Verbatim report of proceedings

Wednesday, 9 March 2022 - Strasbourg

14. A new EU strategic framework on health and safety at work post 2020 (continuation of debate)

  Der Präsident. – Wir setzen nun unsere Aussprache über den Bericht von Marianne Vind (A9-0023/2022) fort.

  Miriam Lexmann (PPE). – Pán predsedajúci, pán komisár, v prvom rade by som chcela vyzdvihnúť význam nového strategického rámca pre ochranu zdravia a bezpečnosti pri práci. Tento rámec predstavuje dôležitý míľnik ochrany pracovníkov, ktorý je vzhľadom na veľké zmeny na trhu práce v dôsledku digitalizácie, demografických zmien, ale aj v dôsledku pandémie viac ako potrebný. Čeliac novým podmienkam totiž musíme nastaviť aj nové stratégie na ochranu pracovníkov pred nepriaznivými vplyvmi na ich fyzické či psychické zdravie. Na pracovnom trhu nám pribúdajú nové výzvy v podobe potreby prispôsobenia trhu práce pre starších pracovníkov či ľudí, ktorí prekonali závažné ochorenia a po dlhšej neprítomnosti sa chcú opätovne zaradiť do zamestnania. Práve pre týchto pracovníkov potrebujeme vyvinúť účinné stratégie, ktoré zahŕňajú napríklad aj adaptáciu pracovného miesta či flexibilnú organizáciu práce. Samotná digitalizácia, ale i súčasná pandémia presunuli množstvo práce do online prostredia, čo však pre mnohých znamenalo pracovať z domu v často nevyhovujúcich podmienkach a prácu kombinovať so starostlivosťou o deti či príbuzných. Toto sa, žiaľ, podpísalo na zvýšenej miere stresu a psychických problémov. Vieme veľmi dobre, že stres a psychická nepohoda prispievajú aj k vzniku rôznych závažných ochorení vrátane autoimunitných chorôb, reumatických, zápalových, ale i onkologických ochorení. Toto všetko musíme reflektovať.

Podporujme preto prevenciu a zdravý životný štýl. Chráňme pracovníkov pred negatívnymi vplyvmi pracovného miesta, ale aj pred stresom a nedostatkom rovnováhy medzi pracovným a rodinným životom. Na druhej strane je potrebné tiež myslieť aj na tých zraniteľných a znevýhodnených pracovníkov, ako aj na ľudí so zdravotným postihnutím, ktorí sa chcú plnohodnotne na pracovný trh zaradiť. Vážení kolegovia, musíme urobiť všetko pre to, aby každý mohol naplno využiť svoj potenciál. Týmto chcem spomenúť aj státisíce hlavne žien, ktoré u nás hľadajú útočisko pred vojnou na Ukrajine. Keď využijeme naplno náš potenciál, urobí nás to silnejších v tejto dobe, keď sa láme história.

  Milan Brglez (S&D). – Predsedujoči hvala za besedo, spoštovani komisar, kolegice in kolegi!

Zahvaljujem se kolegici Vind in vsem vključenim za odlično pripravljeno poročilo. Evropski parlament ostaja zagovornik vseh delavcev in delavk in vztraja pri viziji nič delovnih nezgod in nič z delom povezanih bolezni.

Namreč, pandemija nam je dokazala, kako pomembni so ključni poklici, hkrati pa so premalo cenjeni, premalo plačani in potekajo v slabih delovnih pogojih. To je zlasti realnost zaposlenih v zdravstveni oskrbi, ki ne morejo delati od doma.

Samo na področju dolgotrajne oskrbe je 6,3 milijone takšnih, od katerih je 81 % žensk, katerih delo je podplačano, nepredvidljivo, izmensko in poteka ob neustreznih normativih. Velike številke obolelih zaposlenih oskrbovalcev prikazujejo nesorazmerno izpostavljenost okužbam, nevarnemu delovnemu okolju in snovem.

Skrb za druge in pomoč sočloveku je naporna tako psihološko kot fizično, ni pa tudi tabu, da se pogosto stiske oskrbovancev prenašajo na oskrbovalce. Poklic sam je lep in izpolnjujoč, kar dokazuje ankete, toda neustrezni delovni pogoji so ključen razlog za velike in nagle odhode iz sektorja, zmanjšanje kakovosti javnih storitev in povečanje potrebe po neformalni oskrbi.

Kot poročevalec za področje oskrbe na Odboru za zaposlovanje in socialne zadeve bom Komisijo ob pripravi Evropske strategije za oskrbo pozval k ambicioznemu okviru rešitev za izboljšanje plačil in delovnih pogojev v tem sektorju, s posebnim ozirom na vidik spola. Kar bi skupaj z investicijami, na tem področju, v javne storitve oskrbe pomenilo prvi in minimalni korak k Evropi, ki bo vsem generacijam zagotavljala dostopno, celostno in kakovostno oskrbo, kadar koli jo potrebujejo.

  Атидже Алиева-Вели (Renew). – Г-н Председател, г-н Комисар, колеги, осигуряването на благоприятна работна среда и условия за опазване на здравето на всички работници продължава да е предизвикателство в Съюза. Недопустимо е все още над 200 000 работници да умират от професионални заболявания всяка година.

