Debašu stenogramma

Trešdiena, 2021. gada 10. novembris - Brisele

16. Eiropas izglītības telpa: kopīga holistiska pieeja (debates)

  President. – The next item is the report by Michaela Šojdrová, on behalf of the Committee on Culture and Education, on the European Education Area: a shared holistic approach (2020/2243(INI)) (A9-0291/2021).

  Michaela Šojdrová, zpravodajka. – Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi na úvod odpovědět na otázku, proč vlastně hovoříme o Evropském prostoru vzdělávání a co od něho očekáváme. Tento prostor zde existuje vlastně již stovky let. K jeho rozvoji významně přispívají univerzity. Zatímco terciární vzdělávání zahrnovalo mezinárodní rozměr již od počátku, primární a sekundární vzdělávání je silně zakotveno v národním a regionálním kontextu.

Jsme si vědomi toho, že Evropská unie má v oblasti vzdělávací politiky pouze koordinační a podpůrnou roli. Jenže všichni víme, že vzdělávání je klíčem k životnímu úspěchu. Víme, jak je důležité pro každého člověka i pro celou společnost, a proto chceme využít potenciál, který v sobě má Evropská unie: v mobilitě, v investicích, v obrovském bohatství zkušeností a znalostí a v excelentním výzkumu. Hlavním důvodem pro vybudování společného prostoru vzdělávání je vytvoření nových konkrétních příležitostí pro vzdělávání a zaměstnanost. Očekáváme, že Evropský prostor vzdělávání posílí evropskou sounáležitost, podpoří hospodářskou a sociální prosperitu a posílí mezinárodní konkurenceschopnost EU. Zdůrazňujeme roli programů, jako je Erasmus+ a Evropský sbor solidarity, které umožňují mobilitu a sdílení dobré praxe s evropskou přidanou hodnotou pro tisíce žáků, učitelů i dobrovolníků.

Evropský prostor vzdělávání by měl konečně naplnit očekávání občanů o prostupnosti systémů vzdělávání napříč členskými státy. Víme, že to není jednoduché, ale naším cílem je dosáhnout automatického uznávání výsledků vzdělávání, včetně výuční listů, maturitních vysvědčení a vysokoškolských diplomů. Jsme si vědomi různých přístupů Komise a Rady, a proto navrhujeme vypracování společné strategie, do které se zapojí orgány EU, členské státy včetně regionů a občanské společnosti. Pokud chceme přeměnit ambiciózní vizi v realitu, musíme najít dohodu na stejných prioritách, cílech a referenčních hodnotách. Tou nejdůležitější z nich by měla být kvalita vzdělávání, to znamená, aby podíl žáků s nedostatečnými výsledky byl menší než 10 % a podíl žáků předčasně ukončujících školní vzdělávání byl menší než 5 %. Existuje shoda na zásadě inkluze, to znamená dosažení kvalitního vzdělání pro všechny. Nikdo nesmí být opomenut a každý má nadání, který je třeba ocenit.

V centru naší pozornosti je právě žák a klíčovým aktérem jsou učitelé. Proto Evropský parlament vyzývá ke zlepšení pracovních podmínek učitelů a podporuje jejich pedagogické autonomie. Evropský prostor vzdělávání je velmi vhodným prostředím pro vytvoření konkrétních nástrojů, jako je rámec digitálních kompetencí, rámec pro vzdělávání o EU, pro výchovu k občanství, vznik evropských středisek excelence v odborném vzdělávání nebo evropská online univerzitní platforma.

Evropský parlament také navrhuje konkrétní opatření ve zlepšení jazykových kompetencí a podpory mnohojazyčnosti. Členské státy by měly usilovat o to, aby všichni žáci na konci druhého stupně ovládali alespoň dva další úřední jazyky EU s důrazem na angličtinu. Unie by měla konečně vzdělávat své občany v otázkách EU a poskytovat jim informace sama o sobě, o tom, čím EU skutečně je. Proto vyzýváme k začlenění evropského rozměru do vzdělávání, a to od školních programů až po přípravu učitelů. Oceňujeme iniciativu Evropské komise k založení učitelské akademie a navrhujeme, aby nesla název Jana Amose Komenského, učitele národů.

Dámy a pánové, dnešní diskuze završuje naši společnou roční práci na této zprávě. Já osobně z ní mám velmi dobrý pocit a chci poděkovat zejména všem stínovým zpravodajům a poradcům, kteří přispěli k její kvalitě. Těším se na dnešní diskusi a na další spolupráci.

  Ilana Cicurel, rapporteure pour avis, commission de l’emploi et des affaires sociales. – Monsieur le Président, Madame la Commissaire, chers collègues, dans cet hémicycle, il y a un an, le président Sassoli a rendu hommage au professeur français Samuel Paty, décapité par un terroriste islamiste pour avoir enseigné à ses élèves la liberté d’expression. C’était le deuil de tous les citoyens européens rassemblés autour de la figure d’un professeur incarnant ce que nous avons de plus précieux: la transmission du savoir et de la capacité à penser par soi-même.

Ce que nous sommes en train d’élaborer à travers l’espace européen de l’éducation est un acte de résistance à ceux qui voudraient fragiliser ce qui fonde notre civilisation. Et comme tout acte de résilience, il nous renforcera et nous conduira à remettre le professeur au centre du village. Notre rapport insiste sur le fait que l’éducation ne doit plus être considérée comme une dépense, mais comme un investissement d’avenir. La revalorisation tant financière que symbolique du statut du professeur doit être une priorité partagée. La construction d’une culture pédagogique commune fondée sur les meilleures pratiques est la clé pour devenir une véritable puissance éducative. L’intensification de la mobilité des professeurs et des futurs professeurs et les académies européennes des enseignants ouvrent des perspectives radicalement nouvelles, auxquelles s’ajoute l’effet d’accélérateur lié à l’appropriation du numérique par les enseignants pendant la pandémie. Tout converge pour que cet espace européen de l’éducation soit un espace de valeurs et d’excellence éducative.

Et j’ai un rêve que je partage avec vous pour terminer: dans tous les parcours de formation de professeurs, aussi divers soient-ils, joignons nos forces pour intégrer dans les 27 États membres un module d’ouverture aux meilleures pratiques éducatives européennes. Ce module «Europe» donnera à tous les professeurs les moyens d’armer nos enfants pour résister et saisir le meilleur de notre monde en pleine mutation.

  Mariya Gabriel, membre de la Commission. – Monsieur le Président, chers membres du Parlement européen, tout d’abord, je voudrais féliciter et remercier la rapporteure Mme Šojdrová, Mme Cicurel, tous les rapporteurs fictifs, tous les membres de la commission de la culture et de l’éducation ainsi que ceux de la commission de l’emploi et des affaires sociales pour leur engagement sur ce sujet.

Nous avons tellement besoin de cet espace européen de l’éducation parce que lorsqu’un jeune Européen sur cinq n’est pas en mesure de lire correctement, de faire des maths ou de comprendre la science, lorsqu’un jeune sur dix quitte prématurément l’école, lorsqu’un élève sur quatre du secondaire deuxième cycle n’utilise pas d’ordinateur à l’école et lorsqu’un élève sur cinq dans l’ensemble de l’Union européenne ne possède pas de compétences numériques suffisantes, cela ne crée pas seulement des circonstances personnelles difficiles, cela affecte notre société dans son ensemble. De plus, la crise sanitaire liée à la COVID-19 a créé des obstacles supplémentaires pour de nombreux apprenants, malgré les efforts louables déployés par les enseignants, les parents et les gouvernements. Et c’est pour cela que, ensemble avec les États membres et la Commission, nous avons répondu: notre vision pour l’avenir de l’éducation et de la formation dans l’Union européenne est commune, holistique, elle comprend 40 actions et initiatives concrètes visant à faire en sorte que les Européens aient accès à une meilleure scolarité dans l’espace européen de l’éducation, une scolarité moderne, inclusive et de qualité.

