SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o ničivých povodních ve střední a východní Evropě, ztrátách na životech a připravenosti EU reagovat na tyto katastrofy, které ještě zhoršila změna klimatu
18.9.2024 - (2024/2817(RSP))
a nahrazující tyto návrhy usnesení:
B10‑0057/2024 (PPE)
B10‑0058/2024 (The Left)
B10‑0059/2024 (Renew)
B10‑0060/2024 (ECR)
B10‑0061/2024 (S&D)
B10‑0063/2024 (Verts/ALE)
Bartosz Arłukowicz, Andrey Novakov, András Tivadar Kulja, Siegfried Mureşan, Lídia Pereira, Peter Liese, Ioan‑Rareş Bogdan, Daniel Buda, Andrzej Buła, Dan‑Ştefan Motreanu, Virgil‑Daniel Popescu, Adina Vălean, Dolors Montserrat, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Gheorghe Falcă, Mircea‑Gheorghe Hava, Miriam Lexmann, Zoltán Tarr, Dóra Dávid, Gabriella Gerzsenyi, Andrzej Halicki, Krzysztof Hetman, Monika Hohlmeier, Adam Jarubas, Dariusz Joński, Kinga Kollár, Eszter Lakos, Magdalena Adamowicz, Krzysztof Brejza, Borys Budka, Kamila Gasiuk‑Pihowicz, Marcin Kierwiński, Łukasz Kohut, Ewa Kopacz, Janusz Lewandowski, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Jagna Marczułajtis‑Walczak, Mirosława Nykiel, Jacek Protas, Bartłomiej Sienkiewicz, Michał Szczerba, Michał Wawrykiewicz, Marta Wcisło, Daniel Caspary, Christine Schneider, Andrea Wechsler, Ralf Seekatz
za skupinu PPE
Mohammed Chahim, Tiemo Wölken, Marcos Ros Sempere, Andreas Schieder, Krzysztof Śmiszek, Dan Nica, Klára Dobrev, Victor Negrescu, Maria Grapini, Mihai Tudose, Gabriela Firea, Adrian‑Dragoş Benea, Claudiu Manda, Gheorghe Cârciu, Ştefan Muşoiu, Vasile Dîncu, Csaba Molnár, Joanna Scheuring‑Wielgus, Robert Biedroń, Sakis Arnaoutoglou, Evelyn Regner, Hannes Heide, Elisabeth Grossmann, Günther Sidl
za skupinu S&D
Waldemar Buda, Roberts Zīle, Pietro Fiocchi, Ivaylo Valchev, Ondřej Krutílek, Claudiu‑Richard Târziu, Veronika Vrecionová, Geadis Geadi, Georgiana Teodorescu, Gheorghe Piperea, Şerban‑Dimitrie Sturdza, Adrian‑George Axinia, Waldemar Tomaszewski, Alexandr Vondra, Daniel Obajtek, Małgorzata Gosiewska, Jacek Ozdoba, Patryk Jaki, Adam Bielan, Joachim Stanisław Brudziński, Michał Dworczyk, Jadwiga Wiśniewska, Kosma Złotowski, Marlena Maląg, Arkadiusz Mularczyk, Beata Szydło, Dominik Tarczyński, Mariusz Kamiński, Tobiasz Bocheński, Maciej Wąsik, Bogdan Rzońca, Anna Zalewska
za skupinu ECR
Michal Wiezik, Martin Hojsík, Ľudovít Ódor, Veronika Cifrová Ostrihoňová, Lucia Yar, Ľubica Karvašová, Marjan Šarec, Dan Barna, Sigrid Friis, Yvan Verougstraete, Grégory Allione, Benoit Cassart, Olivier Chastel, Hilde Vautmans, Vlad Vasile‑Voiculescu, Anna Stürgkh, Ilhan Kyuchyuk, Gerben‑Jan Gerbrandy, Michał Kobosko
za skupinu Renew
Sara Matthieu
za skupinu Verts/ALE
Jonas Sjöstedt, Younous Omarjee
za skupinu The Left
Usnesení Evropského parlamentu o ničivých povodních ve střední a východní Evropě, ztrátách na životech a připravenosti EU reagovat na tyto katastrofy, které ještě zhoršila změna klimatu
Evropský parlament,
− s ohledem na Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu, a zejména na Pařížskou dohodu z roku 2015, která vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016,
− s ohledem na Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti,
− s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN,
− s ohledem na kontrolu účelnosti rámcové směrnice o vodě, směrnice o podzemních vodách, směrnice o normách environmentální kvality a směrnice o povodních, kterou provedla Komise za rok 2019 (SWD(2019)0439),
− s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. února 2021 nazvané „Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“ (COM(2021)0082),
