Úmluva OSN o transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem na základě smlouvy

1.12.2015

Otázka k ústnímu zodpovězení s rozpravou O-000153/2015
Radě
článek 128 jednacího řádu
Bernd Lange, Salvatore Cicu, za Výbor pro mezinárodní obchod

Urovnávání sporů mezi investorem a státem se tradičně provádí na základě obchodních rozhodčích pravidel, které mohou vyvolat otázky týkající se veřejných politik nebo dopadu na veřejné finance. Zásadní význam má proto větší transparentnost rozhodčího řízení. Unie podporuje mnohostranné úmluvy, které by zajistily uplatňování pravidel transparentnosti Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) na spory mezi investorem a státem vyplývající ze smluv uzavřených před 1. dubnem 2014. Úmluvu OSN o transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem (Mauricijskou úmluvu) přijalo Valné shromáždění OSN dne 10. prosince 2014. Podpisem úmluvy by se EU mohla stát smluvní stranou úmluvy, pokud jde o Smlouvu o energetické chartě (ECT), a zmocnit členské státy k podpisu úmluvy jednotlivě v souvislosti s jejich dvoustrannými dohodami o investicích. Nicméně spor mezi Komisí a členskými státy nad obsahovými a procedurálními otázkami rozhodování zabránil Unii úmluvu podepsat. (Naopak ji doposud za sebe podepsalo osm členských států; zmocnění členských států je však nezbytné, aby mohly použít pravidla transparentnosti UNCITRAL na stávající dvoustranné smlouvy o investicích). Smlouva o energetické chartě je vyloučena z oblasti působnosti pravidel, což znamená, že v případech urovnávání sporů mezi investorem a státem, v nichž je žalovanou stranou Unie a žalující stranou stát mimo EU, nemohou být pravidla transparentnosti použita. V případech, kdy jsou žalovanými stranami členské státy, pravidla budou platit pouze pro ty členské státy, které již úmluvu podepsaly. Toto je mimořádně znepokojivá situace, protože Smlouva o energetické chartě se v posledních letech stala smlouvou, na jejímž základě byla ve světě podána většina žalob v rámci sporů mezi investorem a státem. Mohlo by předsednictví vzhledem k nynější patové situaci odpovědět na následující otázky?

1. Vyvíjí předsednictví na členské státy, které blokují podepsání úmluvy, tlak s cílem umožnit EU úmluvu podepsat?

2. Domnívá se předsednictví, že se tento nedostatek soudržnosti nepříznivě odráží v zahraničí na vnímání Unie jakožto aktéra, který není schopen realizovat multilaterální řešení, aby se vyřešily určité praktické problémy se stávajícím systémem pro urovnávání sporů, který Unie samotná prosazovala?

3. Aniž je dotčeno případné další zdokonalování mezinárodního systému ochrany investic, bude předsednictví odhodlaně usilovat o takový stav, v němž všechny členské státy zajistí uplatňování pravidel transparentnosti u všech dvoustranných dohod o investicích, které jsou již v platnosti?