Пълен протокол на разискванията

Понеделник, 13 март 2023 г. - Страсбург

13. Енергийни характеристики на сградите (преработен текст) (разискване)

  Przewodnicząca. – Kolejnym punktem porządku dziennego jest sprawozdanie sporządzone przez Ciarána Cuffe w imieniu Komisji Przemysłu, Badań Naukowych i Energii w sprawie wniosku dotyczącego dyrektywy Parlamentu Europejskiego i Rady dotyczącej charakterystyki energetycznej budynków (wersja przekształcona) (COM(2021)0802 - C9-0469/2021 - 2021/0426(COD)) (A9-0033/2023).

  Ciarán Cuffe, rapporteur. – Madam President, Commissioner Simson, colleagues, tomorrow this Parliament faces a rare opportunity to make a visible impact in the lives of every person in Europe.

This winter, millions of people were trapped in cold, draughty homes. Households and businesses are struggling to pay sky-high energy bills. Property owners are unable to renovate their homes and cannot afford to do so. Renters are stuck with eye-watering fuel bills, with no control over the energy performance of their home.

We have the power to tackle this crisis and provide much-needed relief to households and businesses across Europe. The recast Energy Performance of Buildings Directive, or EPBD, is that solution.

This directive is at the core. It is a plan for the EU to achieve a climate-neutral building stock by 2050. Why buildings? Well buildings are responsible for 36 % – more than a third – of Europe’s greenhouse gas emissions. And there is no question that we have to tackle buildings to make a real change. Categorically, the EU will not achieve its climate targets without this directive. However, we have a deal on the EPBD that will not only lower emissions but will also lower energy bills, boost European jobs and industries, and strike a blow to Europe’s dependence on fuel imports from Russia and elsewhere.

And after months of negotiations in the ITRE Committee, we have reached an agreement on the Buildings Directive and a strong majority from all of Parliament’s major political groups have backed this agreement. The negotiators support the deal because it’s fair and it’s realistic. It provides flexibility to Member States, property owners and tenants, and it’s the right deal for Europe.

It’s a fair and realistic plan because it targets the worst-performing buildings, prioritising people in energy poverty who are most impacted by high bills. And it ensures a fair distribution of responsibility amongst the Member States. While we’ve increased the ambition level for renovation, we’ve also adopted stronger social protections against disproportionate rent increases or eviction. And we will boost renewable installations in buildings, and Member States must adopt plans to phase out fossil fuel use in buildings by 2035.

It’s also a flexible plan. Every country develops its own renovation plan that is specific to their needs. Historical and religious buildings are exempt. Residential property owners have more time to abide by the new rules. And it’s crucial, however, that exemptions for residential buildings are limited. Certain groups, like renters, must not be locked into cold, damp buildings and denied the benefits of lower bills and decent housing.

It’s the right plan for Europe. The proposed deal will save almost 50 billion m³ of fossil gas per year. That’s the gas consumption of 35 million households, another crucial blow to Europe’s dependence on Putin’s gas.

Certain members on the far right of this House would like to see changes to the text that would render this directive almost meaningless. To deny European households and businesses the chance of lower bills and decent housing should be unthinkable. Furthermore, without this directive, we’re in grave danger of missing our climate targets.

So I urge my colleagues to reject efforts to water down this crucial legislation. And instead, tomorrow, let’s vote for cheaper bills, warmer homes and climate protection. It’s a good deal for the citizens of Europe, it’s a good deal for the construction industry and creating jobs, and it’s a good deal for the planet. So let’s vote to get this deal done and get this report approved.

  Kadri Simson, Member of the Commission. – Madam President, honourable Members, first let me thank you for inviting me to this debate today. I want to start by thanking the rapporteur Ciarán Cuffe and all honourable Members of Parliament involved, so that this work led us to adoption of a very high quality report.

We have just marked one—year anniversary of our REPowerEU agenda, and we have come very far in building an energy system that is more secure and less dependent on Russian fossil fuels. But clearly, there is no time to lose for strengthening our security of supply and energy sovereignty.

A stronger EU framework on energy efficiency will help us stay on course to reach our 2030 energy and climate targets, and it will help turn temporary energy savings into structural efficiency, it will support industry’s competitiveness.

We agreed last week to the revision of the Energy Efficiency Directive. Reviewing the energy performance of buildings is the next and crucial part of achieving our goal. Buildings are the biggest consumer of energy in the EU. That’s why, in simple words, it is indispensable and urgent to take action here.

Our REPowerEU strategy shows the way forward. We need robust provisions where it matters most and, in particular, on minimum energy performance standards, phase out of fossil fuel boilers, and zero—emission standards for new buildings. The current pace of energy renovation is simply too slow. If we do not change gear, the EU will miss an economic opportunity.

Renovation is, in our view, not a cost – it is an investment. The EPBD recast puts forward areas for priority actions, and sets out clear policy instruments to deliver a modern building stock in a gradual and reasonable way. Let me mention three of them.

First, the minimum energy performance standards. The aim is to start renovating the worst-performing buildings, those where every inhabitant faces energy bills that are highest, and often those where the most disadvantaged people are living.

Second, the provision on zero—emission buildings for new constructions aims to deploy the best technologies where it is the easiest.

And third, strengthening energy performance certificates is essential to give consumers, both building owners and tenants, clear and credible information. With the right information, they can make informed decisions on the most effective actions to take to renovate their buildings.

Honourable Members, the view on the Energy Performance of Buildings Directive plays a key role in our strategy for a cost-effective transition to net zero. Higher energy performing buildings are better places to live, have lower energy costs, and generate benefits for our society as a whole. I welcome the report and ambition this Parliament shows in this area, and I look forward to our exchange.

  Радан Кънев, докладчик по становището на комисията по околна среда, обществено здраве и безопасност на храните. – Г-жо Председател, г-жо Комисар, колеги, политиката по реновиране на сградния ни фонд постига изключително много цели едновременно.

На първо място, тя е от огромна социална полза, като намалява сметките както на предприятията, така и на семействата, на гражданите. На второ място, тя има безспорен положителен ефект върху околната среда, и то значителен положителен ефект. На трето място, но съвсем не последно по значение, има огромен геополитически ефект, като подпомага енергийната независимост на Европейския съюз и подпомага усилията ни за икономическо изолиране на агресивната руска империя. Затова не е чудно, че в комисията по околна среда, обществено здраве и безопасност на храните, макар след трудни преговори, постигнахме сериозен компромис в подкрепа на тази директива.

Като докладчик в комисията по околна среда, обществено здраве и безопасност на храните, единствено ще подчертая, че нашето съгласие се основава преди всичко не на административна принуда, а именно на тази идея, че подкрепата за реновирането на сгради е естествена. Тя е от полза за цялото общество – както на наемателите, така и на бедните собственици, на които обърнахме особено внимание, масов проблем в Източна Европа.

И особено бих подчертал това, което от нашия доклад се пренесе в основния доклад на комисията по промишленост, изследвания и енергетика – схемите „плащай, докато спестяваш“ или pay as you save, които ще подпомогнат всеки да се възползва от възможността да реновира своята собственост.

  Seán Kelly, on behalf of the PPE Group. – A Uachtaráin, Commissioner, I’m pleased I left home at 02.00 this morning to get here for this debate and previously for the EPP discussion on the same. The energy crisis has shown us how vulnerable Europe is to sudden energy price hikes. Even after this crisis is over, gas prices will remain significantly higher than before 2022. The new normal will hit the pockets of people in the worst performing buildings up to 10 times harder than in energy efficient buildings.

I have heard from colleagues that the expansion of the ETS and an upscaling of renewable energy should be enough. But alone these are not enough or technically feasible to reach our 2030 and 2050 climate goals. Only complemented by increased renovations and structural measures in the building sector can we do this. And that is what the EPBD is designed to do.

Yet the EPBD should not be a one-size-fits-all approach as buildings do not move across borders. Therefore, it is right that Member States have sufficient degrees of flexibility to ensure cost effectiveness, particularly when it comes to EV infrastructure. Colleagues are right that this will take massive investment, and I have been encouraged to see the interest and the engagement of the financial sector. It is fundamental that we get proper access to finance for people and I think we have achieved this in the EPBD. The real enforcement mechanism will be, of course, the market itself. The EPBD is as much about asset protection as it is about climate change, where investments see tangible and predictable returns.

Lastly, the EPBD also holds the significant added value of job creation if implemented: 18 000 long-term secure jobs will be created for every billion invested in energy efficiency, for example. These are very important facts. Finally, I urge you all to vote in favour of this very important file tomorrow.

  Tsvetelina Penkova, on behalf of the S&D Group. – Madam President, dear Commissioner Simson, dear colleagues, the directive on energy performance of buildings is probably one of the most relatable legislation from the Fit for 55 package to our citizens.

We all know how the energy bills skyrocketed last year, and we do all understand that if we consume less, we’re going to save more. For countries where the energy and heating bills take the majority of the monthly expenses, any improvement in the building efficiency will lead to more money saved for any other needs. This is why we have to support the EPBD.

It paves the way for the reduction of our energy consumption and our bills. It focuses on lifting our households from energy poverty. It also insists on the Member States to ring-fence dedicated funds for renovation, and at the same time it gives flexibility to the Member States to adapt the targets depending on their economic and social situation. It also offers flexibility for derogation when it comes to the labour workers, to the construction sector, but at the same time it keeps the ambitious goals of reaching the climate targets we have set and protecting from energy poverty our citizens. It imposes no penalties on the European citizens and households, and it insists that the vulnerable households should be supported so they bear no cost for renovations. I urge you to support the EPBD tomorrow.