− s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu[1],
− s ohledem na pokyny Komise ze dne 26. července 2023 k adaptačním strategiím a plánům členských států,
− s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2022 o důsledcích sucha, požárů a dalších extrémních povětrnostních jevů: zvýšení úsilí EU v boji proti změně klimatu[2],
− s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2023 o Evropském dnu obětí globální klimatické krize[3],
− s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) č. 1/2024 ze dne 11. března 2024 nazvanou „The European Climate Risk Assessment“ (Posouzení rizik souvisejících se změnou klimatu v Evropě),
− s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. března 2024 nazvané „Řízení klimatických rizik – ochrana lidí a prosperity“ (COM(2024)0091),
− s ohledem na zprávu EEA č. 3/2024 ze dne 15. května 2024 nazvanou „Responding to climate change impacts on human health in Europe: focus on floods, droughts and water quality“ (Reakce na dopady změny klimatu na lidské zdraví v Evropě: se zaměřením na povodně, sucha a kvalitu vody),
− s ohledem na závěrečnou zprávu z dialogu o odolnosti vůči změně klimatu zveřejněnou v červenci 2024,
− s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. května 2024 o hodnocení mechanismu civilní ochrany Unie – Posilování připravenosti EU na mimořádné situace (COM(2024)0212),
− s ohledem na prohlášení Komise ze dne 18. září 2024 o ničivých povodních ve střední a východní Evropě, ztrátách na životech a připravenosti EU reagovat na tyto katastrofy, které ještě zhoršila změna klimatu,
– s ohledem na čl. 136 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že intenzivní srážky a silný vítr, které postihly střední a východní Evropu, zejména Česko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko a Slovensko, způsobily povodně, které si vyžádaly lidské životy a rozsáhlé škody; vzhledem k tomu, že byla zasažena významná část území těchto zemí, zejména méně rozvinuté regiony se slabší infrastrukturou a zemědělské regiony;
B. vzhledem k tomu, že jednotlivé extrémní povětrnostní jevy nelze přímo přičítat konkrétní příčině; vzhledem k tomu, že podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu a posouzení rizik souvisejících se změnou klimatu v Evropě (EUCRA) je zřejmé, že klimatická krize vede k častějším a intenzivnějším extrémním povětrnostním jevům, jako jsou povodně, bouře a vlny veder, a způsobuje větší intenzitu srážek a bouří, vln vedera sucha;
C. vzhledem k tomu, že první zpráva EUCRA a sdělení Komise o řízení klimatických rizik – ochraně lidí a prosperity poukazují na to, že Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a že závažné jevy, jako jsou přírodní požáry, sucha a povodně, jsou v celé Evropě v důsledku dopadů změny klimatu stále častější; vzhledem k tomu, že průměrná teplota evropské půdy v létě 2024 dosáhla dosud nejvyšší zaznamenané hodnoty, konkrétně byla 1,54 °C nad průměrem z let 1991–2020 a přesáhla také rekordní hodnotu z roku 2022[4]; vzhledem k tomu, že tím pádem bylo zaznamenáno čtrnáctiměsíční období, během něhož globální průměrná teplota vzduchu při povrchu přesahovala o 1,5 °C úrovně před průmyslovou revolucí;
D. vzhledem k tomu, že jen za posledních 30 let postihly povodně v celé Evropě 5,5 milionu lidí, přičemž si vyžádaly životy téměř 3 000 osob a způsobily hospodářské škody ve výši více než 170 miliard EUR; vzhledem k tomu, že změna klimatu výrazně zvyšuje riziko povodní v celé Evropě[5];