Nous avons travaillé en étroite collaboration avec les États membres en vue d’arriver à une résolution du Conseil, visant à renforcer la structure de gouvernance, qui garantira une meilleure circulation de l’information et une meilleure coordination entre les niveaux technique et politique. La nouvelle structure renforcera également les synergies avec d’autres domaines d’action pertinents tels que la recherche, l’innovation, le numérique, la politique sociale, l’emploi, la jeunesse ou la culture, ainsi qu’avec les instruments de financement de l’Union européenne.

Et ce n’est pas tout: sept nouveaux groupes de travail viennent d’être lancés pour contribuer également au processus de coopération de l’Union européenne dans le domaine de l’éducation et de la formation, en offrant aux États membres et aux parties prenantes un forum d’échange d’expériences et de bonnes pratiques.

Cela peut sembler ambitieux, car c’est le cas: notre vision commune de l’avenir du secteur est très ambitieuse. L’année 2021 a été le moment de lancement de l’espace européen de l’éducation. Quand nous avons lié les nombreuses actions en cours au plan prévu, nous avons pu échanger au fil des mois des informations sur les progrès accomplis tout au long de l’année, et cela se poursuivra jusqu’à la publication du premier rapport sur l’état d’avancement de l’espace européen de l’éducation, d’ici la fin de 2022.

Et j’ai déjà hâte d’organiser conjointement avec vous, en 2023, un événement à mi-parcours pour discuter avec les parties prenantes et la société civile de ce qui a été réalisé et des prochaines étapes à suivre.

Pour conclure, je tiens à remercier encore une fois la rapporteure, Mme Šojdrová, le Parlement, la commission de la culture et de l’éducation pour avoir été notre partenaire de confiance dans l’achèvement de l’espace européen de l’éducation et aussi pour les messages importants que vous nous présentez aujourd’hui dans votre rapport sur l’espace européen de l’éducation. Je vous écouterai très attentivement aussi, comme Mme la rapporteure l’a dit.

  Sabine Verheyen, im Namen der PPE-Fraktion. – Herr Präsident, sehr geehrte Frau Kommissarin! Der Initiativbericht von Michaela Šojdrová zum gemeinsamen europäischen Bildungsraum ist ein sehr guter und vor allem ausgewogener Bericht.

Wir können als EU nur davon profitieren, wenn wir die gegenseitige Anerkennung von Bildungsabschlüssen vorantreiben, und zwar nicht nur für die beruflichen oder für die Hochschulabschlüsse, sondern auch im schulischen Bereich. Wir wollen, dass Abschlüsse in der EU gleichwertiger werden. Schüler, die in der EU einen Schul- und Bildungsabschluss gemacht haben, sollten in allen EU-Staaten ihren Bildungsweg fortsetzen können, ohne weitere aufwändige Prüfungen.

Dazu brauchen wir nicht eine Gleichschaltung, aber gleichwertige Bildungsstandards innerhalb der Europäischen Union. Damit wollen wir nicht die Subsidiarität aushebeln. Bildung ist und bleibt Sache der Mitgliedstaaten. Aber da, wo es Sinn macht, müssen wir uns auf europäischer Ebene koordinieren. Und für eine echte Personenfreizügigkeit müssen wir endlich damit beginnen, gleichwertige Abschlüsse gegenseitig anzuerkennen.

Schon 2017 auf dem Gipfel in Göteborg haben sich die Mitgliedstaaten und die Kommission das ehrgeizige Ziel gesetzt, bis 2025 einen gemeinsamen europäischen Bildungsraum zu schaffen. Nun ist es wichtig, dass auch angemessene Mittel für die Entwicklung und die Schaffung, aber vor allem für die Umsetzung eines ganzheitlichen europäischen Bildungsraums, bereitgestellt werden.

  Marcos Ros Sempere, en nombre del Grupo S&D. – Señor presidente, gracias, señora comisaria, por venir a este importante debate. La educación es un derecho fundamental al que todas las personas deben tener acceso durante toda su vida. La educación es el principal motor de la igualdad de oportunidades entre las personas y la Unión Europea debe luchar por conseguir esta plena igualdad de oportunidades.

El Espacio Europeo de Educación debe aspirar, sin duda, a ser la garantía de la calidad educativa y la igualdad de oportunidades en la Unión. Por ello, debemos trabajar sin demora para conseguir implantar este proyecto en 2025, como estaba previsto, sin más demoras. Debemos garantizar cuanto antes que la Unión Europea tenga un enfoque integral que asegure una educación de calidad, inclusiva, accesible y asequible para todos.

El Espacio Europeo de Educación debe ser la herramienta para garantizar que no dejamos a nadie atrás.

La Unión Europea necesita ciudadanos formados con capacidades y aptitudes para desarrollar una vida laboral y social en plenitud. Y la educación debe garantizar que disponen de todas las herramientas para ello. Necesitamos también poner en valor el trabajo de los docentes y mejorar sus condiciones de trabajo. El Espacio Europeo de Educación es una gran oportunidad para difundir los valores europeos de tolerancia, respeto y libertad.

El informe que hoy debatimos y votamos recoge que debemos trabajar para reducir la brecha de género en educación, luchar contra cualquier forma de acoso escolar y contra todas las formas de discriminación. La educación siempre ha sido y será la base para construir sociedades más sostenibles, más tolerantes y más inclusivas.

Además, en este momento de transición económica, verde y digital, la Unión Europea debe repensar su papel en la formación y en la educación. Y la Conferencia sobre el Futuro de Europa es un buen ejercicio para reflexionar sobre nuestras competencias. No quiero terminar mi intervención sin agradecer a Michaela y al resto de ponentes el trabajo y la colaboración realizada, que nos ha permitido tener un texto claro y contundente que expresa muy bien nuestra posición.

  Laurence Farreng, au nom du groupe Renew. – Monsieur le Président, Madame la Commissaire, chers collègues, quelle est la meilleure arme contre l’intolérance, les extrémismes? L’éducation! Quelle est la meilleure méthode pour lutter contre les fausses informations et la désinformation? L’éducation ! Et que nous demandent les citoyens qui participent à la conférence pour l’avenir de l’Europe? Une éducation pensée véritablement à l’échelle européenne pour donner à tous les mêmes chances.

Nous avons déjà fait de grands pas dans l’intégration de nos systèmes éducatifs mais il est temps d’aller plus loin afin de parvenir à un véritable espace européen de l’éducation où chaque jeune, chaque apprenant, chaque professeur pourra bénéficier des mêmes opportunités et d’une reconnaissance des diplômes et compétences partout dans l’Union européenne. C’est précisément le but de cet excellent rapport.

Le processus de Bologne a permis la mobilité des étudiants et la reconnaissance quasi complète des diplômes de l’enseignement supérieur, il faut désormais qu’il en soit de même pour les apprentis. Ils doivent bénéficier pleinement des opportunités offertes par l’espace européen de l’éducation et nous demandons clairement dans ce rapport la création d’un statut européen des apprentis.