Нужно е да защитим работниците от излагане на вредни вещества, стрес по време на работа и наранявания. Повече от всякога внимание заслужават и проблемите, свързани с менталното здраве, които пандемията задълбочи.

Влиянието на новите технологии като изкуствения интелект, машини и инструменти от ново поколение, влиянието на нови химични вещества и продукти, следва да бъдат отчетени по отношение на осигуряването на здравословни и безопасни условия на труд. Днес все повече работници се насочват към работа през платформа или други нетипични форми на заетост. Тези работници също трябва да имат ефективна защита.

Категорично подкрепям подхода за „нула жертви“ от трудови злополуки и заболявания. Държавите членки трябва да разработят стратегии за адаптиране на работните места към нуждите на застаряващата работна сила, на хората с хронични заболявания и на тези с увреждания. Насърчаването на образованието, обучението и ученето през целия живот за всички хора от всички възрасти, както и мерки за постигане на по-добър баланс между професионалния и личния живот, трябва да са част от тези стратегии, заедно с насърчаване на обмена между поколенията на работното място.

Силно вярвам, че този доклад е една добра основа и дава солидна основа за подобряване на действията за опазване и спасяване на човешки животи чрез подобряване на цялостното състояние на здравето.

  Nicolaus Fest (ID). – Herr Präsident, Herr Kommissar! Der Schutz von Arbeitnehmern am Arbeitsplatz ist wirklich ein wichtiges Thema. Deshalb hätten Sie auch Besseres verdient als diesen neuen sogenannten Rahmen, der durchtränkt ist von Ideologie und – man muss es leider so deutlich sagen – Schwachsinn.

Drei Beispiele: Erstens soll der Klimawandel nun also schuld an einer erhöhten Zahl von Hautkrebserkrankungen sein. Das soll besonders für Bauarbeiter gelten. Wenn man nach Südostasien fährt, sieht man dort auch Bauarbeiter bei der größten Hitze voll vermummt mit Hüten und Wollschals arbeiten. In Deutschland lieben es die Bauarbeiter lieber ein bisschen freizügiger. Das hat wahrscheinlich mit dem Schönheitsideal zu tun. In Südostasien ist eine weiße Haut das Schönheitsideal, hier ist das wahrscheinlich anders. Aber ganz ernsthaft: Soll sich das Europäische Parlament jetzt damit befassen, ob Bauarbeiter oberkörperfrei sind oder nicht? Also, Leute, wenn man da eingreift, sind wir wirklich beim Abmarsch in den Nanny-Staat.

Noch mehr Ideologie: COVID-19 soll jetzt angeblich auch eine Berufskrankheit sein. Das verwundert ja auf den ersten Blick, denn COVID-19 betraf bekannterweise nicht nur Arbeitnehmer, sondern eben auch vor allem ältere Leute, aber quer durch alle Bevölkerungsschichten. Man muss den Bericht genau lesen, um überhaupt diesen Gedankengang zu verstehen. Warum soll COVID-19 jetzt eine Berufskrankheit sein? Weil viele Leute zu Hause arbeiten mussten und sich deshalb angeblich weniger bewegt haben. Und das hätte nun Einfluss auf die Muskulatur und den Bewegungsapparat.

Das ist aber natürlich ein geradezu aberwitziger Zirkelschluss, denn nicht COVID-19 hat hier zu irgendeiner Berufskrankheit geführt, sondern der Lockdown. Das will man aber nicht sagen, weil natürlich auch das Europäische Parlament und auch die EU-Kommission solche Lockdowns für ihre Arbeitnehmer verfügt haben. Und man will ja nicht zugeben, dass man hier möglicherweise selber zu Berufskrankheiten beigetragen hat.

Ob es tatsächlich Berufskrankheiten in diesem Sinne gibt, ist außerdem außerordentlich fraglich. Wer sich die Umsatzsteigerung von Online-Fitnesskursen und vor allem von Geräteherstellern anguckt, könnte eher auf den Gedanken kommen, dass es nie einen größeren Boom in dieser Sparte gab und die Leute sich mehr bewegt haben als je zuvor.

Dritte ideologische Überfrachtung dieses Rahmens ist natürlich der Verweis – der niemals fehlen darf – auf angebliche sexuelle Gewalt. Argumentation ist hier: Weil so viele Leute zu Hause waren, wurden auch die Fahrerinnen von Lieferdiensten häufiger sexuell belästigt. Das ist ja klar: Die Fahrerinnen von Uber Eats, von Amazon Fresh oder von DHL haben bekanntlich, wenn sie vorbeikommen, immer wahnsinnig viel Zeit und sind wahrscheinlich gerade deshalb die perfekten Opfer für sexuelle Gewalt. Wenn also jemand kurz ein Paket abgibt und dann sofort wieder abzischt – da kann ich mir ehrlich gesagt nicht vorstellen, wie es da zu Anzüglichkeiten kommen sollte. Aber vielleicht gibt es auch dazu irgendwann mal eine Studie.

Kurzum: Arbeitsschutz ist ein außerordentlich wichtiges Thema, und gerade deshalb hätten die europäischen Arbeitnehmer etwas Besseres verdient als diese Studie, die vor Ideologie und Dummheit nur so strotzt.

