Index 
 Zurück 
 Vor 
 Vollständiger Text 
Verfahren : 2021/0293(COD)
Werdegang im Plenum
Entwicklungsstadium in Bezug auf das Dokument : A9-0159/2022

Eingereichte Texte :

A9-0159/2022

Aussprachen :

PV 24/11/2022 - 2
CRE 24/11/2022 - 2

Abstimmungen :

PV 24/11/2022 - 5.5
Erklärungen zur Abstimmung

Angenommene Texte :

P9_TA(2022)0414

Ausführliche Sitzungsberichte
XML 81k
Donnerstag, 24. November 2022 - Straßburg Überprüfte Ausgabe

2. Politikprogramm für 2030 „Weg in die digitale Dekade“ (Aussprache)
Video der Beiträge
PV
MPphoto
 

  Die Präsidentin. – Als nächster Punkt der Tagesordnung folgt die Aussprache über den Bericht von Martina Dlabajová im Namen des Ausschusses für Industrie, Forschung und Energie über den Vorschlag für einen Beschluss des Europäischen Parlaments und des Rates über das Politikprogramm für 2030 „Weg in die digitale Dekade“ (COM(2021)0574 – C9-0359/2021 – 2021/0293(COD)) (A9-0159/2022).

 
  
MPphoto
 

  Martina Dlabajová, rapporteur. – Mr Commissioner, I am speaking in Czech.

– Paní předsedající, cloudové služby, big data, umělá inteligence, veřejné služby online, digitální identifikace, přístup ke zdravotnickým dokumentům odkudkoliv nebo běžně využívané elektronické faktury, to není sci-fi, to musí být velmi brzy realita nás všech. Evropa má šanci dnes úspěšně vykročit na cestu, která nás do konce dekády dovede k plné digitální transformaci naší ekonomiky i společnosti. Do doby, kdy občané a firmy budou plně využívat výhody, které nabízí digitalizace a které přináší používání nových moderních technologií.

Politický program „Cesta k digitální dekádě“ na rok 2030 nevymýšlí nic nového, ale nakládá s tím, co už je. Vychází z předpokladu, že samotné státy chtějí neustále pracovat na zlepšování a chtějí vzájemně spolupracovat a posouvat se společně dál. Cíle digitalizace, se kterými digitální dekáda počítá, prošly konzultacemi se členskými státy a já věřím, že i proto jsou reálné a splnitelné. Osobně jsem dbala na to, aby se do konzultací zapojili také zástupci podniků, a to nejen těch velkých, ale i malých a středních a start-upů. Často jsou to právě malé a střední firmy, které jsou průkopníky v nějaké oblasti, a ostatní od nich nová řešení přebírají nebo v nich hledají inspiraci. Co považuji za největší úspěch našich jednání a výsledného kompromisu? Digitální dekáda přichází s šikovným návodem, jak co nejlépe a nejefektivněji zkombinovat investice z rozpočtu EU, včetně Nástroje pro obnovu a odolnost, investice z členských států a také ze soukromého sektoru. Synergie jsou pak alfou a omegou úspěšnosti a přidané hodnoty. Díky politickému programu digitální dekáda můžeme lépe vyrovnávat rozdíly mezi členskými státy v oblastech, kde je to nejvíce potřeba. A v neposlední řadě se otevíráme možnostem mezinárodní spolupráce. Avšak za jasně narýsovaných podmínek a podle dohodnutých pravidel na hřišti vykolíkovaném programy, které ji financují.

A bez čeho se neobejdeme? Za prvé je to konektivita. Bez zajištění připojení, které pořád není po celé Evropě samozřejmostí, nezmůžeme nic a můžeme jít hned teď všichni domů. Zabezpečená a udržitelná digitální infrastruktura je naprostý základ. Včerejší den, kdy se Evropský parlament stal terčem kybernetického útoku, je toho názornou ukázkou. Za druhé, neobejdeme se bez digitálních dovedností, a to nejen těch základních, které by do konce roku 2030 mělo mít minimálně 80 % populace. Firmám a také státní správě např. stále chybí lidé, kteří by dokázali školit a předávat své know-how dál. Postrádám také motivaci pro ty, co už na trhu práce jsou, aby se učili novým dovednostem a dále se rozvíjeli. O dlouholetém zoufalém volání pracovního trhu po specialistech v informačních a komunikačních technologiích ani nemluvím. Za třetí potřebujeme digitalizované služby veřejné správy. Pokud opravdu chceme, aby občané a firmy pokládali digitalizaci za přínos a viděli v ní příležitosti, musíme jít příkladem. Digitalizace státu, přístup ke klíčovým veřejným službám online, elektronické zdravotnictví a mohla bych pokračovat – to nesmí zůstávat na papíře a doslova v papírové formě. A konečně digitální transformace podniků. Téma, kterým bychom mohli zaplnit agendu celého plenárního zasedání, a ještě by to nestačilo. Digitalizace musí podnikům velkým i malým otevírat cestu k lepšímu podnikání. A nesmí je v žádném případě neúměrně zatěžovat a demotivovat. Věřím, že to zvládneme. A jak už jsem řekla, pokud dnes digitální dekádu schválíme, první krok na cestě k ní jsme už udělali.

 
  
MPphoto
 

  Thierry Breton, membre de la Commission. – Madame la Présidente, Mesdames et Messieurs les députés, tout d’abord, je voudrais remercier chaleureusement Mme la rapporteure, Martina Dlabajová, chère Martina, et toute l’équipe de rapporteurs fictifs qui ont travaillé sans relâche et en un laps de temps extrêmement court afin de finaliser dans un temps record cette proposition. Alors grâce à ce texte, comme cela vient d’être rappelé par la rapporteure, nous allons donner à l’Europe les moyens d’organiser une transformation numérique ambitieuse.

Ces trois dernières années, face à l’ensemble des défis que nous avons eu à gérer – et on sait qu’on en aura encore beaucoup à gérer devant nous –, nous avons pu voir les possibilités réelles offertes par l’ensemble des technologies numériques pour toute notre économie, nos économies et d’une façon plus générale pour la société. Et nous avons mis en place une relance économique également, je vous le rappelle, fortement basée sur la transformation numérique.

Le programme d’action pour la décennie numérique est évidemment la vision, la pierre angulaire de cette transformation. Pour la première fois, en effet, nous fixons au niveau européen des objectifs concrets, quantitatifs et mesurables. C’est très important pour nous permettre d’atteindre ce que nous devons réaliser d’ici à 2030 dans le domaine du numérique, car il n’y a pas de décennies numériques ni d’Europe résiliente sans l’excellence de nos ingénieurs, sans une meilleure connectivité partout en Europe, sans que les PME possèdent elles aussi toutes les infrastructures nécessaires, sans processeurs compétitifs et durables – et de plus en plus, on le souhaite, fabriqués sur le continent européen.

Nous voulons que l’Europe soit un continent pleinement connecté, doté d’infrastructures nécessaires, capables de stocker, de transmettre, de traiter de très vastes domaines, de gigantesques volumes de données, et qui permettent par la suite d’autres évolutions technologiques. Et c’est la raison pour laquelle nous avons fixé des objectifs très concrets pour la fibre optique, la 5G, le cloud, le quantique, qui est aussi très important, la microélectronique, etc.

Les entreprises qui maîtrisent les technologies numériques sont celles qui résistent le mieux à la crise. On le voit tous les jours. C’est donc pour être plus résilient que, d’ici à 2030, nous voulons que 90 % de nos PME accroissent leur capacité en termes de technologies numériques.

Une société formée à l’ère du numérique est aussi nécessaire pour que nos entreprises soient propulsées par des femmes et des hommes de talents. Notre objectif dans ce domaine est de renforcer très sensiblement les compétences numériques de l’ensemble de nos concitoyens européens et de disposer aussi de 20 millions d’ingénieurs spécialisés dans le numérique en Europe d’ici à 2030. Et je dis que c’est un objectif très ambitieux dans lequel les femmes doivent prendre toute leur place. Il y a vraiment un très grand avenir pour elles dans ce domaine et nous devons les aider à y parvenir.