Il me paraît également crucial qu’une place soit faite au multilinguisme. Si nous voulons que les élèves, étudiants et apprentis soient mobiles et bénéficient des formations qui leur correspondent le mieux partout en Europe, il faut impérativement renforcer l’apprentissage des langues, et dans l’idéal, de plusieurs langues.

C’est ainsi, via la mobilité pour tous, l’apprentissage des langues et le rapprochement de nos systèmes éducatifs, que l’Europe sera plus performante et que le sentiment d’appartenance à l’Union européenne grandira.

  Diana Riba i Giner, en nombre del Grupo Verts/ALE. – Señor presidente, para que el Espacio Europeo de Educación tenga éxito debe ser inclusivo, accesible y cohesionado. Por esta razón nos complace haber alcanzado un acuerdo donde hablamos de educación al lado de conceptos como crisis climática, transición verde y digital, brechas de género o discriminación y donde, más allá de la perspectiva puramente económica, ponemos de relieve el aprendizaje continuo, la formación no formal o el voluntariado.

Este informe es un mensaje nítido para que la Comisión convierta las palabras en acciones; por eso pedimos una financiación adecuada, así como la mejora de las condiciones laborales en el sector educativo y la inclusión de todos los profesores en programas de formación e intercambio: la reivindicación del valor de los maestros y la centralidad del papel de la educación en la estrategia europea es la mejor garantía para el futuro de todas.

Los valores europeos, incluida la diversidad, también deben ser el sustrato de la configuración de la educación en Europa. Por ello, es una buena noticia que este texto hable decididamente del multilingüismo y que subraye la importancia del aprendizaje de todos los idiomas de los Estados miembros, lenguas que van más allá del inglés y, por supuesto, más allá de la definición restrictiva de las veinticuatro lenguas oficiales que lastimosamente aún tenemos en esta sala y que no se corresponde con la fértil realidad lingüística de Europa.

Esa es la Europa que defendemos: la que reconoce en cada lengua una visión del mundo merecedora de dignidad, la que ve en cada lengua una fuente de riqueza y fortaleza. El futuro de Europa también se moldeará en la configuración que demos a su educación: tenemos una oportunidad y no debemos desaprovecharla.

  Christine Anderson, im Namen der ID-Fraktion. – Herr Präsident! „Der europäische Bildungsraum: ein gemeinsamer, ganzheitlicher Ansatz“, lautet die Überschrift.

Neben dem üblichen ideologischen Blödsinn geht es natürlich auch wieder um die weitere Aneignung von Kompetenzen. Interessant aber ist: Es soll das kritische Denken beim Bürger verbessert werden. Nun, des kritischen Denkens sollten wir uns vielleicht erst mal in diesem Hause wieder bedienen, bevor wir es anderen beibringen wollen.

Gestern begingen wir in Deutschland den 32. Jahrestag des Untergangs eines Staates, welcher seine Bürger vollends kontrollieren wollte, seine Bürger durch stete Indoktrination erziehen und formen wollte, welcher unbedingten Gehorsam seiner Bürger erzwang. Ein Staat, dessen Existenz davon abhing, dass seine Bürger der Regierung blind ergeben waren und sich dem ideologischen Schwachsinn unterwarfen.

Ein freiheitlicher, demokratischer Rechtsstaat hat aber seinen Bürgern Freiheit zu gewähren und sie als freie und mündige Individuen zu betrachten, denen selbst zu entscheiden es überlassen ist, was für sie das Richtige ist. In einer freiheitlichen Demokratie würden die Medien neutral berichten, ohne ideologische und manipulative Einfärbung. In einer freiheitlichen Demokratie könnte sich jeder selbst frei seine eigene Meinung bilden. In einer freiheitlichen Demokratie würde die politische Opposition nicht unterdrückt und ihr nicht die parlamentarische Partizipation vorenthalten. In einem freiheitlichen Staat würden alle gehört, und es fände ein freier Diskurs statt.

Nun ja, in einer freiheitlichen Demokratie wäre das so. Wir sind aber leider in der EU.

  Dace Melbārde, ECR grupas vārdā. – Labvakar, kolēģi! Labvakar, komisāres kundze! Manuprāt, mums Eiropas izglītības telpa ir jāuzlūko kā viena no Eiropas nākotni izšķirošām iniciatīvām. Ja vēlamies Eiropas Savienību redzēt kā reģionu, kuru raksturo izcilība, globālā konkurētspēja, radoša daudzveidība un ilgtspējība, mums ir vajadzīga gudra sabiedrība, kas ir motivēta mācīties visa mūža garumā.

Tomēr ambiciozo Eiropas Savienības retoriku ir jāpavada arī adekvātai rīcībai, piemēram, iniciatīvām digitālo prasmju uzlabošanai ir jāspēj sasniegt visas Eiropas Savienības iedzīvotājus. Tiecoties uz Eiropas izglītības telpas mērķu izpildi, ir jāņem vērā dalībvalstu dažādie sākumpunkti un iespējas, un mēs nedrīkstam nonākt situācijā, kur vienotā pieeja nevis mazina, bet turpina pat padziļināt plaisu starp dalībvalstīm.

Savukārt, ja patiesi vēlamies attīstīt tehnoloģijas un citus nākotnē būtiskus sektorus, mums vajag mērķtiecīgāk investēt tā saucamajā viedās specializācijas izglītībā, un šeit es redzu īpašu lomu Eiropas universitāšu iniciatīvai. Daži rādītāji diemžēl Eiropas Savienībai nav glaimojoši, piemēram, Lielbritānijā ir vairāk bakalaura līmeņa mākslīgā intelekta mācību programmu nekā visā Eiropas Savienībā kopumā.

Tāpat Eiropas Savienības valstis neatrodas starp desmit pasaules labākajām universitātēm datorzinātnēs. Likumsakarīgi, ka Eiropā jau pašlaik trūkst profesionāļu ar augsta līmeņa prasmēm digitālajā jomā, kas ir viens no skaidrojumiem, kāpēc mums nav sava — pasaulē atpazīstama — tehnoloģiju giganta. Tāpēc es ceru, ka Eiropas izglītības telpas atbalstītās augstskolu alianses un citas iniciatīvas spēs piedāvāt risinājumus šādiem nākotnes izaicinājumiem.

  Pernando Barrena Arza, en nombre del Grupo The Left. – Señor presidente, quisiera, en primer lugar, felicitar a la ponente, señora Šojdrová, y a todos los ponentes alternativos, porque hemos conseguido un buen texto que encaja con el debate que, al menos en el País Vasco, se está dando sobre la necesaria innovación educativa y la transformación pedagógica, con propuestas ambiciosas como la accesibilidad universal a la educación y la importancia de la educación presencial más allá de las herramientas virtuales; hay que decir que el uso masivo de la educación digital durante la pandemia ha puesto en evidencia importantes desigualdades en los sectores sociales más desfavorecidos.

Aplaudimos, asimismo, que se recoja que por lo menos el 10 % de los fondos de recuperación y del marco financiero plurianual 2021-2027 sean destinados para programas de educación como un aspecto importante de las medidas de recuperación y como parte de las medidas para combatir el cambio climático y el auge de la ultraderecha y el autoritarismo. Y también la necesidad de que los títulos de educación superior, incluidos los de formación profesional, sean reconocidos en toda la Unión.

También hay alguna sombra: el texto no es ambicioso. En la inversión en educación nos hemos quedado lejos del 6 % del PIB propuesto anteriormente y echamos de menos que las lenguas minorizadas y cooficiales no hayan sido tenidas en cuenta en el texto. Son lenguas vehiculares en educación —en gran parte de mi país, por ejemplo, el 70 % del alumnado elige el euskara como lengua vehicular—, y pensamos que no deberían ser ignoradas por el Espacio Europeo de Educación.

