Společný návrh usnesení - RC-B6-0414/2005Společný návrh usnesení
RC-B6-0414/2005

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ,

6. 7. 2005

který v souladu s čl. 103 odst. 4 jednacího řádu předložili poslanci
a který nahrazuje návrhy předložené níže uvedenými skupinami: o světě bez min

Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
RC-B6-0414/2005
Předložené texty :
RC-B6-0414/2005
Hlasování :
Přijaté texty :

Usnesení Evropského parlamentu o světě bez min

Evropský parlament,

–  s ohledem na a potvrzuje svá předchozí usnesení o protipěchotních minách, kazetové munici a nevybuchlé munici,

–  s ohledem na strategii EU o protipěchotních minách na období 2005–2007,

–  s ohledem na zprávu delegace ad hoc Evropského parlamentu, která se zúčastnila „První konference účastnických států o přezkoumání Úmluvy o zákazu používání, skladování, výroby a přepravy protipěchotních min a o jejich zničení“ (Nairobi, 28. listopadu – 3. prosince 2004),

–  s ohledem na své odhodlání přispět ke světu bez min, jak vyjádřil ve svém slyšení dne 16. června 2005,

–  s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.  potvrzuje své odhodlání skoncovat s utrpením a obětmi na životech způsobenými protipěchotními minami, jež každý rok usmrcují nebo mrzačí tisíce lidí, většinou nevinných a bezbranných civilistů a hlavně dětí, brání ekonomickému rozvoji a obnově, brzdí návrat běženců a osob vysídlených v rámci vlastního státu, obecně porušují většinu základních lidských práv a zapříčiňují další kruté následky ještě mnoho let po jejich umístění,

B.  připomínaje, že sociální, hospodářské, environmentální a humanitární důsledky způsobené protipěchotními minami představují vážné ohrožení dlouhodobé bezpečnosti lidí bez ohledu na to, kde jsou tyto miny umístěny,

C.  vzhledem k tomu, že k dnešnímu dni Úmluvu o zákazu použití, skladování, výroby a přepravy protipěchotních min a o jejich zničení (známou také jako Smlouvu o zákazu min) ratifikovalo nebo k ní přistoupilo 144 států a dalších osm ji podepsalo, ale znepokojen tím, že stále existuje 50 států, které nejsou smlouvou vázány, z nichž některé jsou členskými státy EU a konkrétně jeden členský stát EU smlouvu ani nepodepsal, neratifikoval, ani k ní nepřistoupil,

D.  vzhledem k tomu, že Úmluva je nadále důsledně dodržována, přičemž 69 členských států Úmluvy zničilo své zásoby, více než 38,3 milionů min bylo zničeno a likvidace dalších 13 probíhá; všechny členské státy Úmluvy, kterým vypršel termín likvidace skladovaných min, nahlásily úspěšné splnění tohoto závazku;

E.  vzhledem k tomu, že se navzdory tomuto pokroku odhaduje, že je ještě skladováno asi 180 až 185 milionů protipěchotních min a že tyto miny se nacházejí na území 83 zemí světa, včetně 54 členských států Úmluvy,

F.  vzhledem k tomu, že každý rok přibývá 15 000 až 20 000 nových obětí; většina z nich jsou civilisté, a mnoho z nich děti, kteří se přidávají ke statisícům těch, kteří na celém světě výbuch min přežili a potřebují péči a pomoc po celý zbytek svého života, a že v převážné většině zemí postižených minami je pomoc, která je k dispozici pro rehabilitaci a sociální integraci osob postižených výbuchem miny stále zoufale nedostatečná,

G.  vzhledem k tomu, že Úmluva vyžaduje, aby účastnické státy zajistily zničení všech protipěchotních min nejpozději do deseti let od vstupu Úmluvy v platnost, a aby účastnické státy, které jsou schopny to uskutečnit, poskytly ke splnění tohoto cíle pomoc ostatním,

H.  uznávaje proto význam První konference účastnických států o přezkoumání Úmluvy, která se konala ve dnech 28. listopadu – 3. prosince 2004 v Nairobi v Keni (Summit v Nairobi za svět bez min) a Akční plán, který na tomto summitu přijaly členské státy Úmluvy,