E. vzhledem k tomu, že v některých částech postižených regionů střední a východní Evropy spadlo za pouhé čtyři dny množství srážek odpovídající třem čtvrtinám průměrného ročního úhrnu srážek; vzhledem k tomu, že účinná a koordinovaná spolupráce mezi záchrannými službami a rychlá přeshraniční výměna zdrojů a odborných znalostí zachránily životy a zabránily větším škodám; vzhledem k tomu, že zásadní význam pro úspěšnou pomoc při katastrofách mají koordinace na úrovni EU, sdružování zdrojů a výměna osvědčených postupů;
F. vzhledem k tomu, že během povodní v září 2024 několik členských států (Německo, Polsko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko) aktivovalo služby rychlého satelitního mapování programu Copernicus;
G. vzhledem k tomu, že sdělení Komise z roku 2024 hodnotící mechanismus civilní ochrany EU (UCPM) upozorňuje na potřeby a výzvy, jimž čelí civilní ochrana v Evropě, a obsahuje doporučení ke zlepšení účinnosti tohoto mechanismu; vzhledem k tomu, že rovněž upozorňuje na stále složitější a rozmanitější výzvy a hrozby, jimž EU čelí a mezi něž patří rostoucí počet konfliktů a katastrof způsobených člověkem i přírodních katastrof, jako jsou extrémní povětrnostní jevy, ale i vznikající bezpečnostní rizika, a ukazuje, jak tento vývoj významně zatěžuje rámec EU pro řízení rizik katastrof a operační účinnost mechanismu UCPM;
H. vzhledem k tomu, že v návaznosti na „tisícileté povodně“, které postihly tentýž region v letech 1997 a 2002, byl vytvořen Fond solidarity Evropské unie (EUSF); vzhledem k tomu, že ani po revizi víceletého finančního rámce (VFR) není rozpočet EUSF dostatečný k tomu, aby mohl odpovídajícím způsobem reagovat na závažné přírodní katastrofy a vyjádřit evropskou solidaritu s regiony postiženými katastrofami;
I. vzhledem k tomu, že přírodní katastrofy mají dlouhodobý negativní dopad na hospodářskou, sociální a územní soudržnost v různých oblastech, regionech a členských státech EU;
J. vzhledem k tomu, že politika soudržnosti by vzhledem ke svému regionálnímu zaměření, místně orientovanému přístupu, strategickému plánování a účinnému modelu provádění měla hrát klíčovou úlohu při předcházení katastrofám, oživení po symetrických a asymetrických otřesech a také v boji proti změně klimatu;
K. vzhledem k tomu, že zásadní význam pro předcházení klimatickým katastrofám souvisejícím s počasím mají přírodě blízká řešení; vzhledem k tomu, že záplavová území a zdravé lesy, půdy a vřesoviště, mokřady a rašeliniště i přírodní zelené plochy ve městech a na venkově působí jako nárazník proti dopadům změny klimatu tím, že zadržují vodu a zmírňují dopady povodní a sucha;
L. vzhledem k tomu, že výzkum a zvládání povodňových rizik vyžaduje celostní přístup zohledňující různé faktory, včetně průmyslu, dopravy, postupů uzavírání pojištění, územního plánování a historického rozložení záplavového území, demografických změn, finanční odpovědnosti a dalších příslušných aspektů; vzhledem k tomu, že agentura EEA poukázala na to, že povodněmi a jinými extrémními povětrnostními jevy jsou více postiženy zranitelné skupiny a regiony;
Obecně
1. vyjadřuje svou nejhlubší soustrast a solidaritu obětem, jejich rodinám a všem lidem a komunitám postiženým probíhajícími extrémními povětrnostními jevy a ničivými povodněmi ve střední a východní Evropě, mimo jiné v České republice, Maďarsku, Německu, Polsku, Rakousku Rumunsku a na Slovensku;