  Beata Mazurek (ECR). – Panie Przewodniczący! Szanowni Państwo! Każdy pracownik ma prawo do wysokiego poziomu ochrony zdrowia i bezpiecznego miejsca pracy. Ta podstawowa zasada to filar europejskich praw socjalnych, których sprawne egzekwowanie ma zapewnić bezpieczne i sprawiedliwe warunki pracy dla blisko 170 milionów pracowników w Unii Europejskiej. Musimy pamiętać, że rynek pracy po 2020 roku zmienił się diametralnie. Pandemia Covid-19 spowodowała pojawienie się nowych możliwości zarówno dla pracowników, jak i pracodawców. Wraz z nowymi korzyściami pojawia się odpowiedzialność za zabezpieczenie i aktualizację przepisów w zakresie bezpieczeństwa i higieny pracy, tak aby odpowiadały one nowym realiom ery cyfrowej. Dodatkowo nie zapominajmy o pracownikach pracujących fizycznie, szczególnie tych sezonowych pracujących poza granicami swojego kraju. U takich pracowników warunki bezpieczeństwa i higieny pracy w miejscu pracy są często karygodne. To dotyczy w szczególności pracowników z Europy Środkowo-Wschodniej.

To sprawozdanie to kolejny krok do poprawy bezpieczeństwa i higieny pracy na wspólnym europejskim rynku – rynku, który zmienia się tak szybko, jak szybko zmienia się sytuacja międzynarodowa. Wojna na Ukrainie spowodowała exodus milionów uchodźców wojennych do państw członkowskich, z dnia na dzień jest ich coraz więcej. Ci ludzie będą niebawem częścią naszego rynku pracy. Tworząc przepisy musimy o tym pamiętać i pamiętać także o tym, że na pierwszym miejscu zawsze powinien być człowiek.

  Leila Chaibi (The Left). – Monsieur le Président, hier, en Bretagne, un ouvrier agricole de 43 ans s’est fait happer par un engin qui servait à semer de l’herbe. Il est mort. Avant-hier dans l’Yonne, dans une entreprise qui fabrique des canapés et des fauteuils, un ouvrier de 50 ans qui avait pris son poste à 5 heures du matin s’est retrouvé écrasé par une machine. En France, plus de 800 personnes meurent chaque année au travail. C’est le chiffre le plus haut de l’Union européenne.

Emmanuel Macron, qui est, comme vous le savez, l’homme qui préside le Conseil de l’Union européenne en ce moment, a dit un jour: «La vie d’un entrepreneur est bien souvent plus dure que celle d’un salarié. Il ne faut jamais l’oublier parce qu’il peut tout perdre, lui, l’entrepreneur». Comment peut-il oser? Ce sont bien les ouvriers qui risquent leur vie chaque jour au travail. Deux tiers des morts au travail sont ouvriers et on ne réglera pas le problème en mettant un compteur d’accidents à l’entrée des usines, un peu comme dans le générique des Simpson ou à l’entrée des entrepôts Amazon. Comme si les accidents du travail n’étaient qu’une question de motivation, la faute aux ouvriers.

Ce n’est pas parce que les travailleurs sont étourdis, ce n’est pas parce qu’ils sont maladroits qu’il y a des accidents et des morts au travail – faut-il le répéter? Et ce n’est pas non plus une fatalité. Tout cela est le résultat de choix politiques qui encouragent une course aux profits où le capital humain est vu comme un coût, comme une charge. La productivité avant tout, et pour la sécurité, on verra plus tard.

La réponse est politique. Il faut stopper cette course aux profits, améliorer les conditions de travail. Il faut de façon très concrète redonner des moyens aux inspections du travail en doublant les effectifs des inspecteurs qui s’assurent que droit et sécurité sont respectés. Et il faut non seulement rétablir les comités d’hygiène, de sécurité et des conditions de travail, ou CHSCT, que Macron, avec sa casquette de président de la République française, avait supprimé à peine élu, mais il faut aussi augmenter leurs moyens.

Travailler tue, et c’est inadmissible.

  Daniela Rondinelli (NI). – Signor Presidente, signor Commissario, onorevoli colleghi, con la relazione che ci apprestiamo a votare, il Parlamento europeo stabilisce, tra l'altro, il principio della "tolleranza zero" per le morti sul lavoro. Una mattanza che solo nel mio paese, l'Italia, vede la morte di quattro lavoratori in media al giorno.

Come Movimento 5 Stelle accogliamo con favore questa relazione; grazie ai nostri emendamenti, tutti approvati, sono stati stabiliti dei principi fondamentali, come l'approccio europeo unico e coordinato, che è indispensabile per tutelare la salute, ma anche come stroncare le forme più scandalose di dumping compiute sulla pelle dei lavoratori.

La strategia europea "zero morti sul lavoro" non potrà limitarsi a una mera dichiarazione d'intenti, ma dovrà prevedere finanziamenti adeguati, obiettivi e indicatori chiari e monitorabili e meccanismi vincolanti per garantire la salute e la sicurezza di tutti i lavoratori.

È assurdo che, nel momento in cui l'Unione europea monitora le performance economiche e sociali degli Stati membri nel quadro del semestre europeo, non tenga conto di indicatori chiave come gli infortuni e i decessi sul lavoro, nell'ottica di una loro progressiva riduzione.

