SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ,
5. 7. 2005
- –Maria Martens, John Bowis a Fernando Fernández Martín, za skupinu PPE-DE
- –Margrietus van den Berg, Marie-Arlette Carlotti, Glenys Kinnock a Miguel Angel Martínez Martínez, za skupinu PSE
- –Thierry Cornillet a Fiona Hall, za skupinu ALDE
- –Frithjof Schmidt, Marie-Hélène Aubert, Margrete Auken a Carl Schlyter, za skupinu Verts/ALE
- –Luisa Morgantini, Gabriele Zimmer a Vittorio Emanuele Agnoletto, za skupinu GUE/NGL
- –Brian Crowley, Ģirts Valdis Kristovskis a Eoin Ryan, za skupinu UEN
- –PPE-DE (B6‑0398/2005)
- –UEN (B6‑0402/2005)
- –Verts/ALE (B6‑0403/2005)
- –ALDE (B6‑0406/2005)
- –GUE/NGL (B6‑0407/2005)
- –PSE (B6‑0410/2005)
Usnesení Evropského parlamentu o globální výzvě k boji proti chudobě
Evropský parlament,
– s ohledem na „Quintet proti hladu“ vytvořený na Světovém summitu proti hladu, jež vedl ke globální výzvě proti chudobě, kterou vyhlásil brazilský prezident Lula na |Světovém sociálním fóru v lednu 2005,¨
– s ohledem na Newyorskou deklaraci o opatřeních proti hladu a chudobě ze dne 20. září 2004, kterou podepsalo 111 národních vlád včetně všech členských států EU,
– s ohledem na Rozvojové cíle tisíciletí a blížící se setkání na nejvyšší úrovni, které v září 2005 zhodnotí pokrok dosažený v plnění Rozvojových cílů tisíciletí,
– s ohledem na sdělení Komise KOM(2005)132, KOM(2005)133 a KOM(2005)134 ze dne 12. dubna 2005 o zrychlování pokroku v plnění Rozvojových cílů tisíciletí,
– s ohledem na zasedání Rady pro rozvoj konané v květnu 2005,
– s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že nadměrná chudoba postihuje více než jednu miliardu lidí a že v subsaharské Africe žije asi 300 milionů lidí v naprosté chudobě a každý rok umírají miliony lidí v důsledku nedostatku zdravotní péče, čisté vody, slušného bydlení a odpovídající výživy,
B. vzhledem k tomu, že druhá polovina roku 2005 znamená pro EU a její členské státy historickou příležitost prokázat svou vůdčí úlohu v otázkách rozvoje na summitu skupiny G8, v září na konferenci o Rozvojových cílech tisíciletí v New Yorku a v prosinci na ministerské konferenci Světové obchodní organizace (WTO) v Hongkongu,
C. vzhledem k tomu, že dosažení Rozvojových cílů tisíciletí a boj proti globální chudobě bude vyžadovat, aby všichni dárci zvýšili objem pomoci a zlepšili její kvalitu, usilovali o spravedlivější obchod a snížili neudržitelný dluh; vzhledem k tomu, že dvě třetiny rozvojových zemí vynaloží více finančních prostředků na splácení úroků než na základní sociální služby,
D. vzhledem k tomu, že velká část této pomoci je „vázanou pomocí“, což znamená, že je často poskytována za podmínky, že zboží a služby budou nakupovány z dárcovské země; vzhledem k tomu, že se odhaduje, že „vázání pomoci“ zvyšuje pořizovací náklady o zhruba 5 miliard amerických dolarů,
E. vzhledem k tomu, že ačkoli výše oficiální rozvojové pomoci (ODA) EU vzrostla, velká část tohoto nárůstu vznikla v důsledku operací souvisejících s částečným oddlužením, což je v rozporu s dohodou z Monterrey, podle níž by iniciativa na pomoc vysoce zadluženým chudým zemím (HIPC) měla být financována z dodatečných zdrojů,
F. vzhledem k tomu, že oddlužení ve výši 2 miliard USD ročně, které v předvečer summitu G8 oznámil pan Blair, se vztahuje na 18 z 168 rozvojových zemí a týká se pouze mezinárodních finančních institucí (IFI),
Obecná část
1. vítá závazek předsednictví Spojeného království poskytnout prioritu rozvoji a boji proti chudobě se zvláštním zaměřením na Afriku; vyzývá Spojené království, aby využilo svého předsednictví ve skupině G8 k tomu, aby se chudoba stala ústředním bodem mezinárodní i evropské agendy;
2. vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že subsaharská Afrika dosud nesplnila a stále se jí nedaří plnit ani jeden z osmi Rozvojových cílů tisíciletí, kterých má být dosaženo do roku 2015,