  Morten Petersen, for Renew-Gruppen. – Fru formand! Bygninger står for 40 % af det europæiske energiforbrug. Energieffektive bygninger er derfor helt afgørende for, at vi kan bekæmpe klimaforandringerne. Og efter Putins modbydelige angreb på uskyldige i Ukraine, så haster det endnu mere med at gøre Europa fri af Putins gas. Når vi i morgen stemmer om noget så teknisk som et bygningsdirektiv, så stemmer vi ikke kun for det grønne. Vi stemmer også imod diktatoren Putin. Eksperter siger, at vi kan spare helt op mod 47 milliarder kubikmeter russisk gas om året i vores bygninger, hvis vi stemmer for den position, vi har vedtaget i Energiudvalget. Det svarer til 30 % af den gas, vi importerede fra Rusland før krigen. Vi skal nå vores klimamål. Vi skal stoppe med at sponsere Putins krig ved at hjælpe borgerne med at energirenovere deres boliger. Bygningsdirektivet er en test af, hvor seriøse vi er omkring europæisk energisikkerhed, borgernes energiregninger og ikke mindst klimaforandringerne. Jeg håber på et stort flertal i morgen.

  Jutta Paulus, im Namen der Verts/ALE-Fraktion. – Frau Präsidentin, Frau Kommissarin, liebe Kolleginnen und Kollegen! Die billigste Energie ist die, die wir nicht verbrauchen. Nie war das so zutreffend wie in den heutigen Zeiten, wo viel zu viele Menschen sich entscheiden mussten zwischen warmen Wohnungen und warmen Mahlzeiten, weil Russlands Angriffskrieg und die damit verbundene Energiekrise ihre Heizrechnungen vervielfacht hat.

Deshalb sind es nicht nur unsere Klimaziele, die schnelles Handeln erfordern. Es geht auch darum, unsere Abhängigkeit von fossilen Importen zu verringern und unsere Bürgerinnen und Bürger vor hohen Kosten zu schützen. Ja, das wird Investitionen erfordern.

Für Deutschland rechnet die Kreditanstalt für Wiederaufbau mit 254 Milliarden EUR – das ist viel Geld. Aber darf ich daran erinnern, dass allein für die deutsche Gaspreisbremse im letzten Jahr 200 Milliarden EUR zur Verfügung gestellt wurden? Geld, das nicht für Wertsteigerung von Häusern, für Jobs oder für bessere Wohnqualität sorgt, sondern zu einem nicht unbeträchtlichen Teil in Länder fließt, in denen niemand hier im Raum leben wollen würde! Deshalb, liebe Kolleginnen und Kollegen, brauchen wir diese Vorgaben für besseren Energiebedarf von Gebäuden. Ich bitte Sie um Zustimmung morgen bei der Abstimmung.

  Ladislav Ilčić, u ime kluba ECR. – Poštovana predsjedavajuća, poštovani kolege, ovo je moglo biti odlično izvješće i zato sam kao izvjestitelj u sjeni u njega uložio šest mjeseci svojeg rada i odradio preko stotinu sastanaka.

Trebali smo iskoristiti motiv građana da u ovoj energetskoj krizi sami ugrade pametnija rješenja kojim će smanjiti režije i pomoći im da imaju topao i ugodan dom. Time bismo ujedno smanjili potrošnju energije, povećali energetsku sigurnost i smanjili stakleničke plinove.

Nažalost, ovo je propuštena prilika. Ovo je vrlo loše izvješće. Ne gleda na građane i države članice kao na partnere, već kao na djecu koju treba prisiliti na dogmatsko zeleni pristup.

Vidljiva je opsjednutost krajnjim ciljem nulte emisije stakleničkih plinova, a ignorira se realnost i cijeli niz kvalitetnih međukoraka. Forsiraju se zero emission zgrade, prokušano neuspješni model renovacija. Traži se više papira, administrativnog opterećenja, nepotrebno česte energetske certifikate, certifikate materijala o globalnom zatopljenju i tako dalje.

Uglavnom, umjesto da bude poticaj za bolju energetsku učinkovitost, ovo se izvješće pretvorilo u batinu koja tjera sve isključivo u smanjenje stakleničkih plinova.

  Isabella Tovaglieri, a nome del gruppo ID. – Signora Presidente, onorevoli colleghi, con il pretesto della difesa dell'ambiente, le sinistre europee sono finalmente riuscite a inventarsi una patrimoniale occulta sulla casa degli italiani, andando a colpire il bene rifugio per eccellenza, frutto del lavoro e dei sacrifici di una vita.

In nome di un ambientalismo ideologico, la direttiva sulle case green porterà alla svalutazione di quello che per molte famiglie è l'unico patrimonio, costringendole a spendere mediamente 35 000 euro per adeguare la casa ai nuovi standard: un provvedimento sbagliato nel merito e nel metodo, che manderà in tilt il settore delle costruzioni e farà un altro enorme regalo alla Cina che si arricchirà vendendoci il fotovoltaico.

Una norma, peraltro, inapplicabile al nostro Paese, dove il 75% degli immobili è in una classe energetica inferiore alla D, e per ristrutturare i quadri, secondo i dati dei costruttori di ANCE, servirebbero 630 anni contro i 7 concessi dalla direttiva. Siamo di fronte all'ennesimo capolavoro di autolesionismo europeo al quale la sinistra italiana si accoda senza un minimo di dignità.

Il voto a favore di questo provvedimento è un voto contro il nostro Paese e contro gli italiani, che domani avranno modo di capire chi, in quest'Aula, si batte per i loro interessi e chi invece li calpesta.

Per noi vale il motto "prima l'Italia" e noi della Lega ci opporremo a questa euro-follia finché avremo fiato. Giù le mani dalle case degli italiani!

  Marisa Matias, em nome do Grupo The Left. – Senhora Presidente, quero começar por agradecer ao relator o trabalho sério e empenhado, para que amanhã tenhamos aqui uma proposta que realmente quer melhorar a vida de tantas pessoas. Há muitas famílias por toda a Europa que não conseguem aquecer as suas casas, seja pelo aumento do preço da energia, seja pela fraca qualidade da construção dos edifícios.

Esta proposta para melhorar o desempenho energético dos edifícios é, por isso, uma peça fundamental para a justiça climática, para a justiça social. Aprovar este compromisso é garantir a correção de um grave problema social, já que as pessoas vulneráveis que vivem em edifícios com pior desempenho, sem possibilidade de melhorar a situação, terão apoios.

Esta proposta estabelece metas obrigatórias para a melhoria do desempenho energético dos edifícios existentes e novos, define um quadro de apoio financeiro para isso, inclui novas disposições para a adaptação de edifícios a novos modelos de mobilidade, define procedimentos de certificação e declara planos nacionais para garantir o cumprimento dos objetivos. Amanhã, esta Casa vai decidir se realmente quer fazer a diferença na vida de milhões de pessoas ou continuar a pôr o negócio imobiliário à frente de tantas vidas.

Mas, deixe—me, Senhora Presidente, dizer ainda mais. É com enorme surpresa que vejo, nesta Casa, deputados do ID e do ECR, que votaram contra este compromisso na Comissão e nesta Casa, virem criticar e dizer coisas como as que ouvimos aqui anteriormente quando, na realidade, amanhã, vão apresentar em plenário emendas que correspondem a texto que já foi aprovado, exatamente nesses termos, na comissão responsável.

Por isso, é incompreensível tanta propaganda, tanto populismo, sem querer mudar realmente a vida das pessoas.

  Angelika Niebler (PPE). – Frau Präsidentin, Frau Kommissarin, liebe Kolleginnen, liebe Kollegen! Natürlich muss der Gebäudesektor dazu beitragen, dass wir unsere Klimaschutzziele erreichen. Laut Schätzungen der Kommission macht der Gebäudesektor 40 % aller CO2-Emissionen aus. Die Frage ist also nicht, ob wir den Gebäudebestand dekarbonisieren, sondern die Frage ist, wie wir das machen.

Und da, liebe Kolleginnen, liebe Kollegen, glaube ich, dass wir mit der Gebäudeenergieeffizienzrichtlinie, über die wir morgen hier nun abstimmen, wirklich auf dem falschen Weg sind. Zwangsrenovierungen, Verbote, das ist der Vorschlag, den uns die Kommission auf den Tisch gelegt hat, und das, was im Parlament, auch im Industrieausschuss, beschlossen wurde, geht noch darüber hinaus.

Ich glaube, dass wir den Klimaschutz nicht gegen die Interessen der Bürgerinnen und Bürger machen dürfen, sondern wir müssen die Menschen mitnehmen. Wir dürfen hier nicht mit Zwang und Verboten versuchen, die Gesellschaft für den Kampf gegen den Klimawandel anzusprechen, sondern ich glaube, wir brauchen intelligentere Lösungen.

Und wenn man mal sieht, was in den USA gerade mit dem Inflation Reduction Act angestoßen wird, dann ist das, glaube ich, der weitaus bessere Weg, die Leute, die Menschen, die Bürgerinnen, die Bürger zu überzeugen, hier in Sachen Energieeffizienz zu investieren, als so, wie wir das machen.

Lassen Sie mich noch eins sagen: Ich höre in der Diskussion oft, ich sei dann gegen Klimaschutz, wenn ich mich nicht für diese Richtlinie ausspreche. Nein, im Gegenteil. Wir haben den Emissionshandel beschlossen und haben vorgesehen, dass der Gebäudesektor hier ja auch in den Emissionshandel mit einbezogen wird, sodass Energie im Gebäudesektor verteuert wird. Wir haben schon eine Energieeffizienzrichtlinie.

Und, liebe Kolleginnen, liebe Kollegen, jeder weiß, wie sehr die Energiepreise in den letzten Monaten in die Höhe geschossen sind. Ich glaube, man muss unsere Bürger und Bürgerinnen wirklich nicht davon überzeugen, dass es Sinn macht, hier in die Isolierung, in die Dämmung ihrer Häuser, ihrer Wohnimmobilien zu investieren. Das regelt sich von alleine. Ich glaube nicht, dass wir hier noch mit Zwangsrenovierungen zusätzlich Druck aufbauen sollten. Deshalb sehe ich diese Richtlinie, über die wir morgen beschließen, sehr, sehr kritisch.

