Benchmarky pro teplárenství v rámci systému EU ETS

20.10.2010

Otázka k písemnému zodpovězení E-8962/2010
Komisi
článek 117 jednacího řádu
Pavel Poc (S&D)

Ve Vaší odpovědi ze dne 12. 7. 2010 na mou otázku číslo P-4609 jste uvedli, že „úlohou Evropské komise je zajistit, aby metody přidělování povolenek podle čl. 10 písm. c směrnice 2009/29/ES uplatňované v jednotlivých členských státech byly v souladu s cíli směrnice o systému pro obchodování s emisemi (2009/29/ES), jakož i směrnice 2004/8/ES o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny“. 

 

V pracovní skupině 3 výboru pro klimatické změny zástupci Evropské komise prosazují nekompromisně benchmarking založený na kotli spalujícím zemní plyn s účinností 93 procent. Z hlediska emisí lze tento kotel považovat za vhodnou variantu, ale použijeme-li jej jako referenci pro teplárenství založené na uhlí (z historických důvodů a z důvodů bezpečnosti dodávek, jako je tomu v řadě zemí střední a východní Evropy), bude tento typ teplárenských zařízení ve značné nevýhodě. Snížená konkurenceschopnost se projeví odpojováním zákazníků a následným rozpadem tepelných soustav. Benchmarking založený na plynu motivuje k náhradě teplárenských soustav malými lokálními plynovými kotli nebo kamny na uhlí nespadajícími pod kontrolu EU ETS. To může ve velkých městech zvýšit imisní zatížení. 

 

Výpadek kogenerační výroby elektřiny v uhelných teplárnách bude muset být nahrazen kondenzační výrobou elektřiny s téměř dvojnásobnou spotřebou paliva. Výsledkem tohoto procesu bude nikoli snížení, ale zvýšení produkce skleníkových plynů v důsledku zhoršené účinnosti výroby elektřiny. 

 

Nepovažuje to Evropská komise v přímém protikladu nejen ke smyslu a cílům uvedeným v preambuli směrnice 2009/29/ES, ale také v rozporu se směrnicí 2004/8/ES o podpoře vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla?

Úř. věst. C 249 E ze dne 26/08/2011