Indekss 
 Iepriekšējais 
 Nākošais 
 Pilns teksts 
Procedūra : 2020/2220(INL)
Dokumenta lietošanas cikls sēdē
Dokumenta lietošanas cikls : A9-0083/2022

Iesniegtie teksti :

A9-0083/2022

Debates :

PV 02/05/2022 - 13
CRE 02/05/2022 - 13

Balsojumi :

PV 03/05/2022 - 8.2
Balsojumu skaidrojumi

Pieņemtie teksti :

P9_TA(2022)0129

Debašu stenogramma
XML 11k
Otrdiena, 2022. gada 3. maijs - Strasbūra

17.1. Eiropas Parlamenta deputātu ievēlēšana tiešās vispārējās vēlēšanās (A9-0083/2022 - Domènec Ruiz Devesa)
Visu runu video
 

Mündliche Stimmerklärungen

 
  
MPphoto
 

  Jessica Stegrud (ECR). – Herr talman! Sällan har det pratats så mycket om demokrati och folkstyre och samtidigt gjorts så mycket för att minska den. Maktförskjutningen från medborgarna till Bryssel pågår konstant och nu föreslås det att i valet till Europaparlamentet ska det finnas en särskild lista med 28 fristående kandidater som medborgarna kan rösta på. Man vill ha ledamöter som inte ska representera sina hemländer, utan Bryssel.

Om förslaget genomförs så kommer listan i praktiken att fyllas av EU-vurmande federalister, elitister utan känsla för och samhörighet med de enskilda medlemsstaterna. Ledamöter utan ansvar. På vilket sätt skulle de värna Sverige och svenska medborgares intressen? Inte alls. Som Sverigedemokrat har jag självklart röstat nej till denna avdemokratisering.

 
  
MPphoto
 

  Eugen Tomac (PPE). – Domnule președinte, alegerile europene reprezintă baza democratică a Uniunii Europene. Constituirea Parlamentului European reprezintă și ar trebui să reprezinte în continuare voința cetățenilor europeni care conferă întreaga legitimitate proiectului european. Asta înseamnă că tinerii trebuie să fie încurajați să se exprime politic în chestiunile care îi interesează, să poată vota inclusiv de la 16 ani. Asta înseamnă că principiile de egalitate electorală și egalitate de șanse, în special între femei și bărbați, trebuie să fie întărite. Asta implică și ca succesul proiectului european să se contureze încă de la nivelul național, de la nivelul fiecărui cetățean, tocmai de aceea am votat împotrivă.

 
  
MPphoto
 

  Stanislav Polčák (PPE). – Pane předsedající, k reformě volebního systému pro volby do Evropského parlamentu jsem uplatnil i určité výhrady, nicméně začnu pozitivně. Oceňuji řadu konkrétních posunů, sjednocení základních podmínek pro výkon volebního práva jak pro kandidáty, tak pro evropské politické strany, rovněž pro voliče. Například to, že budou znát své kandidáty v pevně stanovém termínu, to si myslím, že jsou zcela konkrétní pozitivní posuny. Rovněž volební kvóty, kde dnes jsou poslanci voleni v různých schématech volebního prahu, někde je to 3,5 %, někde je to 5 %. Boj proti dvojímu možnému hlasování voličů, to si myslím, že je rovněž pozitivní posun, stejně tak korespondenční volba. Výhrady jsem uplatnil zejména proti transnacionálním kandidátním listinám, což se objevilo na sjetině mého hlasování.

 
Pēdējā atjaunošana: 2022. gada 1. jūlijsJuridisks paziņojums - Privātuma politika