the UN Commission on the Status of Women. I shall also touch on the question of gender equality more broadly. 2020 is a pivotal year for the realisation of gender equality and the empowerment of all women and girls everywhere. It will also be the year of a series of milestone anniversaries relevant to gender equality. We will celebrate the 20th anniversary of the UN Security Council Resolution 1325 on women, peace and security; the fifth anniversary of the sustainable development goals; and not least, the 25th anniversary of the Beijing Declaration and Platform for Action.

Gender equality matters to all our citizens. It is not just a women’s issue but a social issue and also an economic issue: allowing everyone an equal chance to contribute brings significant benefits in terms of our economic strength. The upcoming session of the Commission on the Status of Women will be dedicated to the Beijing Declaration and Platform for Action. At the next session of the Commission on the Status of Women, we should identify gaps in the implementation of the Beijing Declaration and Platform for Action and reconfirm the full validity of the commitments undertaken 25 years ago. We should re-energise international efforts towards gender equality, the full enjoyment of all human rights by all women and girls and their empowerment.

The UN Secretary-General highlighted that process and progress in many areas is lagging behind. This is in particular the case concerning the exposure of women and girls to extreme poverty and violence against women and girls. We also continue to have a gender gap in labour force participation and under-representation in decision-making and a leadership role across all sectors. The EU will set the bar high in all these areas. They should be backed up by substantial financial resources.

When it comes to the negotiation of the political declaration, the EU will demonstrate its strong leadership role on gender equality. The EU’s agreed position is rooted in the EU’s legal and policy framework and is intended to guide our negotiators in New York. Some of the most critical issues include the following: equality and non-discrimination, sexual and gender-based violence, family and family oriented policies, health, education, social protection, decent work, sexual and reproductive health and rights as per the new European consensus on development, and desegregated data collection. Furthermore, the position paper also includes guiding principles on climate change and information and communication technology. The EU will make every effort to ensure that past achievements are safeguarded and that further progress is achieved on the road to full equality among women and men.

The EU will also strive for a political declaration which recognises women civil society organisations and women human rights defenders. They play a critical role in the promotion, protection and fulfilment of the human rights of all women and girls. The EU will therefore pledge to continue supporting civil society and ensuring a safe and enabling environment for them to operate effectively at local, national, regional and global levels.

As to the EU’s political statement at the opening session, we are convinced that the European Parliament and the Council share the same values and interests and the same priorities. We therefore look forward to hearing your suggestions today.

President, honourable Members, on the issue of gender equality more broadly, you rightly underlined in your question for today’s debate that gender equality is not a separate domain, but one that cuts across the whole of society and the economy. Progress in this field, therefore, requires the integration of gender equality goals into all relevant strategies and policy goals. In other words, we need gender mainstreaming as well as specific actions. Precisely in this spirit, in its conclusions from December last year, the Council called on the new Commission to adopt a stand-alone, high-level EU gender equality strategy and I’m delighted that the Commission has undertaken to do just that. The Council, furthermore, called for an effective and systematic implementation of gender mainstreaming in all policy areas. The Council also called on the Commission and the Member States to pursue a stronger focus on gender equality within the different phases of the European Semester process.

Finally, a few words about the Council’s work programme in the months to come. We of course look forward to the initiatives that the Commission has announced, such as measures relating to pay transparency. Meanwhile, as you are aware, gender equality and non-discrimination is one of the priorities of the Croatian Presidency. We intend to table a set of Council conclusions on the impact of long-term care on work-life balance, as we all know women perform a far greater share of informal care work than men and this limits their ability to participate in the labour market. On 30 January the Croatian Presidency organised a high-level conference on the topic: Participation of women on the labour market – Benefit for society! It’s results will be discussed within the UN Commission on the Status of Women. While a lot has been done, there is still a long way to go in order to achieve full equality both within the EU and especially beyond its borders.

 
  
MPphoto
 

  Helena Dalli, Member of the Commission. – Madam President, honourable Members. Thank you for including the preparation of the UN’s 64th session of the Commission on the Status of Women (CSW) in today’s agenda. This is very good timing. The negotiations on the political declaration and the preparation of the EU statements are ongoing, and the aim is that the CSW will start with a strong and action-oriented political declaration focused on the implementation of the existing commitments.

At the same time, we are preparing our side events, which will be melting—pots for good practices and new ideas on how to take the Beijing Agenda forward. This is the strength of the CSW – a place to meet and discuss gender-equality which many actors in the field.

The session will celebrate the 25th anniversary of the Beijing Declaration and Platform for Action. We also celebrate the 75th anniversary of the United Nations and the 5th anniversary of the Sustainable Development Goals.

Gender-equality and the empowerment of women and girls is not only a question of justice. It also makes economic sense to ensure that women and men, girls and boys, reach their full potential.

I have read with great interest the report of the UN Secretary-General on the state of play with regard to the situation of women and girls in the world. It is a good, nuanced report based on 167 national reviews and regional review meetings, which took place in various regions across the globe.

While we have seen some progress, we have not advanced as much as we wanted to. Female labour market participation was increasing, but has stagnated over the last five years. Women still carry out a disproportionate share of household work and care. Women’s and girls’ voices and participation are far from being on an equal footing to those of boys and men.

Women are 25% more likely to live in poverty. Gender stereotypes still determine the paths of women and girls. Gender-based violence is a recurrent issue. Next to this, new issues are emerging like climate-change and digital technologies. We must turn these changes into opportunities. Digitalisation can open doors for women and girls, but can also be misused to silence them.

As the UN Secretary-General highlighted, gender-equality and empowerment of women and girls is crucial to an economically uncertain world with increasing polarisation, environmental threats and conflict. The unequal distribution of power, resources and opportunities perpetuates gender-inequalities.

I welcome very much the input of the European Parliament, including your forthcoming resolution on this topic, and the Parliament’s presence during this CSW.

Gender-equality is a priority for the European Commission, both in our internal and external relations and actions. The Commission will present a new gender-equality strategy in March, and still in 2020, launch the third action plan on gender-equality and women’s empowerment in external relations.

A stronger, ambitious and holistic approach will address the issues identified globally and for the EU. Our approach will be based on gender—mainstreaming in all policy areas. The task force on equality, with members drawn from all the Commission’s services and the European External Action Service, will be fundamental for this.

Next to this, targeted actions on specific gender—equality issues will continue. We will continue to tackle the gender pay—gap and introduce pay transparency measures. We will continue to develop measures to end gender-based violence. We will continue to push for gender-balanced company boards.

I am looking forward to hearing your views and discussing these ideas. Thank you again for putting the CSW on today’s agenda.

