Index 
 Previous 
 Next 
 Full text 
Procedure : 2020/2691(RSP)
Document stages in plenary
Select a document :

Texts tabled :

RC-B9-0216/2020

Debates :

PV 08/07/2020 - 21
CRE 08/07/2020 - 21

Votes :

Texts adopted :


Debates
Wednesday, 8 July 2020 - Brussels Provisional edition

21. The EU’s public health strategy post-COVID-19 (continuation of debate)
Video of the speeches
PV
MPphoto
 

  President. – We will now continue with the debate on the Council and Commission statements on the EU’s public health strategy post—COVID—19 (2020/2691(RSP)).

 
  
MPphoto
 

  Kateřina Konečná (GUE/NGL). – Pane předsedající, paní komisařko, předem bych všem ostatním spoluautorům chtěla poděkovat za dobrou spolupráci. Předložený text společné rezoluce tentokrát opravdu reflektuje širokou dohodu napříč politickým spektrem. Dnes čelíme bezprecedentní situaci a z toho musí vycházet také nová bezprecedentní řešení. Staré návody a otřepané „business as usual“ nám teď nepomohou, potřebujeme zásadní reformu. Zdravotnictví na půdě evropských institucí bylo vždy takovou Popelkou, svědčí o tom i to, že jej na půdě Evropského parlamentu dělá něco kolem 10 lidí a všichni se navzájem dobře známe.

Pandemie COVID-19 ukázala v plné nahotě skutečnost, že EU nemá v současnosti dostatečně silné nástroje ani kompetence pro řešení mimořádných zdravotních problémů. Zřízení Zdravotní Unie po vzoru jiných hlubších integrací se zdá v dnešním světle jako zcela nezbytné. Nicméně, obávám se, zdali jsme schopni něčeho podobného dosáhnout s nastupujícím německým předsednictvím, protože je to právě německá vláda, která roky blokuje dokončení projednávání např. nařízení o HTA, což je z dnešního pohledu naprostý dětský krůček v oblasti rozšiřování spolupráce.

Pro mě otázkou, kde se musíme posunout, jsou společné nákupy léků členskými státy, alespoň v případě těch na vzácná onemocnění a vakcín. Co se týče vakcín, tak práva k duševnímu vlastnictví, jako jsou patenty, by neměla omezovat rychlý přístup k nim a další léčbě. Vědci na celém světě vyvíjející tyto vakcíny a léčby často využívají obrovské částky veřejných peněz. Velké farmaceutické společnosti by neměly profitovat z této pandemie na úkor zdraví lidí a ti by neměli platit za již jednou z veřejných peněz uhrazený výzkum. GUE/NGL chce zajistit zaručený přístup k diagnostikám, terapeutikám a vakcínám souvisejícím s virem COVID-19 pro všechny. Proto jsme s kolegou Botengou a dalšími spustili před 2 týdny petici Right2Cure, k jejímuž podpisu Vás tímto zvu.

Nebudu to natahovat, prosím Vás o přijetí společné rezoluce, může to být dobrý začátek do budoucna.

 
  
MPphoto
 

  Daniela Rondinelli (NI). – Signor Presidente, onorevoli colleghi, la pandemia ci ha dimostrato la necessità di una maggiore cooperazione, integrazione e solidarietà della sanità pubblica.

Quindi questa strategia europea è condivisibile, ma allo stesso tempo credo che sia troppo ambiziosa e poco realistica perché, per attuarla, ci vuole una capacità di spesa insostenibile per la maggior parte dei paesi europei ed extraeuropei, per non parlare poi della guerra in atto e del business che si sta creando intorno alla ricerca del vaccino.

Non ha senso quindi pianificare nuove strategie sanitarie se non facciamo prima una grande scelta politica, che veda gli investimenti nella sanità, nella ricerca e nel welfare non come costi, ma come una risposta che dobbiamo dare ai nostri cittadini, che ci chiedono di essere curati nel miglior modo possibile, con elevati standard medici e sanitari, indipendentemente dalle condizioni macroeconomiche del paese in cui vivono.

Il patto di stabilità quindi non va solo sospeso, va definitivamente cancellato anche dopo l'emergenza COVID. L'austerità è un virus politico che ha infettato l'Unione e ha rischiato di distruggere per sempre il progetto europeo. Se sapremo sconfiggere l'austerità, una volta per tutte, non solo faremo l'Unione europea della salute ma riusciremo anche a fronteggiare qualsiasi altra crisi a livello europeo.

 
  
MPphoto
 

  Dolors Montserrat (PPE). – Señor presidente, estamos sufriendo la peor emergencia sanitaria de nuestras vidas en cuanto a consecuencias sanitarias, económicas y sociales. Pero tenemos la oportunidad y la obligación de lograr mejor coordinación y fortalecer nuestros sistemas de salud frente a futuras amenazas.

Con el plan de recuperación renovamos nuestro compromiso con el bienestar de los europeos y con todos los profesionales de la salud para garantizarles más protección y capacidades de respuesta, tanto frente a emergencias sanitarias, como también en la lucha contra las enfermedades crónicas y, por ejemplo, el cáncer.

Queremos una Europa para la salud, con un enfoque sanitario en todas las políticas, con más financiación en el presupuesto europeo y con la EMA y el ECDC con más competencias y con capacidades de decisión y de coordinación, para una respuesta eficaz en toda Europa.

