Sledování právníků v EU
19.12.2014
Otázka k ústnímu zodpovězení s rozpravou O-000103/2014
Radě
článek 128 jednacího řádu
Judith Sargentini, za skupinu Verts/ALE
Jak přiznal nizozemský ministr pro bezpečnost a spravedlnost, byla nizozemská právnická společnost Prakken d’Oliveira po řadu let sledována nizozemskou tajnou službou (AIVD), a to včetně odposlouchávání telefonátů s klienty. A to je jen jeden z příkladů strukturálního sledování právníků v členských státech, což je postup, který odsoudilo jak sdružení evropských právníků, tak Parlament ve svém usnesení ze dne 12. března 2014 o hromadném elektronickém sledování občanů EU[1].
1. Je si Rada vědoma (neúměrného) tajného sledování právníků a jejich klientů prováděného členskými státy?
2. Domnívá se Rada, že je tajné sledování právníků a jejich klientů v souladu s Listinou základních práv Evropské unie, a zejména s články 6, 47 a 48 této listiny?
3. Považuje Rada tajné sledování právníků a jejich klientů za slučitelné se směrnicí 2013/48/EU o právu na přístup k obhájci, a zejména s článkem 4 této směrnice, který členským státům ukládá povinnost dodržovat důvěrnost komunikace mezi podezřelou nebo obviněnou osobou a jejím obhájcem?
4. Hodlá se Rada otázkou porušování důvěrnosti komunikace mezi právníky a jejich klienty v Nizozemí zabývat a zajistit, aby Nizozemí i ostatní členské státy dodržovaly důvěrnost komunikace mezi právníkem a klientem v právních předpisech i v praxi?
- [1] Přijaté texty, P7_TA(2014)0230.