Aktuální stav provádění bangladéšského paktu udržitelnosti
4.5.2017
Otázka k ústnímu zodpovězení s rozpravou O-000037/2017
Komisi
článek 128 jednacího řádu
Bernd Lange, Sajjad Karim, za Výbor pro mezinárodní obchod
V roce 2013 Komise společně s Mezinárodní organizací práce (MOP) a klíčovými obchodními partnery vytvořili „Pakt udržitelnosti“ s cílem zlepšit bezpečnost a ochranu zdraví při práci a posílit práva pracovníků v odvětví konfekční výroby oděvů v Bangladéši. Pakt je podporován dohodou o požární bezpečnosti a bezpečnosti budov sdružující evropské oděvní značky s bangladéšským oděvním průmyslem a o jeho provádění se bude jednat na příští schůzi, která se uskuteční dne 18. května 2017. V listopadu 2016 Výbor pro mezinárodní obchod (INTA) vyslal do Bangladéše delegaci za účelem zjistit aktuální stav na místě. Zatímco v oblasti posílení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci došlo k pokroku, zlepšování pracovních práv i nadále představuje výzvu. Po návštěvě zástupců výboru INTA byli představitelé odborových organizací zatčeni, pracovní právo upravující vývozní zpracovatelské zóny i nadále zůstává v rozporu s mezinárodními standardy a trestné činy páchané na odborářích často končí nepotrestané. Navzdory pokroku v oblasti požární bezpečnosti a bezpečnosti budov jsou signatáři dohody znepokojeni pomalým tempem realizace nápravy v otázkách zásadně důležitých pro bezpečnost. Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) zahájily posílený dialog o pracovních a lidských právech ve snaze zajistit důslednější dodržování zásad úmluv uvedených v nařízení o GSP, které jsou pro Bangladéš závazné v rámci iniciativy EU „Vše kromě zbraní“. V dopise bangladéšské vládě z 16. března zástupci útvarů Komise požádali o „dostatečný, podstatný a smysluplný pokrok společně s vhodnou a časově vymezenou strategií“ do 18. května pro následující čtyři body:
– předložit pozměňovací návrhy k zákoníku práce z roku 2013;
– zajistit, aby legislativa upravující vývozní zpracovatelské zóny plně zaručovala právo na svobodu sdružování;
– urgentně vyšetřit všechny případy diskriminace odborových svazů;
– zajistit, aby přihlášky k odborové registraci byly vyřizovány co nejrychleji a nebyly zamítány, pokud nebudou v rozporu s jasnými a objektivními kritérii stanovenými zákonem.
1. Co přesně představuje „dostatečný, podstatný a smysluplný pokrok“ a jaký by byl konečný důsledek v případě, že tohoto „pokroku“ nebude dosaženo?
2. Poslední zpráva o technickém stavu vyjmenovává několik problematických oblastí, které musí Bangladéš i nadále řešit. MOP v červnu 2016 poukázala na to, že Bangladéš závažným způsobem porušuje své povinnosti vyplývající z Úmluvy MOP č. 87 o svobodě sdružování. K jakému pokroku od té doby v této oblasti došlo?
3. Jaké jsou další kroky ve zmíněném posíleném dialogu s Bangladéšem? Jaké má Komise důkazy o tom, že Bangladéš závažným způsobem a soustavně porušuje zásady stanovené v úmluvách uvedených v nařízení o GSP?
4. Jaké jsou předpokládané výstupy příštího jednání takzvaných „partnerů paktu“ v Dháce v půlce května?
5. V jakém stádiu se momentálně nacházejí jednání o prodloužení dohody o požární bezpečnosti a bezpečnosti budov, jejíž platnost končí v květnu 2018?