Esta estrategia es el primer paso hacia una prevención efectiva, hacia más y mejor investigación para disponer de medicamentos y tratamientos eficaces, y también de una vacuna accesible para todos. Necesitamos también apoyar al sector productivo sanitario y su actividad en Europa, para que traiga así creación de nuevos empleos de calidad y, sobre todo, autonomía en la producción.

Europa tiene los mejores sistemas nacionales de salud del mundo. Por ello nosotros somos la referencia de salud en un mundo global, cada vez más expuesto a amenazas. Por ello, esta es la Europa que defendemos, la Europa de la salud y la Europa de las personas.

 
  
MPphoto
 

  István Ujhelyi (S&D). – Tisztelt Biztos Asszony! Lehet-e boldog a mi Európai Uniónk, hogyha sokszor az egészséghez való hozzáférés attól függ, ki hova született. Lehet-e egységes és egészséges a mi Európánk a jövőben, hogyha nem stratégiai ágazat számunkra az egészségügy. Én magyarként, szocialistaként, az S&D tagjaként azon dolgozom, hogy gyermekeiknek egy olyan európai jövőt adjunk, amely az európai egészségügyi unióról szól. Mert például az én hazámban az nem fordulhat elő a jövőben, hogy nálunk egy magyarnak háromszor nagyobb esélye van kórházi fertőzésben meghalni, mint Németországban; hogy nálunk, Magyarországon 1000 lakosra 6 nővér, ápoló jut, Németországban 12. Nekünk egy olyan Európára van szükségünk, amely egységes abban is, hogy minden polgára számára megadja a lehetőséget az élethez, mert ez emberi jog. Az egészség emberi jog. Erről szól ez a program. Ezt támogassák a minimumkövetelményekkel és az összes többivel együtt. Nem a tagállamoktól vonunk el hatásköröket, egészséget adunk a tagjainknak.

 
  
MPphoto
 

  Nicolae Ştefănuță (Renew). – Domnule președinte, doamnă comisar, fericirea depinde de libertate și libertatea depinde de curaj – asta a spus Tucidide. În momentul acesta, cetățenii europeni, din păcate, nu sunt nici fericiți și nu se simt nici liberi, tocmai pentru că nu am câștigat încă lupta cu COVID-19. Eu vreau să le oferim, să le facem situația mai bună, oferindu-le un program solid european de sănătate.

Doamnă comisar, mă îngrijorează situația bugetului programului EU4Health, care provine 85 % din acel Next Generation EU și asupra căruia există acum anumite suspiciuni din partea serviciului legal al Consiliului.

Doamnă comisar, mă îngrijorează, de asemenea, că sunt state membre în care spitalele –așa cum a spus domnul Ujhelyi – sunt total depășite și sunt altele în care spitalele au camere de cinci stele.

Mă îngrijorează, de asemenea, că sunt foarte mulți oameni care se uită acum la noi și, deși nu suferă de COVID-19, suferă de boli cronice și nu pot să meargă în spital. Eu cred că avem oportunitatea să facem, să contribuim la fericirea cetățenilor europeni dându-le cea mai bună sănătate din lume – sănătatea europeană.

 
  
MPphoto
 

  Joëlle Mélin (ID). – Monsieur le Président, l’Union européenne est à l’évidence un échelon pertinent de coopération en matière de santé publique. Mais, la mise en place d’une stratégie de santé publique a posteriori plus de 6 mois après l’épidémie est bien la preuve que l’Europe a failli à ses missions, essentiellement à deux d’entre elles:

Tout d’abord l’anticipation, parce que l’Union européenne s’est dotée d’une agence spécifique de veille et d’alerte, le CDC, et il est déplorable que cette agence n’ait réagi que le 22 janvier, soit un mois après le début des informations officielles.

La deuxième mission est celle de l’appui financier et logistique aux États membres face aux conséquences financières, sociales et sanitaires en cas de crise. Certes, la Commission a déployé de nombreux moyens financiers législatifs, mais tout cela de manière désordonnée et dans un climat d’imprévoyance absolue.

Demander aujourd’hui par cette résolution qu’il y ait plus d’Europe, à travers la création d’une Europe de la santé, au mépris total des prérogatives d’État est une véritable atteinte à la subsidiarité nationale.

Ainsi l’UE, par le biais de ses trois instances, ferait bien mieux de réfléchir à la catastrophe sanitaire engendrée par le maintien de l’ouverture des frontières, en particulier l’espace Schengen. Cet entêtement à maintenir la libre circulation des personnes, porteuses de virus, par terre, mer ou air, est responsable de l’hécatombe actuelle.

 
  
MPphoto
 

  Tilly Metz (Verts/ALE). – Monsieur le Président, Madame la Commissaire, cette crise l’a bien démontré, pour construire une Europe plus juste, il nous faut garantir l'accès à des soins de qualité pour tous. Pour cela, nous avons besoin d’une Europe de la santé qui permette de mieux nous coordonner pour investir dans une Europe au service des citoyennes et des citoyens.