2. oceňuje neúnavné úsilí a nasazení profesionálních a dobrovolných hasičských sborů, záchranných organizací, dobrovolníků a vojáků v zemích postižených povodněmi a jinými přírodními katastrofami v celé Evropě, jakož i celostátních, regionálních a místních orgánů a občanů, kteří riskovali své životy, aby zachránili ostatní a chránili domovy a infrastrukturu; zdůrazňuje, že tísňové služby hrají klíčovou úlohu při záchraně životů, evakuaci zranitelných oblastí a ochraně majetku v často náročných podmínkách a že jejich neúnavné úsilí a ochota jednat, a riskovat tak někdy i vlastní život, má při zmírňování následků katastrofy zásadní význam;
3. vyjadřuje hluboké znepokojení nad rostoucí intenzitou a četností extrémních povětrnostních jevů na území EU a po celém světě, včetně extrémních srážek a rozsáhlých povodní, ale i vln veder a přírodních požárů, a nad jejich závažnými přímými dopady na zdraví lidí a zvířat, zdroje obživy, bydlení, infrastrukturu, hospodářství, zemědělství, potravinové zabezpečení a ekosystémy; poukazuje na to, že mezi změnou klimatu a extrémními povětrnostními jevy existuje těsná souvislost a zdůrazňuje, že je důležité ji účinným a soudržným způsobem řešit, a to posílením kolektivní reakce na unijní a mezinárodní úrovni za pomoci účinné civilní ochrany a opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování s cílem chránit lidi, jejich zdroje obživy, hospodářství a ekosystémy;
4. zdůrazňuje, že realizace dlouhodobého cíle Pařížské dohody vyžaduje společné úsilí a další kroky všech zúčastněných zemí; naléhavě vyzývá všechny strany Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, včetně EU, aby navázaly na celosvětové úsilí dohodnuté v rozhodnutí o globálním hodnocení a ambiciózně prováděly a rozšířily vnitrostátně stanovené příspěvky v souladu s dlouhodobým cílem Pařížské dohody; připomíná, že chce-li EU tohoto dlouhodobého cíle dosáhnout, musí v souladu s evropským právním rámcem pro klima pokračovat ve svém úsilí o zmírňování změny klimatu a o přizpůsobení se této změně s cílem posílit odolnost;
Financování civilní ochrany a pomoci při katastrofách
Civilní ochrana
5. žádá Komisi a členské státy, aby byly připraveny podpořit bez odkladu každý členský stát, který požádá o mimořádnou pomoc v rámci mechanismu UCPM; vítá příslib ukrajinské vlády poskytnout EU personální i materiální pomoc svých záchranných složek
6. zdůrazňuje, že je třeba poskytnout mechanismu UCPM dostatečné a posílené zdroje s cílem zvýšit připravenost a zlepšit budování kapacit; nicméně lituje toho, že v rozpočtu na mechanismus UCPM (rescEU) byly provedeny škrty ve výši 37 milionů EUR (v prostředcích na závazky) a 154,9 milionu EUR (v prostředcích na platby); žádá, aby bylo na příslušné rozpočtové položky a také v příštím VFR vyčleněno více zdrojů; vyzývá Komisi, aby zvážila, zda by nebylo vhodné začlenit do příslušných programů financování EU snižování a řízení rizika katastrof, neboť veškeré finanční prostředky vynaložené v této oblasti zabrání významným výdajům na reakci a obnovu;
7. vyzývá Komisi, aby navázala na svá doporučení, která uvedla ve svém sdělení ze dne 29. května 2024, a předložila konkrétní návrhy na posílení schopnosti operativní reakce mechanismu UPCM; vyzývá Komisi, aby v prvním roce svého nového mandátu urychleně dokončila svůj plánovaný přezkum mechanismu UCPM, včetně jeho Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události, a aby předložila konkrétní opatření pro další posílení a rozvoj kolektivní schopnosti EU reagovat na přírodní katastrofy, mezi něž by patřilo například vytvořit útvar civilní ochrany EU pro strategické rezervy potravin, vody, léků a zdravotnického vybavení, podpořit zavádění nástrojů včasného varování občanů prostřednictvím mobilních telefonů, zadávat společně nové veřejné zakázky na modernizaci prostředků civilní ochrany a podporovat programy zaměřené na poskytování odborné přípravy, vybavení a výměn dobrovolným složkám civilní ochrany; vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily zřízení nové stálé flotily rescEU a zajistily, že jim budou poskytnuty odpovídající finanční prostředky;
