Malé a střední podniky tvoří 99 % evropských podniků, poskytují 90 milionů pracovních míst a vytvářejí přidanou hodnotu ve výši 3,9 bilionu EUR.

Tyto podniky zůstávají i nadále zatíženy administrativními a regulačními břemeny a musí se vypořádávat s obtížnými podmínkami, mimo jiné i se situacemi, kdy selže trh. Komise proto vydala doporučení 2003/361/ES, v němž jsou stanovena definiční kritéria malých a středních podniků. Na tuto definici se odkazuje okolo 100 navazujících legislativních aktů EU, které stanoví pravidla pro zvláštní podporu uvedených podniků, jako jsou možnosti financování, zjednodušené postupy a výjimky.

Žádáme Komisi o zodpovězení následujících otázek:

1. Jak se hodlá Komise vypořádat s rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. září 2016 (věc T-675/13 a T-587/14), které upozornily na obtíže spojené s vymezením pojmu „propojených“ a „partnerských“ podniků, vzhledem ke značnému počtu legislativních aktů obsahujících pojem malé a střední podniky?

2. Má Komise v plánu přijmout definici v závislosti na inflaci a růstu produktivity od roku 2003, ctít zároveň zásadu proporcionality a také zohlednit zvláštnosti mikropodniků a malých a středních podniků, pokud jde o přístup k lidským, finančním a technickým zdrojům?

3. Předloží kromě toho Komise nové doporučení pro přijetí samostatné definice společnosti se střední tržní kapitalizací, což je pojem, který je již obsažen v několika unijních legislativních aktech, a zohlední zároveň zvláštní rysy této společnosti pomocí kritérií, která jsou odlišná od počtu pracovníků, obratu či bilanční sumy, aniž by byli negativně ovlivněni stávající příjemci programů pro malé a střední podniky?