I.  vzhledem k tomu, že většina konfliktů jsou vnitřní nebo občanské války a protipěchotní miny mohou být v této souvislosti používány jak státními ozbrojenými silami, tak nestátními ozbrojenými skupinami,

J.  uznávaje, že vynaložené úsilí a úspěchy, kterých bylo dosaženo v přesvědčování ozbrojených nestátních činitelů, aby zakázali používání protipěchotních min, a znovu opakuje, že to neznamená podporu nebo uznání legitimity ozbrojených nestátních činitelů nebo jejich činností,

K.  vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství má morální povinnost snažit se získat od všech stran zapojených do konfliktů, států i ozbrojených nestátních činitelů závazek přestat používat protipěchotní miny, aby se dosáhlo skutečně celosvětového zákazu těchto nehumánních zbraní; vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství, zejména dřívější hlavní výrobci, vývozci a uživatelé, mají morální povinnost poskytnout pomoc a finanční prostředky na opatření proti minám, a to nad rámec právních závazků vyplývajících z Ottawské úmluvy a mimo ně,

L.  uznávaje velmi rozšířené používání protitankových min v minimálně 56 zemích, které způsobuje dlouhodobé humanitární problémy v takových zemích, jako je Afganistán, Angola, Eritrea, Etiopie a Súdán,

M.  znovu potvrzuje, že všechny typy nástražných systémů ohrožují humanitární pracovníky, kteří provádějí odminování, a představují hrozbu pro civilní obyvatelstvo,

1.  vyjadřuje vážné obavy nad škodlivými a rozsáhlými dopady protipěchotních min a nevybuchlé munice na civilní obyvatelstvo, zejména děti;

2.  vyzývá všechny státy, které nepodepsaly Úmluvu o zákazu používání, skladování, výroby a přepravy protipěchotních min a o jejich zničení, aby k ní neodkladně přistoupily, a vyzývá všechny státy, které Úmluvu podepsaly, ale neratifikovaly, aby tak neprodleně učinily;

3.   vyzývá všechny státy postižené protipěchotními minami, které Úmluvu neratifikovaly nebo k ní nepřistoupily, aby podnikly všechna nezbytná opatření k ulehčení strádání civilního obyvatelstva, které žije v zaminovaných oblastech, a zajistily odminování území a odpovídající pomoc těm, kteří výbuchy min přežili, a dobrovolně poskytly informace, které umožní, aby celosvětový boj pro minám byl účinnější (zprávy o transparentnosti uvedené v článku 7 Úmluvy);

4.   vyzývá USA, aby přehodnotily své oznámení z února 2004, že se k Úmluvě nepřipojí a že si ponechá svých 8,8 milionů „inteligentních“ (vybavených samodestrukčními mechanismy) protipěchotních min k neomezenému použití na kterémkoli místě na světě a že si ponechá svých 1,2 milionů „němých“ (bez samodestrukčních mechanismů) protipěchotních min k použití v Koreji do roku 2010; dále vyzývá USA, aby neobnovovaly výrobu, obchod a používání jakékoli munice, která by odpovídala definici protipěchotních min podle Úmluvy, včetně tzv. pavoučích min; vyzývá Spojené státy, aby s okamžitou platností zastavily dodávky protipěchotních min členských státům EU a jiným spřáteleným zemím; vyzývá Čínu, aby přehodnotila svou výrobu protipěchotních min a zničila jejich obrovské zásoby, které se odhadují na více než 100 milionů protipěchotních min, z nichž většina nemá samodestrukční, deaktivační a detekční mechanismy; vyzývá Rusko, aby zastavilo užívání protipěchotních min ve svých konfliktech v Čečensku a odstranilo všechny skladované miny, které mají jeho síly stále k dispozici v Gruzii a Tadžikistánu;

5.   vyzývá tři zbývající členské státy rozšířené EU, které dosud Smlouvu o zákazu min z roku 1957 neratifikovaly nebo k ní nepřistoupily, aby tak neprodleně učinily;