Allora la salute e la sicurezza non possono più essere considerati un optional, ma un diritto inalienabile di ogni lavoratore, nonché il caposaldo di una società giusta e civile.

  Tomáš Zdechovský (PPE). – Pane předsedající, vážený pane komisaři, vážené dámy, vážení pánové, svět se výrazně změnil. Žijeme daleko rychleji, daleko rychleji i často pracujeme, někdy na hraně našich možností. Ochrana před zdravotními a bezpečnostními riziky a zajištění důstojných pracovních podmínek pro 170 milionů pracovníků Unie jsou proto velmi nezbytné. Politika musí reflektovat také realitu nového digitálního věku. Jsou nové podmínky. Začal se teď třeba v době COVID-19 více využívat home office a měli bychom reflektovat i to, že pracovníci třeba ve službách nebo v určitých profesích, kde pracují na počítačích ve svých domovech, by měli mít právo odpojit se. Stres, úzkosti, deprese nebo vyhoření se často stávají našimi nedobrovolnými kolegy a vidíme to i tady na zaměstnancích v Evropském parlamentu nebo u vás, pane komisaři, v Evropské komisi.

Ať už se jedná o kancelářskou nebo manuální práci, je naprosto klíčové zajistit standardní a vyhovující podmínky. Jsem proto rád, že zpráva vyzývá k revizi evropského seznamu nemocí z povolání a zohledňuje i poruchy duševního zdraví. Musíme zohlednit např. i inovativní způsoby jejich léčby. A závěrem mi dovolte jednu věc. Klíčem k úspěchu je náležité prosazování a uplatňování, proto vyzývám Evropskou komisi, aby nepřivírala oči při porušování podmínek pro zaměstnance a aby se snažila aktivně tyto podmínky změnit.

  Elisabetta Gualmini (S&D). – Mr President, if truth be told, we should not die from work. We should not get sick from work. We should not risk burnout because of work. The revision of the European strategy on health and safety at work after the pandemic is totally necessary.

In Italy, in 2021, one hundred people died at work each month; 10% of these were women. Even two young people, Giuseppe and Lorenzo, aged 16 and 18, recently died during their internship. Non-fatal accidents are also increasing, and risks and serious illnesses, stress, psychological disorders and cancer are growing and growing. The COVID pandemic has worsened the phenomenon. In a labour market which is changing a lot, old jobs are disappearing and new jobs, often precarious, unpaid, discontinuous, are spreading.

We have advanced the legislation in Europe on health and safety. Now we have to connect the dots with the transformation of the labour market after the pandemic, not to mention the consequences of this cynical and criminal Russian aggression of Ukraine, with refugees who will have to work in European countries in decent and regular conditions.

Platform workers, writers, remote workers. No big deal. But are we sure that smart working is really smart when you have to balance kids and work? The right to disconnect has to be part and parcel of remote working.

We are now voting for a ‘vision zero’ approach for no more work-related deaths by 2030. This is a huge goal. But, at the end of the day, we have to transform work into what it has to be: good and rewarding. Because work gives you dignity. It gives you perspective. It gives you confidence, self-esteem, and it gives you imagination. This is what we are going to fight for forever, we as socialists and democrats, for decent and healthy work everywhere and for everyone.

  Eugenia Rodríguez Palop (The Left). – Señor presidente, en cualquier revisión del marco jurídico de seguridad y salud en el trabajo, hay que tener en cuenta que las trabajadoras son las grandes excluidas. Por eso, quiero plantear dos propuestas muy simples.

En primer lugar, hay que dar una respuesta firme al acoso laboral, un fenómeno que, lejos de resultar circunstancial, ilustra un problema estructural de nuestros centros de trabajo, alimentado por la tolerancia, el desequilibrio en las relaciones de poder, la ausencia de espacios seguros y, sobre todo, la falta de políticas de prevención y paridad de género. Es hora de superar el bloqueo a la ratificación del Convenio 190 de la OIT.

En segundo lugar, sobre el teletrabajo, que, lejos de contribuir a la conciliación, ha añadido nuevas cargas en la espalda de las mujeres, agravando los estereotipos de género, empeorando sus dobles y triples jornadas y dificultando su desarrollo profesional y salarial.

Así que es muy importante, en línea con las medidas adoptadas en países como España, que tengamos una directiva que establezca estándares mínimos para el teletrabajo y que contemple también los desafíos específicos que afrontan las mujeres.

  Antonius Manders (PPE). – Voorzitter, commissaris, het is bizar dat wij het hebben over veiligheid op de werkvloer, terwijl in een buurland niets meer veilig is en burgers worden gebombardeerd. Maar wij praten nu over de toekomst en de toekomst moet goed zijn voor werknemers.

Het is goed dat er een nieuw kader komt voor gezondheid en veiligheid op de werkvloer. Kanker zorgt nog steeds voor de meeste werkgerelateerde doden. Gevaarlijke stoffen moeten we dus proberen uit te bannen.

Digitalisering is natuurlijk erg efficiënt, maar zorgt vooral bij oudere werknemers ook vaak voor stress. Het is belangrijk dat oudere werknemers de tijd krijgen om zich aan te passen aan die nieuwe technieken. Daar zullen werkgevers voor moeten zorgen.