(Applause)

 
  
MPphoto
 

  Frances Fitzgerald, on behalf of the PPE Group. – Madam President, I want to welcome the three speeches that we have just heard from Evelyn Regner earlier. These are actually a very clear outline of the priorities that we should be presenting at the UN Conference. The language is right, the words are right, and we can do our best to bring forward what you’ve heard here today. The priorities that people across this Parliament have outlined: these are the priorities, clearly, that we have to bring to the UN.

What’s very clear is that progress has been made, but there are the most extraordinarily serious issues still affecting women around the world. We also have to note that, after the Nairobi Conference on Population and Development, the USA did not sign the statement or the priorities at the end of that conference, and that is very serious. This is, as you said, the 25th anniversary of Hillary Clinton’s famous line: ‘women’s rights are human rights, and human rights are women’s rights’. Hard to believe that it actually needed to be said, but it did, and it accelerated change.

There is much more to do. It is a very important year. It’s about acceleration; it’s about implementation; it’s about targets, and it’s also about monitoring. It’s also about budgets, and that has to be a particularly important element of the debates in the UN this year. Also, of course, we do have to watch out for attitudes that are still far too prevalent, where we see everyday sexism. That’s very important to address as well, in terms of the perception of women, the reporting on women, and so on. That is critical.

Just a final word on quotas: we’ve heard some criticism of them here today. What does the UN say about quotas? They say they are a temporary, necessary measure. Let’s face it, quotas have been operating on the side of men for quite a long time.

 
  
MPphoto
 

  Heléne Fritzon, för S&D-gruppen. – Fru talman, kommissionär Dalli! Förra gången som jag var i New York på FN:s kvinnokommission var det skamligt att EU saknade en jämställdhetsstrategi. Denna gång kan vi som åker dit för att representera parlamentet se till att EU tar ledartröjan globalt när kommissionär Dalli nu kommer att presentera en strategi.

Att världens kvinnor samlas i FN-skrapan har faktiskt betydelse. Kvinnor bidrar till konfliktlösning och fredsbyggande. Kvinnor främjar en hållbar utveckling, och jag ser fram emot arbetet i kvinnokommissionen. Jag vill driva på för kvinnors rätt till sin egen försörjning, utbildning och jobb. Jag vill ta fajten mot våldet mot kvinnor och flickor och få bort löneklyftan. Vi måste också ha ett jämställdhetsperspektiv i klimatomställningen. Detta är viktigt inte bara för alla kvinnor, alla barn och unga, utan också för alla män.

 
  
MPphoto
 

  Samira Rafaela, on behalf of the Renew Group. – Madam President, Commissioner, women’s rights are human rights, and I would love to live in a world where I would not need to stress that women’s rights are human rights. Men and women, the previous and the current generation, have worked hard to reach a point where we can advance on these issues. We should not take these rights for granted, and we should not take our democratic European society for granted. Women’s rights continue to be heavily challenged, and there are recent trends of an organised backlash against women. We must not yield, but evermore show our commitment and use our voices to create a more social Europe – an inclusive Europe where all have the same equal opportunities, including women.

This motion for a resolution is our commitment to the visionary worldwide agenda of the United Nations for the empowerment of women. As representatives of our European citizens, we know that it is important to put into action our commitment for Agenda 2030. Women need to be on board for everything, gender equality is necessary for sustainable development, and 2020 is the year for the rapid realisation of gender equality and the empowerment of all women and girls. I welcome the Gender—Equality Strategy by Commissioner Dalli, which is due this March.

On 8 March, the world celebrates the advancement of women’s rights, but also we review all that still needs to be done. For example, improving the conditions for women in the labour market. The persistent and increasing burden of poverty on women cannot continue, and I urge Members and the Commission to take every single step to make sure women can reach their full potential and have equal access to the labour market and the economic opportunities our European society provides.

Let us continue to use our voices and acknowledge the voice of all women everywhere. Our commitment to participate at the 64th Session of the UN Commission on the Status of Women shows that we take this seriously.

 
  
MPphoto
 

  Christine Anderson, im Namen der ID-Fraktion. Frau Präsidentin! Das EU-Parlament spricht jetzt von seinen Prioritäten für die Tagung der Kommission der Vereinten Nationen für die Rechtsstellung der Frau und will zu der Erkenntnis gelangt sein, dass die Rechte von Frauen nur dadurch gestärkt werden könnten, wenn Abtreibungen endlich als nachträgliches Verhütungsmittel akzeptiert werden; dass Frauen ihre Möglichkeiten nur ausschöpfen können, wenn umfassende LGBTI-Rechte garantiert sind; dass die finanzielle Unabhängigkeit von Frauen nur zu gewährleisten ist, wenn sie darauf verzichten, ihr Leben mit einem Partner zu teilen; dass Frauen nur mittels gesetzlich festgelegter Quoten in Führungspositionen gelangen könnten. Mein Gott – wie anmaßend, lächerlich und sexistisch ist es, zu behaupten, die Frauen kämen ohne die EU nicht vorwärts im Leben!

Wer die Rechte von Frauen stärken will, der sollte durch einen effizienten Grenzschutz dafür sorgen, dass Frauen nicht zum Freiwild importierter Männergruppen in Europa werden. Eine der größten Errungenschaften einer zivilisierten Gesellschaft besteht in der Befriedung des öffentlichen Raums, und das hatten wir in Europa weitgehend realisiert, und nun opfern wir diese Errungenschaften auf dem Altar von Diversität, Toleranz und Humanität und bezeichnen es gar noch höhnisch als Kulturbereicherung. Als Frau genieße ich in Europa – ebenso wie jeder Mann – Freizügigkeit. Bevor wir also hier in Entschließungen lächerliche Quotenregelungen fordern und damit völlig irrelevante Nebenkriegsschauplätze eröffnen, frage ich: Was unternimmt das EU-Parlament, um uns Frauen vor angeblich Schutzsuchenden zu schützen?

 
  
  

PŘEDSEDNICTVÍ: MARCEL KOLAJA
místopředseda

 
  
MPphoto
 

  Monika Vana, im Namen der Verts/ALE-Fraktion. – Herr Präsident, liebe Kolleginnen und Kollegen! Was diese Debatte heute ganz deutlich zeigt, ist, wofür wir uns gemeinsam als Europäisches Parlament, Kommission und Rat vehement im Rahmen der UN mit starker und geeinter Stimme einsetzen müssen, und das ist der Kampf gegen den Backlash, das ist der Kampf gegen die Lächerlichmachung des Kampfes um Gleichstellung, und das ist der Kampf für internationale Gleichstellung für Frauen in allen Bereichen. Die Peking-Erklärung ist der weltweit umfassendste politische Rahmen zur Verwirklichung der Gleichstellung, und 25 Jahre später haben wir als Europäerinnen die Verpflichtung, uns deutlich als globale Pionierinnen im Multilateralismus hervorzuheben und vereint aufzutreten. Wir Europaabgeordnete beziehen klar Stellung mit einer Entschließung, die wir morgen verabschieden werden, und ich hoffe, auch der Rat – und der Rat ist aufgefordert, hier auch klar Stellung zu beziehen und sich zur Aktionsplattform von Peking zu bekennen und die EU als Vorreiterin zur Gleichstellung zu positionieren.