  Chiara Gemma (NI). – Signor Presidente, signora Commissaria, signora relatrice, onorevoli colleghi, lo spazio europeo dell'istruzione deve affermarsi come strumento strategico per promuovere inclusività e accessibilità per tutti. Inoltre, deve essere un'opportunità per riconoscere con chiarezza la formazione professionale, al pari di tutti gli altri percorsi di formazione.

In questi giorni mi sono confrontata con un centro di formazione di eccellenza pugliese, esempio di buona pratica, in grado di contribuire concretamente alla costruzione dello spazio, in primis rendendo la mobilità degli studenti e degli insegnanti una realtà; poi valorizzando la professione insegnante in termini di istruzione iniziale e sviluppo professionale; infine, promuovendo le competenze digitali quali parte integrante di una formazione orientata al futuro.

Questi, a mio avviso, alcuni degli interventi più funzionali a realizzare uno spazio europeo dell'istruzione che voglia essere davvero accessibile e inclusivo.

  Miriam Lexmann (PPE). – Vážený pán predsedajúci. Ako tieňová spravodajkyňa stanoviska EMPL oceňujem, že správa odráža naše priority pre vzdelávanie a súčasne zachováva princíp subsidiarity. Za túto vyváženosť ďakujem aj kolegyni Šojdrovej. Vzdelávanie by nemalo byť zamerané výlučne na uplatnenie sa na trhu práce. Vzdelávanie má v prvom rade slúžiť osobnému rozvoju človeka a byť prispôsobené jeho individuálnym potrebám. Či už v súvislosti s inkluzívnosťou pre osoby so zdravotným postihnutím, rekvalifikáciou pri strate zamestnania alebo želaním ďalej sa rozvíjať v seniorskom veku. Práve preto by sme sa okrem sústredenia na odborné špecializácie mali zamerať aj na tzv. prierezové zručnosti, ako je napríklad mediálna gramotnosť, kritické myslenie, či interkultúrne a medzináboženské kompetencie. Považujem tento koncept európskeho vzdelávacieho priestoru za príležitosť opustiť zaužívané nazeranie na vzdelávanie. Otvorme možnosť rozvíjať sa pre všetkých bez ohľadu na vek, špeciálne potreby, či sociálno-ekonomické podmienky, pretože iba tak dokážeme vytvoriť spoločnosť, ktorá je odolná voči zmenám a poskytuje rovnaké príležitosti.

  Pierfrancesco Majorino (S&D). – Signor Presidente, onorevoli colleghi, sappiamo bene che non ci sarà ripresa senza un reale impegno per l'istruzione e la formazione.

Oggi più che mai abbiamo bisogno di uno spazio educativo europeo e di un approccio all'istruzione che sia olistico, inclusivo, integrato, che metta al centro gli studenti e le persone più vulnerabili, che garantisca a tutti pari opportunità nell'accesso al mercato del lavoro.

Servono misure concrete, come il riconoscimento automatico dei titoli, dei periodi di studio all'estero o di volontariato, lo sviluppo di microcredenziali europee che permettano il riconoscimento della formazione professionale, come anche il riconoscimento delle competenze dei cittadini di paesi terzi – tema importante – per facilitarne l'accesso all'istruzione e al settore dell'occupazione.

Tutto questo deve passare da un impegno finanziario senza precedenti da parte degli Stati membri, a cui chiediamo di destinare una buona parte del piano di ripresa e resilienza e della spesa pubblica all'istruzione, perché questo è il vero investimento che guarda al futuro.

  Vlad-Marius Botoş (Renew). – Herr Präsident, sehr geehrte Frau Kommissarin! Die Schaffung eines europäischen Bildungsraums ist eine besondere Gelegenheit, allen Bürgerinnen und Bürgern die Idee der Europäischen Union näherzubringen.

Dieses Projekt ist ein weiterer Weg, um sicherzustellen, dass die Bürger direkt in die Förderung der europäischen Werte, gemeinsamer Geschichte und Kulturen eingebunden werden – Werte, die uns alle verbinden. Die traditionell multikulturellen, mehrsprachigen Regionen hatten wenig zu gewinnen. Und hier habe ich das Beispiel der Region Siebenbürgen oder das Beispiel meiner Heimatstadt Arad in Rumänien, wo man immer noch die großen Einflüsse von drei Nationen sehen kann: Rumänen, Ungarn und Deutsche, aber auch die Einflüsse derjenigen, die in geringer Zahl in der Gegend anwesend waren, wie Slowaken, Serben, Juden, Bulgaren und andere.

Für das reibungslose Funktionieren der Union ist eine große Mobilität der beteiligten Bürger in allen Bereichen und auf allen beruflichen Ebenen erforderlich. Von Ausbildenden über Meister und Hochschulstudenten bis hin zu Doktoranden.

Der europäische Bildungsraum ist eine gute Möglichkeit, das Bildungsniveau in allen Regionen der Union zu bewerten und Regionen zu unterstützen, die eine bessere Anpassung in allen Altersstufen benötigen.

  Gianantonio Da Re (ID). – Signor Presidente, signor Commissario, onorevoli colleghi, dal 2017 la Commissione europea ha presentato varie iniziative volte alla creazione di uno spazio europeo dell'istruzione entro il 2025.

Tra gli obiettivi da raggiungere troviamo la transizione verde e digitale, una maggiore collaborazione tra gli istituti scolastici, il potenziamento dell'apprendimento delle lingue straniere e l'adozione della Carta europea dello studente. Traguardi ambiziosi, che sono raggiungibili a patto, però, che tutti gli studenti abbiano pari opportunità di accesso all'istruzione: mi riferisco in particolare agli studenti appartenenti ai gruppi più vulnerabili, agli studenti con disabilità o con difficoltà di apprendimento.

L'inclusione sociale deve essere la principale sfida da affrontare per raggiungere un vero e proprio spazio europeo dell'istruzione. L'Unione europea può e deve garantire un'istruzione inclusiva ed accessibile a tutti gli studenti europei. L'istruzione è un diritto, nessuno deve essere lasciato indietro.

  Ladislav Ilčić (ECR). – Poštovani predsjedavajući, poštovani kolege, svakako podržavam svako širenje znanja, mobilnost studenata i priznavanje diploma. No želim reći i da edukacija, osim tog informativnog karaktera, znači osim prenošenja znanja, ima i svoj formativni karakter koji oblikuje mlade ljude i njihove vrijednosti i njihov identitet.

Često smo svjedoci pokušaja nekih političkih snaga s ljevice da nameću svoj svjetonazor drugim državama i svoj djeci i svim mladima. Pri tome ne poštuju pravo naroda na svoj sustav vrijednosti i pravo roditelja da odlučuju o odgoju svoje djece.

Sustav vrijednosti je izrazito važan za izgradnju mladih ljudi, a te su vrijednosti povezane i s boljim obrazovnim rezultatima. Zato, poštujmo pluralnost, širimo znanje i pomozimo mladima da razviju svoje vrijednosti da se razviju u zrele i konstruktivne i sretne ljude. Hvala lijepa.

  Eugenia Rodríguez Palop (The Left). – Señor presidente, garantizar una educación y una formación inclusiva y de calidad exige un sistema educativo justo y bien financiado que acabe con el sexismo y con el clasismo.

