SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ,
12. 4. 2005
- –Hans-Gert Poettering, Marianne Thyssen, John Bowis, Alexander Radwan a João de Deus Pinheiro za skupinu PPE-DE
- –Martin Schulz, Hannes Swoboda a Robert Goebbels za skupinu PSE
- –Lena Ek a Wolf Klinz za skupinu ALDE
- –Brian Crowley, Cristiana Muscardini, Eoin Ryan, Umberto Pirilli, Roberta Angelilli, Liam Aylward, Guntars Krasts za skupinu UEN
- –PSE (B6‑0225/2005)
- –PPE-DE (B6‑0226/2005)
- –UEN (B6‑0227/2005)
- –ALDE (B6‑0228/2005)
Usnesení Evropského parlamentu o výsledku zasedání Evropské rady ve dnech 22.–23. března 2005 v Bruselu
Evropský parlament,
– s ohledem na závěry předsednictví po zasedání Evropské rady ve dnech 22.–23. března 2005,
– s ohledem na zprávu Evropské rady a na prohlášení Komise o zasedání Evropské rady ve dnech 22.–23. března 2005,
– s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,
I. Pakt stability a růstu
1. vítá skutečnost, že po měsících kontroverzních signálů dosáhla vrcholná schůzka politické dohody, pokud jde o reformu Paktu stability a růstu, jejímž cílem je zlepšení koordinace a sledování hospodářských politik při zvýšení flexibility a posílení závazku rozpočtové disciplíny, jenž je základem stabilní měny, hospodářského růstu a tvorby pracovních míst;
2. vítá zejména posun k upevnění preventivní funkce paktu, zvýšenou pozornost věnovanou úrovni zadluženosti a dohodu o propojení paktu s lisabonskými cíly a politikami, ale je znepokojen nejasností, pokud jde o pravidla pro donucovací funkci paktu;
3. vyzývá Komisi a Radu k předložení dohodnutých změn nařízení 1466/97 a 1467/97 a k plnému zapojení Evropského parlamentu, aby tak bylo zajištěno, že budou vyřešeny zbývající otázky;
4. vyzývá Komisi, aby plně využila svého práva iniciativy a postupů, které má k dispozici, s cílem zajistit řádné uskutečňování paktu a aby měla v makroekonomické koordinaci aktivní úlohu; vyjadřuje pochyby, pokud jde o toto hledisko reformy, kdy se nevyužilo příležitosti k posílení úlohy Komise;
II. Oživení lisabonského procesu
5. vítá závazky Rady a Komise vnést do Lisabonské strategie novou dynamiku skrze nový cílený přístup založený na tříletém cyklu a skutečnost, že tento přístup podporuje mnoho postojů, které byly před vrcholnou schůzkou přijaty Parlamentem, jako je přeformulování vzájemné provázanosti ekonomického, sociálního a environmentálního rozměru Lisabonské strategie;
6. očekává, že Komise zaujme vedoucí pozici při oživení Lisabonské strategie tím, že představí lisabonský program Společenství, který pro orgány Společnství vytýčí plán postupu; trvá na podrobné konzultaci s Parlamentem, pokud jde o obsah tohoto plánu a o vytvoření efektivního mechanismu pro společné plánování Komise a Parlamentu;
7. podporuje myšlenku, že členské státy by měly k růstu a zaměstnanosti přispávat více a praktičtěji, a v návaznosti na diskusi s účastníky a na konzultaci s národními parlamenty podporuje myšlenku tzv. národních reformních programů;
8. vyjadřuje však lítost, že Evropská rada nepodpořila doporučení skupiny na vysoké úrovni, aby Komise každoročně podávala zprávu o tom, které členské státy plní lisabonské cíle nejlépe a které zaostávají;
9. připomíná, že blahobyt občanů EU je předpokladem pro úspěch Evropy v oblasti ekonomiky a hospodářské soutěže; vítá plány na zelenou knihu o demografických trendech v EU a opakuje, že je nutné, aby na jejím základě byly učiněny konkrétní kroky;
10. opakuje své stanovisko, že Lisabonská strategie musí být prostředkem k upevnění evropského sociálního modelu skrze vyšší sociální soudržnost, a musí zvýšit míru a kvalitu zaměstnanosti, zlepšit přizpůsobivost pracovníků, investovat do lidského kapitálu, modernizovat a zajišťovat sociální ochranu, podporu rovných příležitostí a rovnováhu pohlaví a vyváženost mezi pracovním a osobním životem;
11. podporuje potřebu pevné průmyslové sítě na celém území Evropy a nutnost sledovat aktivní průmyslovou politiku;
12. vítá výslovné uznání zásadní role MSP pro inovaci, růst a zaměstnanost;
13. sdílí názor, že politika životního prostředí je nebytnou součástí udržitelného růstu a přispívá k zaměstnanosti, zdůrazňuje důležitost zaměření na ekologickou inovaci a environmentální technologii, což EU umožní vyrovnat se s řadou úkolů týkajících se přírodních zdrojů a životního prostředí, jako je biologická rozmanitost a změna klimatu;