 
  
MPphoto
 

  Jadwiga Wiśniewska, w imieniu grupy ECR. – Panie Przewodniczący! Komisja Praw Kobiet i Równouprawnienia dyskryminuje mniejsze grupy polityczne i odbiera im prawo reprezentowania wyborców na corocznej konferencji Komisji ds. Statusu Kobiet w Nowym Jorku. Naprawdę dobrze się państwo z tym czujecie? Dlatego też na konferencji nie wybrzmi głos kobiet konserwatywnych, które chcą łączyć życie zawodowe z rodzinnym. Kobiet, które małżeństwa i macierzyństwa nie traktują jak przysłowiowej kuli u nogi, która przeszkadza w karierze zawodowej. Nie wybrzmi też głos mówiący o tym, że życie trzeba chronić, że życie jest cudem i że jest ono najwyższą wartością. Za to bardzo mocny będzie głos lewicowo-liberalnych środowisk dążących do uznania aborcji za prawo człowieka i metodę planowania rodziny, jak również dążących do seksualizacji dzieci i manipulowania płciowością. Dlatego wzywam do opamiętania się. Proszę zagłosować zatem za rezolucją, która bez niepotrzebnej ideologii wyraża troskę o przyszłość kobiet. To rezolucja EKR-u.

 
  
MPphoto
 

  Eugenia Rodríguez Palop, en nombre del Grupo GUE/NGL. – Señor presidente, tampoco el Grupo GUE/NGL estará representado.

Señores y señoras del Consejo, presentamos una propuesta de Resolución en la que les hacemos una serie de recomendaciones que consideramos prioritarias para las mujeres en la Unión Europea. Pero lo cierto es que, hasta ahora, no se les ha visto muy animados con la perspectiva de género y el feminismo. El Consejo es el órgano en el que se han frenado las iniciativas más importantes para las mujeres.

Por ejemplo, resulta que tenemos una Directiva antidiscriminación que lleva diez años bloqueada en el Consejo. ¿Piensan ustedes hacer algo? El EIGE nos dijo hace poco que caminábamos hacia la igualdad a paso de tortuga y de manera claramente desigual.

Resulta también que la Unión Europea no ha ratificado el Convenio de Estambul gracias al boicot de una serie de Estados en el Consejo ―el eje de Visegrado y su círculo de influencia y connivencia― y gracias a los mismos lobbies religiosos que han apoyado las campañas antielección en todas las partes del mundo. Unos y otros empeñados en tratar a las mujeres como incubadoras y máquinas reproductoras, esclavas de sus parejas o de sus gobiernos.

Son ellos los que han conseguido que en la Unión no se legisle sobre derechos sexuales y reproductivos, aunque este Parlamento reconoció que la denegación de servicios de salud sexual y reproductiva y derechos afines es una forma de violencia contra las mujeres, en línea, por cierto, con el Tribunal Europeo de Derechos Humanos.

Son ellos los que quieren eliminar la educación en igualdad en las escuelas, y los que criminalizan al colectivo LGTBIQ. No olvidemos que Polonia, Bulgaria, Hungría y Eslovaquia lideran hoy una brutal resistencia contra la llamada «ideología de género».

La Unión Europea tampoco ha adoptado una Directiva sobre la violencia de género, porque para algunos Estados y grupos políticos que se sientan en este Pleno esa violencia ni siquiera existe. Hace solo unos meses este Parlamento reconocía que asistimos a una ofensiva visible y organizada a escala mundial y europea contra la igualdad de género y los derechos de las mujeres.

El Consejo tendrá que elegir. Espero que elija bien.

 
  
MPphoto
 

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE). – Panie Przewodniczący! Wniosek z najnowszego raportu przygotowanego przez międzynarodową organizację humanitarną Oxfam na ostatni szczyt w Davos jest jednoznaczny: światowa gospodarka opiera się w dużej mierze na wyzysku kobiet. Okazuje się, że inwestowanie w równość coraz mniej się opłaca, a to dlatego że kobiety i dziewczęta na świecie wykonują ponad 3/4 nieodpłatnej pracy opiekuńczej, czyli 12,5 miliarda darmowych roboczogodzin.

Dlatego równość wynagrodzeń, likwidacja barier dla kobiet niepełnosprawnych, przemoc, aktywizacja zawodowa kobiet po 50. roku życia, zmniejszający się udział kobiet w rynku pracy, ubóstwo kobiet, dostęp do rynku pracy i aktywizacja kobiet z terenów wiejskich i oddalonych, wpływ zmian klimatu na ubóstwo, zdrowie fizyczne i psychiczne kobiet to tematy, które na pewno będą poruszane na 64. sesji ONZ, i mam nadzieję, że uda nam się znaleźć skuteczne rozwiązania, a także przyjąć perspektywiczne zobowiązania w deklaracji politycznej.

 
  
MPphoto
 

  Maria Manuel Leitão Marques (S&D). – Senhor Presidente, a igualdade de género é uma questão de poder e o poder nunca foi dado, foi sempre conquistado. “Serei claro: não se trata de fazer um favor às mulheres. A igualdade de género tem a ver com direitos humanos e é do interesse de todos: homens e mulheres.” Palavras sábias do Secretário—Geral das Nações Unidas. Cito um homem que sempre foi um militante desta causa, não apenas agora na posição que ocupa.

Que prioridades devemos levar às Nações Unidas, vinte cinco anos depois de Pequim?

Em primeiro lugar, a luta pelas mulheres que não têm direitos, que não têm direito a estudar, que não têm direito a casar, que não têm direito à sua vida sexual, que não têm direito à sua vida profissional. Essas são aquelas que estão sempre à frente das nossas prioridades.

Depois, a prioridade da luta contra a violência, também a nova violência, que ocorre através da Internet e que, mais uma vez, afeta sobretudo mulheres e raparigas.

E, depois, as outras desigualdades: aquelas que serão desigualdades no futuro se não as prevenirmos agora, como aquelas que se relacionam com o desequilíbrio das profissões tecnológicas. Creio que temos muito trabalho a fazer. Com o mundo todo, unidos seremos mais fortes.