6.   vyzývá členské státy Úmluvy, aby plně a důsledně prováděly akční plán z Nairobi pro dosažení humanitárních cílů Úmluvy i jejích cílů, pokud jde o odzbrojení, na období 2005–2009, a aby podle tohoto plánu prováděly následující činnosti:

(a) urychlily odminovávání a zajistily, aby členské státy Úmluvy postižené zaminováním úspěšně splnily desetiletou lhůtu pro odminování od všech protipěchotních min, která má uplynout v roce 2009;

(b) zajistily právo na okamžitou, vhodnou a odpovídající pomoc lidem, kteří přežili výbuch miny, a jejich rodinám;

(c) vypracovaly transparentní souhrnné výroční zprávy požadované v Úmluvě a zařadily do těchto zpráv informace o problematice pomoci obětem, zamýšlených účelech a současném používání min podle článku 3, o krocích podniknutých k tomu, aby miny s vějířovitým rozptylem mohly být použity pouze v režimu řízeného výbuchu; a rovněž o zahraničních zásobách protipěchotních min;

(d) dosáhly společného porozumění se všemi zúčastněnými státy, pokud jde o provádění článků 1, 2, a 3 Úmluvy, pokud jde o společné operace, protitankové miny s citlivými rozbuškami a miny používané pro výcvik a vývoj, a zejména aby trvaly na tom, že jakákoli mina, jejíž výbuch pravděpodobně vyvolá přítomnost, blízkost nebo dotek osoby, je protipěchotní minou zakázanou Úmluvou; zdůrazňuje výslovně, že to zahrnuje detonační systémy reagující na dotyk či porušení nástražného drátku, s kolíkovou rozbuškou, s nízkotlakovými rozbuškami, zařízení vybuchující při manipulaci s ním a podobné detonační systémy;

(e) aby vypracovaly a přijaly vnitrostátní prováděcí předpisy k předcházení činnostem zakázaným Úmluvou a k ukončení takových činností, včetně uplatnění trestního postihu, jak se požaduje v článku 9;

7.  vyzývá Komisi, aby zapracovala zásady vyplývající z přistoupení k Ottawské úmluvě a z jejího dodržování do rozvojových programů se třetími zeměmi v případech, kdy protipěchotní miny brání hospodářskému a sociálnímu rozvoji; vyzývá členské státy, aby vytvořily zvláštní pobídky pro země, kde protipěchotní pozemní miny přímo neovlivňují hospodářský a sociální rozvoj, aby se připojily k Ottawské úmluvě;

8.  vyzývá členské státy, které jsou účastníky Ottawské úmluvy, aby se snažily o co nejširší pojetí pojmu protipěchotní pozemní miny tak, aby tyto miny zahrnovaly veškeré pozemní miny, které mohou být nevědomky spuštěny osobou, nezávisle na jejich technickém zařazení (miny určené k likvidaci vozidel, protipěchotní miny);

9.   znovu připomíná své stanovisko, že „svět bez min“ může být uskutečněn, pouze pokud budou zakázány všechny typy min, a nejen specifické druhy pozemních min, a zdůrazňuje, že to zahrnuje i všechny druhy min určených k likvidaci vozidel; vyzývá EU a její členské státy, aby hrály vedoucí úlohu při úsilí o dosažení tohoto cíle;

10.  vyzývá Evropskou unii, aby posílila vedoucí úlohu Evropy v globálním odzbrojování, s cílem zopakovat úspěch Ottawské úmluvy v dalších oblastech, zejména v oblasti protitankových min, kazetové munice i krátkých a lehkých zbraní;

11.  vyzývá všechny členské státy Úmluvy postižené minami, aby zajistily, že boj proti minám a pomoc obětem budou zařazeny mezi jejich vnitrostátní priority, a tam, kde je to vhodné, do jejich národních, vnitrostátních a odvětvových rozvojových programů a plánů;