14. vítá závazek Evropské rady vytvořit plně funkční vnitřní trh služeb, který bude slučitelný s evropským sociálním modelem, s cílem zvýšit konkurenceschopnost, tvorbu pracovních míst a růst a zaručit sociální odpovědnost, ochranu práv spotřebitelů a sociální a ekologické normy; souhlasí s tím, že je třeba v rámci legislativního procesu vyvinou maximální úsilí o zajištění obecné dohody na směrnici o službách, která všechny tyto cíle splňuje;
15. vyjadřuje souhlas s tím, že REACH musí uvést do souladu otázky životního prostředí a zdraví s potřebou podpořit konkurenceschopnost evropského průmyslu, zatímco bude věnovat zvláštní pozornost MSP a jejich schopnosti inovovat;
16. zdůrazňuje potřebu zaručit finanční zdroje potřebné k uskutečňování lisabonské agendy jak na úrovni rozpočtu EU, tak na úrovni národních rozpočtů;
17. požaduje, aby národní rozpočty a rozpočet EU, včetně budoucích finančních výhledů na léta 2007–2013, odrážely cíle sledované v rámci lisabonského procesu; vítá silnou podporu prioritních programů transevropských dopravních sítí ze strany Evropské rady a vyzývá ji a členské státy, aby urychlily plánování a vyčlenily z národních rozpočtů potřebné finanční prostředky na prioritní projekty, zejména na budování chybějících přeshraničních spojů;
18. vítá postoj Evropské rady, pokud jde o důležitost a úlohu, kterou při oživování Lisabonské strategie a v rámci cílů růstu a zaměstnanosti připisuje politice soudržnosti a udržitelné dopravě;
19. vítá zachování celkového cíle dosáhnout investic do výzkumu a vývoje ve výši 3 % HDP Evropské unie s odpovídajícím podílem soukromých a veřejných investic; vyzývá členské státy a EU, aby se věnovaly přednostní pozornost výzkumným programům, které jsou v souladu se zvyšováním kvality života a s posilováním udržitelného hospodářství; poukazuje na význam investic do inovace a nových technologií, které představují hlavních prvky při řešení úkolů, jimž EU čelí v globalizovaném světě;
20. domnívá se, že pro úspěch Lisabonské strategie je zapotřebí soudržnější evropská investiční iniciativa;
III. Udržitelný rozvoj
21. sdílí názor, že enviromentální politika je významným přínosem k udržitelnému růstu a zaměstnanosti a že se EU musí zabývat řadou úkolů týkajících se přírodních zdrojů a životního prostředí, jako jsou změny klimatu a enviromentální technologie; vítá pozornost věnovanou enviromentálním politikám jako přínos pro růst, zaměstnanost, konkurenceschopnost a v neposlední řadě také kvalitu života; podporuje požadavek Rady na rychlé provádění akčního plánu pro ekotechnologie;
22. je zklamán časovým plánem, který byl přijat pro přehodnocení strategie udržitelného rozvoje EU, protože je přesvědčen, že enviromentální politika by mohla nabídnout významné hospodářské příležitosti, zejména zvážíme-li její působení na průmyslové inovace; naléhá proto na Komisi, aby jednala rozhodně a předložila příslušné návrhy co nejdříve; je přesvědčen, že je nutné vyčlenit na dosažení cílů definovaných podle Lisabonské strategie odpovídající finanční zdroje;
23. znovu konstatuje, že je zapotřebí udržitelné řízení a využívání přírodních zdrojů a žádá Komisi, aby je zařadila do své strategie;
24. věří, že střednědobé přehodnocení by dodalo odpovídající váhu tomu, jak mohou nové technologie s nadějnou budoucností a rovněž enviromentální technologie a vysoké normy pro životní prostředí přispět k vítězné konkurenceschopné strategii; žádá o zvýšenou podporu ekotechnologií a ekologicky výkonných inovací; v širším smyslu zdůrazňuje úlohu kvality života jako činitele při investicích a rozmístění průmyslu; je přesvědčen, že ignorování změn klimatu a ztráta biologické rozmanitosti vážně ohromí schopnost těchto cílů dosáhnout;
25. připomíná nezbytnost naléhavě vzít v úvahu hrozbu přenosných nemocí, zejména možnou pandemii chřipky, která by mohla postihnout zejména nejzranitelnější části obyvatel, jako jsou děti a starší lidé;
IV. Změny klimatu
26. vítá vůli prozkoumat možnosti ohledně režimu po roce 2012 v rámci procesu OSN týkajícího se změny klimatu spolu s vývojem dlouhodobé strategie EU zvažující cesty ke snížení emisí vyspělých zemí v rozmezí 15–30 %; trvá na tom, že by si EU měla ponechat vedoucí úlohu v mezinárodním úsilí v boji se změnami klimatu a přednést konkrétní návrhy na ambiciózní program jdoucí až za rok 2012;
