Indiċi 
 Preċedenti 
 Li jmiss 
 Test sħiħ 
Proċedura : 2021/0200(COD)
Ċiklu ta' ħajja waqt sessjoni
Ċiklu relatat mad-dokument : A9-0163/2022

Testi mressqa :

A9-0163/2022

Dibattiti :

PV 07/06/2022 - 7
CRE 07/06/2022 - 7
PV 13/03/2023 - 15
CRE 13/03/2023 - 15

Votazzjonijiet :

PV 08/06/2022 - 16.1
CRE 08/06/2022 - 16.1
PV 14/03/2023 - 7.6
Spjegazzjoni tal-votazzjoni

Testi adottati :

P9_TA(2022)0232
P9_TA(2023)0065

Rapporti verbatim tad-dibattiti
XML 14k
It-Tlieta, 14 ta' Marzu 2023 - Strasburgu

22.1. It-tnaqqis annwali vinkolanti tal-emissjonijiet ta' gassijiet serra mill-Istati Membri (Regolament dwar il-Kondiviżjoni tal-Isforzi) (A9-0163/2022 - Jessica Polfjärd)
Vidjow tat-taħditiet
 

Mündliche Stimmerklärungen

 
  
MPphoto
 

  Charlie Weimers (ECR). – Fru talman! En planekonomisk utopi – så kan man sammanfatta omarbetningen av direktivet om byggnaders energiprestanda. Målet är att alla byggnader ska bli utsläppsfria. Vällovligt, men orealistiskt.

Att försöka energieffektivisera över 30 miljoner byggnader på den korta tid som anges i direktivet blir dyrt. Prislappen för kommissionens förslag: 275 miljarder euro per år. Europaparlamentets förslag skulle kosta närmare 400 miljarder euro per år.

Utsläppshandelssystemet är långt ifrån perfekt, men ägarna avgör i alla fall själva om de sparar på att byta värmesystem eller isolera. EU har tydligen ingen tillit till marknaden, utan lösningen är alltid att centralstyra och detaljreglera.

I stället för påtvingade renoveringar och än mer skattepengar skyfflade till Syd- och Östeuropa bör frågan överlåtas till marknaden, medlemsstaterna och husägare. De vet nämligen bättre än byråkraterna i Bryssel.

 
  
MPphoto
 

  Ангел Джамбазки (ECR). – Г-жо Председател, убедено гласувах против доклада, защото задължителните годишни намаления на емисиите на парникови газове, задължителни за държавите членки, т. нар. „Регламент за разпределяне на усилията“ не са нищо повече от т. нар. „зелен екстремизъм“. Зеленият екстремизъм отново надделя и не само в тази зала, но и в междуинституциалните преговори.

Съществуващото законодателство определя задължителни национални цели за парникови газове за всяка една от 27-те държави – членки на Европейския съюз, което общо възлиза на 30% намаление на емисиите за 2030 г. Като базова линия е взета 2005 г. Предложението, което се гласува, увеличава още веднъж тази цифра до 40%. Това се прави чрез законодателно определяне на т. нар. „траектория на намаляването“ и определя степен на гъвкавост, резерви, заеми, банкиране и други такива неща. Това е неразумно. Това поставя тези сектори в изключително трудно положение поради много добавяне на регулации, на администрация, на опит да бъдат обложени работещи бизнеси със социалистически и комунистически по своя дух и замисъл данъци и това е неразумно.

 
  
MPphoto
 

  Michaela Šojdrová (PPE). – Paní předsedající, dámy a pánové, podpořila jsem tento finální kompromisní návrh revize nařízení o sdílení úsilí, který se podařilo dojednat během trialogu během českého předsednictví. Tento předpis o sdíleném úsilí se vztahuje na emise skleníkových plynů v odvětvích, která nebyla zahrnuta do systému EU pro obchodování s emisemi, jako např. benzin a nafta používané v silniční dopravě nebo paliva k vytápění, případně hnojiva. Za účelem snížení emisí v těchto odvětvích pro období 2021 až 2030 stanoví nařízení závazné národní cíle a stanoví roční příděly emisí pro každý členský stát. Tyto cíle považuji za realistické. Společný evropský cíl emisí je snížení o 40 % do roku 2030 a pro Českou republiku snížení o 14 %. Cíl se bude postupně snižovat do roku 2030. Za důležité považuji, že roční příděly emisí pro období 2026 až 2030 budou aktualizovány v roce 2025 na základě komplexního přezkumu. Toto nařízení považují za realistické, a proto jsem pro něj hlasovala.

 
Aġġornata l-aħħar: 5 ta' Ġunju 2023Avviż legali - Politika tal-privatezza