Boj proti obchodování se ženami a dívkami za účelem sexuálního a pracovního vykořisťování v EU
1.12.2017
Otázka k ústnímu zodpovězení s rozpravou O-000094/2017
Komisi
článek 128 jednacího řádu
Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Anna Maria Corazza Bildt, Esteban González Pons, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Barbara Matera, Angelika Niebler, Marijana Petir, Michaela Šojdrová, Dubravka Šuica, Lívia Járóka, Rosa Estaràs Ferragut, Sirpa Pietikäinen, Alessandra Mussolini, Daniel Caspary, Andrzej Grzyb, Jarosław Wałęsa, Anna Záborská, za skupinu PPE
Iratxe García Pérez, Maria Arena, Viorica Dăncilă, Vilija Blinkevičiūtė, Anna Hedh, Maria Noichl, Pina Picierno, Biljana Borzan, Edouard Martin, Clare Moody, Marc Tarabella, Julie Ward, Josef Weidenholzer, Hugues Bayet, Monika Beňová, Sylvie Guillaume, Cécile Kashetu Kyenge, Miltiadis Kyrkos, Luigi Morgano, Soraya Post, Christine Revault d'Allonnes Bonnefoy, Catherine Stihler, Elena Valenciano, Elly Schlein, za skupinu S&D
Arne Gericke, za skupinu ECR
Angelika Mlinar, Catherine Bearder, Beatriz Becerra Basterrechea, Izaskun Bilbao Barandica, Nathalie Griesbeck, Hilde Vautmans, Ivo Vajgl, Frédérique Ries, Norica Nicolai, za skupinu ALDE
Terry Reintke, Ernest Urtasun, za skupinu Verts/ALE
Malin Björk, João Pimenta Lopes, Ángela Vallina, Kostadinka Kuneva, Eleonora Forenza, Marina Albiol Guzmán, Kostas Chrysogonos, Javier Couso Permuy, Josu Juaristi Abaunz, Paloma López Bermejo, Marisa Matias, Helmut Scholz, Maria Lidia Senra Rodríguez, Marie-Christine Vergiat, Marie-Pierre Vieu, Lola Sánchez Caldentey, Tania González Peñas, Miguel Urbán Crespo, Estefanía Torres Martínez, Xabier Benito Ziluaga, Sofia Sakorafa, Takis Hadjigeorgiou, Merja Kyllönen, Neoklis Sylikiotis, za skupinu GUE/NGL
Daniela Aiuto, za skupinu EFDD
Ve své zprávě z roku 2016 o pokroku dosaženém v oblasti boje proti obchodování s lidmi Komise zjistila, že 76% registrovaných obětí tvořily ženy a přinejmenším 15% děti. Většinu zaregistrovaných obětí tvořili občané EU, přičemž 65% z nich pocházelo z Rumunska, Bulharska, Nizozemska, Maďarska a Polska. Obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování je stále nejrozšířenější formou obchodování s lidmi (67% registrovaných obětí), za nímž následuje pracovní vykořisťování (21%).
Několik členských států oznámilo, že obchodování s lidmi pro účely pracovního vykořisťování je na vzestupu (21% z celkového počtu registrovaných obětí). Ve zprávě se uvádí zemědělství jako jedno z vysoce rizikových odvětví, což dokládají i nedávno ohlášené případy rumunských žen, které se staly obětmi obchodováním s lidmi v Itálii. Mezi pět nejvíce postižených třetích zemí, pokud jde o registrované oběti, patří Albánie, Čína, Maroko, Nigérie a Vietnam. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a Dětský fond OSN (UNICEF) vykázaly dramatický nárůst počtu nigerijských žen a dívek, jež se staly oběťmi obchodování s lidmi, přičemž 50% z nich tvořily děti bez doprovodu; zatímco 80% žen se stalo obětmi obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování.
EU prostřednictvím směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, přijala opatření na prevenci, ochranu a podporu obětí, jakož i stíhání obchodníků s lidmi, a zřízení vnitrostátních donucovacích orgánů, které se specializují na oblast obchodování s lidmi a vytvoření celoevropských vyšetřovacích týmů s cílem trestně stíhat přeshraniční případy obchodování s lidmi. Členské státy rovněž musejí rovněž dodržovat směrnici 2012/29/EU o právech obětí a 2014/36/EU týkající se sezónních pracovníků. Článek 5 Listiny základních práv Evropské unie dále zakazuje otroctví a nucené práce, zatímco článek 31 stanoví, že každý pracovník má právo na „slušné a spravedlivé pracovní podmínky“.
V souvislosti s ohlášenými případy závažného pracovního a sexuálního vykořisťování v různých dotčených odvětvích, jak Komise hodnotí, jakým způsobem členské státy dodržují výše uvedené směrnice a svojí povinnost náležité péče s cílem chránit pracovníky a provádět kontroly zaměřené na zjišťování případů vykořisťování pracovní síly, a chránit oběti, zavést mechanismy nápravy a zajistit, že pachatelé budou postaveni před soud? Jaké kroky podniká Komise proti členským státům, které nedodržují směrnice?
Jaká konkrétní opatření Komise přijme k řešení genderového hlediska při obchodování s lidmi, sexuálního zneužívání a pracovního vykořisťován? Vzhledem k počtu ohlášených případů a dotčených konkrétních odvětví, jaké zdroje byly konkrétně přiděleny na genderové hledisko s cílem účinně řešit tento problém?
Jaké vyšetřovací úsilí bylo vynaloženo se zaměřením na ty země, v nichž je sexuální a pracovní vykořisťování široce rozšířeným jevem?
Shromažďuje Komise na základě povinnosti členských států oznamovat údaje konkrétní roztříděné údaje o ženách, které se staly obětmi pracovního a sexuálního vykořisťování v EU? Kdy Komise představí strategii na období po roce 2016?