Nous avons également pour objectif de garantir l’accès à des services publics modernes, numériques et de haute qualité dans l’ensemble de l’Union européenne. En effet, il ne s’agit pas de se fixer des objectifs, encore faut-il se donner les moyens de les atteindre. Et c’est tout l’enjeu du processus structuré, du suivi de gouvernance que nous mettons en place. Il va nous permettre de progresser ensemble et sans délai en engageant l’intégralité des États membres. C’est pourquoi le programme d’action comprend une gouvernance solide, transparente, mais aussi, dans le même temps, assez souple pour pouvoir suivre les objectifs et nous adapter. Et pour cela, on va s’appuyer sur l’expérience acquise, notamment dans le cadre des plans nationaux pour la reprise et la résilience et, évidemment, en coordination avec le Semestre européen.

En conclusion, je voudrais dire que le programme d’action comprend également un cadre pour l’élaboration et la mise en œuvre de projets multi-pays, c’est-à-dire de projets à grande échelle visant à réaliser la transformation numérique de l’Union et les objectifs également très importants de relance industrielle. On le sait, dans ce domaine comme dans bien d’autres, aucun pays ne peut désormais y parvenir seul.

C’est pour cela que nous nous dotons d’un nouvel outil, le Consortium pour une infrastructure numérique européenne, dit EDIC, et ce mécanisme facilitera la mise en commun des ressources des États membres, du budget de l’Union et des investissements privés. Il permettra ainsi de déployer et de gérer des infrastructures paneuropéennes de manière efficace, par exemple les espaces européens de données ou des infrastructures de blockchain. Et de notre côté, je tiens à vous le redire ici, Mesdames et Messieurs les parlementaires, la Commission est prête à réagir très vite, dès l’adoption de cette décision, pour soutenir les projets de consortium matures.

 
  
MPphoto
 

  Sabine Verheyen, Verfasserin der Stellungnahme des mitberatenden Ausschusses für Kultur und Bildung. – Frau Präsidentin, sehr geehrter Herr Kommissar! Die Europäische Union darf sich bei der Digitalisierung nicht abhängen lassen. Der Aufbruch Europas in die digitale Dekade ist überfällig, wenn wir global mithalten wollen. Doch alle technischen Fortschritte, die wir machen, bedeuten nichts, wenn wir die Menschen nicht dafür bereitmachen und sie mitnehmen. Digital literacy wird in der Zukunft zu den wichtigsten Fähigkeiten gehören, die wir beherrschen sollten. Ich bin der festen Überzeugung, dass dies ein entscheidender Faktor für den Arbeitsmarkt sein wird.

Doch um das bei möglichst vielen Menschen zu erreichen, gilt ein Grundsatz: First teach the teachers. Zunächst brauchen wir ausgebildetes Personal, das das Wissen weitergeben kann, sonst kann uns eine grundlegende Digitalisierung der Bevölkerung nicht gelingen. Das betrifft das Lehrpersonal in Schulen, aber auch vor allem im Bereich der Weiterbildung. Wir dürfen bei der Digitalisierung niemanden zurücklassen – egal welche Altersklasse, egal welche soziale Schicht. Meiner Meinung nach müssen wir dabei drei Punkte erfüllen, um erfolgreich zu sein: Wir müssen Lehrpersonal weiterbilden, wir müssen das lebenslange Lernen fördern und die nötige digitale Infrastruktur in Schulen und Bildungseinrichtungen schaffen.

Einige Länder der EU sind bereits deutlich weiter fortgeschritten bei der Digitalisierung als andere. Aber wie sagt man im Sport so schön: Wir sind nur so stark wie unser schwächstes Mitglied. Packen wir es also gemeinsam an und bringen Europa in die digitale Dekade! Nutzen wir die Zeit jetzt, um die notwendigen Investments in Menschen und Infrastruktur zu schaffen!

 
  
MPphoto
 

  Dragoş Pîslaru, rapporteur for the opinion of the Committee on Employment and Social Affairs. – Madam President, Commissioner Breton, dear colleagues, congratulations to the rapporteur Martina Dlabajová for the great job on this file. I will begin by saying something that I firmly believe: Europe in the future will be digital or it won’t work at all. There are risks since the dawn of time with all new technologies but, harnessed properly, digitalisation can lead to more access and opportunity for those often left behind, not just for companies and tech giants. We can also use inclusive technologies to integrate people with disabilities. AI can avoid previous human biases in recruitment and, with the right digital skills, more people will gain access to new social prospects. But this will not happen by itself. We have to ensure that digitalisation leaves no one behind, nor is it used to create gaps in our legislation or to exploit workers or curtail their rights. Happy workers mean happy companies. So let’s use the Digital Decade to make that happen in Europe.

 
  
MPphoto
 

  Ivan Štefanec, za skupinu PPE. – Vážená pani predsedajúca, od úrovne digitalizácie závisí úspech ekonomickej úrovne celej Únie aj úroveň života našich občanov.

Z môjho pohľadu sú dôležité tri oblasti. Po prvé, je to úroveň infraštruktúry. Musíme viac investovať do digitálnej infraštruktúry. Musíme motivovať súkromných investorov, aby investovali do digitálnej infraštruktúry, a od toho súvisí aj naša legislatívna práca, aby sme motivovali čo najviac pre lepšie investície, pre lepšiu dostupnosť internetu. Preto, aby pre občanov a firmy bol internet dostupnejší a cenovo prístupnejší.

Po druhé, je to legislatívna úroveň. V tomto Parlamente sme prijali mnohé zákony a je dobré, že nastavujeme celosvetové štandardy digitálnej legislatíve. No a po tretie, je to úroveň zručností. Musíme viac a viac investovať do digitálnych zručností aj z európskych peňazí. Dôležitou témou sú takisto malé podniky, ktoré zamestnávajú najviac pracovníkov, a ich úroveň digitalizácie takisto bude determinovať náš úspech.

Verím, že tie ambiciózne ciele, aby do roku 2030 sme mali všetky dokumenty online v styku s verejnou správou, v styku s verejnými inštitúciami, aby všetky zdravotné záznamy boli online, sú splniteľné, a verím, že úrovňou digitalizácie posunieme aj životnú úroveň občanov.

 
  
MPphoto
 

  Josianne Cutajar, on behalf of the S&D Group. – Madam President, the EU is finally taking a tangible commitment towards digitalisation through important trajectories and targets.

The digital decade we’ve negotiated with the Council gives Member States enough flexibility to pursue digitalisation whilst taking into account their different starting points. Yet digitalisation is not an end in itself, but a means to broader societal outcomes. We have committed to achieving reliable, fast and secure connectivity for everywhere in the Union, including in rural and remote areas such as islands. By 2030, 80% of those aged 16 to 74 should have basic digital skills. There are targets for our SMEs and targets when it comes to big data and AI. A fast and steady creation of digital skills is essential if we want to also address cybersecurity concerns. In this regard, it’s very important that we continue working together.

Until then, however, let’s keep in mind the disadvantaged, our elderly who cannot access the internet and let’s maintain offline accessibility of public services whilst we transit. Whilst the new measures will encourage social inclusion, democratisation of digital skills, narrowing the gender gap, our fight towards a just digital market should continue and our strive towards this. And in this regard, we should agree and work towards stronger digital rights, including access to the internet as a fundamental right.

Let’s ensure that the Europe of 2030 will be digitally ready, fully connected, leading ahead whilst leaving no one behind.