 
  
MPphoto
 

  Chrysoula Zacharopoulou (Renew). – Monsieur le Président, Madame la Commissaire, Madame la Ministre, comme vous le savez, le droit à la santé sexuelle et reproductive est la condition fondamentale pour atteindre l’égalité. Malheureusement, ces dernières années, on constate un recul et une remise en cause de ce droit dans le monde entier – et souvent, avec le soutien de grandes nations comme les États-Unis. L’Union européenne perd quant à elle sa crédibilité quand elle ne parle pas d’une seule et même voix. Le sommet de Nairobi pour la conférence des Nations unies sur la population et le développement, en novembre, en est un exemple. J’ai trouvé choquant, inacceptable, que des États membres, la Pologne et la Hongrie, se rangent du côté de ceux qui remettent en cause les droits des femmes.

Madame la Commissaire, Madame la Ministre, la nouvelle génération n’a jamais été aussi consciente des inégalités entre les femmes et les hommes. Partout dans le monde, elle fait entendre sa voix: au Chili, en Argentine, au Mexique, en Espagne, en France, en Belgique... Car cette génération ne supporte plus cette injustice. C’est celle-là qu’on appelle la «génération égalité». Alors, que le 25e anniversaire de la déclaration de Pékin soit leur moment! Écoutons ces filles et ces garçons, ces femmes et ces hommes du monde entier qui exigent une société de dignité, une société de justice, une société d’égalité. C’est cela, l’Europe et ses valeurs. C’est pour eux que nous, responsables politiques, nous nous engageons.

 
  
MPphoto
 

  Annika Bruna (ID). – Monsieur le Président, il s’agit de définir les priorités de l’Union européenne en matière de condition de la femme.

Notre délégation défendra la lutte contre les écarts salariaux à travail égal, contre les cyberviolences, les mariages forcés et les mutilations génitales. Nous plaiderons aussi pour la reconnaissance du travail des mères au foyer et du travail domestique. Évidemment, nous ne voterons pas votre résolution caricaturale, qui remet en cause la souveraineté des États et entend imposer la convention d’Istanbul.

Je profite de cette intervention pour pointer un sujet capital, qui est pour vous tabou: le poids de l’islam radical dans les atteintes aux droits des femmes dans le monde, mais aussi en Europe. En France, une jeune fille nommée Mila, harcelée dans son lycée, a critiqué vertement l’islam sur les réseaux sociaux. Elle a reçu plusieurs centaines de milliers de messages agressifs, dont des menaces de mort et de viol. Elle n’a pas pu réintégrer son lycée, sa sécurité n’y étant pas assurée, et a été placée sous protection policière. Après trois semaines de déscolarisation, elle a dû changer d’établissement.

Cette jeune fille symbolise le quotidien de milliers de femmes en Europe qui subissent les influences de l’islam radical, propagé par des populations non assimilées. Les féministes, souvent si braillardes, ont été totalement silencieuses sur ce sujet, visiblement tabou pour elles. Notre groupe a demandé un débat sur ce thème lors de cette plénière, mais cela a été refusé. Pourtant, il est grand temps que vous ouvriez les yeux sur le rôle néfaste de l’immigration et de l’islam radical dans les conditions de vie des femmes en Europe.

 
  
MPphoto
 

  Diana Riba i Giner (Verts/ALE). – Señor presidente, señora comisaria, señora ministra, vivimos un momento en el cual muchos derechos que dábamos por garantizados ahora vuelven a ponerse en tela de juicio. Una ola de movimientos reaccionarios, a menudo teñidos con tintes xenófobos y misóginos, intenta frenar cualquier avance hacia una sociedad más justa e igualitaria, y esto nos afecta especialmente a nosotras, las mujeres.

El sexagésimo cuarto período de sesiones de la Comisión de la Condición Jurídica y Social de la Mujer de las Naciones Unidas es una magnífica oportunidad para que Europa abandere a escala internacional la lucha por los derechos de las mujeres y exija un compromiso férreo con la Plataforma de Acción de Beijing.

A día de hoy, muchas de las metas que estableció esta Plataforma siguen siendo solo esto —metas—. Europa debe ser una herramienta útil al mundo que ayude a frenar el retroceso global en materia de derechos de las mujeres y, en este sentido, se puede hacer más y mejor. La ratificación del Convenio de Estambul o la aprobación de la Directiva sobre las cuotas en los consejos de administración siguen encalladas en los Consejos. Les pedimos valentía, determinación y celeridad, y hagamos que las metas sean finalmente logros.

 
  
MPphoto
 

  Beata Mazurek (ECR). – Choć minęło 25 lat od Światowej Konferencji w sprawie kobiet, która odbyła się w Pekinie, to ta debata uświadamia nam, że jest jeszcze wiele do zrobienia w kwestii ochrony i wzmocnienia roli kobiet w różnych obszarach. Musimy odpowiedzieć sobie na pytanie, co już udało się zrobić, i jakie kroki należy podjąć, by kobiety na całym świecie przestały borykać się z takimi problemami jak przemoc, szeroko pojęte nierówności ekonomiczne, czy choćby dyskryminacja kobiety jako matki w środowisku zatrudnienia.

Może Parlament Europejski powinien wziąć przykład z Polski, w której to różnice w wynagrodzeniach kobiet i mężczyzn są jednymi z najniższych w Europie, a niski wskaźnik przemocy wobec kobiet plasuje Polskę w czołówce najbezpieczniejszych krajów Starego Kontynentu. Jednocześnie mówimy stanowcze „nie” dla postulatów niektórych środowisk, by aborcja była jedną z metod planowania rodziny, oraz by Unia Europejska finansowała organizacje zaangażowane w jej promowanie. Nasuwa się pytanie, co tak naprawdę zamierza zrobić Parlament Europejski w kwestii pełnego poszanowania praw kobiet i równouprawnienia płci. Konkrety, harmonogram działań, jakie są plany na przyszłość?

 
  
MPphoto
 

  Cindy Franssen (PPE). – Voorzitter, gendergelijkheid stopt natuurlijk niet bij de grenzen van de Europese Unie. 25 jaar na Peking, naar aanleiding van de vierde Wereldvrouwenconferentie, krijgen vrouwen en meisjes wereldwijd nog steeds niet de kansen die zij verdienen. Gendergelijkheid is meer dan enkel maar strijden voor pariteit in raden van bestuur of voor het doorbreken van het glazen plafond. Het veronderstelt internationale solidariteit met alle vrouwen, uit het noorden, het oosten, het zuiden en het westen.

De volgende bijeenkomst in New York dwingt ons tot bijzondere aandacht en politieke actie voor vrouwen in kwetsbare posities, en ik wil kwetsbaar echt wel juist vertaald zien. Dat gaat over vrouwen in armoede, vrouwen als slachtoffers van oorlogsgeweld, uitbuiting van huishoudelijk personeel.