3. vítá proto uznání rozvoje Afriky za prioritu EU a skutečnost, že se zvýší úsilí na pomoc africkým zemím při plnění Rozvojových cílů tisíciletí;
4. zdůrazňuje, že EU musí zaměřit svou rozvojovou politiku na ženy a dívky, má- li být dosaženo pokroku v plnění Rozvojových cílů tisíciletí;
5. domnívá se, že skutečný boj proti chudobě vyžaduje vypracování komplexní politiky udržitelného rozvoje, jejímž cílem bude vybudování výrobních kapacit v rozvojových zemích;
6. je přesvědčen o tom, že boj proti chudobě musí vycházet z uznání práva země nebo regionu demokraticky si určit své politiky, priority a strategie na ochranu živobytí svého obyvatelstva a jeho sociálních, hospodářských a kulturních práv;
7. upozorňuje na významnou roli, kterou musí sehrát občanské organizace, aby se staly hybnou silou v zemích s tíživými problémy v oblasti rozvoje, mobilizovaly hnutí založené na široké základně a vytvořily zezdola tlak na vedoucí představitele, aby splnili své sliby; vítá proto iniciativu celosvětového spojenectví „Globální výzva proti chudobě“;
8. zdůrazňuje naléhavou potřebu zvýšených investic do rozvojových zemí; v tomto ohledu upozorňuje na význam mezinárodní diskuse zaměřené na nalezení inovativních a doplňkových zdrojů financování veřejných investic a politik, které se přímo týkají Rozvojových cílů tisíciletí a vytváří základ pro růst vedený soukromým sektorem;
9. zdůrazňuje, že rozvojová pomoc je jen jedním faktorem, který může přispět k dosažení Rozvojových cílů tisíciletí a musí být doprovázen jinými opatřeními, např. důvěryhodnými, odpovědnými a transparentními institucemi, dodržováním lidských práv a mezinárodních závazků, rovností pohlaví, příslušnými předpisy v oblasti obchodu a investic, přenosu a bezpečnosti informací;
Množství a kvalita pomoci
10. vítá skutečnost, že Rada potvrdila své odhodlání věnovat na účely pomoci minimálně 0,7 % HDP do roku 2015 a do roku 2010 0,56 % HDP; vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily splnění těchto příslibů členských států, a to zavedením monitorovacího mechanismu, jehož pomocí bude možné pomoc jednotlivých členských států na každém budoucím zasedání Rady pro rozvoj transparentně prověřit;
11. vítá aktivní účast nových členských států, které se k EU připojily po roce 2002, na dárcovské politice Společenství a s uspokojením konstatuje jejich odhodlání dosáhnout do roku 2010 poměru mezi oficiální rozvojovou pomocí (ODA) a hrubým národním důchodem (HND) 0,17 % a do roku 2015 0,33 %;
12. vyzývá k lepšímu využívání stávající pomoci, zejména přeskupením priorit a koncentrací na Rozvojové cíle tisíciletí prostřednictvím zlepšení dohledu nad veřejnými finančními prostředky darovanými ze strany EU tak, aby se čelilo korupci a aby se zvýšila transparentnost;
13. vyzývá Komisi k tomu, aby se více angažovala při koordinaci úsilí EU a členských států o poskytování pomoci; v tomto kontextu vyzývá k tomu, aby koordinační činnosti a strategie EU usilující o doplňkovost zahrnuly i subjekty představující soukromý sektor a občanskou společnost;
14. vítá návrh Komise na pravidelnou zprávu o stavu Unie a efektivitě pomoci, na níž by Komise spolupracovala s členskými státy;
15. vyjadřuje své znepokojení nad skutečností, že pouze tři členské státy (Irsko, Švédsko a Velká Británie) zcela uvolnily podmínky pro poskytování bilaterální pomoci a že některé členské státy téměř veškerou poskytovanou pomoc dosud „svazují“ podmínkami; vyzývá všechny členské státy EU, aby nabídly svou pomoc rozvojovým zemím, aniž by ji „svazovaly“ podmínkami a aby postupovaly v souladu s doktrínou EU vyžadující, aby zakázky související s poskytováním pomoci byly vždy, když to bude možné zadávány místním, regionálním a národním dodavatelům;
16. vyzývá k rychlému přijetí a uplatňování návrhu právních předpisů upravujících uvolnění podmínek při poskytování pomoci ES;