 
  
MPphoto
 

  Vlad-Marius Botoş, în numele grupului Renew. – Doamnă președintă, domnule comisar Breton, doamnă Martina Dlabajová, stimați colegi, fie că ne place sau nu, întreaga lume trece rapid într o eră digitală. Însă această digitalizare accelerată trebuie să pună în centrul ei interesul cetățeanului.

Succesul sau insuccesul nostru ca societate, ca uniune va depinde de câteva aspecte deosebit de importante. Va trebui să stimulăm domeniul digital, companiile implicate în digitalizare și să dăm posibilitatea specialiștilor să-și dezvolte ideile aici, în Uniunea Europeană. Va fi absolută nevoie de programe și proiecte care să învețe cetățenii să utilizeze instrumentele digitale, să creeze și să trăiască într un mediu digital. Nu în ultimul rând, trebuie să ținem cont că această digitalizare trebuie să ușureze munca și viața oamenilor.

Nu facem digitalizarea de dragul digitalizării, ci o facem în beneficiul oamenilor. Toate acestea însă vor putea fi făcute doar dacă vom avea o abordare europeană la nivel de Uniune, pentru a ne asigura că drepturile tuturor cetățenilor europeni sunt respectate, că toți avem aceleași șanse, indiferent în ce regiune trăim, că nimeni nu este lăsat în urmă.

 
  
MPphoto
 

  Jordi Solé, on behalf of the Verts/ALE Group. – Madam President, Mr Commissioner, rapporteurs, shadow rapporteurs, colleagues, during this decade, we want to give the EU’s digital transition a decisive boost. We had the Compass and now, with today’s decision, we have the concrete targets that we as a Union need to achieve by 2030 and the way to get there. Now all we need to do is to add political will and financial resources to these tools.

In the digitalisation of the economy and society, much is at stake. We have to avoid lagging behind in terms of competitiveness for our economy and companies. We strive to be able to compete for leadership positions in the field of ICT and other advanced technologies. Issues such as territorial balance, technological sovereignty, the efficiency of public services and administration, energy sustainability or social cohesion are also at stake.

Incorporation into the digital world should not result in more fractures and divides in our societies. This is why it is so important that the targets that we have agreed upon produce positive effects in each and every of these areas.

On the positive balance of the final outcome, I want to emphasise the fact that we included the regional dimension in the digital transition. There are sub-state governments, like the Catalan government, that are very active in digital policies, and it’s good that they become involved with the joint endeavour to reach the 2030 targets.

On the negative side, I regret that governments didn’t accept even the possibility for the Commission to issue recommendations to those Member States not on track with digital benchmarks. That no doubt would have helped the implementation of the targets.

It’s also regrettable that we couldn’t fully counter the big push from some big Member States to introduce in the final text a reference, albeit indirectly, to the so-called fair share principle for investments in digital infrastructures. We need to ensure that net neutrality rules will not be changed and consumers and businesses will not have to pay more for online services due to a misleading concept of fair share. But this is a story to be continued.

 
  
MPphoto
 

  Elena Lizzi, a nome del gruppo ID. – Signora Presidente, signor Commissario, on. Dlabajová, onorevoli colleghi, per prima cosa vorrei ringraziare la collega Dlabajová per la proficua collaborazione e per avere anche accolto i nostri contributi.

Questa decisione stabilisce obiettivi digitali concreti che l'Unione europea intende raggiungere entro la fine del decennio, come è stato detto, e noi abbiamo ritenuto che si vada nella giusta direzione. Abbiamo però inserito ed evidenziato il problema del reskilling perché bisogna trovare i finanziamenti per digitalizzare le persone over 50 che non hanno dimestichezza con questi nuovi strumenti e che devono aggiornarsi per fronteggiare le nuove esigenze. Queste generazioni possiedono un ampio know-how, ricchezza di informazioni e contenuti e possono sostenere con l'esperienza le nuove leve, che avranno le competenze informatiche digitali.

L'incontro intergenerazionale deve essere inclusivo affinché tutti traggano vantaggio e anche per raggiungere l'obiettivo di avere i 20 milioni di specialisti impiegati nel settore delle tecnologie dell'informazione e della comunicazione. Così l'Unione europea deve ricorrere all'utilizzo di tutti i programmi, soprattutto della ricerca, come per esempio creare un legame più forte con l'EIT e con la KIC Digital.

Bene l'attenzione prestata alle piccole e medie imprese, bisogna dedicare loro tutta la nostra attenzione per evitare che il nostro tessuto economico e sociale si deteriori. Le nostre aziende devono essere supportate nel processo di transizione con corsi e finanziamenti mirati e di questo si deve occupare la politica europea.

Poi ci è piaciuto che la Commissione svilupperà insieme agli Stati membri traiettorie a livello europeo per ciascuno degli obiettivi digitali dell'Unione europea e, a loro volta, gli Stati membri dovranno impegnarsi a sviluppare le traiettorie e le tabelle di marcia strategiche nazionali per raggiungere questi obiettivi, che devono essere chiari e sostenibili.

Inoltre, il concetto di progetti multinazionali faciliterà gli investimenti in settori quali il calcolo ad alte prestazioni, le infrastrutture e i servizi di dati comuni, la blockchain, il partenariato ad alta tecnologia per le competenze digitali e le infrastrutture quantistiche sicure, nonché la rete di centri di sicurezza informatica, la pubblica amministrazione digitale, le strutture di prova e i cluster di innovazione digitale.

Molte aziende e industrie italiane sono interessate a questi progetti infrastrutturali e speriamo che il nostro voto favorevole serva da propulsore per il raggiungimento degli obiettivi stabiliti.

 
  
MPphoto
 

  Johan Nissinen, för ECR-gruppen. – Fru talman! EU har blivit världsmästare på att reglera digitaliseringen, i stället för att stödja innovation och nytänkande. Vi har därför halkat efter på global nivå. Jag stöder idén att satsa på digital utveckling, eftersom det är någonting bra, men jag fruktar att denna strategi kommer att misslyckas. Jag hoppas att jag har fel. Den innehåller många vackra ord och otroligt ambitiösa mål, i stället för en effektiv strategi som kommer ge valuta för våra pengar. Det är genom ekonomiska reformer och utbildning som vi skapar varaktig utveckling för framtiden och inte genom ineffektiv byråkrati som ger upphov till slöseri.

Trots att EU spenderar mer pengar än både USA och Asien på digitaliseringen, ligger vi fortfarande efter. Detta är inte rimligt. Vi kan inte fortsätta i samma hjulspår, utan vi måste börja tänka nytt.

 
  
MPphoto
 

  Sandra Pereira, em nome do Grupo The Left. – Senhora Presidente, as tecnologias digitais têm o potencial de melhorar o acesso dos cidadãos à informação e à cultura, bem como proporcionar-lhes uma escolha mais vasta, diversificada e fácil no acesso a bens e serviços públicos e potenciar a sua qualidade de vida.

Mas este guião para a década digital segue a cartilha neoliberal das instituições europeias, orientado para o mercado único digital, que tem sido um instrumento promotor de desigualdades entre Estados-Membros, dificultando, particularmente, a vida das micro, pequenas e médias empresas, que não conseguem fazer face à concorrência e à brutal desigualdade dos meios e dos recursos que estão ao alcance das grandes empresas multinacionais do setor, e agora também dos já institucionalizados unicórnios.

De acordo com a proposta, os Estados-Membros deverão elaborar roteiros nacionais subordinados às recomendações específicas por país, formuladas no âmbito do Semestre Europeu, a que nos opomos por ser parte integrante dos instrumentos de imposição, condicionamento e controlo da União Europeia sobre as políticas dos Estados-Membros.

A realidade mostra que o guião deveria já ser outro.

 
  
MPphoto
 

  Maria da Graça Carvalho (PPE). – Senhora Presidente, Caro Comissário, caros Colegas, cara Relatora Martina Dlabajová, a transição digital é um dos pilares da estratégia da União Europeia para a próxima década. Do seu sucesso dependerá, em muito, a competitividade da nossa economia. Esta é uma corrida para a qual partimos com atraso, face a alguns países, como os Estados Unidos.

