Vyšetřovací právo Evropského parlamentu

29.11.2017

Otázka k ústnímu zodpovězení s rozpravou O-000090/2017
Komisi
článek 128 jednacího řádu
Danuta Maria Hübner, za Výbor pro ústavní záležitosti

Z práce posledních vyšetřovacích výborů (EMIS, PANA) jasně vyplývá, že stávající právní rámec pro činnost vyšetřovacích výborů v rámci Evropského parlamentu (rozhodnutí 95/167/ES) je zastaralý, jak se uvádí v návrhu doporučení a návrhu zprávy Radě a Komisi ze dne 22. listopadu 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků a v doporučení a zprávě Parlamentu Radě a Komisi ze dne 4. dubna 2017 v návaznosti na vyšetřování měření emisí v automobilovém průmyslu.

Je zřejmé, že k tomu, aby bylo na základě článku 226 SFEU vyšetřovací právo Parlamentu, jež je jedním ze základních kamenů parlamentního systému a jednou z jeho klíčových pravomocí, posíleno, je nutná pevná politická vůle. Od začátku volebního období byl zpravodaj Parlamentu vždy připraven hledat s Komisí konstruktivní řešení s cílem vynaložit veškeré úsilí, aby mohly tři dotčené orgány učinit v otázce tohoto důležitého nařízení pokrok. Zpravodaj Parlamentu se jménem výboru AFCO opakovaně snažil zahájit s šesti různými předsednictvími Rady diskusi a jednání (v duchu hledání kompromisu, dialogu a širokého konsensu) o politických námitkách, které Rada a Komise vznesly, aby získal jejich souhlas, jak vyžaduje článek 226 SFEU. Navzdory tomu, že výbor AFCO přijal dva pracovní dokumenty a jeden „neoficiální“ dokument, ve kterých se těmito námitkami zabýval a předložil politické argumenty a možná řešení, jež by mohla sloužit jako základ pro nová jednání mezi třemi orgány, nedocházelo bohužel v tomto postupu k žádnému pokroku.

Po několika letech této interinstitucionální patové situace se tři orgány nakonec dne 10. října 2016 dohodly, že se sejdou jejich právní služby s cílem nalézt možná společná technická vyjasnění nevyřešených právních a institucionálních problémů, na které upozornily Komise a Rada. Tento společný dokument by měl usnadnit přípravu případného nového znění a zahájení oficiálních jednání na politické úrovni. Navzdory naléhání Parlamentu však stávající závěrečný dokument zůstává bohužel zablokovaný, což zpochybňuje ochotu a odhodlání Rady a Komise jednat s Parlamentem podle zásady loajální spolupráce.

Může Komise vysvětlit důvody pro tuto patovou situaci a opětovně poskytnout ujištění, že bude k dispozici k rychlému zahájení politického dialogu s Parlamentem a Radou s cílem dosáhnout shody, jež by umožnila ukončení tohoto postupu a zajištění vhodného právního rámce pro uplatňování vyšetřovacího práva Parlamentu?