Por ejemplo, para poner fin a la brecha de género y romper los techos de cristal en el ámbito científico y académico, hay que financiar las investigaciones lideradas por mujeres o equipos paritarios, erradicar prejuicios y estereotipos de género, fomentar modelos femeninos positivos en todos los niveles de la educación, facilitar que los centros de investigación y las universidades tengan planes de igualdad, y procurar que las viejas jerarquías universitarias cambien radicalmente: la universidad es un lugar no solo envejecido, sino también masculinizado y científicamente sesgado, en el que, hasta hace poco, los estudios de género no solo no contaban, sino que descontaban.

Además, la educación no puede depender de un sistema de microcredenciales que precarice los itinerarios formativos y dificulte la obtención de las titulaciones que garantizan el ascenso social. Necesitamos más inversión pública y más implicación de los centros educativos, y, en el trabajo, por supuesto, más corresponsabilidad del sector empresarial.

  Λευτέρης Νικολάου-Αλαβάνος (NI). – Κύριε Πρόεδρε, οι προτεραιότητες της έκθεσης είναι ξεκάθαρες, μια μόρφωση-εμπόρευμα για την ενίσχυση των ομίλων κόντρα στους ανταγωνιστές από ΗΠΑ και Βρετανία, ένας σπουδαστής-πελάτης που αγοράζει όσο φτάνει η τσέπη του, ένας υπό εκβιασμό δάσκαλος για να υλοποιήσει τον αντιεκπαιδευτικό σχεδιασμό. Σχολείο, πανεπιστήμιο, όλα πεδία επιχειρηματικής δράσης, πουλώντας εφήμερη κατάρτιση και κυνηγώντας χορηγίες και οι οικογένειες να πληρώνουν από το λεηλατημένο εισόδημά τους για να αντισταθμίσουν την κρατική υποχρηματοδότηση. «Μόρφωση» δηλαδή που δημιουργεί εργαζόμενους φτηνούς, ευέλικτους, χωρίς δικαιώματα, προσαρμοσμένους στις ανάγκες της κερδοφορίας των ομίλων, γαλουχημένους με τις δήθεν «ευρωπαϊκές αξίες», με την απαράδεκτη θεωρία των δύο άκρων, δηλ. τον αντικομμουνισμό, πράγματα για τα οποία δαπανώνται εκατομμύρια, σε μια προσπάθεια να εδραιωθεί, στον αιώνα τον άπαντα, ο καπιταλισμός και να κρυφτεί, μάταια, η προοπτική του οργανωμένου αγώνα για την ανατροπή της καπιταλιστικής εκμετάλλευσης. Κόντρα στα αντιδραστικά σχέδια ευρωενωσιακής κοπής που υλοποιούν και η σημερινή και οι προηγούμενες κυβερνήσεις, με συγχωνεύσεις σε 27άρια τμήματα στα σχολειά, χωρίς προσλήψεις καθηγητών, σε ακατάλληλες αίθουσες, πρέπει να ενταθεί ο αγώνας για σύγχρονη, αποκλειστικά δημόσια και δωρεάν παιδεία, για όλους, πρέπει να διδάξουμε τους νέους πως να ερμηνεύουν τον κόσμο και να παλεύουν για να τον αλλάξουν, βάζοντας στο επίκεντρο τις δικές τους σύγχρονες ανάγκες.

  Maria Walsh (PPE). – Mr President, I welcome the collective work to deliver an EU education area aimed to enrich the quality inclusiveness of national education systems by 2025. It’s both ambitious and progressive.

In Ireland right now, we’re beginning these conversations in reshaping aspects of our national curriculum, creating a curriculum for all, recognising that all students offer a range of skills. We need to desperately break the barrier for those who believe education is for a certain age, at a certain time, or memorising a page of information and regurgitating it, is education.

Therefore, it is encouraging to see the Commission place the EU Skills Agenda and the vocational educational and training (VET) policy within the plans for this new education area. By focusing and delivering to our students holistically and with initiatives like Aim, Learn, Master, Achieve (ALMA) providing increased VET support, we improve the skills, knowledge and life experience of all our learners.

I welcome the focus of this report and let us continue to collaborate and strengthen our education systems.

  Victor Negrescu (S&D). – Domnule președinte, doamnă comisară, dragi colegi, Europa are nevoie de o politică comună în materie de educație, pentru a reduce decalajele existente între statele membre și a ne asigura că toți copiii au acces la educație de calitate.

Pandemia a arătat că, în fața unor provocări comune, este nevoie de un răspuns unitar. Din păcate, lipsa unor mecanisme europene a făcut ca milioane de elevi să nu aibă acces la educație, cum este, în prezent, cazul multor copii din România, unde 40 % dintre școli încă sunt închise.

Uniunea Europeană trebuie să intervină atunci când dreptul la educație nu este respectat. De aceea, avem nevoie rapid de o zonă europeană a educației, pentru a face din Europa un lider în materie, dar și un spațiu în care studiile sunt recunoscute, profesorii sunt sprijiniți, inegalitățile sociale sunt corectate și partenerii sociali sunt respectați. Astfel, s-ar crea premisele pentru un plan european pentru educație și un buget european dedicat, care să asigure investiții suplimentare pentru dezvoltarea competențelor.

De aceea, cred și eu că este timpul să prioritizăm educația pe agenda europeană.

  Philippe Olivier (ID). – Monsieur le Président, Mesdames, Messieurs, chers collègues, quand l’Union européenne nous parle d’organiser un espace commun de l’éducation, nous avons quelques raisons de nous inquiéter.

D’abord, parce que la responsabilité de la puissance publique n’est pas, en premier lieu, de satisfaire aux problèmes d’éducation, mais d’instruction. Cette question se pose notamment pour mon pays, la France, où le système scolaire parvient difficilement à transmettre les savoirs de base: lire, écrire, compter. J’ajoute que, selon nous, l’éducation relève de la famille et de la nation.

Nous sommes également inquiets parce qu’il n’est pas d’action de l’Union européenne qui ne soit dénuée d’arrière-pensée idéologique. Et effectivement, ce dossier n’échappe pas à la règle. Sous prétexte d’éducation, l’Union veut mettre en place le formatage idéologique des systèmes scolaires de nos pays. Comment comprendre autrement les priorités affichées de sensibilisation au changement climatique, à la lutte contre le populisme, à la dénonciation de la désinformation, c’est-à-dire la justification de la censure?

Vous voulez faire de cet espace d’éducation un vecteur d’influence de votre vision impériale. Ce que vous ambitionnez de mettre en place, ce n’est pas un système d’éducation, mais un programme de rééducation des populations.

  Eugen Jurzyca (ECR). – Vážený pán predsedajúci. V Európskej únii štáty financujú z verejných peňazí základné a čiastočne aj stredné vzdelávanie. Často sa stáva, že absolventi odídu z chudobnejších do bohatších štátov, a tie im zasa posielajú miliardy eur cez komplikované eurofondy. Napríklad zo Slovenska odíde na zahraničné vysoké školy sedemnásť percent študentov. V roku 2010 to bolo štrnásť percent, čiže problém sa zväčšuje. Podľa mňa by bolo lepšie, keby bohatšie štáty financovali priamo učiteľov v chudobnejších štátoch namiesto projektov, ktoré sú spojené s obrovskou byrokraciou, niekedy s neefektívnosťou, podľa Európskeho dvora audítorov, dokonca s korupciou.

