Parlamentní otázka - E-003101/2011(ASW)Parlamentní otázka
E-003101/2011(ASW)
Evropský parlament

Odpověď Karla De Guchta jménem Komise

31.5.2011

Otázka k písemnému zodpovězení

1. Otázka porušování autorského práva a dopadu politik v oblasti vymáhání právních předpisů v rozvíjejících se zemích nemůže být ani shrnuta pouze závěry studie uvedené váženými poslanci/poslankyněmi ani vyřešena Obchodní dohodou proti padělatelství samou o sobě. Jedná se o komplexní problém, na toto téma existuje mnoho studií a jejich závěry nejsou zdaleka jednomyslné. Například nedávná studie OECD Politika přispívá k posílení práv duševního vlastnictví (PDV) v rozvíjejících se zemích[1] zdůrazňuje „…obecně kladný vztah reformy PDV k obchodu, přímým zahraničním investicím, přenosu technologií a inovaci.“ a dochází k závěru, že existuje „…tendence k tomu, aby reforma PDV přinesla pozitivní hospodářské výsledky. Reformy týkající se patentové ochrany dosáhly pravděpodobně nejvýznamnějších výsledků, ale výsledky reformy autorských práv (…) byly také pozitivní a významné“. Další studie OECD úže zaměřená na negativní dopady pirátství a padělání pod názvem Hospodářský dopad padělání a pirátství (The Economic Impact of Counterfeiting and Piracy)[2] zdůraznila, že „rozsah a následky padělání a pirátství jsou tak významné, že si vyžadují silnou a soustavnou činnost vlád, obchodu a spotřebitelů. Účinnější vymáhání je v tomto ohledu rozhodující, stejně jako potřeba získat podporu veřejnosti pro boj proti padělání a pirátství.“. Stejná studie vyzývá „…vlády, aby zvážily posílení právních a regulačních rámců, posílily vymáhání a prohloubily hodnocení politik, programů a postupů.“.

Na druhé straně se dohoda ACTA přímo nezaměřuje na rozvíjející se země, alespoň dokud se nerozšíří počet jejích členů. Není tomu tak z důvodů, na které upozorňuje studie Padělatelství mediálního rozsahu (Media Piracy), ale proto, že ustanovení dohody ACTA jsou závazná pouze pro strany této dohody, mezi nimiž jsou v současnosti pouze dvě rozvíjející se země (Mexiko a Maroko). Z tohoto důvodu bude mít dohoda ACTA, alespoň v krátkodobém až střednědobém horizontu, velmi omezený dopad na politiky zaměřené proti pirátství v rozvíjejících se zemích.

2. Hodnocení dopadu mezinárodní dohody, jakou je ACTA, je dlouhodobý úkol a Komise nezvažuje žádné další alternativy, a to ani před podpisem dohody ACTA a jejím vstupem v platnost.

Komise však v roce 2004 přijala Strategii prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích[3]. Tato strategie definovala několik způsobů, jak řešit porušování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích, a to jak legislativních (mnohostranné, vícestranné – jako ACTA – a dvoustranné dohody), tak nelegislativních (dialogy o právech duševního vlastnictví, technická pomoc v oblasti práv duševního vlastnictví atd.). Tato strategie je v současnosti přezkoumávána na základě nedávno vydané studie[4] a dalších vstupních zdrojů, včetně veřejné konzultace (která doplní širší konzultaci, jež se uskutečnila v roce 2010[5] a týkala se obchodní politiky EU). Tento přezkum by měl vést k přijetí nového sdělení Komise koncem roku 2011.

3. Mezinárodní rámec pro odměny umělců za on‑line použití děl chráněných autorským právem a právy s ním souvisejícími byl zřízen v rámci Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) v roce 1996 uzavřením tzv. „internetových smluv“ – Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském a Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech. Evropská komise ve své Digitální agendě uznala, že neustálá roztříštěnost jednotného digitálního trhu a stávající postupy v oblasti správy práv a udělování licencí mohou vytvářet překážky v přístupu spotřebitelů k digitálnímu obsahu. Z toho důvodu Digitální agenda pro Evropu stanoví soubor konkrétních opatření zaměřených na podporu rozvoje konkurenceschopné legální nabídky digitálního obsahu. Tato opatření zahrnují mimo jiné legislativní návrh na zjednodušení přeshraničního udělování licencí a zprávu, která má být vypracována do roku 2012, o dalších opatřeních, která umožní občanům EU využívat výhod plynoucích z plného potenciálu jednotného digitálního trhu, aby získali lepší přístup k obsahu.

4. Práva duševního vlastnictví a jejich vymáhání vyžadují, aby byla pečlivě nastavena rovnováha mezi zájmy držitelů práv na straně jedné a spotřebitelů zábavních produktů na straně druhé, a současně je také třeba brát v potaz zájem široké veřejnosti. Pro veřejnoprávní orgány představuje dlouhodobé a udržitelné zachovávání této rovnováhy v neustále se měnícím technologickém a společenském kontextu nikdy nekončící úkol.

V takovémto kontextu je nadmíru důležité, aby spotřebitelé digitálních produktů lépe chápali nezbytnost chránit tvůrčí díla, a to i v on‑line světě, a aby o tom byli více informováni. Vedle vnitrostátních opatření bude důležitou roli v posilování této informovanosti hrát i Evropské středisko pro sledování padělání a pirátství.

Úř. věst. C 309 E ze dne 21/10/2011

Právní upozornění - Ochrana soukromí