12.  vyzývá členské státy Úmluvy a Komisi, aby zvýšily svou pomoc těm zúčastněným státům, které potřebují pomoci, zejména při zlepšení a zvýšení pomoci obětem, které přežily výbuch miny, a jejich rodinám; aby zajistily, že budou dodrženy lhůty pro odminování v roce 2009 a že zlikvidují zásoby min, které mohou představovat závažný problém kvůli rozmanitosti typů a množství min, které mají být zničeny, a umístění a podmínkám, v nichž jsou tyto zásoby uloženy; a aby také zpřístupnily tuto pomoc v oblastech pod kontrolou nestátních činitelů;

13.  vyzývá ozbrojené nestátní činitele, aby podepsali závazek o přistoupení k úplnému zákazu protipěchotních min a o spolupráci při odminovávání v souladu s Ženevskou výzvou; a naléhavě žádá Radu a Komisi, aby nadále pokračovaly ve svém úsilí o zapojení ozbrojených nestátních činitelů do této oblasti;

14.  vyzývá k navýšení prostředků pro humanitární odminování, likvidaci zásob min, školení o nebezpečí min, péči o oběti min a jejich rehabilitaci a sociální a hospodářské začlenění v oblastech kontrolovaných ozbrojenými nestátními činiteli;

15.  vyzývá všechny státy, které tak mohou učinit, aby politicky a diplomaticky podpořily činnost zvláštní nevládních organizací snažících se o zapojení ozbrojených nestátních činitelů, jako je Ženevská výzva a vnitrostátní kampaně organizace ICBL (Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min);

16.  vyzývá státy zasažené vnitřním konfliktem, aby usnadnily práci takovýchto nevládních organizací, a zejména vyzývá vládu Kolumbie, aby usnadnila humanitární program odminování a s ním spojené činnosti v rámci místních nebo regionálních humanitárních dohod, v zájmu civilního obyvatelstva; domnívá se, že neusnadnění ověřovacího procesu humanitárního odminování je porušením humanitárního ducha Ottawské úmluvy;

 

17.  vítá závazek Evropského společenství poskytnout 140 milionů eur na období let 2005–2007 pro novou strategii boje proti minám; naléhavě vyzývá EU, aby zajistila, že tyto zdroje budou potvrzeny při každoročním rozhodování o rozpočtu a že budou po roce 2007 k dispozici dostatečné zdroje;

18.  vyzývá členské státy Úmluvy, aby zajistily transparentnost při provádění Úmluvy, zejména zapojením národních parlamentů a široké veřejnosti;

19.  vyzývá členské státy Úmluvy, zejména členské státy EU, aby zajistily, že jejich financování odminování bude zejména věnováno na zvyšování kapacit jednotlivých států, pokud jde o odminování, a že pomoc při odminování bude pokračovat, dokud nebudou vyčištěny všechny známé oblasti s výskytem min, či oblasti, v nichž je na takový výskyt podezření;

20.  doporučuje dále, aby Evropská unie zvážila poskytnutí finanční podpory státům, které nepodepsaly Úmluvu, v případě humanitární nouze; znovu opakuje, že tato podpora musí být založena na prokázáné politické vůle příjemce přistoupit k Úmluvě;

21.  žádá EU a její členské státy, aby zabránily pomocí vhodných právních předpisů tomu, aby finanční instituce pod jejich jurisdikcí nebo kontrolou investovaly přímo nebo nepřímo do společností zapojených do výroby, skladování nebo přepravy protipěchotních min nebo jiných kontroverzních zbraňových systémů, jako je kazetová munice;

 

22.  vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby zajistily dodržování právních předpisů zakazujících investovat do společností podnikajících v oblasti protipěchotních min tím, že vytvoří účinné mechanismy kontroly a trestání; domnívá se, že toho vyplývá povinnost finančních institucí zajistit plnou transparentnost, pokud jde o společnosti, do nichž investují;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, vládám členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi OBSE, Mezinárodnímu výboru Červeného kříže, Mezinárodní kampani za zákaz nášlapných min, Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT–EU, vládám a parlamentům Spojených států amerických, Ruské federace a Čínské lidové republiky a předsedovi summitu v Nairobi o světě bez min, navrženému předsedovi První konference členských států o přezkoumání Úmluvy, Africké unii a Panafrickému parlamentu.