  Andrea Bocskor (NI). – Tisztelt Elnök úr! Az oktatás és a kultúra Európa legfontosabb erőforrása, versenyképességének záloga. Ezért fontos, hogy mindenki számára elérhető, minőségi és fenntartható oktatást és képzést biztosítsanak a tagállamok, és ebben fontos segítséget nyújt az európai oktatási térségre vonatkozó program is. Mindenkinek joga van az oktatáshoz. Ez jelenti a társadalmi kohézió alapját Az oktatásra fordított kiadások befektetést jelentenek a jövőnkbe, ezért a tagállamoknak prioritásként kell kezelni. Az európai oktatási térség több lehetőséget, mobilitást és nemzetközi tapasztalatot biztosíthat, tiszteletben tartva a tagállamok hatáskörét az oktatáspolitika területén. Az EOT fontos a felsőoktatási szakképzés tekintetében, az egyetemi együttműködések, a diplomák és képesítések elismerése terén.

A magyar felsőoktatási modellváltás, melynek célja az egyetemek versenyképességének javítása és finanszírozásuk növelése jó példaként szolgálhat, mivel arra törekszik, hogy egy kiszámíthatóbb működési környezetet alakítson ki, minőségibb oktatást biztosítson a diákoknak. Kiemelt cél, hogy az egyetemek központi szerepet töltsenek be a kutatás-fejlesztésben és az innovációban, növekedjen az idegen nyelvek tudásának a szintje. Elengedhetetlen az EOT kapcsán, hogy a nemzeti kisebbségi és regionális nyelveken való oktatásra is odafigyeljünk, hiszen ez is része az esélyegyenlőségnek.

  Francisco José Millán Mon (PPE). – Señor presidente, señora comisaria, en primer lugar, quiero dar la enhorabuena a la señora Šojdrová por su completo informe. Me voy a centrar en la necesidad de reforzar la enseñanza de la integración europea en los centros escolares. Para ello me parece especialmente útil incluir en los planes de educación secundaria o bachillerato una asignatura específica sobre la Unión Europea que abarque los antecedentes, los objetivos y el funcionamiento de las instituciones de la Unión. Ya el Consejo de mayo de 2018 aprobó unas recomendaciones en esta línea que yo he venido defendiendo desde hace muchos años.

En mi país, España, hay regiones donde esta asignatura europea es ya una realidad. Por ejemplo, en la Comunidad de Madrid los alumnos tienen la opción de cursar una asignatura sobre la Unión Europea en tercero y/o en cuarto de la Educación Secundaria Obligatoria. También en Galicia, los alumnos pueden cursar una materia sobre valores europeos.

Para valorar algo es necesario conocerlo. Por ello, para que los ciudadanos conozcan mejor el proceso de integración europeo, creo conveniente implantar esta asignatura en los planes educativos. La experiencia Erasmus es muy útil, pero creo que también es necesario fomentar que los jóvenes tengan un mejor conocimiento de la Unión Europea y de sus instituciones.

  Mathilde Androuët (ID). – Monsieur le Président, ce rapport est effrayant, car c’est du cerveau des jeunes générations qu’il s’agit. Oui, l’enseignement est primordial, c’est la raison pour laquelle l’école doit rester un sanctuaire et non la page blanche de vos délires.

En effet, les troubles dépressifs et les tentatives de suicide chez les jeunes ont explosé suite à la crise sanitaire. Dans le même temps, nos écoles subissent tous les maux de nos sociétés: baisse de niveau, harcèlement de plus en plus violent, baisse de l’autorité, essor de l’islamogauchisme, de l’idéologie woke, de la cancel culture et parfois l’assassinat de professeurs comme Samuel Paty, coupable d’avoir enseigné la liberté d’expression.

Pendant ce temps, l’Asie organise méthodiquement une guerre des cerveaux. Et vous, quelle est votre réponse? Sensibiliser au réchauffement climatique qui rajoute de l’angoisse à l’angoisse des jeunes, les cours de récréation non genrées ou la lutte hystérique contre les populismes. Mais où avez-vous la tête? Est-ce là la priorité de l’enseignement? Est-ce ainsi que vous redonnerez goût à la vie et à la joie d’apprendre et de se former? Vous êtes des prophètes de malheur et vous voulez que la jeunesse vous suive.

Vous voulez une école libre, intelligente et heureuse? Faites des individus capables de réfléchir avant de faire des moutons destinés à vous obéir. Ainsi seulement, l’Europe redeviendra cette civilisation à la richesse, à la passion et au foisonnement intellectuel millénaire.

  Στέλιος Κυμπουρόπουλος (PPE). – Κύριε πρόεδρε, Επίτροπε Gabriel, χαίρομαι ιδιαίτερα διότι η παρούσα έκθεση θέτει στο επίκεντρο την ανάγκη για μια ευρωπαϊκή διάσταση στην εκπαίδευση – και ευχαριστούμε πολύ γι’ αυτό την κ. Šojdrová – αλλά και μια συμπεριληπτική εκπαίδευση, προσβάσιμη σε όλους, η οποία προωθεί την απόκτηση δεξιοτήτων απαραίτητων για τις απαιτήσεις της ψηφιακής και πράσινης μετάβασης. με κεντρικούς άξονες την κινητικότητα, την επανεκπαίδευση, την επανακατάρτιση και τη διά βίου μάθηση, λαμβάνοντας φυσικά υπόψη όλα τα συμπεράσματα από την πανδημία, όπως την ανάγκη περαιτέρω ενσωμάτωσης ψηφιακών εργαλείων, την ίση πρόσβαση σε τεχνολογικές υποδομές και την ενίσχυση του ψηφιακού γραμματισμού ανεξαρτήτως ηλικίας. Και είμαι σίγουρος ότι οι δράσεις για τον ψηφιακό μετασχηματισμό της εκπαίδευσης, όπως αυτές που περιλαμβάνονται στο ελληνικό πρόγραμμα ανάκαμψης, συμβάλλουν καθοριστικά προς αυτή την κατεύθυνση, για μια εκπαίδευση η οποία πραγματικά προωθεί τη βιώσιμη οικονομική ανάπτυξη αλλά και την κοινωνική πρόοδο για όλους.

  Tomasz Frankowski (PPE). – Panie Przewodniczący! Chciałbym pogratulować mojej koleżance Michaeli Šojdrovej świetnego, a zarazem bardzo potrzebnego sprawozdania w sprawie europejskiego obszaru edukacyjnego. Automatyczne uznawanie kwalifikacji, dyplomów czy stopni naukowych jest niezbędne. Aby to osiągnąć, konieczne jest powołanie unijnej grupy zadaniowej ds. implementacji procesu bolońskiego, w której reprezentowane będą wszystkie strony z sektora szkolnictwa wyższego.

Co więcej, kluczowym zadaniem jest cyfryzacja uniwersytetów w Unii Europejskiej oraz potrzeba utworzenia europejskiej platformy internetowej dla uniwersytetów. Chciałbym również podkreślić wspieranie nauki języków obcych, tak by uczniowie w wystarczającym stopniu znali przynajmniej dwa inne języki urzędowe Unii Europejskiej. Nie możemy również zapominać o nauczycielach i wychowawcach. Poprawa warunków pracy oraz potrzeba odpowiedniego wynagrodzenia za ich pracę jest nieodzownym elementem sukcesu europejskiej edukacji.

