SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ,
16. 1. 2006
- –José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra za skupinu PPE-DE
- –Pasqualina Napoletano a Emilio Menéndez del Valle za skupinu PSE
- –Emma Bonino za skupinu ALDE
- –Cristiana Muscardini, Roberta Angelilli, Inese Vaidere a Konrad Szymański za skupinu UEN
- –PSE (B6‑0026/2006)
- –ALDE (B6‑0030/2006)
- –PPE-DE (B6‑0042/2006)
- –UEN (B6‑0048/2006)
Usnesení Evropského parlamentu o Afghánistánu
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Afghánistánu,
– s ohledem na nový parlament Afghánistánu, který zahájil svou činnost dne 19. prosince 2005 v návaznosti na volby konané dne 18. září,
– s ohledem na skutečnost, že volbami do národního shromáždění byl de facto uzavřen proces zahájený Bonnskými dohodami z prosince 2001,
– s ohledem na volby do provinčních rad ve všech 34 provinciích Afghánistánu,
– s ohledem na dohodu o partnerství mezi EU a Afghánistánem, která byla podepsána dne 16. listopadu 2005,
– o ohledem na mezinárodní konferenci, která byla zahájena v Londýně dne 31. ledna s cílem vytvořit po-bonnskou dohodu týkající se podpory mezinárodního společenství v oblasti bezpečnosti, správy věcí veřejných a rozvoje, jakožto problémů, na něž musí Afghánistán reagovat,
– s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že přijetí nové ústavy v lednu 2004 a uspořádání prezidentských voleb v říjnu 2004 a parlamentních a provinčních voleb v září 2005, jichž se zúčastnily miliony registrovaných voličů, byly důležitými kroky procesu přechodu směřujícímu k zavedení reprezentativnějších a demokratičtějších institucí, které přispějí k vytvoření mírové a trvalé budoucnosti v Afghánistánu po čtvrt století konfliktů a útlaku,
B. vzhledem k tomu, že zajištění odpovídající úrovně bezpečnosti je stále prioritou Afghánistánu, zejména pokud jde o jižní a jihovýchodní provincie, které v zájmu boje proti terorismu a za účelem znovuobnovení mírových podmínek v celé zemi i nadále vyžadují přítomnost mezinárodních sil,
C. vzhledem k tomu, že diskriminace na základě pohlaví, která se za režimu Talibanu nebývale rozšířila, je i nadále problémem, který musí být neodkladně vyřešen, a to včetně tradic jako domácí vězení a nucené sňatky,
D. vzhledem k tomu, že všudypřítomná výroba opia a heroinu s sebou nese nebezpečí trvalého narušení národních politik, má škodlivý vliv na společnost a poškozuje křehkou ekonomiku země, zatímco do popředí se dostává zkorumpovaná elita, která se obohacuje na obchodu s drogami,
1. vyjadřuje své sympatie afghánskému lidu, který v průběhu celého bonnského procesu a zejména při příležitosti obou hlasování prokázal neobyčejnou vůli překonat obtíže, které se objevily po ukončení konfliktu, a odhodlání budovat mír a demokracii;
2. vítá průběh nedávných voleb, které také podle mise pro sledování průběhu voleb Evropské unie představují vzhledem ke své komplexnosti a organizačním problémům velký úspěch; lituje nicméně, že během volebního procesu bylo zabito osm kandidátů, několik dalších osob podílejících se na organizaci voleb, duchovních a dalších osob, a že mise EU pro sledování průběhu voleb zaznamenala v několika provinciích pochybení a podvody;
3. vítá skutečnost, že přibližně 10 % celkového počtu kandidátů tvořily ženy a že díky zavedení systému, jímž se stanoví počet míst vyhrazených pro ženy, získaly ženy 27,3 % míst v Wolesi Jirga (dolní komora) a téměř 30 % v provinční radě; domnívá se, že by měl být volební zákon vyjasněn s cílem zajistit, aby počet vyhrazených míst pro ženy představoval nutné minimum a nikoli maximum;
4. domnívá se, že v návaznosti na tyto volby získaly afgánské orgány jako celek – avšak zejména úřad prezidenta, vláda, národní shromáždění a provinční rady – plnou podporu lidu a že nyní musí naplňovat očekávání lidu prostřednictvím řádné a zodpovědné vlády, počínaje přijetím trvalých reforem zaměřených na zlepšení kvality života obyvatel a spolehlivých opatření k zajištění etnické rovnoprávnosti a rovného postavení žen a mužů;
5. domnívá se, že pokud jde o demokratizaci, Afghánistán je po dokončení tohoto procesu nyní významnou zemí celého regionu; vyzývá proto organizace mezinárodní pomoci a zejména účastníky londýnské konference, aby tento faktor patřičně zohledňovaly;
6. zdůrazňuje vzhledem k naléhavým potřebám afghánského lidu význam účelné koordinace dárců, včetně snížení časově náročných formalit; vyzývá proto Spojené národy, aby se ujaly této koordinace; dále a vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily vzájemnou spolupráci mezi členskými státy a uplatnily společný přístup s cílem lépe sloužit zájmům afghánského lidu;