  Dan Nica (S&D). – Doamna președintă, doamna comisar, o propunere de directivă foarte bună, care vine la momentul potrivit.

Avem nevoie de un plan european pentru creșterea eficienței energetice a clădirilor și avem nevoie de un plan care să fie și realizabil, care să fie și concret, și care să permită, pe de o parte, un semnal pe care oamenii îl așteaptă, s-au săturat de facturi mari și vor să aibă facturi mai mici. Cum putem face acest lucru? Pe de o parte, măsurile pe care le vom introduce în noul model al pieței de energie electrică și, pe de altă parte, evident, creșterea eficienței energetice înseamnă facturi mai mici.

Dar trebuie să fim siguri de un lucru, doamna comisar, că toate statele membre aplică această directivă, în litera și spiritul ei, și spiritul este așa: că nicio persoană, nicio familie, că e vorba de familii tinere, că e vorba de familii cu mulți copii, că e vorba de pensionari, nu vor fi obligate să plătească această factură a eficienței energetice, care poate să depășească lejer 10 000 – 15 000 de euro, și că vor exista aceste măsuri de creare a unor fonduri naționale în fiecare stat membru, fonduri europene care trebuie să fie alocate astfel încât aceste familii să nu fie puse să plătească un lucru pe care oricum nu l-ar putea suporta și că ne asigurăm, în schimb, că cei care pot să plătească vor fi parte activă a acestui proces de creștere a eficienței energetice.

Succesul acestui program depinde de modul în care facem cu toții aceste lucruri. Dumneavoastră, ca și Comisie, vă asigurați că fiecare stat membru pune în aplicare aceste instrumente și că mesajele noastre sunt clare: nimeni nu va plăti mai mult decât trebuie să plătească, iar toți cei care au nevoie de sprijin vor primi sprijin, granturi și cofinanțare europeană și națională.

  Christophe Grudler (Renew). – Madame la Présidente, chers collègues, parlons chiffres. Au travers de sa loi pour le climat, l’Europe s’est fixé un objectif de réduction des émissions de gaz à effet de serre d’au moins 55 % pour 2030. En 2020, l’Europe a déjà réussi à faire baisser ses émissions de 31 % par rapport à 1990. Maintenant, il nous faut encore 24 % en moins de sept ans.

Le parc immobilier actuel de l’Union européenne, c’est 36 % des émissions de gaz à effet de serre: plus d’un tiers. En connaissant ces chiffres, mes chers collègues, avons-nous vraiment le choix? Clairement, non. Il nous faut urgemment réduire les émissions de CO2 de nos bâtiments – évidemment, en tenant compte de la réalité de chaque pays. Et c’est ce que propose ce texte.

Il est donc temps d’être sérieux sur cette rénovation énergétique des bâtiments. Je vous appelle à soutenir très largement ce texte qui est essentiel pour réduire nos émissions de CO2.

  Bas Eickhout (Verts/ALE). – Madam President, I’m a bit surprised by the discussion from some of my colleagues. We’ve been talking in this House about the climate emergency, and something needs to happen. We’ve been talking about energy poverty, people paying high energy bills every day because of their houses being totally inefficient and leaking. We have been talking about the war in Ukraine, where we are dependent of fossil regimes like Putin’s.

Now we have a proposal on the table that is addressing climate change, that is lowering our dependence on fossils, that is lowering the energy bill for our consumers. And now some are complaining that this should be too forceful, we should not force it. Well, the issue is we have here short—term investments needed for long—term gains, so we need to overcome this market failure.

And are we obliging people? We are obliging governments. We are obliging governments to invest in this, to deliver jobs and to make sure that our people are not wasting money on their energy bill. That’s why this regulation is so important and should be supported by all of us.

(The speaker agreed to respond to a blue-card speech)

  Bogdan Rzońca (ECR), wystąpienie zasygnalizowane przez podniesienie niebieskiej kartki. – Jest Pan liderem tego projektu i wiem, że jest Pan dobrze zorientowany w problemie, ale moje pytanie jest takie: z dokumentów unijnych wynika, że w 2023 roku będziemy mieć zerowe PKB w Unii Europejskiej. Proszę mi powiedzieć, skąd firmy, skąd ludzie wezmą pieniądze na te wydatki, kiedy będą mieć główne zmartwienie (firmy, ludzie i gospodarstwa domowe), żeby po prostu przeżyć? Proszę pokazać finansowanie tego projektu dla przeciętnego Kowalskiego w Unii Europejskiej. Bo my musimy ten projekt jakoś objaśniać, bo co do zasady, że trzeba ocieplać i trzeba oszczędzać, to jest ok, ale skąd te pieniądze będą?

  Bas Eickhout (Verts/ALE), blue-card reply. – Well, first of all, we have indeed a need for an investment programme – as I said, an investment programme that will deliver jobs. If you look at the MFF, the European Multiannual Financial Framework – and indeed I know in Poland you have some issues in getting that money, but that’s your problem –EUR 110 billion is being dedicated, which you can use for investments.

So in that sense, we have also asked in the report that, for the next MFF, the Commission will need to come with proposals. As part of REPowerEU there is money made available, so there is a lot of European money that is available and that will deliver on climate, lower energy bills, jobs and less dependency on Russia. You should be in favour of that. That you can’t access European money is your problem and you need to solve it first.

  Johan Nissinen (ECR). – Fru talman! Är du husägare? Då ska du lyssna väldigt noga nu. Miljontals husägare i EU kommer att tvingas renovera sina hem för att spara energi. Samtidigt gör EU ingenting för att minska sin egen energiförbrukning.

Europaparlamentets energikostnader fyrdubblades 2022 jämfört med året innan – de uppgår till över 600 miljoner kr. Den meningslösa uppvärmningen av två parlament i Bryssel och Strasbourg är ett respektlöst slöseri och ett hån mot medborgarna. Det är helt sinnessjukt att vi måste värma upp två stycken byggnader för parlament.

Svenska pensionärer kommer att behöva ta lån för att ha råd att renovera sina hus enligt EU-standard – samtidigt som Europaparlamentet åker fram och tillbaka mellan Bryssel och Strasbourg. Vanliga medborgare gör redan otroligt mycket för att spara energi, samtidigt som EU totalt skiter i det och bara slänger pengarna rakt ut genom fönstret. Det är skamligt!

  Thierry Mariani (ID). – Madame la Présidente, il existe deux formes d’écologie: l’une veut préserver la planète pour servir les hommes, l’autre veut faire passer l’idéologie verte avant les vies humaines.

Au Parlement européen, depuis le pacte vert, nous accumulons les textes qui ignorent totalement leur impact sur nos sociétés. Personne, bien sûr, n’est opposé à la rénovation thermique des bâtiments, qu’ils soient privés ou publics. Mais le texte propose des indicateurs inégaux entre les États pour justifier des classes de bâtiments. Pire, ce texte va imposer aux propriétaires des échéanciers impossibles à tenir pour mettre leurs biens en conformité. C’est une véritable crise du marché immobilier français qui se profile. Une crise qui mettra en danger de nombreux foyers dont les prêts ne suffiront pas à remplir les exigences de Bruxelles.

À quoi cela sert-il d’imposer ces exigences de force, sans se soucier de la réalité de notre paysage économique et artisanal pour les mettre réellement en place? La résolution prend-elle en compte les difficultés de nos artisans pour recruter? Non. La résolution prend-elle en compte les délais suffisants pour que les propriétaires puissent faire effectuer leurs travaux? Non.

Pour éviter de générer une véritable crise immobilière en France, nous voterons contre cette résolution.

  Pernille Weiss (PPE). – Fru formand! Det er blevet sagt så mange gange. Den energi vi ikke bruger, det er den bedste for klimaet og for vores pengepung og for vores sikkerhed. For med energipolitikkens inddragelse i sikkerheds- og storpolitik efter Ruslands fjendtlige invasion af Ukraine, så skal vi tage det meget alvorligt. Derfor giver det også rigtig god mening, at EU's bygningsdirektiv kommer op i gear. Det har vi nemlig brug for, hvis energieffektivisering for alvor skal kunne levere de CO2-reduktioner, der er behov for, så vi kan nå de aftalte klimamål i 2030 og klimaneutralitet i 2050. Så naturligvis skal bygningerne bidrage til den grønne omstilling. Men der er en irriterende uklarhed over, hvilke boligtyper der egentlig skal levere og hvordan. Og der er hos nogle en irritation over detaljeringsniveauet i direktivforslaget, der sine steder også godt kan se ud, som om vi her i Bruxelles ikke rigtig tror, at nationalstaterne kan finde ud af opgaven selv. Det er altså noget rod. Især hvis kritikerne får ret i, at det er nogle af de årsager, der ville være, til at vi ikke når klimamålene. Det vil faktisk være en tragedie.

Det har været svært at finde ud af at finde enighed her i huset. Forhandlingerne har været meget seje, og afstemningen vil vise, om oplevelsen af roderi bliver endnu større end indholdet af det brede, ambitiøse og alligevel realistiske kompromis, der er forhandlet frem. Det kan give en rigtig dårlig start på forhandlingerne med Rådet, der nu skal i gang. Vi kan snart kun på én hånd tælle årene frem til 2030, hvor vi skal have fjernet mindst 55 % af al CO2 i atmosfæren i Europa. Lad os nu komme i gang med det arbejde, og det vil vi gøre ved at stemme for den politiske aftale, som Industri- og Energiudvalget har forhandlet, og de ekstra forslag, der ligger på bordet, som kun kan gøre dette bedre. Lad os nu fokusere på det og komme i gang.