Et j’aimerais souligner deux points. Premièrement, l’austérité et la crise de la COVID-19 ont épuisé nos hôpitaux publics et les soignants. L’Europe doit soutenir les investissements des États membres vers nos infrastructures de santé publique. Deuxièmement, la santé ne doit pas être l’apanage du secteur privé. Pour cela, l’Europe doit investir et créer des laboratoires et des centres de recherche publics dont les résultats pourront bénéficier à tous et permettront l’accès à des traitements moins coûteux.

 
  
MPphoto
 

  Helmut Geuking (ECR). – Herr Präsident! Gesundheitspolitik ist keine Europapolitik – so ist es all die Jahre gewesen. COVID-19 hat uns eines Besseren belehrt. Gesundheitspolitik ist sehr wohl Europapolitik. Wir haben in den Ländern gesehen, in welchem Zustand die Gesundheitssysteme sind und wie unterschiedlich sie sind.

Ich komme aus einem Land mit einem hervorragenden Gesundheitssystem – dafür bin ich sehr dankbar. Ich habe drei gesunde Kinder, und wenn ich sehe, wie in anderen europäischen Ländern die Vorsorgeuntersuchungen laufen und welche Standards dort herrschen, dann sage ich: Es ist höchste Zeit zu handeln.

Wir müssen alle dazulernen. Ich denke, wir haben durch COVID-19 gelernt: Es geht hier um Strategien für die Zeit nach COVID-19. Das heißt, wir müssen jetzt lernen, dass wir nicht nur Pandemiepläne aufstellen, die unverzüglich greifen – denn das wird nicht die letzte Pandemie sein, darüber müssen wir uns im Klaren sein –, sondern wir müssen auch die Gesundheitssysteme in den einzelnen europäischen Ländern insoweit angehen, dass wir Rahmenbedingungen schaffen, die eine Selbstverständlichkeit sein müssen, zum Beispiel Rahmenbedingungen für die U-Untersuchungen von Säuglingen und Kleinkindern, um durch die Früherkennung Elend, Not und Leid im Vorfeld abzufedern oder ganz zu vermeiden und zu mindern. Wir sind ja in Europa durch die Krebsvorsorge schon eingestiegen, und diese Themenfelder müssen wir beackern, und wir müssen hier Standards schaffen: Qualitätsstandards, die verbindlich sind.

Also sprich: Rahmenbedingungen, und natürlich die Subsidiarität beachten. Wir haben 21 Abgeordnete, die aus dem Gesundheitswesen kommen, gefunden, die bereit sind, sich hierzu abzusprechen. Ich werde versuchen, sie im September in Straßburg an einen Tisch zu bringen.

Ich hoffe, dass das zukünftig hier im Parlament der Anker für europaweite Gesundheitspolitik sein wird.

 
  
MPphoto
 

  Jessica Polfjärd (PPE). – Herr talman! Det är viktigt att vi samlas här i kväll inte bara för att diskutera, utan också för att dra lärdomar av den hälsokris som vi just nu går igenom, och som vi kommer att behöva hantera även framöver.

Jag skulle vilja lyfta en fråga som är särskilt viktig för mig. Det handlar om det som också sker, kanske lite i skuggan av covid-19, nämligen förekomsten av antibiotikaresistens. Vi vet att ca 33 000 människor i Europa dör av på grund av antibiotikaresistens, vilket är något som faktiskt också kan vara viktigt att beakta inför kommande hälsokriser. Därför tycker jag att det är välkommet att man tar upp detta i resolutionen och att man fortsatt också håller flera tankar i huvudet samtidigt.

Jag tror att vi genom en mer ansvarsfull användning av antibiotika och mer forskning på området tillsammans kommer att kunna motverka antibiotikaresistens. Men då krävs det gemensamt arbete, det krävs ny teknik, det krävs gemensamma ansträngningar. Jag ser dock fram emot detta arbete tillsammans med de andra politiska grupperna och med kommissionen.

 
  
MPphoto
 

  Javi López (S&D). – Señor presidente, señora comisaria, la pandemia nos ha recordado que la salud es un bien público global que interpela directamente a nuestra seguridad nacional, pero nos ha enseñado que es necesario —pero no suficiente— tener unos servicios nacionales de salud de calidad, universales y accesibles.

Necesitamos poner en pie una verdadera unión sanitaria europea que incluya estándares mínimos y pruebas de estrés a los sistemas de salud nacionales; un mecanismo de respuesta rápido europeo; reforzar nuestro mecanismo de adquisición y tener una estrategia farmacéutica que garantice el abastecimiento y la producción interna en Europa; más fondos para la investigación médica, y asegurar el principio de una salud medioambiental, humana y animal.

Y lo que es más importante: no es suficiente con aplaudir a los profesionales de la salud, cada día. Nosotros, las instituciones europeas, tenemos la responsabilidad y el deber de garantizar que tienen condiciones laborales proporcionales al esfuerzo heroico que han hecho en este continente durante los últimos meses. Y para eso debe servir la Unión sanitaria europea.

 
  
MPphoto
 

  Kim Van Sparrentak (Verts/ALE). – Voorzitter, we zitten vast in een systeem waarin de winsten voor aandeelhouders van grote farmaceutische multinationals boven het belang van betaalbare en toegankelijke medicijnen worden gesteld. Terwijl we het hier hebben over een van de meest winstgevende sectoren ter wereld, organiseert de Europese Commissie met trots een benefietconcert voor de farmaceutische industrie, waarbij ze zelf ook nog 5 miljard euro publiek geld heeft gedoneerd. De Commissie moet echt gaan inzien dat de farmaceutische industrie geen goed doel is. Als de big pharma de algemene volksgezondheid écht zo belangrijk zouden vinden, zouden ze hun eigen torenhoge winsten ook kunnen investeren in een coronavaccin.

