Stanislav Polčák (PPE). – Paní předsedající, tento návrh zprávy jsem podpořil. Je jasné, že národní parlamenty představují zásadní legitimní orgán vůle lidu členského státu. Jejich postavení však podle mého názoru automaticky neznamená, že se jejich rozhodnutí promítne nebo propíše do rozhodování Unie. Nebylo by to podle mě ani rozumné. S ohledem na účel a cíle naší Unie nelze fungování Evropské unie stavět na pozici práva veta a jednostranných požadavků, což myslím, že zpráva velmi správně podtrhuje. Myslím si, že však je možné najít efektivnější možnost pro uplatňování stanovisek parlamentů v tom rozhodovacím procesu Evropské unie. Ten systém stávajících oranžových semaforů myslím, že příliš efektivní není. I o tomto se v této zprávě hovoří. Proto jsem tuto zprávu podpořil.
Jiří Pospíšil (PPE). – Paní předsedající, tu zprávu jsem také podpořil a stejně podobně jako kolega považuji za důležité, abychom se seriózně bavili o posílení úlohy národních parlamentů při přijímání evropské legislativy. Co já považuji za velký problém, je třeba velmi krátká lhůta osmi týdnů, po kterou mají národní parlamenty vyjádřit své seriózní stanovisko k evropské legislativě. To je lhůta, která ve chvíli, kdy jsou třeba ještě svátky a jiné dny volna, je v zásadě neakceptovatelná a nezvládnutelná. Takže doufám, že příští Parlament, příští Komise tyto námitky, tu debatu, to rozhodnutí, to usnesení Parlamentu vezme v potaz a budeme se seriózně zabývat, jak zapojit národní parlamenty více do přijímání evropské legislativy, a nikoli pouze formálním způsobem, že vytvoříme nějakou velmi krátkou lhůtu a ta stanoviska nebudeme brát příliš vážně.