Para recuperarmos terreno temos de investir fortemente nas infraestruturas, na modernização das empresas, indústrias e serviços públicos, na economia dos dados, num forte mercado interno digital, na educação e formação, tanto nos quadros como na população em geral, na investigação científica e inovação.

A afirmação da União Europeia passará pela aposta em tecnologias emergentes como a computação quântica. Temos de ser capazes de criar as condições para que estas tecnologias se desenvolvam e sejam produzidas na Europa.

Um bom exemplo do rumo a seguir são as parcerias do Programa-Quadro Horizonte Europa, abrangendo temas como as tecnologias digitais essenciais e os circuitos integrados, a computação de alto desempenho e as redes 5G e 6G.

Este guião para a década digital, com os seus objetivos ambiciosos, só será concretizado se reunirmos todas estas condições.

 
  
MPphoto
 

  Lina Gálvez Muñoz (S&D). – Señora presidenta, comisario, la digitalización abre muchísimas oportunidades para las y los europeos, también para sus territorios, pero también puede generar exclusiones y acrecentar desigualdades que sin duda tenemos que combatir desde las políticas públicas y también con una mayor participación democrática. Este itinerario para la década digital 2030 tiene el objetivo de fortalecer la soberanía digital europea, que sin duda es un elemento esencial para garantizar nuestra resiliencia y también nuestra autonomía estratégica.

Me congratula especialmente ver recogidos en el acuerdo final la necesidad de garantizar las habilidades digitales básicas y un aumento de esos objetivos para el 80 % de las personas, y permitir así a la ciudadanía tener las habilidades básicas necesarias para participar plenamente en la sociedad digital y alcanzar finalmente la alfabetización digital amplia.

Especialmente me congratula, y ha sido un esfuerzo muy grande de nuestro grupo, los socialistas y demócratas, que haya medidas específicas de apoyo para superar el grave desequilibrio de género, ya que solo una de cada seis especialistas en tecnología de la información y la comunicación, y solo una de cada tres graduadas en STEM, es decir en ciencia, tecnología, ingeniería y matemáticas, son mujeres.

Y, finalmente, también la variable regional, ya que ninguna región se puede quedar atrás de este progreso digital.

 
  
MPphoto
 

  Valérie Hayer (Renew). – Madame la Présidente, Monsieur le Commissaire, chers collègues, aujourd’hui, pour la première fois, nous définissons des étapes claires pour collectivement faire de notre ambition numérique européenne une réalité. Cette ambition, c’est celle d’un monde numérique construit autour de l’humain, qui respecte les droits fondamentaux. Un monde innovant, accessible à tous. Un monde qui s’appuie sur des compétences renforcées sur l’ensemble du territoire européen.

Mes chers collègues, si nous voulons faire de cette révolution numérique une réussite, il nous faudra répondre à deux impératifs.

Premier impératif: la numérisation de nos sociétés doit aller de pair avec nos engagements climatiques. Nous avons besoin d’infrastructures durables et d’un numérique plus vert. Mais nous avons aussi besoin de développer les technologies numériques qui permettront de réduire nos émissions dans l’agriculture, dans l’énergie ou encore dans le transport.

Deuxième impératif: nous aurons besoin – nous le savons – d’investissements conséquents si nous voulons atteindre nos objectifs pour 2030. Cet effort devrait être porté de façon juste entre les principaux acteurs numériques concernés. C’est un point important. La déclaration européenne sur les droits et principes numériques pour la décennie numérique le précise. Nous aurons l’occasion d’en débattre très largement.

 
  
MPphoto
 

  David Cormand (Verts/ALE). – Madame la Présidente, merci à la rapporteure, merci, Monsieur le Commissaire, d’être ici avec nous. Il y a un angle mort dans ce texte: pour moi, c’est la question durable et c’est la question verte. La décennie numérique, ça nous emmène à 2030. On a des objectifs climatiques d’ici 2030. Et dans ce texte, il n’y a rien qui encadre ce que nous décidons de mettre en œuvre comme infrastructure pour pouvoir remplir ces objectifs.

Quand on parle de développement du numérique, il y a une question qu’on ne pose pas. Pourtant, quand on veut définir des critères sociaux et des critères environnementaux, on fait des études d’impact. Ici, pour le numérique, les études d’impact sont facultatives.

La question du numérique, c’est une question d’infrastructures. Ces infrastructures, elles entraînent des usages. Toute stratégie cohérente pour une puissance économique comme la nôtre devrait être conditionnée par la question de savoir quels sont les véritables besoins. On décrète dans ce texte qu’il faudrait que 90 % des PME soient intensives en numérique. Pourquoi? D’où sortent ces chiffres? Pourquoi on n’a pas une analyse plus sobre, plus résiliente de la conception du numérique?

Je veux dire que dans le monde dans lequel nous sommes, l’Union européenne doit être une puissance politique de stratégie et de stabilisation. Aujourd’hui, il y a deux modèles numériques dominants dans le monde: celui de la Chine – on ne veut évidemment pas y ressembler – et celui des GAFAM américains – et je pense que nous ne devons pas non plus leur ressembler. Quel est l’alter-modèle européen en la matière? Depuis le début, on nous dit que le numérique est naturellement l’allié de la transition écologique. Toutes les études, toutes les études qui existent sur l’impact écologique du numérique démontrent précisément le contraire. Je souhaite que nous fassions preuve de lucidité par rapport à ce domaine. Toute technologie n’est pas bonne, forcément, en soi. C’est le pouvoir politique qui décide de faire en sorte qu’une innovation technologique est au service du bien commun. Je souhaite que dans les semaines, dans les mois et dans les années qui viennent, notre institution veille à ce que ce soit le cas pour le numérique.

 
  
MPphoto
 

  Matteo Adinolfi (ID). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, la pandemia ha messo in luce la necessità di una maggiore digitalizzazione della nostra economia e della nostra società.

La trasformazione digitale ci offre infatti una grande possibilità per creare nuove opportunità per i giovani europei e migliorare l'accessibilità alle competenze digitali e renderle più fruibili a tutti i cittadini. Accrescere le competenze digitali dei cittadini europei, che sono in una situazione di ritardo sostanziale rispetto agli altri paesi industrializzati, è di fondamentale importanza.

Ciò passa attraverso il potenziamento dell'infrastruttura digitale, che deve essere portata ai massimi standard per garantire competitività e sicurezza. In quest'ottica, la produzione europea di semiconduttori all'avanguardia e sostenibili dovrebbe rappresentare entro il 2030 almeno il 20 % del valore della produzione mondiale. L'industria europea sta infatti scontando la carenza di microchip e semiconduttori dovuta alla crisi finanziaria post COVID-19 e solo un incremento della produzione autoctona permetterà al nostro continente di stare al passo di competitor come Stati Uniti, India e Cina.

L'ultimo aspetto da considerare è quello della digitalizzazione dei servizi pubblici, con l'obiettivo di rendere pienamente accessibili a tutti i cittadini i servizi pubblici online entro il 2030. Tutti nell'Unione europea dovremmo beneficiare di un ambiente digitale di qualità, che offra servizi e strumenti di facile uso, efficienti e personalizzati, con elevati standard in materia di sicurezza e tutela della vita privata. Solo garantendo che tutti i servizi pubblici principali saranno disponibili online per le imprese e per i cittadini, l'Europa potrà rafforzare la sua leadership digitale e affrontare le sfide che la globalizzazione le ha imposto.

 
  
MPphoto
 

  Andżelika Anna Możdżanowska (ECR). – Pani Przewodnicząca! Panie Komisarzu! Czwarta rewolucja przemysłowa, sztuczna inteligencja, pandemia COVID-19 pokazały, że transformacja naszej gospodarki i społeczeństwa w kierunku bardziej cyfrowego jest naszym pilnym celem. Musimy pilnie przyspieszyć proces kształcenia i rozwoju infrastruktury cyfrowej we wszystkich krajach Unii Europejskiej. Dlatego tak ważny jest ten wspólny program „Droga ku cyfrowej dekadzie”.