Catch-the-eye procedure

  Stanislav Polčák (PPE). – Pane předsedající, já bych chtěl také na úvod svého vystoupení poděkovat kolegyni Šojdrové. Obecně přístup ke vzdělávání je kryt naším nejvyšším dokumentem, Chartou lidských práv Evropské unie, a vzdělávání představuje významnou hodnotu Evropské unie. Obecně investice do lidí se vždy vyplatí, natož do vzdělávání. A já mám za to, že vzdělaný člověk se hůře ovládá, odolává dezinformacím. Prostě vzdělaný člověk je naše pomyslná zbraň, a proto já podporuji tento holistický přístup, samozřejmě přístup k celoživotnímu vzdělávání, boj proti dezinformacím, o kterém jsem již hovořil. Pojďme všichni spolupracovat právě na hodnotě vzdělávání. Pokud se ani na této hodnotě neshodneme, pak si říkám, co nám zůstane. Já tuto zprávu rozhodně podporuji a ještě jednou děkuji za vaši pozornost.

  Sandra Pereira (The Left). – Senhora Presidente, rejeitamos qualquer tendência de mercantilização do conhecimento, da educação e da investigação e opomo-nos à visão que emana das políticas da União Europeia. Tal como na conceção da chamada Área Europeia do Ensino Superior ou no Processo de Bolonha, acena-se com conceitos como a mobilidade, a formação ao longo da vida, o reconhecimento de competências, qualificações, diplomas e títulos, ocultando que este processo limita o acesso ao ensino, transforma-o numa mercadoria, aglomerando-o em blocos mais facilmente privatizáveis, dificultando o acesso à educação daqueles que têm menos condições económicas.

Entendemos que é necessária a cooperação entre Estados-Membros, mas nunca esquecendo que é da competência de cada país a educação dos seus cidadãos, assim como é sua responsabilidade a garantia do acesso público, universal e gratuito, que responda às necessidades da sociedade, do seu desenvolvimento e não dos interesses dos grandes grupos económicos.

A educação é um direito de todos, não um privilégio de alguns.

  Billy Kelleher (Renew). – Mr President, I welcome the opportunity to speak on this report.

I think it’s important that we do have a collective embracement of education across the continent. We have to accept that we need to ensure we have recognition of skills – both in terms of learning but also in terms of teaching. For too long we’ve had a disparate approach to education.

I also accept that the education process is part of Member State competency. But above and beyond that, if you look at what the Erasmus Programme has achieved in recent times in terms of third—level students being able to travel abroad, to learn abroad, to live abroad, and to love abroad, we certainly need to get that concept across the entire plethora of the educational strata.

So I would certainly urge that the report, when being adopted and the EU Commission coming forward, would look at the Bologna Process and accept that we do need to ensure that skills and competencies are approached across the entire European Union.

Equally and finally, with regard to language, it is a failure of the European Union that we haven’t gotten a process of proper language training capabilities across the entire continent.

So language skills, teacher skills and education skills and competencies across the entire eurozone, and recognition of the same, is an important factor to ensure the Bologna Process can move ahead.

  Mick Wallace (The Left). – Mr President, I find it interesting listening to this debate on education. All my life, I have found education to be a driver of inequality. And people are talking in here tonight as if education drives equality. Well, I haven’t seen it in my lifetime.

And right now, the EU can pay all the lip service it likes to education, but you’re spending more and more on military than you are on education. You are increasing military spend faster than you are increasing education spend. So where’s the logic? I mean, how can you argue that you care about it?

The amount of inequality across our educational system right across Europe is frightening. And there’s no effort being made, as far as I can see, to lift the less well—off up to a level where they get a fair opportunity and a fair chance. I have never seen it yet in my lifetime, and I don’t see it progressing with a neoliberal EU that prioritises the interests of big business before those of the citizens.

(End of catch-the-eye procedure)

  Mariya Gabriel, membre de la Commission. – Monsieur le Président, chers députés du Parlement européen, merci pour ce débat constructif, riche et pertinent. Je suis particulièrement heureuse que votre rapport sur l’espace européen de l’éducation regarde dans la même direction que notre communication en tant que Commission européenne.

J’apprécie tout particulièrement trois messages: les enseignants en tant que facteur ultime de réussite, la cocréation qui vise à rapprocher les approches institutionnelles et celles des parties prenantes et l’accent enfin mis sur une dimension européenne de l’éducation, y compris le sentiment d’appartenance à l’Union européenne et l’éducation à la citoyenneté.

Il existe un message incontournable dans le contexte de la pandémie de la COVID-19: tout le monde doit avoir le même accès à l’apprentissage, personne ne doit être laissé derrière. Je pense qu’il existe un large consensus à ce sujet, étant donné que la première analyse préliminaire des plans nationaux pour la reprise et la résilience montre que les États membres prévoient d’investir dans l’éducation et les compétences et que les dotations financières prévues sont importantes dans de nombreux pays. Et je peux vous assurer que nous resterons attachés à la mise en œuvre de nombreuses actions de l’espace européen de l’éducation. Pour pouvoir continuer à échanger et échanger davantage sur ces questions, je serai également heureuse de vous retrouver parmi les participants du Sommet européen de l’éducation qui se tiendra le 9 décembre prochain.

Entre-temps, chers collègues, permettez-moi de vous remercier une nouvelle fois pour votre rapport, Madame Šojdrová, pour votre confiance et votre soutien, chers membres de la commission de la culture et de l’éducation, chers membres du Parlement européen, ainsi que pour les échanges qui m’inspirent et auxquels je suis toujours ravie de participer. Pour nous, vous êtes un allié fort, un allié fidèle dans nos efforts communs pour assurer l’accès à une éducation et à une formation de qualité pour tout citoyen de l’Union européenne.

  Michaela Šojdrová, zpravodajka. – Pane předsedající, kolegyně a kolegové, děkuji za všechny příspěvky, které zde zazněly, velká očekávání, velké úkoly, které nás čekají. Naším cílem je vzdělaná a odolná Evropa. Vzdělání není zboží, milé kolegyně a kolegové, je to hodnota sama o sobě. Proto ve všech členských státech Evropské unie je základní a střední vzdělání bezplatné, a proto také Evropská unie podporuje toto úsilí inkluze, kvality a dostupnosti členských států.

Evropský prostor vzdělávání bude možné rozvíjet pouze ve spolupráci s členskými státy, teď se dívám napravo. Subsidiarita a kompetence členských států jsou pro nás zásadní a my je budeme dodržovat. Ale Evropská unie má právo, dokonce povinnost podpořit členské státy v naplňování jejich důležitého poslání. Zde bych také ráda odpověděla na tu obavu, že z východu, z univerzit na Slovensku, ale i z jiných zemí odchází studenti na univerzity třeba na západě EU. Ale kdo více než Evropská unie podporuje vysoké školy právě v členských zemích, ať už je to Slovensko, Česká republika? Jsou to miliardy korun, které byly investovány do kvality vysokých škol a budou dále podpořeny. Je na nás, abychom i my využili této příležitosti a aby skutečně neodcházela inteligence, neodcházeli mladí lidé. A pak je tady také obava z cenzury, z toho, že zde bude panovat nějaký ideologický přístup. Je to přesně naopak. Už tady o tom hovořil kolega Polčák, že vzdělaní lidé jsou odolní proti populismu, proti manipulacím. Proto velmi usilujeme právě o vzdělání, vzdělanost, která skutečně učiní Evropskou unii odolnou vůči populismu, extremismu a šíření poplašných zpráv.

Myslím, že je všem jasné, že schválením této zprávy si vlastně sami zadáváme svůj úkol. Čeká nás to, abychom myšlenku Evropského prostoru vzdělávání uvedli v život. Já se na tuto spolupráci velmi těším. Děkuji paní komisařce a všem kolegům, kteří na tom budou spolupracovat.

  President. – The debate is closed.

The vote will be held tomorrow.