Finanční podpora a rozpočtové nástroje
8. vyzývá EU, aby postiženým zemím okamžitě poskytla finanční a technickou pomoc;
9. vyzývá k aktivaci mechanismů, jako je EUSF; nicméně se domnívá, že rozpočet EUSF by měl odpovídat rostoucímu počtu a závažnosti přírodních katastrof po celé Evropě; naléhavě vyzývá Komisi, aby navýšila rozpočet rezervy evropské solidarity (ESR); naléhavě vyzývá Komisi, aby prozkoumala všechny možné způsoby, jak uvolňování prostředků z EUSF urychlit; zdůrazňuje proto, že je důležité zajistit odpovídající financování EUSF v příštím VFR; dále zdůrazňuje, že je zapotřebí přiměřená flexibilita, pokud přijímající země a regiony čelí odůvodněným prodlevám a problémům při podávání žádostí o finanční prostředky a při jejich využívání; dále vyzývá k vytvoření položky mimořádného financování, která by usnadnila rychlou obnovu postižených oblastí, infrastruktury a zdrojů obživy, jakož i k investicím do preventivních opatření ke snížení dopadů budoucích extrémních povětrnostních jevů;
Regionální politika
10. vyzývá Komisi, aby poskytla technickou a finanční podporu regionům, které jsou neúměrně postiženy přírodními katastrofami zhoršenými změnou klimatu, a to i prostřednictvím nástrojů politiky soudržnosti, a zajistila, aby žádný členský stát ani region nebyl opomenut, pokud jde o zvyšování odolnosti vůči změně klimatu a připravenosti na katastrofy; poukazuje na to, že pomoc a finanční zdroje musí být v postižených oblastech k dispozici co nejrychleji a co nejjednodušším a nejpružnějším způsobem;
11. důrazně se zasazuje o to, aby byly v příštím VFR navýšeny investice EU do regionální a místní odolnosti, zejména v rámci politiky soudržnosti; uznává, že je třeba, aby byla do regionálního financování zabudována krizová flexibilita s cílem zabezpečit dodatečné investice do projektů, které byly poškozeny nebo zničeny dříve, než mohly být plně dokončeny; navrhuje, aby byla v rámci politiky soudržnosti vytvořena zvláštní prioritní osa, jež by místním a regionálním orgánům umožnila řešit nově vznikající priority v procesu zdola nahoru, který by iniciovala nižší než celostátní úroveň; domnívá se, že hlavní zásadou by měl být investiční přístup přizpůsobený specifickým místním potřebám;
12. uznává, že budoucí politika soudržnosti EU by se měla více zaměřit na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně; vyzývá proto k zajištění investic do přizpůsobování se změně klimatu, prevence katastrof a připravenosti na ně, a to buď prostřednictvím zvláštního politického cíle nebo zvláštní prioritní osy v rámci regionálního rozvoje a celkového rámce politiky soudržnosti, tematického zaměření nebo zvláštní základní podmínky s cílem řešit nově vznikající priority v procesu zdola nahoru, aby se zajistily udržitelné investice do místní, regionální a celostátní infrastruktury a řízení rizik v méně rozvinutých městských a venkovských oblastech, včetně příhraničních regionů, ostrovů a nejvzdálenějších regionů;
13. zdůrazňuje, že je důležité koncipovat a udržovat individuálně uzpůsobené programy a opatření EU pro regiony, které jsou náchylné k přírodním katastrofám; uznává potřebu integrované krizové flexibility v souvislosti s regionálním financováním;