Stress zorgt voor heel veel mentale problemen. Daarom zou het goed zijn als er een evenwicht komt tussen de werksituatie en de thuissituatie, want heel vaak zie je dat met name oudere werknemers naast hun werk, thuis ook nog een mantelzorgfunctie hebben. Het zou goed zijn als werkgevers daar vaker rekening mee houden. In België hebben we al het recht om te ontkoppelen en er wordt hier ook over gesproken. Het zou wellicht een idee zijn om dat op Europees niveau in te voeren.

Rotatie kan ook een probleem zijn. In dit Parlement, bijvoorbeeld, moeten ambtenaren elke vijf jaar roteren. Dat is eigenlijk discriminerend, vooral voor oudere werknemers, want als je eenmaal je ritme en kennis hebt, moet je naar een nieuwe werkplek. En dan moet je eigenlijk weer als junior beginnen in een nieuwe afdeling. Dat zorgt vaak voor mentale stress.

Wij pleiten voor preventie op de werkvloer en voor een gezonde werkvloer. Wij pleiten ervoor dat werkgevers meer gaan investeren in preventieve gezondheidszorg, want dat is een investering in toekomstige besparingen. We hebben die werknemers immers nodig, nu en in de toekomst.

  Ilan De Basso (S&D). – Herr talman! Jag vill börja med att tacka min danska kollega Marianne Vind för ett utmärkt arbete. De åtgärder som presenteras i betänkandet är viktiga för att skydda arbetstagarna i Europa och för att skapa ett hållbart arbetsliv. Det är därför viktigt att vi nu höjer ambitionerna på arbetsmiljöområdet. Arbetsmiljölagstiftningen och arbetsmiljöstrategin måste utgå från den verklighet som råder i dag, också från en dialog tillsammans med arbetsmarknadens parter, för det är trots allt de som står löntagarna närmast.

Att ha ett arbete att gå till är viktigt, men människor ska också komma hem från en trygg arbetsplats. Vi ska utgå från perspektivet av ett hållbart yrkesliv. Det är bra för löntagarna, och också för den europeiska arbetsmarknaden. För alltför många präglas det i stället av otrygghet och risker. Ett starkare skydd krävs för hälso- och säkerhetsrisker, eftersom ingen ska riskera att drabbas av olyckor eller bli långtidssjuk. Verkligheten är också den att folk dör genom att gå till arbetet, när de ska försörja sin familj, för att sätta mat på bordet, för att skapa en bättre framtid för sig själva och sina barn. En nollvision behövs för att aktivt förebygga arbetsrelaterade olyckor och sjukdomar.

Cancer orsakar 52 procent av alla arbetsrelaterade dödsfall i EU. Det är skrämmande siffror. Asbest har varit förbjudet sedan 2005. Trots det exponeras vi dagligen i våra skolor, på arbetsplatser, i våra hem. En europeisk strategi för sanering av all asbest kommer att rädda liv. Vi har en lång väg att vandra, men betänkandet ökar också tempot för att nå dit. Tillsammans ska vi säkra ett hållbart arbetsliv för alla löntagare i Europa. Tillsammans ser vi till att ingen dör på jobbet.

  Sandra Pereira (The Left). – Senhor Presidente, os acidentes de trabalho, as doenças profissionais, as questões de segurança e saúde no trabalho não são indissociáveis das condições de trabalho existentes, da precariedade, dos ritmos de trabalho impostos, ou da desregulação dos horários de trabalho. O direito à segurança, higiene e saúde no trabalho é um direito social dos trabalhadores que obriga ao respeito pelo direito à integridade física, à prevenção dos acidentes, das doenças profissionais, das doenças relacionadas com o trabalho e à promoção da saúde no local de trabalho.

Em Portugal, esse direito é um direito constitucional, cabendo às entidades patronais a tomada de medidas que garantam esse direito, e cabendo ao Estado, através das inspeções do trabalho, a efetiva fiscalização do seu cumprimento e a respetiva ação punitiva em caso de incumprimento.

Muito ainda está por fazer para reduzir drasticamente os acidentes de trabalho, nomeadamente aqueles que são mortais. Simultaneamente, é fundamental que se aumente a proteção social e as medidas efetivas de acompanhamento no regresso ao trabalho dos trabalhadores sinistrados. Algumas doenças profissionais que, apesar de não estarem classificadas como tal, na realidade são-no verdadeiramente.

Doenças como algumas do foro psíquico não dão origem a baixa por doença e isto é uma tremenda injustiça já que os trabalhadores, vítimas das péssimas condições de trabalho, de brutais ritmos que lhes são impostos, de discriminações no trabalho, de terrorismo psicológico, são depois classificados como absentistas.

No século XXI, o direito à segurança, higiene e saúde no trabalho não pode ser uma miragem.