  Patrizia Toia (S&D). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, noi siamo legislatori molto seri e molto responsabili. Parlo per me, per il mio gruppo politico dei Socialisti e Democratici, e abbiamo le idee molto chiare e sappiamo che l'interesse dei cittadini, delle famiglie e delle imprese oggi è quello di risparmiare energia, di consumare meno e di pagare meno nelle loro bollette; è quello di prepararsi al futuro, non di stare fermi come qualcuno vorrebbe, senza dare strumenti per affrontare le grandi trasformazioni che stiamo vivendo.

E allora, io credo, che noi con questo provvedimento, stiamo proprio aiutando i cittadini, le famiglie in particolare, e le imprese, ad affrontare i cambiamenti e a spendere meno. Questa è la sostanza. Naturalmente vanno aiutati – siamo molto responsabili e seri – sappiamo che ci vogliono strumenti. Si metterà in moto con questo provvedimento un grande volano di lavori nel settore edilizio, che avrà bisogno di essere curato nella sua filiera, di opportunità di lavoro – e bisognerà stare attenti che non ci sia sfruttamento e lavoro nero – ma per quanto riguarda le famiglie, avranno una valorizzazione del loro patrimonio. Certo, dobbiamo aiutarle.

Tempi e risorse sono i due punti delicati. Sui tempi abbiamo deciso; sulle risorse – io chiedo alla Commissione – più coraggio e più concretezza, perché lì sta il punto critico.

  Mauri Pekkarinen (Renew). – Arvoisa puhemies, valiokunnan esitys tiukentaa komission alkuperäistä esitystä tavalla, jota ei voi kaikilta osin hyväksyä. Uusien rakennusten osalta päästöttömyysvaade vuoteen 2028 mennessä on ymmärrettävämpi, samoin kuin se, että koko rakennuskannan tulee olla ilmastoneutraali vuoteen 2050 mennessä, mutta olemassa olevien asuinrakennusten osalta energiatehokkuusluokkavaatimukset vuoteen 2030 ja 2033 mennessä ovat kohtuuttomia.

Jos vaatimustason saavuttamista tarkasteltaisiin keskimääräisen rakennuskannan mukaisesti eikä kiinteistökohtaisesti, esitys olisi hyväksyttävämpi. Maissa, joissa lämmityksessä siirrytään nopeammin päästöttömän energian käyttöön – niin kuin esimerkiksi Suomessa, jossa vuoteen 2030 mennessä koko lailla päästöttömiä on tarkoitus olla lämmityksen osalta – esitys tuntuu erityisen huonolta. Esitetyssä muodossa direktiivi näet pakottaisi kahdeksassa vuodessa remontteihin esimerkiksi Suomen tapauksessa lähes kahden miljoonan suomalaisen asunnot.

Tässä muodossa esitystä valitettavasti ei voi hyväksyä.

  Ignazio Corrao (Verts/ALE). – Signora Presidente, Commissario, onorevoli colleghi, la direttiva sull'efficienza energetica degli edifici che ci apprestiamo a votare è positiva perché ci consente di ridurre il costo delle bollette e migliorare la qualità degli immobili.

Con gli strumenti messi a disposizione da questa direttiva, spesso interpretati in modo fantasioso dai sostenitori dell'immobilismo energetico e climatico, l'Europa intera farà un grandissimo investimento che già nel medio termine avrà come ritorno una sostanziale diminuzione del consumo energetico, che farà rifiatare le casse di molti cittadini europei. Altro che patrimoniale!

Più si posticipano questi interventi, più aumenteranno i costi, sia in termini di bolletta che in termini di vulnerabilità energetica e quindi geopolitica. La domanda ricorrente è: chi pagherà tutto questo? Questa direttiva spiega che, potendo utilizzare diversi strumenti di finanziamento europeo già esistenti, si utilizzerà la leva pubblica per sostenere le fasce di popolazione che più ne hanno bisogno.

Cambiare fornitori di fonti fossili per far fronte alla crisi energetica generata dall'invasione russa in Ucraina è una non soluzione che ci mantiene vulnerabili. Isolare, invece, le nostre case significa renderci sempre più indipendenti da fattori ed attori esterni. È una cosa che dobbiamo cercare di fare in fretta: non è vero che c'è una patrimoniale nascosta, ma c'è una grande opportunità per aiutare i cittadini in un momento così delicato.

(L'oratore accetta di rispondere a un intervento "cartellino blu")

  Ladislav Ilčić (ECR), intervencija zatražena podizanjem plave kartice. – Poštovana predsjedavajuća, poštovani kolega, kolege iz Greens-a i recimo francuski kolega iz Renew-a govore samo o smanjenju CO2, kao da je to jedini cilj ovog dokumenta.

Vrlo su ambiciozni u toj zelenoj tranziciji i tako su i koncipirali dokument. Svaka tranzicija je zasigurno skupa, svaki deep renovation je skup, puno skuplji nego djelomično.

Madam President, I don’t know why there is -15, since I speak just 15 seconds. Can you change the time there, please? Yes. No, no, I haven’t asked the question.

A s druge strane, vi socijalisti govorite samo o smanjivanju računa. Dakle, i da to treba biti okrenuto na najsiromašnije pa me zanima, ne radi li se ustvari o kontradiktornom dokumentu? I tko će to platiti? Kako će plaćanje energetskog certifikata svakih pet godina i uvođenje global warming potential certifikata pojeftiniti te račune? Tko će platiti uvođenje te dizalice topline? Na koncu, to me zanima.

  Ignazio Corrao (Verts/ALE), risposta «cartellino blu». – Io non credo che questo documento sia contraddittorio. La riduzione della CO2 è uno degli elementi ovvi, perché ovviamente, andando a migliorare la qualità degli edifici si va a consumare di meno, e d'altro canto si va a risparmiare sulle bollette.

Quindi si fa un doppio lavoro: uno che va a aiutare le casse dei cittadini e, dall'altra parte, si va ad aiutare, appunto l'ambiente, nel quadro della transizione verde e peraltro si crea anche una leva economica positiva quando si va a creare lavoro, appunto, attraverso le ristrutturazioni.

  Carlo Fidanza (ECR). – Signor Presidente, signora Commissario, onorevoli colleghi, a scanso di equivoci, tutti condividiamo l'obiettivo dell'efficientamento energetico degli edifici. Ma ma questo testo è l'ennesimo esempio di come non si dovrebbe condurre la transizione ecologica.

In primo luogo, perché non tiene conto a sufficienza delle differenze e delle specificità dei diversi Stati membri. Particolarmente significativo è il caso dell'Italia, che vanta un patrimonio edilizio unico per valore storico e culturale.

In secondo luogo, perché è un provvedimento che obbliga anziché incentivare, caricando il costo di gravosi interventi su famiglie e Stati membri. Le conseguenze per il nostro mercato immobiliare rischiano di essere molto pesanti: svalutazione generale degli immobili, rischi per il sistema bancario, aumento dei prezzi per i lavori edilizi, blocco degli interventi antisismici, deturpamento di luoghi attrattivi per il turismo.

Ci auguriamo finisca il tempo di provvedimenti ideologici e si possa tornare a parlare di transizione verde con un po’ di sano realismo.

  Markus Buchheit (ID). – Frau Präsidentin, sehr geehrte Damen und Herren! Der Vorschlag zur Energieeffizienz von Gebäuden beweist, dass es keinen Rückzugsort vor den Ideen der Brüsseler Weltverbesserer gibt. Nun muss also das Eigenheim, das letzte Refugium vor dem Gender- und Klimawahn, dran glauben. Ab 2028 soll EU-weit die Pflicht für den Einbau von Photovoltaikanlagen in allen Neubauten, ab 2032 in sämtlichen Häusern kommen. Öffentliche Gebäude sollen gar schon ab 2027 emissionsfrei sein. 15 % von Stellplätzen sollen für Fahrräder reserviert, pro fünf Stellplätzen eine Ladesäule für Batteriekutschen errichtet werden.

In den nächsten zehn Jahren müssen alleine in Deutschland 16 Millionen Häuser mit neuen Fassadendämmungen, Dächern, Fenstern und Heizungen ausgestattet werden. Es lebe das emissionsfreie Wohnen in der Thermoskanne – Schimmel und Brandschutzprobleme inklusive! Garniert werden soll das Ganze neben staatlichem Zwang zur Umsetzung übrigens mit Zuschüssen in Höhe von 150 Milliarden EUR. Immerhin 330 EUR pro Einwohner. Das sollte zumindest für ein isoliertes Klofenster reichen.

  François-Xavier Bellamy (PPE). – Madame la Présidente, chers collègues, demain, nous allons voter une directive sur l’efficacité énergétique des bâtiments. C’est très simple de voter, mais ce qui compte, c’est de réfléchir aux conséquences. Ce texte impose de faire des travaux majeurs de rénovation thermique sur 40 millions de bâtiments en Europe d’ici 2033 – 40 % de tout le parc immobilier en Europe en moins de dix ans.

Pour cela, la Commission promet 150 milliards de budget européen. Mais d’après ses propres calculs, le coût sera de 275 milliards par an. Par an, chers collègues. Et ce coût, que ce soit avec de l’argent public ou privé, à la fin, nous savons bien qui le paiera. Les gens ordinaires, ceux qui travaillent, qui contribuent, qui épargnent toute une vie pour acheter le lieu où ils vivent et qui vont se voir imposer des travaux dont les prix exploseront du fait de la demande brutale que ces nouvelles normes vont provoquer.

Et tout cela pourquoi? Pourquoi? Oui, chers collègues, nous voulons tous baisser les émissions de carbone. Mais toutes les données disponibles montrent l’aberration d’une politique de rénovation indifférenciée des bâtiments. Aux États-Unis, le retour d’expérience de campagnes massives montre que les économies d’énergie sont trois fois moindres qu’espéré pour des coûts deux fois plus importants que prévu.

