Evropská unie (EU) a její členské státy jsou smluvními stranami Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Článek 4 této úmluvy požaduje, aby státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijaly „veškerá odpovídající legislativní, administrativní a jiná opatření pro provádění práv uznaných v této úmluvě“. V článcích 12 a 29 úmluvy je zakotveno právo a možnost osob se zdravotním postižením volit a být volen.

V Evropě žije 80 milionů zdravotně postižených (16 % evropské populace), z nichž přibližně 46 milionů jsou ženy a dívky, což představuje asi 16 % celkové ženské populace v EU. Každý čtvrtý Evropan má v rodině někoho se zdravotním postižením. Podle současného demografického vývoje se do roku 2020 zvýší počet osob se zdravotním postižením z 80 milionů na 120 milionů. Je však třeba získat i další údaje rozlišené podle pohlaví.

1. Zajistí Komise přijetí evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období 2020–2030, která bude pokrývat všechna ustanovení uvedené úmluvy a bude začleněna do opatření navazujících na strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a do evropského pilíře sociálních práv, s náležitým ohledem na situaci žen a dívek se zdravotním postižením?

2. Jak Komise zajistí sběr údajů rozčleněných podle pohlaví s cílem určit formy vícenásobné diskriminace na základě příslušnosti ke dvěma či více skupinám, jimž čelí ženy a dívky se zdravotním postižením?

3. Jaké konkrétní kroky učinila Komise s výhledem na nadcházející evropské volby, aby měly ženy se zdravotním postižením možnost volit a kandidovat ve volbách, jak se uvádí v opatření 2 („Účast“) Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020?