Bardzo się cieszę, że tej ważnej debacie przysłuchuje się dzisiaj młodzież, bo to dla nich przyszłość całej Europy. Bowiem wy w tej cyfrowej gospodarce znajdujecie się najbardziej.

Unia Europejska musi być ambitna, nowoczesna i cyfrowa, bo zagwarantuje zysk dla Europy prawie 3 bln euro. Dla przykładu, dla mojego kraju, Polski, to blisko 500 mld złotych. Dziś niestety większość Europejczyków posiada zaledwie podstawowe kompetencje cyfrowe, a między poszczególnymi krajami utrzymują się ogromne różnice. Odsetek Europejczyków posiadających podstawowe umiejętności informatyczne waha się między 29% a 79%.

Dziś ten wypracowany kompromis przez nasz Parlament i Radę Europejską wymaga ambitnego podejścia i współpracy. Ustanowiliśmy konkretne cele polityki cyfrowej, umiejętności cyfrowych, infrastruktury i cyfryzacji przedsiębiorstw, a co najważniejsze przejrzyste ramy realizacji projektów wielonarodowych. Powinniśmy jednak w tym ambitnym projekcie zwrócić uwagę na kilka wrażliwych kwestii: w zakresie terminów synchronizacji publikacji krajowych cyfrowych map drogowych i osiągnięcia celów 70% dla przedsiębiorstw unijnych wykorzystujących cyfryzację w prowadzeniu działalności gospodarczej oraz 100% transformacji cyfrowej w dostępie do usług publicznych i dostępie obywateli, np. do dokumentacji medycznej. Jednak pamiętajmy, że w tym pędzie do światowej cywilizacji cyfrowej ważne, byśmy nie zapomnieli o drugim człowieku, o naszym bezpieczeństwie oraz byśmy zwrócili uwagę na zagrożenia, jakie niesie postęp technologiczny i cyfrowy świat.

 
  
MPphoto
 

  Andreas Schwab (PPE). – Frau Präsidentin, Herr Kommissar Breton, liebe Kolleginnen und Kollegen! Wir sprechen heute über den Weg zu einer digitalen Dekade, und ich möchte gerne drei Punkte herausgreifen im Anschluss an das, was Frau Kollegin Carvalho gesagt hat.

Ich glaube zunächst einmal, dass ganz wichtig ist, dass die Europäische Union eine wertegeleitete Digitalpolitik betreibt. Und deswegen ist diese Erklärung zu den digitalen Rechten und Grundsätzen, die Sie, lieber Herr Kommissar Breton, und die Kommission vorgelegt haben, von fundamentaler Bedeutung. Die Digitalpolitik in Europa muss den gleichen Wertmaßstäben genügen wie auch die ganz klassische Wirtschafts- und Sozialpolitik, die wir betreiben. Es kann keine unterschiedliche Digitalpolitik geben.

Deswegen glaube ich, dass wir – zum Zweiten – in den vergangenen Monaten viel erreicht haben: Das Gesetz über digitale Märkte, das Gesetz über digitale Dienste, der Data Act – und wir warten ja immer noch auf die Spezifikation des Data Acts im Hinblick auf Automobile – sind wichtige Schritte. Aber wir brauchen für all diese Schritte eine Integration in die jeweiligen Fachbereiche, und wir brauchen keine separate digitale Superrevisionsbehörde, wie das momentan im Gesetz über künstliche Intelligenz angedacht ist. Digitalpolitik muss überall dort stattfinden, wo schon heute Politik stattfindet, und es muss immer einen Ausgleich geben mit analogen Diensten und digitalen Diensten.

Deswegen zuletzt, drittens, lieber Herr Kommissar Breton: Ich glaube, wir müssen auch über die spectrum policy nochmals neu nachdenken – denn wenn wir einen digitalen Binnenmarkt wirklich erreichen wollen, wenn wir wettbewerbsfähiger werden wollen in den Telekommunikationsdiensten, dann brauchen wir einen grenzüberschreitenden Markt, und dafür brauchen die Telekommunikationsanbieter mehr Möglichkeiten. Deswegen ist da auch Ihr Mut gefragt. Dazu möchte ich Sie ermutigen; das Parlament steht da an Ihrer Seite.

 
  
MPphoto
 

  Carlos Zorrinho (S&D). – Senhora Presidente, Senhor Comissário, sejamos claros.

Num momento em que apostamos forte na Identidade Digital ao serviço de todos os cidadãos europeus, como base para termos uma televisão digital mais inclusiva e democrática, há outra identidade digital que conta: a Identidade Digital da nossa parceria, da União Europeia. Ancorada nos valores comuns, que partilhamos para a caminhada até 2030, de que são exemplo: a defesa de uma sociedade digital focada nas pessoas, inclusiva, segura e transparente, e o acesso tendencialmente universal de todos os cidadãos europeus a redes de alta qualidade, através da tecnologia, dos recursos económicos, do desenvolvimento das competências, permitindo-lhes usufruir de serviços disponíveis e, em particular, dos serviços de interesse público em formato digital.

É a afirmação desta identidade digital diferenciada que nos pode permitir não apenas cumprir os nossos objetivos enquanto parceria pela paz, pela liberdade e pela democracia, como também sermos relevantes e competitivos à escala global.

Por isso temos que combinar todas as tecnologias, incluindo as novas gerações de WI-FI, seguindo o espírito da iniciativa Wifi4EU, de que fui relator, e também abrir uma frente alargada de financiamento da modernização das redes, incluindo as plataformas que dela dependem.

 
  
MPphoto
 

  Nicola Danti (Renew). – Signora Presidente, signor Commissario, onorevoli colleghi, quella della trasformazione digitale della nostra società e della nostra economia è una delle grandi sfide dell'Unione europea.

Bene ha fatto la Commissione a prevedere target specifici da raggiungere da qui al 2030, che ci permetteranno di giocare un ruolo a livello globale. Così come è accaduto per il Green Deal, infatti, solo se avremo obiettivi misurabili e tangibili riusciremo a monitorare i nostri progressi in questo campo.

Mi preme sottolineare due elementi di questa strategia che considero particolarmente significativi. Il primo: la necessità di investire per garantire la diffusione massima delle competenze digitali e un numero adeguato di professionisti digitali altamente qualificati, specialmente tra i giovani, per essere competitivi anche sul mercato del lavoro.

Il secondo elemento è la necessità di investire sulla digitalizzazione delle imprese, soprattutto delle piccole e medie imprese, per sfruttare al meglio le opportunità che la tecnologia offre loro.

Tutto questo passerà certamente anche dalla capacità di assicurare una connettività e infrastrutture digitali sicure e resilienti che raggiungano tutti.

 
  
MPphoto
 

  Ladislav Ilčić (ECR). – Poštovana predsjedavajuća, dame i gospodo, jeste li se testirali? Jeste li pokušali vidjeti koliko minuta možete izdržati i slušati govornika na nekom službenom sastanku ili čak privatnom susretu bez da posegnete za svojim pametnim telefonom ne bi li vidjeli nešto jako važno što je upravo stiglo.

Dakle, svi mi gubimo pažnju. Svi mi tražimo atrakciju. Svi smo mi postali na neki način ovisni. I zato, kad govorimo o digitalizaciji, pogotovo o edukaciji mladih, trebamo misliti i na ljudske slabosti kako bi tehnologije zaista bile u službi čovjeka.