L’Université de Cambridge a montré il y a quelques semaines que, cinq ans après les travaux, la consommation d’énergie ne baissait même pas. En Allemagne, après 340 milliards d’euros d’investissement dans la rénovation thermique, une étude montre que l’impact n’est même pas mesurable. La seule conséquence incontestable pour l’environnement, chers collègues, c’est l’explosion de l’usage des matériaux nécessaires.

Quel paradoxe absolu que des politiques qui se veulent écologistes veuillent mettre la moitié de tous les bâtiments européens en chantier dans les dix ans. Derrière cela, il y a la persistance d’une obsession dépassée: tout changer, tout refaire, disqualifier l’ancien, le patrimoine, l’héritage, pour tout recommencer à neuf. C’est cette logique qui a créé la crise écologique et nous comprenons malheureusement pourquoi de grands intérêts industriels soutiennent ce projet, évidemment. Mais derrière cette situation, il y a en réalité une crise majeure, une crise sociale et politique aussi que ce texte pourrait entraîner.

La seule vraie solution pour décarboner, c’est de passer du fioul, du gaz qui chauffent nos logements à l’électricité et d’utiliser toutes les sources décarbonées pour en produire beaucoup plus. Mais comme par hasard, ceux qui veulent réglementer la vie des Européens jusque dans leur espace privé sont aussi généralement ceux qui combattent, par exemple, l’énergie nucléaire. Nous avons déposé un amendement pour faire en sorte qu’un bâtiment zéro émission soit aussi un bâtiment qui profite de cette source d’énergie parmi d’autres.

Demain, chers collègues, en votant, réfléchissons aux conséquences.

  Mohammed Chahim (S&D). – Voorzitter, ik moet me af en toe enorm verbazen als ik dan hier een debat hoor over dit onderwerp, alsof we niet een energiecrisis achter de rug hebben of er echt nog steeds in zitten, alsof we niet onze afhankelijkheid van fossiele brandstoffen willen verlagen.

Maar wat doet dit dossier nu? Door wat we hier met elkaar hebben afgesproken, en dat doen heel veel politieke partijen met elkaar – goed nadenken over wat nu het beste is als het gaat om het verminderen van die olieafhankelijkheid en het verbeteren van de energie—efficiëntie in de gebouwde omgeving –, zijn we gekomen tot een plan dat ervoor zorgt dat we a) gaan vergroenen, b) de rekening doen verlagen, en c) ook nog eens heel veel werkgelegenheid gaan creëren – ongeveer 160 000 banen worden er geprojecteerd. Dus volgens mij profiteert iedereen ervan. En ik snap echt de weerstand hiertegen niet. En als het gaat om de naleving zit het vooral bij de lidstaten en niet zozeer bij de burger.

Maar ik snap het ergens wel. De partijen die vandaag oproepen om hiertegen te stemmen, willen dat u tijdens de volgende crisis in de kou blijft zitten, dat u geconfronteerd wordt met een enorme energierekening, zodat zij met het vingertje kunnen wijzen en Europa de schuld geven.

  Ondřej Kovařík (Renew). – Paní předsedající, kritická situace na trhu s energiemi nás vede k úvahám, jak snížit energetickou náročnost budov, a tím ušetřit na energiích. Musíme ale také brát v úvahu, jak nákladná taková změna může být a do jaké míry je realistická s ohledem na specifickou situaci každé členské země. Současný návrh směrnice sice nabízí některá řešení, ale zdaleka ne všechna jsou přijatelná. Co považuji za správné je, že směrnice rozlišuje rezidenční a kancelářské budovy. Zvýšení energetické účinnosti u administrativních budov zcela jistě ke snižování emisí přispěje, např. může pomoci budování infrastruktury pro vozidla s alternativním pohonem. Nicméně je zásadní, že návrh přichází s výjimkou pro takové budovy, které využívají mikropodniky a malé a střední podniky. Pro ty by vyžadované investice nemusely být finančně únosné.

Za mě je ale zcela vyloučeno, abychom přijímali stejná přísná pravidla pro rodinné bydlení. Už tak napjaté rozpočty domácností se s požadavky na povinné zateplení nebo nové druhy vytápění vypořádat nedokážou. Musíme proto důkladně posoudit dopady požadovaných opatření tak, aby nakonec nevedly přímo ke skokovým nárůstům cen nájmů a nemovitostí. To si v současné situaci nemůžeme dovolit.

  Maria Spyraki (PPE). – Madam President, Commissioner Simson, dear colleagues, we are here today to make another step towards a more sustainable and energy efficient way for living. What we aim to do today is to provide to citizens in the Member States a complete toolbox to achieve a zero emission and fully decarbonised building stock by 2050.

How this is going to be a realistic framework? First, by the facilitation of more targeted financing of investments in the building sector and second, by complementing other EU instruments, supporting, in that sense, vulnerable consumers and fighting energy poverty.

This piece of legislation is at the nexus of the ‘Fit for 55’ package. We have to admit that coming to a consensus was not an easy task for this proposal and I would like to congratulate all colleagues involved in this file, since we are very much aware about the fact that this is about an exercise which requires a framework for building renovation, where cost effectiveness, local circumstances and also the diversity of our buildings need to be considered.

However, allow me to mention that by defining net—zero buildings, phasing out fossil fuel heating system in buildings by 2035 and if not feasible by 2040 at the latest, by ensuring also access to finance at favourable conditions, facilitating the deployment of financial instruments and innovative schemes, such as the European Renovation Loan or a European guarantee fund for building renovation, by finding a common ground on minimum energy performance standards, and by enhancing infrastructure for sustainable mobility, we finally achieved a compromise.

Commissioner Simson, dear colleagues, we have set a solid basis for the accelerating efforts under the renovation wave to at least double the annual renovation rate by 2030, while shifting towards decarbonised buildings in the next few decades.

  Marcos Ros Sempere (S&D). – Señora presidenta, lucha por el clima y defensa de los ciudadanos. El Parlamento vuelve a dar ejemplo de ambición social con esta Directiva. Los edificios son responsables del 40 % del consumo energético y es fundamental reducir esta cifra para salvar el planeta. Pero yo me siento especialmente orgulloso de centrar nuestros esfuerzos en quienes más lo necesitan. Me siento orgulloso de que se tengan en cuenta las zonas en situación de pobreza energética y los barrios vulnerables para centrar ahí las inversiones de fondos europeos.

La reforma de esta Directiva de eficiencia energética de los edificios va, además, en la línea que nos marca la Nueva Bauhaus Europea: más ahorro energético en las facturas de cada mes, menos contaminación, mayor calidad de vida y confort climático en los edificios y en las viviendas, todo ello centrando los esfuerzos en los que menos tienen.

La aprobación de esta Directiva contribuirá a tener una Europa más ambiciosa climáticamente y más justa socialmente.

  Barbara Thaler (PPE). – Frau Präsidentin! Ich würde gerne mit vier ganz kleinen Fragen anfangen. Soll der Gebäudesektor zur CO2-Reduktion beitragen? Ja. Soll der Gesetzgeber Spielregeln dafür entwickeln? Ja. Sollen diese Spielregeln auch zur Reduzierung von Abhängigkeiten von fossilen Brennstoffen führen? Ja. Sollen diese Maßnahmen für Energieeinsparungen und für leistbare Energierechnungen sorgen? Ja.

All diese Fragen, all diese Ziele sind gute Ziele. Kein Hauseigentümer will seine Abhängigkeit oder seine Energierechnung erhöhen. Man will das genaue Gegenteil. All die wichtigen Fragen rund um Investitionen – in Dämmungen von Häusern, in neue Fenster, in andere, bessere Heizungen – sind richtig.

Aber diese Fragen sind nicht nur von Land zu Land, von Region zu Region und von Haus zu Haus unterschiedlich. Sie fordern uns geradezu heraus, und ich muss sagen, liebe Kolleginnen und Kollegen, ich habe wirklich große Sorge, dass die Richtlinie, über die wir diese Woche abstimmen, übers Ziel hinausschießt. Der Gebäudesektor ist nämlich in Sachen CO2-Preissignal und in Sachen CO2-Reduktion bereits im neuen Emissionshandel umfasst und auch in der neuen Energieeffizienzrichtlinie.

Ja, es ist unsere Aufgabe, für CO2-Reduktionen zu sorgen, für diese Spielregeln zu sorgen. Aber müssen wir alles dreimal regulieren und dreimal bepreisen? Wohnraum ist bereits jetzt teuer genug.

  Gheorghe Falcă (PPE). – Doamnă președintă, doamnă comisar, dragi colegi, atunci când vorbim de eficiența energetică la clădiri noi, putem spune că avem o direcție pozitivă, schimbăm standarde de proiectare și putem să avem o eficiență energetică bună. Mai mult de atât, chiar putem gândi o proiectare a ceea ce înseamnă independența energetică a acestor clădiri.

Atunci când vorbim de eficiența energetică a clădirilor vechi, vă pot spune, din experiența mea, din calitatea mea de fost primar 15 ani în administrația locală, făcând în clădirile noastre o eficiență energetică, am avut rezultate pozitive, rezultate pozitive la ceea ce înseamnă reduceri de facturi, rezultate pozitive la ceea ce înseamnă costurile de realizare a produsului, care înseamnă gigacalorie. Și eu cred că această temă pozitivă ne poate aduce în direcția de a face o eficiență energetică bună.

Doar că, trebuie să fim sinceri, să spunem că este nevoie de solidaritate. Să fim solidari cu ceea ce înseamnă astăzi persoanele vulnerabile, să fim solidari cu oamenii din mediul rural, pentru că a reuși să-i convingem pe acești oameni să investească în clădirile lor trebuie să se vadă o dată cu un sprijin european.