  Krzysztof Hetman (PPE). – Panie Przewodniczący! Panie Komisarzu! Szanowni Państwo! Obywatele Unii Europejskiej w swoich miejscach pracy powinni czuć się bezpiecznie. Niestety w dalszym ciągu w naszych zakładach pracy dochodzi do wielu wypadków. W 2018 roku było ich aż ponad trzy miliony. Dlatego tak ważne jest, aby poprawić funkcjonowanie unijnych ram regulacyjnych w zakresie BHP i w jeszcze większym stopniu postawić na prewencję. Ważną rolę w tym procesie odgrywają inspekcje, ale też szkolenia. Musimy mieć pewność, że wszyscy pracownicy będą mieli do nich dostęp i że znajdą się na nie środki.

Wielu obywateli Unii niestety cierpi także na choroby zawodowe. Do najpoważniejszych z nich należą nowotwory, które odpowiadają za ponad 50 proc. wszystkich zgonów związanych z pracą w Unii Europejskiej. W tym zakresie również potrzebujemy zdecydowanych działań. Powinniśmy zwiększyć ambicje europejskiego planu walki z rakiem i skuteczniej zapobiegać chorobom zawodowym. Potrzebujemy jasnego planu działania w tym zakresie. Bardzo ważne jest ustanowienie i regularne aktualizowanie dopuszczalnych wartości narażenia zawodowego dla szkodliwych substancji.

Nie można też zapominać o szkodliwym działaniu azbestu. Pracowaliśmy już zresztą w Parlamencie nad zaleceniami dla Komisji w tej sprawie. Przede wszystkim konieczne jest utworzenie strategii rejestrowania, usuwania, a także właściwego przetwarzania i unieszkodliwiania azbestu. Musimy mobilizować fundusze na ten cel na poziomie Unii i państw członkowskich. Należy też zadbać o bezpieczeństwo pracowników usuwających azbest.

Wreszcie, mówiąc dzisiaj o BHP, nie możemy nie wspomnieć o aktualnych trendach i zmianach na rynku pracy. W wyniku pandemii wielu Europejczyków przeszło na pracę zdalną. Telepraca ma wiele zalet, jednak wiąże się też z poważnymi trudnościami. Do najważniejszych należą długie godziny pracy, brak równowagi między życiem zawodowym i prywatnym, brak dostępu do odpowiedniego sprzętu czy odpowiednich warunków środowiska pracy.

W sytuacji kiedy praca zdalna staje się nową rzeczywistością, wielu pracowników musi być pewnych, że będą im przysługiwały te same prawa i standardy, które przysługują osobom pracującym na porównywalnych stanowiskach w zakładach pracy.

  Brando Benifei (S&D). – Signor Presidente, onorevoli colleghi, il mondo del lavoro è già stato trasformato dall'irrompere di nuove tecnologie, su tutte l'intelligenza artificiale, che ci costringono, queste tecnologie, a riprogrammare con urgenza le politiche sociali e occupazionali dei nostri paesi.

Voglio parlare di questo perché, come relatore del regolamento sull'intelligenza artificiale, sto lavorando per plasmare un nuovo approccio europeo sull'intelligenza artificiale che ponga l'uomo al centro, l'essere umano, bilanciando la necessità di un quadro normativo che favorisca l'innovazione, sì, ma che tuteli al tempo stesso i diritti fondamentali, inclusi il diritto a condizioni di lavoro sane, sicure e dignitose, oggetto di questo importante lavoro che discutiamo oggi.

Sempre più spesso il lavoro è supervisionato e coordinato da algoritmi, da big data, che tracciano produttività dei lavoratori, la loro posizione, i loro segni vitali, le espressioni micro facciali; non possiamo permettere che l'ufficio e la fabbrica si trasformino in ambienti da scenario orwelliano. La salute psicofisica dei lavoratori non deve essere messa a repentaglio.

Servono nuove regole, perché le macchine devono essere al servizio dell'uomo e non il contrario.

  Sunčana Glavak (PPE). – Poštovani predsjedavajući, povjereniče, kolegice i kolege, pandemija COVID-a 19 dodatno je ubrzala postojeće transformativne procese koje donose zelena i digitalna tranzicija, što ima izravan učinak i na tržište rada.

Kako bi omogućili najvišu razinu zaštite europskim radnicima, moramo osigurati prilagodljivo europsko zakonodavstvo za zdravlje i naravno sigurnost na radnom mjestu. Ovi ciljevi preklapaju se i s europskim stupom socijalnih prava te izravno utječu na živote gotovo 170 milijuna europskih radnika i njihovih obitelji.

Uslijed postojeće pandemije prisiljeni smo na rad od kuće još uvijek čime su granice između poslovnog i privatnog života ozbiljno poremećene. Unatoč brojnim tehnološkim iskoracima koji olakšavaju rad na daljinu, svjedočimo porastu slučajeva narušenog mentalnog zdravlja, dok o dugoročnim posljedicama još uvijek ne možemo sa sigurnošću govoriti, ali to je izazov o kojem moramo ozbiljno razmišljati.

Usto, rak ostaje najveći problem s više od 52 posto odgovornih slučajeva smrtnosti povezanih upravo s radnim mjestom. Iz tog razloga pozdravljam iskorake koje donosi ovaj strateški okvir, ali istodobno pozivam na bolju prilagodljivost na promjene koje pogađaju tržište rada.

