„domnívá se, že – jak uvedl prezident ECB – pouze měnová politika nepostačuje k hospodářskému oživení a nemůže ani přispět k vyřešení strukturálních problémů evropského hospodářství, pokud ji nedoplní pečlivě koncipované, sociálně vyvážené a spravedlivé dlouhodobé politiky na úrovni členských států, jež budou podporovat růst a konkurenceschopnost, a pokud nebude spojena se zdravou fiskální politikou v rámci Paktu o stabilitě a růstu;“
2.část
„dále souhlasí s ECB v tom, že je nezbytné prohloubit institucionální strukturu HMU s cílem podpořit uvedené reformy a vybudovat eurozónu, jež bude odolná vůči makroekonomickým otřesům;“
§ 26
1.část
„konstatuje, že pokud by období téměř ploché výnosové křivky úrokových sazeb trvalo déle, mohlo by to ovlivnit stabilitu a ziskovost bankovního systému;“
2.část
„souhlasí nicméně s hodnocením ECB v tom, že ziskovost bank závisí nakonec na jejich obchodním modelu, na jejich struktuře a rozvaze bez ohledu na nízké úrokové sazby;“
3.část:
„poznamenává rovněž, že bankovní sektor EU se vyznačuje rozmanitostí, a to nejen z důvodu národních zvláštností, a že tato rozmanitost současně přispívá ke stabilitě finančního systému;“
§ 27
1.část
„uznává, že zatímco současná politika nízkých úrokových sazeb má dočasný příznivý vliv na úroveň úvěrů v selhání,“
2.část
„velká rizika související s úvěry v selhání by se měla řešit účinně a strukturovaně;“
3.část:
„aniž jsou dotčeny pravomoci Parlamentu týkající se právních předpisů první úrovně, bere na vědomí snahy ECB a jednotného mechanismu dohledu, pokud jde o dozor nad bankami v eurozóně a pomoc těmto bankám v zájmu omezení jejich expozice vůči úvěrům v selhání, a především bere na vědomí pokyny pro banky, jež v březnu 2017 vydala ECB ohledně řešení úvěrů v selhání, její kroky týkající se jednotlivých bank a akční plán schválený Radou ECOFIN dne 11. července 2017; poukazuje na to, že k řádnému provedení akčního plánu Rady je nutné společné úsilí bank, orgánů dohledu, regulačních orgánů a vnitrostátních orgánů; vyzývá k provedení zátěžových testů, které by se vyznačovaly širokým pokrytím, metodologickou relevancí a spolehlivostí; doporučuje bedlivě sledovat vývoj na trzích s nemovitostmi; domnívá se, že všechna další opatření by měla zajistit naprosté respektování výsad Evropského parlamentu;“
§ 32
1.část
„bere na vědomí kladné stanovisko ECB ke zřízení evropského systému pojištění vkladů (European deposit insurance scheme, EDIS) jakožto třetího pilíře bankovní unie;“
2.část
„zdůrazňuje klíčovou úlohu pojištění vkladů pro budování důvěry a zajištění stejné bezpečnosti vkladů v celé bankovní unii; zdůrazňuje, že systém EDIS by mohl pomoci dále posílit a zabezpečit finanční stabilitu;“
3.část:
„uznává, že sdílení rizik musí jít ruku v ruce se snižováním rizik;“
§ 35
1.část
„souhlasí s ECB, pokud jde o význam fyzických peněz coby zákonného platidla, vzhledem k tomu, že euro je jediným zákonným platidlem v eurozóně, a připomíná všem členským státům eurozóny, že přijímání euromincí a eurobankovek by mělo být pravidlem v maloobchodních transakcích, aniž by bylo dotčeno právo uvedených členských států“
2.část
„zavést horní hranice pro hotovostní platby za účelem“
3.část:
„boje proti praní peněz, daňovým podvodům, financování terorismu a organizované trestné činnosti; navrhuje, že v rámci Eurosystému by měly být vydány pamětní bankovky Karla Velikého, které by rovněž byly zákonným platidlem;“
§ 38
1.část
„žádá ECB, aby pokračovala v poskytování nezbytné podpory Řecku i jakémukoli jinému členskému státu, pokud jde o přezkum dokončení programu finanční pomoci;“
2.část
„domnívá se, že aniž by byla dotčena její nezávislost, mohla by taková podpora zahrnovat zařazení řeckých státních dluhopisů do programu nákupu aktiv veřejného sektoru na základě kritérií způsobilosti uplatňovaných ve všech členských státech a rozšíření třetího programu nákupu krytých dluhopisů na řecké veřejnoprávní a soukromé subjekty v souladu s týmiž kritérii způsobilosti;“