De aceea este nevoie de eficiență energetică legată de solidaritate.

  Henna Virkkunen (PPE). – Arvoisa puhemies, arvoisa komissaari, rakennusten energiatehokkuutta voidaan merkittävästi parantaa ja on hyvä tavoite, että rakennussektori myös on ilmastoneutraali vuonna 2050. Voidaan parantaa rakennusten eristystä, voidaan uudistaa ikkunoita, muuttaa lämmitystapoja. Keinoja on monia, mutta kuinka energiatehokkuutta tulee parantaa? Ei sitä pidä EU-tasolla lähteä määrittelemään.

Tässä komissio lähti alun pitäen jo liian pitkälle omissa ehdotuksissaan, kun yksityiskohtaisesti lähdettiin esittämään, millä tavalla näitä uudistuksia on jäsenvaltioissa tehtävä. Meillä on niin erilaiset olosuhteet eri jäsenvaltioissa, niin erilaiset ilmasto-olosuhteet, rakennuskanta, energia- ja lämmitysmuodot, että päätökset keinoista on järkevintä tehdä jäsenmaiden tasolla tai alueella. Usein kiinteistönomistajat itse ratkaisevat sen, mikä on järkevin tapa parantaa energiatehokkuutta heidän kiinteistössään.

On järkevä tavoite sinänsä, että kaikki uudet rakennukset olisivat päästöttömiä jo vuonna 2028. Tämä on varmasti mahdollista, mutta se, kuinka päästötön rakennus tässä määritellään eli niin, että lämmitystavan pitäisi perustua uusiutuvaan energialähteisiin, ei ota huomioon sitä, että meillä on maita, kuten vaikka oma kotimaani Suomi, jossa energiantuotanto pääosin alkaa olemaan jo päästötöntä joko uusiutuvilla energialähteillä tuotettua tai ydinvoimalla tuotettua sähköä. Tämän ehdotuksen mukaan ydinvoimalla tuotettua sähköä ei luettaisi päästöttömäksi energiamuodoksi, eikä tuo rakennus olisi päästötön rakennus. Tämähän ei ole järkevä lähtökohta. Meidän täytyy siis tehdä useita muutoksia tähän lainsäädäntöön ennen kuin voin ajatella, että tätä kannattaisi viedä tällaisenaan eteenpäin.

  Tom Berendsen (PPE). – Voorzitter, het renoveren en isoleren van de gebouwde omgeving is essentieel. Een hele belangrijke opdracht, want 40 % van onze energieconsumptie komt van die gebouwde omgeving, dus we hebben daar echt een opdracht naar volgende generaties.

Maar de vraag die wij ons hier in het Parlement moeten stellen, is of de regelgeving die wordt voorgesteld ook geschikt is om deze doelen te bereiken. En werkt die in onze steden? Werkt die in onze dorpen? En werkt die voor onze huishoudens? En het antwoord op die vraag – voor de regelgeving die nu wordt voorgesteld – is simpelweg “nee”. Dit voorstel wordt een ramp in de uitvoering.

De Commissie is op de stoel van gemeenteraadsleden gaan zitten en schrijft voor hoeveel parkeerplekken er moeten zijn voor auto’s, voor fietsen. Dit Parlement wil daar ook nog regels aan toevoegen op het gebied van de akoestiek. Dat is veel te veel detail voor iets wat in de hele Europese Unie moet gaan werken. En bovendien is het veel te duur – ook voor een land als Nederland – om dit zo op deze manier te gaan invoeren. Dit kost in Nederland meer dan 1 miljard EUR, wat alleen gaat naar bureaucratie, zonder dat 1 euro hiervan gaat naar het daadwerkelijk renoveren van huizen.

Kortom, terug naar de tekentafel. Hou die hoge ambities op het gebied van renoveren en isoleren, maar laat de uitvoering over aan de lidstaten, zodat er maatwerk geleverd kan worden.

Zgłoszenia z sali

  Maria Grapini (S&D). – Doamnă președintă, doamnă comisar, stimați colegi, toți vrem eficientizare energetică, toți vrem ca cetățenii din țara noastră să plătească o factură mai mică.

Eu vin din mediul privat și știu că înainte de a face o eficiență, ai un cost. Înainte de a obține o eficiență, trebuie să faci o investiție. Așa este și aici. Și mă gândesc la cetățenii din țara mea, mai ales la cei din mediul rural. 60% din cetățenii din România nu vor putea suporta costurile.

De aceea, doamna comisar, dacă se va implica și sectorul financiar pentru susținerea schimbărilor, da, vom putea să facem acest lucru. Dacă nu, nu, vom sărăci oamenii în loc să-i ajutăm.

Și cred că trebuie să ținem cont de raportul cost-beneficiu și să ne acomodăm ambiția cu posibilitatea de a aplica. Pentru că dacă în business ești prea ambițios și nu ții cont de relația cost-beneficiu, dai faliment. De aceea, cred că este bine să găsim mecanisme de sprijin dacă vrem să punem în aplicare această directivă.

  Mick Wallace (The Left). – Madam President, I received a lot of emails in the last week asking me to vote in favour of a strong energy performance in buildings directive, one that can both cut emissions and combat worsening energy poverty. However, the text we are voting on this week is already a weak one.

I often say that the European Parliament is the place where climate ambition comes to die. I have a lot of sympathy for my Irish colleague, Ciarán Cuffe, the rapporteur for the legislative proposal. Ciarán’s draft committee report shows lots of ambition, the kind of ambition we need in order to adequately respond to the climate crisis.

But it was severely weakened in committee by the EPP, who happened to be propping up the far right in the Parliament on this one. The weakening of the minimum energy performance standard is particularly bad. It is now absolutely essential that the Parliament does not further water down the text to further prolong the use of fossil fuels.

  Patryk Jaki (ECR). – Pani Przewodnicząca! Otóż przez ostatnie lata wszystkim wmawialiście, że trzeba stawiać na gaz i będzie taniej, ekologiczniej i bezpieczniej. I co? Jest mniej ekologicznie, drożej i mniej bezpiecznie. I dalej zamiast wyciągać wnioski, pokazujecie tę swoją ideologiczną butę. I teraz tak, od 2027 r. wszyscy w Unii Europejskiej mają płacić podatek ETS od budynków, czyli sztuczny ideologiczny podatek, wzrosną koszty zakupu mieszkań i ich utrzymanie. I za waszą ideologiczną hucpę zapłacą najbiedniejsi, których nie stać na super nowoczesne nieruchomości, tacy jak Polacy, którzy oczywiście żyliby na waszym poziomie, gdyby Niemcy zapłacili nam reparacje wojenne.

Do tego dziś chcecie zakazać kotłów zużywających paliwa kopalne dla nowych domów do 2028 roku, a potem dla wszystkich, w tym pieców gazowych, które dopiero co nakazywaliście montować jako ekologiczne, bo był Nord Stream i Niemcy na tym dużo zarabiali. Polacy zamontowali już ponad milion takich pieców i teraz mają się przestawiać na pompy ciepła, bo wam akurat przestał lecieć gaz w Nord Streamie. Koszt montażu pompy ciepła jest większy niż roczne zarobki większości Polaków. Do tego klimat u nas jest inny i zapłacimy dużo więcej niż wy, plus oczywiście koszty biurokracji, tych certyfikatów. To jest szaleństwo, to jest szaleństwo co chcecie zrobić. Szaleństwo.

  Malte Gallée (Verts/ALE). – Frau Präsidentin, Frau Kommissarin! Wir steuern geradezu in eine Klimakrise. Wir merken es jedes Jahr immer mehr, jetzt gerade am Po in Italien. Wir steuern darauf zu. Wir müssen jetzt handeln! 40 % unserer Treibhausgase nur aus dem Gebäudesektor sind ein Riesenfeld, das wir anpacken können. Und mit dieser Gebäudeenergieeffizienzrichtlinie steuern wir in genau die Richtung.

Jetzt frage ich mich aber: Was ist denn in den ganzen letzten Monaten passiert? Woher kamen denn die ganzen Fake News? Ich bin der festen Überzeugung, dass das gesteuert wird von einer rechten Macht, die keinen Bock darauf hat, dass meine Generation, das all die Studis, all die jungen Leute eine Perspektive haben, erstens auf diesem Planeten noch gut leben zu können und zweitens irgendwie ihre Energiekosten tragen zu können.

Was passiert denn mit all den Studierenden, die momentan in irgendwelchen schlecht gedämmten Gebäuden sitzen? Die leiden darunter, dass sie so schlecht gedämmt sind. Also reißen sie sich zusammen und unterstützen sie dieses Gesetzesprojekt morgen!

  Clare Daly (The Left). – Madam President, I have to say it is an awful shame that a committee report that was pretty progressive under Ciarán Cuffe’s direction, and which improved so much on the Commission’s insipid proposal, has been so badly hollowed out by some groups inside this Parliament. Of course, there are still some positive elements in here, and let’s hope they make it through the final votes. But it really is disappointing that so much of the ambition has been sucked out of these proposals and out of the minimum performance standards, in particular.

Now, as colleagues have said, our buildings are responsible for nearly 40% of the EU’s greenhouse gas emissions. This needs to be addressed and it needs to be comprehensively addressed. We are in the middle of an energy crisis. We’re staring down the barrel of a future earth that will be uninhabitable for our grandchildren – not our great grandchildren, our grandchildren. We need to take action. It’s not the time to lock in low standards and high emissions for the next 20 years. I really appeal to colleagues to vote not to water this down tomorrow.