14. domnívá se, že regionální investice z rozpočtu EU by v oblasti plánování a provádění měly i nadále podléhat sdílenému řízení, aby bylo možné reagovat na potřeby členských států, regionů a městských, venkovských a odlehlých oblastí, zejména pokud jde o přizpůsobování městských a venkovských oblastí novým výzvám, jako jsou povodně;
15. zdůrazňuje, že mezi členskými státy existují rozdíly, pokud jde o pravomoci jejich místních a regionálních orgánů; připomíná, že místní a regionální orgány mají zásadní úlohu při plánování, přípravě a provádění projektů, které by měly přispívat k přizpůsobení se změně klimatu, prevenci rizik a připravenosti na místě; vyzývá k posílení místně orientovaného přístupu s cílem více přiblížit připravenost na přírodní katastrofy a jejich zvládání regionální a místní úrovni;
16. zdůrazňuje, že regionální politika EU měla zásadní význam v rozvoji odpovídajících kapacit místních a regionálních orgánů, a vyzývá k posílení jejich úlohy; zdůrazňuje, že technické, finanční a správní kompetence jsou nepostradatelné pro to, aby řídící orgány a místní a regionální orgány získaly technické znalosti, zejména v oblasti změny klimatu, které budou moci použít pro územní plánování a řízení venkovských obcí i měst; je přesvědčen, že se tím zlepší koncepce a hodnocení návrhů projektů a efektivita přidělování zdrojů a zajistí uspokojivé plnění rozpočtu, aniž by hrozilo významné riziko rušení přidělení prostředků na závazky v oblasti investic EU;
17. žádá, aby se stávající programy technické pomoci a poradenství zaměřily konkrétně na menší obce a přeshraniční, odlehlé a venkovské oblasti, jakož i na nejvzdálenější a ostrovní regiony, s cílem pomoci jim čelit novým výzvám, jako je ekologická transformace a změna klimatu; v této souvislosti zdůrazňuje význam vytváření nástrojů technické pomoci prostřednictvím spolupráce mezi Evropskou investiční bankou a Komisí; vyzývá k cílené podpoře ve formě 100% financování EU na budování technických, finančních a administrativních kapacit, navrhování a přípravu projektů, identifikaci a budování zásobníku projektů, jakož i na schopnosti strategického plánování, včetně nástrojů plánování;
18. vyzývá k tomu, aby byly iniciativy Komise, jako je Pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky, více zapojeny do procesu navrhování a provádění nové generace investic do připravenosti na katastrofy; uznává, že v souvislosti s prováděním politiky se dosahuje výrazně lepších výsledků, je-li podpora při navrhování a provádění politiky zaměřena na starosty a místní orgány;
19. vybízí k posílení rámců regionální spolupráce mezi zeměmi střední a východní Evropy a vybízí k využívání mezinárodních odborných znalostí na podporu úsilí o obnovu a obnovu s cílem podporovat společné strategie zvládání katastrof, sdílet osvědčené postupy a zlepšovat přeshraniční hospodaření s vodou;
Přizpůsobování se změně klimatu
20. vyzývá Komisi, aby urychleně předložila evropský plán pro přizpůsobení se změně klimatu, který oznámila v rámci politických směrů pro příští Evropskou komisi na období 2024–2029, včetně konkrétních legislativních návrhů, s cílem koordinovat úsilí o posílení přizpůsobení a odolnosti v souladu s cíli evropského právního rámce pro klima a Pařížské dohody, aby se posílila odolnost našich společností a přizpůsobily se dopadům změny klimatu, aby byla zajištěna pravidelná vědecky podložená posouzení rizik, měřitelné cíle v oblasti odolnosti a podpořit a aby byla koordinována opatření členských států v oblasti připravenosti, plánování a přeshraniční spolupráce;