Također, trebali bismo točno znati koliko će ova digitalizacija smanjiti administraciju, koliko će naši građani i poduzetnici zaista manje plaćati administraciju i koliko će ti procesi biti jednostavniji, brži i lakši. Da se ne dogodi kao u Hrvatskoj u kojoj smo imali više digitalnih transformacija, ali za većinu javnih usluga uvijek vas traže još samo jedan papir.

 
  
MPphoto
 

  Deirdre Clune (PPE). – Madam President, I would say that COVID has really demonstrated the value of digitalisation and technologies, how important they are to our societies. We’ve seen the benefits of bringing people together, delivering services, allowing business to continue, and indeed delivering particularly our education services. But we can’t stop there. We need to do more. And I very much welcome the programme, the ‘Path to the Digital Decade’, and also the Digital Scoreboard, because I think it’s good to shine a light on individual countries and set targets and how we can improve our societies, our economies.

By 2030, we want at least 80% of adults to have basic digital skills, and we must leave nobody behind. That means age, education and social background should not be a deterrent. We need to ensure that all households have gigabyte connectivity and all population areas should be covered by 5G. That’s really important. We also need to ensure that our government and our state services are delivered digitally so that we don’t leave anybody behind in this area, particularly those who are living in rural isolated areas.

So the targets are there and it’s a challenge. But absolutely, as I started, COVID has demonstrated just how important this is for all our societies.

 
  
MPphoto
 

  Tsvetelina Penkova (S&D). – Madam President, dear Commissioner Breton, dear rapporteur, colleagues, strengthening the strategic digital capacity and deployment of advanced technologies will support our businesses, benefit our citizens and definitely ensure Europe’s digital autonomy. Proper implementation of Europe’s digital decade policy programme will provide citizens with better jobs, better healthcare and better public services. Digital progress is crucial if we want to achieve our climate neutral, fair and green social goals.

However, we still have to guarantee four important things. First, better digital infrastructure and connectivity across Europe. Second, enhance partnership between Member States. Third, better digital skills. And fourth, effective public services across all the Member States. All these objectives are crucial if we want to achieve our goals for 2030 digital targets.

Europe has the capacity to be a global digital leader where technological advancement, fair and green economic growth, social inclusion and business competitiveness are all equally respected.

 
  
MPphoto
 

  Valter Flego (Renew). – Poštovana predsjedavajuća, dame i gospodo, digitalna transformacija našeg društva i gospodarstva? Da. Digitalizacija? Apsolutno da. Ali ne smijemo zaboraviti utjecaj tehnologije na čovjeka. Čovjek mora uvijek biti u središtu svih programa, a stalna edukacija ljudi prioritet je u godinama ispred nas.

Nažalost, svjesni smo, prekomjerno korištenje digitalnih uređaja i digitalna ovisnost dio su naše svakodnevice, posebice nažalost kod mladih. Zato, poštovani povjereniče Breton, pozivam Komisiju da ojača i financijski pomogne i osnaži programe edukacije, posebice mladih ljudi, kako bi na jedan ispravan i zdrav način iskoristili mogućnosti koje su ispred nas i na tome nikada ne smije se štedjeti.

Digitalizacija i digitalna transformacija, naime, imat će uspjeha i smisla samo ako tu digitalizaciju, tu tehnologiju, budu koristile zdrave i sretne osobe, kako na poslu tako i kod kuće.

 
  
MPphoto
 

  Elżbieta Kruk (ECR). – Pani Przewodnicząca! Trudno nie popierać celu, jakim jest postęp cyfryzacji dla zwiększenia innowacyjności, efektywności gospodarki czy usprawnienia administracji.

Cywilizacyjny przełom, jakiego obecnie doświadcza świat w następstwie dokonującej się czwartej rewolucji przemysłowej, niesie jednak nowe wyzwania i kontrowersje związane z wykorzystywaniem technologii cyfrowych i sztucznej inteligencji. Stwarzając ogromne szanse rozwojowe, stworzył też rozmaite zagrożenia, w tym ryzyka cyfrowych nadużyć, naruszania prywatności, inwigilacji, dehumanizacji i alienacji ludzi. Znane są liczne przypadki, w których skutkiem błędnych decyzji algorytmów komputerowych i sztucznej inteligencji jest naruszenie praw i wolności wielu obywateli.

Program „Droga ku cyfrowej dekadzie” nie daje dostatecznej odpowiedzi na społeczne obawy co do potencjalnych negatywnych skutków wdrażania technologii cyfrowych. Znajdujemy tu natomiast charakterystyczny dla dzisiejszych dokumentów unijnych zapis, że technologie te mają być zgodne z wartościami Unii.

Ale co to są te „wartości Unii”? Czy to wartości historycznie współtworzące europejskiego ducha, jak na przykład etyka chrześcijańska? Czy są raczej wyrazem lewackich dążeń ideologicznych, które zamiast dobrodziejstwa nowych technologii przyniosą nam totalitaryzm nowego wspaniałego świata?

 
  
MPphoto
 

  Krzysztof Hetman (PPE). – Pani Przewodnicząca! Panie Komisarzu! Szanowni Państwo! W ostatnich latach słowa „transformacja cyfrowa” były odmieniane przez wszystkie przypadki. Pandemia COVID-19 w znacznym stopniu przyspieszyła zachodzące procesy i wymusiła na nas adaptację do nowej rzeczywistości właśnie poprzez powszechniejsze wykorzystanie technologii cyfrowych. Nie ulega jednak wątpliwości, że aby Unia Europejska mogła w naprawdę skuteczny sposób i w pełni przeprowadzić transformację cyfrową, potrzebujemy spójnej strategii. Program polityki „Droga ku cyfrowej dekadzie” do 2030 r. jest właściwym krokiem w tę stronę.

Program ma duży potencjał. Nakreśla ambitne cele cyfrowe dla całej Unii w zakresie priorytetowych obszarów. Będą one osiągane poprzez indywidualne ścieżki krajowe. Oczywiście w minutę nie sposób wspomnieć wszystkich założeń, ale do najważniejszych można zdecydowanie zaliczyć: umożliwienie obywatelom dostępu do usług publicznych w 100% online, znaczne zwiększenie liczby specjalistów w zakresie technologii cyfrowych, zwiększenie umiejętności cyfrowych i zwalczanie wykluczenia, a także ucyfrowienie przedsiębiorstw. Uważam, że dzięki tej strategii będziemy w stanie sprawniej osiągać wskazane cele na poziomie Unii.

 
  
MPphoto
 

  Alex Agius Saliba (S&D). – President, Kummissarju, it-trasformazzjoni diġitali tal-ekonomiji u s-soċjetajiet Ewropej qiegħda timxi b'pass mgħaġġel ħafna, u dan qed iġib miegħu numru ta' opportunitajiet ġodda imma fl-istess ħin sfidi kritiċi li rridu nindirizzaw fiż-żmien ġejjieni.

Kriżijiet reċenti, bla dubju, jenfasizzaw ir-rwol ewlieni tat-trasformazzjoni diġitali fil-bini ta' futur sostenibbli għaċ-ċittadini Ewropej. Fl-istess ħin, dawn il-kriżijiet esponew, b'mod qawwi ħafna, il-qasma diġitali li teżisti bejn iċ-ċittadini, u l-ħtieġa li jiġu adottati soluzzjonijiet diġitali li huma aċċessibbli għal reġjuni, pajjiżi u setturi differenti. U għalhekk li neħtieġu impenji addizzjonali biex niggarantixxu tranżizzjoni ġusta, tranżizzjoni inklużiva li ma tħalli lil ħadd jaqa' lura; b'miri konkreti, investiment pubbliku u interventi f'setturi strateġiċi biex niżguraw progress ekoloġiku u diġitali għal kulħadd, inkluż l-għoti ta' protezzjonijiet u opportunitajiet anke lill-aktar komunitajiet remoti, lill-aktar komunitajiet periferali.