Jačanje prevencije nesreća u mojoj zemlji, Hrvatskoj, imamo sjajnu regulativu, ali uvijek postoji pomak unaprijed i bolesti naravno povezanih s radom kao i na spremnosti na potencijalne buduće zdravstvene krize. Djelovanjem danas, svi smo toga svjesni, stvaramo i preduvjete za lakše borbe protiv zloćudnih izazova sutra.

Neovisno o opisu posla, gdje tko radi, moramo uvijek imati jasnu misao, a to je da ničije zdravlje ne smije biti ugroženo samo zato što radi.

  Leszek Miller (S&D). – Panie Przewodniczący! Pandemia pokazała braki w europejskich przepisach w zakresie bezpieczeństwa i higieny pracy. Musimy wyciągnąć wnioski z tej trudnej sytuacji i przygotować się na potencjalne przyszłe kryzysy zdrowotne. Szczególną uwagę trzeba zwrócić na przepisy dotyczące pracowników pierwszego kontaktu, którzy stanęli na pierwszej linii walki z pandemią. Możliwość pracy w domu wymuszona sytuacją zwiększyła elastyczność dnia pracy, jednakże stworzyła nowe zagrożenia dla zdrowia psychicznego i fizycznego pracowników, takie jak długie godziny zatrudnienia, izolacja i złe wyposażenie stanowiska pracy. Trzeba też zwrócić uwagę na ciężką sytuację kobiet. W obecnej sytuacji kluczowe jest, aby zaktualizować przepisy i opracować strategie, które umożliwią szybsze reagowanie na kolejne zmiany. Powinniśmy dążyć do tego, aby wszyscy pracownicy mieli zagwarantowane odpowiednie warunki pracy niezależnie od tego gdzie i jaką pracę wykonują.

VORSITZ: OTHMAR KARAS
Vizepräsident

  Jiří Pospíšil (PPE). – Pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za slovo k této mimořádně zajímavé zprávě. Určitě téma bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je důležité téma, které máme sledovat i na úrovni Evropské unie. Ale asi můj názor bude trošku jiný oproti zástupcům levice, co vše má Evropská unie v této oblasti regulovat. Já si myslím, že máme regulovat spíše méně a nechávat to na jednotlivých členských státech, ale určitě je zde celá řada témat, kde společná regulace má svůj smysl a může být efektivnější než úpravy jednotlivých členských států. A to je třeba v té zprávě, jak jsem si ji četl, otázka azbestu, kde mi připadá velmi záslužné, že zde je snaha postupovat společně proti důsledkům, které přináší azbest v některých budovách, kde zaměstnanci pracují. Opravdu je pro mě šokující informace, která zde dnes už zazněla a která je ve zprávě obsažena, že ročně až 88 000 lidí umírá právě v důsledku expozice azbestu, tedy v důsledku expozice azbestu na pracovišti.

Takže tady bych, pane komisaři, chtěl požádat, aby toto téma třeba bylo vnímáno a akcentováno jako téma mimořádně důležité, protože ač od roku 2005 je azbest zakázán, tak autoři této zprávy předpokládají, že v dalších dvou desetiletích bude narůstat množství těch, kteří v důsledku expozice této látce budou postiženi touto závažnou a bohužel v mnoha případech smrtelnou chorobou, tzn. že budou zasaženi rakovinou plic. Myslím si tedy, že tady společný postup Evropské unie může vést k tomu, že zachráníme více životů a že tedy můžeme v této věci společně udělat více než jednotlivé členské státy. Zajímavé téma, které zde bylo otevřeno, je samozřejmě práce na dálku způsobená i otázkou COVID-19, ale to je asi ještě na jiné povídání.

  Sara Cerdas (S&D). – Senhor Presidente, tendo em conta o elevado nível de proteção da saúde que pretendemos atingir em todas as políticas e ações da União, é essencial apostarmos na extensão da Visão Zero para cobrir também a prevenção ativa de acidentes e doenças relacionadas com o trabalho, nomeadamente atendendo aos riscos psicossociais e à saúde mental, na adaptação às transições digital, ambiental e demográfica, minimizando os impactos negativos e potenciando os efeitos positivos na literacia em saúde e o seu papel no reconhecimento dos riscos e nos fatores de risco modificáveis, nomeadamente aqueles ligados ao cancro, que representam ainda hoje a principal causa de morte relacionada com trabalho.

Este é, assim, um relatório realista e progressista que reivindica melhores condições de trabalho e segurança para os trabalhadores e é nosso dever garantir que será consequente.

  Tudor Ciuhodaru (S&D). – Domnule președinte, ca medic vreau ca viața fiecărui cetățean care muncește să fie protejată. Onorată Comisie, onorați membri, lumea s-a schimbat, la fel și piața muncii și condițiile de muncă, iar războiul și pandemia vor avea în continuare consecințe încă greu de evaluat.

Lucrez de la începutul acestei pandemii într-un spital de suport Coronavirus în Iași, Spitalul Clinic de Urgență „Nicolae Oblu”, un spital în care se dă ora exactă în urgențe și neurochirurgie la nivel european și care a tratat în aceste zile primii refugiați din Ucraina.

Să știți că au apărut noi factori de risc ai bolilor profesionale și nici problema celor vechi nu a fost încă pe deplin rezolvată. Constat că unul din cinci locuri de muncă în Europa este slab din punct de vedere calitativ, iar diferențele de abordare și legislație între statele membre nu fac decât să constituie un factor de risc și să aibă consecințe imediate, iar consecințele se văd.