21. v této souvislosti zdůrazňuje, že jsou zapotřebí další naléhavé investice do opatření v oblasti zvládání povodní a prevence rizik, včetně zdokonalení systémů včasného varování, systémů pro monitorování v reálném čase, infrastruktury pro zvládání povodní a přírodě blízkých řešení, a že jsou také zapotřebí dlouhodobé investice do zelené a modré infrastruktury, například pomocí poskytování většího prostoru potokům a řekám prostřednictvím obnovy přírodních záplavových oblastí a starých říčních koryt, mokřadů a lesů a zlepšení zadržování vody obnovením funkce zadržování vody v krajině; vyzývá k tomu, aby byla využita veškerá potenciální součinnost mezi nástroji plánování, které vytvářejí členské státy, například plány na obnovu přírody, plány půdních okrsků, integrované plány hospodaření podle směrnice o čištění městských odpadních vod[6] a zvládání povodňových rizik, přičemž je třeba zabránit nesprávnému přizpůsobování;
22. vyzývá v této souvislosti Komisi, aby omezila byrokratické překážky a urychlila postupy schvalování opravy a výstavby protipovodňové infrastruktury a přírodě blízkých řešení, aby bylo možné provádět naléhavě nutná ochranná opatření bez zbytečných prodlev; zdůrazňuje, že k tomu je zapotřebí stanovit časově efektivní postupy, jasně vymezit povinnosti jednotlivých subjektů a jednoznačně tato opatření zaměřit na nezbytné stavby;
23. poukazuje na několik příkladů úspěšných protipovodňových opatření, často s podporou z fondů EU, která pomohla některým regionům a komunitám s ochranou před nejhoršími dopady probíhajících povodní, jako je nádrž Racibórz Dolny a okolní suché poldery v Polsku, jež sehrály klíčovou úlohu při omezení škod ve Vratislavi, jakož i opatření v záplavovém území Dunaje a další preventivní opatření v Dolních Rakousích a ve Vídni;
24. žádá Komisi, aby posoudila provádění stávajících protipovodňových právních předpisů EU a účinnost minulých projektů, které financovala EU, a aby navrhla doporučení pro efektivnější využívání finančních prostředků EU; vyzývá všechny členské státy, aby za účelem zlepšení prevence rizik a posílení civilní ochrany aktualizovaly své akční plány pro předcházení povodním s cílem vymezit v oblastech ohrožených povodněmi zvláštní rizikové oblasti, v nichž by byly zastaveny plány výstavby;
25. zdůrazňuje, že řešení sociálně-ekonomické nerovnosti je zásadně důležité pro spravedlivou adaptaci na změnu klimatu; zdůrazňuje, že rozdíly ve zranitelnosti různých skupin vyžadují cílený přístup k přizpůsobování se změně klimatu a připravenosti na katastrofy a jejich prevenci;
26. zdůrazňuje, že povodně, sucha, přírodní požáry a další extrémní povětrnostní jevy představují velké výzvy pro mnoho hospodářských odvětví, zejména pro zemědělství a zemědělce, kteří trpí dalšími ztrátami a nejsou schopni sklízet své produkty; vyzývá Komisi, aby lépe řešila dopad těchto klimatických rizik na produkci potravin, potravinové zabezpečení a příjmy zemědělců;
27. doporučuje na podporu preventivních opatření využívat pokročilé produkty programu Copernicus a data z dálkového průzkumu;
28. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
- [1] Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 156.
- [2]Úř. věst. C 125, 5.4.2023, s. 135.
- [3]Úř. věst. C, C/2024/488, 23.1.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/488/oj.
- [4] Copernicus, Summer 2024 – Hottest on record globally and for Europe (Léto 2024 – dosud nejteplejší celosvětově i v Evropě).
- [5] Posouzení rizik souvisejících se změnou klimatu v Evropě.
- [6]Úř. věst. L 135, 12.4.2022, s. 40, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1991/271/oj.