27. zdůrazňuje, že cíle Kyótského protokolu jsou nezbytnou podmínkou globální strategie v oblasti změny klimatu, že však musí být stanoveny další cíle pro období po roce 2012, a že celosvětové emise by se měly do roku 2050 snížit o polovinu, aby globální oteplování bylo nižší než 2°C nad úrovní před průmyslovou revolucí;
28. zdůrazňuje, že pro dosažení kolektivního cíle EU-15 podle Kyótského protokolu jsou nezbytné plánované dodatečné politiky a opatření, zejména v oblasti energie a dopravy, kde se předpokládá, že emise i nadále značně porostou;
29. naléhá na členské státy, aby přijaly další opatření ke zvýšení úspor energie, zlepšení energetické účinnosti a k přechodu na obnovitelné zdroje energie, a znovu opakuje svůj požadavek, aby byly mezinárodní dohody uzavřeny tak, že budou zahrnovat emise z mezinárodních letů a přepravy do cílů na snížení emisí na druhé období závazku po roce 2012;
V. Příprava setkání OSN na nejvyšší úrovni
30. vítá priority, které udělila Evropská rada přípravě setkání OSN na nejvyšší úrovni k rozvojových cílům tisíciletí, které se bude konat v září; zdůrazňuje, že EU a členské státy musí demonstrovat svou angažovanost vzhledem k rozvoji a rozvojovým cílům tisíciletí zvýšením části rozpočtu EU určené na rozvoj a zlepšení efektivity pomoci např. činností směřující k úplnému uvolnění veškeré rozvojové pomoci;
31. vyjadřuje jasnou podporu tomu, že Evropská rada stvrzuje, že podpora Unie Africe by měla být posílena; vítá iniciativu o Africe navrženou Komisí na rok 2005; zdůrazňuje, že toto zaměření na nejchudší země, které je v souladu s úsilím dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí a s odhodláním Unie vymýtit chudobu, musí být podpořeno rozsáhlým zvýšením pomoci z Unie i z členských států;
32. rozhodně podporuje výzvu generálního tajemníka OSN představitelům států a vlád rozvinutých zemí, aby sestavily jasný časový plán pro dosažení cíle 0,7 % HND pro oficiální rozvojovou pomoc; naléhá na členské státy EU, aby bezodkladně schválily nadcházející návrhy Komise na tento konkrétní plán;
33. plně podporuje výzvu generálního tajemníka OSN představitelům států a vlád rozvinutých zemí, aby se dohodly na zahájení série iniciativ, které přinesou rychlé výsledky, jak to navrhuje projekt tisíciletí OSN vedený profesorem Jeffreym Sachsem;
34. naléhá na členské státy EU, aby daly najevo svou oddanost dodržování lidských práv podporou návrhu generálního tajemníka OSN nahradit Výbor pro lidská práva silnější a důvěryhodnější Radou pro lidská práva;
VI. Vnější vztahy
35. připomíná, že Parlament opakovaně naléhal na to, aby zbrojní embargo uvalené na Čínu nebylo za současných podmínek zrušeno, a s uspokojením bere na vědomí, že Evropská rada neučinila další kroky ke zrušení embarga;
36. vítá rozhodnutí Evropské rady vytvořit pracovní skupinu pro podávání zpráv o pokroku Chorvatska při plnění podmínek pro zahájení jednání o přistoupení s EU a naléhá na Radu a Komisi, aby tuto pozorovatelskou pracovní skupinu co nejdříve vyslal do Chorvatska, aby pro příští schůzku Rady poskytla spolehlivé výsledky jako základ pro přijímání rozhodnutí;
37. znovu opakuje svůj postoj k současné situaci v Libanonu a vítá oznámení, které učinil ministr zahraničí Sýrie, že syrské jednotky, vojenský majetek a zpravodajské služby musí být plně staženy do 30. dubna v souladu s rezolucí OSN č. 1559; vyzývá členské státy EU a Radu, aby se zabývaly otázkou stabilizace Sýrie v Radě bezpečnosti OSN; doufá, že jako příspěvek ke stabilitě země bude vytvořena nová vláda s cílem organizace svobodných, spravedlivých a průhledných voleb; naléhá na Radu, aby poskytla volební pozorovatelskou misi EU i při přípravě voleb, po dohodě s libanonskými úřady;
38. je toho názoru, že nedávné události v Kyrgyzstánu ukazují touhu kyrgyzského národa po demokratické změně a podporuje prohlášení Rady žádající od nově jmenovaných vůdců této země, aby zahájili dialog s cílem zaručit demokratický proces, který zahrnuje plné dodržování právního státu a lidských práv pomocí národního usmíření;
39. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, národním parlamentům členských států a Bulharska a Rumunska.