Într-un singur an, în Uniunea Europeană, am constatat peste trei milioane de accidente de muncă cu 3 000 de decese, 200 000 de decese legate de bolile profesionale, 100 000 de decese legate de cancerul profesional și acesta este doar vârful aisbergului, pentru că cifrele reale sunt mult crescute și de asta cred că, în acest moment, vreau ca viața fiecărui om să fie protejată și că e nevoie să adoptăm astăzi o altă strategie, un plan zero în ceea ce privește decesele profesionale, legate de bolile profesionale și accidentele de muncă și sunt conștient că putem face acest lucru azi.

  Nicolas Schmit, membre de la Commission. – Monsieur le Président, chers députés, quelle conclusion tirer de ce débat très riche? Elle est simple. Il y a un très large consensus sur la nécessité de poursuivre toutes les initiatives en matière de santé et de sécurité au travail.

Vous savez, l’Europe sociale s’est construite à partir de règles en matière de santé et de sécurité au travail. Dès ses débuts, dès la CECA, c’était un volet très important de la construction européenne. Aujourd’hui – cela a été dit, il y a beaucoup de nouveaux problèmes compte tenu du changement dans le monde du travail. Évidemment, nous avons besoin de règles. Ces règles doivent être appliquées, mises en œuvre, d’où l’importance des contrôles, qui sont du ressort des États, comme je l’ai déjà dit.

Nous avons surtout besoin d’une vraie culture de la sécurité et de la santé, à tous les niveaux. La formation est capitale dans ce sens. La formation au niveau des entreprises, mais peut-être aussi au niveau des écoles: il faut apprendre aux jeunes – et on a cité des cas de jeunes qui ont perdu la vie, récemment encore, dans un État membre –, former les jeunes, donc, pour qu’ils prennent conscience des enjeux en matière de santé et de sécurité au travail.

La sécurité et la santé au travail ne représentent pas un coût en tant que tel, car la vie et la protection de la santé n’ont pas de prix; il s’agit d’un investissement. D’ailleurs, je n’ai pas vu d’entreprises intelligentes qui n’auraient pas fait cet investissement-là, qui n’auraient pas investi – comme je le fais aussi – dans la santé de ce qui est, finalement, leur capital le plus précieux: les femmes et les hommes qui travaillent dans ces entreprises.

Cette commission a donc lancé une série d’initiatives et de propositions. Nous avons beaucoup parlé de certaines propositions, notamment en ce qui concerne l’amiante. Nous allons poursuivre et je suis très heureux que le Parlement européen nous accompagne sur cette voie.

  Marianne Vind, Ordfører. – Fru formand! Tak for ordene, kommissær Schmit! Jeg er meget glad for, at vi har en fælles dagsorden her. For arbejdet i EU skal foregå i et sundt og sikkert arbejdsmiljø. Det er jo forfærdeligt at tænke på, at mens vi taler her i salen, er der mennesker, der kommer til skade på arbejdspladserne. Det skal vi have ændret på. Jeg ser frem til topmødet.

Det er jo ikke mig alene, der har lavet betænkningen. Tusind tak til alle skyggerne, til medarbejderne i EMPL, til sekretariaterne og ikke mindst til team Vind. I har gjort en kæmpestor indsats. Uden alles indsats havde vi ikke fået algoritmer, kvinder på arbejdsmarkedet, covid, retten til at være offline, asbest, klimaændringer, stress etc. med. Det betyder virkelig meget. Det bliver en samlet betænkning, der kommer til at gøre en stor forskel for arbejdsmiljøet for Europas arbejdstagere. Det glæder mig.

  Der Präsident. – Die Aussprache ist geschlossen.

Die Abstimmung findet am Mittwoch, 9. März 2022, statt.

Schriftliche Erklärungen (Artikel 171)

  Stefania Zambelli (ID), per iscritto. – In questi mesi, il Parlamento europeo ha lavorato senza sosta per prevenire e combattere i tumori professionali. Pensiamo al Piano europeo di lotta contro il cancro, o alla quarta revisione della direttiva CMRD, di cui sono stata relatrice.

Questa relazione si aggiunge alla nostra strategia per combattere la mortalità e gli incidenti sui luoghi di lavoro. Sul tema, infatti, i numeri sono ancora troppo alti: Ogni anno in Europa 3300 persone perdono la vita, oltre 3 milioni sono gli incidenti sul lavoro. In Italia, nel 2021, si sono registrati più di tre morti al giorno. Una strage che spesso è troppo silenziosa e della quale dobbiamo farci carico.

Appoggiamo per questo l'ambizioso obiettivo "zero vittime" della Commissione, puntando specialmente sulla prevenzione dei tumori, che rappresentano la prima causa di morte sul lavoro. Particolare attenzione deve essere data anche ai problemi cardiovascolari, così come agli aspetti psicologici sul lavoro, in netta crescita nel post-pandemia.

Ridurre l'esposizione professionale a sostanze pericolose, rendere più sicuri e puliti i posti di lavoro, garantire alti standard di protezione sono impegni che non possiamo più rimandare.