Dit systeem moet anders en de nieuwe plannen rondom farma geven ons de kans om het tij te keren. Creëer een solidair systeem, bevorder betere samenwerking tussen landen bij de inkoop van medicijnen en maak het verplicht dat medicijnfabrikanten die publiek geld ontvangen transparant zijn over de ontwikkelingskosten. We moeten eindelijk eens harde eisen gaan stellen aan hoeveel winst er mag gemaakt worden over de ruggen van zieke mensen.

 
  
MPphoto
 

  Edina Tóth (PPE). – Köszönöm a szót! A koronavírus egy ideig még az életünk része marad, de lassan visszatérhetünk a rendes kerékvágásba. Sok kritika elhangzott az Európai Unióval kapcsolatban az elmúlt hónapokban és valóban, ki kell mondanunk, hogy az Unió a kezdeti időszakban nem tudott eléggé hatékonyan fellépni és segíteni a koronavírus elleni védekezésben. Az állami szerepvállalás, a nemzetállamok és az országok közötti regionális együttműködések bizonyultak hatékonynak. De most inkább beszéljünk a jövőről. Egy olyan dokumentum van előttünk, amely arra hivatott, hogy meghatározza a koronavírus utáni időszakra szóló közegészségügyi stratégiát. Ezzel kapcsolatban szeretném felhívni a figyelmet arra, hogy véleményem szerint nem a baloldal által javasolt egységes európai egészségügyi minimumszolgáltatásra van szükség, hanem az Unió polgárainak maximális egészségvédelmére. Az EU-nak szorosan együtt kell működnie a tagállamokkal, támogatnia kell és összehangolni az intézkedéseket, ahogyan azt láthattuk a vakcinastratégia kapcsán is.

 
  
MPphoto
 

  Mohammed Chahim (S&D). – Voorzitter, deze coronacrisis leert ons dat we meer moeten samenwerken op het gebied van gezondheid. Of het nu gaat om het gezamenlijk inkopen en produceren van beademingsapparatuur en mondmaskers of het aanleggen van strategische medicijnvoorraden, samen staan we sterker. Stop het hamstergedrag van lidstaten en zorg ervoor dat we minder afhankelijk worden van het buitenland. Dat is echt het minste wat we kunnen doen. Ja, de gezondheidszorg is in eerste instantie een verantwoordelijkheid van de lidstaten, maar we hebben gezien dat samenwerken leidt tot bescherming van onze mensen en daarom verwelkomen wij dit nieuwe EU4Health—programma.

Iets wat mij verder nauw aan het hart ligt, is de gezondheid van onze werknemers. We hebben tijdens deze pandemie gezien dat de Europese regels om werknemers te beschermen tegen ziekten op hun werk onvoldoende zijn. De kranten staan vol met verhalen van fabrieksarbeiders die besmet zijn geraakt met corona op hun werk, vaak omdat ze geen beschermingsmiddelen kregen of te dicht op elkaar moesten werken. Het is een schande. Deze richtlijn moet daarom dringend herzien worden, mevrouw de commissaris.

 
  
MPphoto
 

  Stella Kyriakides, Member of the Commission. – Mr President, I listened to everybody’s input and comments very carefully, and I want to thank you for that. A great deal was said and I must say I share much of what was expressed. Peter Liese said that health threats do not stop at borders and I think that we have all been witness to this. He spoke of the situation that we had with PPE when we had the shortages, as many of you have also pointed out, and I wanted to just say here that in EU4Health, as part of our crisis interventions, we have strategic stockpiles not only of PPE but also of medicines and vaccines that can be deployed to Member States for any crisis when needed, because it does not mean that COVID-19 will be the only crisis that we will be faced with.

A number of you have said that no Member State can cope with this on their own, and I think that we have all seen this. Some of you have also mentioned the issue of subsidiarity, and I want here to be absolutely clear. Even within Article 168 as it stands now, there is a great deal that we can do. In EU4Health all the actions that are promoted are within Article 168, so there is a great deal that we can do and it is still a game changer for health within the EU.

Ms Trillet-Lenoir used the word tragedy. She said that and I immediately shared that feeling with her because for myself in the last five months, if I may say this, it has never been just about numbers, it has never been about waking up every day and being told about the numbers of new cases and the numbers who lost their lives because behind every number there is a story, there is a person. So yes, we have been seeing a lot of personal stories and tragedies in the last months and we need to do something. We have already mentioned that part of our vision and ambition is changing ECDC and EMA and strengthening our agencies.

As Ms de Sutter has said, prevention is part of EU4Health – prevention, the issue of One Health, the issue of looking at non-communicable diseases as well, and really stepping up on promotion and prevention and building up the resilience of health systems. These are part and parcel of the objectives of EU4Health.

Ms Konečná said that we have an unprecedented situation, and this is why we need an out-of-the-box and unprecedented solution. This is what EU4Health is: an ambitious and innovative proposal that can be a paradigm shift within the EU.