7. domnívá se, že v rámci našeho budoucího partnerství s Afghánistánem musí být kladem větší důraz na pojem afghánského „vlastnictví“ a na posílení odpovědnosti afghánských orgánů a občanské společnosti za strategické kroky učiněné v zájmu rozvoje země, přičemž pomoc EU bude jasněji podmíněna výkonností a zejména řádnou správou věcí veřejných, dodržováním lidských práv a patřičným finančním řízením projektů;
8. vyžaduje vyšší viditelnost financování ze strany EU, vzhledem k tomu, že EU je druhým největším dárcem v Afghánistánu, a žádá, mezinárodní organizace, které spravují projekty spolufinancované EU, aby byly transparentnější, pokud jde o zdroje jejich finančních prostředků; souhlasí s tím, že by měl přímo a konkrétně přispět tím, že poskytne příležitost ke školení úředníkům a poslancům parlamentu;
9. souhlasí s tím, že je třeba zavést po-bonnský proces a podporuje uspořádání konference dárců OSN v Londýně v lednu 2006, na které by byla zhodnocena politická a finanční podpora potřebná pro prozatímní „národní rozvojovou strategii pro Afghánistán“, kterou předloží afghánská vláda; domnívá se, že by tato strategie měla zdůraznit udržitelnost a konkrétní cíle, jako je:
- –dodržování lidských práv a zejména práv žen a právního státu;
- –správa věcí veřejných a vytváření institucí a zejména fungující správy, nezávislé soudní moci schopné zasáhnout proti rozšířené korupci a kvalitně vyškolený policejní sbor s ohledem na to, že stabilita Afghánistánu je v současnosti ohrožena spíše zevnitř než zvenčí;
- –vytvoření systému kontrol a rovnováhy, který by vymezil úlohy a pravomoci jednotlivých institucí a prosazoval politický pluralismus;
10. potvrzuje, že s Afghánistánem je třeba jednat v rámci dané oblasti; vyzývá proto Radu a Komisi, aby zavedly politiku pro stabilitu a demokracii v této oblasti;
11. vítá v této souvislosti, že se Afghánistán nedávno stal členem Jihoasijského sdružení pro regionální spolupráci (SAARC) a v rámci této oblasti naléhavě žádá veškeré sousedící země, aby se vyhnuly jakémukoli zasahování do suverenity Afghánistánu;
12. domnívá se, že je vhodné vytvořit v rámci Evropského parlamentu delegaci pro vztahy s afghánským parlamentem, která by umožnila příznivě ovlivňovat proces demokratizace v Afghánistánu;
13. vyzývá Komisi, aby – s cílem podpořit a posílit spolupráci s Afghánistánem – zvážila, zda je vhodné vytvořit dohodu o přidružení mezi EU a Afghánistánem;
14. odsuzuje veškeré teroristické akce namířené proti civilnímu obyvatelstvu, policejnímu sboru, místním spolupracovníkům a mezinárodním jednotkám a blahopřeje afghánskému lidu, a především afghánským ženám, které se vzepřely zastrašování a výhružkám, aby se mohly zúčastnit voleb, ať už jako kandidáti, volební personál, místní pozorovatelé či voliči;
15. znovu zdůrazňuje, že je třeba, aby afghánské orgány ve spolupráci s mezinárodními jednotkami, které v zemi působí, pokračovaly v boji proti terorismu a ukončily frakcionářství;
16. vítá možné rozšíření Mezinárodních pomocných bezpečnostních sil (International Security Assistance Force) v zemi, a to i do jižních provincií, a podporuje jednotný – nebo jednotnější – systém velení pro všechny operace mezinárodních složek v Afghánistánu;
17. vyjadřuje přesvědčení, že pro úspěšné ukončení boje proti terorismu je nezbytná všeobecná podpora; z tohoto důvodu vyzývá NATO a koaliční síly, aby přezkoumaly pravidla zapojení a veškerá opatření, která by mohla zlepšit úroveň bezpečnosti i ochrany civilního obyvatelstva postiženého vojenskými zásahy v oblastech konfliktu, a aby plně respektovaly Ženevskou úmluvu; vyzývá USA, aby zavřelo jakékoli tajné „temné“ vězení v této zemi;
18. vyjadřuje hluboké znepokojení nad nelegální výrobou drog – na kterou poukázal nedávný průzkum o výrobě afghánského opia z roku 2005, který provedla kancelář OSN pro drogy a zločinnost, a zejména poslední statistiky týkající se domácí spotřeby heroinu – která by mohla vést ke kritické situaci pokud jde o HIV/AIDS v této oblasti;
19. upozorňuje na neobyčejně vysoké náklady a vážné nedostatky z hlediska účinnosti strategie zaměřené proti narkotikům, která je založena pouze na vyhlazování a alternativním živobytí, a vyzývá účastníky londýnské konference, aby zvážili návrh na oprávněnou výrobu opia pro lékařské účely, která již byla umožněna několika zemím;
20. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Komisi, Radě, předsednictví londýnské konference, afghánské vládě a parlamentu, generálním tajemníkům Organizace spojených národů a SAARC a vládám USA, Pákistánu, Indie, Ruska, Íránu, Uzbekistánu, Turkmenistánu, Tádžikistánu a Číny.