Směrnice 2007/43/ES stanoví minimální normy pro ochranu kuřat chovaných na maso. Komise ve své zprávě o dopadu této směrnice na dobré životní podmínky zvířat však neprokázala žádné výrazné zlepšení a poukázala na to, že vymáhání je v jednotlivých členských státech přinejlepším nejednotné. Smutnou skutečnostní je, že kuřata chovaná na maso jsou chována po desetitisících v holých halách, na vlhkém stelivu, bez jakékoli možnosti přirozeného chování, jako je hřadování, zobání obohaceného substrátu nebo pobyt na denním světle. Směrnice se navíc nezabývá negativními dopady, které má na životní podmínky zvířat výběr pro rychlý růst, což je problém, na který v několika svých stanoviscích poukázal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), ale i zpráva Komise. Tyto špatné podmínky často vyžadují hromadné ošetření antibiotiky, aby se zabránilo vzniku epidemií nebo šíření nákaz, které představují vážné riziko pro veřejné zdraví. Několik kmenů patogenů drůbeže, například Campylobacter spp. a Salmonella spp., které mohou způsobit vážná lidská onemocnění, nyní vykazuje rezistenci vůči antibiotikům používaným při produkci drůbeže. Úřad EFSA nedávno označil multiresistenci kmenů E.coli, které byly zjištěny u drůbeže a v drůbežím mase, za mimořádně znepokojující.

Organizace Greenpeace ve své velmi nedávné zprávě označila průmyslovou produkci drůbeže za hlavní zdroj znečištění ovzduší, půdy a vody amoniakem, a vyzvala Komisi, aby přestala dotovat obří velkochovy ve prospěch udržitelnějších systémů a postupů. Drůbežářský průmysl začíná usilovat o omezení používání antimikrobiálních přípravků a snížení dopadu na životní prostředí, ale pohlédneme-li na toto odvětví z perspektivy „jediného zdraví a jediných dobrých životních podmínek“, je jasné, že je nezbytně nutné zaujmout komplexní přístup, aby se v drůbežářském průmyslu zlepšila udržitelnost a dobré životní podmínky zvířat a zároveň aby se zachovala jeho hospodářská životaschopnost.

V této souvislosti bychom byli rádi, kdyby Komise odpověděla na tyto otázky:

1. Přijme Komise rozhodná opatření ke zlepšení prosazování směrnice o brojlerech, zejména pokud jde o systematické a důsledné používání ukazatelů orientovaných na zvířata, s cílem zlepšit životní podmínky zvířat na farmách?

2. Jaká opatření hodlá Komise přijmout, aby podpořila alternativní systémy produkce kuřat – například takové, které volí vhodnější plemena z hlediska dobrých životních podmínek, nižší intenzitu chovu, obohacené životní prostředí, umožňují přístup k dennímu světlu nebo venkovním výběhům a zajišťují vyšší kvalitu vzduchu – vzhledem k tomu, že takovéto systémy mohou pomoci snížit emise amoniaku a omezit potřebu nekritického používání antimikrobiálních látek, ale také zlepšit životní podmínky zvířat?

3. Kdy zveřejní Komise zprávu o socioekonomických dopadech povinné metody označování kuřecího masa, jak stanoví článek 5 směrnice 2007/43/ES?