  Pietro Fiocchi (ECR). – Signora Presidente, signora Commissario, onorevoli colleghi, l'Italia ha dato il 110% di copertura finanziaria fiscale per fare il salto energetico e in due anni hanno fatto meno di 500 000 appartamenti. Adesso si chiede di fare 9 milioni di appartamenti all'Italia in dieci anni. Non succederà, anche perché una delle cose che è successa è che il costo del materiale coibentate e dei ponteggi è salito del 150% o 200%.

E poi invece, un argomento molto più serio per la Commissione: il radon, che è un gas naturale radioattivo che esce dal terreno e che c'è in Italia, nella Repubblica Ceca, in Finlandia e in Spagna. Il coibentare gli edifici vuol dire racchiudere il radon ancora in maniera più efficiente all'interno di edifici, che vuol dire un aumento dei casi di cancro ai polmoni per la popolazione che vive in quegli edifici.

Per cui chiedo alla Commissione di considerare il radon come una cosa molto importante e predisporre tutta una serie di attività per la misurazione e per le azioni correttive.

  Sandra Pereira (The Left). – Senhora Presidente, não duvidamos do potencial que a renovação dos edifícios nos Estados—Membros da União Europeia poderá ter numa poupança e redução do consumo de energia, na promoção da melhoria da qualidade do ar, na redução de emissões, na diminuição de custos e num aumento da resiliência dos sistemas energéticos.

Defendemos que deve ser dada prioridade aos consumidores mais vulneráveis e aos agregados familiares de menores rendimentos em todas as iniciativas relacionadas com a eficiência energética e com a renovação dos edifícios. Esta prioridade deve ser refletida na dotação indicativa por país dos fundos europeus a afetar a estas finalidades.

O que não aceitamos é que a necessária renovação dos edifícios para efeitos de eficiência energética seja mais um motivo para o aumento da especulação nos preços da habitação ou mais um pretexto para as multinacionais do setor energético continuarem a exibir lucros escandalosos, enquanto a maioria das pessoas não consegue manter a casa quente no inverno ou fresca no verão.

  Fabio Massimo Castaldo (NI). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, nel Paese della bugia la verità è una malattia, diceva Collodi. Un aforisma sempre valido nel mio, dove la direttiva sulla prestazione energetica nell'edilizia è spesso presentata come un attacco verso il patrimonio immobiliare dei cittadini.

In realtà, il testo ha ampie deroghe ed esenzioni. Sono assenti sanzioni automatiche, limitazioni alla vendita e c'è anche un ricalcolo delle classi energetiche. Insomma, siamo in piena crisi energetica: gli edifici sono responsabili del 40% dei consumi e del 36% delle emissioni di gas a effetto serra e la direttiva ci aiuta, invece, a sganciarci proprio dalla Russia e dagli altri regimi autoritari in termini di approvvigionamento energetico. Quindi noi la sosteniamo.

Ma voglio essere molto chiaro su un punto: la conditio sine qua non per noi è l'istituzione di un fondo europeo di riqualificazione finanziato dal debito comune, così come previsto dall'articolo 9, paragrafo 6. È dirimente che si faccia insieme questo sforzo di rinnovamento del parco edifici, perché se così non fosse, visti i diversi spazi fiscali, rischieremmo di non raggiungere gli obiettivi e di creare distorsioni e diseguaglianze. No all'immobilismo dell'immobiliare, sì a un intervento con risorse certe per costruire insieme un futuro più verde, più giusto e più sostenibile.

(Koniec zgłoszeń z sali)

  Kadri Simson, Member of the Commission. – Madam President, thank you for all your comments and the specific amendments also in the ITRE report.

Let me once again highlight how important steady progress is in the building sector. By targeting the buildings that waste the most energy first, so-called worst-performing buildings, the EPBD targets those buildings where the poorest people often live, which cushions them from spiralling energy bills.

Although different views have been expressed, even critical remarks, I can read the majority support for an ambitious position on energy-efficient renovation of buildings, as reflected in the Commission proposal. The provisions on minimum energy performance standards are among the most important ones in the revision of the EPBD to achieve the 2030 and 2050 targets. Without them, it is difficult to provide clear signals to citizens, investors and financial institutions that renovation should accelerate.

Clear measures with adequate timelines are necessary. Renovations require planning, not only for building owners, but also for markets and investors. Exemptions and adaptations for some of our buildings are also necessary and warranted, and the ITRE report has taken this also into account.

On financing needs, the renovation wave has facilitated an unprecedented increase of EU and public funds for building renovation for the coming years. In addition, the Social Climate Fund to be adopted will provide the necessary mid- to long-term financial support to building renovations targeting vulnerable citizens and also SMEs as a priority to ensure that no one is left behind.

So, once again, we need a swift adoption of an ambitious EPBD, and I trust that you will support this approach tomorrow.

  Ciarán Cuffe, rapporteur. – Madam President, Commissioner Simson, ‘We shape our buildings; thereafter they shape us.’ Those were the words of Winston Churchill talking about the bicameral political system in the UK. But actually, those words resonate with the directive that’s in front of us this evening.

Yes, it is about shaping buildings, but it is also about shaping the future of our planet and leaving it in a fit and healthy state. The beauty of this directive is that it is not just about buildings. It is about creating jobs. It is about tackling climate change, and it is about achieving a just transition.

I absolutely acknowledge the words from my shadow rapporteurs. Seán Kelly, you spoke about the flexibility – that flexibility is implicit in this directive. Tsvetelina Penkova spoke about protecting citizens from energy poverty – this is at the heart of what is being proposed and supporting the vulnerable. Morten Petersen said, ‘Look, we want to reduce our use of gas and we want to tackle climate change’ – that makes absolute sense.

Isabella Tovaglieri said… Oh, she’s not here. Well, actually, she wasn’t at the first shadows meeting. She wasn’t at any of the other shadows meetings, ten in all. She wasn’t even at the ITRE vote. And she spoke about dignity and respect. Well, if you want to show dignity and respect to a piece of legislation, at least show up for the meetings. Marisa Matias from The Left talked about aligning social justice and climate justice – this makes absolute sense within this proposal.

Can I conclude for a moment in talking about the money? People are concerned about the costs, and yes, costs are high at the moment. But help is there, not just from the Recovery and Resilience Fund, but from many other sources of funding within the European Union. I mean, Deputy Rzońca from Poland spoke about ‘where is the money?’ – there’s 3.5 billion available for Poland from the Recovery and Resilience Fund, for renovating buildings. The European Investment Bank says they will provide money at an interest rate of -1%.

So in conclusion, the funds are there and not only there, but we also want to provide more funding from the multiannual financial framework. So I recommend and commend this legislation to the House.

  Przewodnicząca. – Zamykam debatę.

Głosowanie odbędzie się we wtorek 14 marca 2023 r.

Oświadczenia pisemne (art. 171)

  Andrus Ansip (Renew), kirjalikult. – Pea iga kuues hoone Euroopas on kõige kehvemate tõhususnäitajatega (G-energiaklass). Euroopas kasutatavast energiast kulub umbes 40% hoonete kütmiseks. Hoonete energiatõhusaks renoveerimine tasub ennast reeglina ära, kuna saadav energiasääst on üldjuhul mitu korda suurem hoone energiatõhususe parandamiseks vajalikust investeeringust. Antud eelnõuga seatud sihtide saavutamiseks ettenähtud aeg on aga ebarealistlikult lühike. Ambitsioonikate eesmärkide saavutamiseks on vajalik kvaliteetsema eelnõu olemasolu. On vaja selget plaani, millisel viisil peaksid tulema hoonete renoveerimiseks vajalikud vahendid, kuid eelnõu sellele küsimusele ammendavat vastust ei anna. Euroopa Parlament ja liikmesriigid on leppinud kokku, et Euroopa heitkogustega kauplemise süsteemi laiendatakse ka ehitussektorile. Paraku hakkab hoonete energiatõhususe direktiiv seda kokkulepet osaliselt dubleerima ja see ei ole heale õigusloomele kohane.

Eelnõu ei paku ka selgeid kvaliteedinõudeid hoonete renoveerimisjärgsele sisekliimale. Kõrgete energiahindade tõttu on kõikjal Euroopas juba asutud hoonete soojapidavust suurendama. Seega võib arvata, et hoonete energiatõhususe parandamine jätkub hoogsalt ka ilma igasuguse Euroopa Liidu direktiivita. Rohepööre on kindlasti vajalik. Mittevõimetekohaste eesmärkide seadmine pigem diskrediteerib kliimaeesmärke, kui kannustab nende poole püüdlema. See on eelnõule ilmselt kõige olulisem etteheide.

  András Gyürk (NI), írásban. – A biztonságos energiaellátás megteremtése és a megfizethető energiához való hozzáférés biztosítása az Európai Unió és a tagállamok egyik legfontosabb feladata. Ennek teljesítéséhez az alacsony szén-dioxid kibocsátással bíró energiakapacitások fejlesztése mellett az energiahatékonyságban rejlő lehetőségek maximális kihasználására is szükség van. Tennünk kell az európai épületállomány energetikai korszerűsítése érdekében, ezért időszerű és indokolt az épületenergetikai irányelv módosítása. A sikeres épületfelújítási programok keresztülvitelének elengedhetetlen feltétele a megfelelő adatok rendelkezésre állása. Ezért is bír nagy jelentőséggel, hogy a szabályozásban a beépített karbon és az életciklus alapú értékelések jelennek meg.

Ezen túl az új irányelv fontos részét képezik a digitalizáció és a fenntartható mobilitás erősítését célzó rendelkezések. Azonban a Ház előtt lévő javaslat nem veszi kellőképpen figyelembe a megvalósíthatóságot, valamint a tagállami nemzeti sajátosságokat és a történelmi-kulturális hagyományokat. A baloldal által összeállított jelentésben javasolt módosítások túlzottan bürokratikusak, erőltetettek és jelentősen növekvő pénzügyi és adminisztrációs terheket okozhatnak a tagállamoknak és a családoknak. Ezek a javaslatok nem segítik, hanem hátráltatják az európai épületállomány energetikai korszerűsítését. A baloldal felelőtlen és abszurd ötleteivel egy újabb fontos területet lehetetlenítene el. Ez kockázatos – a hatékony épületfelújítási programokhoz felelős tervezésen és rugalmas szabályozáson, nem pedig irreális célokon és bürokrácianövelésen keresztül vezet az út.