Wij moeten als Europese Unie het voortouw nemen en met een krachtige en eenduidige stem spreken, het liefst met een megagrote parlofoon. Ik sluit graag af met een citaat van Michelle Obama:

To echo Michelle Obama, when you have worked hard and walked through that doorway of opportunity, you reach back and give other women the same chances that helped you succeed.

 
  
MPphoto
 

  Alessandra Moretti (S&D). – Signor Presidente, onorevoli colleghi, sono passati 25 anni dalla Dichiarazione della Piattaforma d'azione di Pechino, ma la discriminazione di genere è ancora purtroppo rimasta. Ancora oggi si chiede com'era vestita una donna che ha subito uno stupro. Ci sono due paesi all'interno dell'Unione europea che non consentono di abortire e Stati membri che non hanno ancora ratificato la Convenzione di Istanbul. In Europa le donne guadagnano il 16 % in meno dei colleghi uomini e viene considerato normale che sia la donna a sacrificare la carriera per i servizi di cura.

Per 25 anni ci si è solo riempiti la bocca di propositi. Oggi, alla vigilia della conferenza dell'ONU, chiedo che l'Europa con un'unica voce ribadisca che non accettiamo più questo immobilismo. I diritti sessuali e riproduttivi delle donne devono essere garantiti ovunque, in particolare l'accesso a metodi contraccettivi, a un aborto sicuro e legale, all'assistenza sanitaria e all'educazione nelle scuole. La parità di genere deve essere messa al centro della sfida al cambiamento climatico, perché saranno le donne a soffrirne l'impatto peggiore. Confido in lei, Commissaria, e confido in una donna che guida la Commissione europea.

 
  
MPphoto
 

  Mathilde Androuët (ID). – Monsieur le Président, chers collègues, à votre féminisme petit-bourgeois, je préfère celui du réel. Que comptez-vous faire, non pas pour améliorer la vie des femmes, mais vraiment pour sauver leur vie? Mutilations génitales, viol, violence, harcèlement. Chaque jour, une nouvelle atrocité est commise contre les femmes.

Alors de quoi parlerez-vous devant les Nations unies? De ces fois où vous avez demandé à des responsables d’associations pro-migrants de taire des viols, parce que cela faisait le jeu des populistes? De la police anglaise qui refuse des dépôts de plainte contre les gangs pédophiles indo-pakistanais, par crainte des accusations de racisme? De la prostitution d’adolescentes africaines, roumaines ou albanaises, à cause de votre sacro-sainte liberté de circuler? Des féministes qui condamnent une adolescente menacée de mort en France pour injure à l’islam? Je m’interroge. Irez-vous avouer que vous avez laissé la loi des quartiers devenir la seule loi? Que vous avez abandonné les femmes à leurs bourreaux, juste parce qu’ils étaient et sont encore vos électeurs? Je ne vous demande même plus d’être féministes. Les femmes sont pour vous des variables d’ajustement électoral.

Juste une chose donc: rappelez-vous que vous êtes Européens et qu’à ce titre, vous devez retrouver le courage de cette civilisation qui a su faire de femmes des saintes, des reines, des ministres, des impératrices ou des chefs de guerre. Devant les Nations unies, souvenez-vous d’où vous venez.

 
  
MPphoto
 

  Izabela-Helena Kloc (ECR). – Panie Przewodniczący! W swoim pytaniu pani Regner stwierdziła, że 25 lat po przyjęciu deklaracji pekińskiej prawa kobiet wciąż nie są w pełni respektowane. Całkowicie się z tym zgadzam, bowiem są kobiety, które nie mają głosu i nie mogą decydować o swojej przyszłości. Są kobiety, których przetrwanie zależy od decyzji ich matek, biorących pod uwagę tylko swoją własną sytuację społeczno-ekonomiczną. Są wreszcie kobiety, które najpierw są okaleczane fizycznie lub chemicznie, a następnie zabijane bez żadnych konsekwencji dla sprawców. Jeśli są Państwo tym przerażeni i oburzeni, to słusznie, bo de facto miliony nienarodzonych dziewcząt są w wyniku aborcji haniebnie odsuwane właśnie od walki o prawa kobiet. Mają one jednak prawo do życia, do posiadania własnego ciała i do wyboru własnej przyszłości. Tego prawa żaden człowiek nie powinien im odbierać, nawet matka. Ruch na rzecz praw kobiet, który nie broni praw wszystkich kobiet i popiera aborcję, jest czystą hipokryzją. Dość zabijania nienarodzonych dzieci. To po prostu jest barbarzyństwo.

 
  
MPphoto
 

  Sirpa Pietikäinen (PPE). – Mr President, since the Beijing Declaration women’s rights have experienced some progress but quite significant backlash also. We haven’t been able to make any significant progress at convention level internationally, not to push women more in politics or other leading positions increase the use of quotas and we know that the funding for women’s organisations for sexual and reproductive rights has been decreasing globally. So I wholeheartedly look very happily towards the new Commission and its initiative to have the equality programme and hopefully seek the leadership globally to push women’s rights and gender rights on the next level on the ongoing negotiations, including proper metering with the SDGs, including gender budgeting, including gender impact assessment of politics and, of course, including the Istanbul Convention and hopefully with Africa strategy some better funding for the female NGOs.

 
  
MPphoto
 

  Mónica Silvana González (S&D). – Señor presidente, señora comisaria, la declaración de Pekín, 25 años después, sigue siendo el indicador para medir la igualdad de género. Pero seamos realistas, en muchos Estados de las Naciones Unidas no se cumple.

Las prioridades de la Unión para este 64.º período de sesiones de la Comisión de la Condición Jurídica y Social de la Mujer de las Naciones Unidas son una buena oportunidad para defender con cosas concretas los derechos sexuales y reproductivos de las mujeres y, en concreto, de las mujeres que viven en Latinoamérica, desde la política exterior de la Unión Europea.

La desigualdad en Latinoamérica se ensaña con las mujeres. Más allá de la desigualdad solo en cuanto a las condiciones económicas; en concreto, con los derechos básicos, como la vida, la integridad física, la libertad sexual y la salud reproductiva.

Latinoamérica y el Caribe soportan las tasas más altas de abortos clandestinos y de muertes por abortos clandestinos. Seis Estados no lo permiten en ninguna condición y veintiuno solo lo hacen si hay riesgo de vida para las mujeres gestantes.

La Unión Europea debe seguir apoyando a las organizaciones que defienden un aborto seguro, libre y gratuito. Los pañuelos verdes de la Argentina son una movilización internacional. Al grito de educación para decidir, anticoncepción para no abortar y aborto... (el presidente retira la palabra a la oradora).

 
  
MPphoto
 

  Rosa Estaràs Ferragut (PPE). – Señor presidente, celebramos el vigésimo quinto aniversario de la Cuarta Conferencia Mundial sobre la Mujer, que se celebró en el año 1995 en Pekín. Fue un punto y aparte. Y fue la agenda más visionaria por la igualdad de la mujer a nivel mundial.

