Odolnost jakožto strategická priorita vnější činnosti EU
27.4.2017
Otázka k ústnímu zodpovězení s rozpravou O-000033/2017
Komisi
článek 128 jednacího řádu
Linda McAvan, za Výbor pro rozvoj
Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky EU z roku 2016 zařadila mezi pět priorit vnější činnosti EU „odolnost států a společností na východě a jihu od EU“. Tato priorita bude předmětem společného sdělení na téma „odolnost jakožto strategická priorita vnější činnosti EU“. Svůj postoj k odolnosti již EU vyjádřila v několika politických dokumentech, zejména ve sdělení Komise o „přístupu EU ke zvyšování odolnosti“ (2012), v „akčním plánu pro zvyšování odolnosti v zemích ohrožených krizí na období 2013–2020“ souvisejícím s uvedeným sdělením a v závěrech Rady ohledně otázky odolnosti (2013). Podpora odolnosti je rovněž zmíněna v důležitých mezinárodních dohodách, k jejichž dodržování se EU zavázala, jako jsou například Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, sendajský rámec pro snižování rizika katastrof, Pařížská dohoda o změně klimatu či dokumenty přijaté na Světovém humanitárním summitu. Mohla by Komise vzhledem k výše uvedeným skutečnostem objasnit následující otázky?
1. Rozvine nová iniciativa stávající politiky EU v této oblasti a zajistí návaznost na tyto politiky (především na stávající akční plán)? Jak nový dokument zohlední poučení, které vyplynulo z provádění těchto politik, a výsledky z hodnocení odolnosti (původně plánované na rok 2018)?
2. Jak bude EU podporovat sladění nové iniciativy týkající se odolnosti s mezinárodními závazky, jako jsou cíle udržitelného rozvoje, sendajský rámec, Pařížská dohoda a Světový humanitární summit, a její sladění s činností EU probíhající v návaznosti na tyto závazky? Jak bude naplňovat zásady účinného rozvoje, zejména zásadu demokratické odpovědnosti?
3. Jak bude nová iniciativa prosazovat soudržný přístup EU ke zvyšování odolnosti a jak doplňkovost mezi jejím rozvojem a humanitární, zahraniční a bezpečnostní politikou, chce-li současně zachovat specifické poslání a cíle jednotlivých oblastí činnosti, zejména pokud jde o dodržování humanitárních zásad?
4. Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky EU hovoří o „odolnosti států a společností“, ačkoliv stávající politiky jsou jasně zaměřeny na jednotlivce, domácnosti a komunity. Jak bude podle tohoto nového sdělení zajištěno, aby EU při své činnosti týkající se posilování odolnosti kladla důraz na potřeby nejzranitelnějších skupin obyvatelstva? Jak bude zdůrazněna úloha místních subjektů a občanské společnosti? Jak bude přistupováno ke klíčové úloze žen při podpoře odolnosti?
5. Jakým způsobem sladí toto nové sdělení globální charakter stávajících iniciativ EU určených ke zvyšování odolnosti v nestabilních a krizí zasažených zemích se záměrem začlenit zvláštní návrhy pro regiony v sousedství EU?