Written statements (Rule 171)

  Josianne Cutajar (S&D), in writing. – The twin transition Europe is witnessing as well as the post-COVID-19 recovery should – first and foremost – be based on one of the most precious intangible assets we have: knowledge and education. Our Union should become a robust space of learning, including everyone: from learners themselves to teachers, from educational institutions to enterprises. The enhancement of the cooperation between the EU and its Member States in this field is essential; we should not forget that ‘education, training and life-long learning’ constitute the first principle of the European Pillar of Social Rights. This is the reason why the achievement of the European Education Area will give the Union an edge in ensuring inclusive and affordable quality education, whilst putting the learner at the centre of the learning process. I stress the importance of focusing on achieving gender equality through this process. We need to foster gender sensitivity in education and training both by eliminating any kind of sexist behaviour and sexual harassment in this sector, and by challenging those gender stereotypes on study choices that still hamper girls and women from unleashing their full potential.

  Ангел Джамбазки (ECR), в писмена форма. – Подкрепям, разбира се, студентската мобилност, признаването на дипломи в ЕС, както и множество от предложенията в доклада. Съюзът може и трябва да прави повече в тази посока. Както знаете имам инициатива българският език да бъде признат като матуритетен в рамките на целия Европейски съюз, защото няма малки езици. Ние сме в един съюз и сме равнопоставени. България има своя огромен принос към света, чрез езика и писмеността си, която се използва от над 300 млн. души. Ето защо още веднъж призовавам българският език да бъде матуритетен в ЕС. Другата страна на този доклад е свързана с поредния опит за идеологизация на образованието. Уважаеми, говорите за засилване на „европейското измерение“ в образованието, за насърчаване на европейската история и финансиране на проекти. Ще Ви припомня обаче, че развитието на историята е довело до създаването на нашите национални държави, които формират този Съюз. Тези национални държави със своето минало формират европейската история. Това, което стои зад Вашето „европейско измерение“ е поредният опит да бъде подменена историята и да бъдат обезличени националните държави. Ние знаем своята история, помним я, преподаваме я в своите училища и университети. Не смятам, че е нужно привнасяне на някакво допълнително „европейско измерение“ в тази област.

  Elżbieta Kruk (ECR), na piśmie. – Możliwość uczenia się, studiowania, szkolenia czy prowadzenia badań w innym państwie członkowskim dostarcza wyjątkowych doświadczeń i otwiera nowe perspektywy. Utworzenie europejskiego obszaru edukacji daje szansę dla jak najszerszego wykorzystania tych możliwości. To ambitny i wielopłaszczyznowy projekt. Jednym z jego kluczowych elementów jest inicjatywa uniwersytetów europejskich. Postuluję, aby jak najszybciej była dostępna dla jak największej liczby uczelni w Europie, tak aby włączający charakter tej inicjatywy znalazł odzwierciedlenie w rzeczywistości.

Realizacja idei mobilności w wymiarze powszechnym to kolejny fundament europejskiego obszaru edukacji. Nowe szanse indywidualnego rozwoju stworzą warunki do umocnienia gospodarki UE jako całości i zapewnienia spójności społecznej. Programy edukacyjne i młodzieżowe Unii Europejskiej, takie jak Erasmus+ czy Europejski Korpus Solidarności przyczyniają się do niwelowania podziałów w Europie, budują kontakty pomiędzy państwami, współpracę oraz do pogłębiania partnerstwa instytucji edukacyjnych, szkół i środowisk oświatowych. Niezbędnym krokiem w ramach europejskiej współpracy w obszarze kształcenia i szkolenia jest dalsze upowszechnianie i rozszerzanie współpracy i partnerstw w ramach kolejnej edycji edukacyjnych i młodzieżowych programów wspólnotowych. Należy mieć na uwadze, że wszelkie zobowiązania w obszarze edukacji powinny w sposób wyraźny uwzględniać specyfikę, różnorodność i bogactwo systemów edukacji oraz szkolnictwa wyższego poszczególnych państw członkowskich, a także kluczową rolę instytucji oraz interesariuszy odpowiedzialnych za sprawy kształcenia.

  Dan-Ştefan Motreanu (PPE), în scris. – Susțin stabilirea de priorități, obiective, termene pentru acțiuni și rezultate intermediare clare pentru Spațiul european al educației (SEE).

Educația este o investiție care ne consolidează identitatea europeană și contribuie la păstrarea valorilor comune. În același timp, educația de calitate stimulează creativitatea și inovarea, condiție a creșterii economice și a creării de locuri de muncă pentru cetățenii europeni.

Conținutul programelor și organizarea sistemelor de învățământ reprezintă o competență națională și trebuie să rămână așa însă noile provocări – digitalizarea, tranziția climatică, demografia, securitatea – necesită mobilizarea instrumentelor europene și a politicilor de sprijin în cadrul Spațiului european al educației (SEE).

Consider că statele membre și Comisia trebuie să asigure finanțarea necesară pentru înființarea, realizarea și dezvoltarea SEE, alături de un instrument financiar dedicat SEE în cadrul financiar multianual viitor. Solicit, pe această cale, Comisiei și statelor membre să faciliteze extinderea recunoașterii reciproce automate a diplomelor și a perioadelor de studiu în străinătate.

Avem nevoie de o platformă SEE ca portal interactiv multilingv, prin intermediul căruia statele membre și alți actori din domeniul educației să schimbe informații și bune practici. De asemenea, este necesar ca toate universitățile din UE sa fie digitalizate și conectate prin crearea unei platforme universitare europene online.

  Θεόδωρος Ζαγοράκης (PPE), γραπτώς. – Ο Ευρωπαϊκός Χώρος Εκπαίδευσης αποτελεί μια ουσιαστική ανάγκη για το μέλλον της Ευρώπης, καθώς οι ευκαιρίες «ευρωπαϊκής προστιθέμενης αξίας» που προσφέρει η παιδεία και η εκπαίδευση είναι αναρίθμητες. Από τα πιο πετυχημένα παραδείγματα είναι το Erasmus+, που έχει βοηθήσει χιλιάδες ανθρώπους να αποκτήσουν νέες εμπειρίες, νέες γνώσεις και δεξιότητες και να διευρύνουν τους ορίζοντες τους. Η εκπαίδευση πρέπει να αποτελέσει το βασικό όπλο μας για την αντιμετώπιση έκτακτων κρίσεων και φαινομένων όπως ο λαϊκισμός και ο ρατσισμός. Πρέπει να επενδύσουμε στην παιδεία και να ενισχύσουμε την ευρωπαϊκή ταυτότητα μέσω της εξοικείωσης με την ΕΕ, τα όργανα και τις πολιτικές της. Η σημασία της εκμάθησης ξένων γλωσσών, και ιδιαίτερα της αγγλικής, στην σύγχρονη ψηφιακή εποχή είναι αδιαμφισβήτητη, ενώ ο στόχος της επαρκούς γνώσης τουλάχιστον δύο γλωσσών της ΕΕ στο τέλος της κατώτερης δευτεροβάθμιας εκπαίδευσης μπορεί να γίνει πραγματικότητα. Η εξασφάλιση μιας κοινής προσέγγισης έναντι ομάδων όπως είναι τα άτομα με αναπηρίες ή τα άτομα με μαθησιακές δυσκολίες είναι επίσης πολύ σημαντική γιατί κανείς δεν μπορεί και δεν πρέπει να μείνει πίσω. Οι ευκαιρίες ανάπτυξης όλων των διαφορετικών ταλέντων πρέπει να στηριχθούν από όλους μας έμπρακτα.