Los cambios han sido desesperadamente lentos y tenemos que ahora, en las Naciones Unidas —este marzo—, hacer evaluación de esta Conferencia. Han sido lentos porque todavía hay brecha salarial —lo hemos dicho—, brecha en las pensiones, empleo de baja calidad y poco empleo para las mujeres, dificultades en la conciliación, pocas mujeres en los poderes de decisión, violencia de género y un largo etcétera.

Por eso tenemos que mantener en las Naciones Unidas, en marzo, una posición común. Tenemos que ser ambiciosos. El año 2020 va a ser un año decisivo. Todos tenemos responsabilidad —no podemos dejar a nadie atrás— y todos la tenemos, no solamente la tenemos a nivel colectivo, sino también a nivel individual. Quiero decirles que la sostenibilidad medioambiental es fundamental para el planeta, pero también la sostenibilidad de la dignidad de la mujer, de la justicia y de la igualdad.

 
  
MPphoto
 

  Peter Pollák (PPE). – Vážený pán predsedajúci, chudobné ženy sú dnes na okraji spoločnosti. Chcem upriamiť pozornosť aj na zlé postavenie veľkého počtu rómskych žien, ktoré čelia nielen sociálno-ekonomickej marginalizácii, ale mnohým formám nerovnakého prístupu ako napríklad v oblasti zdravotnej starostlivosti. Práve kvôli sociálnemu vylúčeniu, nedostatočnému vzdelaniu, otrasným podmienkam, v ktorých žijú, o skúsenostiach so zdravotnou starostlivosťou často mlčia.

V mojej krajine na Slovensku mnohé rómske ženy z chudobných osád nezdieľajú spoločné nemocničné izby s ostatnými ženami. Sú umiestňované do oddelených izieb. Veľakrát musia ženy znášať ponižovanie, zanedbanú starostlivosť, či nepríjemný prístup personálu. V minulosti boli mnohé rómske ženy násilne sterilizované, a to bez vlastného súhlasu.

Výbor OSN pre ľudské práva požiadal v roku 2016 slovenskú vládu, aby zriadila nezávislý vyšetrovací orgán a zabezpečila nedobrovoľne sterilizovaným ženám odškodnenie. V novembri minulého roka po 15 rokoch od protizákonnej sterilizácie bola odškodnená jedna poškodená. Musíme hovoriť aj o tom, ako sa správajú naše členské štáty k ženám so sociálne znevýhodneného prostredia, a zabezpečiť im dostatočné postavenie a ochranu. Priority pri zasadnutí komisie OSN musia odzrkadľovať aj problémy týchto žien.

 
  
MPphoto
 

  Maria da Graça Carvalho (PPE). – Senhor Presidente, Ministra, Comissária, a igualdade entre mulheres e homens é um princípio basilar, consagrado no Tratado da União Europeia e na Carta dos Direitos Fundamentais. Este princípio deve integrar todas as políticas da União, bem como a sua ação externa em todo o mundo. É crucial que alcancemos um resultado positivo na próxima sessão da Comissão da Condição da Mulher das Nações Unidas, assumindo um papel de liderança na aplicação dos direitos das mulheres e raparigas e da igualdade de género.

Somos o maior doador de ajuda ao desenvolvimento, facto que nos orgulha. Devemos estar também na linha da frente na emancipação das mulheres, no combate à violência e exclusão, promovendo oportunidades de educação, emprego e empreendedorismo feminino.

Faço votos para que se alcance um compromisso ambicioso e que as intenções tenham aplicação prática, materializando a Agenda 2030 e os Objetivos de Desenvolvimento do Milénio.

 
  
 

Catch-the-eye procedure

 
  
MPphoto
 

  Tudor Ciuhodaru (S&D). – Domnule președinte, doamnă comisar, vreau ca această nouă strategie să devină o veritabilă revoluție privind drepturile omului, și nu doar la nivel european, și să fie dublată de măsuri concrete și obligatorii. Susțin ca acest demers să fie concretizat într-o directivă europeană și aș cere acest lucru în plen, dar sunt consternat de numărul mic de parlamentari, mai ales bărbați, cred că sub cinci prezenți în acest moment în sală.

Soluția sănătoasă, ușor de pus în practică, ar fi adoptarea cetățeniei unice europene, proiectul meu de suflet, care ar prevedea foarte clar că drepturile și obligațiile sunt aceleași pentru toți. Așa că vă solicit azi să susțineți acest demers.

 
  
MPphoto
 

  Silvia Sardone (ID). – Signor Presidente, onorevoli colleghi, qualche mese fa in Iran è stata condannata una donna avvocato che difendeva il diritto delle donne sue connazionali di non portare il velo. È stata condannata a 33 anni di carcere e 148 frustate.

Ma episodi altrettanto gravi accadono anche in Europa. A Milano, nella mia città, l'anno scorso, una ragazza di 15 anni è stata picchiata violentemente dai familiari perché non voleva portare il velo; un'altra ragazza incinta è stata presa a calci nel ventre perdendo il proprio bambino perché faceva caldo e non voleva portare il velo. Anche in Francia vi ricorderete l'episodio delle due donne picchiate perché volevano andare in giro con i pantaloncini corti.

Allora, dato che il Parlamento europeo si affretta a definire le priorità per 64a sessione dell'ONU per lo stato delle donne, a me piacerebbe che l'Europa smettesse con questa ipocrisia di voltarsi dall'altra parte, non vedendo che evidentemente determinati atteggiamenti sono comunque collegati anche ad una certa cultura e religione.

 
  
MPphoto
 

  Ruža Tomašić (ECR). – Poštovani predsjedavajući, razina ravnopravnosti žena koja postoji u zapadnom svijetu nažalost nije prisutna i u drugim kulturno-civilizacijskim krugovima. Europska unija ima priliku u okviru globalnih foruma i međunarodnih organizacija poput UN-a istinski promovirati ženska prava i ravnopravnost spolova.

U nekim su kulturama žene u tolikoj mjeri drugorazredne da društvo radi veliki pritisak na trudnice da pobace žensku djecu. U tim je kulturama broj muške djece nesrazmjerno visok i to upravo zbog ovakvog razloga. Djevojčicama ne daju priliku ni da se rode i protiv toga se svim silama moramo boriti.

Smatram da jedan od glavnih prioriteta Unije na sjednici Komisije UN-a o statusu žena mora biti borba za život od začeća i zaustavljanje grozne prakse abortiranja djevojčica koja je nažalost raširena u pojedinim kulturama.