Għaldaqstant, nappoġġja l-kontribut li inizjattivi bħad-Deċennju Diġitali jista' jkollhom fil-kisba tat-trasformazzjoni diġitali koeżiva għas-soċjetà Ewropea sal-2030, b'mod partikolari li jegħleb id-distakk bejn iż-żoni rurali u urbani.

 
  
MPphoto
 

  Eugen Jurzyca (ECR). – Vážená pani predsedajúca, je nepochybne dobré, že si stanovujeme ciele pre digitalizáciu. Bohužiaľ, nemáme ich celkom dobre zvolené.

Nemerajú výsledky pre občana. Napríklad cieľ, aby boli kľúčové verejné služby dostupné online. Nestačí predsa, že je služba dostupná online, lebo online služba môže byť urobená tak, že ňou občania stratia viac času, než keby navštívili úrad peši. Kto neverí, nech si prečíta o tom, ako fungovala online služba pre registráciu na vakcináciu proti Covidu na Slovensku, v mojom členskom štáte.

Namiesto toho vhodnejšie by boli ciele, ako napríklad, o koľko sa zvýšila úspora času, klesli náklady alebo o koľko sa zvýšila produktivita práce vďaka digitalizácii. Takéto ciele väčšinou v návrhu chýbajú a myslím si, že je to škoda. Som o tom presvedčený.

 
  
MPphoto
 

  Barbara Thaler (PPE). – Frau Präsidentin, sehr geehrter Herr Kommissar, liebe Kolleginnen und Kollegen! Wir diskutieren heute unser Politikprogramm für die Digitalstrategie, um, wie man so schön sagt, fit für den Standort der Zukunft zu werden. Es geht um Infrastruktur, künstliche Intelligenz, 5G, 6G, Cloud-Computing, Blockchain und vieles mehr.

Es geht auch um Quanten-Computing, und darauf möchte ich kurz eingehen. Der Bericht – übrigens, herzlichen Glückwunsch, Frau Berichterstatterin – streicht hervor, dass Quanten-Computing-Kapazitäten zu einer entscheidenden Voraussetzung werden. Bis 2025 wollen wir unseren ersten Quantencomputer haben, damit wir bis 2030 eine absolute Spitzenposition im Bereich Quantenkapazitäten erreichen können. Und ich finde, wir haben großes Potenzial dazu als Europäische Union, um auf diesem Gebiet wirklich weltweit Vorreiter zu werden.

Mit ein bisschen Stolz, Herr Kommissar, darf ich sagen, dass in meiner Heimatregion – in Tirol – die weltweit erste Quantenarchitekturfirma sitzt. Für solche Firmen müssen wir die Rahmenbedingungen schaffen – so kann ein europäisches Ökosystem für Quanten-Computing die Welt verändern.

 
  
MPphoto
 

  Adriana Maldonado López (S&D). – Señora presidenta, señor comisario, señorías, sin duda, una de las prioridades políticas de esta Comisión Europea, de este Parlamento Europeo es la Década Digital. Una Década Digital que no solamente sirve como motor de transformación, sino que este Itinerario hacia la Década Digital para 2030 pone en el horizonte problemas reales que tenemos hoy en la Unión Europea.

Y me quiero centrar principalmente en tres de ellos, que debemos de ser capaces de abordar de una forma coordinada y, sobre todo, buscando resultados para el año 2030. Están relacionados con la reducción de la brecha digital.

Los hombres ocupan a día de hoy ocho de cada diez puestos de trabajo en el sector de las telecomunicaciones en la Unión Europea. Por lo tanto, las mujeres siguen estando fuera de aquellos puestos de trabajo relacionados con la digitalización.

Pero no solamente es un problema de las mujeres, también de las pymes. En la Unión Europea tenemos una baja participación de las pymes en la digitalización y debemos, como Unión Europea, apostar por ellas.

Pero, sobre todo, también me quiero centrar en un elemento trascendental: el mundo rural. No podemos seguir creando dos Europas, a dos velocidades; la del mundo rural y la de las grandes ciudades.

Por lo tanto, este itinerario digital tiene un objetivo claro: reducir brechas. Y nuestro cometido como Parlamento Europeo, sin duda, es hacer que sea lo más efectivo posible y, sobre todo, que sea una realidad en el año 2030.

 
  
MPphoto
 

  Luisa Regimenti (PPE). – Signora Presidente, signor Commissario, onorevoli colleghi, con l'incessante aumento dell'importanza e dell'utilizzo del digitale è sempre più difficile per i cittadini e le aziende rimanere al passo.

Le nuove tecnologie contribuiscono allo sviluppo economico e sociale, ma sono accompagnate da rischi, insicurezza e disinformazione. Molte piccole e medie imprese sono state abbandonate a loro stesse durante il passaggio alla gestione informatica.

Dedicare una maggiore percentuale del budget del dispositivo per la ripresa e la resilienza alla transizione digitale è indispensabile per dare l'opportunità a tutte le aziende di essere parte di una rete virtuale che collega e accomuna tutti i paesi membri.

La sicurezza dei dati inoltre viene spesso sottovalutata. Informare e fornire direttive sul tema è fondamentale per la buona riuscita di questa visione. Connettere i paesi membri può e deve servire ad aumentare le opportunità finanziarie attraverso linee guida e protocolli che facilitino lo scambio dei dati.

L'Europa dovrà dimostrarsi unita nel fissare obiettivi precisi e indicare i giusti percorsi che facilitino questo inarrestabile progresso.

 
  
MPphoto
 

  Christel Schaldemose (S&D). – Fru formand! Hr. Kommissær! En fornøjelse! Digitaliseringen fylder stadig mere i vores samfund, i vores hverdag og i vores økonomi. Men selvom digitaliseringen allerede har ændret meget i vores liv, så skal vi turde at gå endnu længere. Digitaliseringen sikrer nemlig både arbejdspladser, vækst og velstand. Derfor er jeg glad for de ambitiøse mål, der er i programmet. Hvis EU skal i front i den digitale omstilling, og det synes jeg, at EU skal, så har vi brug for flere digitale eksperter, internet til alle, og at flere virksomheder og offentlige tjenester benytter sig af digitale løsninger. Jeg kommer selv fra et af verdens mest digitaliserede lande, og derfor kender jeg også til bagsiden af medaljen. Der er nogle, der mister deres job, når de bliver automatiseret, og der er nogle, der mangler digitale færdigheder for at kunne være med. Derfor er det også vigtigt, at vi sikrer, at der ikke er nogen, der bliver efterladt på perronen. Ingen skal efterlades i digitaliseringen, og derfor skal vi gøre en særlig indsats for at sikre det. Vi skal sørge for at efteruddanne dem, der mister deres job, og vi skal sørge for at give folk de færdigheder, der skal til, for at man kan være med i digitaliseringen. Måske endda også tilbyde, at man kan tilgå offentlige tjenester, uden at man har de her færdigheder. Vi skal altså være mere digitale, samtidig med at vi beskytter dem, der har svært ved at være med. Det forudsætningen for, at vi lykkes i EU.

 
  
MPphoto
 

  Romana Jerković (S&D). – Madam President, dear colleagues, Commissioner, as the energy and economic crisis continue to loom large, there is a growing risk that many European citizens and companies will fall behind and not reap the benefits of the digital transformation. To accelerate the pace of digital innovation and adoption, it is crucial that we match the 2030 target with a set of investments that will help close the digital divide and keep our ambitions high.

First, we need to invest in people and education so that our citizens have the digital skills necessary to actively participate in the digital society. The digital decade must be inclusive and make digital technology work for people and for businesses. Second, the quality, access and transparency of public services through digitalisation should be improved and modernised across the EU.

The point is not to win the digital race. The point is to develop and safeguard our societies.

 
  
 

Spontane Wortmeldungen

 
  
MPphoto
 

  Maria Grapini (S&D). – Doamnă președintă, domnule comisar, mă bucur că dezbatem acest subiect și această această problemă, digitalizarea. Sigur, știm că proverbul există în toate situațiile: „drumul spre iad e pavat cu intenții bune”.