  Robert Hajšel (S&D), písomne. – Ak by sa túto smernicu naozaj podarilo úspešne dostať do praxe a naozaj by došlo k podstatnému zvýšeniu energetickej účinnosti budov, bude to do budúcnosti znamenať menej emisií škodlivých látok do ovzdušia, podstatné úspory energií a v nasledujúcich rokoch aj stavebný boom a nové možnosti pre podnikateľský sektor.

Toto opatrenie má ale veľké úskalia v oblasti obstarávacích nákladov a prístupu k financovaniu nových technológií, najmä zo strany občanov a majiteľov rodinných domov. Mínusom pre krajiny ako Slovensko s obrovskou plynofikáciou je snaha obmedziť používanie plynových, dokonca aj kondenzačných kotlov a vsádzanie všetkého na jednu zelenú kartu.

Úspešne sa dá tento proces renovácie budov a zavádzanie zelených technológií, ako sú teplovzdušné čerpadlá alebo slnečné panely, uskutočniť iba, ak si nová vláda dá za prioritu nastavenie mechanizmu optimálneho využitia disponibilných európskych peňazí na túto oblasť. V žiadnom prípade totiž náklady s tým spojené nemôžu hradiť v plnej miere občania.

  Eugen Jurzyca (ECR), písomne. – Pri tomto návrhu nie je dobre odôvodnené, prečo sa majú zavádzať pravidlá energetickej hospodárnosti pre takmer všetky budovy. Mali by sme sa sústrediť na tie rekonštrukcie, ktoré zabezpečia najväčšiu úsporu energií pri najnižšej cene. Lebo peňazí nemáme nekonečne veľa.

Aj podľa časopisu The Economist (What is the cheapest way to cut carbon?, 2021) nie je efektívne zavádzať pravidlá energetickej hospodárnosti na všetky budovy. Pri niektorých je cena odstránenia emisií CO2 sedemkrát vyššia, ako odstraňovanie emisií CO2 pomocou systému EÚ pre obchodovanie s emisiami. Z tohto dôvodu budem hlasovať proti.

  Elżbieta Kruk (ECR), na piśmie. – Cele dyrektywy o charakterystyce energetycznej budynków (EPBD), takie jak : osiągnięcie bardzo efektywnych energetycznie i zdekarbonizowanych zasobów budowlanych do 2050 roku; stworzenie stabilnego środowiska inwestycyjnego; umożliwienie konsumentom i przedsiębiorstwom podejmowania decyzji dotyczących oszczędności energetycznych i finansowych, są oczywiście niezbędne i mogą mieć pozytywny wpływ na obywateli, zwłaszcza w dzisiejszym kontekście inflacji, kryzysów energetycznych i wahań cen energii, jednak dyrektywa nie tworzy żadnych nowych funduszy, a poprawa charakterystyki energetycznej ma swoją cenę. Renowacje często wymagają dużych inwestycji z góry. Tekst ITRE nakłada nowe wymagania i zwiększa ambicje w porównaniu do wniosku Komisji w taki sposób, że stają się one nieosiągalne i bardzo kosztowne zarówno dla państw członkowskich, jak i dla konsumentów. Postuluje się między innymi o przyśpieszony harmonogram głębokich renowacji do budynków o niemal zerowym zużyciu energii i budynków zeroemisyjnych (ZEBs). Nowa definicja budynków zeroemisyjnych mówi, że taki tytuł otrzymają tylko budynki zasilane energią odnawialną, co wyklucza sieci ciepłownicze oparte na gazie, nawet te wysoce efektywne zgodne z definicją efektywności w EED.

  Benoît Lutgen (PPE), par écrit. – L’accord proposé ici est nécessaire pour aider concrètement les Européens à pouvoir bénéficier de meilleures conditions de vie. Des bâtiments plus neutres énergétiquement vont avoir un impact positif sur la qualité de l’air et donc la santé, en baissant les émissions de CO2. Ils réduiront également notre dépendance énergétique vis-à-vis de pays comme la Russie. Par conséquent, pour chaque famille, ce texte réduira les coûts qui explosent rapidement et deviennent ingérables. De plus, rénover les bâtiments aura un impact positif sur l’emploi. En effet, en prenant ce genre de décisions, l’Europe incite à (re)développer la filière des métiers de la construction, en ce compris en termes d’outils d’intégration. Cette proposition semble idéale. J’aimerais néanmoins souligner deux choses. D'une part, il faut veiller à ne pas créer une nouvelle forme de pauvreté, en rendant les locations inabordables. Aujourd’hui, en Belgique, les familles monoparentales peinent à trouver un logement adapté à leur famille et qui leur laisse de quoi vivre par ailleurs. D'autre part, il faut soutenir les citoyens dans le financement de ces rénovations, par exemple via des prêts à taux zéro, tel que l’a proposé mon parti, Les Engagés, en Belgique.

  Guido Reil (ID), schriftlich. – Damit die EU ihre klima-totalitaristischen Ziele erreichen kann, wird jetzt eine Zwangssanierung eingeführt. Die EU greift immer stärker in die Wahlfreiheiten und Grundrechte der Bürger ein. Diese Politik ist wesentlich asozial und zeigt wie weit die Kommission und das Parlament von der Realität entfernt sind. Wir leben in Zeiten steigender Immobilienpreise, expandierender Energiekosten, Fachkräftemangel und Inflation. Vor kurzem wurde das Emissionshandelssystem auf Gebäude ausgedehnt. Diese Richtlinie zur Energieeffizienz von Gebäuden wird Wohnen noch teurer machen und viele Hauseigentümer und Haushalte überfordern. Sollen diese Pläne umgesetzt werden, müssten 58 Prozent der deutschen Wohnimmobilien bis 2033 saniert werden, um eine Energieklasse von mindestens D zu erreichen. Gut 46 Prozent der Eigentümer in Deutschland wissen übrigens nicht, welche Energieklasse ihr Gebäude überhaupt hat. Für ein Einfamilienhaus mit 160 Quadratmetern Wohnfläche geht „Haus & Grund“ von Kosten in Höhe von 93 950 Euro aus. Unsere Bürger werden von sowohl den nationalen als EU-politischen Eliten abgezockt. Obwohl in Deutschland von 2010 bis 2018 insgesamt 496 Milliarden Euro in die energetische Gebäudesanierung flossen, hat dies kaum Auswirkungen gezeigt. Statt das Leben für unsere Bürger immer unerschwinglicher zu machen, sollten die politischen Entscheidungsträger sich mit den tatsächlichen Herausforderungen auseinandersetzen, wie die schädlichen Folgen der illegalen Einwanderung, die wachsende Kriminalität und der enorme Pflegebedarf.

  Mihai Tudose (S&D), în scris. – Susțin obiectivele noii legislații propuse de Comisia Europeană, dar nu aprob termenele de impunere a unor standarde minime de performanță energetică. Ajutorul împotriva sărăciei energetice, sprijinirea campaniilor de renovare a clădirilor și introducerea unor standarde de performanță energetică sunt absolut necesare în Uniunea Europeană, în condițiile în care clădirile consumă 40% din energia UE și aproape 75% din parcul imobiliar european este ineficient energetic în prezent.

Consider nerealistă, însă, obligativitatea introdusă pentru cetățenii europeni ca locuințele lor să atingă până în 2030 cel puțin clasa E de performanță energetică și până în 2033 cel puțin clasa D de performanță energetică.

Încă o dată, Comisia Europeană fixează termene nesustenabile, la fel ca pentru trecerea la motoarele electrice ori renunțarea la gazele naturale. Remarc din nou, cu regret, atât tendința de supra-reglementare a Comisiei Europene, cât și dogmatismul său rupt de agenda cetățenilor.

Sper că negocierea cu Consiliul va duce la ajustarea acestei reforme legislative, a cărei menire trebuie, în fapt, să fie sprijinirea cetățenilor și nu împovărarea lor suplimentară, într-un context social și energetic deja atât de tensionat.

  Witold Jan Waszczykowski (ECR), na piśmie. – Sprawozdanie zmieniające dyrektywę w sprawie charakterystyki energetycznej budynków to kolejny przykład szkodliwej społecznie polityki dyktowanej zacietrzewieniem ideologicznym lewicowo-liberalnych elit europejskich. Żyjąc w oderwaniu od codziennej rzeczywistości, elity te stawiają przed obywatelami nierealistyczne cele, których koszt będzie tym większy z uwagi na panującą w Europie dramatyczną sytuację gospodarczą. Stanowisko Parlamentu narzuca zakaz używania kotłów na paliwa kopalne w nowych budynkach oraz budynkach przechodzących gruntowne renowacje, robiąc wyjątek jedynie dla systemów hybrydowych. Zapis ten nie bierze pod uwagę różnic w poziomie rozwoju i strukturze gospodarczej państw członkowskich. Zupełnie zignorowane zostały możliwości ekonomiczne obywateli niezbędne do zastosowania się do narzucanych zmian technicznych. Niestety, nawet powracający do nas kryzys energetyczny, w dużej mierze spotęgowany trwającą na Ukrainie rosyjską agresją, nie przyniósł otrzeźwienia. Zamiast wzmacniać rodzimy przemysł, w tym przemysł ciężki, zamiast forsować przepisy, które pozwolą Europie konkurować z gospodarkami azjatyckimi, europejska lewica spod znaku ekologistów skazuje nas wszystkich na porażkę.