Odpověď komisaře Lenarčiče jménem Evropské komise

21.4.2023

Od roku 2020 se nebývale zvýšil počet krizí a katastrof, pro něž byl aktivován mechanismus civilní ochrany Unie. Tento růst odráží rostoucí četnost, rozsah a dobu trvání krizí a větší flexibilitu, viditelnost a dopad mechanismu civilní ochrany Unie.

Tato intenzivnější reakce byla možná díky zvýšením, která byla do značné míry zavedena díky využití flexibility víceletého finančního rámce (VFR)[1].

Rozpočet mechanismu civilní ochrany Unie byl v tomto VFR výrazně navýšen (1,3 miliardy EUR v období 2021–2027 oproti 574 milionům EUR v období 2014–2020). Kromě toho 2 miliardy EUR, které jsou k dispozici v rámci nástroje NextGenerationEU, přispívají k připravenosti a schopnosti reakce EU na zdravotní a chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby, mimo jiné prostřednictvím Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA).

V letech 2021–2023 byly podpořeny významné investice do budování kapacit rescEU, zejména letecké hasičské flotily. Z finančního krytí mechanismu civilní ochrany Unie bylo v letech 2024–2027 předsunuto 195 milionů EUR, aby se urychlilo zadávání zakázek na letadla typu Canadair a vrtulníky. Navýšení o 55 milionů EUR zajistí dostupnost prostředků pro hašení lesních požárů v rámci „přechodné fáze rescEU“ během léta roku 2023 a 2024.

Posílení rozpočtu bylo reakcí na konkrétní mimořádné události, jako jsou evakuace z Afghánistánu. Navýšení o 124,5 milionu EUR umožnilo uskutečnit věcnou pomoc Ukrajině (generátory elektřiny, zdravotnické vybavení, dočasné přístřeší nebo naléhavé zdravotní evakuace pacientů).

Komise předloží přezkum víceletého finančního rámce v polovině období do poloviny roku 2023. Přezkum bude zahrnovat posouzení flexibility rozpočtu EU a jeho schopnosti reagovat na krize.

• [1] Rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech, nástroj pružnosti.