Parlamentní otázka - O-000083/2014Parlamentní otázka
O-000083/2014

Podvýživa dětí v rozvojových zemích

Otázka k ústnímu zodpovězení s rozpravou O-000083/2014
Komisi
článek 128 jednacího řádu
Linda McAvan, za Výbor pro rozvoj

Postup : 2014/2853(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
O-000083/2014
Předložené texty :
O-000083/2014 (B8-0041/2014)
Hlasování :
Přijaté texty :

Více než 165 milionů dětí mladších pěti let trpí podvýživou nebo rachitidou a přibližně 52 milionů dětí čelí těžké podvýživě. Fyzické a kognitivní poškození způsobené podvýživou během prvních 1000 dní života dítěte je nezvratné a není jej již možné léčit. Podvýživa je ekonomickým problémem, který poškozuje globální potenciál společnosti, snižuje hospodářskou produktivitu, potenciální příjem jednotlivců a lidský kapitál národů. Podvýživa je však také nejčastěji způsobena nedostatkem vhodných a účinných opatření. Programy proti podvýživě nejsou pouze humanitární akcí, ale zejména rentabilní investicí pro dárce, protože podvýživa ve světě vede ke střetům, chudobě a sociální nejistotě.

V posledních letech došlo k obrovskému pokroku: v září 2010 zahájili představitelé vlád dvaceti zemí za podpory více než sta partnerů iniciativu na zlepšení stavu výživy („SUN Movement“).

V květnu 2012 se v rámci konsensu v Kodani dospělo k závěru, že prevence podvýživy je prvním krokem, který je třeba učinit, a představuje také nejrentabilnější investiční strategii.

Nedávné sdělení Komise nazvané „Zlepšování výživy matek a dětí prostřednictvím vnější pomoci: rámec politiky EU“ zdůrazňuje, že je třeba lépe koordinovat humanitární a rozvojovou pomoc. Toto sdělení je v souladu s cíli stanovenými Světovým zdravotnickým shromážděním a jeho záměrem je snížit do roku 2025 o 40 % (neboli 7 milionů) počet dětí mladších pěti let, které jsou opožděné v růstu. Dále má v plánu snížit a udržet pod hranicí 5 % vyhubnutí dětí mladších pěti let. Sdělení také propaguje víceodvětvový přístup, který harmonizuje politiky v oblasti rozvoje venkova, udržitelného zemědělství, veřejného zdraví, vodohospodářství a čištění vod, sociální ochrany a vzdělávání.

1. Hodlá Komise do své strategie začlenit přezkum prováděných opatření v polovině období? Pokud ano, a v případě, že by to bylo nezbytné, počítá Komise s možností změnit zaměření přidělených finančních prostředků (3,1 miliardy EUR na tzv. citlivé zásahy a 400 milionů EUR na specifická opatření v oblasti výživy), aby do roku 2025 dosáhla svých cílů?

2. Komise předpokládá, že povede kampaň na příslušných mezinárodních fórech. Má v této souvislosti v úmyslu vést kampaň za větší účinnost pomoci, tedy za její lepší koordinaci?