Ms Rondinelli said our European strategy is possibly too ambitious and not realistic. I agree with her that it is ambitious, she is right, but it is realistic and it has to be ambitious if we’re going to be able to make a difference to the lives of European citizens. It is a dedicated programme for the next seven years.

You spoke of better coordination that we need at all levels and of course we must ensure that working together the European Union remains as one of the healthiest regions of the world, so we need to look at it in that way and as a matter of protecting human and patients’ rights as you have said.

You mentioned the budget. Yes, we are aware that there are issues with this and we’re looking at it with our legal department, but we do depend on you to support the MMF so that we can move forward and, of course, Next Generation EU because only by doing this are we going to be able to move forward with programmes which are ambitious and innovative such as EU4Health.

Last, but not least, Mr López mentioned the issue of health systems’ resilience. This is included in EU4Health, and I also want to tell you that the issue of stress tests are going to be included in next week’s communication. So all in all, you have touched on very many issues which are already in the programme. The way we are working as a Commission, we are working very closely now going forward with the European vaccine strategy because we are very aware that the virus is still circulating amongst us and no one is safe until everyone is safe.

So with that I want to thank you for your input in today’s debates and I look forward to really working very closely with the European Parliament at all levels throughout this process of change that we need to do.

 
  
MPphoto
 

  Michael Roth, amtierender Ratspräsident. – Herr Präsident, meine sehr verehrten Damen und Herren Abgeordnete! Vielen Dank für die inspirierende Debatte. Ich kann denen von Ihnen nur zustimmen, die eben noch einmal betont haben, dass das Virus keinen Reisepass hat und sich auch nicht um nationale Grenzen schert. Insofern muss auch niemand Angst vor einer ideologisch aufgeladenen Debatte um Kompetenzen haben.

Niemandem wird etwas weggenommen – das Gegenteil ist der Fall. Im Angesicht dieser Krise stehen wir alle in der Pflicht, dafür zu sorgen, dass wir die Menschen besser schützen. Insofern geht es darum, über und mit der Europäischen Union Gestaltungsfähigkeit zurückzugewinnen, die in einer globalisierten Welt im Angesicht einer Pandemie der Nationalstaat gar nicht mehr besitzt.

Worum geht es uns im Kern? Ich bin dankbar, dass wir hier ein hohes Maß an Übereinstimmung erzielt haben.

Erstens: Die Europäische Union muss beim Aufbau eines qualitativ hochwertigen Gesundheitswesens überall in der Europäischen Union mithelfen.

Zweitens: Wir brauchen bei Medikamenten und lebensnotwendigen Gütern mehr europäische Souveränität, weniger Abhängigkeiten von Drittstaaten.

Drittens: Wir brauchen mehr Austausch und Koordination. Gerade auch, weil wir am Anfang sehr viel Angst hatten, ist es wichtig, miteinander und voneinander zu lernen.

Selbstverständlich ist es auch wichtig, dass die Organe der Europäischen Union – das Parlament, der Rat und die Kommission – ein klares Signal gegenüber den Bürgerinnen und Bürgern aussenden, dass die Hygiene- und Abstandsregelungen eingehalten werden müssen, gerade auch weil wir für ein freiheitliches Europa, für ein grenzenloses Europa kämpfen. Und es ist gerade in der Urlaubssaison, wo viele Menschen immer noch in Sorge sind, ob sie überhaupt reisen können, wichtiger denn je, dass wir auch hier ein klares Signal setzen: Niemand muss Angst haben, aber wir müssen wachsam sein.

Dann natürlich geht es auch darum, dass der Impfstoff, den wir hoffentlich bald finden – den die Wissenschaft, die Forschung hoffentlich bald findet –, allen Menschen zur Verfügung steht und dass wir hier niemanden ausschließen. Es geht natürlich auch darum, dass wir unserer Verantwortung in der Welt und vor allem auch in unserer Nachbarschaft gerecht werden. Ich bin etwas beunruhigt, dass das niemand erwähnt hat. Es wurde immer wieder behauptet, die Europäische Union sei nicht handlungsfähig. Wir haben allein den westlichen Balkan im Umfang von 3,3 Milliarden Euro dabei unterstützt, auch dort die Pandemie entschlossen und weitreichend zu bekämpfen. Also auch hier ist Solidarität gefragt, nicht nur im Inneren der Europäischen Union, sondern auch gegenüber unseren Nachbarn.

Ich würde mich sehr darüber freuen, wenn es uns gelänge, eine rasche Einigung zu erzielen. Der deutsche Vorsitz ist im Rahmen seiner Möglichkeiten sehr dazu bereit. Ich freue mich auf die weitere Zusammenarbeit und ein klares Signal der Geschlossenheit und der Solidarität bei diesem zentralen Thema, das die Menschen überall in der Europäischen Union massiv bewegt und nach wie vor fordert.

 
  
MPphoto
 

  President. – The debate is closed.

I have received six motions for resolutions tabled in accordance with Rule 132(2).

The vote on the amendments will take place on Thursday, 9 July 2020 and the final vote on Friday, 10 July 2020.

Written statements (Rule 171)

 
  
MPphoto
 
 

  Magdalena Adamowicz (PPE), na piśmie. – Mimo że kryzys wywołany rozprzestrzenianiem się koronawirusa w Europie jeszcze się nie zakończył, nadszedł czas na wyciągnięcie pierwszych wniosków z ostatnich miesięcy, w szczególności w zakresie możliwości podejmowania działań przez Unię Europejską.