Este foarte important și mă bucur că ați vorbit, domnule comisar, că nu sunt suficiente doar investițiile în tehnologie, ci avem nevoie și de creșterea competențelor, pentru că acum, când vorbim, sunt zone întregi geografice, mai ales în rural, în care nu avem nici infrastructură, nu este semnal pentru telefon despre ce digitalizare să mai vorbim? Iar competențele trebuiesc crescute concomitent cu investițiile, pentru că altfel ar fi o pierdere dacă facem investiție în digitalizare, dar nu avem competențe pentru accesare.

De asemenea, cred în efectele pozitive ale digitalizării, în efecte bune pentru a integra persoanele cu dizabilități, dar în aceeași măsură cred foarte mult că investițiile trebuiesc țintite spre zone geografice, spre zonele în care avem încă probleme legate de competențe și infrastructură.

De aceea, eu cred că digitalizarea merge mână în mână cu investițiile și merge mână în mână cu educația și creșterea competențelor digitale a tuturor cetățenilor din spațiul pieței interne.

 
  
 

(Ende der spontanen Wortmeldungen)

 
  
MPphoto
 

  Thierry Breton, membre de la Commission. – Madame la Présidente, Mesdames et Messieurs les députés, je vous remercie sincèrement pour le débat très enrichissant que nous avons eu aujourd’hui. Nous sommes évidemment tous conscients que nous devons agir d’urgence, avec détermination, pour construire la décennie numérique.

Vous nous avez déjà soutenus dans un nombre important de dossiers essentiels pour notre espace numérique, notre espace informationnel, à l’échelle de notre continent. Bien d’autres sont en cours de discussion, vous le savez. Il est donc essentiel pour nous, décideurs politiques, de tout mettre en œuvre pour que la transformation en cours réponde aux besoins et aux attentes de tous nos citoyens, je dis bien tous nos citoyens et, évidemment, de nos entreprises, qu’elles soient grandes ou petites. Il est temps de surmonter les inégalités entre ceux qui bénéficient de cette transformation et les autres, comme cela a été rappelé par nombre d’entre vous.

Affirmer notre identité et un modèle européen qui reflète nos valeurs dans un monde numérique devient effectivement un enjeu essentiel pour nous, mais aussi à l’échelle du continent et de la planète. C’est pour cela que le programme d’action pour la décennie numérique est si important. C’est notre feuille de route pour conduire la transition numérique auprès de nos citoyens, des gouvernements, des entreprises. C’est aussi crucial pour réduire nos dépendances technologiques et éviter d’en créer de nouvelles dans un monde qui va devenir de plus en plus complexe, on le sait.

La nouveauté de ce programme d’action est surtout qu’il fixe – vous l’avez rappelé à juste titre, les uns et les autres et vous-même, évidemment, Madame la rapporteure – des objectifs quantitatifs à réaliser et, ce faisant, qu’il engage les États membres dans une nouvelle gouvernance.

Je tiens à rappeler ici, en conclusion, Mesdames et Messieurs les députés, que la Commission jouera évidemment tout son rôle pour mettre en œuvre ce programme dans les meilleurs délais.

 
  
MPphoto
 

  Martina Dlabajová, zpravodajka. – Paní předsedající, pane komisaři, kolegyně, kolegové, děkuji za všechny konstruktivní připomínky, názory a vaši podporu. Cesta k digitální dekádě nebude jednoduchá. Bude se místy klikatit, často se na ní vyskytne překážka, kterou budeme muset přeskočit nebo přelézt. I přesto jsem ráda, že jsme se na ni vydali. Děkuji Evropské komisi, děkuji členským státům, že jsme našli společnou představu o tom, jak by tato cesta měla vypadat. Poděkování si zaslouží francouzské předsednictví, které položilo základy, a české předsednictví, které navázalo a jednání úspěšně zakončilo. Děkuji také všem stínovým zpravodajům a všem našim týmům. Chtěla bych, aby ještě jednou zaznělo, že jsme se dokázali společně s Komisí i s Radou dohodnout na tom, co je nutné sledovat, abychom věděli, zda se cíle digitální dekády daří plnit nebo ne. Dostatek informací a poučení se z minulých chyb jsou základním stavebním kamenem pokroku a už teď se těším na každoroční zprávu o stavu digitální dekády.

Digitální dekáda je politický program s konkrétními cíli a je nastavena tak, že má státy vést a ukazovat směr, jak tyto cíle úspěšně splnit. Je to společná strategie a je v zájmu všech se jí řídit. Věřím, že se mi podařilo s vaší pomocí najít ten správný mix, jak dosáhnout plné digitalizace do roku 2030. Nezapomeňme, že se celou dobu tady bavíme o 20 milionech expertů v oboru ICT, o digitálních dovednostech pro více než 360 milionů obyvatel Evropy, o zajištění milionů vysokorychlostních přípojek k internetu napříč celou EU, o vytvoření 10 000 klimaticky neutrálních, vysoce zabezpečených okrajových uzlů, o prvním počítači s kvantovým zrychlením, o užití cloudových služeb, umělé inteligence, zpracování dat velkého objemu třemi čtvrtinami podniků v EU nebo o plné digitalizaci veřejné správy a zdravotnické péče. A to vše za pouhých osm let.

Možná vám to připadá stále jako science-fiction nebo pohádka, ale já věřím, že se v roce 2030 ukáže, že jsme udělali všechno správně. Nyní je to na vás a na vašem hlasování. Děkuji za pozornost a těším se, jak dnešní hlasování dopadne.

 
  
MPphoto
 

  Die Präsidentin. – Die Aussprache ist geschlossen.

Die Abstimmung findet heute, Donnerstag, 24. November 2022, statt.

Schriftliche Erklärungen (Artikel 171)

 
  
MPphoto
 
 

  Karol Karski (ECR), na piśmie. – Program „Droga ku cyfrowej dekadzie” przy udanej realizacji jego założeń może, według istniejących obliczeń, przyczynić się do uzyskania dodatkowych 2,8 bln euro w całej Unii. W przypadku przyspieszenia wdrażania technologii cyfrowych w Polsce i zrealizowania założeń unijnego planu możliwe jest uzyskanie w PKB dodatkowych 491 mld złotych do 2030 roku. Choć większość Europejczyków posiada podstawowe kompetencje cyfrowe, to między poszczególnymi krajami utrzymują się znaczne różnice – odsetek ludności posiadającej przynajmniej podstawowe umiejętności informatyczne waha się od 29% do 79%. Aby osiągnąć zakładany w programie cel, zgodnie z którym do 2030 roku 80% populacji powinno dysponować podstawowymi umiejętnościami cyfrowymi, konieczne jest przyspieszenie procesu kształcenia i rozwoju infrastruktury cyfrowej. Jeżeli w ciągu ostatnich pięciu lat ogólny wskaźnik rozpowszechnienia podstawowych umiejętności cyfrowych wzrósł jedynie od 4% do 5%, stawia to pod znakiem zapytania takie cele jak wzrost liczby przedsiębiorstw intensywnie wykorzystujących technologie chmury cyfrowej czy cyfryzacja usług publicznych. Jestem zadowolony z kompromisu wypracowanego przez PE i Radę UE. Zwłaszcza należy podkreślić znaczenie mechanizmu zarządzania ich realizacją i monitorowania wyników, który został zaplanowany tak, by nie generować obciążeń dla administracji publicznych państw członkowskich. Pewne niedociągnięcia widzę w niedostatecznie zsynchronizowanych terminach publikacji krajowych cyfrowych map drogowych oraz w zbyt krótkim czasie na opracowanie krajowych cyfrowych map drogowych.

 
Letzte Aktualisierung: 5. April 2023Rechtlicher Hinweis - Datenschutzbestimmungen