 
  
 

(End of catch-the-eye procedure)

 
  
MPphoto
 

  Nikolina Brnjac, President-in-Office of the Council. – Mr President, the EU will approach the 64th Session of the Commission on the Status of Women with a high level of ambition. It will, from an early stage, engage with all countries in an open and constructive spirit. Our ultimate goal is the adoption of a consensual concise and action-oriented political declaration. This should reaffirm the Beijing Declaration and Platform for Action and outcomes of their review conferences. The overall objective of the EU is to reaffirm the full validity of the international acquis on gender equality, the full enjoyment of all human rights by all women and girls, and their environment.

We are all responsible for making things happen. Each EU institution plays a crucial role. I am proud to say that the Council has consistently played an active part in advancing gender equality in Europe and beyond. We look forward to continued cooperation with the European Parliament in the field of gender equality, and I would like to thank you for being so active in keeping this vital topic high on the EU’s agenda.

 
  
MPphoto
 

  President. – I have received two motions for resolutions tabled in accordance with Rule 132(2) of the Rules of Procedure.

The debate is closed.

The vote will take place on Thursday, 13 February 2020.

Written statements (Rule 171)

 
  
MPphoto
 
 

  Λευτέρης Χριστοφόρου (PPE), γραπτώς. – Η ισότητα μεταξύ γυναικών και ανδρών αποτελεί θεμελιώδη αρχή της ΕΕ, που κατοχυρώνεται στη Συνθήκη για την Ευρωπαϊκή Ένωση και στον Χάρτη των Θεμελιωδών Δικαιωμάτων. Κατά συνέπεια, η ενσωμάτωση της διάστασης του φύλου αποτελεί σημαντικό εργαλείο για την ενσωμάτωση αυτής της αρχής σε όλες τις πολιτικές, τα μέτρα και τις δράσεις της ΕΕ, καθώς και στην εξωτερική της διάσταση. Είναι αδιανόητο να εξακολουθούν να υφίστανται οποιουδήποτε είδους διακρίσεις μεταξύ ανδρών και γυναικών. Άλλωστε, η διασφάλιση της ισότητας των δύο φύλων είναι υπόθεση όλων μας και υπόθεση καθημερινή. Ο αγώνας αυτός πρέπει να διεξάγεται σε κάθε επίπεδο μέχρις ότου η ισότητα ανδρών και γυναικών καταστεί πράξη και βίωμα όλων.

 

19. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis
Videozáznamy vystoupení

20. Systém falešných a pravých dokladů online (FADO) (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  President. – The next item is the report by Roberta Metsola, on behalf of the Committee on Civil Liberties, Justice and Home Affairs, on the proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on the European Border and Coast Guard and repealing Council Joint Action No 98/700/JHA, Regulation (EU) No 1052/2013 of the European Parliament and of the Council and Regulation (EU) No 2016/1624 of the European Parliament and of the Council (COM(2018)0631 – C8-0150/2019 – 2018/0330B(COD)) (A9—0022/2019).

I remind you that it is possible to request catch-the-eye and blue cards using both the standard registration and the electronic system. Instructions are available at the entrance of the Hemicycle. Please also be reminded that blue-card questions can be raised only after the speeches on behalf of political groups.

 
  
MPphoto
 

  Roberta Metsola, Rapporteur. – It-triq biex wasalna sa hawn kienet waħda twila, imma wasalna. Meta jkun hemm dokumenti li jiġu ffrodati jimminaw is-sigurtá interna fiż-żona Schengen, li hi żona ta’ moviment ħieles mingħajr kontrolli fil-fruntieri.

Din il-liġi l-ġdida tindirizza din il-problema billi tassigura li jkun hemm tisħiħ ta’ kooperazzjoni bejn il-pajjiżi membri tal-Unjoni Ewropea flimkien ma’ pajjiżi msieħba, biex jieħdu passi dwar l-awtentiċitá jew il-falsitá tad-dokumenti. B’hekk ikun hemm garanzija ta’ sigurtá akbar fil-fruntieri esterni u s-sigurtá taċ-ċittadini li aħna nirrappreżentaw.

Aħna nafu li l-uniku mod kif nistgħu ngawdu l-benefiċċji li ġġib magħha ż-żona Schengen huwa li ċ-ċittadini tagħna jkollhom fiduċja fl-immaniġġjar tal-fruntieri esterni. U din il-liġi hija strumentali u essenzjali f’dan kollu – il-fruntieri, is-sigurtà u l-ġlieda kontra l-kriminalità.

Il-liġi l-ġdida se tgħin biex jiġu identifikati u jinqabdu dokumenti li jkunu ġew iffalsifikati. Din il-liġi tipprovdi qafas biex dan isir bla ma jkun hemm telf ta’ ħin u dan isir bl-assistenza tal-Frontex li tkun responsabbli wkoll mill-qsim tal-informazzjoni mal-pajjiżi kollha parteċipanti li jkunu megħjuna u infurmati kif jistgħu jaqbdu sitwazzjonijiet fejn ikun hemm falsifikazzjoni ta’ dokumenti.

Il-liġi tiċċara r-rwol tal-Frontex fit-twaqqif tal-FADO. Aħna saħħaħna dak li jaqa’ taħt din il-liġi sabiex il-FADO tinkludi iżjed informazzjoni milli tagħmel illum.

Aħna rridu uniformitá u konsistenza fil-livell ta’ informazzjoni li l-FADO jkollha dwar il-ġenwinitá, il-falsitá u l-iffrodar tad-dokumenti u biex l-informazzjoni tkun iċċentralizzata.

Aħna ridna wkoll li l-Frontex ikollha l-flessibilitá neċessarja biex tistabbilixxi u ttejjeb il-FADO. Assigurajna li l-Aġenzija tfassal dokument ġdid dwar miżuri effettivi biex jiġu identifikati metodi ta’ ffalsifikar.

Naturalment għamilna dak kollu li stajna biex id-data personali tkun konformi mal-liġijiet Ewropej. Ir-riżultat għandu jwassal għal protezzjoni akbar u fl-istess waqt ikun hemm garanzija ta’ sigurtá aktar stretta.

Il-FADO hija essenzjali fil-ġlieda kontra l-falsifikazzjoni partikolarment fil-fruntieri esterni. Il-parteċipazzjoni ta’ pajjiżi li mhumiex imsieħba fl-Unjoni Ewropea imma li jipparteċipaw fiż-żona Schengen hija wkoll kruċjali għax fl-aħħar mill-aħħar din ikollha impatt pożittiv fuq is-sigurtá tal-fruntieri esterni. Din tista’ tidher bħala sistema teknika wisq, imma hija sistema li naħseb naqblu li hija essenzjali biex tikkomplementa r-riforma tal-fruntieri Ewropej u l-ħarsien tal-istess fruntieri.