To prawda, że zgodnie z unijnymi traktatami to przede wszystkim państwa członkowskie są odpowiedzialne za definiowanie polityki zdrowotnej, jak również za organizację i świadczenie usług zdrowotnych i opieki medycznej. Jednocześnie jednak, rozprzestrzenianie się nowej choroby zakaźnej, która z definicji nie zna granic, ukazało konieczność zdecydowanego zacieśnienia europejskiej współpracy w dziedzinie zdrowia, choćby w zakresie tworzenia i uruchamiania strategicznych rezerw leków i sprzętu medycznego.

Takie samo podejście powinno dotyczyć szczepionek i terapii przeciwko COVID-19, gdy tylko staną się one dostępne. Odpowiednio wzmocniona powinna zostać również rola Europejskiego Centrum ds. Zapobiegania i Kontroli Chorób, którego zadaniem jest monitorowanie pojawiających się zagrożeń chorobami w celu skoordynowanego reagowania na nie. Europejczycy oczekują od krajów europejskich zdecydowanie lepszej współpracy i koordynacji działań w czasie kryzysu oraz większych możliwości reagowania samej Unii Europejskiej na transgraniczne zagrożenia zdrowotne. Nie możemy ich zawieść!

 
  
MPphoto
 
 

  Marc Botenga (GUE/NGL), par écrit. – Toute stratégie européenne de santé devrait encourager la reconstruction de nos systèmes publics de santé. Cela implique d’abandonner définitivement cette mauvaise habitude qui consiste à inciter les états-membre à couper dans les soins de santé publics. C’est ça la signification véritable de l’intégration des questions de santé dans toutes les politiques : une rupture avec les coupes budgétaires et la marchandisation de la santé. Le secteur public offre non seulement des soins plus accessibles, mais dispose en plus d'un avantage énorme au niveau des soins de première ligne et donc du dépistage. Soutenons, restaurons, développons l'hôpital public. Investissons dans la prévention et le dépistage. Et finalement, évitons la privatisation du futur traitement ou vaccin Covid-19. L’argent public finance la recherche et le développement. Que le produit final soit public aussi. Prenons exemple sur l’inventeur américain Jonas Salk, qui a découvert le vaccin contre la polio. Lorsqu’on lui demande qui a obtenu le brevet sur son vaccin, Salk répond: « Le peuple. Il n’y a pas de brevet. Pourriez-vous breveter le soleil ? » Le vaccin contre la polio est ainsi entré sur le marché international libre de brevet. La maladie a maintenant été éradiquée dans de nombreuses régions du monde.

 
  
MPphoto
 
 

  Sara Cerdas (S&D), por escrito. – Num momento crucial para o mundo, a saúde mostra-se um pilar essencial para a nossa sociedade. A saúde é um investimento e todos os setores têm de contribuir para proteger e promover a saúde. A União Europeia tem o papel essencial de defender a saúde em todas as políticas, apostando assim nos determinantes da saúde, numa progressiva e constante melhoria das condições socioeconómicas, e promovendo ambientes e comportamentos saudáveis, devendo realizar uma avaliação do impacto de saúde das suas políticas.

Precisamos de uma resposta europeia, coordenada, solidária e unida à COVID-19 e de melhorar a nossa preparação para futuras ameaças, mas não podemos negligenciar as outras doenças e os cuidados de saúde. A União Europeia pode fazer ainda mais pela saúde dos nossos cidadãos, aumentando a competência das suas agências europeias para melhor apoiar os Estados-Membros e na recolha de dados de saúde, para ter mais evidência e informação para apoiar as autoridades de saúde e a decisão política. Uma estratégia a curto, médio e longo prazo é essencial para que os Estados-Membros possam responder adequadamente às necessidades de saúde e melhorar as suas políticas de saúde para assim contribuir para a construção de uma Europa mais resiliente e mais saudável a longo prazo e para todos.

 
  
MPphoto
 
 

  Miriam Dalli (S&D), in writing. – The European Union is in dire need of health reform. We need increased EU cooperation to create a Union-wide, future-proof health care system, set common European minimum health standards, and to use the lessons learnt from COVID-19 to propose reforms. First, we must formalise the working methods established during the pandemic and ensure the creation of a health-crisis unit. We also need a European Health Union and Health Care Index to track the progress of healthcare systems. Second, we need to futureproof our medicinal product purchasing system. All Member States should be able to fairly negotiate medicinal prices with industry and avoid unfair competition for medicinal prices, accessibility and distribution. We must also upgrade our pharmaceutical patenting rules which currently stifle innovation and need a monitoring system that ensures that national stockpiling initiatives are proportionate to countries’ needs. We should also lower our dependency on third countries via an updated EU strategy to address obstacles in the pharmaceutical supply chain and to attract back manufacturing sectors for raw materials that previously moved out of the EU. Finally, we must invest more heavily in research and innovation to ensure that our health care systems are always at their strongest.

 
  
MPphoto
 
 

  Cindy Franssen (PPE), schriftelijk. – Deze pandemie moet een gamechanger zijn voor onze visie op gezondheidszorg binnen de EU en voor onze vastberadenheid om de EU in de cockpit te plaatsen bij een dergelijke crisis. Dit momentum moeten we aangrijpen.