17. vyzývá Komisi a členské státy, aby alespoň 20 % své rozvojové pomoci věnovaly na zdravotnictví a vzdělání; se znepokojením konstatuje, že EU ani členské státy se tomuto cíli ani zdaleka neblíží; zdůrazňuje, že bez podstatných investic do lidského rozvoje a do zdravotnictví nebudou dosaženy Rozvojové cíle tisíciletí;
18. zdůrazňuje význam urychlení a zvýšení podpory věnované očkovacím programům a projektům zaměřeným na boj s takovými nemocemi, jako je AIDS, TBC a malárie, jakož i s opomíjenými nemocemi;
19. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily zařazení problematiky sexuálního zdraví a zdravé reprodukce mezi klíčové body zářijového programu Rozvojových cílů tisíciletí a aby tato problematika byla uznána za zásadní v kontextu boje proti HIV/AIDS;
Obchod a soudržnost
20. vyzývá průmyslově vyspělé země a především EU, aby se maximálně vynasnažily docílit rozvoj podporujících závěrů rozvojové agendy z Dohá a to rozšířením přístupu rozvojových zemí na trh jak s průmyslovými a zemědělskými produkty, tak i se službami, stanovením harmonogramu rušení podpory zemědělského vývozu, jež narušuje obchodní výměnu, a zavedením účinného zvláštního a rozdílného zacházení s rozvojovými zeměmi;
21. zdůrazňuje význam poctivého obchodování ve snaze o odstranění chudoby; vítá prohlášení, kterými se Komise v červnu v Evropském parlamentu zavázala více technicky a rozpočtovými prostředky podpořit poctivě obchodující výrobce a podpořit rovněž odhodlání zvýšit vzájemnou soudržnost všech politik EU, zejména politik rozvoje, obchodu a zemědělství;
22. vyzývá k poskytnutí vhodné technické pomoci související s obchodem, zahrnující i vytváření kapacit, zaměřené na maximální zvýšení rozvojových příležitostí vyplývajících z obchodní výměny, podpory rozvoje malých a středních podniků a splnění mezinárodních sociálních, pracovních, ekologických a zdravotních norem;
23. zdůrazňuje klíčový význam soudržnosti politik při zvyšování efektivity a kvality pomoci; vyzývá EU, aby vedla globální úsilí a zvýšila soudržnost svých politik a politik členských států v oblastech, jako je obchod, životní prostředí, zemědělství a přistěhovalectví, s rozvojovými závazky;
24. vyzývá členské státy EU, aby zveřejnily aktivity jejich exportních úvěrových agentur a umožnily tak transparentní a demokratickou důkladnou kontrolu;
Snížení zadlužení
25. vítá závazek skupiny G8 podílet se v rámci iniciativy volající po zrušení dluhů silně zadluženým chudým zemím (HIPC) na zrušení pohledávek HIPC vůči MMF, Světové bance a Africkému rozvojovému fondu; nicméně zdůrazňuje, že toto zrušení dluhů se netýká celé řady velmi silně zadlužených zemí s nízkými příjmy, že snížení zadlužení není v boji proti chudobě všelékem, jelikož mnoho chudých zemí má nízkou úroveň zadlužení a jelikož snížení zadlužení s sebou nese morální riziko spočívající v tom, že to nemusí nutně řešit potřeby nejchudších či nejpotřebnějších zemí;
26. vyzývá členské státy EU, aby zajistily, že veškeré snížení dluhů bude poskytnuto jako dodatek k závazkům podpory; vyzývá zejména Spojené království, aby na tomto trvalo během schůzky na nejvyšší úrovni zemí skupiny G8 se Spojenými státy, které se zavázaly snížit dluhy na úkor štědřejších závazků podpory;
27. zdůrazňuje, že snížení zadlužení by mělo být prioritně zaměřeno na nejméně rozvinuté země (LDCs) a mělo by se provádět pouze pod podmínkou, že finanční prostředky získané vládami tímto snížením budou poskytnuty na pomoc nejchudším obyvatelům jejich společenství;
28. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, členským státům EU a jejich parlamentům, hlavám států a předsedům vlád zemí skupiny G8, generálnímu tajemníkovi OSN, vládám zemí AKT a nejméně rozvinutých zemí, Africké unii, MMF, Světové bance, Výboru pro rozvojovou pomoc OECD a vládám Pařížského klubu.