F’dawn in-negozjati aħna għamilna l-almu tagħna biex ir-responsabbiltajiet li jaqgħu taħt dan ir-Regolament jitwessgħu. Dan filwaqt li niżżilna r-responsabbiltajiet speċifiċi tal-Aġenzija u assigurajna li l-ipproċessar tad-data personali mill-Aġenzija u l-Istati Membri jkun konformi mal-liġijiet Ewropej.

Assigurajna wkoll li l-Parlament ikollu sehem akbar fil-FADO. Fl-aħħar nett jiena nixtieq nirringrazzja lill-Kunsill, lill-Presidenzi Finlandiżi u Kroati, kif ukoll lill-kollegi tiegħi minn kull grupp politiku għall-ħidma kostruttiva ħafna li aħna għamilna. Jiena nħares ’il quddiem lejn dan id-dibattitu li se jsir f’din il-plenarja biex imbagħad nasal biex nikkonkludi wara l-intervent ta’ kulħadd.

 
  
MPphoto
 

  Helena Dalli, Member of the Commission. – Mr President, I would like to thank the honourable Members for this debate. Our citizens consider security one of their top concerns and expect the EU to deliver. Security and freedom go hand in hand, so we need to create a safe space for all Europeans. Being safe is indispensable to live, enjoy rights, work, study and it is also indispensable for the economy. Every person present in Europe has the individual right to be safe. The 2019 Eurobarometer on attitudes towards cybersecurity published recently shows, however, that two thirds of respondents are concerned about falling victim to identity theft. Moreover, a well-functioning Schengen area of free movement requires a common policy on the EU external borders. We need to effectively monitor and control persons crossing the external borders for the benefit of all of us.

The need to strengthen our internal security and our EU external borders has led to the adoption of a variety of recent legislative acts, for example, the European travel and information and authorisation system, the entry-exit system, the regulation of inter-operability between EU information systems and the new European border and Coast Guard regulation.

Today, we have another example, which is the new false and authentic documents online system: a European image database supporting Member States in the recognition of authentic and false documents. I thank both the European Parliament and the Council for your constructive work on this final compromise that ensures real added value. The new false and authentic documents online system is very useful for border guards when performing border checks. It provides information to Member States’ authorities on new forgery methods and new genuine documents in circulation. It contains thousands of descriptions of authentic documents, hundreds of descriptions of false documents, covering more than 30 participating countries, and more than 180 third countries’ international organisations. It helps to detect attempts at identity theft for purposes of irregular migration. The final political agreement will further improve the functioning of the false and authentic documents online system by transferring its management to the European Border and Coast Guard Agency.

Security is a top concern for citizens. They expect the EU to deliver in this area as every citizen has the right to feel and be protected. The rise of threats posed by organised crime, terrorism and the drug market are poison to our societies. This is why the Commission has announced a new security union strategy for the second quarter of this year. As part of the strategy, on internal security, there will be a focus on three priority areas: organised crime, which would include drugs, firearms, corruption, trafficking in human beings, terrorism and radicalisation, and fighting crimes in a digital age. Strong borders to support the area of free movement, which is emblematic for our Union, will also be a key element of the new pact on migration, as announced in the political guidelines of President von der Leyen. In this respect, the timely implementation of all EU information systems will be a key objective of our comprehensive approach to migration, focusing on both external borders and security, but equally on strong and resilient internal procedures, stepping up the legal pathways and fostering integration into our societies. I thank you again for your support and look forward to this debate.

 
  
MPphoto
 

  Емил Радев, от името на групата PPE. – Г-н Председател, уважаеми колеги, измамата с документи сериозно подкопава вътрешната сигурност и Шенгенското пространство като зона без контрол на вътрешните граници. Използването на фалшиви документи от търсещите по-добър живот в Европа чужди граждани е често срещано, а цената на един такъв документ може да достигне до 5-6 хил. евро.

Документните измами са един от основните подпомагащи фактори за тероризма и организираната престъпност и са свързани както с контрабандата на наркотици, оръжие и откраднати автомобили, така и с трафика на хора и, особено в последните години, с трафика на мигранти. Нерядко получаването на автентични документи за пътуване се базира на фалшиви документи за легитимация. Именно това прави разкриването им толкова трудно.

В тази връзка, от ключово значение е да се повиши сигурността на документите за пътуване, издадени в Европейския съюз, включително и свързаната с това инфраструктура за управление на самоличността. От друга страна, сътрудничеството между различните органи трябва да надхвърля дейността по правоприлагането, тъй като се изисква установяване на връзка с органите, които издават документи, както и с международни организации, авиокомпании, корабни компании и други.

Предвид всичко това ви призовавам да подкрепите предложението за интегриране на системата за фалшиви и автентични документи онлайн в Европейската гранична и брегова охрана, като последна стъпка към завършването на нейната реформа.

 
  
MPphoto
 

  Juan Fernando López Aguilar, en nombre del Grupo S&D. – Señor presidente, comisaria Dalli, ¿tienen los Estados miembros de la Unión Europea el derecho y la responsabilidad de controlar quién accede al territorio de libre circulación Schengen? La respuesta es sí. ¿Plantea problemas el crecimiento, la multiplicación de documentos falsos y de fraude de identidad en ese espacio de libre circulación? Una vez más, la respuesta es sí. ¿Es ese un peligro para la seguridad? Sí, en la medida en que pueda dar lugar a criminalidad, blanqueo de dinero procedente de negocios ilícitos o incluso terrorismo. ¿Tiene el Parlamento Europeo algo que decir? La respuesta es sí; lo estamos diciendo.

Estamos dispuestos a apoyar un instrumento que garantice el almacenamiento, el intercambio y la verificación de los documentos falsos, para combatir el fraude, y estamos dispuestos a confiar en la Agencia Europea de la Guardia de Fronteras y Costas, a la que hemos reforzado con el Reglamento que aprobamos en 2019, para que sea la responsable de compartir esa información de manera segura con los Estados miembros, con la Unión Europea, con las relaciones internacionales y, en definitiva, con todas las entidades que pueden ser relevantes para dar cuenta de la identidad verdadera de las personas que disfrutan de libre circulación en el espacio Schengen.

Nuestra exigencia es siempre que esto sea compatible con el trabajo que hemos hecho para garantizar la confidencialidad de los datos, los derechos fundamentales. En definitiva, los valores fundacionales de la Unión Europea. Pero es un hecho que tenemos que combatir la inseguridad relativa a las personas que circulan en nuestro espacio Schengen con cuantas herramientas tecnológicas estén disponibles y con la garantía jurídica necesaria.

Y para eso hemos apoyado también la interoperabilidad de todos esos datos, insistiendo siempre en que todo esto se haga con pleno respeto de los derechos fundamentales consagrados en la Carta.

 
  
MPphoto