Vooreerst moet samenwerking het uitgangspunt zijn. We moeten het Europese schaalvoordeel uitspelen door deskundigheid en middelen te poolen. De vaccinatiestrategie is een goede testcase in dit verband. Maar laten we dit vooral doortrekken in het kader van het kankerplan, de nieuwe farmaceutische strategie, enz.

Bovendien staat een sterke gezondheidszorg borg voor solidariteit. Toegankelijke gezondheidszorg is een grondrecht, verweven met onze Europese pijler van sociale rechten. De plaats waar je wieg staat, mag niet meer bepalend zijn voor het aantal gezonde levensjaren.

Als derde punt moet bescherming van de mensen in de frontlinie voorop staan. Niet alleen de vele zorgkundigen, maar ook werknemers die dagdagelijks blootgesteld kunnen worden aan het virus. Preventie door een gezonde werkomgeving is daarvan ook een essentieel onderdeel. Ons respect voor wie zorg draagt in de zorg, moet meer zijn dan een symbolisch applaus.

Laten we lessen trekken, niet alleen voor een volgende crisis, maar ook structureel. Een economy of well-being zet de mens centraal en health in all policies veronderstelt volksgezondheid als maatstaf in beleidsbeslissingen.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Hajšel (S&D), písomne. – Vytvorenie Európskej zdravotnej únie považujem za kľúčový krok už od marca, keď vypukla pandémia Covid-19, ktorá poukázala na potrebu výrazne posilniť kompetencie EÚ v oblasti ochrany verejného zdravia a zintenzívniť spoluprácu členských štátov a inštitúcií EÚ v tejto oblasti. Prostredníctvom Európskej zdravotnej únie musíme byť schopní zabezpečiť cenovo dostupné vakcíny a lieky proti ochoreniu Covid-19, a to pre všetkých, aj tie sociálne najzraniteľnejšie vrstvy obyvateľstva. Aj keď najväčšie úsilie sa dnes sústreďuje na hľadanie vhodnej vakcíny, my sa musíme zamerať aj na hľadanie a výskum vhodných liekov, najmä ak predpokladáme, že Covid-19 neprekonáme v priebehu niekoľkých mesiacov, ale môže sa objaviť ešte oveľa masívnejšie v druhej alebo aj ďalších vlnách. Aj navrhované záťažové testy vnútroštátnych systémov zdravotnej starostlivosti považujem za dobrý krok vpred, ako pomôcť odhaliť nedostatky a preveriť pripravenosť jednotlivých štátov na prípadnú ďalšiu vlnu pandémie.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Kopcińska (ECR), na piśmie. – Polityka zdrowotna, organizacja i świadczenie usług zdrowotnych oraz świadczenie opieki medycznej leżą w kompetencjach państw członkowskich, a działania unijne powinny mieć charakter uzupełniający. Epidemia COVID-19 pokazała jednak, że w przypadkach krytycznego zagrożenia dla zdrowia publicznego wymagana jest współpraca wszystkich państw członkowskich w celu ochrony zdrowia publicznego oraz koordynacja odpowiednich działań.

Te bezprecedensowe doświadczenia pandemii pozwalają wskazać 3 obszary, gdzie wskazana jest ściślejsza współpraca państw członkowskich, koordynowana w całej Unii Europejskiej, a mianowicie: – zapewnienie zaopatrzenia w leki i wyroby medyczne przy odniesieniu do programu EU4Health, Nowej Strategii Farmaceutycznej oraz raportu o braku leków w UE, – zapewnienie zaopatrzenia w zapasy strategiczne takie jak sprzęt medyczny do intensywnej terapii, respiratory i środki ochrony indywidualnej, – cyfryzacja opieki zdrowotnej: musimy położyć duży nacisk na działania z zakresu informatyzacji ochrony zdrowia oraz na rozwój zdalnych form opieki, w tym telemedycyny czy sprawnego zbierania danych z poszanowaniem zasad dotyczących prywatności, jak również na możliwość sprawnej ich wymiany oraz porównywalność.

Integracja tych trzech czynników może przynieść realną unijną strategię ochrony zdrowia publicznego po pandemii. Nie możemy jednak pozwolić, aby obecny kryzys sanitarny został wykorzystany do politycznych zmian zaplecza traktatowego pod pretekstem niesienia pomocy pacjentom.

 
  
MPphoto
 
 

  Eva Maydell (PPE), in writing. – The COVID-19 pandemic has brought on suffering and grief to hundreds of thousands of people in Europe and around the world. It has shown us the limited capacities and pre-existing structural issues of national health systems. In doing so, the pandemic has served as a catalyst for much needed EU-wide health care policies and reforms.

Of course, the EU Public Health Strategy should respect the fact that financial resources and competences in the health sector are mainly at the national level. However, health threats do not stop at borders.

There are many steps the EU can take to better prepare for future crises and to ensure the health and well-being of our citizens: a Health in All Policies approach; increased funding for health research and innovation, hospital infrastructure and health services; strengthening cross-border healthcare cooperation and adequate human resources healthcare capacity throughout the EU. The EU should also decrease its dependency on third countries for critical medicine, ventilators, PPE and ensure strategic autonomy of its supply chains. Lastly, we must recognise the tremendous potential of Big Data and AI in taking health care to the next level by allowing researchers and medical professionals to collaborate and make more informed decisions.

 
  
MPphoto
 
 

  Dan-Ștefan Motreanu (PPE), în scris. – Odată ce vom depăși criza COVID-19, este absolut necesar să asigurăm punerea în aplicare a Directivei din 2011 privind asistența medicală transfrontalieră, care stabilește condițiile în care un pacient european poate accesa servicii de asistență medicală în altă țară a Uniunii decât cea de origine.

O rezoluție adoptată de Parlamentul European în 2019 semnalează faptul că un număr semnificativ de state membre nu au pus în aplicare în mod corect prevederile directivei, ridicând anumite bariere administrative care limitează considerabil accesul pacienților la asistența medicală transfrontalieră, precum cerințele de autorizare prealabilă nejustificat de complicate sau limitările privind rambursarea.

Sănătatea poate fi considerată un drept fundamental în conformitate cu Articolul 2 și Articolul 35 din Carta drepturilor fundamentale a Uniunii Europene și solicit Comisiei pe această cale să asigure implementarea uniformă la nivel european a acestei directive.

 
  
MPphoto
 
 

  Sandra Pereira (GUE/NGL), por escrito. – As repercussões da Covid-19 revelaram a imperativa necessidade de sistemas públicos de saúde robustos, de qualidade, universais e gratuitos, capazes de dar respostas adequadas e eficazes a situações de emergência. Além disso, ficaram claramente evidenciadas as consequências do desinvestimento sistémico que resultam da imposição de políticas neoliberais, incluindo os constrangimentos económicos e políticos impostos pela UE aos Estados-Membros e especificamente aos seus sistemas públicos de saúde. Rejeitamos que a Covid-19 seja pretexto para o reforço de competências supranacionais da UE no domínio da saúde, já que tal reforço não deixaria de assentar nos pressupostos mercantilistas que a UE tem defendido e implementado, de que a Diretiva relativa aos cuidados de saúde transfronteiriços é exemplo paradigmático.

O que é necessário é reforçar o caráter público, universal e gratuito dos Serviços Nacionais de Saúde, por via do aumento do investimento em infraestruturas, meios materiais e recursos humanos, valorizando todos os profissionais. Para tal, é preciso acabar com qualquer condicionalidade inscrita nas políticas da UE que imponha restrições ao reforço do investimento nos Serviços Nacionais de Saúde; abandonar o caminho da privatização e desinvestimento nos serviços públicos de saúde; e rejeitar a manutenção ou promoção de Parcerias Público-Privadas no setor da saúde.

 
  
MPphoto
 
 

  Sirpa Pietikäinen (PPE), kirjallinen. – Covid-19-kriisi on selvästi osoittanut, että tarvitsemme vahvempaa eurooppalaista terveyspolitiikkaa suojellaksemme kansalaisia tarttuvilta taudeilta, jotka liikkuvat maiden rajojen yli, sekä enemmän kompetenssia EU:lle terveyden saralla. Jäsenmaat eivät yksin kykene riittävän tehokkaaseen toimintaan terveyden kaltaisella globaalilla politiikan saralla, siksi tarvitsisimmekin EU:lle tartuntatautiasetuksen, jossa asetetaan EU-tasolla yhteiset kriteerit tarttuvien tautien monitorointiin, ehkäisyyn ja sääntelyyn. Uusi asetus olisi tiedeperustainen ja vahvistaisi Euroopan tautienehkäisy- ja -valvontakeskuksen ECDC:n resursseja ja mandaattia. Asetuksessa tulisi myös asettaa minimi-investointitaso terveyden saralla, jotta jäsenmaiden terveysjärjestelmät olisivat hyvin valmistautuneita tuleviin pandemioihin.

Kiitän komission EU4Health-ohjelmaa, joka on erinomainen askel yhteisen eurooppalaisen terveyspolitiikan vahvistamiseksi. Tarvitsemme vahvempaa yhteistoimintaa monilla eri politiikan aloilla suojellaksemme paremmin kansalaisiamme, toimiaksemme tehokkaammin, pysyäksemme lääketieteellisen kehityksen tahdissa ja parantaaksemme kansalaistemme terveyttä. Tämä tarkoittaa referenssikeskuksia kaikille sairauksille, digitaalisen terveyden kehittämistä mm. yhteisen eurooppalaisen terveysrekisterin ja laajan digitalisaation haltuunoton myötä, jossa pidetään huolta saavutettavuudesta kaikille käyttäjäryhmille. Tarvitsemme tehokkaampia toimia antibioottiresistenssin estämiseksi ja yhteistä eurooppalaista vaikuttavien lääkeaineiden valmistusta. Potilaiden oikeuksia pitäisi vahvistaa omalla direktiivillä, jossa taattaisiin mm. hoitoon pääsy, oikeus vaikuttavaan hoitoon ja lääkitykseen, oikeus kuntoutukseen ja tukeen sekä oikeus toiseen mielipiteeseen ja hoitoon toisessa jäsenmaassa. On myös tärkeää, että EU toimii aktiivisesti WHO:n resurssien ja toimintavalmiuksien vahvistamiseksi.

 
Last updated: 14 September 2020Legal notice - Privacy policy